Tiskové konference

22. 6. 201813:45

Tisková konference po jednání vlády, 22. června 2018

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám pana premiéra Andreje Babiše a předávám mu tímto slovo.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych začal mé vystoupení evropskou agendou, protože média spekulují a často ani neříkají pravdu jako ve čtvrtek večer, kdy se objevila informace o tom, že nemáme pozvání do Bruselu. Já jsem samozřejmě na to reagoval, že pozvání máme, a pokud vím, dnes ve 12 hodin má mít Evropská komise tiskovou konferenci, na které potvrdí, že toho „pseudosummitu“ se mohl zúčastnit kdokoliv. Já bych to rád uvedl na pravou míru. Paní kancléřka Merkelová řeší vnitropolitický problém v Německu, kde její koaliční partner, pan Seehofer, jenž je ministrem vnitra, bývalý bavorský premiér, řekl, že by do 14 dní měla vyřešit problém s ilegální migrací, protože jinak přikročí ke kontrole hranic, respektive k omezování přílivu migrantů. No a samozřejmě ten problém začala řešit.

Původní plán byl, že v Berlíně měla být schůzka mezi Itálií, Německem a Rakouskem. To mi potvrdil rakouský předseda vlády. A dávalo by to smysl, protože tohle je pravě ta trasa, která děla problém. Ale vzhledem k tomu, že někteří účastnici účast na schůzce odmítli, tak se rozhodla zorganizovat nějakou schůzku v Bruselu, kam byly přizvány úplně jiné státy. A tam vlastně vzniklo riziko paralelní evropské rady, protože předsedou Evropské rady je Donald Tusk, který zítra bude v Budapešti mimochodem. Ten kvazisummit se postupně rozpadá, protože i ta deklarace, která byla navržena, byla např. Italii odmítnuta.

Takže tady vznikla schůzka, na kterou mohl jít kterýkoliv členský stát. My jsme včera v Budapešti, premiéři V4 se rozhodli, že na tu schůzku nepůjdeme, protože navržené závěry jsou v absolutním rozporu s naším názorem na ilegální migraci a není potřeba organizovat takovou schůzku. Samozřejmě pokud specifické státy si chtějí řešit svoje problémy, tak ať si je řeší. Ale na to máme Evropskou radu, která se sejde příští týden v pátek a kde samozřejmě ČR bude vystupovat velice aktivně. To, že se dnes mění situace v Evropě v názoru na migraci, je naše zásluha.

Naše názory na migraci dnes akceptují i velké státy. My na to máme jasný názor. Jižní hranici musí bránit státy jako Řecko, Itálie, Malta Španělsko a ostatní státy jim v tom mají pomáhat. A pokud někdo navrhuje, aby FRONTEX měl místo 600 příslušníků 10 000 lidí, tak je potřeba změnit i jeho kompetence. Není možné dávat tolik peněz na monitorování migrace, na přihlížení kšeftům pašerácké mafie. FRONTEX má operovat mimo Evropu a máme zřizovat uprchlické tábory mimo Evropu – v Libyi, v Tunisu. Řešení je velice jednoduché: Lodě nesmí vyplout. Migraci máme řešit mimo Evropu.“

Ty názory zemí se mění. Viděli jsme volby v Itálii, ve Slovinsku, také Belgie a Dánsko mění svůj názor na migraci. Je velice dobře, že od 1. 7. předsedá Rakousko s kancléřem Kurzem, který má na tuto problematiku stejný názor. On na tom summitu bude a samozřejmě bude informovat ostatní státy o naší pozici. Z toho důvodu jsme se my, jako premiéři V4, rozhodli být solidární a na toto kvazisetkání nejít.

Tohle je další situace, která nepřináší velký klid. Na základě včerejší debaty v Budapešti jsem se rozhodl svolat Bezpečnostní radu státu, která by měla začít už teď. Budu chtít vědět, jakým způsobem jsme připraveni. Připraveni na situaci, kdyby se ministr vnitra Seehofer rozhodl intenzivně kontrolovat německo-rakouskou či německo-českou hranici a zamezil průchod ilegálním uprchlíkům, tak se dá předpokládat, že Rakousku udělá stejné opatření. V takovém případě budeme i my reagovat stejně. To znamená, že budeme kontrolovat naší hranici, protože jakmile migranti přijdou na naše území, bude to náš problém.

