Aktuálně

26. 6. 201713:50

Premiér Sobotka vystoupil na Konferenci ekonomických radů

V pondělí 26. června 2017 se předseda vlády Bohuslav Sobotka zúčastnil Konference ekonomických radů, která se konala na Ministerstvu zahraničních věcí. Hlavními tématy setkání byly nové obchodní příležitosti, vylepšení služeb českým exportérům a podpora ekonomické diplomacie.

Tradiční třídenní konference se účastnili čeští diplomaté, kteří působí jako obchodní radové na zastupitelských úřadech, a také ředitelé zahraničních kanceláří CzechTrade. Vystoupili na ní také vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na Konferenci ekonomických radů

Vážení členové vlády, vážené dámy a vážení pánové,

dovolte mi, abych vás osobně pozdravil a abych poděkoval Ministerstvu zahraničních věcí za uspořádání této již tradiční konference, která je zasvěcena ekonomické diplomacii. Dovolte mi, abych ve svém vystoupení krátce shrnul význam, který má z pohledu naší vlády vaše práce v oblasti podpory exportu, v oblasti získávání investic sem do České republiky a samozřejmě reprezentace českých ekonomických zájmů ve světě.

Česká republika je země s poměrně malým vnitřním trhem, a je tedy pro nás naprosto nezbytné a životně důležité zapojit se do světové ekonomiky. Naše firmy, pokud chtějí růst, musejí expandovat a hledat nové příležitosti také v zahraničí. Je v zájmu hospodářského rozvoje ČR, tedy i všech občanů naší země, aby podnikům stát v této snaze podával pomocnou ruku.

Proto i za naší vlády platí, že Česká republika je země, která podporuje obchod. Pro nás to, že jsme se stali součástí Evropské unie, znamenalo odbourání bariér, které nám bránily v obchodu s ostatními členskými státy Evropské unie. To, že Evropská unie má ofenzivní obchodní politiku a snaží se vytvořit prostor pro to, aby evropské firmy mohly bez bariér exportovat, obchodovat, vyvážet kapitál do dalších zemí světa, je výhoda pro Českou republiku, a proto my tradičně otevřenou obchodní politiku Evropské unie podporujeme a podporovat budeme. Je to v našem národním zájmu.

Pan ministr zahraničí tady mluvil o tom, že jsme úspěšná země. Já myslím, že i s tím je potřeba pracovat, protože kdo chce obchodovat se zemí, která se zmítá v nějaké vnitřní nejistotě, kdo chce obchodovat se zemí, která se zabývá především svými vnitřními problémy? Já myslím, že vám to nemusím vysvětlovat. Česko je přece dobrá značka. A myslím si, že bychom měli úspěch Česka lépe prodávat. Měli bychom být hrdí na to, co naši občané a co naši podnikatelé dosáhli. Česká republika je země, která je politicky stabilní. Česká republika je země, která je šestou nejbezpečnější destinací na světě. A jestliže dnes něco prodává turistický ruch, tak jsou to nejen památky a přírodní krásy, které my tady máme v České republice, to vám taky nemusím vysvětlovat význam a symbol značky Praha ve světě, ale my máme také bezpečí, které řada zemí postrádá. Kdo chce investovat svůj kapitál do země, která není bezpečná a kde o tyto finanční prostředky může přijít? Kdo chce zakládat firmu v zemi, kde mu ji mohou znárodnit nebo vypálit? Česká republika je bezpečná země. Česká republika je země, která prosperuje. Už několik let po sobě máme hospodářský růst. Patříme k zemím, které jsou v té první třetině z pohledu hospodářského růstu v rámci Evropské unie. Jsme země, která má nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. K tomu se ještě vrátím, protože to v dnešní době už může být určitá bariéra z hlediska toho, co jsme schopni dodávat a vyvážet, je to určitý limit. Ale z pohledu růstu mezd, z pohledu životní úrovně, z pohledu spokojenosti našich občanů je strašně důležité, že jsme země, která má nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie. Prodávejme úspěch České republiky. Buďme hrdí na to, že jsme Češi, a buďme hrdí na to, co se nám podařilo v těch posledních více než 25 letech dokázat po roce 1989. My jsme snili jen sen a přemýšleli jsme o tom, že budeme součástí Evropy, že budeme jednou v NATO, že budeme mít jednou pověst, jakou mělo meziválečné Československo, já si myslím, že jdeme správným směrem. Ale samozřejmě tohle není jenom věc vlády, je to věc všech občanů, je to věc našich podnikatelů, malých a středních firem a musíme dokázat spolupracovat a úkolem vlády je tyhle věci zkoordinovat, zorganizovat a prosazovat na mezinárodním fóru.

