Tiskové konference

22. 7. 201917:45

Tisková konference po jednání vlády, 22. července 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní Marii Benešovou, ministryni spravedlnosti.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Děkuji za slovo. Dnes mělo Ministerstvo spravedlnosti nejvíc bodů na jednání vlády. Jedním z hlavních bodů bylo nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení. Jedná se vlastně o legislativní práci, která navazuje na insolvenční zákon, který je účinný od 1. 6. 2019, a zájem dlužníka i společnosti je navrácení dlužníka do běžných socioekonomických vztahů. Takže toto nařízení bylo schváleno, nebyly tam žádné rozpory a v podstatě jsme se na tom shodli už na pracovní úrovni, takže navrhovaná účinnost bude už od 1. srpna tohoto roku.

Pak co tam bylo za podstatné a to vás asi bude nejvíce zajímat, tak to byl poslanců Jakuba Michálka, Zbyňka Stanjury a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon o státním zastupitelství, a tam bylo vládou vysloveno nesouhlasné stanovisko, protože tento návrh není komplexní. Neřeší tam v podstatě výběrová řízení, která jsou podstatná pro tuto oblast. Čeká se na vládní návrh, který bude předložen po ukončení připomínkového řízení.  Teď je tedy vládní návrh v připomínkovém řízení.

Pak jsme řešili dalších návrh poslanců, a to je paní poslankyně Pěnčíkové, Kováčika na vydání zákona, kterým se mění zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Tady bylo vydáno neutrální stanovisko a cílem tohoto návrhu zákona bylo maximálně omezit možnost odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Dalším návrhem byl návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon o ochraně přírody a krajiny, kde rovněž bylo vydáno neutrální stanovisko. K tomu asi řekne víc pan kolega Brabec. Pak tady bylo nesouhlasné stanovisko u poslaneckého návrhu zákona poslanců Matyášové, Válkové a dalších, jehož cílem bylo doplnění skutkové podstaty přestupku zásahu do integrity osob včetně stanovení odpovídající sankce. Tak toto vláda tady dala nesouhlasné stanovisko.

Jako předposlední návrh byl návrh poslanců Martina Kupky, Profanta a Kořanové, jakož i dalších, na vydání zákona, kterým se mění zákon o zeměměřictví a změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením ve znění pozdějších předpisů. Ten souvisí v podstatě se stavebním zákonem. Zde probíhala podstatná debata. Nakonec bylo vydáno souhlasné stanovisko.

A jako poslední byl návrh poslanců Marka Výborného, Bartoška, Bělobrádka, Jurečky a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon Ústava, tedy číslo 1/1993 Sbírky. Cílem toho návrhu bylo v podstatě na ústavní úrovni zakotvit ochranu vodních zdrojů a půdy a zde bylo vydáno nesouhlasné stanovisko, neboť toto v podstatě již je řešeno dnes článkem 7 Ústavy, který hovoří o šetrném využívání přírodních zdrojů.

Z mé strany asi všechno na úvod, a pokud budou dotazy, tak zodpovím.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní Benešové. Paní vicepremiérka Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem dnes předkládala na jednání vlády jeden materiál. Je to pravidelný monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018. Ministerstvo financí ho vypracovalo na základě usnesení vlády z října 2017, kdy vlastně ministerstvo dlouhodobě sleduje, jak hospodaří územní samosprávné celky, zejména obce, a zahrnuto do monitoringu bylo 6 265 územních samosprávných celků České republiky, to znamená 6 252 obcí včetně hlavního města Prahy a 13 krajů.

V podstatě sledujeme, jak jsou plněna pravidla zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jsou tam tři stěžejní kritéria, a to je ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti, který byl u 517 obcí vyšší než 60 procent, ukazatel celkové likvidity byl u 125 obcí v intervalu 0 až 1 a ukazatel podílu cizích zdrojů v celkovém aktivu, to znamená míra zadlužení, byl u 106 územních samosprávných celků, 98 obcí a 8 krajů, vyšší než 25 procent.

V podstatě do kategorie územních samosprávných celků s vyšší mírou rizika hospodaření se za rok 2018 zařadilo deset obcí. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně, ale samozřejmě nemusí to automaticky nutně znamenat, že by ten dotčený subjekt hospodařil nezodpovědně nebo nevhodně, ale pouze se tam indikuje určitá míra rizika, na které Ministerstvo financí obec upozorňuje, a apeluje na to, aby obec přijala určitá opatření, která povedou k odstranění těchto důsledků.

 V podstatě máme asi tři obce, které už se dostaly do určité fáze tím, že mají určitou míru zadlužení, tak o povinnosti snížit tento dluh byly upozorněny a všechny tři přijaly nápravná opatření. Dlouhodobě vysoké riziko ohrožení platební schopnosti de facto pořád vykazují k 31. 12. 2018 dvě obce, a to obec Prameny a Turovice. Jsou to známé důsledky starých časů. Obce se snaží ten problém řešit, nicméně nedisponují dostatečnými rezervami pro včasné uhrazení splatných závazků.

