Tiskové konference
29. 3. 201811:35
Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 29. března 2018
Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády: Dobré dopoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vítám zde prvního místopředsedu Petra Dvořáka, místopředsedu Karla Havlíčka a také člena Rady pana Eduarda Palíška. Prosím nejprve pana Dvořáka o úvodní slovo.
Petr Dvořák, 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobrý den, v tuto chvíli jednání rady ještě pokračuje a do této doby byly projednány velmi významné body. Hned první se jedná o rozpočtu na roky 2019 a dále v rozpočtu pro vědu, výzkum.
Druhá záležitost byl průběžný návrh řešení koordinace mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Technologickou agenturu České republiky v podpoře aplikovaného výzkumu.
A třetí záležitost je informace o probíhajícím, řekněme, hodnocení nebo analýze tzv. velkých výzkumných infrastruktur, což je ta síť těch podpůrných, řekl bych technologických pracovišť, které posilují českou vědu.
V tuto chvíli další bod, který probíhá, je metodika hodnocení výzkumu, tzv. metodika M17+, což je významný bod, zasluhuje si velkou pozornost, na ten bychom se rádi vrátili. Já předávám slovo panu doc. Havlíčkovi, který se stará za radu o rozpočtové záležitosti.
Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobrý den, dovolte, abych vás seznámil s tím, jakým způsobem se rozpočtuje rok 2019. Porovnal bych ho s rokem 2018 a následně bych vám i řekl, jakým způsobem jsme se dohodli na letech následujících 2020 a 2021.
Takže ta nejdůležitější zpráva, rok 2019 je rozpočtován ve výši 35 miliard 988 000 000, zaokrouhleně tedy 36 miliard korun, což je vůči roku 2018, který skončí s celkovými výdaji pro výzkum, vývoj a inovace z národních zdrojů ve výši 33,8 miliard, nárůst přibližně 2,1 miliardy a kousek k tomu. Roky 2020 a 2021 potom udržujeme na tzv. střednědobém výhledu, tzn. v tuto chvíli jsme přijali usnesení, že výzkum, vývoj a inovace jsou vládní prioritou a že se na střednědobém výhledu v letech 2020 a 2021, čili na částce 37,5 miliardy korun nebude nic měnit. Znamená to, že se posouváme přibližně za poslední 4 až 5 let takřka o 11 miliard korun růstu ve smyslu toho, kolik peněz se alokuje do výzkumu, vývoje a inovací, to jsou ty zprávy pozitivní.
Ta zpráva negativní, která je v tom, že se nám alokuje příliš mnoho zdrojů v tzv. nerozdělených výdajích za roky minulé, jinými slovy nespotřebovalo se úplně všechno, přičemž tato částka dorostla již výše 6,9 miliardy korun, abychom byli úplně přesní 4,3 miliardy korun jsou skutečně prostředky tzv. volné nebo volnější, se kterými je možno disponovat, a ten zbytek jsou prostředky, které musí být striktně alokovány ve prospěch evropských fondů, prostě a jednoduše nevyčerpaly se třeba všechny evropské fondy a je to na jejich dofinancování, čili na ty se nesmí v tuto chvíli sáhnout, musí zůstat v té výši v které jsou.