Během funkčního období vlády jsme se intenzivně soustředili na podporu a pozvednutí ekonomické spolupráce se zahraničními partnery na vyšší úroveň. Vláda začala pracovat systémem plánů na podporu hospodářského růstu, první akční plán jsme schválili v roce 2014, tenhle plán je každý rok aktualizován a důležitou prioritou Akčního plánu na podporu hospodářského růstu je systematická podpora exportu, mimo jiné prostřednictvím aktivní ekonomické diplomacie. Vláda se snaží zároveň reagovat na konkrétní potřeby podnikatelů. Držíme se tak aktualizované Exportní strategie 2012–2020, která klade důraz na koordinaci proexportních opatření státní správy na základě podnětů ze soukromého sektoru. Pan ministr zahraničí už tady o tom mluvil, myslím, že důležitá změna, která se odehrála s nástupem naší vlády, je, že se snažíme na minimum omezovat resortismus. Že se snažíme působit preventivně proti tomu, aby tady byly žabomyší války mezi jednotlivými ministerstvy a že jsme vsadili na spolupráci a primární osou spolupráce je dobrá komunikace mezi ministerstvem zahraničí a ministerstvem průmyslu. To co tady v minulosti nebylo, tak dnes funguje a k tomu se potom přirozeně přidávají aktivity i dalších resortů, koneckonců jsou tady přítomni ministr zemědělství, je tady místopředseda vlády Bělobrádek, to znamená, připojují se další resorty k té základní ose, kterou dneska tvoří ve spolupráci ministerstvo zahraničí a ministerstvo průmyslu, právě tím, že dochází ke koordinaci, ke sdílení a výměně zkušeností a to je velmi dobře. Výsledky zahraničního obchodu naznačují, že jsme v tomto směru na dobré cestě. V uplynulém roce jsme zaznamenali rekordní míru českého exportu, tuzemské firmy vyvezly zboží v hodnotě necelých 4 bilionů korun a oproti předcházejícímu roku 2015 to byl nárůst o 2,7 %.

80 % vývozu směřovalo do zemí Evropské unie, které jsou českým firmám nejblíže a kde lze využít i hustou síť vazeb a kontaktů. Evropská unie, eurozóna jsou skutečně pro nás klíčovými trhy, pokud jde o objem našeho exportu a stabilitu našich firem. Je proto v našem zájmu, aby eurozóna byla stabilní, je proto v našem zájmu, aby Evropská unie překonala určité krizové momenty, které tady existovaly, a musím říci, že se to postupně daří. Byť třeba tváří v tvář divoké migraci, kdy Evropa nedokázala reagovat dostatečně rychle, tak přesto se podařilo v rámci Evropy upravit a změnit politiku tak, aby se podobná situace v budoucnu neopakovala. Evropa se dokázala postupně vyrovnat s tlakem nelegální migrace. Evropa se dokázala postupně vyrovnat i s krizí eurozóny, v tuto chvíli všechny členské státy Evropské unie rostou.

