Tiskové konference

21. 1. 201915:02

Tisková konference po jednání tripartity, 21. ledna 2019

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání tripartity. Vítám zde ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Roberta Plagu. Dále zde vítám prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera a místopředsedu Českomoravské konfederace odborových svazů pana Víta Samka. O úvodní slovo prosím pana ministra.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, hned zahájím tématem, které bylo avizováno už na konci minulého roku, že bude obsahem tripartity, a to jsou možné dopady zavedení hranice neúspěšnosti nebo úspěšnosti v přijímacích řízeních na střední školy a následné kroky ke zlepšení kvality středního školství.

Dnes jsme se shodli na tom, že je potřeba řešit kvalitu středního školství, a mám za to, že jsme se shodli také na tom, že cut-off skóre, tedy nepodkročitelné minimum, není tím správným nástrojem. Je to bariéra na vstupu do středního školství. A že mnohem důležitější je v tuto chvíli regulace nabídky vzdělávání, což je mimo jiné role krajů, které jsou zřizovateli téměř čtyř pětin středních škol, a je potřeba, abychom studenty motivovali. Například zaváděním prvků duálního vzdělávání, o kterém se dlouhodobě hovoří. Myslím si, že jsou zde dobré pilotní projekty, například v Moravskoslezském kraji, a je potřeba, abychom technické vzdělávání podporovali i nadále a motivovali rodiče, motivovali děti a studenty, aby se technickému vzdělávání věnovali.

Z pohledu ministerstva se nezříkám zodpovědnosti. Myslím si, že je důležité, abychom vykonávali důsledný dohled nad kvalitou středních škol, a to je role mimo jiné České školní inspekce, a společnými silami provedli kultivaci středního školství s důrazem na kvalitu, ale nikoliv přes nástroj bariéry vstupu do vzdělávání jako takového. To je asi ten úvodní vstup a možná k tomuto tématu nechám reagovat kolegy.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji, poprosím pana Wiesnera o komentář.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: My podporujeme toto stanovisko ministerstva a také jsme pro, jak Svaz průmyslu, tak Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, aby bylo podpořeno zejména technické vzdělávání, aby ten student skutečně absolvoval to, na co má, a aby se posílila role technického vzdělávání jako takového. Samozřejmě je to od učňovského školství až po, dejme tomu, učně s maturitou a průmyslové školy. Podporujeme tento systém a podporujeme tento směr.

 Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji a prosím pana Samka o komentář.

Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Náš postoj byl velmi podobný postoji zaměstnavatelů i ministerstva. Čili ani my nemyslíme, že by tato metoda, která byla popsána, byla tou optimální, protože má své diskriminační dopady, mohla by uzavírat přístup ke vzdělání, i když se samozřejmě nevyhýbáme vyhodnocování kvality testování, ovšem ukazatel postavený na dvou předmětech je z našeho pohledu riskantní. Souhlasím s tím, co řekl kolega Wiesner. Pokud jde o technické vzdělávání, tak máme dlouhodobě stejný postoj.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkujeme. Vracím slovo panu ministrovi.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dotknu se ještě dvou dalších bodů, které jsme na tripartitě řešili. Bylo jich více, ale docela bouřlivá diskuze byla nad Zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a musím říci, že závěr byl takový, že zpráva nebyla šťastně formulována, nevycházela z dostatečné analýzy a byli bychom rádi, myslím celá tripartita, kdyby zprávy tohoto typu byly projednávány v dostatečném předstihu tak, aby bylo možné v rámci oponentního řízení nebo v rámci připomínkového řízení, pokud jsou tam nějaké nedostatky, tak o nich diskutovat. Ne, aby byla vystřelena do mediálního prostoru tak, jako se to stalo v tomto případě. Alespoň toto jsem si odnesl z té poměrně dlouhé a bouřlivé diskuze.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji, prosím pana Wiesnera o komentář.

 

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: My jsme ten materiál projednávali. Projednávali jsme ho v pracovním týmu pro hospodářskou politiku. Také jsme kritizovali určité části toho materiálu, zejména to, že jsou odhady tvořené na 50 let dopředu, což je nesmysl, poněvadž potřebujeme, aby to bylo kratší období, které se dá nějakým způsobem odhadnout a kde se dají dělat jednotlivá opatření. Náš závěr byl především v tom, aby se dělala opatření, která jsou nezbytná pro nejbližší období. Aby v souladu s tím, jak se projednává například roční státní rozpočet, tak aby v souladu s tím v souladu s tím byly jednotlivé kroky, které vyplývají z té zprávy, aby byly činěny. Jinak je tam řada věcí, které tam nepatří nebo na které jsou jiné názory, ale zejména období 50 let je strašně dlouhé. To se nedá seriózně odhadnout, protože je potřeba vycházet z daleko kratšího období.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji a poprosím pana Samka o vyjádření.

Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Je to obtížná věc, jelikož pan předseda vlády použil výrazně tvrdá slova právě v té reakci, že se cítil dotčen. Vnímám to, že asi oprávněně tím, že se naznačovalo, že současná vláda nekoná opatření, která by měla zabránit tomu, co se tam lehce tvrdí. Kritizoval zejména to, že se tam hrozí řeckým scénářem, uvedl známá čísla, která jste měli možnost sledovat již před čtrnácti dny v jeho televizním vystoupení v neděli v Otázkách Václava Moravce, a my s tím souhlasíme.

