Tiskové konference

15. 4. 202013:11

Tisková konference ministra školství k uvolňování opatření ve školství, 15. dubna 2020

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, milí novináři, vítám vás na tiskové konferenci ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy a také koordinátora epidemiologické skupiny Ministerstva zdravotnictví pana Rastislava Maďara. O úvodní slovo poprosím pana ministra.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobré poledne. Dámy a pánové, jsem rád, že se můžeme po tom včerejšku pustit následně více do detailu, co se týká rozvolňovacích opatření pro školy a školská zařízení. Zároveň když jsem včera říkal, že tím, kdo na začátku vydal opatření, bylo Ministerstvo zdravotnictví, tak zároveň musím říci, že tím, kdo přichází s uvolňujícími opatřeními, tak je zase Ministerstvo zdravotnictví. To znamená, že školy byly zavřené na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a stejně tak uvolňování musí být v úzké součinnosti s Ministerstvem zdravotnictví a epidemiologickým týmem. Proto bych chtěl poděkovat panu docentovi a týmu Ministerstva zdravotnictví za úzkou spolupráci, protože situace skutečně je nelehká.

Vím, že je nelehká pro rodiče v mnoha rodinách. Vzdělávání na dálku není úplně jednoduché. Je složité pro učitele. My jsme se v rámci přípravy rozvolňujících opatření snažili skutečně najít proveditelná opatření na našich školách, a to při zachování bezpečnosti pro rizikové skupiny jak žáků, tak učitelů, nepedagogických pracovníků, ale i rodinných příslušníků. To všechno se zrcadlí v těch opatřeních s tím, že postupně, jak ta opatření jsou koncipována, tak skutečně odrážejí tu potřebu, v případě třeba posledních ročníků vysokých škol, kterými 20. dubna startujeme, dokončit ty magisterské, rigorózní práce. Je tam to epidemiologické hledisko, že to může probíhat pouze po skupinách v maximálním počtu pěti osob.

To znamená, první opatření se týká vysokých škol a jsme dohodnuti s epidemiologickým týmem, že jakákoliv další následná uvolňující opatření, třeba pro jiné ročníky vysokých škol, budou konzultována a budou vázána na konkrétní vývoj v následujících týdnech.

Jak už jsem řekl, scénář počítá s tím, že 11. května se studenti závěrečných ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol budou moci jakoukoliv rozumnou formou vrátit do našich škol k tomu, aby se připravili na maturitní závěrečné zkoušky a absolutoria. V tomto očekáváme, že na školách skutečně dojde k nějaké kombinaci vzdálené výuky a konzultací, zase při zabezpečení jasných standardů z pohledu zdravotnického. Upozorňuji na to, že pro všechny stupně, jak pro mateřské školy, tak školy základní, tak pro školy střední, budeme v úzké součinnosti připravovat a představíme metodiku, manuál, jak postupovat, jak zabezpečit hygienické standardy tak, aby skutečně byly ochráněny skupiny žáků, studentů a učitelů.

Co se týká toho hlavního opatření, které je datováno na 25. května, to znamená možnost osobní přítomnosti žáků prvního stupně základních škol na našich školách, tak jedna věc, která včera padla opakovaně, přesto se odpoledne nebo večer v médiích objevilo, že se povinně vracejí žáci do škol. V žádném případě to tak není. Je tam dobrovolnost pro rodiče. To znamená, že je to, a my jsme to nazvali školní skupina. Smyslem školní skupiny je, aby rodinám, kde distanční výuka z různých důvodů nefunguje, rodiče potřebují odlevit, nebo třeba z ekonomických důvodů, tak aby to dítě mohli dát to té školní skupiny. S tím, že školní skupina nebude fungovat jen dopoledne, ale plynule se překlopí v něco jako školní družinu.

Takže pokud vznikl dojem, že je to povinnost, tak to není povinnost. Je to dobrovolnost a od 25. května v těch skupinkách s doporučeným počtem 15 žáků za přítomnosti pedagogických pracovníků de facto dojde k odlehčení rodinám, které to budou potřebovat. Není to o tom, že bychom děti omlouvali, že od 25. května nepůjdou do školy, ale naopak, kdo bude mít zájem o to se účastnit na tomto vzdělávání ve školní skupině, které se protáhne i do odpoledních hodin a překlopí se ve školní družinu, tak si o to bude muset naopak té škole říci.

