Tiskové konference

1. 4. 202020:22

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 1. dubna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla poprosit paní vicepremiérku a ministryni financí Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila se zákony, které jsem dnes jménem Ministerstva financí předložila na vládu a vláda je schválila. První je takzvané moratorium na splátky úvěrů, a hypoték, kdy jsem vlastně navrhla speciální zákon, který odkládá všechny hypotéky úvěry, ať už podnikatelské nebo spotřebitelské.

Zákon nastavuje mechanismus, jak se může klient do moratoria přihlásit. Vyplní jednoduchý elektronický formulář, případně jinou formou, kterou umožňuje bankovní či nebankovní instituce, a vztahuje se to na všechny úvěry, které byly uzavřeny před 26. březnem.

Pokud klient se přihlásí do toho moratoria, vyplní, zda chce moratorium na tři, nebo na šest měsíců. Je to jeho volba. Banka nic dál nezkoumá a do toho moratoria je vpuštěn. To znamená, že nesplácí šest měsíců splátky úvěru.

Co se týče hypoték, všech hypoték, ať už je čerpají občané, nebo podnikatele, tak hypotéky se odkládají, splatnost těch jednotlivých splátek se odkládá o dobu moratoria o tři, nebo šest měsíců. Je to na vůli klienta. Odkládají se stejně i úroky. Banka nemůže tyto splátky navýšit, to znamená, deklaruje klientovi, že ty splátky budou ve stejné výši a vlastně se prodlouží doba splácení.

Co se týče podnikatelských úvěrů, tak u podnikatelských úvěrů fyzických osob se odkládá moratorium splácení těch jednotlivých jistin, odkládá se splácení úroků. U podnikatelských úvěrů právnických osob, korporátních, se odkládá pouze splácení jistiny a úroky se platí i v průběhu moratoria. Spotřebitelské úvěry mají stejný režim.

Co se týče výše úroků, tak jsme respektovali včerejší doporučení evropské bankovní autority, která jednala se všemi zástupci centrálních bank v Evropské unii, a smluvní úroky zůstávají v původní výši, to znamená tak, jak byla ta výše nasmlouvána. Pouze prostě se odkládá jejich splácení s výjimkou úvěrů právnických osob.

Udělali jsme změnu u spotřebitelského úvěru. Spotřebitelské úvěry budou také odloženy, pokud vstoupí klient do moratoria. Pouze po tu dobu těch šesti měsíců zastropováváme výši úroku spotřebitelských úvěrů na repo plus 8 procent, což teď znamená 9 procent úroků. Chceme chránit spotřebitele, protože úrok u některých spotřebitelských úvěrů, zvlášť poskytovaných od nebankovních institucí, bývá mnohem vyšší. Čili na těch šest měsíců je zastropován úrok.

Moratorium se netýká některých specifických úvěrů, jako je třeba revolving, jako je faktoring, jako jsou úvěry na platebních kartách. Těch se týkat nebude.

Současně s moratoriem jsem předložila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, který neřeší už dobu moratoria, ta je pokryta právě tímto zákonem, o které jsem teď mluvila, ale řeší dobu po moratoriu. Tedy co bude u některých spotřebitelských úvěrů po skončení moratoria.

A my jsme chtěli najisto postavit, že spotřebitelský úvěr, ten zákon o spotřebitelském úvěru, se bude týkat i úvěrů, které uzavřely podnikající fyzické osoby, OSVČ, živnostníci, protože toto zřejmé nebylo, a pak také chceme zastropovat výši smluvní pokuty, která je za pozdní splácení nebo zpoždění s nějakou splátkou tak, aby vlastně nemohla přesáhnout určitou výši, aby nebyla tedy po tu dobu, byla nějakým způsobem zastropovaná a týkalo se toto zastropování i těchto úvěrů živnostníků a podnikatelů.

Je to velmi zásadní krok, který děláme. Děláme ho proto, abychom pomohli občanům, abychom pomohli firmám překonat tuto tíživou situaci, abychom pomohli tomu, že nebudou muset být drcení prostě splátkami hypoték a úvěrů po dobu tří nebo šesti měsíců dle jejich volby.

Chtěla bych ještě zdůraznit, že podle tohoto zákona je toto odsunutí bezplatné, to znamená, nebude spojováno s žádnými dalšími poplatky. To je ještě důležitá skutečnost, kterou bych chtěla tady uvést. Takže to byly dva zákony – moratorium a novela zákona o spotřebitelském úvěru

A třetím zákonem, který dnes vláda schválila a byl z dílny Ministerstva financí, je novela pravidel o rozpočtové odpovědnosti, protože z hlediska rozpočtu, rozpočtové odpovědnosti, strukturálního salda se nacházíme v situaci, kdy máme schválenou novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 200 miliard a já budu muset ve velice krátké době zahájit práce na rozpočtu roku 2021 tak, jak mi ukládají rozpočtová pravidla. A podle stávajícího zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti by to nebylo možné sestavit rozpočet.

Proto jsme využili tzv. únikové klauzule Paktu stability Evropské unie, kdy Evropská komise řekla, že státy mohou využít této únikové klauzule a mohou svoje strukturální saldo, svůj strukturální deficit zvýšit. A předložila jsem novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti s tím, že pro rok 2021 si zvyšujeme strukturální saldo, strukturální deficit, na čtyři procenta HDP a v následujících letech bude každý rok v souladu s příslušným nařízením Rady Evropy snižováno o půl procentního bodu, čili o 0,5 procenta HDP tak, aby v roce 2027 dosáhl jednoho procenta HDP a v roce 2028 0,75 procenta HDP, tak jak to bylo před krizí.

To znamená, tento zákon byl velmi důležitý pro to, abychom mohli sestavit rozpočet na rok 2021 a v následujících letech. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pan vicepremiér Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte mi, abych vás seznámil s poměrně důležitými změnami, které budou zákonného charakteru a které budou součástí podpory podnikatelského sektoru. První z nich je jakési „moratorium“, podobné jako představila vicepremiérka Schillerová pro banky, tak podobné pro firmy, které jsou v nájmu.

Nicméně firmy, které jsou v nájmu a které byly bezprostředně a napřímo odstaveny od svých provozoven, a to v důsledku nařízení, která jsme provedli před čtrnácti dny. Jednalo se zejména o firmy v oblasti maloobchodu, provozovny, služby a podobně. Jednalo se to mimořádné opaření vydané Ministerstvem zdravotnictví. Z tohoto důvodu jsme odstavili část maloobchodu a část služeb, přičemž zejména ten maloobchod musí platit současné nájemné.

