Tiskové konference

20. 11. 201812:19

Tisková konference po jednání vlády, 20. listopadu 2018

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády:  Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám zde především místopředsedu vlády a ministra životního prostředí pana Richarda Brabce a také ministryni práce a sociálních věcí paní Janu Maláčovou. O úvodní slovo prosím pana místopředsedu.

Richard Brabec, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Děkuji za slovo. My tu s paní kolegyní vystupujeme už v osvědčené sestavě. Nevím, jestli jste nadšeni, nebo zklamáni, ale pokud jste zklamáni, tak se omlouváme, ale nikdo jiný už v tuto chvíli nepřijde. Myslím, že budeme schopni vám odpovědět na většinu otázek, které vás zajímají.

My jsme na začátku schvalovali mandát pro pana premiéra Babiše, který jede na mimořádné zasedání Evropské rady do Bruselu 25. listopadu a hlavní částí toho mandátu je samozřejmě záležitost jednání Evropské rady k brexitu, které bylo svoláno. Evropská rada má vyjádřit politickou podporu dvěma dokumentům, na kterých se dohodli vyjednavači Evropské unie a Velké Británie. Jde jednak o výstupovou dohodu, která řeší také otázky vystoupení Britů z Evropské unie, a během toho jednání, a to je důležité samozřejmě pro naše občany, byly ošetřeny priority České republiky, tedy především otázka práv občanů a finančního vyrovnání. Výstupová dohoda také zakotvuje přechodné období do konce roku 2020, a zajišťuje tak omezení škod způsobených brexitem a ochranu vnitřního trhu.

Druhým dokumentem je potom politická deklarace, která představuje základ budoucí spolupráce mezi Evropskou unií a Velkou Británií, kdy my zatím známe jen nástin dokumentu a ta deklarace bude vlastně v celé šíři představena až dnes a bude následně předmětem jednání, které potom vyústí až v jednání toho 25. Česká republika obecně podporuje co nejužší spolupráci s Velkou Británií a ten nástin prohlášení tak, jak je zatím k dispozici, pro to představuje dobrý základ.

Vláda měla dnes na programu celou řadu bodů. Z těch důležitějších, a samozřejmě je to otázka, kterou za chvilku bude také komentovat paní kolegyně Maláčová, kolem minimální mzdy, to jí rád nechám. My jsme se dnes zabývali například otázkou novely transplantačního zákona, což je docela významná věc, je to poslanecký návrh, ke které vláda dala souhlasné stanovisko. Cílem návrhu zákona je zvýšení dostupnosti orgánů určených k transplantaci a ta novela by měla zjednodušit postup, kdy může dojít k situaci, kdy budou využitelné vlastně legitimní odběry orgánů od cizinců zemřelých na území České republiky. Navrhovaná právní úprava zjednodušuje celý ten postup a upřednostňuje přímé kontaktování osoby blízké před takovým tím formálním postupem kontaktování diplomatické mise nebo konzulárního úřadu, což potom samozřejmě v praktické poloze už bylo na případné efektivní využití takových orgánů příliš pozdě. Je to něco, co bylo i předkladateli zdůvodněno, že může skutečně zachránit řadu lidských životů, a vláda tento návrh schválila.

Naopak se vláda vyjádřila nesouhlasně po velké debatě k návrhu změny školského zákona, který předkládal Karlovarský kraj, zastupitelstvo Karlovarského kraje. To je to cut-off score, o kterém jste už určitě slyšeli.  Ministerstvo školství k tomu návrhu mělo nesouhlasné stanovisko a vláda se nakonec po poměrně široké debatě přiklonila k tomuto nesouhlasnému stanovisku se zdůvodněním, že je to nesystémové zasahování do současného rozdělení kompetencí mezi zřizovatele a ředitele škol a že to neřeší vlastně ani situaci v některých školách, které nejsou v kompetenci krajů, a že kraje mají i další možnosti, jakým způsobem zasahovat do oborů a počtů studentů, kteří studují na jednotlivých středních školách, jichž je kraj zřizovatelem. Samozřejmě předpokládáme, že i přes toto nesouhlasné stanovisko bude o tom široká debata i v rámci Parlamentu.