Ve všech těchto opatřeních celou dobu intenzivně zvažujeme, a je to tam i zapracováno, ochranu rizikových skupin žáků, studentů, pedagogických i nepedagogických pracovníků a rodinných příslušníků. Proto součástí toho samozřejmě bude i uvedení, jestli žák je v rizikové skupině, nebo není. A proto říkáme, že pro první i druhý stupeň ta nosná zůstává vzdálená výuka do 30. 6. s tím, že aktivita školních skupin je aktivitou, která má ulehčit našim rodinám v té sociální, vzdělávací nebo ekonomické situaci.

Co se týká dalších opatření, tak možnost realizace maturitních závěrečných zkoušek a absolutorií na konzervatořích a vyšších odborných školách, tak tam skutečně počítáme s tím, že nejdříve 1. června, ostatně jak říká nouzový zákon, který jsme přijali, a i vývoj vln uvolňujících opatření, tak počítáme s tím, že skutečně dojde k maturitním zkouškám.

I když jsme původně zamýšleli v zákoně nejdříve 14 dnů po otevření našich škol realizovat jednotné přijímací zkoušky, tak jsme se bavili a z pohledu epidemiologického je to významné riziko. Proto je jednotná přijímací zkouška zařazena až do té závěrečné vlny. A tedy, jednotná přijímací zkouška, když to vše půjde dobře, proběhne v měsíci červnu.

Co se týká často diskutovaných podmínek, konkrétních podmínek osobní přítomnosti žáků prvního stupně na našich školách, tak diskutována byla přítomnost roušek. Myslím, že jsme zase zohlednili to, že v našich školách je ta situace a zájem udržet skupinu homogenní, a pokud budou po jednom v lavici, tak není potřeba, aby během výuky měli roušky. Stejně tak jsme zvažovali a budeme dále vyhodnocovat podmínky pro znovuobnovení chodu školních jídelen. Ale zase – to hlavní hledisko je hledisko hygienické, epidemiologické, a pokud to bude realizovatelné, tak se školní jídelna může obnovit. Pokud nebude obnovitelný provoz v těch parametrech požadovaných epidemiology, tak bude lepší, když se najde nějaký náhradní způsob řešení pro stravování v té dané školní skupině. Děkuji za úvodní slovo.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Já také děkuji panu ministrovi a poprosím za epidemiologický tým Ministerstva zdravotnictví pana Maďara.

Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví: Děkuji. My i v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se snažíme dodržet ten stejný princip, který je pro nás základem, abychom udrželi tu epidemii – můžeme říkat epidemii na našem území, protože pandemie je to globálně – tu epidemii pod kontrolou. Snažíme se o to, aby ten virus vstupoval, když už, tak do lidské populace určitou řízenou formou. Výrazem toho je to, že se rizikové skupiny budeme snažit držet skutečně mimo ty kolektivy.

Naše představa je taková, že dítě, které bude přicházet, nebo jeho rodiče budou mít ambici umístit ho do té školní skupiny nepovinné, tak zákonný zástupce toho dítěte bude muset podepsat čestné prohlášení, že jednak dítě nesplňuje kritéria rizikovosti a jednak, že v rodině, ve společné domácnosti, nežije někdo, ať už někdo z rodičů nebo prarodičů, kdo by naplňovat ta kritéria té rizikovosti z hlediska možného horšího průběhu.

Takže děti, které projdou tímto procesem, to znamená, ony nejsou rizikové ani ve společné domácnosti nikdo takový není – to jsou chronické nemoci, oslabená imunita, definované chronické nemoci, oslabená imunita a věk vyšší 65 let, tak ty zbylé děti mohou do té školní skupiny. 

Ta školní skupina vznikne, bude definována na začátku, a protože chceme, to už pan ministr několikrát zmínil, udržet tu homogenitu, aby ty děti se vlastně nekřížily z těch různých kolektivů, alespoň ze začátku v prvních týdnech, tak budeme ty školní skupiny držet pohromadě. To znamená, pokud nepřijde polovina školní skupiny nějaký den na tu nepovinnou výuku, na tu nepovinnou školní aktivitu, tak ta školní skupina zůstane s polovičním počtem členů, a i kdyby byla ta vedle taky poloviční, tak se nebudou spojovat. Omezí se styk těch školních skupin ve veřejných prostorách. Kdybychom se časem domluvili, že se může otevřít školní jídelna, tak by tam musely být buď časové odstupy mezi těmi školními skupinami, nebo ty odstupy alespoň významné prostorové, ale to se ukáže podle individuálních dispozic. 

