Tiskové konference

11. 9. 201918:16

Tisková konference po setkání se zástupci odborových svazů ve zdravotnictví, 11. září 2019.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem opustil to jednání, které ještě pokračuje, protože bohužel musím jít živě do jednoho média. Já jsem tedy akceptoval to jednání pod vedením paní Žitníkové.

Na začátek bych chtěl říci, že je potřeba sdělit naší veřejnosti, jak si na tom naše zdravotnictví stojí. Toto je tzv. Health Consumer Powerhouse a to je Euro Health Consumer Index. A to je skutečně materiál od profesora Björnberga, který srovnává úroveň zdravotnictví jednotlivých zemí Evropské unie podle různých kritérií. Dělá to dvanáct let po sobě a je to uznávaná publikace.

A ta kritéria jsou: Práva pacienta, to znamená elektronický záznam, on-line rezervace, e-recepty. Čekací doby – praktik, operace, cétéčko, onkologická léčba. Medicínské statistiky – výsledky, smrt novorozenců, potraty, sebevraždy, rakovina. Hrazené služby státem – katarakty, zubní, dialýza, biologická léčba. Prevence – vakcinace. Léky.

A prosím vás, na základě těchto kritérií v rámci Evropské unie je nejlepší zdravotnictví ve Švýcarsku, následně v Holandsku, Norsku a Dánsku. Česká republika dopadla tradičně velice dobře. Jsme na 14. místě, těsně za Německem. Německo je 12. místo. A jsme před zeměmi, jako je Velká Británie, která je na 16. místě, Slovensko na 17. místě a Španělsko na 19. místě. A nejhůře dopadly Polsko, Maďarsko a Rumunsko, které jsou na 32., 33. a 34. místě.

Takže toto je stav našeho zdravotnictví. A naši lékaři jsou skvělí. Máme jedny z nejlepších kardiologů na světě, neurochirurgů, profesor Štěrba, kterého znám osobně, dětská onkologie, a je to hrozný zážitek být v Brně. Za ním chodí rodiče ze Slovenska, kde je ta léčba úplně jiná než u nás. Takže bylo by dobré, abychom u nás skutečně nevyvolávali nějakou paniku.

To tvrzení o HDP je také relativní. Víte, kolik dávají Spojené státy na zdravotnictví? Devatenáct procent. Jedna devět. A přitom padesát milionů lidí v Americe není pojištěno. Takže to je jako na začátek.

Samozřejmě, my jsme dnes jednali, ale problém toho jednání je v tom, že zástupci, kteří přišli s paní Žitníkovou, neměli vůbec čísla. Oni de facto neměli návrh úhradové vyhlášky. Proto ta debata byla vlastně zmatečná, a když jsem se ptal, kolik chtějí na zdravotní péči v sociálních službách, tak mi řekli, že chtějí o miliardu navíc. Přitom chtějí 3,3 miliardy a návrh úhradové vyhlášky je tři miliardy, takže de facto chtějí jen 300 milionů.

Stejné to bylo s domácí péčí, kde říkali: Chceme také o miliardu navíc, a nevěděli, kolik je ten návrh. Takže to je ten problém. A ten rozdíl je 660 milionů. A u nemocnic nevěděli vůbec a také neměli to číslo, že meziročně úhradová vyhláška navyšuje peníze do českého zdravotnictví o 26 miliard. Z toho příjmy budou 19 miliard a náklady 26 miliard, takže rozdíl je sedm a to půjde z těch rezerv.

Takže my jsme se domluvili na tom, že i když je to v e-klepu, ta úhradová vyhláška, že to dostanou oficiálně. Protože my jsme od paní Žitníkové, ani pan ministr, nedostali žádný dopis. Dostali ho jen hejtmani a my vlastně – dnes jsem se snažil dopátrat, abych věděl, jaké jsou jejich představy.

Potom, co je samozřejmě důležité. Takže ty rezervy, které tam jsou, samozřejmě už příští rok poklesnou. A co je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou chceme dělat a o čem mluvíme, to je to DRG. Co je to DRG? To je vlastně to, co je u nás dlouhodobě problém – že za nějaký úkon v nemocnici dostávají jednotlivé nemocnice různé úhrady. Takže za operaci nevím slepého střeva v menší nemocnici nebo krajské nemocnici dostanou podstatně méně než ve fakultce.

A my toto chceme narovnat. Samozřejmě ten DRG systém bude stát až dvacet miliard ročně. A proto chceme nakládat s těmi rezervami rozumně. Rozumně, a ne je teď rozpustit a potom, když přijde DRG, tak na to nebudeme ty peníze mít. A to samozřejmě posílí dostupnost péče v krajích a je jasné, že…

Takže my chceme vést skutečně kvalifikovanou debatu a dnes to nebylo možné, protože zkrátka protistrana neměla podklady. Tak jsme se domluvili, že jakmile to dostanou, budeme jednat dál. Já určitě chci říci, že naši lékaři a sestřičky pracují, hlavně v nemocnicích, samozřejmě, neskutečně obětavě a pracují hrozně dlouho a pracují soboty, neděle. Někteří lékaři až 300 hodin za měsíc, někteří si neberou dovolenou. Takže i když mluvíme o nějakém platu – ale to je plat jako příjem! A někteří kolegové mi říkali, že na hodinu tomu lékaři to vychází někde 280 korun. Paní profesorka Adámková, což je naše poslankyně a šéfka odboru na IKEM, když slouží, tak slouží za 180 korun na hodinu. A to není skutečně moc, to je strašně málo.