Takže situace je taková, že dáváme odklad nájemného nebo zákonným způsobem se umožní odklad nájemného, a to do 30. 6. tohoto roku se splatností od 12. 3. roku 2020. Současně se stanovuje tzv. ochranná doba. Tato ochranná doba bude po dobu téměř dvou let, a to do 31. 3. roku 2022, přičemž v této ochranné době musí ten nájemce zaplatit odložené splátky z těch následujících třech měsíců.

Není vyloučeno, že pokud ta situace nebude zlepšená, že můžeme toto ještě prodloužit o další tři měsíce, podobně jako je to v Německu. Takže to je k nájmům.

Co se týká garancí, společně s Ministerstvem financí jsme předložili materiál, který ukotvuje agenturu nebo společnost EGAP jakožto záruční instituci pro poskytování úvěrů u větších firem. Je to u firem nad 250 zaměstnanců. Firmy do 250 zaměstnanců budou i nadále využívat záruky Českomoravské záruční a rozvojové banky, kam jsme již alokovali nejdříve pět miliard korun, následně dalších pět miliard korun, které samy o sobě vygenerují úvěry komerčního charakteru ve výši přibližně 25 miliard korun. A takto budeme pokračovat u těch malých a středních firem.

Pro firmy větší zde bude existovat EGAP. EGAP jsme přibližně před necelými čtrnácti dny schválili jeho navýšení kapitálové přiměřenosti o 12 miliard korun, což fakticky znamená, že EGAP může poskytovat záruky pro, a to je důležité, to je vlastně ta zákonná změna, kterou připravujeme, nejenom firmy, které jsou exportně orientované, tak jak to bylo v minulosti, ale i firmy výrobního charakteru, ostatní obchodního charakteru. Fakticky se stává klíčovou garanční společností pro větší podniky, přičemž ten limit je tam dnes 330 miliard korun.

Pokud si vzpomínáte, tak jsme před pár týdny sdělili, že jsme připraveni alokovat pro podporu české ekonomiky jeden bilion korun – 900 miliard korun v prostředí záruk a nepřímé podpory, 100 miliard prostřednictvím přímé podpory. Právě ty záruky jsou součástí tedy té nepřímé podpory s tím, že v tuto chvíli jsme na limitu 330 miliard korun pro velké firmy a přibližně 25 miliard korun pro firmy malé a střední.

Ještě je potřeba říci, že ty úvěry budou v rámci toho EGAP od pěti milionů korun, i proto jsem říkal, že je to pro větší firmy, 250 zaměstnanců jsem už říkal, je limit. Současně to budou úvěry, které budou maximálně do výše 1,4 miliardy korun, je to 50 milionů eur přesně, a ta hranice úvěru nesmí být větší, než je 25 procent z celkových ročních tržeb, ať už z výrobků, nebo služeb. Ta záruka bude jak pro provozní úvěry na tři roky, tak pro investiční úvěry na pět let a očekává se, že bude na úrovni 80 procent z celkového úvěru.

Dovolte mi, abych ještě představil jedno opatření, kterým uvolňujeme částečně restrikce, a to opatření, které se týká maloobchodu. Od zítřka, čili od 2. dubna od 6 hodin od rána umožňujeme provoz domácích potřeb, nicméně pokud lze v provozovně nakoupit ochranné prostředky dýchacích cest, jako jsou respirátory, roušky, ústenky, šátky, šály nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, rukavice nebo dezinfekci. Fakticky tím říkáme, že chceme umožnit obyvatelům, aby si mohli pohodlně nakoupit tyto prostředky, které dnes musí nakupovat třeba v lékárnách nebo prostě ve specializovaných drogériích, které jsou otevřeny. Nicméně domácí potřeby jsou v tomto vhodné, a je tím pádem možné to využít. Takže je třeba, aby kdokoliv zítra otevře domácí potřeby, tak aby se dovybavil a měl tyto prostředky.

Současně, je to detail, ale je rovněž důležité ho říct, se nově zákaz už nevztahuje na prodej potravin v provozovnách, pro které prodej potravin sice nepředstavuje převážnou část činnosti dané provozovny, avšak část provozovny, ve které se prodávají potraviny, je oddělena od ostatních částí provozovny. Jinými slovy pokud se jedná o nějakou prodejnu smíšeného zboží, je tam toho vícero, např. textil atd., musí se jednoznačně oddělit tak, aby tam nebyl vstup do toho textilu, ale ty potraviny budou moci mít provozovány, což nebylo.

A poslední, co bych chtěl říct, je podpora toho inovativního charakteru a navazuje to už na připravené programy podpory výrobců zdravotní techniky, kterých se mimo jiné tady objevuje čím dál tím větší množství. Pouze na Ministerstvu průmyslu dnes pracujeme se 680 firmami, společnostmi a živnostníky nebo dílnami, které nabízejí zdravotnické prostředky. Valná část z nich jsou společnosti nové, respektive společnosti, které přestrojily svoji výrobu, kterou před tím zredukovaly, a nabízí celou škálu produktů. My jim zprostředkováváme přístup do státní sféry, k jiným firmám, k jiným zákazníkům a současně i podporujeme v rámci dotačních programů.

V minulých dnech jsme otevřeli dotační programy na úrovni půl miliardy korun, ať už pro dokončení vývoje těch produktů, nebo dokonce pro investice. Dnes jsme udělali opětovné zvýšení podpory těchto subjektů, a to v rámci programu, který se jmenuje The Country for the Future, což je program, který byl schválen už v minulosti a kde jsou alokovány tři miliardy korun pro firmy, které zavádí inovace do praxe. Čili to je jak šité právě na ty firmy, které potřebují předělat svoji výrobu například na zdravotnické prostředky.

A ta změna, která tam je, je v tom, že jim v tuto chvíli jsme připraveni proplatit 100 procent z jejich prokazatelných nákladů, nikoliv jak to obvykle bývá v podobných projektech 50 procent. Takže fakticky řečeno, když si připraví projekt nějakého investičně-provozního charakteru nebo inovačního charakteru, bude stát určitou částku, jsme připraveni zaplatit 100 procent z této částky. Tři miliardy korun jsou tam alokovány, takže věřím, že ty následující týdny to bude bez problémové. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já jestli ještě mohu doplnit, s dovolením, ten materiál, který se týká EGAP, protože to byla vlastně spolupráce Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Chci zdůraznit, že EGAP je v tuto chvíli dnes jen pojišťovnou. Napříště, podle novely tohoto zákona bude poskytovat záruky. My už máme v rozpočtu, v novele státního rozpočtu na rok 2020 je navýšena pojistná kapacita EGAP na 330 miliard, a tím pádem vlastně je EGAP připraven pojistit úvěry určitě v částce, která bude se pohybovat kolem 200 miliard a více.

