Tiskové konference

6. 9. 201913:31

Tisková konference po jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace, 6. září 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vítejte na tiskové konferenci po zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jako prvního bych chtěla požádat o slovo vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den. Nejdříve se omlouváme, dnes to bylo výživné. Tím, že jsme měli první setkání po dvou měsících, tak jsme potřebovali probrat mnoho velmi důležitých bodů.

Začnu inovační strategií. Myslím, že máme dobré a pozitivní zprávy. Inovační strategie dostává jasné obrysy. Dnes bylo schváleno, že se stane základem pro novou národní hospodářskou strategii. To znamená, že nová národní hospodářská strategie, která bude připravována v následujících měsících, bude postavena kompletně na půdorysu vědy, výzkumu, inovací a přidané hodnoty. To znamená budoucí průmyslová prognóza, energetická prognóza, ale i náležitosti v oblasti dopravy, zemědělství, místního rozvoje atd. budou mít základnu v chytré infrastruktuře, v inovacích, v investicích do vědy a výzkumu. To si myslíme, že je důležitá věc.

Stejně tak bylo velmi pozitivně hodnoceno, že se zrealizoval poměrně důležitý bod z inovační strategie, a to shodou okolností v posledních dnech, a to že byl schválen program tzv. klíčových vědeckých pracovníků. Fakticky se jedná o to, že pracovníci, kteří budou přicházet do Čech ze třetích zemí, budou přicházet v úplně jiném režimu v tom smyslu, že se vše bude vyřizovat do třiceti dnů. Budou mít výrazně jednodušší administrativu a současně, a to je rovněž důležité, vytváří se režim pro jejich rodinné příslušníky – pro jejich manželky, manžele, případně děti. Je to zcela zásadní bod, který má za úkol vytvářet příjemné a komfortní prostředí pro kapacity, talenty, PhD. studenty a podobně.

Současně bylo pozitivně kvitováno to, že se zavádí další úkol z inovační strategie, shodou okolností od tohoto týdne, a to je předmět Technika, čili polytechnická výuka na základě praktických dovedností a nových technologií do základních škol. Diskutovalo se i podepsání memoranda v oblasti umělé inteligence, což rovněž proběhlo v posledních dnech a víceméně směřujeme tím jasně k národnímu tématu, které bylo vyhlášeno právě v oblasti umělé inteligence, a to je bezpečnost – tzv. Safety Security for Citizens v oblasti AI, čili v oblasti umělé inteligence.

Diskutovaly se v rámci inovační strategie rovněž přeshraniční aktivity a rada vlády odsouhlasila velmi zajímavý projekt mezi Fraunhoferovým institutem a našimi zástupci, zejména Technickou univerzitou v Liberci plus podnikateli a dalšími institucemi v oblasti vědy a výzkumu.

A konečně poslední věcí v rámci inovační strategie, kterou jsme řešili, byla oblast brandu a značky. Značka Czech Republic: The Country for the Future, Země pro budoucnost, se stává nejen technologickou a inovativní značkou, ale rovněž i značkou hospodářskou. To znamená: Sdělili jsme, že vláda přijala svým usnesením koncepci tzv. národní komunikační strategie, a to právě pod brandem, značkou, Česká republika: Země pro budoucnost. Takže vlastně posouváme inovační strategii, a to je vlastně to nejzákladnější, co zde dnes vyplynulo, na vyšší úroveň, a to je na úroveň hospodářské strategie.

Co je rovněž důležité říci – že byla předána, respektive tedy nebyla předána, pardon, ale byla schválena národní cena Česká hlava za rok 2019. Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace doporučuje vládě udělení ceny, a to kandidátovi, kterým je profesor Miroslav Bárta, což je světové uznávaný český egyptolog a archeolog. Pouze připomínám, že se jedná o víceméně nejprestižnější cenu české vědy, která se uděluje každoročně, a tato cena je honorována rovněž finančním oceněním ve výši jednoho milionu korun mimo pochopitelně společenské prestiže.

