Archiv zpráv minulých vlád

21. 3. 201610:55

Partie (TV Prima): Hostem pořadu ministr Jiří Dienstbier

Dobrý den. Díky, že jste si v neděli dopoledne vybrali Partii televize Prima. Vítám vás u ní. Dnešní témata? Ustojí koalice Čapí hnízdo? Budeme rozhodovat v referendu? Stojí to o to vůbec? A mohly by homosexuální páry adoptovat děti? Pojďme hledat odpovědi. Pozvání do Partie přijal ministr pro lidská práva, senátor Jiří Dienstbier z vládní ČSSD. Dobrý den.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
A Martin Plíšek, poslanec za TOP 09. I vám dobrý den, pane poslanče.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Přeji pěkný den vám i divákům.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Hnutí ANO a s ním i celá koalice má problém - jmenuje se Čapí hnízdo. Vicepremiér a ministr financí čelí podezření, že dotaci na tento statek získal možným podvodem. Opozice chce ministra Babiše ve středu grilovat na mimořádné schůzi. Babiš až do pátku vzdoroval a zlobil se na lidovce, kteří myšlenku podpořili. Pak ale otočil a oznámil, že hnutí ANO schůzi podpoří, stejně jako sociální demokraté. Stále ostřeji se vymezují proti svému koaličnímu partnerovi a napětí v koalici roste. Pane ministře. Proč nakonec sociální demokracie podpořila tu myšlenku mimořádné schůze?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, tak já myslím, že je potřeba, aby Andrej Babiš vysvětlil všechny okolnosti této kauzy. Je nepřijatelné to, jak se v tom motá, jak vlastně přicházela různá protiřečící si stanoviska. Na jednu stranu jeho prohlášení už dřívější, že to je jeho nejlepší projekt, jaký kdy vymyslel, na druhou stranu, že s tím vlastně nemá vůbec nic společného, mlžení kolem toho, kdo byl vlastně skutečným vlastníkem, buď že neví, pak že ví, tak ať tedy Andrej Babiš toto vysvětlí a ať je možno mu klást třeba i dotazy ze strany, ať už koaličních nebo opozičních poslanců, protože samozřejmě takováto kauza poškozuje nejenom důvěryhodnost Andreje Babiše, toho především samozřejmě, ale vlastně celé politické scény a to je velmi nebezpečný trend, pak přicházejí totiž taková protestní hnutí, jako je například hnutí ANO.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Andrej Babiš se vyjádřil v tom smyslu, že mu to vadí. Sociální demokraté podle něj nechávají kopat koaličního partnera Kalouskem v očekávání, že jim to zlepší preference, toť jeho vyjádření. Nezhorší to vztahy v koalici?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Tady se tedy kope do kotníku sám Andrej Babiš těmi svými protimluvy. Říkám, je potřeba, aby on to vysvětlil a samozřejmě, že to na atmosféře nepřidává. Ta koalice, která vznikla na začátku volebního období, tak samozřejmě nebyla dílem žádného nadšení, bylo to pragmatickým možným řešením, které nabízely volební, volební výsledky a žádné koaliční vládnutí není jednoduché a samozřejmě takovéto kauzy ho zatěžují, to je pravda.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je situace v sociální demokracii, pane ministře, pod tím současným tlakem. Jeden z vašich spolustraníků se vyjádřil v pátek v tom smyslu, že je jako před výbuchem atomové bomby, jaká je nálada v sociální demokracii?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já nevím, jestli můžu mluvit o náladě v sociální demokracii. My víme, že máme složitého partnera a bohužel to nedělá touto kauzou jednodušší, to společné vládnutí. A my chceme, aby ta vláda samozřejmě pokračovala, aby dokončila to, co má v programovém prohlášení, myslím si, že v tomto směru jsme zatím byli aspoň v pohledu sociální demokracie a našich priorit úspěšní a chceme samozřejmě toto dokončit, protože si myslíme, že to je i náš závazek vůči voličům. A proto chceme také, aby se ta kauza vyjasnila, aby Andrej Babiš tedy přestal kličkovat a řekl jasné stanovisko. A aby to mohlo pokračovat, samozřejmě se všemi obtížemi, které s tím jsou spojeny.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
To je ten váš cíl, abyste dostali vysvětlení na té mimořádné schůzi?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, samozřejmě. Já myslím...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pokud ho nedostanete?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já bych, já bych nepředjímal...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
To nechci ani já, ale pokud se stane, že Andrej Babiš dle vašeho názoru tu kauzu nevysvětlí k vaší spokojenosti, nerozptýlí ta podezření, že tam byl podvodný trik, jak získal dotaci. Co bude následovat?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Takhle, jedna věc je, že probíhají nějaká formální šetření, do toho mně jako ministrovi nebo vládě nebo Poslanecké sněmovně, komukoliv nepřísluší zasahovat, tam prostě to musí nezávisle proběhnout. A ať už si někdo posoudí tedy, jestli to byl dotační podvod nebo nebyl, zdali se mají vracet nějaké peníze nebo ne, případně i trestní odpovědnost, to doopravdy nám nepřísluší do toho zasahovat. A i kdyby se ukázalo, že všechno bylo právně v pořádku, tak takovéto kličkování už i v minulosti stálo pozici různé politiky, dokonce kvůli tomu padla jedna, jedna vláda, takže si myslím, že to je doopravdy v zájmu samotného Andreje Babiše. Ale nakonec to, co bude klíčové, jestli takového politika budou i v dalších volbách lidé podporovat nebo ne, to je to, co rozhodne, zdali bude moc tímto způsobem pokračovat, pokud tedy on to důvěryhodně nevysvětlí, tak předpokládám, že to může mít dopad především na něj. A pokud ne, tak to také má nějakou vypovídací hodnotu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. O tom se budeme bavit. Pane poslanče, co vy očekáváte od té mimořádné schůze, ptám se třeba s ohledem na to, že váš předseda Kalousek řekl: "Vadí nám, že oligarcha hrábnul do peněz pro malé podnikatele." Vlastně z toho vyjádření nevyplývá, že by se z jeho názoru jednalo o nějaké podezření. Co vlastně tedy očekáváte, co by měla splnit?