Napříč Evropskou unií klesá nezaměstnanost a ten růst napříč Evropskou unií nám dává nové možnosti z hlediska exportu a nové možnosti z hlediska využití potenciálu evropského trhu. Všechno ale růžové není. Uvnitř Evropy potřebujeme permanentně odbourávat bariéry, které vnitřnímu trhu a vnitřnímu obchodu brání. Potřebujeme dotvořit evropský trh v oblasti služeb, v oblasti digitalizace, tady všude se česká vláda snaží o to, abychom vnitřní trh zlepšili, a snažíme se také o to, abychom ho chránili. Čelíme vzestupu protekcionizmu. On se velmi často maskuje jako boj proti nějaké formě dumpingu, například proti sociálnímu dumpingu, no ale velmi často nejde o to, aby naši zaměstnanci měli mzdy, jako mají zaměstnanci ve Francii, v Holandsku nebo Německu, velmi často jde o to, nastavit takové netarifní překážky, které vlastně znemožní našim firmám, aby se za rozumných nákladů o tamní zakázky, ať už jsou to privátní nebo veřejné, ucházely. A tohle je pro nás jedna z klíčových priorit v rámci Evropské unie a na tom musíme společně pracovat, to znamená bojovat s vzestupem protekcionizmu, jednoznačně ho odmítat, trvat na tom, že tady nemají být překážky, které by bránily našim firmám, aby v Německu konkurovaly německým firmám, aby ve Španělsku konkurovaly španělským firmám. Pokud jsme šikovní, pokud jsme efektivní, pokud máme nápady, pokud jsme konkurenceschopní, tak by tady neměly existovat překážky, které by nám v tomto bránily. Ale je to permanentní boj v Unii a bude to permanentní boj a my musíme být součástí klubu těch zemí, které se o tohle budou snažit. Bohužel špatná zpráva je, že z Evropy vystupuje Velká Británie. Velká Británie patřila vždycky mezi země, které se staraly o vnitřní trh, o volný obchod. My teď, podle mě, budeme muset Brity do značné míry zastoupit ne jenom jako Češi, ale myslím si, že to může být zajímavá náplň i pro V4. Že V4 by se podle mého názoru měli zapojovat i v oblasti obhajoby fungování vnitřního trhu. Mluvil jsem tady o Evropě, ale myslím, že je důležité mluvit také o vzdálenějších trzích, protože náš export musíme diverzifikovat a příspěvek ekonomické diplomacie je důležitý zejména na vzdálených trzích, tam kde se podniky na vlastní pěst prosazují často jen velmi obtížně, je to samozřejmě složité, je to drahé, je to v dlouhém časovém horizontu. A já jsem velmi rád, že se nám daří pronikat na tyhle vzdálené trhy. Ať už to byly v minulých letech Spojené státy, kde jsme využili hospodářského růstu, který byl v Americe vyvoláván tím, že se tam snížily náklady na energie. Ať už je to Čína, myslím si, že vůbec ten trojúhelník v jihovýchodní Asii je pro nás velmi důležitý, to znamená Korejská republika, Čína, Japonsko, minimálně tyhle 3 země jsou v hledáčku naší ekonomické diplomacie a já jsem vlastně vedl delegace jak do Číny, tak do Koreje. V tuhle chvíli bych rád dokončil to směřování na jihovýchodní Asii tím, že dnes odjíždím do Japonska s obchodní delegací. Jsem rád, že doprovody podnikatelů ne jenom na zahraničních cestách premiéra, ministra zahraničí, prezidenta ale i dalších členů vlády, se staly v zásadě pravidlem. Jsou brány jako významná součást cest i z hlediska programu a myslím si, že to podporuje efektivitu naší diplomacie. Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, vždy byly a jsou v tomto směru našimi důležitými partnery. Pevně věřím, že podnikatelé svou účast v doprovodných misích a vzniklé obchodní příležitosti oceňují, stejně tak jako podporu, které se jim dostává ze strany ekonomických, a dnes již i zemědělských a vědeckých radů našich ambasád nebo ze strany zástupců agentury CzechTrade. V porovnání s některými státy v Evropě má Česká republika výhodu hluboké průmyslové tradice, díky níž i na mimoevropských trzích existuje povědomí o vysoké kvalitě českých, respektive historicky československých výrobků. To je určitě velmi dobrý základ, se kterým můžeme pracovat, nicméně nepůjde z něj navěky čerpat, svět se mění, generace se mění, objevují se nové výzvy, jako je robotizace, digitalizace a její průnik do všech ekonomických oblastí. Je úkolem každé zodpovědné vlády dlouhodobé trendy neignorovat a naopak je podchytit. My jsme tady v Česku vloni s tímto záměrem schválili iniciativu Průmysl 4.0, která představila dopady digitálních technologií na průmyslová odvětví. Za důležitou rovněž považuji podporu zahraničních investic do oborů s vysokou mírou přidané hodnoty. Dobrým příkladem může být investiční smlouva s americkou společností GE, podepsaná loni v říjnu, která kromě výroby turbovrtulových motorů zahrnuje i vznik vývojového centra a úzkou spolupráci s vysokými školami. Dovolte mi, abych se teď vrátil k otázce zaměstnanosti. Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, je problém sehnat zaměstnance, kteří by umožnili výrobu na základě objednávek, které některé firmy u nás získávají. Vláda už zahájila diskusi o změně systému investičních pobídek. A je nepochybné, že naše země se bude soustředit, do budoucna, na investice už z hlediska státní podpory vysoce selektivním způsobem. Že si investice z hlediska veřejné podpory musíme vybírat a musíme si je vybírat s ohledem na přidanou hodnotu, s ohledem na technologie, inovace, které ty investice přinesou. Musíme si je vybírat s ohledem na vysoce kvalifikovaná pracovní místa, které investice přinesou. My jsme se už dostali z fáze, kdy každé pracovní místo bylo takzvaně dobré. A já vůbec nechci kritizovat jakoukoliv investici, která byla zrealizovaná v minulých letech. Protože ty investice ve svém souhrnu stály na počátku naší prosperity. To, že jsme vstoupili do Evropské unie, z nás učinilo bezpečnou zemi pro investice a pak přišla velká vlna investorů z Německa, z Rakouska, z Francie ale také z Koreje a z dalších zemí. Dnes ale nemáme kapacity pracovních sil na to, abychom plošně podporovali investice, které třeba s dobrým záměrem přichází do České republiky například jen proto, že máme dobrou logistickou polohu nebo že jsme součástí evropského trhu a firmy chtějí proniknout na evropský trh. Musíme si z hlediska veřejné podpory investice vybírat tak, aby posloužily modernizaci naší ekonomiky a aby znamenaly prodloužení naší konkurenceschopnosti o další roky dopředu. Samozřejmě, že se vláda musí také soustředit na to, abychom měli co nabídnout těmto kvalifikovaným investorům, a proto musíme klást důraz na kvalitní vzdělávání, do vzdělávání musí jít více rozpočtových prostředků, to je evidentní věc, musíme klást důraz na podporu vědy a výzkumu, veřejných škol, veřejných výzkumných institucí a na jejich partnerství s privátními investory a s privátní sférou jako takovou. Česká republika má schopné firmy, chytré lidi, kteří dokáží, podle mého názoru, na dynamické změny, které nás v technologiích čekají, najít odpověď a věřím, že naše ekonomika bude schopna udržet konkurenceschopnost i v příštích letech. To znamená, Česká republika si vydobyla renomé jako průmyslová velmoc a chci, abychom si také vydobyli renomé jako země, kde se vyplatí sledovat, co se děje, kvůli hodnotným nápadům, kvůli českému inovativnímu využití technologií, kvůli českému průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Takže ne jenom jako výrobní základna, odkud se distribuuje zboží v rámci evropského trhu, ale také jako místo, kde vznikají inovace a kde dochází reálně k technologickému pokroku.