Takže to je velice důležité a velice významné, protože samozřejmě, pokud budou banky poskytovat úvěry podnikatelům, a podnikatelé je budou velmi potřebovat, tak tím, že bude stát poskytovat záruky, tak banky určitě nebudou klást takové nároky na subjekty stran zajištění těchto úvěrů. Takže toto bude velmi významný nástroj, který použijeme potom k celkové obnově naší ekonomiky a našeho hospodářství. Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí, paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak děkuji. Dobrý den. Dobrý večer. My jsme si slíbili, že budeme rychlí, takže já to velmi projedu. Dnes vláda schválila návrh zákona o zaměstnanosti, který přichází s řadou technických změn, které nám mají v této kritické době ulehčit život.

Asi nejdůležitější věcí v souvislosti s programem Antivirus je, že v době stavu nouze, pokud zákon bude schválen, tak nebudou muset firmy dokládat takzvanou bezdlužnost. Ale pouze po dobu nouzového stavu a neznamená to, že by firmy nemusely své závazky plnit, ale je to tak, abychom usnadnili proces programu Antivirus.

Zákon také přináší zjednodušení komunikace s Úřadem práce. Dnes je potřeba být na úřadech práce, pokud člověk hledá zaměstnání, osobně a také v místě svého trvalého bydliště. To chceme změnit, aby to bylo možné odkudkoliv, a zejména on-line. Je tam celá řada věcí, asi detaily najdete pak v tiskové zprávě na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ještě dvě věci, které bych chtěla zmínit. Sociální služby. Já bych chtěla využít této tiskové konference a poděkovat, opravdu poděkovat, všem pracovníkům a pracovnicím v sociálních službách. Já vím, že jste všichni velmi vyčerpaní a že máte strach, co všechno bude. Ale věřte, že bez vás bychom celou tu situaci a bez vaší péče, bez vaší nepostradatelné práce bychom tu situaci nezvládli. Zejména vás teď potřebují zdravotně postižení a naše seniorky a senioři. Takže, prosím, vydržte. Jste teď nepostradatelní a ještě několik týdnů budete a my připravujeme na Ministerstvu práce a sociálních věcí celou řadu věcí tak, abychom vás v této kritické době podpořili.

Jedna věc, kterou jsme udělali, tak máme na webu MPSV nově formulář, kde nás můžete informovat, že vám chybí ochranné pomůcky, a my to pak pošleme krajům, které jsou zodpovědné za distribuci v rámci toho celého procesu tak, abychom opravdu zajistili, že všichni mají to, co potřebují k práci.

Připravujeme také mimořádný dotační titul na zvýšené náklady sociálních služeb. Podrobnosti zveřejníme v příštích dnech tak, abychom opět těm, kteří se vyčerpali vlastně touto mimořádnou situací, tak abychom je alespoň finančně podpořili a nemuseli řešit tyto existenční záležitosti. To je asi k sociálním službám vše.

Co se týká programu Antivirus, tak já ještě jednou poprosím firmy, apeluji na ně. V rámci toho jednoduchého, plynulého zadministrování programu Antivirus, to znamená vyplácení příspěvků zaměstnavatelům na náhrady mezd, aby firmy nemusely propouštět, prosím nevolejte na úřady práce.

Veškeré informace, veškeré základní informace naleznete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí nebo na webových stránkách úřadů práce. My od zítřka chystáme streamování, kde bude možné klást našim odborníkům dotazy, takové ty praktické, a kde bude vše podrobně vysvětlováno. To znamená, že v příštích dnech ty techničtější, detailnější věci budou vysvětlovány zaměstnanci buď úřadů práce, nebo Ministerstva práce a sociálních věcí. A bude tam také celá řada instruktážních videí, jak bude fungovat celý ten software, který se od pondělka otevře tak, aby firmy mohly předkládat své žádosti o příspěvky na mzdy.

Ještě jedna důležitá věc. Čísla březnové nezaměstnanosti budou představeny v pátek tak, aby všichni měli detailní informace. To znamená, že v pátek bude tisková konference k nezaměstnanosti za měsíc březen. A ještě jednou apeluji, prosím, nezahlcujte teď takovými těmi běžnými dotazy úřady práce. Je to v zájmu zejména všech lidí, kteří potřebují pomoc, finanční pomoc, ať už jsou to dávky nebo potom firmy v rámci toho programu Antivirus. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví, pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, dobrý večer i ode mě. Já také velmi stručně. Vláda dnes navrhla Poslanecké sněmovně prodloužit nouzový stav o třicet dní, což byl velmi důležitý bod. Ty důvody, si myslím, jsou nasnadě. Stále bezesporu ještě nejsme za vrcholem dané epidemie. Víme, že určitě ještě budeme nějaký čas stoupat v počtu infikovaných pacientů, byť jsme dnes ráno prezentovali na Ministerstvu zdravotnictví určitý mírný optimismus z hlediska vývoje té křivky, ale určitě ještě nemůžeme být úplně s nohama nahoře, jak se říká, a v klidu, protože se může leccos ještě změnit.

Takže v tomto směru si myslíme, že je z hlediska epidemiologické situace, jak u nás, tak v zahraničí, na místě, aby ten nouzový stav trval i ve smyslu nějakého omezení pohybu v průběhu velikonočních svátků a také ve smyslu snazšího zajištění ochranných prostředků, protože to samozřejmě v době nouzového stavu je bezesporu flexibilnější, a myslím si, že se nám to i už dnes skutečně velmi dobře daří.

Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně, šest milionů tři sta tisíc ochranných prostředků, které byly takto distribuovány A to bychom určitě nebyli schopni zajistit, pokud by byl normální stav a museli bychom postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, což je bezesporu velmi problematický proces. Takže proto tedy. A těch důvodů je celá řada. Je to v tom zdůvodnění napsáno ze strany Ministerstva zdravotnictví, ten návrh Poslanecké sněmovně na prodloužení nouzového stavu. Takže to dnes vláda schválila.

Já jsem předložil ještě vládě dva dokumenty, dva materiály. Jeden se týká změny nařízení vlády, kdy jsme na počátku vyhlášení nouzového stavu zakázali veškerou distribuci léčiv, respektive vývoz veškerých léčiv z České republiky. V tuto chvíli máme již identifikována přesně ta léčiva, která potřebujeme řešit v souvislosti s epidemií koronaviru. Máme již ty léčivé látky, molekuly jasně definovány, takže není nutné mít tento plošný zákaz vývozu léčiv.

Bylo to i v konzultaci s Evropskou komisí, a novelizujeme tedy to nařízení vlády tak, že zakazujeme nebo stále není možné vyvážet léky, které právě jsou v tom nařízení vlády specifikovány, jako je Plaquenil a další léčivé látky, které víme, že mají potenciál býti účinné pro pacienty s nemocí COVID 19. Ale u těch ostatních léků není důvod již držet tento zákaz, a proto tedy toto měníme, a vláda nařízení vlády schválila.