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Tak je otázka, co máme všichni očekávat. Pan ministr Babiš se v poslední době zapletl do několika protichůdných vyjádření. Ta jeho kauza je skandálem, na základě něhož by v civilizované západní demokracii člen vlády odcházel z výkonu své funkce, musel by rezignovat. Tady si zřejmě i koaliční partneři uvědomují, že je to skutečně vážná kauza, když podpoří návrh opozice na schválení programu té mimořádné schůze. A já si myslím, že ať pan ministr Babiš bude říkat ledasco, možná nějaké pohádky o majitelích anonymních akcií firmy, na kterou, která v době, kdy mohla čerpat ty prostředky, které byly určeny pro malý střední podnik, nikoliv pro Agrofert, je jasné z různých analýz a chronologií a výkazů, že Agrofert hrál v této operaci roli ať už personálně či jinak, to znamená, je to obrovský reputační problém a skandál nejenom pro pana vicepremiéra Babiše, ale i pro celou vládu, protože pana ministra Babiše sice nominovalo hnutí do vlády, ale návrh na jeho jmenování dal premiér a předseda sociální demokracie, to znamená, říkal to tady před chvílí pan ministr, i když nechci to úplně srovnávat, ale vzpomeňme si na rok 2005, kdy tehdejší premiér Stanislav Gross nevysvětlil, tuším, milion z hlediska nákupu svého bytu. Co na stalo? Nastalo to, že koaliční partneři, jim nestačilo to kličkování, vyprávění o křišťálově čistém řešení, a následně tedy sama sociální demokracie přišla na to, že nemůže mít ve svém čele politika, který má tento problém. Následně tedy rezignoval premiér, padla vláda, a krátce na to byla v souladu samozřejmě s výsledkem voleb jmenována, jmenována vláda, vláda nová.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pane poslanče, vteřinku. Objevily se, pane ministře, v ČSSD názory, že by se sociální demokracie měla zbavit koaličního partnera s problémy, už jsou tam takové?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Nikoli. Já už jsem, já už jsem to vlastně řekl, že my máme zájem pokračovat v této koalici, protože chceme dokončit tedy to, co máme v koaličním programu. Ono totiž se příliš jiné varianty ve sněmovně nenabízejí, než ta stávající koalice, asi bude docela pochopitelné, že sociální demokracie by měla problém například vytvářet jinou koalici třeba s TOP 09 a ODS, protože matematicky by se tam těžko tedy jiné varianty, varianty hledaly. A poté, co tady předváděly ODS a TOP 09 v tom předchozím období, tak doopravdy programově by to byla naprosto nevěrohodná koalice. A mimochodem, sice tady padla vláda, ale mimo, také tedy pan předseda TOP 09 Kalousek v minulosti také měl problém s bytem a byly tam velmi podivné okolnosti, za kterých ten byt byl pořízen, v kterém on bydlel.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane, pana předsedu Kalouska tady nemáme, nemůže se proti tomu bránit.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
A dodnes, a dodnes v politice také je. A politicky to tedy obhájil, ustál, jo, takže abychom pak neměřili taky dvojím metrem.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
TOP 09 vzkázala ústy svého předsedy, že se Bohuslav Sobotka nemusí bát případného odchodu ANO z vlády a slíbila, že podrží u moci případný menšinový kabinet ČSSD a lidovců, když už jsme u těch variant, které zmiňujete, pane ministře, bude o tom ČSSD jednat?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já se obávám, že to pro nás není rozumná varianta, jednak menšinové kabinety jsou velmi slabé z hlediska schopnosti prosazovat tedy svůj program v parlamentu a jak jsem říkal, pro nás TOP 09 také není zrovna tím ideálním a nejvěrohodnějším partnerem z hlediska minulých zkušeností. Nedávno minulých.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Tak pan ministr nám před chvílí řekl, že ať by pan ministr Babiš udělal cokoliv, tak bude se držet tato vláda do konce volebního období, to si myslím, že je varovné z hlediska politické kultury a toho, co bude tolerovatelné i vůči koaličnímu partnerovi a co nikoliv. Já si...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Přežije podle vás současná koalice kauzu Čapí hnízdo?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Tak pokud koaliční partneři pana Andreje Babiše ho takzvaně pokryjí a řeknou, že jim stačí to vysvětlení, které budeme slyšet ve středu večer a že se jede dál, tak možná ano. Ale já tady ještě řeknu jednu obecnou poznámku. Ta kauza ukázala, že ty pohádky a řeči, které nám pan ministr Babiš vypráví v Poslanecké sněmovně, o tom, jak tady všeci kradnú, všeci kradnú a on pobíral dotace a účastní se jeho firmy veřejných zakázek, tak to jasně ukazuje, že on byl součástí toho systému i předchozích let, od devadesátých let minulého století, já jsem dokonce nedávno někde četl jeho vyjádření, že on je chybou v systému, tak já bych řekl, že to není pravda, on není žádnou chybou v systému, on je a byl součástí tohoto systému, nejdřív tedy na straně šéfa, šéfa Agrofertu, který toleroval to, že jeho firmy obcházely dotační pravidla nebo zneužívaly možnosti při čerpání evropských fondů, které tady v minulosti byly. Já chci jenom připomenout, že kauza Čapí hnízdo není jedinou kauzou, je tady ještě kauza trestně stíhané firmy Agrotec, která také patří do konsorcia Agrofertu. A já se ptám, jaké další kostlivce, kostlivci vyplavou na pana ministra Babiše a jeho firmy z hlediska jejich, jejich minulosti, ale jasně se ukazuje, že on je součást a byl vždy součástí toho systému, i jeho kontakty s různými politiky v minulosti tomu nasvědčují a myslím si, že by na to, že na to zřejmě přijdou i jeho voliči, protože on se neustále vymezuje vůči těm ostatním a říká, všichni se proti mně spojili a já jsem tady ten nositel těch lepších pořádků a čisté politiky a ukazuje se, že to není pravda.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, je to tak, jak říká pan poslanec...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Pan Babiš a jeho hnutí.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, je to tak, že pan, jak to říká pan poslanec, bude ČSSD podporovat nebo setrvávat v koalici, ať se stane cokoliv v podstatě s Andrejem Babišem?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já samozřejmě nemůžu říct, že tam budeme setrvat, ať se stane cokoliv, a proto jsem říkal, je celkově v zájmu i koalice, ale samozřejmě v první řadě Babiše, aby tedy vysvětlil, jak to bylo, věrohodně vysvětlil. A pokud by se ukázalo, že tam třeba došlo ke spáchání trestného činu a byla tam i jeho odpovědnost, tak to třeba je asi situace, kdy by těžko šlo v takové sestavě ve vládě setrvávat, to se zatím nestalo, zatím je to tedy otázka věrohodnosti. Tady je totiž problém, že Andrej Babiš a jeho hnutí doopravdy je chybou v systému, je to v důsledku znevěrohodnění politiky jako takové v očích veřejnosti, kdy pak samozřejmě dostávají prostor protestní hnutí a tady se přesně ukazuje, že protestní hnutí není zpravidla odpovědí na ty neduhy politického systému. Naopak vlastně další znevěrohodňování, které tady vidíme, může vést k posílení toho rozpadu standardní politické scény, což já si nemyslím, že je dobře, protože podle mého přesvědčení na politické scéně mají fungovat politické strany s jasným programem, od kterých také lidé vědí, co mohou očekávat.




