Zasedání Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením

11. 4. 201713:06

Zasedání 23. března 2017

V prvním bodě byli členové a členky Výboru seznámeni s Výroční zprávou Výboru za rok 2016.

V dalším bodě programu se Výbor zabýval dodržováním povinnosti elektronické evidence tržeb, které se ukazuje jako problematické pro osoby samostatně výdělečně činné s těžkým zrakovým postižením. Rozhraní systému pro EET není přístupné a splnění povinností pro registraci je tak znesnadněno, či dokonce zcela znemožněno osobám se zrakovým postižením. Problém s přístupností je i v tom, že systém EET neumožní v případě generování účtenky reagovat na technickou chybu, ať už způsobenou velice častými výpadky EET na straně státu, či nestandardním chováním při výměně údajů, nebo na straně aplikace klienta. Dalším problémem je oblast tisku účtenky, neboť v tuto chvíli neexistuje na trhu tiskárna pro účtenky, která by uživatele se zrakovým postižením zvukově upozornila na to, že v tiskárně došla barva, či papír/páska atd. Výbor proto požádal Ministerstvo financí, aby připravilo nařízení vlády o dočasné výjimce pro osoby s těžkým zrakovým postižením nebo hluchoslepé osoby z povinnosti elektronické evidence tržeb, dokud nebude zajištěna přístupnost systému EET.

V rámci třetího bodu Výbor projednal a doporučil vedoucímu Úřadu vlády ČR návrh dotačního programu Podpora spolků zdravotně postižených na následující kalendářní rok s rámcovým vymezením jeho obsahu a s vymezením tematických okruhů činností.

Ve čtvrtém bodu byli členové a členky Výboru informování o novele Statutu Výboru, která byla provedena z důvodu jeho uvedení do souladu se služebním zákonem, tj. že člena vlády ČR, který je zároveň členem Výboru, může zastupovat náměstek člena vlády, a to v plném rozsahu.

Pátý bod byl věnován tématu zajištění přepravy lidí se zdravotním postižením na železnici při liberalizaci trhu. Se vstupem nových dopravců do železniční dopravy se objevily problémy týkající se přepravy lidí se zdravotním postižením. ČD s Leo Expres zajišťují přepravu tak, že v každém vlaku je řazený jeden vůz, který umožňuje přepravu osob na vozíku. Regio Jet provozuje na trati pouze bariérová vozidla a přepravu lidí se zdravotním postižením nezajišťuje. Výbor proto požádal Ministerstvo dopravy, aby přijalo taková opatření, aby noví dopravci v železniční dopravě používali vozy, které splňují standardy pro přepravu lidí se zdravotním postižením, a předložilo jednoznačný výklad právních předpisů, zda se platnost evropských předpisů o přepravě lidí se zdravotním postižením v železniční dopravě vztahuje také na komerční provozovatele železniční dopravy.

Obsahem šestého bodu programu bude diskriminace řidičů se zdravotním postižením. V České republice nejsou dostupná bezbariérová osobní vozidla s takovou úpravou, aby člověk s tělesným postižením, který není schopen si sám přesednout, mohl být řidičem.  Lidé se zdravotním postižením tuto situaci řeší proto nákupem vozidel s nevyhovujícími úpravami (vozidlo nemůže řídit člověk na vozíku), "dodávek", které jsou zbytečně provozně nákladné, nebo vozidel ze zahraničí. Výbor proto požádal Ministerstvo průmyslu a obchodu o vypracování návrhů možných řešení ve věci zlepšení dostupnosti vozidel upravených pro řidiče s pohybovým postižením.

Následující bod jednání se týkal zřízení monitorovacího mechanismu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením ratifikovala Česká republika v roce 2009. Úmluva obsahuje speciální úpravu zřízení monitorovacího orgánu, jehož úkolem má být sledování a podpora naplňování práv osob se zdravotním postižením. Tento monitorovací mechanismus však dosud v ČR zřízen nebyl. Zřízení tohoto orgánu bylo projednáváno od roku 2011. Výsledkem jednání, kterého se účastnily i zástupci organizací lidí se zdravotním postižením, byla dohoda, že nejvhodnějším orgánem pro vykonávání této funkce bude veřejný ochránce práv. Tato úprava byla zanesena do novely zákona o veřejném ochránci práv, která obsahovala i další úpravy. Tato novela však byla stažena z projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Nově se proto předkládá úprava tohoto zákona, která obsahuje pouze rozšíření kompetencí veřejného ochránce práv o funkci monitorovacího mechanismu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

Osmý bod programu byl věnován problematice krizových situací s ohledem na zajištění informování a evakuace osob se zdravotním postižením. Toto téma bylo již zmíněno na jednom z dřívějších zasedání Výboru s ohledem na nedostatečně zajištěné řešení evakuace obyvatel obce Vrbětice v souvislosti s výbuchem muničního skladu. Mimo to také Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020 obsahuje opatření týkající se zapojení lidí se zdravotním postižením do systému ochrany obyvatelstva. Výbor požádal Ministerstvo vnitra o prověření připravenosti Integrovaného záchranného systému ve věci zajištění evakuací osob se zdravotním postižením a v případě zjištěných nedostatků přijetí opatření vedoucích ke zlepšení situace.

V posledním bodu byl Výbor informován o situaci v oblasti přípravy a naplňování Krajských plánů vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením v jednotlivých krajích. Krajské plány mají v ČR již mnohaletou tradici. Na základě doporučení vlády ČR z roku 2003 jsou postupně přijímány dokumenty odpovídající národnímu plánu na úrovni jednotlivých krajů. Smyslem krajských plánů je, aby v rámci kraje existoval dokument, na jehož základě by se systematicky postupovalo při zlepšování životních podmínek osob se zdravotním postižením v daném kraji. Z tohoto důvodu nejsou tyto plány primárně zaměřeny na sociální oblast, jak je velice často mylně interpretováno, ale na běžné oblasti života, jako je vzdělávání, zaměstnávání, doprava, přístupnost prostředí, kultura, sport, volný čas, přístup k informacím, bydlení atd. Podstatným přínosem krajských plánů je tedy koordinace činností ve prospěch lidí se zdravotním postižením, časové rozfázování, plánovitost při realizaci atd. Krajský plán je plněn v 9 krajích, ve 2 krajích je připravován, ve 3 krajích skončila jeho platnost, ale nebyly započaty práce na novém.