Vážené dámy, vážení pánové, už jenom několik poznámek. Vzhledem k tomu, že proměny ekonomiky nejsou jediná výzva, která stojí před námi a týká se to i ekonomické diplomacie. Čelíme řadě problémů, které souvisí se zhoršením bezpečnosti ve světě. To je vlastně druhé velké riziko, které podlamuje a zhoršuje naše exportní příležitosti. Na jedné straně je to protekcionizmus a pak vedle toho je to terorizmus a války, zhroucené státy, složitá situace. Logicky bylo naším významným exportním teritoriem Rusko. Sankce, které byly nastaveny ze strany Evropské unie, souvisí s tím, že my prostě musíme trvat na tom, aby bylo dodržováno mezinárodní právo. Nemůžeme připustit, aby byly narušovány hranice státu, aby nebyly respektovány hranice státu a to dokonce přímo v bezprostředním sousedství Evropské unie. V situaci, kdy naši spojenci, baltské státy a další, také sousedí s Ruskem, byly sankce nezbytné. Nicméně Česká republika udělala vše pro to, aby sankce byly nastaveny efektivně a snažili jsme se vyjednávat tak, aby sankce co nejméně poškodily náš obchod s Ruskem. To si myslím, že se do značné míry povedlo. A také platí, že sankce jsou a budou spojeny s minskými dohodami. Pokud se podaří, aby minské dohody byly více naplněny, respektovány, pak se otevírá prostor pro snížení sankcí. Pokud se to nestane, pak si myslím, že prostor pro snížení sankcí není a jistě víte, že Evropská rada rozhodla v minulých dnech o tom, že sankce se prodlužují ve stávajícím rozsahu do konce ledna. Nicméně sankce nezahrnují veškerý česko-ruský obchod, myslím si, že ve zbylé části musíme zůstat aktivní, stejně jako sankce neznamenají, že se s Rusy přestáváme bavit, protože postoj Ruska, vliv Ruska je pro nás klíčový z pohledu sousedství Evropské unie. To co se děje na Blízkém východě, v severní Africe, tam prostě musí Evropa koordinovat svou diplomacii s Ruskem, to je zřetelná věc. Máme tady Blízký východ, severní Afriku. Dneska se stále častěji o Blízkém východě, severní Africe, střední Africe mluví v souvislosti s migrační krizí a já si myslím, že se musíme dívat na podstatu věci a snažit se, abychom koordinovaně přispěli ke stabilizaci těchto regionů. Pokud se podaří dostat některé země z nejhoršího, ukončit některé válečné konflikty, porazit Islámský stát, tak nastane fáze obnovy a v této fázi by Česká republika neměla chybět. Stejně tak musí mít Evropa zájem země na Blízkém východě, ve střední a severní Africe stabilizovat. Máme zájem na tom, aby do těchto regionů přišly investice, které tam vytvoří infrastrukturu a které tam vytvoří pracovní místa. Není možné řešit problémy Blízkého východu a severní Afriky tím, že všichni lidé, kteří nejsou spokojení s tím, jak se jim tam žije, tak se zvednou a odejdou do Evropy. To prostě není možné, Evropa žádné takové kapacity k dispozici nemá, aby se o ty lidi mohla postarat. My jim musíme pomoci tam, kde oni žijí. A tohle bude vytvářet v příštích letech investiční příležitosti. My, jako Češi jsme aktivní v humanitární oblasti, v rozvojové pomoci, přispíváme do fondů, které vytvořila Evropská unie pro severní Afriku, Sýrii a tohle do budoucna bude vytvářet mosty i pro ekonomickou aktivitu těchto zemí, ale musíme je nejprve stabilizovat. Já to jenom připomínám, protože je to pro nás důležitá věc. Stejně tak je pro nás důležité, aby nezkrachovaly všechny projekty obchodních dohod mezi Evropskou unií a některými dalšími částmi světa. Já chci v Japonsku podpořit při své návštěvě Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Japonskem. Doufám, že se podaří ratifikovat dohodu s Kanadou, které jsme věnovali v minulých letech, ale ne jenom naše vláda, ale i dvě předcházející nebo tři předcházející vlády, hodně pozornosti. Teď dohoda čeká ještě na ratifikaci v Poslanecké sněmovně a my jsme se v rámci vládní koalice dohodli na tom, že to bude jedna z našich klíčových priorit, abychom Cetu zvládli. Myslím si, že TTIP je se současnou americkou administrativou už kapitola v minulosti a uvidíme, jaká vlastně bude obchodní politika Donalda Trumpa, jestli v ní bude prostor pro to, aby se ještě dál zlepšily obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy. My Češi na tom zájem máme, teď je důležité, aby ten zájem byl širší, protože určitě odbourávání bariér nebo minimálně nevytváření nových bariér při obchodu mezi námi a Spojenými státy, tak je pro Česko dobře, z pohledu našich šancí vyvážet a angažovat se na jiných trzích.