--------------------
Pánové, další téma, situaci v koalici jitří i další věc, která se dotýká přímo osoby vicepremiér a z hnutí ANO, je to zákon o střetu zájmů. Prošel prvním čtením ve sněmovně a teď do něj zasahují poslanci ve výborech a to poměrně zásadně. Hledají cestu, jak omezit, aby ve vládě mohli usedat vlivní podnikatelé. Jeden z návrhů předloží sociální demokrat Jan Chvojka. Ten navíc zakazuje ministrům, aby vlastnili rádio, televizi či noviny. Jediný ministr, kterého by se to týkalo, je Andrej Babiš. Víc v reportáži.

/ reportáž /

redaktor
--------------------
Je to Lex Babiš. Ozývá se z Babišova hnutí ANO. Ostatní tvrdí, že si každý musí vybrat, jestli bude chtít pracovat ve prospěch státu, anebo dělat vlastní byznys a ještě k tomu vlastnit média.

Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/
--------------------
Když se vláda sestavovala, tak všichni věděli, jak se sestavuje, s kým se sestavuje, když najednou potom někdo procitne a začne mít nějaké zásadní výhrady, tak to nelze vnímat jinak, než jako účelové.

redaktor
--------------------
Jednotlivé strany teď žonglují s několika návrhy, se svým vlastním přichází například poslanec ČSSD Jan Chvojka. Když už chce někdo být ve vládě a nějaký ten byznys si z minulosti přináší, měl by podle něj splnit určité podmínky.

Jan CHVOJKA, poslanec /ČSSD/ /17. 3. 2016/
--------------------
Ministr nebo premiér, když bude mít společnost, bude muset vypořádat ten vztah k té společnosti do šedesáti dnů. Pokud ten vztah nevypořádá, tak přijde o dispozici s hlasovacími právy v té společnosti a zároveň o právo na podíl ze zisku.

redaktor
--------------------
Andrej Babiš se nechal v nadsázce slyšet, že by poslanec Chvojka mohl rovnou připravit zákon, který by mu zakazoval být v politice úplně. Jenže ČSSD myslí svůj záměr vážně. Předsednictvo strany dokonce svým poslancům doporučilo pro tento návrh hlasovat.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/
--------------------
Ten návrh je v souladu s programem sociální demokracie a směřuje k tomu, abychom striktněji oddělili politickou, ekonomickou a mediální moc.

redaktor
--------------------
Jenže i tady jdou vládní strany proti sobě. ANO se nechce nechat zahnat do kouta a chystá svůj vlastní návrh, který by se týkal všech aktivních politiků.

Jaroslav FALTÝNEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/ /16. 3. 2016/
--------------------
By bylo dobré to rozšířit vlastně na všechny funkcionáře, na všechny politiky, na poslance, na senátory, na hejtmany.

redaktor
--------------------
Jedním dechem ovšem ČSSD, ANO i lidovci dodávají, že tahle koalice má rozhodně smysl a chtějí v ní pokračovat, i když podle odborníků jsou problémy s blížícími se volbami vidět stále častěji, ovšem v mnohem menší míře, než například u vlády ODS.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka
--------------------
V momentě, kdy každá strana přichází s vlastním návrhem a ty návrhy se různě liší, tak prostě to ukazuje na špatnou komunikaci uvnitř koalice.

redaktor
--------------------
Zákonem o střetu zájmů se budou poslanci znovu zabývat v úterý. Se svými návrhy chce přijít také TOP 09. Podle mnohých by se ale změny v podnikání politiků měly týkat až nových ministrů, kteří přijdou po volbách.