Je jasné, že Evropa migraci nezvládla, ztratili jsme mnoho času a došlo na naše slova. Zabránit vstupu ilegálních migrantů do Evropy je nutné na pobřeží, ale určitě ne v rámci schengenského prostoru. My jsme dříve jako vláda řešili možnost vzniku této krizové situace. Hraniční přechody má kontrolovat policie, my ale máme i krizový plán, takže pokud by jejich kapacity nestačily, tak se zapojí i Celní správa a v nejhorším i armáda. Já dnes tedy budu chtít slyšet, jak jsme připraveni na řešení této situace, pokud by nastala. A já doufám, že nenastane.

Příští týden je Evropská rada nejen o migraci, ale i o rozpočtu. My jsme včera v Budapešti s rakouským kancléřem našli společné slovo v oblasti rozpočtu, kde on také nechce navyšovat odvody do evropského rozpočtu. Návrh Evropské komise je nepřijatelný a je neuvěřitelné, že Komise navrhuje navýšení nákladů na provoz všech evropských organizací o celých 20 procent. Logické by spíše bylo, aby tyto náklady klesaly, protože po brexitu ubude EU 15 procent obyvatel. Vážený rozdíl činí 25 miliard euro.

To skutečně není pozitivní přístup Komise, když na druhé straně snižuje náklady na kohezi a zemědělství, což jsou priority jak skupiny V4, tak dalších zemí, a otevírají jiné programy, ze kterých my těžko budeme moci čerpat, protože nemáme potřebné zkušenosti. Vypadá to tak, že ty programy jsou možná někomu ušité na míru, ale nechci spekulovat. Pozitivní je, že paní ministryně Dostálová uspěla v Komisi na dlouhém jednání s eurokomisařkou Crețu a podařilo se jí získat souhlas komise na transfer 7 miliard z dotačního programu z fondu pro Internet, který MPO špatně vypsalo, kdy bylo čerpáno ze 14 miliard jenom 50 milionů.

My jsme se dnes na vládě domluvili, že co nejdříve se pokusíme vymyslet, jak těchto 7 miliard rozdělit mezi jednotlivé resorty, kde jsou velké převisy. Resortu zdravotnictví by měly připadnout 2 miliardy, školství 5 miliard, peníze by mělo dostat Ministerstvo životního prostředí a také Ministerstvo průmyslu. Já jsem požádal paní ministryni Dostálovou, aby tento proces urychlila, protože my potřebujeme rychle čerpat, abychom rychle zinkasovali, protože to inkaso půjde do plnění našeho rozpočtu.

Na programu byly body návrh poslanců ohledně regulace reklamy. Cílem byl zákaz reklamy propagující bankovní i nebankovní úvěry. My jsme nakonec zaujali neutrální stanovisko.

K návrhu novely občanského zákoníku, kterou chce skupina poslanců otevřít institut manželství osob stejného pohlaví, zaujala vláda kladné stanovisko.

Ohledně provozu na pozemních komunikacích, návrh poslance Birkeho, zaujala vláda neutrální stanovisko, protože už dnes jsou pro lidi nad 60 let uzákoněné lékařské prohlídky.

K návrhu týkajícímu se nemocenského pojištění bylo zaujato negativní stanovisko, protože není žádný věcný důvod, aby zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce byli oproti ostatním zaměstnancům vyloučení z účasti na nemocenském pojištění při výkonu stejně práce.

Dále jsme řešili „režim Srbsko“, kde v rámci meziresortů Ministerstvo financí vyslovilo nesouhlas a na základě toho byl počet přijímaných žádostí snížen na 1 000. Já osobně jsem s tím nesouhlasil a nakonec jsme se dohodli na zvýšení o 2 000 žádostí. Náš největší problém je nedostatek zaměstnanců. Stále čekám na analýzu na základě mé návštěvy na Úřadu práce, kde údajně úřady práce nejsou schopny uspokojit 170 000 žádostí našich firmem. Tyto žádosti vlastně propadly do cizineckého režimu. Chtěl bych vědět jejich strukturu podle jednotlivých sektorů, krajů, podle firem. Myslím si, že je důležité, abychom měli takový přehled. Pro režim Ukrajina nadále platí asi 20 000 žádostí ročně.