Takže také odmítám to, že naše zdravotnictví je v krizi. Mě velice mrzí, že je tu nějaká organizovaná záležitost. Organizuje to vlastně stejná PR agentura, která dělala ten projekt v roce 2011, pan Jaroš od pana Hrabovského. Tak já nechápu – my v pondělí schválíme na tripartitě 39 milionů a odboráři si najímají PR agenturu, která je jedna z nejdražších, která organizovala tu nátlakovou akci Děkujeme, odcházíme, dokonce za to dostali cenu. A dnes je to jak přes kopírák.

Ale my, když jsme přišli do politiky, jsme četli Health Corruption Report z roku 2013, kde se mluvilo o tom Richelieu, o těch šnajdrojdech, o těch rozkrádačkách, o té manipulaci, netransparentním přidělování přístrojů. A to za nás skončilo. Takže je potřeba k tomu skutečně přistupovat objektivně a nevyvolávat tu nějakou hysterii.

Já jsem požádal paní Žitníkovou, aby mi vlastně… Tady to je. Prestižní evropskou PR cenu získala kampaň Děkujeme, odcházíme. Pan Jaroš Martin. To je ten, který vás zval na dnešní tiskovku, z Ewing PR. Tehdy to bylo o panu Hegerovi. Úplně přes kopírák, možná si vzpomenete.

Když se tu rozkrádalo zdravotnictví v roce 2010, tak já nevím, kde ti odboráři byli. A o tom se můžeme samozřejmě bavit, co tu bylo a jaké jsou z toho důsledky. A my proto chceme skutečně vést normální debatu z hlediska čísel. A když vezmeme, kolik peněz šlo do zdravotnictví v roce 2013, tak to bylo 220 miliard, a za nás je to 336 miliard, takže je to o 116 miliard absolutně navíc. Nemocnice 2013 100 miliard 700 milionů, příští rok je návrh 163 miliard.

Já samozřejmě nevylučuji, a já jsem si pozval ředitele zdravotních pojišťoven na pátek. Přijdou za mnou, abych s nimi jednal, jaký oni na to mají pohled, jak to chtějí řešit. Protože máme některé skvělé nemocnice, ale máme i nemocnice, které vlastně dělají výkony, které nedostanou zaplaceny. To znamená: My chceme vyšší dostupnost péče, my chceme zohlednění vlastně těch výkonů, které mají nad to, co dostanou peníze. My chceme samozřejmě větší úhrady pro náročné a vysoce specializované výkony, jako TBC v Thomayerce nebo novorozenci ve Všeobecné fakultní nemocnici nebo transplantace v IKEM.

Chceme peníze na moderní terapie, cílená péče, dostupnost péče v regionech u praktiků nebo stomatologů. Takže chceme všechno řešit. Ale bohužel nějaké ty podpisové akce a vyvolávání nějaké hysterie nejsou na místě.

My jsme tu dostali plno dopisů, které odmítají. Například Svaz průmyslu a dopravy: Odmítáme požadavek odborů, aby se rozpustila polovina rezervního fondu ve výši 25 miliard. Máme tu Česká lékařská společnost Purkyně, která zastupuje 35 000 zaměstnanců. Taky to odmítá. Tady je grémium manažerů Agentur domácí péče… Takže dostáváme plno dopisů, kde děkuji ministru Vojtěchovi, že skutečně v tom zdravotnictví dělá věci, které doposud nikdo nedělal.

Takže mě velice mrzí ten přístup. Koalice soukromých lékařů. Podepsáno předseda Sdružení praktických lékařů, Roman Šmucler, předseda České stomatologické komory, Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů, MUDr. Dvořák, předseda Sdružení soukromých gynekologů. A odmítají současnou snahu zdravotnických odborů a tzv. krizového štábu politickým nátlakem zvrátit výsledky dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče na 2020.

Takže já jsem i žádal paní Žitníkovou, ať mi řekne přesně, kde jsou ty nemocnice, kde jsou krize, a já je rád navštívím. A samozřejmě, kraje mají své nemocnice. Tam sedí ředitel v Jihlavě. Některé kraje fungují skvěle. Jižní Čechy, České Budějovice, skvělé. A ani to nedotuje ten kraj. A jsou samozřejmě jiné kraje, které to musí dotovat, protože zdědily ty nemocnice od svých předchůdců, jako Středočeský kraj atd.

Takže my jsme to uzavřeli tím způsobem, že dostanou tu úhradovou vyhlášku – já jsem si myslel, že ji mají, ale neměli ji – a na základě toho znovu budeme jednat s tím, že jsem dostal konkrétní představy. To už jsem říkal. Domácí péče a zdravotní péče v sociálních službách. Mimochodem, tam se to navýšilo z jedné miliardy v roce 2013 na tři miliardy. Takže těch peněz tam skutečně teče tolik a nikdo nikdy tolik peněz do zdravotnictví nešlo.

Takže já jsem bohužel tedy to jednání musel opustit a budu se tomu věnovat, protože celkem občas považuji za absurdní, když někdo, kdo například řídil zdravotnictví čtyři roky, teď přichází a má nějaké nápady. Adam Vojtěch byl můj asistent na Ministerstvu financí. A řekl jsem mu: Hele, tady teče 300 miliard, začni se tomu věnovat.  Dvacet čtyři dopisů jsem psal Němečkovi. Odepsal mi ani ne na půlku.

Nechci tady všechno opakovat, co bylo, ale myslím, že těch podpůrných dopisů, které jsme dostali z hlediska konkrétní činnosti Ministerstva zdravotnictví, je hrozně moc, ale já jsem připraven nadále jednat, ale skutečně velice konkrétně, na základě konkrétních čísel. Takže tolik za mě, a pokud máte nějaké dotazy…