Nakonec materiál, který se týkal mýta na silnicích I. třídy, byl stažen z programu panem ministrem dopravy. Dovolte mi, abych se ještě krátce zmínil o mých materiálech, které jsem dnes dával na vládu. Zaprvé dnes vláda schválila Zprávu o životním prostředí v České republice v roce 2017. Dovolte mi jen krátce okomentovat. Ukazuje se, že přestože stále klesají znečisťující látky emitované nad územím České republiky, ať už do ovzduší, nebo do vod, tak se naopak stále více projevují dopady klimatické změny na Českou republiku. Zrovna ten rok 2017 toho byl příkladem, kdy povětrnostní podmínky přes zimní období znamenaly, že byl větší počet smogových dní, a tudíž větší negativní dopad na znečištění především v krajích kolem Moravskoslezského, ale nejen tam.

Co z toho vyplývá? Že při pokračování tohoto trendu, který je pravděpodobný, že budou stále větší dopady extremizace počasí, je o to důležitější urychlit ty klíčové projekty, jako jsou kotlíkové dotace, protože je jasné, že bez dramatických změn v oblasti lokálního vytápění nemůžeme zásadním způsobem zlepšit kvalitu ovzduší a samozřejmě i bez dramatičtějších změn v oblasti dopravy a také přeshraničního znečištění, především v tomto případě z Polska. Tady jen navazuji na naši debatu, kterou jsme měli s eurokomisařem Vellou. Jen to prostě potvrzuje, že ty kroky je třeba urychlit. Je tam řada pozitivních trendů, Česká republika má stále nižší energetickou a materiálovou náročnost. To znamená, že byť ekonomika stoupá a roste, tak se nezatěžuje tolik životní prostředí, jako by to bylo alikvotní řekněme růstem hospodářství. Na druhou stranu zůstává tam stále neuspokojivá kvalita především ovzduší. Naopak zase některé trendy, jako například v odpadové politice směrem k recyklaci a moderním způsobům, se vylepšují.

Druhým materiálem, který jsem dnes dával za Ministerstvo životního prostředí, je stanovisko ke kompenzačním opatřením dopadů záměru Plavební stupeň Děčín. Já jsem dával informaci Správy národního parku České Švýcarsko o tom, že podle názoru tohoto orgánu ochrany přírody není možné negativní vlivy tohoto záměru tzv. kompenzovat. Vláda ale rozhodla, že nesouhlasí s touto informací, respektive nesouhlasí s tím, že není možné toto kompenzovat, a dala mi úkol, abych jednal s Evropskou komisí a společně s panem ministrem dopravy a případně i se sousedními státy, v tomto případě hlavně s Německem, zda a za jakých okolností by bylo možné kompenzovat tento vliv mezistátně. To znamená ne v rámci České republiky – tady ze studií vyplývá, že ta kompenzace není možná – ale aby byla nalezena případná nějaká mezistátní varianta kompenzace.

Poslední, o čem bych se rád zmínil, že vláda projednala a schválila investiční pobídku pro strategickou investiční akci společnosti BMW, která, jak víte, má v plánu vybudovat technologické centrum se zaměřením na vývoj vozidel a asistenčních systémů řidiče v Sokolově. To je to autonomní řízení vozidel. Hodlá tam vybudovat investici za zhruba 2,5 miliardy korun a zaměstnat minimálně 250 nových pracovních míst. Děkuji.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji panu vicepremiérovi a poprosím paní ministryni o komentář.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak děkuji, krásné ráno. Já budu podstatně kratší. Vláda dnes schválila návrh na navýšení minimální mzdy od 1. ledna příštího roku. Je to o částku 1 150 korun, to znamená ze současně platných 12 200 korun na 13 350 korun. Já mám z tohoto navýšení radost. Víte, že ta koaliční vyjednávání, respektive vyjednávání se sociálním partnerem, byla poměrně zdlouhavá v řádu několika měsíců. Táhlo se to od srpna letošního roku a jsem ráda, že se nám dnes podařilo tento proces dovršit. Myslím, že je to jasný signál vlády o tom, že pracovat se musí vyplatit. Je to v podstatě druhé nejvyšší nominální navýšení minimální mzdy od roku 1991.

