Tiskové konference

8. 7. 201916:58

Tisková konference po jednání vlády, 8. července 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády a o shrnutí bych chtěla nejprve požádat místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Tak, vážené dámy a vážení pánové, dobrý den. Dnešní vláda měla hodně velmi důležitých, troufám si tvrdit velmi zásadních bodů. Mimo toho, že jsme projednali plnění programového prohlášení vlády, které určitě máte všichni k dispozici, tak jsme současně projeli i návrh zákona o vodách a o změně některých zákonů, myslíme tím vodního zákona, k čemuž vám určitě za chvíli řekne pan kolega ministr Brabec.

Co je téma, které se bezprostředně dotýká i mne, a já tím pádem to téma i představím, dlouho očekávané, a to je do určité míry rozjetí procesu výstavby jádra. My říkáme „výstavby jádra“, nikoliv ale to, že by se začalo stavět, ale to, že se naplno rozbíhá proces, protože vláda dnes schválila usnesení tzv. výboru pro jádro a současně schválila rámcový rozpočet pro to, aby se na projektu jádra začalo pracovat.

Co to fakticky znamená? Znamená to, že přecházíme z doby, kdy se pouze diskutovalo o tom, že možná něco bude, do doby, kdy se fakticky začíná jádro se vším všudy připravovat. Poprvé konkrétně zaznívá usnesením vlády to, že se bude jednat v první fázi o Dukovany, to znamená o nový blok 1 200 MW v rámci stávajících Dukovan.

Současně se sděluje to, že investorem bude dceřiná společnost skupiny ČEZ. Současně se s tím vytyčuje i parametr pro vyjednávání mezi vládou a skupinou ČEZ v tom smyslu, že vláda dává určitou míru garancí, a to zejména za to, pokud by v průběhu přípravy nebo výstavby mělo dojít ke změně legislativních nebo regulatorních podmínek. Jinými slovy je tam opce, která by znamenala, že celý projekt přechází pod vládu. Jsou tam i některé časové parametry a je tam ještě důležitá jedna zmínka vázaná na to, že druhým v pořadí, to znamená dále, kde se bude rozšiřovat po rozšíření Dukovan, by byl Temelín.

Současně se odsouhlasil i rámcový rozpočet Ministerstva průmyslu a obchodu pro to, aby mohla v rámci ministerstva fungovat skutečně už profesionální skupina těch, kteří budou toto připravovat. Tato skupina bude vedena vládním zmocněncem pro výstavbu jádra panem kolegou Mílem a ten si k sobě připravuje tým řádově pěti lidí. Tak i tento rozpočet jsme museli schválit včetně toho, že jsme rámcově schválili určité prostředky, které jsou ale zatím zastropovány jako maximálně možné, čili může to být výrazně méně, pro náklady spojené s právní expertizou, právní přípravou, ekonomicko-finanční analýzou a vším, co se týká ad jedna vztahu mezi českou vládou a Evropskou komisí, protože to bude další krok, který se musí začít připravovat, a pochopitelně i mezi vládou a společností ČEZ.

Současně byl i přijat, opět tedy z dvorku Ministerstva průmyslu a obchodu, materiál, který se týká snižování administrativní zátěže podnikatelů. Ten materiál je poměrně obsáhlý, ale když to zjednoduším, tak myslím, že pro podnikatele máme dobrou zprávu, protože od podzimu nastane tsunami. A to tsunami bude charakteru takového, že zásadním způsobem začneme skutečně už nikoli deklarovat a mluvit, ale fatálním způsobem snižovat administrativu podnikatelům, a to z několika úhlů pohledu.

Ať už to bude fatální snížení statistických výkazů, všech kontrol spojených s živnostenským úřadem a dalšími úřady, koncentrace všech dat na jednom místě, tak se chystáme udělat revoluční věc, a to je, že odlišíme podnikatele s obratem nebo s příjmy do jednoho milionu korun, ke kterým zaujmeme jiný přístup než k podnikatelům s příjmy nad jeden milion korun. Jinými slovy vlastně říkáme, že osoby samostatně výdělečně činné s příjmy do jednoho milionu korun budou zásadním způsobem, ale opravdu zásadním způsobem jim bude redukována veškerá byrokracie a administrativa s tím spojená.

Mimo jiné ten první krok k tomu jsme už udělali společně s Ministerstvem financí, na něm se teď intenzivně pracuje a je to krok, který má právě gesci Ministerstvo financí a to je to, čemu říkáme –jedním převodem paušální daní budou podnikatelé s příjmy do jednoho milionu korun na měsíční bázi, na dobrovolné bázi platit sociální, zdravotní a daň z příjmu, pokud se k tomu samozřejmě tedy odhodlají. A ten zájem vypadá, že bude velký.

