Tiskové konference
6. 11. 201718:54
Tisková konference po jednání vlády, 6. listopadu 2017
Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí: Tak my jsme vybrali některé body, které jsme si říkali, že by mohly být pro vás zajímavé. Já bych zmínil tři. Ten první, my jsme se zabývali výjimkou z elektronické evidence tržeb, kterou vláda může schválit, tedy i bez Parlamentu, a to jsme opravdu učinili, protože asi víte, že se na nás obrátila Národní rada osob se zdravotním postižením a Sjednocená organizace nevidomých a ti nás požádali právě o výjimku pro nevidomé, kteří jsou také podnikatelé a podnikají v různých oblastech, jenomže v současné době neexistuje přístroj, který by jim umožnil zvládnout tu elektronickou evidenci tržeb vzhledem k tomu, že mají špatný nebo nemají zrak. Takže na základě toho vláda rozhodla, že učiní to, co je v její kompetenci, že by pro nevidomé, slabozraké… v této chvíli je zbavila té povinnosti používat tedy oné techniky pro elektronickou evidenci tržeb do té doby, než se objeví, nebo on se ten přístroj údajně vyvíjí, ale není v této chvíli k dispozici, než se objeví na trhu a pak by teprve ta výjimka mohla být zrušena. Takže to bylo jedno rozhodnutí, které se týkalo elektronické evidence tržeb, a to druhé, to se týkalo vánočních kaprů. Tady vlastně jsme také rozhodli o výjimce a vynětí z povinnosti používat zařízení pro elektronickou evidenci tržeb, a to proto, protože se jedná o poměrně významnou českou tradici. Onen sezónní prodej kaprů, který se koná tradičně jednou do roka, on se… je to vlastně docela taková věc, kterou dělávají, pokud vím, brigádníci, a realizuje se… kupovat kvůli jednomu týdnu takové zařízení, to je něco, co je docela problém a určitě by to zkomplikovalo ten prodej kaprů. Proto jsme se rozhodli, že i tady přijmeme výjimku, ta by byla časově ohraničena od 14. do 24. prosince a je dočasná, je do roku 2019 včetně. Takže s tímto ohraničením do konce roku 2019, ale pouze v tom čase od 14. do 24. prosince, bude možné prodávat kapry nebo sladkovodní ryby v souvislosti s přípravou Vánoc bez použití onoho zařízení. Tak to je druhá věc, kterou ve věci EET vláda rozhodla. Pak bych vás také chtěl informovat o tom, že my jsme se znovu zabývali zajišťovacími příkazy, které premiér zařadil do pořadu schůze na základě dohody, kterou jsme měli z minulého jednání vlády. Tady jsme jednali bohužel teda bez ministra financí, který je, pokud vím, v Bruselu, takže se nemohl toho jednání účastnit. To jednání jsme díky tomu nedokončili, zabývali jsme se tím s těmi představiteli Ministerstva financí a pravděpodobně bych závěry ještě dnes nějaký moc neříkal. Za sebe bych řekl, že se domnívám, že tady jde o dvě věci, které bychom rádi měli jako výsledek tady tohoto jednání. Ta první je, aby Ministerstvo financí šetřilo činnost Finanční správy v této oblasti, aby se zabývalo stížnostmi, které tam byly podány právě v souvislosti se zajišťovacími příkazy, a aby se jimi zabývalo také bez ohledu na to, jestli dneska jdou nebo nejdou k soudu ty stížnosti, tzn. aby se to neodkazovalo na soudy, ale aby se Ministerstvo financí každou tou stížností zajímalo a zjistilo si, o co se přesně jednalo, protože ta rizika jsou taková, že za to nese odpovědnost stát, za eventuální prohrané soudy a podobně, takže to je věc, která se týká státu v mnoha ohledech, nejenom teda, že tady došlo k tomu, že se zrušilo podnikání některých a, nevratně zřejmě, a za druhé, že za to státu hrozí škody. A druhá věc, kterou bych byl taky rád, kdybychom se tedy dopracovali k výsledku, to je to, aby na Ministerstvu financí platilo, že se v této věci nemá používat takových invazivních metod, které vedou často ke… likvidaci nebo v případě, že je použit ten zajišťovací příkaz, tak vedou vlastně k likvidaci toho podnikání a pak se může až dodatečně zjišťovat, jak to vlastně bylo. O tom jsme se bavili, v té oblasti byly přijaty nějaké nové metodické pokyny, nicméně, byl bych rád také, kdyby příště jsme od ministra financí dostali písemný podklad a zprávu o tom, co se na Ministerstvu financí děje v těchto dvou oblastech, jednak v tom vyřizování těch stížností a mapování toho, jak se to odehrálo, a druhá věc, v tom, aby ministerstvo tedy postupovalo způsobem, který nebude ničivý, protože to má potom nezvratné důsledky, tzn. že místo exekuce je možné použít například nucené správy a podobně. Takže přechod na podobné metody, to je další věc, která by měla být výsledkem, ale bylo by dobré, kdyby tohle jsme se dozvěděli nějak přesně i s určitým časovým harmonogramem. Protože to jsou důvody, proč to jednání bylo přerušeno a budeme pokračovat za účasti ministra financí příště. No a třetí věc, kterou bych zmínil, to je Sociální summit, na který jsme vyslali premiéra. On začíná tuším 17. listopadu. To jednání Sociálního summitu bude ve švédském Göteborgu. No, Česká republika tam jede na toto téma jako poměrně silný účastník, protože jsme země s tím nejnižší nezaměstnaností. Takže to je něco, čím se premiér země bude moci pochlubit. Na druhé straně to není ani pro nás tak jednoduchá věc, ten přístup pracovní síly na trhy, protože bych jenom namátkou zmínil, že v České republice máme v tom segmentu žen mezi 25 až 35 lety poměrně vysokou nezaměstnanost nebo spíš zaměstnanost na úrovni 65 %, takže i Česká republika se potýká s celou řadou věcí ve věci rovného přístupu na pracovní trh a v té oblasti sociální. Především ten summit se má týkat právě pracovního trhu a… takže toto jsme schválili panu premiérovi a pak jsme schválili ještě řadu dalších věcí, a to bych rád o to požádal své kolegy.
