Důležité dokumenty
9. 5. 20189:07
Vývoj počtu obyvatel a emigrace aktivního obyvatelstva v Pobaltí a Chorvatsku
Mezinárodní migrace se od počátku 21. století stala celosvětovým fenoménem. Počet ekonomických i neekonomických migrantů v posledních letech vzrůstá.
V roce 2004 došlo k rozšíření EU o největší počet států. Celkem se jednalo o osm zemí střední a východní Evropy – Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Toto rozšíření vyvolalo značné obavy ze strany původních členských států (EU15). Jedním z hlavních důvodů obav byla otázka výše vynaložených nákladů k vyrovnání ekonomické úrovně nových členských států s původními. Dále se jednalo o obavy spojené s příchodem masivní migrační vlny v rámci volného pohybu osob. Docházelo k postupnému uzavírání pracovního trhu (byla zavedena tzv. přechodná období proti přílivu migrantů).
Přes aplikaci uvedených přechodných opatření okamžitě po vstupu do EU došlo ke zvýšené emigraci obyvatel z Pobaltí. Litva spolu s Lotyšskem se v jejím důsledku pomalu vylidňují. Důvodem je nízká porodnost, odchod části ruských obyvatel do Ruska, upadající venkov a emigrace obyvatel za prací mimo zemi.
Litva
V únoru 2012 žilo v zemi ještě 3,2 milionu obyvatel. Především v důsledku emigrace za prací do zemí Evropské unie však do srpna 2017 poklesl počet obyvatel na současných 2,82 milionu.
Lotyšsko
Počet obyvatel v roce 2016 činil 1,96 milionu. Příznačná je velmi nízká porodnost (1,17 dítěte na matku v roce 2010) a z toho vyplývající rychlý úbytek obyvatelstva. Mezi lety 1989 a 2011 se počet obyvatel snížil o 600 tisíc (22,5 %). Na tomto poklesu obyvatelstva se výrazně projevuje také emigrace, přičemž mezi její nejvýznamnější cíle patří Irsko (48 031 Lotyšů k roku 2011) a Velká Británie (39 000 Lotyšů k roku 2011).
Estonsko
Estonská populace od roku 1990, kdy dosáhla počtu 1,57 milionu, klesá. Problémem zůstává i vysoká úmrtnost (22 212 lidí v roce 1994), kterou se ale daří postupně snižovat (15 244 v roce 2011). Počet obyvatel klesl v roce 2016 na 1,32 milionu.
Chorvatsko
Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní. Země zaznamenává dlouhodobý odliv obyvatelstva. V letech 2011 a 2012 dosahovala míra přirozeného úbytku obyvatelstva 2,3 promile ročně a v roce 2013 po vstupu do EU se tento pohyb zrychlil na 2,5 promile ročně. Každý rok klesá v důsledku negativního přírůstku obyvatelstva populace o cca 10 tisíc lidí. Tento negativní jev je také způsoben ekonomicky motivovanou emigrací.
Pobaltské státy se potýkají s nedostatkem pracovních sil, které se přesunuly za prací do zahraniční. Odchod obyvatelstva v aktivním věku je hrozbou pro udržitelnost ekonomického rozvoje a sociálních systémů. V Pobaltí má demografický propad vliv mimo jiné i na obranu, kdy hrozí nedostatek lidí pro schopných služby v armádě.
Značný impulz pro emigraci znamenal rok 2004, kdy pobaltské státy vstoupily do EU. V roce 2010, kdy Lotyšsko i Litva zažily velký ekonomický propad, se počet emigrantů prudce navýšil. Problémem je, že většina emigrantů jsou lidé do 35 let. Emigrace z Litvy je nejrychlejší ze všech zemí v EU. Od vstupu do EU v roce 2004 poklesl počet obyvatel v zemi
o cca 16 %.
Podle Evropské komise od roku 2007 Lotyšsko a Litva přišly o 6 až 9 % mladých a vzdělaných odborníků, přičemž většina z nich se nevrací zpátky. Např. počet litevských obyvatel v produktivním věku se v průměru snižuje o 2 % ročně, což spolu s vysokou emigrací vytváří nedostatek pracovních sil.
Úroveň emigrace v posledních dvou letech zesiluje jak z Pobaltí, tak i z Chorvatska. Pobaltí vykazuje zejména ve skupině věkové kategorie 20–40 let úroveň podílu na celkovém počtu emigrantů nad 50 %.