A takto chceme jít krok za krokem. Budeme všechny zainteresované strany, včetně pochopitelně novinářů, v týdenních periodách informovat o tom, jakým způsobem snižujeme živnostníkům zátěž. A toto všechno bude on-line sledováno, dokonce bude na webu speciální řekněme statistika, která bude ukazovat, kde už jsme, co jsme si dali za cíl, a percentuálně se bude snižovat nebo zvyšovat. Jinými slovy bych řekl, pleteme si na sebe bič ve smyslu, že něco řekneme a to, co řekneme, také bude možné každý on-line sledovat, jestli se skutečně ta zátěž pro podnikatele snižuje a to bude řádově v asi deseti oblastech.

Takže troufám si tvrdit, že podzim bude pro živnostníky příjemným překvapením a historicky nikdy ještě v minulosti nedošlo k tak silnému snížení podnikatelské zátěže zejména pro živnostníky do jednoho milionu korun jako od září, respektive od září to bude předkládáno.

Takže toliko za mě z oblasti Ministerstva průmyslu a obchodu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, navázat může ministryně financí paní Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych ještě možná doplnila pana vicepremiéra Havlíčka o to, že jsou schváleny a účinné výdajové paušály, zvýšení výdajových paušálů na dva miliony, které také velmi významně snižují administrativní zátěž živnostníkům, a zejména 1,5 miliardy zůstane v jejich kapsách. To je důležité na to nezapomínat, protože to bude znamenat propad v příjmech státu 1,5 miliardy, ale zůstávají v kapsách živnostníků.

Já jsem předložila dnes na vládu, myslím si, neméně zajímavý dokument. Je to zpráva o hodnocení centrálního nákupu státu a rezortních systémů centralizovaného zadávání za rok 2018. To je systém, který se spustil v roce 2016, a nastavily se určité komodity, které se musí povinně nakupovat centrálně, a pak komodity, které nakupují se dobrovolně centrálně a nakupují je jednotlivé určené rezorty.  A ministr financí vždy předkládá na vládu plnění nebo výsledky za ten předcházející rok a kolik se ušetřilo.

Já jsem seznámila vládu s tím, že v roce 2018 všechny rezorty celkem společně nakoupily pro své potřeby komodity za 5,7 miliardy a oproti ceníkovým cenám, které kdyby nakoupily za ceníkové ceny, bylo by to 7,4 miliardy, došlo k úspoře 1,7 miliardy.

Pro vaši informaci, centrální nákup státu se dělí do několika komodit – software a počítače nakupuje centrálně Ministerstvo vnitra, automobily a kancelářský papír nakupuje Ministerstvo financí. Toto není povinné. To znamená, že pokud se nechce rezort zapojit do tohoto centrálního nákupu, tak nemusí a nakupuje si sám, ale pokud se zapojí, tak to tedy organizují tyto dva rezorty.

V podstatě celkový objem, kdybych to vzala souhrnně, výdajů rezortů za komodity, které lze tedy považovat za vhodné pro centralizaci – pak vám řeknu ještě, které jsou ty povinné – byl za 12,9 miliardy korun, znamená to dvacet procent celkových provozních výdajů rezortů a je to 0,98, čili asi jedno procento celkového objemu výdajů státního rozpočtu. Takže z pohledu státního rozpočtu je to samozřejmě zanedbatelné, ale z prohledu těch rezortních užších provozních výdajů to zajímavé už je.

Povinné komodity, které musí rezorty soutěžit a nakupovat centrálně, jsou elektrická energie, plynná paliva, osobní vozidla, nábytek, kancelářské potřeby, telekomunikační služby, kancelářská technika a zařízení, počítače a stroje na zpracování dat. Čili to jsou komodity, které rezort musí nakoupit za celý rezort včetně podřízených organizací, případně pak ty čtyři, které jsem vám jmenovala, se může připojit do centrálního nákupu, které organizuje buď Ministerstvo financí pro automobily a kancelářský papír, nebo Ministerstvo vnitra pro software a počítače.

Možná ještě pár zajímavých čísel: Celkový objem nákupů, které byly realizovány prostřednictvím nadrezortních veřejných zakázek za léta 2016 až 2018, teď myslím v těch čtyřech komoditách, které organizují Ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra, tak bylo asi za 6,1 miliardy. Mám to tu i po letech, kdyby to někoho z vás potom zajímalo. A úspora v těchto čtyřech komoditách byla 3,1 miliardy, což znamená 51 procent.