/ konec reportáže /

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
S návrhem za TOP 09 přicházíte vy, pane poslanče Plíšku. Slyšeli jsme to, je to Lex Babiš, jak se už vžilo to označení nebo ne, je to návrh "antibabišovský"?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Tak je to jednak návrh, který by měl vyřešit potenciální střet vlády, členů vlády i do budoucna, to znamená tak, abychom se k této záležitosti nemuseli vracet, pan ministr Babiš není první podnikající ministr, nicméně jeho střet zájmů, koncentrace ekonomické, politické a mediální moci je kolosální, něco takového tady v novodobé historii nebylo. Já jsem na jedné straně rád, že sociální demokracie v podstatě si osvojila a rozšířila můj původní návrh, aby členy vlády nemohly být ovládající osoby ve firmách, to znamená osoby, které ovládají alespoň čtyřicet a více procent té firmy. Vedle toho jsem předložil také, a to stále platí, návrh na zamezení účasti firem členů vlády ve veřejných zakázkách, navrhuji rakouský model. To znamená, že firma, kterou alespoň z pětadvaceti procent vlastní člen vlády, by se nemohla účastnit veřejných zakázek, takže to jsou, to jsou mé návrhy, se kterými přicházíme.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Ten návrh předložíte nebo se nějak spojíte s tím, s panem poslancem Chvojkou?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Ty návrhy jsou předloženy všechny, je předložen návrh pana poslance Chvojky, můj, pokud jde o ty ovládající osoby. Sociální demokracie nepřichází znovu s návrhem, který se týká veřejných zakázek, nicméně pan premiér na schůzi Poslanecké sněmovny, když jsme projednávali zákon o zadávání veřejných zakázek, vyzval, aby se ta oblast veřejných zakázek a komplexně střet zájmů, nejenom v oblasti dotací, veřejných zakázek, ovládajících osob, ale i médií, řešil právě v zákoně o střetu zájmu a tam já přicházím právě s tou úpravou, která je, která je v Rakousku. A na druhou stranu očekávám v této věci i podporu od sociální demokracie a případně KDU-ČSL.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, vedení ČSSD poslancům doporučilo, aby podpořili Chvojkův návrh. Proč teď? Andrej Babiš se vyjádřil v tom smyslu, že je v politice dva roky a je to účelové, říkal to i ministr Stropnický v té reportáži. Proč teď?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Tak já bych se shodnul s tím, co tady říkal pan poslanec Plíšek, že to je velký problém, pokud samozřejmě podnikatelé s takto velkým vlivem na ekonomiku a finančně, případně následně i na politiku, na média, nakonec tak vstupují tedy do politického dění a že je potřeba teda ta pravidla nastavit. A tady zdůrazním, že samozřejmě žádná právní úprava nevyřeší tu věc definitivně, že to je stejně otázka tedy rozhodnutí lidí ve volbách, pokud přes veškeré střety zájmů zvolí nějakého politika, tak prostě on v těch funkcích bude. A na druhou stranu je legitimní, je v pořádku se o tom bavit, jak tuto věc upravit. Ústava s tím ostatně počítá. Ústava říká, že zákon může upravit tedy tu oblast střetu zájmů, tedy to, co je neslučitelné s výkonem funkce člena vlády. A mimo jiné už teď jsou různá omezení, například člen vlády nemůže být v orgánech, v dozorčí radě nebo v představenstvu, obchodní společnosti nebo korporace a nemůže sám vykonávat podnikatelskou činnost, také někteří členové současné vlády museli podnikatelskou činnost ukončit, dokonce mnohem významnou, než je ta v Agrofertu. Nicméně současná právní úprava zatím neupravuje tedy zákaz vlastnit podíl v podnikatelském subjektu, to je teď až předmětem těchto návrhů. Ale zdůraznil, že bych tady nejde vlastně o Lex Babiš v tom smyslu, že by nyní ta právní úprava měla zabránit Andreji Babišovi být ve vládě, protože samozřejmě nezasahuje do postavení současných členů vlády, je to úprava do budoucna, která má předejít podobným rizikům, protože obsahuje návrh přechodné ustanovení, že by se vztahoval až na nově jmenované členy vlády. To je, jinak by to ústavně bylo doopravdy problematické řešit to s okamžitou účinností. Čili samozřejmě dotklo by se to Andreje Babiše v případě, že by chtěl být v nějaké další vládě, ale stejně tak by se to dotklo i kohokoliv dalšího. A je tady pravda, že pokud takováto nebo majitel takovéto podnikatelské skupiny, jako je Agrofert, ale mohou to být i další, kteří třeba vstupují do politiky, to není jediný, tak pokud spojí vlastně tuto ekonomickou moc s mocí politickou, že z toho vyplývají střety zájmů, vyplývají z toho rizika a je proto samozřejmě dobré ta pravidla mít nastavena, ale zdůrazňuji, že to je také otázka té kultury atmosféry ve společnosti, co ta společnost politikům toleruje a co nikoliv.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Zeptám se vlastně, tu otázku položím už podruhé dneska, nezhorší i toto vztahy v koalici?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě, že to není jednoduché z hlediska jednání, že je zjevné, že Andrej Babiš není rád, že se o takovéto právní úpravě diskutuje, ale, jak jsem říkal, je to vážný problém, protože pokud někdo spojuje ekonomickou mediální politickou moc tímto způsobem, tak musí být jasně nastavená pravidla. Ten zákon samozřejmě už dnes i v té vládou navržené podobě počítá s tím, že jakýkoliv střet zájmů je potřeba oznamovat v situaci, kdy se politik podílí na rozhodování ve věci, která se ho do týká, tedy i jinak než při výkonu politické funkce, má tam nějaké ekonomické zájmy, to má samozřejmě, cílem nebo smyslem toho ustanovení je, aby to lidé věděli, aby to mohli, aby to mohli posoudit, ale návrh, je samozřejmě možné upravit pravidla, která výslovně zakáží určité typy střetu zájmů.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, jak vy vnímáte to, že vlastně i nejsilnější strana vládní koalice přichází s podobným návrhem jako vy na omezení, která se týkají střetu zájmů?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Tak já bych řekl sice pozdě, ale přece, myslím si, že je dobré, abychom do budoucna tu oblast střetu zájmů vymezili, protože pan ministr Babiš se k tomu vůbec nějak nepostavil, přece v západních demokraciích je zvykem, že člen vlády, pokud ovládá, vlastní takovou velkou firmu, tak udělá nějaké kroky, aby to nevypadalo, že v osm patnáct rozhoduje o účasti té firmy ve veřejných zakázkách a v osm dvacet podepisuje nějaké správní rozhodnutí při výkonu, při výkonu své funkce, a to bohužel pan ministr Babiš dělá, že kombinuje rozhodování na ministerstvu financí se svými vlastními soukromými, podnikatelskými zájmy, a proto je dobré tuto oblast vymezit, pan ministr to tady říkal, dnes podle platného zákona o střetu zájmů člen vlády nesmí podnikat jako osoba samostatně výdělečná činná, to má striktně zakázáno. A vedle toho může být ovládající osobou takové firmy jako je Agrofert a rozhodovat o všech zásadních otázkách, udílet pokyny managementu, protože ovládající osoba udílí pokyny v podstatě reálně, řídí tu firmu, takže to je určitá mezera, mezera v tom zákoně, a mimochodem i ten návrh, který jsem já předložil, tak je ještě mírnější než jsou ještě některé jiné úpravy v jiných evropských státech.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, nepokoušela se sociální demokracie vyjednat s Andrejem Babišem, že by nějakým způsobem omezil podnikání po dobu výkonu své funkce?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že i veřejné výzvy nebo vyjádření na tato téma zazněly. A samozřejmě sociální demokracie nemá žádný právní nástroj, jak Andreje Babiše k něčemu takovému donutit, čili je to zatím v politické rovině. Kromě těch oblastí, které jsou nebo případně budou upraveny zákonem do budoucna, ale samozřejmě, že by bylo mnohem jednodušší, kdyby Andrej Babiš sám ten svůj střet zájmů vyřešil.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, děkuji vám k tomuto tématu oběma.