A pokud jde ještě o ten druhý dokument, který jsem navrhl vládě po konzultaci s Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě debaty, kterou jsme vedli, pokud jde o sociální služby, tak mimořádným opatřením ukládáme krajům a hlavnímu městu Praze, aby vyčlenily lůžkovou kapacitu pro oddělení osob, které jsou COVID pozitivní a jsou jim poskytovány sociální služby. Je to ten případ, kdy zkrátka nejsou ty osoby schopné, nebo personál není schopný zkrátka, aby se postaral o tyto osoby v rámci těch zařízení sociálních služeb, takže z tohoto důvodu musí být vyčleněny tyto lůžkové kapacity.

V Praze se to již povedlo, řeší to i další kraje, ale chceme to mít takto ukotveno v rámci mimořádného opatření alespoň v rozsahu šedesáti lůžek na sto tisíc obyvatel. Toto je tedy v konzultaci s Ministerstvem práce a sociálních věcí navrženo a vláda takto to mimořádné opatření dnes schválila a já ho dnes podepíšu a vydám.

Takže to je asi k tomu všechno. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně pro místní rozvoj, paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak děkuji. Ministerstvo pro místní rozvoj dnes předložilo dva návrhy zákonů. První návrh je vlastně doplnění zákona o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu o paragraf, který řeší digitální platformy neboli platformy, jak znají samozřejmě diváci pod Airbnb.

Cílem je, že vlastně tyto digitální platformy budou povinny sdílet informace s našimi českými úřady přes živnostenské úřady a následně samozřejmě tato data si bude moci vyžádat hygiena, cizinecká policie a tak dále. Je to velmi důležité pro ten krok, až vlastně otevřeme hranice a začneme ekonomiku pomalu vracet do toho stejného rytmu a vedle toho nám samozřejmě pojede projekt chytrá karanténa, tak je velmi důležité, abychom samozřejmě uměli trasovat ty jednotlivé lidi. A pak právě v těchto platformách je opravdu nutnost znát tu identitu těch ubytovaných osob.

Druhý zákon, který jsme předložili, je speciální zákon, který se týká bydlení, a to že skutečně v době této koronavirové krize není možné, aby někdo dostal výpověď z nájmu v rámci bytu, pokud samozřejmě dojde k nezaplacení nájemného právě z důvodu snížení příjmu nebo dalších věcí. Zároveň samozřejmě umožňujeme, aby ta pohledávka, to znamená ten dluh na nájemném, byl splatný až do 31. května 2021.

Zároveň v tomto speciálním zákoně řešíme půjčky Státního fondu rozvoje bydlení tak, aby i mladí lidé, kteří žádají v rámci bydlení pro mladé, bytová družstva, společenství vlastníků jednotek mohli požádat o odložení splácení úvěru, a to až vlastně do 30. listopadu 2020. A jedná se jak o odložení splátek jistiny, tak i příslušenství úvěru.

A posledním bodem v tomto zákoně je, že do konce dubna příjemci služeb mají obdržet vyúčtování služeb, což je samozřejmě velmi problematické, protože odečty tepla, teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze. Proto je tedy odloženo to vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna 2020. Po tomto období, kdy se vlastně musí ten rozsah těch vyúčtovacích služeb vlastně dokončit, to znamená, aby tam bylo to finanční narovnání, tak je až do konce dubna 2021. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, prosím. Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den. Já bych se nejprve chtěla zeptat paní vicepremiérky, na kolik má s bankami skutečně ten odklad projednaný, protože některé z nich tvrdí, že nevidí důvod, proč ten odklad má být umožněn i velkým firmám, které jsou schopné splácet, a proč se nemůžou více zaměřit na pomoc těm, které skutečně se dostali do tíživé finanční situace. Pak bych se chtěla zeptat ještě k nouzovému stavu: Jaká opatření chcete v rámci nouzového stavu vyhlašovat, protože, pane ministře, jak jste konkrétně zmiňoval třeba to omezení pohybu, tak v pondělí, když jste to prodlužovali, tak to bylo na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, který vlastně nouzový stav nepředpokládá. Děkuji. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak asi začnu já. Já jsem samozřejmě byla ve velice úzké komunikaci jednak s Českou národní bankou, se kterou jsme na tom návrhu spolupracovali, a i se zástupci bank, především těch velkých, ale ony v podstatě zastupovaly bankovní sektor. Byli to ředitelé Komerční banky, České spořitelny, ČSOB, UniCredit, dvakrát jsem měla konferenční rozhovor v podstatě se všemi zástupci České bankovní asociace.

My jsme původně chtěli jít tou cestou, že bychom umožnili moratorium, a to byl náš prvotní návrh, umožnit u úvěru například do 250 milionů. Abychom tam prostě postihli malé a střední firmy. To byla naše první úvaha, ale tu jsme opustili po konzultaci s Českou národní bankou, která v podstatě řekla, že to není technicky možné. Že pokud ta banka, já to prosím řeknu teď velmi obecně, vypne ten systém na těch šest měsíců, to znamená, nebude tvořit opravné položky, nebude tam dělat, možná to říkám nepřesně, risk analýzy atd., tak to prostě nejde pro část těch úvěrů.

Takže proto to moraterium je takto plošné, je to na těch firmách. Já nepředpokládám, že by firmy typu jako ČEZ se přihlásily do moratoria, nevidím proto jediný důvod, a proto také je tam ta výjimka u těch právnických osob, u korporátů, aby pokud se přihlásí do moratoria, požádají o něho nebo uvedou, že chtějí být v moratoriu, tak ty budou platit úroky v průběhu celých šest měsíců. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ten nouzový stav, tak těch důvodů je celá řada. V tom omezení pohybu máte pravdu, že je řešeno na základě mimořádného opatření, na druhou stranu já se domnívám, že toto je velmi provázáno. Že zkrátka omezovat pohyb, ve chvíli pokud by tady nebyl nouzový stav, to znamená skutečně nějaká situace, která to vyžaduje, by asi nebylo úplně adekvátní

I proto jsme vlastně prodloužili to omezení pohybu v tuto chvíli pouze v uvozovkách do 11. dubna. Byly na to otázky právě z toho důvodu vlastně, že v té době končí nouzový stav. A já si nemyslím, že je adekvátní omezovat pohyb, pokud nouzový stav by nebyl nadále prodloužen. Myslím si, že by to nebylo úplně legitimní. Takže byť je to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, tak ta závažnost, si myslím, by měla být takto zdůvodněna.

Ale důvodů, proč navrhujeme to prodloužení, je celá řada. Skutečně my si nemůžeme v tuto chvíli být zcela jisti, že jsme zvládli tu epidemii, byť jsou tamm´, jak jsem říkal, nějaké pozitivní signály. Ale určitě ještě nás čekají zhruba dva týdny, které rozhodnou o vývoji té epidemie.

