Tiskové konference

24. 6. 201916:23

Tisková konference po jednání vlády, 24. června 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dnes to bylo dlouhé, tak je nás tu hodně. Vítejte na tiskové konferenci po zasedání vlády a jako první bych chtěla poprosit o slovo paní ministryni financí Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na dnešní tiskové konferenci a jsem ráda, že vám mohu říci, že vláda dnes schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2020 tak, jak ukládají rozpočtová pravidla. Dovolte mi, byť je to už známá věc, abych okomentovala východiska, na kterých je tento předběžný rozpočet postaven.

Celkově vycházíme z predikce, kterou připravilo Ministerstvo financí v dubnu, a na základě té jsme odhadli příjmy, které meziročně vzrostou o 6,3 procenta, čili téměř o 93 miliard na celkový objem 1 558,1 miliardy. Návrh předběžných výdajů státního rozpočtu na rok 2020 včetně prostředků z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů jsem navrhla na 1 598,1 miliardy, což je oproti roku 2019 navýšení o 92,8 miliardy, to znamená o 6,2 procenta. Deficit státního rozpočtu na rok 2020 zůstává na stejné úrovni jako v letošním roce, to znamená ve výši 40 miliard.

Co je důležité a chtěla bych to tady zdůraznit, tak vzhledem k předpokládanému růstu domácí ekonomiky očekávám i přes navrhovaný schodek státního rozpočtu 40 miliard, což prezentuje 0,7 procenta HDP, další pokles poměru státního dluhu na hrubém domácím produktu. K poklesu došlo, jen pro srovnání – na konci roku 2013 byl 41,1 procenta HDP a na konci roku 2018 30,6 procenta HDP a na konci letošního roku odhaduji tento poměr pod úrovní 30 procent.

Chtěla bych podtrhnout a zdůraznit, že to přispívá k pozitivnímu vnímání České republiky ze strany investorů, a tím i k úsporám úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu. Ale vytváří to také fiskální prostor pro případné neočekávané ekonomické šoky.

Rozpočtová strategie, tak jak jsem ji v základních rysech načrtla, byla posouzena nezávislým Výborem rozpočtové prognózy, který shledal v dubnu a 30. dubna vydal stanovisko tuto prognózu a tento odhad příjmů za realistický. Stejně tak bych chtěla ještě připomenout, že za realistickou tuto predikci označila i Evropská komise ve svém hodnocení konvergenčního programu z předminulého týdne, kde uvedla, a já si to dovolím ocitovat, že na základě přepočteného strukturálního salda je i nadále střednědobý rozpočtový cíl po celé programové období více než naplňován. A dále uvedla Evropská komise, že Česká republika v letech 2019 a 2020 dodrží ustanovení paktu o stabilitě a růstu. To je velmi dobrá zpráva.

A teď mi dovolte, abych vám přiblížila příjmy a výdaje tak, jak jsou v předběžném návrhu státního rozpočtu na rok 2020 navrženy. Takže začnu příjmy. Daňové příjmy jsem navrhla v celkové výši 812,7 miliardy, přičemž daňové příjmy bez pojistného odhadujeme meziročně o téměř 44 miliard korun vyšší.  Budou posíleny i zvýšením sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu a také zavedením digitální daně. Inkaso v projekci rovněž navyšuje poslední etapa elektronické evidence tržeb a připravovaná změna právní úpravy pro tvorbu rezerv pojišťoven.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení rozpočtujeme ve výši 578,4 miliardy korun a jsou o 22 miliard korun vyšší než v roce 2019, což se opírá předně o prognózovaný růst průměrných mezd a platů v ekonomice. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů činí v tuto chvíli, předpokládám, ve výši téměř 109 miliard, což je tedy o 15 miliard korun vyšší než v letošním roce. To odpovídá pokročilé fázi sedmiletého cyklu aktuálního programového období Evropských strukturálních a investičních fondů.