Co se týče těch zbývajících systémů, které se musí soutěžit vždy na tom rezortu povinně centrálně, tak tam byl objem za roky 2016 až 2018 22,1 miliardy a úspora činila v těch jednotlivých letech, tady to mám vypočítáno, ale jen v tom roce, za celé období to bylo 3,3 miliardy, což je asi 15 procent, a jen v roce 2018 je to zhruba 530 milionů. Takže určitě to bylo kdysi správné rozhodnutí, se kterým přišlo Ministerstvo financí, a budeme v něm pokračovat, protože úspory to zcela jednoznačně přináší. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní vicepremiérce. K rozvoji vzdělávací soustavy se vyjádří ministr školství pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Vláda se dnes zabývala pirátskou novelou školského zákona, a to doslova pirátskou novelou, protože když to trošku odlehčím, tak kromě toho, že ten pirátský návrh obsahuje návrh vládní, který je teď mezirezortním připomínkovém řízení, tak další část obsahuje věci, které byly a jsou dlouhodobě konzultovány a diskutovány v pracovních skupinách ministerstva školství. A pak je tam něco málo přímo z dílny Pirátů, což je jejich jediný vlastní přínos.

Přesto ta novela přináší možnost dosažení střední úrovně vzdělání i žákům, kteří uspějí a zakončí poslední rok maturitního studia, ale neuspějí u maturity. To je velmi zajímavé téma, o kterém má smysl se dále bavit, protože samozřejmě není v zájmu ani státu, ani těch žáků, aby po čtyřech letech středoškolského studia skončili se vzděláním základním.

Druhá část toho návrhu je přímo opsána z našeho vládního návrhu, jak už jsem řekl, který je v mezirezortním připomínkovém řízení, a tam se bavíme o přesunutí hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka ze společné, chcete-li státní části maturity zpět do profilové části, která probíhá přímo na školách. Tady je to samozřejmě plně v duchu toho vládního, respektive ministerského návrhu a s touto částí nelze než souhlasit.

Co se týká toho třetího bloku, nebo třetí novinky, která tam je navrhována, tak to se týká toho, aby byla nadále umožněna volba mezi cizím jazykem a matematikou. To znamená, aby současně platná úprava, kdy od roku 2021, respektive roku 2022 má být maturita z matematiky povinnou pro všechny studenty v maturitních oborech, tak aby tam došlo ke změkčení a k návratu do stavu, který je nyní, to znamená možnost volby mezi matematikou a cizím jazykem a samozřejmě zkouška z českého jazyka by byla zachována.

Přestože jsou tam některé legislativní nedostatky, tak díky tomu, že je to takový pel mel věcí, má smysl se o nich bavit, vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko, přičemž já počítám s tím, že jakmile to dorazí na půdu Poslanecké sněmovny, tak při projednávání ve školském výboru, tak i na plénu sněmovny já za ministerstvo školství doplním data, jak se vyvíjí maturita z matematiky v posledních třech letech, to znamená jaká je úspěšnost, neúspěšnost, ve kterých oborech, a i co se týká ukončování středoškolského vzdělání bez úspěšně složené maturitní zkoušky, tak i tam jsem připraven přinést návrhy ministerstva a vzít tuto novelu jako možný nosič na jít shodu uvnitř Poslanecké sněmovny na finálním řešení.

Druhým bodem, kterým jsme se dnes zabývali, byl bod, který jsem předkládal já na vládu za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a to je Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období let 2019 až 2023. Pokud bych vzal tři základní strategické cíle, tak ten první se dá shrnout pod slogan: Více peněz za kvalitní péči pedagogů, ale já doplním i nepedagogických pracovníků. A tady musím říci, že když jsme v bodě jedna řešili bilanci této vlády za první rok jejího fungování, tak to, co jsme slíbili ve vládním programovém prohlášení, že porostou platy pedagogů, ale i nepedagogů, se daří naplňovat, a to nejen v těch předchozích dvou rozpočtech, ale i narýsovaný rozpočet na rok 2020 a střednědobé výdajové rámce na roky 2021 a 2022 ukazují, že tento náš závazek splníme.

Tento dlouhodobý záměr ale říká, že pokud chceme dlouhodobě být úspěšní ve vzdělávání, tak je potřeba v tom přidávání pokračovat i v dalším období a samozřejmě cílit na těch 130 procent průměrné mzdy, která byla dlouhodobě deklarována a rozhodně k ní tato země musí cílit nejpozději do roku 2023, o čemž mluví i tento dlouhodobý záměr.