Vidíme, že i v některých jiných zemích, teď jsem četl nějaké články z Asie, že se zdá, že ta epidemie se může vracet. Takže v tomto směru si nemůžeme dovolit úplně v tuto chvíli polevit. Ta situace není úplně vyřešená, v tomto směru si myslím, že to prodloužení je na místě. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. TV Prima.

Šimon Pilek, TV Prima: Možná bych navázal na to, kde jsme skončili, a to je právě to prodloužení toho nouzového stavu. Bude o něm jednat Sněmovna příští týden, každopádně někteří zástupci opozice řekli: Ano budeme pro prodloužení toho nouzového stavu za předpokladu, že to skutečně bude nějakým  způsobem odůvodněno. A byli bychom radši, kdyby to bylo na kratší dobu, třeba o 14 dní, než rovnou o celý měsíc. Bude pro vás třeba i toto cesta prodloužit to skutečně třeba jen o 14 dní? To je první věc, která mě zajímá. Druhá bude na paní Schillerovou. Týká se to moratoria na splácení úvěrů a hypoték, kdy bude se odkládat to splácení o tři až šest měsíců bez poplatků, každopádně budou naskakovat úroky z prodlení. Znamená to tedy, že lidé zaplatí více, pokud se rozhodnou pro to odložení? Poslední dotaz, ten, předpokládám, asi bude na pana ministra Havlíčka, kdy to je na ten program COVID 2, který nebudou moci využít pražské firmy. Tak jestli se dnes jednalo o tom, co udělat pro pražské firmy. Děkuji. 

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch: Pokud jde to ten nouzový stav, jestli mohu začít, tak my navrhujeme 30 dní. Myslim si, že je to adekvátní tak, abychom skutečně tu situaci zvládli. Obáváme se na základě debaty, kterou jsme vedli třeba i s panem ministrem vnitra, že bychom zkrátka po těch čtrnácti dnech opět přišli znovu do sněmovny, a myslím si, že to není efektivní.

Takže budeme o tom diskutovat a já určitě předložím veškerou argumentaci, kterou samozřejmě tady nechci říkat, ona je poměrně obsáhlá a je součástí toho materiálu, který dnes vláda schválila. Byl diskutován i s epidemiology.

Takže myslím si, že ta argumentace v tom je poměrně jasná, a vyjádřil se dokonce i Ústřední krizový štáb dnes pro to prodloužení o 30 dní, kde mimo jiné jsou i zástupci opozice, jak víte nově, poslanci někteří a tak dále, senátoři. Takže i ti vlastně to podpořili. Takže v tomto směru si myslím, je na místě zkrátka to prodloužení, tak jak ho vláda navrhuje. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak teď dotaz na mě. My jsme samozřejmě postupovali při konstrukci toho moratoria v souladu s doporučením evropské bankovní autority. Jedno z těch doporučení bylo, aby se neměnily smluvní úroky ve vztahu, oni se vyjadřují k bankovním úvěrům, aby se neměnily smluvní úroky.

To znamená, že ty splátky budou posunuty o tři nebo šest měsíců podle výběru klienta, bude to provedeno bez poplatků, to znamená, nebude si ta banka za to nic účtovat, což by za normálních okolností účtovala. Posune se to v čase. Banka musí garantovat, že se nezvýší výše té jistiny, výše těch splátek, ale samozřejmě když se to posune v čase, tak z hlediska toho časového, ceny peněz o něco úroky v tom čase vzrostou. 

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká ČMZRB a bezúročných úvěrů s odkladem jednoho roku, tak jako v COVID 1 byly firmy mimopražské i pražské, tak i v tom pokračování budou samozřejmě pražské firmy. Tam je třeba jen rozlišovat, z jakých zdrojů se to financuje, a ty zdroje, které jdou z Evropské unie, protože jsme je převedly do COVID 2, tak ty nemůžeme použít na ty pražské. ale pochopitelně tam dáváme další zdroje, které budou na ty pražské.

To znamená, tam se to teď mediáně někdy chybně interpretuje tak, že ČMZRB nebude financovat pražské firmy. Samozřejmě, že je bude financovat, akorát že ty výzvy jdou jedna za druhou, takže třeba ta první výzva, která byla na dvě miliardy korun v COVID 2, tak nebyla pro Prahu, protože tam byly právě ty zdroje z Evropské unie, a teď hned ta další nebo ta přesdalší, která bude v dalších dnech, tak samozřejmě na tu Prahu budeme myslet a bude tam. Takže my to musíme trošku dávkovat. 

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Ještě doplňující dotaz?

Šimon Pilek, FTV Prima: Možná můžu teda ještě doplňující dotaz teda na pana Havlíčka. Ví se už, kolik peněz tam bude pro ty pražské firmy, když byly dvě miliardy pro ty nepražské z těch evropských peněz?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Teď předpokládáme, že tam bude v té další výzvě přibližně 1,5 miliardy na pražské firmy, ale to bude pokračovat dál a dál, ty se poměrně rychle vyčerpají. To znamená, budeme tam dávat další a další zdroje. Jednáme i s hlavním městem Prahou, že se tam možná dají jejich nevyčerpané zdroje, které mají v operáku a které tím pádem mohou na to být, ale budeme tam dávat ty peníze další. Takže rozhodně pražské firmy zase v čase budou ty peníze mít.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz?

Jan Socha TV Nova: Já bych se ještě zeptal k tomu, co ještě dnes padlo na Ústředním krizovém štábu. Jan Hamáček, kromě toho, že navrhoval to prodloužení nouzového stavu o 30 dní, tak také chtěl projednat, zda lidé, kteří porušují ta opatření, budou pokutováni blokově. Tak jestli jste o tom jednali, protože doteď mohou akorát policisté tyto přestupky řešit správním řízením. A druhá otázka, zda uvažujete o tom, že farmaceutické firmy budou spadat do kritické infrastruktury. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o farmaceutické firmy, protože ohledně toho pokutování se přiznám, že nevím, nemyslím si, že by to bylo téma na dnešní vládě, tak tam ano. Myslíme si, že to je namístě vlastně a projednáváme to s Ministerstvem průmyslu a obchodu, pod něhož vlastně tato gesce spadá – kritická infrastruktura státu.

Já obecně si myslím, že je namístě, abychom se zamysleli do budoucna. Tato krize nám ukazuje určité zrcadlo, že je zkrátka Evropa obecně je příliš závislá na třetích zemích z hlediska výroby léčiv, případně některých zdravotnických prostředků, ale u těch léčiv si myslím, že to je ještě závažnější. A já už jsem několikrát navrhoval na Radě ministrů Evropské unie ještě před tím, než vypukla tato pandemie na území Evropy, že je nutné, abychom si stanovili jasnou strategii, že chceme dostat zpátky lékový průmysl do Evropy, mít nad ním kontrolu, nebýt závislý na těch kanálech z třetích zemí, které mohou být ohroženy právě třeba v případě takových pandemií.