Takže závěr je následující, zvyšujeme o 2,1 miliardy, na druhou stranu velmi důrazně říkáme všem poskytovatelům, že je třeba hospodařit tak, aby nezůstávaly nerozdělené výdaje, případně aby se rozpočtovalo tak, že to bude rozpočet nikoliv pouze optimistický, ale rozpočet střízlivý, protože se potom dostáváme do složité situace, kdy musíme například resortu financí vysvětlovat, proč nám tyto prostředky přebývají. Současně bych ještě řekl to, že v rámci rozpočtových jednání, které máme, měníme systém v tom slova smyslu, že to nebudou jednání, setkávání pouze jednou za rok, kdy si poskytovatel řekne o zdroje a my mu buď dáme nebo nedáme, ta jednání budou daleko častější, budeme se potkávat jednou za 2 až 3 měsíce s každým poskytovatelem a budeme chtít vidět a domlouváme nyní v tuto chvíli celý systém ve smyslu toho nejenom, kam peníze jdou, což pochopitelně víme, ale i to, jak jsou hodnoceny jednotlivé projekty, proč a jakým způsobem se alokují v rámci účelové podpory do těch či oněch výzev, jakým způsobem se nakládá s institucionální podporou, kdo hodnotí, jakým způsobem hodnotí, jaký přínos mají dané konkrétní projekty ve smyslu výsledků, a to výsledků výzkumných, výsledků pro společnost, výsledků odvětvových, pochopitelně díváme se i na ekonomiku. Jdeme do poměrně vysokého detailu a skutečně nastavujeme systém řízení výzkumu, vývoje a inovací, přičemž rozpočet je nástroj pro to, abychom ten systém měli nějakým způsobem jasně nastaven.
Eduard Palíšek, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Já bych rád okomentoval problematiku nastolení nějakého řádu do vztahu mezi MPO a TAČR. Chtěl bych říct, že podpora aplikovaného výzkumu je jednou z hlavních priorit Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, protože přímo souvisí s udržením konkurenceschopnosti českého průmyslu. Proto chceme, aby systém poskytování podpory v této oblasti byl efektivní a systematický. Současný stav postrádá systematičnost v tom, že podpora může být vydávána vícekolejně a může se také duplikovat. Z toho důvodu se vytvořila pracovní skupina mezi MPO, TAČR a radou vlády za účelem definovat, jaké by byly správné principy nového systému řízení podpory aplikovaného výzkumu. Pracovní skupina se shodla na základních principech, které v podstatě říkají to, že to budou resorty, které budou určovat, do jakých oblastí, v jaké míře se budou prostředky vkládat, a bude také určovat, jaká budou kritéria pro vyhodnocování čerpání těchto zdrojů, toto budou dělat ve spolupráci s Technologickou agenturou. Protože existují programy, které jsou napříč jednotlivými resorty, bude úkolem Technologické agentury, aby navrhovala programy, které jsou průřezové, tedy mezioborové, ve spolupráci s jednotlivými resorty. TAČR jako agentura bude zajišťovat transparentní a systematickou implementaci programů, které budou navrženy jednotlivými resorty. Resorty na druhou stranu budou mít svoji kontrolní roli tak, aby mohly řádně kontrolovat účelnost a správnost vynakládání prostředků v rámci implementace. Rolí rady vlády potom bude posuzovat efektivitu vynakládání zdrojů do jednotlivých programů, jestli jsou tyto programy formulovány a realizovány tak, aby podporovaly národní politiku pro vědu, výzkum a inovace. Hlavním cílem je zachovat prostředky, které byly uvažovány pro podporu aplikovaného výzkumu, a proto je třeba zvládnout dobře přechodové období, protože ty principy, které jsem popsal v úvodu, si vyžádají některé legislativní změny a po tu dobu je třeba zvládnout přechodové období tak, aby nedošlo k žádné újmě podpory aplikovaného výzkumu pro český průmysl. Proto jsme se rozhodli také, že prodloužíme program TRIO o 1 rok tak, aby byla zajištěna kontinuita. A všechny další programy, které se budou připravovat, se budou připravovat již na základě principů, které jsem zmínil dříve, s tím, že teď budou podloženy jakýmsi závazkem obou institucí v tom, že budou realizovány takovým způsobem i předtím, než nabyde legislativa právní sílu. Jsem velký optimista v tomto směru, protože přístup obou institucí je velmi konstruktivní a věřím, že se nám podaří optimalizací čerpání zdrojů pro podporu aplikovaného výzkumu řádně vyřešit a nastolit dostatečnou transparentnost.