Ale peníze, i když jsou důležité, nejsou to hlavní, co se v dlouhodobém záměru skrývá, nebo respektive co jsme dnes projednali. Ta druhá část se týká obsahu vzdělávání. My jsme na jaře tohoto roku zahájili jako Ministerstvo školství veřejné konzultace a projednávání strategie 2030+, to znamená toho, jak má vypadat vzdělávací soustava v následujících více než deseti letech, a z toho by se do konce letošního roku měla odvinout i debata o kompetencích, schopnostech budoucích studentů, budoucích žáků.

A v návaznosti na tuto debatu a tyto závěry je také potřeba upravit rámcové vzdělávací programy a následně na školách školní vzdělávací programy, aby vzdělávání odpovídalo budoucím potřebám, byť samozřejmě ten svět se vyvíjí velmi rychle, budoucím potřebám nejen trhu práce, ale především, aby ti mladí lidé měli uplatnění a byli flexibilní na trhu práce a ve světě, který se bude dynamicky měnit.

K tomu je potřeba poskytnou školám podporu, protože pokud jsme jako republika v něčem selhali v posledních patnácti letech, tak je to podpora školám přímo v území, kdy se nám vytratil podpůrný střední článek řízení, a dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, ale i původní práce analýzy 2030 ukazují, že musíme dostat podporu přímo k těm školám, abychom neomezovali ty, kteří si v tom dnešním systému vědí rady a dělají to dobře, ale abychom naopak pomohli těm školám, které v tuto chvíli zaostávají, které potřebují, aby jim stát podal pomocnou roku, ale nejen stát, ale i zřizovatelé, to znamená města a obce nebo v případě středních škol kraje.

Bez této metodické podpory, ale i podpory, která se týká jednotlivých předmětů, tu laťku vzdělanosti v České republice bude velmi obtížné zvednout na úroveň, kterou bychom si představovali i kvůli strategii a inovacím, které nás v budoucnu určitě čekají, a proměně českého hospodářství.

Děkuji a jsem připraven na dotazy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě body týkající se vodního zákona a životního prostředí shrnou pánové Toman a Brabec.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Takže dobrý den, dámy a pánové, já budu ta první polovina. My jsme dnes ve spolupráci s panem kolegou Brabcem z Ministerstva životního prostředí předložili novelu vodního zákona, která se zaměřuje na boj se suchem. Mezi nejdůležitější novinky, které novela zavádí, patří povinnost zpracování plánu pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody. Tyto plány zpracuje každý kraj a vznikne i plán pro celou Českou republiku.

V těchto plánech bude obsažen popis vodních zdrojů a jejich zastupitelnost, to znamená možnosti propojení vodohospodářských soustav v rámci regionů, ale i nadregionálních soustav. Výstavbu těchto propojení uplatňujeme i v rámci tzv. Národního investičního plánu. Přípravu krajských plánů, jak už jsem řekl, budou zajišťovat jednotlivé kraje a celorepublikově to zajistí Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství.

Novela vodního zákona stanovuje také hierarchii priorit způsobů užití vody pro účely sestavení plánu pro sucho. Prioritou je zajistit funkčnost důležité infrastruktury a zásobování obyvatel pitnou vodou. Ze zákona vyplývá také povinnost ustanovit orgány pro sucho a jejich složení. Vzniknou tzv. krajské ústřední komise pro sucho, které budou moci například omezit či zakázat nakládání s vodami, omezit užívání vody z vodovodu nebo nařídit na vodním díle manipulaci nad rámec schváleného manipulačního řádu. Zákon rovněž upravuje vyhlášení stavu nedostatku vody a kompetence při něm.

Součástí návrhu zákona je také novela zákona o vodovodech a kanalizacích, která umožní provozovateli vodovodu reagovat omezením nebo přerušením dodávek pitné vody na vyhlášení nedostatku vody podle vodního zákona. Dále dochází k úpravě zákona o státních hmotných rezervách, která umožní na základě žádosti poskytnout cisterny na vodu, technická zařízení na čerpání vody atd. včetně úpraven vody.

Jen ještě pro informaci na doplnění jedna věc: Dnes jsem předložil kolegům i výroční zprávu o plnění Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v České republice. Řeknu jen několik čísel: Celková spotřeba přípravků na ochranu rostlin, aplikovaných na zemědělskou půdu, klesla v roce 2018 v porovnání s předchozím rokem o 9 procent. Za posledních šest let tak došlo v České republice ke snížení používání pesticidů o 14,1 procenta.