Richard Brabec, místopředseda vlády: Děkuju za slovo. Dobré odpoledne ještě jednou, dámy a pánové. Já jenom ve stručnosti bych okomentoval schválení zákona nebo novely zákona, což je vlastně transpozice příslušné evropské směrnice a týká se především takzvaných souborných cestovních služeb a spojených cestovních služeb, které bychom měli promítnout do českého právního řádu. Kromě toho, že to je transpozice evropské směrnice, která samozřejmě, ze které vyplývají jasné povinnosti i z hlediska času transpozice, což v tomto případě je konkrétně nejpozději od 1. 7. 2018, kdy by ta nová právní úprava měla být účinná. Tak především to má příznivé efekty na spotřebitele, v tomto případě tedy na zákazníka cestovních kanceláří, protože ten navrhovaný zákon, v souladu s požadavky příslušné evropské směrnice, rozšiřuje ochranu zákazníka a díky této nové právní úpravě bude mít zákazník jistotu, že před zakoupením zájezdu, nebo tzv. spojené cestovní služby, obdrží přesné informace o nakupovaných službách a také o právní povaze těch služeb a rovněž v případě zvýšení ceny o více než 8 % bude mít tento zákazník právo na odstoupení od smlouvy. Nově bude také vyjasněna odpovědnost cestovní kanceláře za chyby v rezervačních systémech a také budou výhodou zákazníka jasná pravidla o pomoci v nesnázích. Nově by tedy měly být… tato úprava fungovat v zásadě shodně ve všech zemích Evropské unie, což si myslím, že právě z důvodu toho, kolik obyvatel České republiky ročně vycestuje, bude rozhodně velmi pozitivní a zvýší se tak i konkurenceschopnost podniků v rámci Evropské unie, takže tolik k tomu. Děkuju.
Daniel Herman, ministr kultury: Vláda dnes schválila dohodu o filmové koprodukci mezi vládou České republiky a vládou státu Izrael a pověřila mě podpisem této dohody. Já budu odlétat zítra do Izraele, abych tuto dohodu podepsal a zároveň v Jeruzalémě budu otevírat vyhlídkovou věž českého architekta Martina Rajniše. Jak je dobře známo, tak vztahy mezi Českou republikou a Izraelem jsou velmi intenzivní, probíhají i pravidelná mezistátní, mezivládní jednání. A právě v oblasti kulturní výměny je tato spolupráce velmi živá. Ta oblast kulturních výměn se dlouhodobě řadí mezi velmi intenzivní oblasti vzájemných vztahů. Je realizováno množství akcí, zejména po linii přímých kontaktů mezi kulturními institucemi, mezi které patří právě i řada příspěvkových organizací Ministerstva kultury České republiky. Na území České republiky se ročně koná více než stovka kulturních akcí, a to za přímé podpory Velvyslanectví státu Izrael. Českou kulturu v Izraeli efektivně prezentuje České centrum v Tel Avivu. Ty dosud realizované kulturní výměny se týkaly především oblasti divadel, hudby, tance, literatury a fotografie. Oblast filmu byla dosud zastoupena pouze prostřednictvím jednotlivých konkrétních projekcí na tradičních filmových festivalech konaných v obou zemích nebo i v zahraničí. A na základě zájmu o realizaci společných filmových koprodukcí bylo třeba vyřešit tento současný stav uzavřením právě oné zmíněné bilaterální dohody o filmové koprodukci mezi vládami obou zemí. Ta koprodukce spočívá ve sdružování finančních prostředků jednotlivých koproducentů z různých zemí. Podle výše vkladů koproducentů se pak dělí i práva k výslednému filmu a samozřejmě také výnosy z jeho užití. Dohoda stanovuje konkrétní podmínky, při jejichž splnění ze strany koproducentů se obě strany zaváží na svém území uznat film formálně schválený jako film národní, což je důležité a jak jsem řekl, ukazuje to velmi intenzivní spolupráci mezi našimi zeměmi. Uznání filmu jako národního je také důležité pro filmové a produkční společnosti, aby měly možnost ucházet se o finanční podporu z veřejných finančních zdrojů. Nicméně, tato dohoda nemá přímé dopady na státní rozpočty a dohoda se sjednává na dobu pěti let a bude automaticky prodloužena o dalších 5 let, pokud jedna ze smluvních stran nebude písemně informovat tu druhou smluvní stranu o svém rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takže, je to další důležitý kámen v mozaice našich kulturních vztahů mezi Českou republikou a Izraelem a jsem tomu rád, že po několika měsících vyjednávání k podpisu této dohody v příštích dnech dojde.