Ostatní příjmy, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery bez EU a finančních mechanismů, jsou rozpočtovány ve výši 58,4 miliardy a meziročně rostou o 12,2 miliardy zejména v důsledku vyšších příjmů z prodeje emisních povolenek o 8,8 miliardy a rozpočet počítá i s příjmy z aukce kmitočtů ve výši 8 miliard a 15 miliard se očekává z prostředků privatizačních účtů, čili z dividend státních podniků.

Co se týče výdajové strany, tak v této oblasti vláda realizuje své priority, protože státní rozpočet je základní politický nástroj v rukou vlády, a v oblasti sociální navrhujeme výrazné zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 korun od 1. ledna 2020 na částku v průměru 14 358 korun. Valorizace zvyšuje výdaj státního rozpočtu o téměř 37 miliard na celkových 509 miliard korun.

Dále zvedáme životní úroveň osob celodenně pečujících o dítě do čtyř let formou navýšení rodičovského příspěvku o 80 000 korun. Rodičovský příspěvek, jak víte, nesmí být dosud vyčerpán, a rodina musí tedy mít dítě do čtyř let. Dopad tohoto opatření představuje 8,6 miliardy.

V oblasti regionálního školství počítáme v platové oblasti s dalším nárůstem platů pedagogických pracovníků. Konkrétně pro rok 2020 to bude o deset procent, to znamená dodatečných jedenáct miliard na výdajové straně. Pro rok 2021, máme to už i ve střednědobých výdajových rámcích, počítáme s dalším nárůstem o devět procent tak, abychom dodrželi vládní prohlášení, že průměrný plat pedagogů bude v roce 2021 45 000.

Rozpočet také počítá s platy nepedagogických pracovníků, tak jak vyplývá z vládního prohlášení, které by měly v následujících dvou letech každoročně růst o sedm procent. Dopad na výdaje ve výši 1,6 miliardy. Průměrný plat nepedagogického pracovníka dosáhne v roce 2021 minimální úrovně 24 000 korun, což zase odpovídá vládnímu prohlášení.

Co se týče platů a funkčních míst ve státní správě, tak u ostatních skupin zaměstnanců jsem navrhla navýšení objemu prostředků na platy a pojistná o dvě procenta. Tady jsem navrhla i redukci míst ve veřejné správě s tím, že příslušný materiál pracuje se snížením počtu funkčních míst o deset procent u ústředních orgánů ministerstev, o pět procent u organizačních složek státu a o tři procenta u příspěvkových organizací, zaměstnanců soudů, státních zastupitelství, civilních zaměstnanců v bezpečnostních sborech. Krácení se nevztahuje na zaměstnance v regionálním školství, příslušníky bezpečnostních sborů, vojáky a zaměstnance v parlamentní kapitole.

Ráda bych zdůraznila a zopakovala, že prostředky na platy ke kráceným místům nebudou sníženy v plném rozsahu, ale pouze o polovinu. Druhá polovina prostředků zůstane rozpočtovým kapitolám jako motivační prostředek pro zbylé zaměstnance. Očekáváme, že tento mechanismus uspoří státnímu rozpočtu částku asi 1,7 miliardy.

Současně jsem navrhla krácení užších provozních výdajů, které je, a to o deset procent jednotlivým kapitolám. Jedná se zejména o nákup materiálů, vody, paliv, energií či služeb, což přináší úsporu ročně asi tři miliardy. Snížení se neprovádí u policie a Hasičského záchranného sboru.

Co se týče investic a vědy, výzkumu, inovací, tak mezi hlavní cíle naší vlády patří rozvoj České republiky. Proto přicházíme s dalším nárůstem kapitálových výdajů v této oblasti, nebo vůbec kapitálových výdajů o 13 miliard na celkových 135 miliard. Z národních zdrojů je přitom plánováno pokrýt investice ve výši 85 miliard. O 5,5 miliardy také posilujeme výzkum, vývoj a inovace. V rozpočtu na příští rok je pro ně vyčleněno bezmála 48 miliard, z toho národními prostředky jsou financovány ze 78 procent.