Dovolte, abych současně uvedl i to, že jsme rozhodli o tom, že cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace bude letos udělena známému biologovi, botanikovi a publicistovy Václavu Větvičkovi s tím, že tato cena – opět mimo společenské prestiže – je honorována částkou 350 000 korun.

Předtím, než předám slovo svým kolegům, ještě k poslednímu bodu, ve kterém mě může doplnit náměstkyně Ministerstva průmyslu a obchodu paní Jirotková, a to je, že rada vlády dnes odsouhlasila naši koncepci spolupráce s možná nejprestižnější univerzitou na světě, alespoň podle některých žebříčků je to univerzita číslo jedna, a to je MIT – Massachusetts Institute of Technology.

Jedná se o klíčovou americkou výzkumnou a vzdělávací univerzitu, kterou navštívíme společně s panem premiérem a společně s paní náměstkyní v rámci naší návštěvy USA přibližně za čtrnáct dní. Součástí návštěvy této univerzity mimo celé řady jednání je i příprava spolupráce na úrovni doktorských studentů a na úrovni společných spin-offů.

Jedná se o zcela průlomovou záležitost. Nikdy historicky nebyla s touto školou v rámci České republiky učiněna jakákoliv spolupráce. Jedeme tam, s jasným programem, uceleným konceptem a předpřipraveným jednáním v rámci toho, že bychom chtěli oba tyto body dotáhnout. Kdybyste k tomu cokoli potřebovali, tak paní náměstkyně je připravena vám říci větší detaily.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Slovo teď má tedy asi pan profesor Dvořák, jestli jsem správně pochopila.

Petr Dvořák, první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Děkuji za slovo. Já musím potvrdit, že dnešní rada byla, jak říkal pan vicepremiér, výživná. Ona to byla rada mimořádná. Původně to bylo myšleno, že je to časově mimořádné, protože my normálně zasedáme jen jednou měsíčně a v září budeme mít řádnou radu, naplánovanou. A toto byla tedy mimořádná časově, ale nakonec se stala možná mimořádnou i významem, protože tam padlo několik důležitých věcí.

A já bych se zmínil ještě trochu o tom, co zmínil pan vicepremiér – o tom programu nebo jasném zadání vlády umožnit příchod vynikajících talentů ze zahraničí do české vědy a výzkumu. Je to možná takový nepřímý efekt a dopad, pozitivní dopad, té inovační strategie, protože já zrovna dnes jsem přijel do Prahy s taškou, kde mám několik materiálů o tom, jaké jsou strašné potíže, aby talent ze třetí země mohl začít studovat PhD. při nedostatku motivovaných a talentovaných PhD. v České republice, a tento krok vlády vlastně umožní, že se to opravdu dotáhne do konce a dostane to úplně jiný charakter.

A myslím, že to je důležitý krok pro to, aby se stalo, co máme v inovační strategii naplánováno, a to je napomoci nějakým způsobem, třeba zřízením welcome office nebo prostě usnadněním procesů, internacionalizaci, otevřenosti české vědy a výzkumu. Je to prostě jeden z limitů, který může okamžitě zlepšit českou vědu.

Další věc je – ceny jsou samozřejmě jasné – další už nudnější věc je o vývoji metodiky hodnocení výzkumu v České republice. V tuto chvíli, během prázdnin, během léta došlo ke schválení metodiky v segmentu vysokých škol. V tuto chvíli se to rozjíždí. V tuto chvíli také v rámci toho druhého roku implementace jsou zveřejněny tzv. bibliometrické zprávy o výkonnosti vědeckých pracovišť. Tyto zprávy jsou robustnější, než byly v tom roce prvním, ale v podstatě potvrzují to, co jsme věděli už z toho prvního roku. Jsou velmi, řekl bych, nebo v několika bodech vylepšeny dalšími parametry, takže to začíná fungovat a už nic nebrání tomu, aby příští rok, to znamená 2020, bylo spuštěno hodnocení skutečně v celém rozsahu, v celé šíři. To znamená nejen to, co bylo uděláno, ale také to, jak si instituce, výzkumné organizace, vedou v procesních záležitostech okolo výchovy mladých talentů, umisťování v zahraničí, prostě jiné procesní věci, což úplně změní ten český systém.