Dále jsme probírali strategie rozvoje ICT na MPSV v období 2018 až 2022, historie této oblasti na ministerstvu je velice negativní, do této chvíle bylo podáno deset trestních oznámení. Já jsem požádal, abychom měli jakousi kuchařku na A4 – vývoj nákladů, investic, provozů a jasný plán, jak tyto náklady snižovat.

Důležitým bodem jednání vlády byla jaderná energetika. My jsme projednali závěry a úkoly z devátého zasedání výboru pro jadernou energetiku a také výroční zprávu. Samozřejmě, klíčovým tématem je dnes dostavba jaderných bloků. Zpráva konstatuje, že plnění klíčových úkolů zadaných Národním akčním plánem pro rozvoj jaderné energetiky ČR má dnes již podstatné zpoždění. Takže naše vláda se tím chce intenzivně zabývat, protože celkově by mohlo být ohroženo zahájení provozu nového jaderného zařízení v roce 2035 a to by nám způsobilo velké problémy. Vláda se tedy rozhodla aktualizovat znění statutu Stálého výboru pro jadernou energetiku, aby řešil úpravy členství ve výboru vzhledem k úkolům plánovaným na období 2018 až 2020. Navržené změny umožní efektivnější práci výboru a také rychleji řešit otázku členství ve výboru. Schválili jsme také zřízení nové stále pracovní skupiny pro otázky týkající se bezpečnostních zájmů státu v oblasti jaderné energetiky, její mandát, obsazení a předsedu. Předsedou byl jmenován vládní zřízenec pro jadernou energetiku Ing. Ján Štuller, členy jmenují dotčená ministerstva, bezpečnosti služby a další vybrané instituce. Stálá pracovní skupina má zajistit, aby v souvislosti s tendrem na výstavbu nových jaderných bloků nebyly ohroženy bezpečností zájmy ČR. Chceme, aby tendr proběhl transparentně a byl pro ČR co nejvýhodnější. Ministr průmyslu a obchodu dostal ve spolupráci s ministryní financí, případně s vládním zmocněncem pro jadernou energetiku řadu analýz a realizaci dalších kroků, které povedou k hladkému zahájení realizace projektu dostavby. Analýzy mají být zpracovány do 30. září, pracovní skupina má zahájit svou činnost do 30. června.

Dále jsme diskutovali střednědobý plán Ministerstva obrany, střednědobý plán objemu finančních prostředků pro MO na roky 2019 až 2025. Z plánu vyplývá, že v roce 2024 by se měl rozpočet MO oproti roku 2019 prakticky zdvojnásobit, a dosáhnout tak hranice 2 procenta HDP. My máme v programovém prohlášení vlády cíl 1,4 procenta v roce 2021 a to odpovídá předloženému materiálu.

Dále jsme probírali IT systém STK, přípravu účasti ČR na výstavě Expo 2020 v Dubaji.

Závěrem bych se chtěl vyjádřit k nominaci vlády. Já jsem minulou neděli navštívil pana prezidenta v Lánech, jak je všeobecně známo, a informoval ho o všech nominacích za hnutí ANO a ČSSD a dnes se pan prezident začíná setkávat s navrženými kandidáty.

Co se týče nominací za hnutí ANO, tak mohu oznámit, že nominantem do křesla ministra průmyslu a obchodu je paní Marta Nováková, nominantem na Ministerstvo spravedlnosti je paní Taťána Malá a na Ministerstvo obrany pan Lubomír Metnar. Ostatní ministři zůstávají beze změny, tzn. ministr zdravotnictví – pan Vojtěch, školství – pan Plaga, místní rozvoj – paní Dostálová, finance – paní Schillerová, životní prostředí – pan Brabec. K té nominaci mohu říci, že jsem vycházel hlavně s ohledem na intenzitu práce uchazečů a také jejich tahu na branku a schopnosti spolupracovat v kolektivu. Já jsem dnes ráno jednal s paní ministryní obrany Šlechtovou, takže samozřejmě ta informace v mediálním prostoru, že jsem jí telefonoval, je lež. Osobně jsme se setkali a já jsem paní ministryni poděkoval za její práci a ujistil ji, že všechny jí započaté projekty a problémy určitě nezapadnou pod stůl a její nástupce v jejich řešení bude pokračovat. Stejně tak je to i s panem ministrem Hünerem, kterému jsem poděkoval za jeho práci. Je to skutečný odborník na poli energetiky a také jsme se domluvili na naší budoucí spolupráci.