A nakonec výdaje na obranu a příspěvek na výkon státní správy. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou navrženy v objemu o téměř osm miliard vyšším než pro letošní rok, čímž by v roce 2020 měly činit skoro 75 miliard. V poměru k hrubému domácímu produktu pak 1,3 miliardy. Pro roky následující počítáme s dalším růstem, konkrétně až na 1,5 procenta HDP v roce 2022.

Druhou oblastí, neméně důležitou, jsou finanční vztahy státního rozpočtu k místním rozpočtům. V návrhu rozpočtu na rok 2020 stejně jako ve výhledu je zapracována pětiprocentní valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hlavního města Prahy. Pro rok 2020 není uvažováno se změnou zákona o rozpočtovém určení daní, to znamená, že nepočítáme se změnou přerozdělování výnosů tohoto rozpočtového určení.

Já se domnívám, že tento návrh státního rozpočtu pro rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik podporujících investice do infrastruktury České republiky, investice do vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací posilující potenciál lidského kapitálu, přičemž podporuje prvky inkluzivního růstu formou zvyšování životní úrovně seniorů, stejně jako maminek a tatínků pečujících o své malé děti.

Děkuji vám v tuto chvíli za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní vicepremiérce a slovo má první místopředseda vlády a ministr vnitra pan Jan Hamáček.

Jan Hamáček, první místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji. Dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych se vyjádřil ke dvěma otázkám či dvěma okruhům. Prvním bude ten předběžný návrh státního rozpočtu a tím druhým bude bod, který mělo Ministerstvo vnitra na vládě, a to je nová systemizace služebních a pracovních míst.

Já chci potvrdit slova paní ministryně financí a vicepremiérky, že vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu, nicméně chci jasně říci, že ministři za sociální demokracii se v hlasování zdrželi. Zdrželi jsme se proto, že jakkoliv, a to chci ocenit, paní ministryně financí opravdu věnovala velké úsilí přípravě tohoto materiálu a podařilo se do něj zapracovat některé klíčové priority, tak my jsme přesvědčeni, že v kapitolách, které jsou řízeny ministry za sociální demokracii, a to zejména na Ministerstvu práce a sociálních věcí a na Ministerstvu vnitra, tento návrh rozpočtu neumožňuje naplňovat priority, které jsme si vytýčili, respektive v některých případech komplikuje samotné fungování rezortu.

Já nebudu mluvit za MPSV. Za Ministerstvo vnitra chci říci, že první problém vidím v rovině platové. Pokud jsou v návrhu rozpočtu systemizovány nebo navrhovány pouze dvě procenta, tak to samozřejmě zakládá na velké obavy z hlediska možných odchodů zejména zkušených policistů a hasičů a my určitě budeme věnovat ten letní prostor tomu, abychom vyjednali vyšší platové prostředky.

Ministerstvo vnitra není jen ministerstvem policistů a hasičů, ale je ministerstvem státní správy, a víte, že vlajkovou lodí posledních dnů, týdnů a měsíců je digitalizace. My máme velmi ambiciózní plán Digitální Česko a tak, abychom mohli v příštím roce realizovat to, k čemu jsme se zavázali, potřebujeme minimálně 1,1 miliardy, se kterou se v tom rozpočtu také nepočítá.

Bavíme se o nějakých 700 milionech na kybernetickou bezpečnost, miliardě na obnovu informačních systémů, na kterých potom běží ty registry, do kterých chceme potom digitálně vstupovat. Policie potřebuje obnovit techniku, zejména osobní automobily. Hasiči potřebují obnovit techniku, zejména výškovou techniku, která je často velmi daleko za zenitem.

Takže na těchto konkrétních příkladech jsem se snažil ilustrovat, proč ještě musíme jednat, a zcela jistě strávíme ty letní měsíce vyjednáváním a já věřím, že na konci, až ten materiál půjde do Poslanecké sněmovny, tak ten materiál bude výsledkem dohody v rámci vládní koalice.

Já chci ocenit také to, že paní ministryně přišla s tím tzv. vládním balíčkem na příjmové straně. My jsme říkali, že když stavíme státní rozpočet, a zejména takto ambiciózní, tak je potřeba se koukat také na příjmy. Takže my jsme připraveni v Poslanecké sněmovně podpořit všechna ta opatření, která paní ministryně navrhla, ale jsme také samozřejmě připraveni jednat o tom, zda není možné ty příjmy hledat důkladněji a důrazněji, a některá ta řešení jsme již v minulosti představovali, ať je to bankovní daň či některé úpravy z hlediska nákladů podnikatelů atd.

Takže za sociální demokracii: Ano, materiál je schválen tak, aby mohly proběhnout další kroky – rozepsat tento materiál na kapitoly, nicméně to letní období jsme připraveni věnovat detailním diskusím nad jednotlivými kapitolami. Priority za vnitro jsem vám řekl a k ministerstvu práce se ještě vyjádří paní ministryně Maláčová.

K té druhé věci velmi telegraficky. Vláda schválila změnu systemizace služebních a pracovních míst. Účinnost je od 1. července a od 1. srpna. Pokud mám říci, čeho se to týká, tak je to zejména Česká správa sociálního zabezpečení, tam to souvisí s lékařskou posudkovou službou, kdy z těch služebních míst posudkoví lékaři přecházejí na pracovní místa. Navyšujeme místa na Ministerstvu vnitra, Ministerstvu zahraničních věcí a inspektorátech práce. To celé souvisí s balíčkem Ukrajina. To znamená, na některé z minulých vlád jsme navýšili kvótu pro pracovníky z Ukrajiny a teď vlastně schvalujeme navýšení státních zaměstnanců, kteří mají za úkol ta víza nebo ta pracovní povolení zprocesovat.

Takže to je asi to hlavní, co souvisí s tím bodem systemizace, a samozřejmě, až skončíme s našimi úvodními slovy, jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan Hamáček už uvedl paní Maláčovou, takže bych jí tímto chtěla dát slovo.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já bych také chtěla začít tím, že poděkuji paní ministryni financí za rozpočet na příští rok, který právě zohledňuje největší priority Ministerstva práce a sociálních věcí, ať už jsou to vyšší důchody, rodičovská, kterou sociální demokracie prosadila do programového prohlášení vlády pro všechny rodiny s dětmi, které nemají vyčerpanou rodičovskou a zároveň mají dítě do čtyř let doma, o které pečují, a také částečně navýšený příspěvek na péči ve III. a IV. stupni, který se nám podařilo prosadit na začátku tohoto roku.

Nicméně ten problém v návrhu rozpočtu na příští rok vidím v dalších oblastech, které se týkají těch skupin obyvatelstva, které potřebují naši pomoc. Já jsem to rozdělila do sedmi oblastí a začnu asi tím nejaktuálnějším tématem a to jsou sociální služby. V návrhu na rozpočet na příští rok se počítá s částkou, která je shodná pro tento rok, a my vlastně už dnes víme, že těch 15,7 miliardy korun není dostatečných, takže tam vidím prostor minimálně pro požadavek ve výši tří miliard korun.

Druhá oblast se týká tzv. kvazimandatorních výdajů. To jsou dotace na pěstouny, sociální práci na obcích, na ohrožené děti, na veřejně prospěšné práce na obcích. To je zhruba částka ve výši 1,2 miliardy korun.

Třetí oblast se týká zejména neziskových organizací a také dotací pro sociální partnery. Tam vidím velké riziko zejména pro dotační titul Rodina, který pomáhá vlastně předcházet rozpadům rodin a týká se několika set neziskových organizací, které se zaměřují na tzv. zejména primární prevenci.

Čtvrtou oblastí je už ten zmiňovaný příspěvek na péči, který se nám podařilo prosadit zvýšení o jednu třetinu jako vládě tento rok na jaře, nicméně naše odhady na finanční potřebu na příští rok jsou zhruba o 1,5 miliardy vyšší než je v tuto chvíli alokováno. Takže zde vidím také prostor pro zásadní vyjednávání přes tu letní přestávku.