Takže jen předznamenám tady pro paní náměstkyni Jirotkovou ten bod možné spolupráce s MIT ústavem nebo institucí, která patří mezi deset nejlepších institucí světa ve vědě a výzkumu, plná patentů, plná nositelů Nobelových cen a také zaměstnávající pracovníky, kteří tvoří zhruba dvacet procent nejlepších vědců světa. Takže paní náměstkyně ti určitě rozvine.

Silvana Jirotková, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu: Dobrý den i za mě. Já jen doplním tu informaci. Děkuji panu profesorovi a místopředsedovi RVVI panu Dvořákovi za ten oslí můstek, řekněme, k tématu. Doplním jen, že jsme dostali mandát vyjednávat v podstatě pilotní fázi čtyřletý projekt spolupráce právě pro vysílání doktorandů, případně i postdoků do MIT s tím, že by se samozřejmě, protože se jedná o velice prestižní instituci, jednalo i z naší strany o velice kvalifikované, talentované kandidáty, které bychom volili.

Tito kandidáti, kterých by bylo maximálně pět ročně po období čtyř let, by samozřejmě museli projít výběrovým řízením právě v rámci MIT. To znamená, že by byli vlastně i ověřeni na jejich straně, na americké straně MIT, že splňují požadavky. Jednalo by se samozřejmě o průřez obory, ne pouze jeden obor, ze kterého by tito talentovaní kolegové byli vysíláni, ale vzhledem k tomu, že MIT působí opravdu v mnoha oblastech, mnoha oborech, bychom takto mohli nakombinovat kandidáty za naši stranu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A poslední slovo pan doktor Pavel Baran.

Pavel Baran, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Děkuji. Tak po té plejádě, řekl bych, takřka sexy zpráv z oblasti vědy a výzkumu připojím dvě informace, bez kterých by ale vlastně nebylo možné pracovat nejen na tom, o čem jste už slyšeli mluvit, ale i na věcech budoucích. A týkají se také inovační strategie. Jak víte, tak její součástí je pilíř, v němž i legislativní procesy mají svou roli. Tady bych chtěl říci, že rada přijala s velkým uspokojením informaci, že na příští schůzi Poslanecké sněmovny, tj. teď v září, bude projednána, a věřím, že úspěšně a konsenzuálně, malá novela zákona 130, která je zaměřena jednak zejména na procesy hodnocení jako základního motivačního nástroje ve vědě a výzkumu, to je jedna věc, a také na řekněme segment velkých výzkumných infrastruktur a registrace jejich výsledků jako jednoho z klíčových nástrojů, kde se generují zásadní výsledky vědy a výzkumu nejen v České republice, ale i ve spolupráci se zahraničím.

Tak to byla ta řekněme konstatační zpráva. Ale rada také ve svém dalším bodě jednání věnovala pozornost legislativní budoucnosti v souvislosti s přípravou řekněme velké novely zákona 130, ve které by se řešila řada záležitostí, z nichž bych vyjmenoval zejména oblast podpory vědy a výzkumu, jejího financování, nových nástrojů, ale také správy v oblasti vědy a výzkumu tak, aby se omezily pokud možno administrativní a byrokratické problémy spojené s provozem této oblasti, aby se posílil otevřený přístup k vědeckým informacím, aby se podporovaly nové nástroje účelové podpory inovací a také hodnocení programů účelové podpory. V kostce takto řečeno.

Myslím, že tato záležitost byla projednána v radě velmi konsenzuálně a poté, co se k ní vyjádří pracovní skupina a příslušní klíčoví řekněme v dobrém slova smyslu stakeholdeři v oblasti výzkumu a vývoje, vrátíme ji na radu a pak pošleme, doufám, také do Parlamentu a do legislativního procesu. Tak tolik k této věci.

Samozřejmě mám velkou radost z návrhu na cenu Česká hlava, ale o tom už tu byla řeč.