Takže myslím si, že to zařazení do kritické infrastruktury státu je legitimní a léky by měly být v tomto směru stejně důležitou komoditou, jako jsou ropa, plyn a podobně, protože jsou zkrátka vitální pro fungování našeho zdravotnictví.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak teď k té druhé otázce. My jsme nikdo tady nebyli na Ústředním krizovém štábu, teď se dívám. Já jsem to zavnímala taky v médiích tento závěr. Určitě si myslím, že by bylo namístě, aby policie nějakým způsobem možná více pokutovala, tak jak Ústřední krizový štáb se dohodl, a já se domnívám, že v tuto chvíli kompetenci policie má. Já si nevzpomínám, že bychom museli projednávat nějakou novou právní úpravu a dnes jsme ji určitě neprojednávali, jestli mě chce doplnit pan ministr zdravotnictví.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Je to tak, já taky nemám ten detail. Samozřejmě je důležité, aby policie v tomto směru konala, a tam tedy šlo asi o to, že nemůže dávat blokové pokuty a musí to dávat do správního řízení. Ale přiznám se, že ten detail bohužel neznám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A teď už videodotazy. Prosím.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Tak já poprosím Báru Janákovou z Deníku N, jestli nás slyší, tak aby se jako první zeptala.

Bára Janáková, Deník N: Dobrý den, mám dotaz na vicepremiérku Alenu Schillerovou, který se týká toho zrušení daně z nemovitosti. Mě by zajímalo, proč jste se k tomu rozhodla v době nastupující krize, jestli se neobáváte, že to zvýhodní vysokopříjmové skupiny? To je první otázka. A druhá otázka, nevím, jestli na vás nebo na pana Havlíčka, ta se týká toho, že Nejvyšší správní soud dnes konstatoval, že zrušení doplňovacích voleb do Senátu bylo v rozporu s ústavním pořádkem. Mě by zajímalo, jak to vláda bude řešit?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Takže já asi k tomu prvnímu dotazu. My jsme to probírali zatím v bodě různé na vládě, tuším v pondělí, a vrátíme se k tomu, až připravím podrobná čísla a podklady, někdy na úrovni koalice příští týden. Ten krok je jednoduchý. V tuto chvíli máme a bude dostatek bytů a vidíte, že klesají ceny a je nutné rozpohybovat nějakým způsobem ten trh s cenami, a daň z nabytí nemovitých věcí je diskutována už řadu let, kdy jako daň, kterou platí určitá skupina obyvatel, většinou jsou to občané.

A pokud si přeprodávají právnické osoby mezi sebou nějaké nemovitosti, tak to většinou dělají převodem obchodního podílu, což tím pádem se této dani vyhnou. Já jsem to ale spojila s tím, aby to bylo primárně spravedlivé, že pokud by se vláda rozhodla, a my o tom zatím debatujeme, tak pokud by se rozhodla k tomuto kroku přistoupit, tak, aby to bylo spravedlivé vůči těm, kteří už tuto daň zaplatili, aby nemohli napříště si, u nových smluv zdůrazňuju, samozřejmě všechny staré smlouvy doběhnou, odečítat takzvané úroky z hypoték, úroky z úvěrů. Tak aby prostě v podstatě ti, kteří vstoupili do systému a tuto daň už neplatili, tak si neodečítali u nových smluv ani tyto úroky, a ti, kteří tu daň zaplatili, tak samozřejmě ty jejich smlouvy by řádně dojely. Ale je to téma, které jsme zatím dnes neřešili, a dohodli jsme se koaličně, že se sejdeme znovu nad konkrétními čísly a nad konkrétními opatřeními z hlediska podpory bydlení.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálním věcí: My jsme k tomu jako sociální demokracie říkali, že máme strach z toho, že by to mohlo ještě rozvířit ty spekulace. Takže pokud to bude nějakým způsobem nastavené tak, aby to pomohlo právě těm, kterým pomoci chceme, to znamená mladým rodinám s dětmi, tak by to bylo ideální. Bavíme se třeba o krocích, že by se to týkalo pouze první nemovitosti nebo že by se to týkalo fyzických osob atd. To znamená, pokud to půjde tím směrem, že to pomůže mladým rodinám s dětmi, tak jsme velmi rádi a připraveni o tom diskutovat.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Samozřejmě já jsem to ještě doplnila, doplním paní ministryni v tom směru, že součástí balíčku 21 je ještě prodloužení časového testu u osvobození od daně z příjmu, kdy se prodává nemovitost, byt, dům, prostě nemovitý majetek, tak z 5 let na 15 let. O tom ještě vláda nehovořila, to je teď v tuto chvíli v rámci meziresortního připomínkového řízení.

A tím také chceme omezit spekulace, protože dnes každý, kdo si nakoupí prostě nemovitost, nemá tam trvalé bydliště, to neřešme, to je v jiném režimu, a ponechá si ji pět let, tak potom z toho rozdílu mezi cenou, za kterou tu nemovitost nabyl, a cenou, za kterou ji prodal, neplatí daň z příjmu. Takže mi navrhujme, aby se tento časový test prodloužil na 15 let, a tím se trošku zkomplikovala situace spekulantům.

Ale určitě souhlasíme, chceme pomoci mladým rodinám. Notabene například mladá rodina, když si nebere hypotéku, když dostane peníze třeba od rodičů, tak si nemůže taky uplatnit žádný odečet z úroků, z úvěrů od hypotéky. To je taková kombinace balíček podpory bydlení a určitě se o tom budeme bavit.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Na mě tam byla ta otázka týkající se odložení senátních voleb na Teplicku, kdy Nejvyšší správní soud tedy konstatoval, že to, že to vláda odložila, tak nebyl zlý úmysl, protože tak činila v době, kdy se zde řádí koronavir, což věřím, že každý pochopí, že byla snaha chránit občany. To, že se to má dělat procesně jinak, to znamená zákonnou cestou, je zcela v pořádku.

Pokud vím, tak dneska už Ministerstvo vnitra jednalo i s Úřadem vlády o tom, že se tedy připraví to technicky jakožto zákonnou cestou přes Parlament a bude to zcela v pořádku. Myslím, že každý chápal a pochopil, proč jsme odložili volby v Senátu na Teplicku. Bylo třeba konat rychle a bylo třeba ochránit občany. Ale pochopitelně půjdeme tou cestou legislativně nejsprávnější, to je jisté.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji další dotaz Mladá fronta DNES.