Co je také důležité – že meziročně klesla spotřeba účinné látky glyfosát, a to o 25 procent. Samozřejmě, že na Ministerstvu zemědělství hledáme další způsoby, jak snižovat používání přípravků na ochranu rostlin. Podporujeme precizní zemědělství, zakázali jsme předsklizňovou aplikaci glyfosátu u plodin, které jsou určeny pro potravinářské využití. A co je důležité – spustili jsme také pilotní projekt pro šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov, neboli Želivka, a nově jsme vytvořili také dotační titul pro pěstitele cukrové řepy, který je založen na mechanické likvidaci plevele, která by také měla nahradit plošný chemický postřik.

Samozřejmě, i v dalších letech se chceme zaměřit ve spolupráci s příslušnými organizacemi na zvýšení povědomí o rezistenci škodlivých organismů proti účinným látkám a samozřejmě také připravujeme elektronickou evidenci pesticidů a s tím spojené zavedené těch 2D matrix kódů, které budou na etiketě přípravků, a tím vlastně budeme také bojovat proti černému trhu s pesticidy.

To bylo jen na doplnění pár čísel, co se týká ochrany životního prostředí. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pan Brabec, jestli ještě na něj něco zbylo…

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Tak není náhodou, že tu dnes vystupujeme spolu. Koneckonců vystupujeme spolu poslední dobou na řadě různých jednání a já si myslím, že to za prvé vyvolalo úsměv na vašich jinak zasmušilých tvářích, což mě potěšilo, a za druhé je to jasný důkaz toho, že ta dvě ministerstva, která byla historicky často ve při, řekněme, ve přích, možná víc než v jedné, jsou schopna předkládat společné materiály. Toto je tedy novela klíčového zákona. Ale společně také děláme tisíce konkrétních projektů na zadržení vody v krajině ve všech oblastech, a to si myslím, že je to hlavní.

My jsme také slíbili, že předložíme novelu zákona, novelu vodního zákona, jak to říkal pan kolega Toman. A ta je, jak už tu bylo řečeno, klíčová opravdu v tom, že dosud legislativně byly řešeny hlavně povodňové stavy, kde Česká republika udělala obrovský pokrok z hlediska naší schopnosti čelit povodním, tedy tomu druhému extrému klimatické změny, protože ony se budou i nadále vyskytovat spolu. Klidně může být sucho a příští rok, nebo dokonce příští měsíc může nastat katastrofální povodeň.

Ale vlastně protože historicky ta sucha nebyla zase tak sexy téma, myslelo se, že ta povodeň je daleko větší problém, a teď se ukazuje, že naopak dlouhotrvající sucho může mít závažnější, fatálnější dopady na život celé společnosti. Takže vlastně tam je navržena do diskuse do Parlamentu celá část, která se týká sucha, a která se hlavně týká kompetence a odpovědnosti státu a krajů, protože dosud to bylo tak, že to dost často záviselo na obcích. Že obce vyhlašovaly, respektive vydávaly různé vyhlášky, kterými omezovaly dodávky vody třeba na svých územích, ale nemohly to dělat v nějakém širším kontextu.

To teď bude možné, jsou tam jasné odpovědnosti tzv. komise sucha, vlastně analogické, jako jsou povodňové komise, s jasnými kompetencemi, a jsou tu i posílené, jak už tu zaznělo a to je velmi důležité, kompetence vodoprávních úřadů. Jinými slovy v době nedostatku vody, a to je rozdíl se suchem, kdy opravdu už budou muset být některé dodávky vody někomu regulovány, tak potom samozřejmě vodoprávní úřad ve spolupráci právě s komisí sucha může rozhodnout o regulaci, tedy o prioritách dodávek vody. Já si myslím, že je to hrozně důležité a nepochybně o tom bude velká debata i v Parlamentu.

Zdůrazňuji ještě jednu věc, kdybyste se na ni náhodou chtěli zeptat: V tomto zákoně, tak jak je předložen, není žádná změna z hlediska ceny vody. Můžou se takové věci objevit, nicméně není to momentálně prostě předkládáno. Víte, že tenkrát byla velká debata o tom, zda zdražovat vodu. My jsme se naopak rozhodli snížit DPH, což víte, na vodné a stočné, což už je v legislativním procesu.

Já tuto novelu beru jako nedílnou součást, jako legislativní podklad něčeho, co už dávno běží několik let, a to je realizace skutečně tisíců konkrétních kroků – škoda, že už nezačali ti před námi, před dvaceti lety – jak zadržet vodu v krajině. Koneckonců dnes jste možná zaznamenali informaci, že už více než polovina území České republiky je ve stavu tzv. extrémního sucha, a to jsme na začátku července.

Takže nepochybně je to téma, které je strašně důležité. Děkuji.