--------------------
O důležitých věcech bychom mohli v budoucnu rozhodovat v referendu. Počítá s návrhem zákona. Jeho autor, ministr pro lidská práva, sedí zde. Na začátek si pojďme říct, co jsou to důležité věci, například teď aktuálně zavedení elektronické evidence tržeb, zákaz kouření v restauracích nebo zavírací doba obchodů o svátcích a nedělích. Existenci referenda ústava předpokládá už třiadvacet let. O vypsání referenda by muselo požádat čtvrt milionu lidí s volebním právem. Pane ministře, vy sám jste ten návrh označil za kompromisní. V čem je ten největší kompromis, je něco, čeho se vám vzdávalo velmi těžce v tom návrhu?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
My jsme jako sociální demokracie opakovaně přicházeli s návrhy ústavního zákona o celostátním referendu. Máme to dlouhodobě v programu. A samozřejmě asi, kdybychom ho psali sami, tak bude mít třeba jinou podobu, ale je to ústavní zákon, je potřeba, aby ji podpořily tři pětiny jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, tak proto od začátku ty práce byly založeny na kompromisu, na jednání, samozřejmě v první řadě na koaliční úrovni, i tam samozřejmě jsme řešili různé, různé pohledy, dokonce i v rámci jednotlivých koaličních stran. A v průběhu meziresortního připomínkového řízení jsem jej konzultoval i s parlamentními stranami tak, aby bylo možné případně přihlédnout i k některým požadavkům, které tam zazněly. A je samozřejmé, že ty tři pětiny v obou komorách je možné získat i pro návrh, který je kompromisní z hlediska restriktivnosti, to znamená, že na jedné straně jsou třeba názory, že se má referendum konat kdykoliv o čemkoliv a na druhé straně ten opačný extrém je, že v zásadě vůbec nikdy, že veškeré rozhodování má být založeno na principu zastupitelské demokracie. A ten vládní návrh vychází z toho, že vláda, jak má i ve svém vládním prohlášení, má zájem na zachování parlamentní formy republiky, ale lidi by měli dostat do ruky tento nástroj, aby v důležitých věcech si sami případně mohli peticí vynutit konání...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Referenda.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
...referenda. A přirozeně není možné konat referendum o základních právech nebo svobodách nebo o tom, že bychom porušovali závazky z mezinárodní smlouvy, obecně porušovat, porušovat tedy...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Právo.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
...právo není žádoucí, anebo například rozhodovat o ustavování a odvolávání lidí z funkcí a nebo rozhodovat ve věcech rozpočtu, což je v zásadě základní nástroj vlády na realizaci svého, svého programu.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Ten váš návrh přímo ve sněmovně podpořil i prezident České republiky s tím, že by schválení pomohlo politikům navrátit prestiž. S tím souhlasíte?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já bych spíš řekl, že je důležité, aby lidi věřili systému, a to je samozřejmě možné dosáhnout mimo jiné tím, že se jim dá větší prostor pro to, aby mohli sami přímo v některých případech rozhodovat. A v tomto smyslu samozřejmě může obecně přispět k /nesrozumitelné/ důvěry v politický systém, možná včetně, včetně politiků. V tomto smyslu bych souhlasil.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, vy jste návrh ve sněmovně označil za hru na referendum. Budu vás citovat: "V narážce na to, že výsledek by byl závazný pro vládu a nikoliv pro parlament, pro poslance," pokud by to tedy podle vás nebyla hra na referendum, jak říkáte, ten zákon byste podpořil?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Tak...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Nebo podpořila celá TOP 09?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Bavíme se o konkrétním návrhu. Já jsem zastáncem, a TOP 09 také, parlamentní zastupitelské demokracie a dokážeme si referendum představit ad hoc k jedné konkrétní otázce, na kterou by se schvaloval samostatný ústavní zákon.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou ty otázky třeba?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Jak jsme měli v minulosti ústavní zákon o vstupu České republiky do Evropské unie. Ale nyní...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Třeba teď nově k přijetí, k přijetí eura, mělo by se konat v této otázce referendum?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Přijetí eura my nepodporujeme. Nepodporujeme referendum, protože to už vyplývá z našich nějakých závazků, které máme v rámci, v rámci Evropské unie. Ale když jste zmínila tu hru na referendum, tak skutečně ten vládní návrh zavazuje vládu, ale parlament v tom pozitivním smyslu  zavázat nemůže, protože poslanec nemůže být vázán jinými pokyny a rozhoduje na základě vlastního vědomí a svědomí. A já tady uvedu konkrétní dva příklady, na kterých bych to ilustroval, tak dejme tomu, že se vyvolá referendum o maximální rychlosti na dálnici dvě stě kilometrů za hodinu, dejme tomu, že toto referendum se uskuteční, občané to odhlasují, vláda i přes odpor ministra dopravy a zdravotnictví to předloží jako zákon, protože většinu zásadních mimochodem rozhodnutí u nás čelíme na základě zákonů, to znamená schválených parlamentem a nikdo nedonutí potom následně parlament, aby zákon o dvousetkilometrové rychlosti na dálnici schválil. Další příklad, zavedení euthanasie. Nedovedu si představit, že přesto, že by proběhlo referendum, že by poslanci na základě výhrady svědomí byli nuceni hlasovat pro zákon o zavedení euthanasie. Takže tím chci jenom říct, a to ještě s tou podmínkou, že to referendum bude vůbec platné, protože je tady docela velké riziko neplatnosti referend, jak vidíme například na Slovensku, takže budou vynaloženy velké finanční prostředky na konání referenda a stejně to skončí tak, že vláda si prostřednictvím toho referenda udělá vlastně drahý nákladný průzkum veřejného mínění, ten návrh skončí v parlamentu, a jak už jsem tady řekl, poslance ani senátory nikdo nemůže donutit schválit něco, co by bylo proti jejich svědomí.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, nemůže to opravdu dělat problémy tím, že to referendum není v pozitivní slova smyslu závazné pro parlament?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já v zásadě tuhle tu argumentaci v několika bodech považuju za nekorektní až pokryteckou. V první řadě referendum ad hoc, to je pokrytectví politiků, kteří nechtějí rozhodovat a z nějakých politických důvodů se schovávají za referendum. Ten vládní návrh spočívá na tom, že lidi rozhodnou, kdy se bude konat referendum, tím, že iniciují petici a seženou dostatek podpisů. Ten požadavek, aby to byly ad hoc zákony, to je, když my politici budeme chtít a třemi pětinami v parlamentu schválíme zákon, tak pak se bude konat referendum, ne, když chtějí občané České republiky na základě petice. A já si myslím, že referendum nemá být alibi a nebo politický nástroj pro politiky, za který se budou schovávat, to je nástroj pro lidi, aby si ho peticí případně vynutili. V druhé úrovni mně to přijde nefér. TOP 09 kritizuje, že to referendum není vynutitelné v parlamentu. Ono to není tak úplně pravda. A v druhé části věty pan poslanec Plíšek říká, že přece ho nemůže nikdo nutit, aby neuplatnil výhradu...