Eva Zahradnická, MF DNES: Já bych měla dva dotazy na pana ministra Vojtěcha. Tím prvním bych se chtěla vrátit k ranní tiskové konferenci. Jestli, prosím, máte aktuální data nakažených lékařů a kolik celkově zdravotnického personálu v tuto chvíli je v karanténě a případně, které zdravotnické zase je vlastně tou nemocností personálu asi postiženo v tuto chvíli nejvíce.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Omlouvám se, bohužel teď ta data u sebe nemám. Určitě je můžeme dodat. Poslední číslo, které si pamatuji, bylo 144 zdravotníků nakažených. Možná že se to trošku posunulo. Viděl jsem nějakou změnu v nemocnici v Pardubicích a tak dále. Samozřejmě, je to dynamické, ale určitě ta data můžeme dodat. A samozřejmě každý takovýto zdravotník, který je infikovaný nebo je v kontaktu s nějakým pozitivním pacientem, je pro mě velmi smutný příběh.

Ale na druhou stranu je třeba si uvědomit, že ne vždy to musí být nákaza přímo od pacienta. Myslím si, že je to právě případ v Pardubicích na té kardiologii. Zkrátka tam mohlo možná dojít ke komunitnímu přenosu, a nikoliv k přenosu od konkrétního pacienta. Ale to se prověřuje. Je třeba také, aby všichni byli odpovědní, protože třeba to co se stalo v nemocnici v Prachaticích, tak bohužel bylo také velmi neodpovědné, že ta pacientka nesdělila, že byla v kontaktu s pozitivní osobou, a následně samozřejmě je nutné všechny zdravotníky dát do karantény. Každá takováto karanténa zdravotníků způsobuje problémy, a prosím tedy, aby všichni byli co nejvíce zodpovědní a neriskovali to, že třeba nějakého zdravotníka nakazí. Ale ta data teď bohužel nemám. Případně vám je určitě dodáme.

Eva Zahradnická, MF DNES: Můžu tedy ještě ten druhý dotaz? Z podnikatelského prostředí přicházejí takové informace od lidí, kteří obchodují s Čínou, že se plánuje jisté pozastavení či zastavení dodávek ochranných prostředků přinejmenším na jeden týden, a to z toho důvodu, že se očekává obrovský zájem ze strany Spojených států, kde bude ta krize kulminovat příští týden nebo v následujících dvou týdnech. Chtěla jsem se zeptat, jestli je možné, že tato situace skutečně nastane, a zdali jsme na to připraveni? A jaké máme záruky, že ten materiál, který je teď objednaný, v následujících týdnech z Číny do Čech skutečně dorazí? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já jsem slyšel také různé zprávy Je jasné, že dnes vlastně Spojené státy jsou novým epicentrem nemoci COVID-19. Když se podíváme na ta data, tak jsou skutečně hrozivá, zejména například z některých míst, jako je například New York. Je to velmi závažné, ty informace.

Tak je jasné, že ta poptávka se masivně zvýšila, protože ona už byla předtím mimořádná, ono se to přesouvalo z Číny do Evropy, a nyní tedy ve Spojených státech to ještě navýšilo poptávku. Takže je to složité. Čína v tomto směru je největší producent těchto prostředků. My tam máme ty závazky. Dnes konkrétně před pár hodinami přiletělo naše letadlo s milionem respirátorů, 550 000 rychlotestů, 100 000 ochranných obleků, 40 000 výtěrových testů.

Takže dodávky zatím proudí, snažíme se je maximalizovat. V tomto týdnu jenom pro Ministerstvo zdravotnictví mají přiletět asi čtyři letadla, do neděle. Myslím si, že jsme udělali hodně, abychom teď objednali co nejvíce, a jsme na tom relativně dobře na následující tři týdny. Tak, abychom nečelili nějakým výpadkům.

Já si myslím, že díky té aktivitě nás a samozřejmě i Ministerstva vnitra v tuto chvíli ty naše zásoby jsou poměrně dobré, ale budeme to sledovat. Toto asi těžko může Česká republika ovlivnit. My ale spolupracujeme i s českými firmami, od kterých objednáváme, takže uvidíme. Ty informace máme, ale myslím si, že teď není nikdo schopen toto definitivně potvrdit, jak se bude vyvíjet ten trh.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace: Děkuji, já poprosím Novinky a Renátu Bohuslavovou.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Já bych měla dotaz na paní ministryni Dostálovou. Paní ministryně, vy jste hovořila o tom tedy, že byste se nějakým způsobem snažili omezit možnost výpovědi z nájmu. Chápu to tak, že tedy když paní Vomáčková nebude moct platit panu Novákovi, tak vy nějak budete panu Novákovi tedy říkat, co má dělat? Prosím vysvětlete tuto úplně jednoduchou věc pro běžné lidi. Pak by mě zajímala druhá otázka na paní ministryni Maláčovou. Před jednáním jsme se bavili jednoduše o těch obchodech, o nedělích, zavřeno, otevřeno. Tak přesvědčili jste s panem premiérem nějak na pana ministra Havlíčka o tom tedy, aby se to podařilo? To je druhý dotaz. A poslední krátký. Kde je pan premiér? Už jsme ho nějakou dobu neviděli. Včera byla na vládě sanitka, brali nějaké odběry tedy lidem kolem. Tak jak na tom je pan premiér? Proč není dnes opět na tiskové konferenci? Děkuji.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak já zkusím začít a skutečně velmi stručně. Pokud je pan Vomáčka, jestli si pamatuju, jestli jste to říkala správně, pronajímatelem pana Nováka, to znamená, on je nájemcem, tak pan Vomáčka nemůže dát výpověď z nájmu z důvodu neplacení nájemného, pokud samozřejmě pan Novák se dostal vlastně do toho prodlení kvůli těm mimořádným opatřením. To znamená, nemá dostatek peněz na to, aby nájemné mohl platit. Nám jde skutečně o to, že všichni jsme samozřejmě úplně ne asi v komfortních situacích, a je potřeba samozřejmě udržet pro lidi bydlení a není možné spekulovat s tím, že nezaplatí někdo jeden nájem a už je to důvod k výpovědi. Proto jsou tam vlastně ty prodloužené doby na to, do kdy to nájemné potom. Nejde o to, že by se odpustilo. Jenom se to odloží, ale nesmí to být důvod k výpovědi.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká zákazu nebo omezení prodeje v době nouzového stavu v neděli v obchodech tak, abychom ulehčili prodavačkám, tak my jsme se o tom opět dneska bavili. Já se vyslovuji proto, abychom to alespoň omezili třeba do dvanácti. Ideálně by bylo vůbec zrušení v neděli.

Ty argumenty, které řekl pan ministr Havlíček, jsou, že abychom nepřicházeli s dalšími změnami. Tomu rozumím. Další argumenty, které padají, tak že obchody nabírají nové a nové zaměstnance a ti by pak přišli o práci, nebo další argument je, že zejména prodavačky jsou rády za ty příplatky, které mají. Tak já si myslím, že se to dá řešit jinak. A že by v neděli, alespoň tobě toho nouzového stavu, měl být prostor pro odpočinek.

