Tiskové konference

11. 1. 201912:12

Tisková konference po jednání vlády, 11. ledna 2019

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Hezké dopoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Andreje Babiše a ministra spravedlnosti pana Jana Kněžínka. O úvodní slovo prosím pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, dnes se uskutečnila mimořádná vláda, respektive vláda v netradičním termínu v pátek, z důvodu mé návštěvy v Singapuru, Thajsku a Indii příští týden. V září 2018 jsem dostal pozvání od indického premiéra na globální summit v Gujaratu. Je to tradiční summit, minulý rok se zúčastnilo 33 000 účastníků. Bylo tam sto delegací ze stovky zemí, reprezentovaných 2 700 zástupci, 12 partnerských zemí. Česká republika tam bude mít stánek a myslím, že je pro nás velice důležité a dnes jsme o tom diskutovali, abychom diverzifikovali naše exportní aktivity, abychom neměli jen 85 procent celého exportu do Evropské unie, ale abychom měli jasnou strategii i v Asii a samozřejmě i v Africe.

Jede se mnou početná podnikatelská delegace, asi padesát firem. Všechny tři země patří mezi nejsilnější ekonomiky regionu. Indie je země se šestým největším HDP na světě, takže pro naše firmy je to velká příležitost. V Singapuru se setkám s předsedou vlády a prezidentkou země. V Thajsku se setkám s premiérem, jedná se o první návštěvu českého premiéra v Thajsku. Já jsem se s ním setkal již vícekrát v Bruselu a Paříži. Thajsko je velmi důležitým teritoriem pro náš obranný průmysl, například jim nabízíme naše letouny L-39. V Indii mám poté bilaterální jednání s předsedou vlády a měl by mě přijmout i indický prezident.

Dnes jsme i koordinovali naše zahraniční cesty. Je důležité, abychom to v rámci vlády koordinovali. Blíží se samozřejmě i Davos atd. a máme jasný cíl: znovu definovat naši exportní politiku. To se samozřejmě týká i strategie aktivit české exportní banky, EGAPu a našich zastoupení, kde vidíme synergie i z hlediska úspor.

Dá se říci, že dnešní vláda neměla nějaké zásadní body. O tom bude mluvit především pan ministr Kněžínek. Byl zde návrh poslanců na provoz na pozemních komunikacích. Vyplývá to z problémů, které jsme zažili na D1. Diskutovali jsme o tom a požádal jsem pana ministra Hamáčka, aby došlo k setkání mezi policií, která by měla operovat na D1, a myslím si, že bychom tam měli být aktivnější. Ten inkriminovaný úsek nyní ŘSD řeší sanací po té firmě, která tam de facto zkolabovala, nechala staveniště ve špatném stavu a spíše způsobila problémy. Určitě to skončí u soudu. Ten úsek bude dlouhý 20 kilometrů a musíme se připravit na to, aby se problémy neopakovaly. Takže musí dojít ke koordinaci mezi ŘSD a mezi policií. Diskutovali jsme detailně, jak bychom to mohli řešit. K návrhu poslanců jsme zaujali neutrální stanovisko. Je potřeba to diskutovat, protože není možné udělat návrh, který by dopravu mohl ještě více zkomplikovat.

Z bodů jsme na vládě měli ještě informaci o přípravě plavebního stupně Děčín. Bylo přijato usnesení na návrh pana ministra Ťoka, abychom to již konečně vyřešili ve vztahu k MŽP. Minulý rok jsem v tomto směru odevzdal dopis předsedovi Evropské komise, kde žádáme o nějaké stanovisko a vysvětlujeme v podstatě nutnost dostavení toho plavebního stupně. Za mě velice stručně všechno.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji panu premiérovi a prosím pana ministra Kněžínka o komentář.

Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti: Ještě jednou dobrý den. Já se v krátkosti vyjádřím k návrhům, které se týkaly buď legislativních úprav, nebo právních otázek. Za zmínku stojí návrh, o kterém se již hovořilo, to jest návrh skupiny poslanců na novelu zákona o silničním provozu, který tedy předpokládá, že celoročně, v době od 6 do 22 hodin, bude na všech dálnicích v České republice zakázána jízda nákladních vozidel a souprav delších než 7 metrů v levém jízdním pruhu. Je to bezesporu reakce na kalamitní situaci, způsobenou počasím na dálnici D1.

K tomuto návrhu vláda zaujala neutrální stanovisko s tím, že upozorňuje na některé problémy, které by Poslanecká sněmovna měla v budoucnu vzít do úvahy. Jde mimo jiné o to, že návrh by se vztahoval i na osobní automobily s přívěsem, pokud by délka soupravy byla více než sedm metrů. Jedná se o soupravy, které mohou na dálnici často jezdit až 130 kilometrů v hodině, protože tak jsou ty přívěsy homologovány, a tento návrh by jim přesto přikázal na většině dálnice jet pouze v pravém jízdním pruhu mezi kamiony, které mohou jet maximálně osmdesátkou. Vláda to do jisté míry vnímá jako nelogičnost návrhu. Řadu věcí lze řešit místní úpravou provozu dopravními značkami, což se také v praxi již na řadě míst děje.

Dále byl projednáván návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje na novelu zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury, kde vláda zaujala nesouhlasné stanovisko. Moravskoslezský kraj chtěl v zákoně výslovně vyjádřit, že z prostředků fondu mohou být financovány i silnice II. a III. tříd. Nicméně vláda to považuje za nadbytečné, protože již v současné době je možné takové financování realizovat.

Dále vláda rozhodla o tom, že vstoupí do řízení před Ústavním soudem ve věci návrhu skupiny poslanců na zrušení ustanovení zákona o důchodovém pojištění, které upravuje způsob výplaty důchodů v návaznosti na valorizaci. Zde skupina poslanců tvrdí, že úprava je vůči některým důchodcům diskriminační z toho důvodu, že své důchody dostávají vypláceny později než jiní. Někdo má výplatu 10., někdo 25. Nicméně vláda rozhodla o tom, že vstoupí do řízení a bude navrhovat, aby tento návrh na zrušení právní úpravy byl zamítnut. Mimo jiné z důvodu, že se tím soudy zabývaly již v minulosti a právní úpravu potvrdily.

Dále dva body předložila veřejná ochránkyně práv. Jeden z nich se týkal problematiky nahlížení do spisů a paní ochránkyně chtěla, aby správní řád vyloženě umožňoval, že správní orgán na žádost zašle správní spis elektronicky. Zde je ovšem problém v tom, že ne všechno je elektronicky zaslatelné. Mohou to být obrovské přílohy ve spisech. Kromě toho již stávající úprava ukládá bezesporu na žádost dokumenty, u nichž to možné je, zasílat.

Druhý bod, také právní, se týkal toho, zda mají správní orgány, které rozhodují ve druhém stupni, poučovat o možnosti podat soudní žalobu. Vláda vzala na vědomí informaci paní ochránkyně, která toto chce do právní úpravy zakotvit, s tím, že se nad tím budeme zamýšlet při příští novelizaci správního řádu a soudního řádu správního. Tolik asi k otázkám, které byly buďto legislativní, nebo ryze právní.