Strašit v České republice tím, že se za 50 let česká ekonomika zhroutí, že zde budeme mít řecký scénář, když přitom předpokládáme, že všechny vlády, ta současná i ty, které zde budou v budoucnosti, se budou chovat zodpovědně, tak je to opravdu divné. Byla debata o tom, do jaké míry pomohla tato zpráva tak, jak byla koncipována poprvé, to je její první podoba, jak pomohla bulvarizaci tématu. Z našeho hlediska bychom samozřejmě také přivítali, kdyby byla daleko věcnější, ale přivítali bychom, i kdyby byla předem oponována, aby se k tomu mohli experti vyjádřit. A i zde byla vedena debata o tom, zda tato rozpočtová rada vůbec může oponovat tento materiál, takže proběhla jistá konfrontace.

Ministryně financí se pokoušela tu věc uzavřít smírněji v tom směru, že ministerstvo bylo u zrodu, má zájem o činnost této rady a že vnímá, že i ti tvůrci zprávy se poučí z té dnešní debaty, která proběhla, a budou se snažit do budoucna více zaměřovat na aktuální problémy ekonomického vývoje. To je i náš cíl: Nezabývat se padesátiletým vývojem, protože se zkuste podívat zpátky, co jsme věděli před 50 lety o současné ekonomické sociální situaci. Možná, že v tomto směru se shodneme.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji, vracím slovo panu ministrovi.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tím třetím bodem, který chci zmínit tady na tiskové konferenci, byť ten sníh, který leží v území, možná napovídá tomu, že by to nemuselo být aktuální téma, tak je řešení kůrovcové kalamity a strategie dalšího rozvoje lesů. Jsem rád, že se toto téma na tripartitě objevilo a že se ukázalo, že Ministerstvo zemědělství koná kroky k řešení tohoto krizového stavu, který se na nás, jakmile jaro začne, vyřítí. Ministr zemědělství informoval tripartitu o konkrétních krocích, které jsou činěny a byly učiněny, a mám za to, že to bylo přijato s velkou pochvalou vůči tomu materiálu i vůči navrženému postupu.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji, o komentář k danému bodu poprosím i pana Wiesnera.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Jednání ke kůrovcové kalamitě jsme vyvolali již v září minulého roku. Vyvolali jsme ho proto, že jsme kritizovali Ministerstvo zemědělství, že v tomto udělalo velice málo. Kůrovec se nám rozšířil do takových rozměrů právě proto, že ta opatření se nedělala a byla až na poslední chvíli. Kvitujeme tedy, že alespoň od 1. 11. vznikla nějaká opatření, která mohou působit v roce 2019, a v současné době, po několika jednáních, které jsme měli na Ministerstvu zemědělství, zejména s příslušným náměstkem pro tento obor, jsme se dohodli na konkrétních opatřeních, která se v současné době dělají.

Je potřeba, aby v současné době poslaneckou iniciativou a vládou opatření k lesnímu zákonu prošlo v prvním čtení a bylo v platnosti od 1. dubna letošního roku, jelikož na jaře se kůrovec začíná množit a začíná ta kalamita, která určitě bude, ale nevíme v jakém rozsahu. Čili je potřeba, aby si to poslanci uvědomili a aby to prošlo rychlým řízením, aby od 1. dubna byla ta jednotlivá opatření platná.

Co se týká strategie lesního hospodářství, jelikož to je vše na období dlouhých let: Víme, že les rostl osmdesát devadesát let, takže všechna ta opatření, jak se udělají, nebo neudělají, jsou pro další generace. Strategie se bude zpracovávat, čili jak pan ministr řekl, bude zasedání týmu od února letošního roku a výsledky by měly být známy již v červnu a tam by se měly řešit dlouhodobé koncepce a strategie. To plně podporujeme a chceme být u toho a chceme, aby se tomu věnovalo nejen Ministerstvo zemědělství, ale i všichni další zainteresovaní, což je i Ministerstvo dopravy, jelikož dříví se dopravuje, Ministerstvo pro místní rozvoj i další příslušná ministerstva, jako Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji a pana Samka poprosím taktéž o komentář.

Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dodám jen některé naše návrhy, které zazněly nad rámec. Měli jsme velkou shodu v tom, co je třeba dále dělat. Zabývali jsme se také tím, že se bude poskytovat státní podpora na rychlé zpracování kalamitního dříví a budou státní dotace, aby se na nich mohli podílet i občané České republiky, kteří by mohli to levnější zboží, což bude výsledek takové dotace, získat i pro vlastní vytápění v domácnostech. Víte, že to je problém v České republice.

Stejně tak bylo požádáno a zaznělo kladné stanovisko k tomu, aby oba dva největší správci těchto lesů, to znamená jak Lesy České republiky, tak Vojenské lesy, nemusely odvádět v letošním roce povinný odvod, který je velmi zatěžuje a mohl by ohrozit jejich hospodaření. A pak je zde specifický požadavek odborů, aby nebyli na práci v lesích najímáni zaměstnanci s polskými vízy, kde velmi často chybí potřebná kvalifikace a je to poté velké ohrožení práce v lese.