A samozřejmě, aby jim Ministerstvo financí mohlo přistoupit k nějaké půjčce, k čemuž je připraveno, tak musí tam být splněny určité předpoklady, to znamená snaha na řešení, musí být jednáno s věřiteli, což se samozřejmě obce snaží, ale zatím zejména u obce Prameny to není s příliš uspokojivými výsledky.

Každopádně, dá se říci, že díky zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který dopadá nejen na stát a státní rozpočet se jím musí řídit a zavázali jsme se k němu vlastně už tím, že jsme přistoupili na půdě Evropské unie k tzv. paktu solidarity, tak zavazuje i obce a územní samosprávné celky a je velice důležitý právě proto, aby hospodařily podle pravidel a abychom se do budoucna vyhnuli takovým situacím, v jakých se nacházejí dnes tyto dvě obce, obec Prameny a Turovice.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a hodnocení dokončí pan ministr Brabec.

Richard Brabec, ministr životního prostředí: Děkuji za tu příležitost, dámy a pánové, vám také obohatit dnešní odpoledne něčím snad trochu zajímavým a vy dobře víte, že když se někdy hovoří o vodě, zpravidla tam bývám. Takže jsem rád využil i této příležitosti, byť ty návrhy jsou poslanecké.

První návrh, který se týká zemědělského půdního fondu, ale tam je zase Ministerstvo životního prostředí gestorem toho zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Navážu na to, co říkala paní kolegyně ministryně spravedlnosti: Vláda dala tomu návrhu poslanců KSČM neutrální stanovisko, ale neznamená to, že by k němu neměla výhrady.

My vítáme možnost znovu otevřít téma ochrany zemědělského půdního fondu, protože možná si někteří z vás vzpomínáte, že když v roce 2015 bylo to téma naposledy v Poslanecké sněmovně a Parlamentu, tak kolem toho byla velká debata. Ministerstvo životního prostředí dávalo původně tvrdší opatření z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, potom po dohodě nebo v rámci určitých kompromisů prošla verze, která byla mírnější z hlediska ochrany.

KSČM přichází s celou řadou poměrně tvrdých principů, kde na jedné straně je tu určitě větší garance ochrany ZPF, zemědělského půdního fondu, ale na druhé straně je potřeba říci, že jakoby odvrácenou stranou by třeba mohlo být i zablokování výstavby třeba rodinných domů v České republice, protože se tzv. poměřují veřejné zájmy a bylo by dost složité někdy přesvědčit, že zrovna rodinné domy jsou tím veřejným zájmem, větším než ochrana zemědělského půdního fondu.

Dále ten návrh výrazně zvyšuje poplatky, až desetinásobně, a také tam vlastně vkládá jakousi úpravu, která je povinností nahradit zemědělský půdní fond, který se odnímá, minimálně ve stejné míře půdou, která k zemědělské činnosti není využívána, leží třeba ladem. Ale je otázkou, jestli vůbec té půdy by byl dostatek.

Takže je tam celá řada věcí, které si jistě zaslouží hlubší debatu, a tak, jak ten návrh dnes je, bychom s ním samozřejmě souhlasit nemohli. Ale je to vstup do nějaké diskuse.

A teď už k tématu, ke kterému jsem se vyjadřoval už na minulé tiskové konferenci. Tenkrát to byl návrh KSČM, tentokrát je to návrh poslanců KDU-ČSL, kdy se poslední dobou tzv. roztrhl pytel s návrhy, jakým způsobem změnit Ústavu, pokud jde o vyšší ochranu vody, a nejen vody. Vláda k tomuto návrhu KDU-ČSL, nebo poslanců KDU-ČSL, navrhla negativní stanovisko, protože považuje ten návrh za v zásadě symbolický, nebo spíše nadbytečný, protože tam přibývají čtyři slova nebo pět slov do Ústavy.

Podle názoru řady ústavních právníků to nepřinese ten efekt, ale vláda chápe i tento návrh jako jakýsi vklad do debaty, kterou ale my už vedeme řadu měsíců s ústavními právníky a měli bychom mít zhruba do poloviny srpna k dispozici závěry studie, kterou Ministerstvo zemědělství objednalo u Právnické fakulty Univerzity Karlovy na základě několika jednání s ústavními právníky, a následně budeme k tomuto tématu pořádat další setkání.

Předpokládám, že v průběhu první poloviny září proběhne tzv. kulatý stůl s ústavními právníky, kam samozřejmě pozveme všechny zástupce politických stran, kteří o to budou mít zájem, a chceme s ústavními právníky v návaznosti na výsledky té studie, která bude mimochodem porovnávat i zahraniční modely a pro a proti těch jednotlivých návrhů na změnu ústavy anebo změnu jiných zákonů. Protože víte, že my máme v této chvíli otevřený vodní zákon, který bude v Parlamentu na podzim, předpokládám, že v září přijde na jednání, a je to taková vhodná příležitost, abychom se právě pobavili o tom, zda měnit Ústavu, což je vždycky závažný krok a musíme to mít dobře rozmyšlené. Protože když někdo řekne A, musí říct zároveň i B, to je změna mnoha zákonů, anebo zda vyšší ochranu vody by bylo možné zajistit například jiným zákonem, složkovým zákonem, třeba vodním zákonem.

Tak, teď už jsem vás zjevně vyčerpal naprosto a s tímto konstatováním končím informaci. Děkuji.