Aktuálně

12. 2. 201615:56

25 let od založení Visegrádské skupiny

V pondělí 15. února 2016 uplynulo 25 let od založení Visegrádské skupiny, aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Při této příležitosti se v Praze uskutečnil summit předsedů vlád zemí Visegrádu. Premiér ČR Bohuslav Sobotka, premiérka Polska Beata Szydlová, premiér Maďarska Viktor Orbán a premiér Slovenska Robert Fico se setkali s lídry Makedonie a Bulharska. Hlavními tématy summitu byly řešení migrační krize a spolupráce zemí V4 se zeměmi Balkánu.

Vyjádření předsedy vlády B. Sobotky k 25 letům fungování Visegrádské skupiny

Visegrádská skupina byla založena nedlouho poté, co se naše země vyprostily ze sevření železné opony. V této situaci znamenala Visegrádská deklarace jasné rozhodnutí našich zemí pro integraci do euroatlantických struktur, aktivní zapojení do projektu Evropské integrace a spolupráci při rozvoji společnosti založené na demokratických hodnotách.

Vstupem České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska do Evropské unie bylo definitivně překonáno rozdělení Evropy. Cesta reforem, budování demokratických institucí a rozvoje občanské společnosti, kterou jsme za posledních 25 let urazili, je velkým úspěchem pro naše země, ale také pro evropskou myšlenku. Visegrádský region je příkladem úspěchu evropské integrace jako projektu naplňování univerzálních lidských hodnot a demokratických ideálů, upevňování stability a prohlubování přátelských vztahů v rámci evropské rodiny národů na cestě k prosperitě a sociálnímu pokroku. Pro nás je povzbuzující, že my země Visegrádu nejsme v tomto procesu pouze přihlížejícími, ale naopak se na formování a prohlubování evropské spolupráce aktivně spolupodílíme.

Evropská unie dnes čelí řadě výzev, na které, chceme-li obstát, musíme nalézt společné evropské odpovědi. My, státy Visegrádské skupiny potřebujeme silnou a akceschopnou Evropskou unii, současně platí, že také Evropa potřebuje silnou a aktivní Visegrádskou skupinu.

Rád bych proto popřál mnoho úspěchů do dalšího čtvrtstoletí Visegrádské spolupráce.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

 

Visegrádská skupina

Visegrádská skupina (neboli visegrádská spolupráce či V4) představuje formát regionální spolupráce za účasti České republiky, Polské republiky, Maďarské republiky a Slovenské republiky. Jejím cílem je především blízká kooperace těchto zemí a posílení stability regionu střední Evropy. Postupně se stala nejvýrazněji profilovanou iniciativou v tomto regionu
a respektovaným uskupením na mezinárodněpolitické scéně.

Historie V4

Skupina vznikla původně jako Visegrádská trojka, a to podpisem „Deklarace mezi Českou
a Slovenskou federativní republikou, Polskou republikou a Maďarskou republikou na cestě evropské integrace“ 15. února 1991 v maďarském Visegrádu. Signatáři jsou Václav Havel, prezident ČSFR, Lech Walęsa, prezident Polska, a József Antal, předseda vlády Maďarska.
Představitelé těchto zemí řešili po rozpadu komunistického bloku podobné problémy a rozhodli se proto na společném postupu při jejich vypořádání. Hlavními faktory vzniku visegrádské spolupráce byla především:

• snaha o likvidaci pozůstatků komunistického bloku ve střední Evropě;
• snaha o překonání historických animozit mezi zeměmi střední Evropy;
•  přesvědčení, že společným úsilím bude jednodušší dosáhnout naplnění vytýčených cílů, tj. úspěšně provést společenskou transformaci a začlenit se do evropské integrace.

Důležitou roli sehrála Visegrádská skupina při jednáních o členství v NATO a EU. Vstupem všech zemí V4 do Severoatlantické aliance a Evropské unie (1. května 2004) byla naplněna deklarace z roku 1991. Za českého předsednictví v letech 2003 až 2004 proto bylo další směřování spolupráce zakotveno v nové deklaraci přijaté v roce 2004 v Kroměříži, která reflektuje novou situaci a v tezích stručně nastiňuje oblasti visegrádské spolupráce a její mechanismy. Skupina se zaměřila na rozvoj středoevropské regionální spolupráce např. v oblastech kultury, vzdělávání, posilování občanské společnosti, rozvoje dopravní infrastruktury či ochrany životního prostředí, koordinaci postojů na půdě EU, podporu států připravujících se na vstup do EU a podporu transatlantické spolupráce v rámci členství v NATO.
Visegrádská spolupráce není nijak institucionalizovaná a funguje především na principu pravidelného setkávání jejích představitelů (prezidentů, premiérů, ministrů atd.). Čtyři státy V4 se s roční periodicitou střídají v předsednictví skupině a hlavními koordinátory spolupráce jsou ministerstva zahraničních věcí. Každoročně se v červnu koná oficiální summit předsedů vlád, na kterém je předáno předsednictví. V posledních letech se v průběhu každého předsednictví koná jeden či více neoficiálních premiérských summitů.

Mezinárodní visegrádský fond

Mezinárodní visegrádský fond byl založen v roce 2000 s cílem podporovat těsnější spolupráci zemí V4 a přispívat k posilování vazeb mezi lidmi v regionu. Poskytuje finanční prostředky pro společné kulturní, vědecké, výzkumné a vzdělávací projekty, výměnné pobyty studentů, rozvoj turismu
a přeshraniční spolupráci. Během svého fungování podpořil přes 4 500 grantových projektů
v celkové hodnotě cca 62 milionů eur. Ročně fond nakládá s částkou zhruba osm milionů eur, tedy příspěvky dva miliony eur od každé země.

Předsednictví České republiky

Česká republika převzala 1. července 2015 po Slovensku roční předsednictví ve Visegrádské skupině. Od začátku fungování V4 jde už o šesté předsednictví samostatné České republiky.
Mottem českého předsednictví je „V4 Trust“, což vyjadřuje, že základem úspěchu visegrádské spolupráce je právě vzájemná důvěra mezi zeměmi V4. Mezi hlavní priority předsednictví patří například spolupráce v oblasti energetiky, projekt Východního partnerství, obranná spolupráce
a rozvoj digitální ekonomiky. Dalšími důležitými tématy jsou rozvoj dopravní infrastruktury, sociální dimenze evropské integrace nebo boj proti daňovým únikům.
V rámci předsednictví také Česká republika koordinuje setkání zemí V4 před jednáním Evropské rady v Bruselu a dalšími vrcholnými setkáními lídrů EU.
Od začátku svého současného předsednictví uspořádala Česká republika už tři summity předsedů vlád. První se konal na začátku září 2015, kdy šlo o mimořádné setkání premiérů, které se zabývalo vývojem a dopady migrační krize v Evropě. Druhý uspořádala Česká republika v prosinci 2015. Jako host na něj byla pozvána prezidentka Korejské republiky Pak Kun-hje. Další a opět mimořádný summit se uskuteční 15. února 2016. Jeho hlavním tématem je především migrační krize. V tento den si také předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny připomenou 25. výročí založení V4.