A já už jsem to zmiňovala několikrát. Já si myslím, že prostě lidé, kteří jsou v první linii, tak by si obecně v této nouzové nebo ve stavu nouze zasloužili příplatky za to, že chodí do práce, že fungují a že vlastně udržují naši zemi v běhu. To znamená, že se to dá řešit i jinak, a my o tom tuto chvíli v rámci programu Antivirus diskutujeme. Jak těm lidem, kteří chodí do práce, jsou v první linii, finančně vypomoct přes různé zvláštní příplatky tak, aby cítili vlastně i odměnu a uznání za to, že fungují.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já odpovím na dotaz, co se týče pana premiéra. Pan premiér, pokud si vzpomínám, tak byl na tiskové konferenci v pondělí. Dnes řídil celou vládu. Vypadá výborně, cítí se dobře a my jsme měli všichni, jak tady stojíme, tak jsme měli body, tak jsme prostě se domluvili, že půjdeme představit svoje body. To je celé. Nic jiného v tom nehledejte.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Je v kondici. Je v kondici.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Je ve výborné kondici, doplňuje paní ministryně.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace: Tak děkuji a poprosím pana Kopeckého iDnes.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat paní ministryně financí ještě k jedné věci, kterou jste schvalovali včera. Z řad osob samostatně výdělečně činných a řekněme i od politiků opozice zní velká kritika toho návrhu, těch 25 000 pro OSVČ. Tak jsem se chtěl zeptat, zda paní ministryně ještě vidíte nějaký prostor pro jednání, pro úpravu tohoto návrhu, nebo ho považuje vláda za konečný a musí projít v této podobě, až se o tom bude hlasovat ve sněmovně? Druhá věc, která mě zajímá: Když pan Prymula dnes hovořil o plošném testování obyvatel Litovelská, tak zda opravdu budu testováni všichni obyvatelé, nebo jde jenom o zajištění dostatečného počtu vzorků pro průzkum přítomnosti protilátek u obyvatel. To by asi věděl pan ministr zdravotnictví Vojtěch. Děkuju moc.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak tomu prvnímu dotazu. Já bych chtěla ubezpečit všechny osoby samostatně výdělečně činné, že formulář, který budou elektronicky vyplňovat, pokud by to nezvládli elektronicky, tak hodí v papírové formě někde do boxu na přístupném místě u finanční správy, bude takto jednoduchý. Vyplní tam v podstatě jenom údaje o sobě, bankovní spojení, částku, protože může se stát, že třeba budou čerpat jenom za polovinu toho období rozhodného, dejme tomu polovinu byli zaměstnanci, a čestné prohlášení, že splňují podmínky. Podepíší a budou okamžitě zasílány peníze. Nebude tam probíhat žádné prověřování v této fázi.

Já bych chtěla říct, že my jsme tam nějaké podmínky dát museli, protože my chceme především podporovat osoby samostatně výdělečně činné, které se živí nějakým způsobem, prostě živí se, mají obživu z tohoto podnikání, a to ať už jako hlavní činnost, tak i vedlejší, protože jsme v podstatě zahrnuli tam všechny osoby, které vykonávají OSVČ jako vedlejší činnost, a vedle toho jsou třeba invalidní důchodci, starobní důchodci, rodiče na rodičovské pobírající rodičovský příspěvek na a tak dále.

Čili určité podmínky jsme tam dát museli, protože pak by to byla podpora v podstatě pro každého, a byť velké množství OSVČ potřebuje tuto podporu, tak je zase celá řada, která normálně podniká a má příjmy. Já jsem zavnímala v něm. Já jsem měla zavalený e-mail. Dostala jsem v noci asi tisíc e-mailů. Takže je postupně vyřizujeme s kolegy. Já jsem to zavinímala a berte to tak, že ten vznikl během dvou nocí. Takže já samozřejmě budu o tom přemýšlet, a jsem otevřená případné úpravě na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli můžu, pokud jde o to testování, tak skutečně my chceme v tomto směru využít ony rychlotesty, které, dříve byly různé informace o tom, že úplně nejsou funkční. Ona je to otázka toho, jak se používají, a na základě poslední takové mini studie nebo vyzkoušení těch testu v rámci nemocnice Na Bulovce, tak vidíme, že skutečně na poměrně velké kohortě pacientů ty testy jsou z většiny přesné, z drtivé většiny.

Takže to si myslím, že je dobrý signál a můžeme je využít, ale samozřejmě právě chceme využít jako určitý test v rámci toho území Litovle po tom období, řekněme, prodělání té karantény, protože víme, že ty testy vlastně jsou prokazatelné někdy kolem desátého dne a výš. Což právě v té Litovli samozřejmě už proběhlo. A na základě toho budeme schopni tedy analyzovat tu jejich reálnou účinnost, a tedy přítomnost protilátek u těchto osob.

Takže je to určité vyzkoušení těchto testů takto plošně na daném území, protože předpokládáme, že tam může být celá řada lidí, kteří právě již mají ty protilátky vytvořené, a také to slouží k tomu, že si to chceme vyzkoušet, abychom je mohli třeba, ty rychlotesty, používat plošně i v jiných oblastech.

My jsme o tom hovořili například v souvislosti s pracovníky sociálních služeb, kde chceme, abychom je také pravidelně testovali, a je jasné, že tou klasickou PCR metodou to není úplně jednoduché takovýto velký počet lidí, kterých je tuším 41 tisíc, testovat. Ale těmi rychlotesty by to možné bylo, že bychom je zkrátka testovali v nějakých pravidelných cyklech. To by mohlo být velmi prospěšné zase, řekněme, jakožto nějaké opatření prevence na zavlečení nákazy do těch zařízení sociálních služeb ve spolupráci s kraji a tak dále. Takže ty rychlotesty si myslím, že jsou dobrou věcí, pokud se správně používají, a na tom území Litovle to chceme právě takto vyzkoušet.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já ještě doplním k tomu testování. My jsme o tom také diskutovali na vládě, a přesně jak řekl pan ministr: Já si myslím, že v tuhle chvíli by bylo také velmi důležité a byl by to velký krok, kdybychom zavedli přednostní testování seniorů a kdybychom v sociálních službách například, pokud nestačí kapacita, zavedli alespoň náhodné testování. To znamená, abychom měli opravdu větší přehled o tom, co se děje v těch domovech pro seniory, aby senioři měli větší jistotu. Myslím si, že protože patří k té nejohroženější skupině, tak bychom měli skutečně jim dávat v tom testování přednost a vyhradit jim nějaký větší slot v rámci toho, té možné kapacity testování.