Vážené dámy, vážení pánové, poslední věc je brexit. Brexit, jak už jsem řekl, ovlivní poměry v rámci Evropské unie. Já bych byl jenom rád, kdyby nám to v Evropské unii nevzalo veškerou kapacitu, protože musíme řešit také jiné věci, které se týkají třeba naší budoucí konkurenceschopnosti nebo bezpečnosti. Jenom chci říci, že my se díváme na brexit ze dvou aspektů, na to budoucí nastavení vztahů. První aspekt jsou práva našich občanů ve Velké Británii. Samozřejmě nechceme, aby naši obyvatelé byli kráceni, jakýmkoliv způsobem. Druhý aspekt je vzájemný obchod. Čili určitě budeme, jako Češi, při vyjednáváních v rámci formulace společného evropského postupu, společného, to chci zdůraznit. Evropa bude postupovat společně vůči Velké Británii. Tak ale, jako Češi budeme také hájit otázku obchodu s Velkou Británií, ta nás taky zajímá. Čili budeme mluvit o právech našich občanů, ale chceme také mluvit o obchodu a mluvíme o obchodu, protože si myslím, že do budoucna je důležité, aby se podařila zachovat co nejlepší úroveň obchodních vztahů s Velkou Británií i z pohledu našeho exportu nebo z pohledu našeho reexportu na další trhy, kam zase pro změnu vyváží výrobky Britové, do kterých my Češi dodáváme komponenty.

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych na závěr využil této příležitosti, abych vám všem poděkoval, vážím si vaší práce, vážím si vás, kdo se nedáte odradit riziky v zemích, kde působíte, vážím si těch, kdo se inspirují novými příležitostmi, vážím si všech, kdo jsou aktivní, nadšení k tomu, aby propagovali Česko, jako místo pro dobré investice, aby propagovali naše firmy, jako partnery pro zvýšení rozsahu našeho exportu a chtěl bych vám do dalších měsíců popřát hodně štěstí, hodně konkrétních úspěchů při podpoře české ekonomiky a my se budeme snažit ve vládě, abychom vám vždycky byli oporou.

Děkuji

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR