Aktuálně

24. 1. 202016:47

Rada vlády přivítala se začátkem roku tři nové členky a diskutovala průběh tripartit k Metodice 2017+

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) se sešla v pátek 24. ledna ve Strakově akademii k prvému z pravidelných zasedání v tomto roce. K hlavním bodům jednání patřilo uvedení tří nových členek tohoto odborného poradního orgánu do funkce a následně také doplnění zpravodajů pro jednotlivé odborné agendy Rady. Ke klíčovým bodům patří pravidelně Implementace Metodiky hodnocení 2017+.

V úvodu zasedání předal 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák jmenovací dekrety třem novým členkám. Jsou jimi Rut Bízková, Ilona Müllerová a Jitka Ulrichová, které se řadí mezi významné, uznávané vědkyně či osobnosti veřejné správy. Jmenovala je 6. ledna vláda. „Zásadní informací je, že dnes dostaly jmenovací dekret tři nové členky RVVI. Rada dostala velké posily, novými členkami Rady byly jmenovány tři významné osobnosti a odbornice,“ uvedl po jednání 1. místopředseda RVVI Petr Dvořák.

Rada dále v souvislosti se jmenováním doplnila a aktualizovala své zpravodaje pro jednotlivé oblasti, stěžejně z řad nastupujících členek. Oblasti životního prostředí a zemědělství se bude nyní v Radě věnovat Rut Bízková. Agendu Grantové agentury přebírá po Tomáši Jungwirthovi Ilona Müllerová, problematice excelentního výzkumu (ERC) a Metodiky hodnocení 2017+ se dále věnuje Jitka Ulrichová. Obě prvně jmenované dále povedou nově ustavenou agendu skloubení vědecké profese a rodičovství. Koordinaci tzv. Mezinárodní rady převzal po Zdeňku Havlasovi aktuálně Štěpán Jurajda.

V dalších bodech jednání byli členové Rady informováni o průběhu tripartitních jednání po dvou letech implementace Metodiky 2017+, která hodnotí například kvalitu vysokých škol v oblasti vědy a výzkumu a schválili mj. uspořádání tří navazujících a nově koncipovaných konferencí o zavádění hodnocení výzkumu v průběhu prvního pololetí roku.

„Metodika 2017+ je velký posun v hodnocení výzkumu v České republice. Jde o něco, co naše prostředí bezpodmínečně potřebuje. Registrujme, že existují zahraniční žebříčky vysokých škol, kde jsou některé české školy viditelné, jiné nikoliv. Informace přicházející ze zavádění nového způsobu hodnoceni je určitý pohled z české strany,“ doplnil Petr Dvořák.

Rada také projednala materiály Návrh na změnu programu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON v gesci Technologické agentury a Mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021 v kompetenci MŠMT.

Profily nově jmenovaných členek RVVI

Ing. Rut Bízková

Od roku 1981 pracovala v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Od roku 1993 se profesně orientovala na životní prostředí, především na oblast vlivu energetiky na životní prostředí. Od září 2006 byla náměstkyní ministra životního prostředí, odpovědnou za politiku životního prostředí, evropské fondy a výzkum a vývoj, v roce 2010 byla následně jmenována ministryní životního prostředí ve vládě Jana Fischera.

V období 2012–2016 zastávala funkci předsedkyně Technologické agentury ČR. V letech 2017–2018 působila jako ředitelka Středočeského inovačního centra. Od ledna 2018 je poradkyní premiéra pro životní prostředí, suroviny, regionální rozvoj, výzkum a vývoj, a nezávislá konzultantka v oblastech ochrany životního prostředí, energetiky, výzkumu, vývoje a inovací.

Rut Bízková je dále mj. předsedkyní Advisory Board HiLASE Excellence, předsedkyní vědecké rady České asociace oběhového hospodářství, členkou expertního týmu pro  VaVaI Svazu průmyslu a dopravy ČR a poradních týmů a pracovních skupin několika resortů.

Jako spoluautorka řady strategických a analytických dokumentů se mj. v posledních letech podílela na tvorbě Inovační strategie ČR 2019–2030, RIS3 strategie Středočeského kraje, Strategie rozvoje Středočeského kraje do roku 2030, Strategie RE:START pro obnovu  a rozvoj strukturálně postižených regionů. Je aktivní propagátorkou a řešitelkou problémů s prosazováním rovných příležitostí pro ženy a muže, podporuje posílení významu aplikovaného výzkumu ve společenských a humanitních vědách pro rozvoj společnosti, což je zřejmé z několika jejích publikací. V současnosti pracuje na strategii SMART Česko – rozvoj Česka s využitím digitalizace z pozice municipalit.

Ing. Ilona Müllerová, DrSc.

Od roku 1973 je zaměstnána v Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., v roce 2012 se stala ředitelkou Ústavu přístrojové techniky a zároveň zde vede skupinu Mikroskopie a spektroskopie povrchů. Absolvovala řadu hostujících přednášek na mezinárodních konferencích a zahraničních univerzitách i řadu zahraničních stáží. V oblasti nízkoenergiové elektronové mikroskopie se věnuje mezinárodní experimentální spolupráci (Univerzita v Toyamě, Japonsko; Univerzita v Yorku, Velká Británie).

Dlouhodobě se věnuje rastrovací elektronové mikroskopii s pomalými a velmi pomalými elektrony. Je recenzentkou článků pro mezinárodní časopisy a oponentkou grantových projektů či zahraničních a domácích PhD prací. Je zakladatelkou školy základů elektronové mikroskopie, pravidelně pořádané Oddělením elektronové optiky v ÚPT.

Ilona Müllerová je členkou Vědeckých rad AV ČR a VUT v Brně, jakož i dalších významných výborů. Je autorkou a spoluautorkou cca 300 recenzovaných odborných článků a původních příspěvků na mezinárodních konferencích, z toho tří částí monografií a 81 článků v časopisech s IF, které byly 585krát citovány. Řešila celou řadu projektů, včetně EU. Získala ocenění Japan Institute of Metals and International Metalographic Society.

V roce 2012 získala Cenu Československé mikroskopické společnosti za celoživotní přínos pro mikroskopii a v roce 2013 pak ocenění Česká hlava společnosti Kapsch v kategorii Invence.

prof. RNDr. Jitka Ulrichová, CSc.

Pracuje od roku 2002 jako vedoucí Laboratoře buněčných kultur na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, od roku 2008 je přednostkou Ústavu lékařské chemie a biochemie při LF UP v Olomouci. Na LF UP v Olomouci vykonávala od roku 2004 funkci proděkanky pro vědu a výzkum, od roku 2006 je na Univerzitě Palackého prorektorkou pro vědu, výzkum a doktorská studia.

Je členkou vědeckých rad Masarykovy univerzity v Brně, VŠCHT v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci a dalších, členkou odborných společností, mezi jinými České společnosti chemické, České společnosti pro biochemii a molekulární biologii, ESTIV (European Society of Toxicology In Vitro), ISSX (International Society for Study of Xenobiotics), CDE – EUA (Centre for doctoral education – European University Association), hodnotitelkou evropských i tuzemských programů.

K hlavním oblastem odborného zájmu prof. Ulrichové patří biologická aktivita přírodních látek in vitro, in vivo a primární buněčné kultury. Je autorkou a spoluautorkou 199 původních prací, 32 review, českých i zahraničních patentů a užitných vzorů.