Zprávy: lidská práva ČR

1. 8. 201811:24

Zpráva o stavu lidských práv v České republice v roce 2017

Zpráva popisuje vývoj v oblasti lidských práv v roce 2017 a upozorňuje na hlavní problémy a souvislosti.

V mezinárodní oblasti proběhlo 3. kolo Univerzálního periodického přezkumu ČR, které upozornilo na mnohé přetrvávající domácí lidskoprávní problémy. Zároveň ČR v druhé půli roku předsedala Výboru ministrů Rady Evropy a uspořádala několik významných akcí.

V oblasti práv občanských a politických Ústavní soud zrušil zákaz sezení na veřejnosti v některých obcích, stanovil limity pro nevhodné projevy soudců či badatelů nebo zachoval přístup do archivů o nedávné minulosti. Naopak však poněkud omezil právo na informace o hospodaření veřejných institucí či o platech ve veřejné správě z důvodů konfliktu s jinými právy. Dotkl se i otázky zveřejní fotku osoby poškozující něčí práva (např. zloděj při krádeži).  Parlamentní volby na podzim bohužel odhalily poměrně závažné problémy v kontrole sčítání hlasů, která je de iure i de facto závislá na Nejvyšším správním soudu, který musel přepočítat desetitisíce hlasů-

Ústavní soud v několika nálezech poukázal na příliš formalistické a někdy až nesrozumitelné uplatňování procesních předpisů. Projekt „Mapa exekucí“ poukázal na míru zadluženosti v české společnosti i na zásadní nutnost změn legislativy i praxe. Přesto se např. nepodařilo přijmout právní úpravu usnadňující oddlužení či zmírňující některé další aspekty exekuce.

Zacházení s osobami omezenými na svobodě prošlo také několika pozitivními změnami. Přivítat lze  nový systém diferenciace věznic a zacházení s vězni i zvýšení jejich pracovních odměn. Ochránkyně upozornila na problémy v léčebnách dlouhodobě nemocných či v psychiatrických léčebnách či na rozpor povinných invazivních zákroků při úřední změně pohlaví s lidskoprávními standardy. V praxi poskytování pobytových sociálních služeb nadále přetrvávají problémy se špatným zacházením a zanedbáváním, které současné právo neumožňuje adekvátně řešit např. správním postihem.

U hospodářských, sociálních a kulturních práv poukázal Ústavní soud na nutnost poskytovat ochranu zaměstnancům ve všech pracovních poměrech včetně těch neformálních nebo faktických. Mnoho změn prodělala úprava dávek hmotné nouze, ale většina z nich bohužel přinesla jejich příjemcům v praxi spíše problémy – od nedostupnosti veřejné služby přes nemožnost platit poukázkami až po zavádění rozlehlých bezdoplatkových zón. Vládou předložený návrh zákona o sociálním bydlení nebyl nakonec přijat. Pozitivně lze hodnotit posílení ochrany před negativními účinky alkoholu a tabáku. Pokračuje i reforma inkluzivního vzdělávání, byť začleňování romských žáků do hlavního vzdělávacího proudu je méně úspěšné než u ostatních skupin. Novela zákona rovněž omezila práva spolků účastnit se většiny stavebních řízení a chránit v nich životní prostředí.

V oblasti diskriminace ochránkyně získala nové kompetence dohledu nad právy osob se zdravotním postižením a právy pracovníků EU v ČR. Došlo rovněž ke snížení soudního poplatku za diskriminační žalobu. Soudy odsoudily např. nepřijetí romského žáka do základní školy kvůli jeho etnickému původu či nepronajmutí bytu osobě se zdravotním postižením kvůli možným požadavkům na úpravy. Ochránkyně pomohla např. matkám s kočárky k vstupu do prodejny či osobám se zdravotním postižením k vyhrazenému parkovacímu místu. Upozornila i na diskriminaci HIV pozitivních osob, která se projevuje předsudky, odmítáním a ostrakizací. Ústavní soud v souladu s nejlepším zájmem dítěte uznal rodičovství stejnopohlavního páru.

V právech dítěte přetrvávají problémy jako roztříštěnost systému, převažující institucionální podoba péče o děti a s tím související směřování financí. Změny se zatím odehrávají spíše na místní úrovni a jsou proto dopadově omezené. Metodické vedení a šíření nových přístupů podporuje příklady dobré praxe terénní preventivní pomoci rodinám s ohroženými dětmi. Podle Ústavního soudu je zájem dítěte nutné zohlednit i při ukládání trestu jeho rodiči, neboť i s takovým rodičem má dítě právo žít a být v jeho péči. Ústavní soud upozornil i na to, že dítě nemůže být před dosažením dospělosti zatěžováno poplatkovými povinnostmi, které nemůže samo vědomě ovlivnit či zaplatit.

V oblasti práv cizinců došlo k některým sporným změnám právní úpravy, které byly následně napadnuty u Ústavního soudu . Byl ukončen provoz systému VISAPOINT. Do budoucna mají být posilovány integrační prvky povinnými kurzy pro cizince a převedením financování Center na podporu integrace cizinců do státního rozpočtu. Mezinárodní konference pořádaná v rámci předsednictví ČR v Radě Evropy upozornila i na nepřijatelnost detence dětí-cizinců. Ústavní soud posvětil současný přístup cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění, ale je nutné nadále řešit situaci zranitelných skupin jako těhotné ženy, děti apod.