Šestá oblast se týká aktivní politiky zaměstnanosti, kde je alokováno půl miliardy korun. Nicméně já jsem dnes na vládě upozornila, že předchozí vlády, když plánovaly a schvalovaly investiční pobídky, tak se zavázaly o finanční insentivy pro tyto firmy a bez alokovaných finančních prostředků nebudou moci úřady práce tyto sliby splnit. Takže to je šestá oblast.

A sedmá oblast se týká IT MPSV. My budeme příští rok jako Ministerstvo práce a sociálních věcí realizovat naprosto historicky ojedinělý přechod na nové IT systémy a na to, aby to všechno klaplo, jak má, budeme potřebovat dostatečnou finanční alokaci, která v tuto chvíli není zajištěna.

A ještě poslední věc: Já jsem také avizovala, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí chystáme razantní optimalizaci úředníků a vůbec všech procesů. Nicméně otázka nebo velký otazník, který mám s tímto spojený, je vlastně situace, kdy ačkoliv se rozhodneme ve velkém měřítku opravdu ty procesy optimalizovat, dojde k propouštění našich kolegů a kolegyň, tak vlastně stále není vyjasněno, z čeho se zaplatí za prvé ten fakt, že podle služebního zákona tito lidé musí být půl roku postaveni mimo službu za 80 procent předchozího platu, a druhá věc je, že se jim bude muset vyplácet odstupné nebo odbytné a to je také dle našich propočtů minimálně v řádu čtyř až šesti měsíců.

To znamená, že i když přistoupíme k tomu razantnímu propouštění, tak příští rok na tom neušetříme ani korunu a pravděpodobně se to také promítne do ro rozpočtu na rok 2021. To znamená, to jsou ty otazníky, které za Ministerstvo práce a sociálních věcí mám. Celkově se jedná o sumu, a já už jsem kolegy, a zejména paní místopředsedkyni vlády o tom informovala, za Ministerstvo práce a sociálních věcí 11 miliard. A já jsem připravena vlastně celé léto jednat tak, abychom nějakým způsobem tyto problémy společnými silami jako vláda vyřešili.

Takže děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji ministryni práce a sociálních věcí a k novému stavebnímu zákonu se vyjádří ministryně pro místní rozvoj…

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: S dovolením to ještě okomentuji. Ještě abych to uvedla na pravou míru. Já každopádně jsem dnes velmi ocenila na vládě to, že debata proběhla ve velmi konstruktivním a kolegiálním duchu, absolutně prosta jakýchkoli emocí. To znamená, že jsme si vyjasnili své pozice.

Sociálně demokratičtí ministři se zdrželi. Trochu mě to mrzí, protože si myslím, že se v návrhu předběžného rozpočtu objevily všechny priority, jako jsou důchody, rodičovský příspěvek, příspěvek na péči, ale i karenční doba, která znamená určitý propad v příjmech a je jakousi vlajkovou lodí sociální demokracie.

Každopádně, my jsme všichni připraveni, na tom jsme se shodli, tvrdě si to odpracovat přes léto. To znamená v podstatě řešit priority. Ono je to – samozřejmě ta částka je vyšší, těch požadavků, které zazněly, ještě tedy nad rámec toho, co říkala paní ministryně, z dalších rezortů. Já jsem upozornila kolegy, že ty požadavky považuji za nereálné, aby byly bezezbytku naplněny. To znamená, že skutečně budeme muset hledat a skutečně se rozhodnout, co je našimi prioritami, protože to, co jsme si jako vláda řekli, že priorita je, tak v rozpočtu, v tom předběžném návrhu, je zakotveno. To vyplývá z vládního prohlášení. A teď se budeme muset dohodnout, co bude těmi dalšími prioritami.

Samozřejmě, co se týče snižování zaměstnanců, já jsem upozornila, že existuje řada cest. Já jsem zvolila na Ministerstvu financí cesty, jako je další rušení neobsazených míst, zvolila jsem cestu optimalizace, systemizace. Ale je to na každém rezortním ministrovi. Ani já žádného z nich nemohu donutit, ale pak samozřejmě to promítnutí do případného zvyšování bude nižší.