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Senátu také ne.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě, ale proto je ten návrh postaven je tak, že referendum je závazné pro vládu absolutně v tom smyslu, že vláda musí konat aktivní kroky, provést to referendum, to znamená, třeba vyžaduje, je-li provedení referenda předložení zákona, tak předložit návrh zákona a je zcela přirozené, tak jak je postavena naše ústava, že nemůže nikdo donutit parlament, aby nějaký zákon schválil, ale musí si to tedy poslanci a senátoři obhájit před lidmi, že nerespektovali výsledek referenda, ale na druhou stranu i pro parlament je to referendum závazné tak, jak je ten návrh napsán, v tom smyslu, že nemůže přijmout nic, co je v rozporu s výsledkem, s výsledkem referenda. To znamená, že kdyby se teoreticky schválilo, že si lidi nepřejí zavedení elektronické evidence tržeb, jak, čemuž se brání opozice, kdyby bylo takové referendum, tak vládní koalice nebude moci prosadit takový návrh zákona v případě, že by ho schválila přes tento ústavní zákaz, tak by mohl být zákon napaden u Ústavního soudu a následně, následně zrušen, protože samozřejmě se občas také stane, že se přijme zákon, který nakonec podle nálezu Ústavního soudu je v rozporu s Ústavou. Takže s tou, s tím nedostatkem závaznosti to není přesně tak, jak popisuje pan poslanec Plíšek. A on, říkám, to, co mně přijde nefér, že z jedné strany kritizuje to, že to obsahuje to, že nelze parlament k ničemu donutit, ale přitom v druhé části věty tomu přesvědčuje, že to je tak správně, takže pak je otázka, jaký je, jak jinak to samozřejmě nastavit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Já pouze upozorňuji na nedostatky a nelogičnosti, které v tom Ústavním zákoně jsou, to není...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To není nelogičnost.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Když už teda ten ústavní zákon posuzujeme a máme se o něm bavit, tak já říkám, že budou typy referenda a závěry, které nebudou závazné pro parlament a skončí to tak, že bude docházet jenom ke konfliktu mezi vůlí občanů a zákonodárnou mocí, protože asi se shodneme, že zavádět přes parlament dvousetkilometrovou rychlostí na dálnici asi není v pořádku, pane ministře.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, vezmeme-li si takhle absurdní příklad, tak pak samozřejmě...

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Ale vy ten absurdní případ nevylučujete a můžeme ho samozřejmě připustit, stejně tak s tou euthanasií, z hlediska výhrady svědomí nemůžete donutit...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ten návrh obsahuje ten limit toho, co je důležité právě v tom počtu podpisů. Dvě stě padesát tisíc občanů se musí pod něco podepsat a samozřejmě pak v případě, že se tak stane, je vyhlášeno referendum, tak také kvalifikovaný počet občanů musí být pro nebo proti, takže možná, pokud někdo vůbec dokáže pod absurditu sehnat čtvrt milionu podpisů, což já považuji za nezaručené v té šestiměsíční lhůtě přinejmenším, tak pak samozřejmě bude velmi složité, aby takové referendum mělo platný a závazný výsledek.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Dobře, takže vy to berete jako doplňkový, doplňkový prostředek.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No ne, já nechci za občany rozhodovat, co oni považují za významné nebo ne.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Teď jste to trošku řekl, ale...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Kromě toho kvalifikační /souzvuk hlasů/...

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Ale vy jste říkal, tu elektronickou evidenci tržeb, tak na to taky zareaguji, protože to je přece zákon, který se týká daní a poplatků, je tam spojitost. A v oblasti daní a poplatků je referendum podle vašeho návrhu vyloučeno, takže bych trošku oponoval i tomu, jestli by občané o elektronické evidenci tržeb, která je vlastně kontrolní nástroj z hlediska...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Výběru daní.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
...výběru daní, jestli se na to vůbec může stahovat, ale to nechci tady tu věc...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Ale to, to byste opět vykládat poněkud absurdně, stejně tak je tam, že to nesmí být ve věcech rozpočtu, ale to je myšleno v tom, že rozpočet má znít tak a tak. Jinak samozřejmě, kdyby to někdo vykládal absurdně rozšiřujícím způsobem, tak v zásadě jakékoliv rozhodnutí má nějaký rozpočtový dopad, i samo konání referenda ostatně.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
A to je nástroj, který přímo, který přímo uplatnění daní kontroluje. Mimochodem, ještě řeknu jednu poslední větu, od letošního roku do roku 2026 v této zemi každý rok budou nějaké volby. Já vnímám volby i jako druh referenda svého druhu, spíš se pojďme zamyslet nad tím, proč k senátním volbám například chodí tak málo voličů a kdybyste ty pravidla pro referendum zavedl pro senátní volby, tak tady máme celou řadu neplatných senátních voleb, takže pojďme se...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Třeba přišlo k těm senátním volbám víc lidí, kdyby zároveň mohli rozhodovat o něčem, co je podstatné, protože to referendum se má spojit samozřejmě s konáním voleb, pokud /souzvuk hlasů/ šesti měsících...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, pokud jsme u té hypotézy nízké volební účasti, prezident se přimlouval, když se přimlouval za referendum i za myšlenku povinné volební účasti. S tím souhlasíte?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já vzhledem k naší zkušenosti z minulosti bych pro něco takového nebyl. Já myslím, že volební účast je především právo lidí rozhodovat, pokud nejdou k volbám, je to také svého druhu využití volebního práva, takže vzhledem k tomu, jak to tady bylo vnímáno jako povinnost, volební povinnost před rokem 89 velmi negativně, tak vzhledem k tomu bych k tomu nepřikračoval. Je pravda, že to bylo v minulosti, některé země to mají i dnes, ale mají za sebou jiný historický vývoj, jinou zkušenost.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, ano nebo ne povinná volební účast?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Já s tímto taky nesouhlasím, tady se shodnu s panem ministrem, je to skutečně volební právo, ale my politici bychom měli dělat všechno pro to, abychom zatraktivnili účast v těch několikerých volbách, které tady, které tady máme.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, děkuju k tomuto tématu.




Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme na další. Homosexuální páry by mohly adoptovat dítě jednoho z partnerů. Počítá s tím návrh zákona, jedním z autorů je právě i Jiří Dienstbier. Tyto děti by měly oficiálně dvě maminky či dva tatínky. Podobná právní úprava platí v patnácti zemích Evropské unie. Pane ministře, kolika dětí by se ta novinka týkala? Podle oficiálních čísel ze sčítání lidu je to bezmála tisícovka. Je to, umíte nějakým způsobem odhadnout, jestli to může být méně či více?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To se nedá odhadnout, protože také není jasné, kdo by toho využil. Jestli by všichni, kteří by potenciálně mohli, požádali o to osvojení. A já bych tady ale zdůraznil jednu věc, tady jde především o práva dětí, nikoliv těch homosexuálních partnerů, protože tyto děti mají hůř upraveny své poměry než ty děti v těch takzvaně standardních rodinách s heterosexuálními partnery. Já bych uvedl ten extrémní příklad. Pokud ten biologický rodič například zemře při autonehodě nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, tak to dítě přesto, že je v prostředí, které je pro něj naprosto přirozené s tím druhým partnerem, kterého považuje za rodiče a můžou mít spolu skvělý, skvělý vztah, má v té domácnosti, kde žije, vytvořeny veškeré podmínky pro svůj vývoj, tak takové dítě může být tomuto partnerovi odebráno z prostředí, kde je mu dobře, na které je zvyklé a od osoby, se kterou má vytvořen silný citový vztah a umístěno třeba do ústavní péče. To je naprosto nesmyslné. A samozřejmě má to i mnohem méně fatální souvislosti, ale které jsou také pro život té rodiny, v které dítě žije, velmi důležité, od vyzvedávání ze školky, pro, otázky třeba léčení, informací o zdravotním stavu a podobně. A mimo jiné některé zákony v zásadě počítají s tím, že děti v takových rodinách vyrůstají. Sám zákon o registrovaném partnerství stanoví i tomu druhému z partnerů, který není biologický rodič, že se má podílet na výchově dítěte nebo zákon o sociální podpoře z hlediska rodičovského příspěvku, s něčím takovým počítá v tomto případě spíše jako s limitujícím faktorem. A ještě bych uvedl jednu zásadní věc, to, co mně přijde na té současné úpravě nejhorší, a dokonce já tvrdím, že je to neústavní, je, že homosexuál může adoptovat nebo osvojit dítě, ale jenom do okamžiku, než uzavře registrované partnerství. Pak z toho ústavního hlediska je problematické, jaký legitimní účel toto omezení sleduje, podle mě žádný, a proto tvrdím, že to je neústavní. Ale znovu ještě zdůrazním, že jde o především o práva těch dětí, aby měly co nejlepší podmínky a aby na tom byly srovnatelně jako děti v jiných rodinách.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Páry, které by mohly adoptovat biologického potomka, jednoho z nich, musely by být registrované nebo ne podle toho vašeho návrhu zákona?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
No, ten návrh především odstraňuje a pouze v případě těch párů, kde jeden z rodičů je biologický rodič, vlastně ten zákaz, současný zákaz v zákoně o registrovaném partnerství, to je ta, to je ta podstata, která je doopravdy i jednak fakticky absurdní a ústavně podle mě těžko obhajitelná, to je to, co je nejdůležitější.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče, podpoříte vy, potažmo celá TOP 09 tento návrh zákona?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Tak já musím říct, že jsem žádný takový zákon aktuálně neviděl, jediné, co v Poslanecké sněmovně je, je návrh kolegyně Maxové a dalších, obdobný zákon, musím říct, že ten zákon...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Podpoříte tu myšlenku, kterou tady pan ministr přednesl?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Já se k tomu za chvilku dostanu. Ten zákon, který předložila paní poslankyně Maxová, obchází, obchází občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, že osvojit dítě může pár opačného, opačného pohlaví, je to tedy nepřímá novela občanského zákoníku, což není úplně přípustné. Takže říkám, já jsem neviděl návrh, který by předložil tady pan ministr s kolegou, s ministrem spravedlnosti, zatím o něm jenom takto, takto hovoříme, souhlasil bych v něm v jedné věci, že jde o práva dětí v první řadě, že nejde jenom ulehčit těm párům, ale jde především o práva dětí. Já tady jenom upozorňuji, že jedním z práv dětí podle úmluvy o právech dítěte je také znát své biologické rodiče, to znamená to je jedno z práv, které je tam, které je tam uvedeno. Takže upozorňuji tady na určité problémy, které mohou nastat mezi těmi, kdo by osvojovaly děti z hlediska stejného pohlaví a potenciálním dalším biologickým rodičem, který by tam působil. Ten život píše skutečně pestré příběhy a není možné to vnímat jenom jedním směrem, to znamená, bude přesně záležet, zda to bude rozhodování individuální z hlediska soudních, soudních rozhodnutí.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě bude.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Také je tady určitá moje obava z určitého byznysu s asistovanou reprodukcí u některých, u některých párů, náhradní mateřství například, to znamená, i to by se tam mělo ošetřit, aby, když jde o právo dětí, aby nedocházelo k byznysu z hlediska početí dětí náhradní matkou a podobně, protože samozřejmě naše civilizace je, a to se asi s panem ministrem shodneme, v první řadě zaměřená na ochranu rodiny a rodičovství, což říká, jak naše listina, říká to i občanský zákoník, to znamená, abychom na to mysleli, když to budeme potom projednávat.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, jak chcete přesvědčit své koaliční partnery, lidovce, kteří už avizovali, že s tím návrhem mají problém a nepodpoří ho. Budete se vůbec o to nějak pokoušet nebo ten návrh necháte na vědomí a svědomí jednotlivých poslanců bez toho, aniž byste chtěli nějakou koaliční soudržnost?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že tento návrh bude otázkou, která bude dělit všechny politické strany ve sněmovně, samozřejmě některé více, možná nebude dělit lidovce, mimochodem, pod tím poslaneckým návrhem jsou podepsáni právě s výjimkou lidoveckého klubu zástupci všech ostatních klubů v Poslanecké sněmovně. My vlastně tím vládním návrhem odstraňujeme několik problémů. Jednak legislativní výhrady, které i vláda měla k poslaneckému návrhu, nicméně věcně ten zákon řeší totéž, také se na něm podílela ministerstva, která mají určitou část té agendy v gesci, mimo jiné právě ministerstvo spravedlnosti právě proto, že odpovídá za úpravu civilního práva, včetně občanského zákoníku, a také ministerstvo vnitra, které je zodpovědné za, za matriky. A druhá praktická věc je, že také doufáme, že vládní návrh bude mít větší naději na projednání v Poslanecké sněmovně, to zcela na rovinu přiznávám, takto jsme to i s ministrem Pelikánem už před řadou měsíců avizovali, že neochota projednat ten poslanecký návrh nás může vést právě k podání vládního návrhu a to se nyní stalo, nyní byl předložen před týdnem do meziresortního připomínkového řízení. A já si myslím, že ta úprava je potřeba, je omezená v tuto chvíli na biologické rodiče, protože právě to jsou ty praktické případy, to jsou situace, které už nastávají. A v některých případech je to tak, že jeden z těch partnerů už do toho vztahu přišel s dítětem, v některých případech právě došlo třeba k asistované reprodukci a prostě život to přináší a je potřeba i v těchto situacích ta práva dětí zajistit.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, i vám děkuji k tomuto tématu.



Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě otevřít krátce další. Ženy a muži nemají v Česku rovné podmínky, i když to zaručují české zákony. V parlamentu nebo ve vedení firem je málo žen a mají nižší platy. To jsou vaše slova, pane ministře. Na světě je proto vládní strategie pro rovnost žen a mužů, podle ní by ve vedení státu a firem mělo být čtyřicet procent žen. Když to trochu zlepším, pane ministře, neměla by vláda jít příkladem tím prvním, dnes je totiž..., v sedmnáctičlenném kabinetu, jsou tři ženy, to jsme cirka na osmnácti procentech.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
To máte samozřejmě pravdu. A tady je vidět samozřejmě, jako odlišná je ta debata třeba v té takzvaně západní Evropě, kde to téma se diskutuje už mnohem, mnohem déle a u nás, ono třeba začínat od komerční sféry doopravdy nedává příliš smysl, nebo dává to smysl, pokud se to diskutuje celkově, ale stát by měl jít příkladem, ať už se týká třeba politického zastoupení v zákonodárných nebo zastupitelských sborech obecně, tak samozřejmě i ve vládě nebo například ve společnostech, které stát ovládá, na toto všechno ta strategie samozřejmě míří, ale jsou tam další závažné věci, které se...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně, proč podle vás ve vládě nesedí víc žen, proč i vaše vláda si nedokázala vynutit víc ministryň?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já bych ale zdůraznil, aby to nebylo, protože všichni to zjednodušují na to zastoupení. To téma je mnohem širší, tam se ten příklad řeší v těch vládních dokumentech, rozdílná odměna, rozdílné odměňování za stejnou práci, ten rozdíl je dvaadvacet procent, nemá to žádné racionální, racionální zdůvodnění nebo se také řeší dostatečný počet míst v předškolních zařízeních tak, aby se právě vytvářely podmínky pro slaďování rodinného a profesního života, aby oba dva partneři v rodině mohli pokračovat ve své profesní kariéře, takže já vím, že ono je to mediálně zajímavé, ale ta další opatření, která tam jsou, jsou..., nebo ty cíle jsou ještě mnohem zásadnější než to zastoupení, protože když se vytvoří ty podmínky, tak se pak toho vyrovnanějšího zastoupení, které je na očích, bude dosahovat mnohem snadněji, budou pro to vytvořeny...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Čili, i ženy budou podle vás tedy sáhnout víc do politiky, pokud budou mít lepší podmínky?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že řada...

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pokud /nesrozumitelné/ jenom politiku, ale i soukromý...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
I dnes je řada žen, které by rády vstupovaly do politických funkcí a otázka, jestli v tom systému tak, jak on s určitou setrvačností dostanou dostatečnou příležitost.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane poslanče Plíšku, je podle vás správné nebo hlavně proveditelné, aby vláda do této oblasti zasahovala, regulovala ji?

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Tak já si myslím, že ty kvóty, pokud by se zavedly zákonem, to nemusí, nemusí zaručit, já to budu demonstrovat na příkladě našich dvou politických stran. TOP 09 na svém posledním celostátním směnu, aniž bychom měli nějaké kvóty, zvolila do nejužšího vedení tři ženy jako místopředsedkyně, na předminulém sjezdu sociální demokracie nebo na jednom předchozím, přestože sociální demokracie má kvótaci a má mít jedno místo pro ženu, tak tehdy žádná žena nezískala většinu a prostě žádnou ženu na tom sjezdu do vedení tehdy nezvolili.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Dnes je ta situace taky jiná.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Ale já jenom říkám, jaké mohou nastat, jaké mohou nastat situace, já si myslím, že ta společenská atmosféra v tomto směru jde dopředu a že určitě, a v tom se shodneme, je potřeba ženám nabízet podmínky z hlediska třeba sladění profesního a osobního a rodinného života tak, aby mohly ty činnosti skloubit a myslím si, že tyto návrhy předkládají jak moji kolegové, tak dělali někteří další poslanci v poslední době.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, bohužel čas nás tlačí, já vám děkuji za vaše názory a za váš čas. Hosty naší Partie byl ministr pro lidská práva, senátor Jiří Dienstbier z ČSSD. Děkuji vám, že jste přišel.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu /ČSSD/
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou. A poslanec Martin Plíšek z opoziční TOP 09. I vám děkuji, pane poslanče.

Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/
--------------------
Díky za pozvání, přeji pěknou neděli.

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano, k tomu se připojujeme, přejeme hezkou neděli, vážení a milí diváci.

...

Celý pořad na: http://play.iprima.cz/partie/partie-2016/partie-20-3-2016

Partie (TV Prima): Hostem pořadu ministr Jiří Dienstbier