Já bych ráda ještě zdůraznila v této souvislosti tři věci. Navýšení minimální mzdy se netýká pouze těch 150 000 lidí, kteří za minimální mzdu v České republice pracují, ale je to zároveň dobrá zpráva v podstatě pro všechny pracující, protože navýšení minimální mzdy je jeden ze dvou způsobů, jak může stát tlačit na růst průměrných mezd. Druhá věc, která je v tomto ohledu velmi důležitá – že si uvědomuji, že je důležité zejména pro zaměstnavatele, aby zde existoval nějaký předvídatelný mechanismus zvyšování minimální mzdy. Na tom panuje shoda. Proto Ministerstvo práce a sociálních věcí v zákoníku práce právě tento automatický mechanismus navrhlo. Myslím si, že jediné, v čem máme rozpory napříč politickým spektrem nebo se sociálními partnery, je o výši toho koeficientu. Nicméně existuje shoda na tom, že by ten předvídatelný mechanismus měl existovat tak, aby nedocházelo k situacím, kdy několik let nedochází k navyšování minimální mzdy vůbec, potom třeba v poměrně vysokých částkách, aby se to dohnalo atd. Já určitě se zasadím o to, aby byl takový mechanismus schválen.

A poslední věc závěrem za mě k minimální mzdě: Dostávám spoustu podnětů od občanů, že tato částka, i když to navýšení je velmi slušné, je stejně celkově velmi nízká. Já si to uvědomuji, za těch 13 350 korun je velmi těžké vyžít. Proto sociální demokracie bude usilovat o to, pokud vláda zůstane nebo bude fungovat do konce svého funkčního období, tak aby ta finální částka minimální mzdy se v roce 2021 pohybovala kolem čísla 16 000 korun hrubého. Děkuji.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Jestli chce něco doplnit pan místopředseda…

Richard Brabec, místopředseda vlády a ministr životního prostředí: Jen, pardon, krátká poznámka k ještě tomu za naši stranu nebo za hnutí ANO. My to opravdu bereme jako ten maximálně možný kompromis. Víte, že ta původní stanoviska byla značně rozrůzněná, od 800 korun až po 1 500 korun. Hledala se poměrně dlouho nějaká poloha, která bude tzv. vyhovovat všem. Ono včera na tripartitě se vlastně ukázalo, že vlastně nejsou spokojeni ani zaměstnavatelé, ani odbory, což na jednu stranu vypadá negativně, ale ono to možná vlastně je dobře, protože když není úplně spokojena žádná strana, tak ten kompromis něco vyvažuje. Paní ministryně má pravdu v tom, že s minimální mzdou se dlouho nehýbalo. Dokonce v určitých letech klesla až někde na úroveň, pokud se nemýlím, 31 32 procent průměrné mzdy. Po tom zvýšení se blíží k těm 40 procentům, kde je to zase něco, co jako hnutí ANO má někde v plánu. Pan Středula včera hovořil o 50 procentech, ale to je samozřejmě přání odborů, to my nesdílíme. Za hnutí ANO bych chtěl prostě říci, že my vždycky budeme hledat nějaký vhodný kompromis, protože chápeme, že minimální mzda má mít samozřejmě nějakou vazbu na mzdu průměrnou, ty nůžky by se neměly otevírat. Na druhou stranu by to měly být částka, která bude udržitelná. Děkuji.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Ještě paní ministryně chtěla reagovat.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já ještě doplním, že těch 50 procent průměrné mzdy navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to z toho prostého důvodu, že si myslíme, že pracovat se musí vyplatit a že lidé, kteří pracují, by neměli mít existenční starosti. Takže toliko k tomu.