Já chci upozornit, že zvyšování je dvě procenta zatím navrženo v rozpočtu s tím, že polovina částky, která bude uspořena, se vrátí do těchto mezd. Takže když se uspoří deset procent, dva plus pět je sedm. Takže to ještě bych chtěla podtrhnout.

A co se týče oblasti sociální, tam skutečně musíme pracovat. Do toho nám vstoupí analýza. Já, co se týče sociálních služeb, jsem navrhla stejnou částku 15,7 miliardy. Počítám s tím, protože teď se navýšila částka o miliardu na platy, tak jak jsme se dohodli minulý týden. Počítám s tím, že do té doby Ministerstvo práce a sociálních věcí připraví analýzu.

A co se týče těch nemandatorních výdajů – samozřejmě musíme se bavit o prioritách a o tom, kam chceme směřovat a co vlastně si můžeme dovolit, a co nikoli. Protože skutečně největší kapitolou zůstává, a to je pravda, Ministerstvo práce a sociálních věcí, které bude mít v roce 2020 v rozpočtu už 682,3 miliardy.

Takže jsme připraveni si to přes léto tvrdě odpracovat, ale musíme se pohybovat v reálných mantinelech, na které státní rozpočet má. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji za doplnění a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo. Já opravdu jsem velmi ráda, že vláda dnes schválila věcný záměr stavebního zákona. Tento záměr vychází z programového prohlášení vlády, které samozřejmě sleduje, aby se zrychlilo stavební řízení v České republice.

Věcný záměr stavebního zákona sleduje linku jednoho řízení na jednom úřadě s jedním rozhodnutím. Samozřejmě dojde k vytvoření nové jednotné soustavy státních stavebních úřadů. Tím se vyřeší fenomén dnešní doby, což je systémová podjatost. Zároveň samozřejmě u těch složitějších případů, které budeme řešit ať už na úrovni krajských stavebních úřadů, nebo v rámci obcí na stavebních úřadech, to znamená na úřadech v obcích s rozšířenou působností a dále až detašovaných pracovištích, na těch pracovištích, kde jsou stavební úřady dnes. Jediný rozdíl bude v tom, že ty úředníky bude platit stát, nikoliv obec. Znovu říkám, že jde o výkon státní správy v tzv. přenesené působnosti. To znamená, vždy to byla a bude záležitost a kompetence státu.

Nejen, že tedy vyřešíme systémovou podjatost, vyřešíme i možnost sdílení úředníků, vyřeší se černé stavby, ale samozřejmě daleko pružnější a efektivnější bude i digitalizace celé stavební agendy. Zároveň dojde i k reorganizaci dotčených orgánů a jejich maximální integraci právě do stavebního úřadu. Do státního stavebního úřadu.

My jsme se samozřejmě zabývali těmi jednotlivými složkami. Mně tu nezbývá než poděkovat kolegům, kteří skutečně všichni jsme táhli za jeden provaz a pochopili jsme, že je to důležité. Ale dohodli jsme se, že jsou samozřejmě i oblasti stavební agendy, která se týká bezpečnostních složek nebo vojáků, a na tom jsme se dohodli s panem místopředsedou vlády Hamáčkem, že tyto úřady integrovány nebudou. Samozřejmě, že v procesu přípravy paragrafového znění musíme dát velký pozor na integraci v rámci evropských směrnic, kterých se týká například EIA.

Pro nás je i důležité, že věcný záměr ukončí ten věčný ping pong, protože budou zavedeny apelační principy. To znamená, že pokud dojde k odvolání, tak nadřízený úřad bude muset rozhodnout, a ne pouze věc vrátit k dalšímu projednávání, abychom se pořád nedostávali do těch začarovaných kruhů.

Důležité bylo i, že věcný záměr stavebního zákona zachovává účast všech vlastně účastenských práv, to znamená obcí, sousedů, dotčených osob, veřejné společnosti. To znamená, že všichni budou mít právo na odvolání a přezkum, ale samozřejmě ta vyjadřování budou na principu jednou a dost. To znamená, že na začátku stavebního řízení budou mít právo k tomu se všichni vyjádřit.

Dalším důležitým momentem je, že chceme sjednotit obecné požadavky na výstavbu do jednoho jediného právního předpisu tak, abychom investorům usnadnili život a abychom skutečně zabránili tomu, že v každé legislativě jsou jiné požadavky. Dnes se týká stavebního zákona zhruba 89 složkových zákonů, které také obsahují agendy stavebního práva. Vyrobili jsme si v legislativě 49 kulatých razítek, proti kterým je samozřejmé možno 49 odvolání a přezkumů, a pak není divu, že v současné soustavě trvá stavební řízení tak dlouho.

Velmi důležitým bodem je právě i úplná digitalizace stavební agendy. Tady ale nečekáme. S Ministerstvem vnitra připravujeme již projekt na digitálně-technické mapy, to znamená, že děláme opravdu všechny kroky, abychom tomu, těmto věcem, šli naproti.

Důležitá je i úprava hierarchie závazných nástrojů územního plánování, ať už na národní úrovni, krajské úrovni nebo obecní úrovni. Bavili jsme se i o způsobu, jak bude vydáván územní plán. Obce velmi volají po tom, abychom se vrátili do praktik roku 2007 2008 tak, aby územní plány mohly být vydávány obecně závaznou vyhláškou. I k této variantě se dnes vláda přiklonila, takže jsem za to velmi ráda.

Teď nás čeká opravdu velmi plodné období, protože musíme v relativně velmi krátkém čase připravit paragrafované znění. Zároveň vláda dnes přijala termín 31. ledna 2020, aby paragrafované znění bylo předloženo znovu na vládu. Poté samozřejmě bude následovat Poslanecká sněmovna, Senát, a dá-li pánbůh i podpis pana prezidenta tak, abychom všechno stihli do poloviny roku 2021.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní Dostálové a ještě pan ministr Toman.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové. Já jen na okraj: Dnes Evropská komise potvrdila to, co Česká republika a Ministerstvo zemědělství dlouhodobě řeší, tedy že na trhu v Evropské unii je řada produktů stejné značky s odlišným složením nebo s jiným složením a podobnou přední stranou balení.

Evropská komise zjistila, že jde o problém týkající se celé Evropské unie. Podle zveřejněných závěrů nejde o to, že některá verze stejně prezentovaného výrobku by byla zdravější, nebo méně zdravá nebo nekvalitní, ale jde o rozdílný poměr hlavních nebo charakteristických složek v tomto produktu. Analýza se týkala více než 1 400 potravinářských výrobků z 19 zemí Evropské unie a z průzkumu jasně vyplynulo, že řádově třetina testovaných produktů prezentované spotřebiteli jako stejné nebo podobné měla v různých státech odlišné složení. Tato skutečnost dle našeho názoru jednoznačně potvrzuje výskyt dvojí kvality potravin na trhu Evropské unie.

Ministerstvo zemědělství řeší dvojí kvalitu potravin novelou zákona o potravinách. Je třeba zdůraznit, že vláda schválila v květnu novelu tohoto zákona a tímto návrhem se úplně zakazuje dvojí kvalita potravin. Naším cílem je zajistit spotřebitelům v České republice férové zacházení a zaručit jim, že budou mít možnost koupit si všude stejně kvalitní výrobky.

Jak již bylo řečeno dříve, tak nad dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce. To znamená, že inspektoři budou mít za porušení pravidel možnost uložit pokutu až do výše 50 milionů korun. Je potřeba říci, že tato novela je vlastně završením práce našich europoslanců, kdy společně odmítáme připustit, aby fakticky existovali občané několika kategorií.

Potvrdilo se také, že problém dvojí kvality potravin se netýká českých výrobců. Týká se zejména velkých nadnárodních společností. Jsem velmi rád, že česká vláda v květnu schválila zákon, který dvojí kvalitě zamezuje, a že dnes Evropská komise potvrdila to, co jsme v České republice tvrdili již dlouho.

Děkuji.