My skutečně teď za Ministerstvo zdravotnictví a naši epidemiologickou skupinu připravujeme, co jsme si s panem ministrem pracovně nazvali jako manuál, který on už také zmínil. Tam bude podrobný výklad toho, jak omezit rizikovost těch jednotlivých provozů. Určitě tam nebude klasická družina odpoledne. To znamená, to by bylo proti tomu principu jaksi slučování různých těch školních skupin, a proto, pokud tam bude probíhat něco jako nepřímo výuka, ale něco, co se více podobá na ty aktivity z družiny, tak to bude zase probíhat jenom v rámci té jedné školní skupiny v té jedné místnosti. 

Pokud jde o roušky, tak samozřejmě ideální by bylo, kdyby všichni mohli mít trošku, ale to asi není reálné se domnívat, že by děti v průběhu školního vyučování, to by ani dospělí nevydrželi asi, natož děti. Takže my připouštíme, že když bude dítě sedět ve vlastní lavici, tak tu roušku skutečně pod podmínkou souhlasu přítomného pedagoga si může uvolnit nebo sundat s tím, že potom, když tam bude nějaká ale skupinová aktivita, která přivede ty děti blíž k sobě, opět se bavíme ze začátku, aby to jaksi ten vstup případný toho víru, i když do té nerizikové populace, kde by velmi pravděpodobně ta nákaza měla bezpříznakový průběh, tak přece jenom se budeme snažit řídit ten průchod toho viru v naší populaci tím, že když ty děti půjdou blíž k sobě například nad výkres, tak by si měly ty roušky dát aspoň na tu omezenou časovou jednotku.

Povinné potom bude nošení roušek, když půjdou na toaletu nebo když opustí veřejné prostory. Bude se tam omezovat provoz na chodbách, samozřejmě bude tam muset být dozor. A s tím je spojena celá řada záležitostí, které bude potřeba dodržet. Kromě jiného i to například, aby když jsou třídy menší počtem a budeme tím pádem větší prostor, bude tam méně žáků, ať si v zadní části třídy zřídí nějakou improvizovanou šatnu, aby se ty děti nepotkávaly v šatnách, protože tam je často velmi málo místa a tam by alespoň ze začátku asi docházelo k té vzájemné jaksi zkřížené expozici. 

Takže těch faktorů je velké množství. Umíte si to asi představit. Znovu upozorňuji, že to nemůžeme naladit, a to si všichni umíte představit, na úroveň soukromé školy v Praze nebo nějaké velké školy v Praze a současně na úroveň nějaké menší vesnické školy, ale od toho je vedení těch škol, aby si vzalo ten manuál a rozhodlo se, jestli to dokážu aplikovat nebo ne.

Náš úkol je stanovit ta epidemiologická kritéria tak, abychom dosáhli toho, co chceme dosáhnout, a to je pomalu zvedat ta karanténní opatření, zvedat je především přes méně rizikové skupiny populace a ty rizikové skupiny populace, a to se mimochodem týká i pedagogů, takže na ty se taky budeme muset zaměřit, tak ty zatím budou mít možnost pokračovat v karanténě. Takže to, jestli rodič pošle dítě do školy, nebo ne ten daný den, je plně na jeho rozhodnutí. Bylo opakovaně zdůrazněno, že to je nepovinné, a myslím, že ten základní princip toho všeho jsme vlastně s panem ministrem zatím vysvětlili. 

Pokud se jedná o jiné typy vzdělávacích institucí, včetně těch různých uměleckých škol, tak tam je princip jasný. Ze začátku je to individuálně, dalo by se říci místy až jeden na jednoho, maximálně do pěti studentů. A potom, po vyhodnocení epidemiologické situace se připustí vlastně ten provoz ve větším rozsahu. To znamená do těch školních skupin. A až následně se vyhodnotí epidemiologická situace, zhruba za ty dva týdny, co to přineslo, jak se nám podařilo ochránit ty rizikové skupiny populace, ale zdůrazňuji, že bez snahy jich samotných to nepůjde. Když se nám ten virus už teď přenáší významně v komunitách, tak nelze očekávat, že stát někoho ochrání, pokud on sám nebude chtít.

Takže například vydáme i doporučení pro školky, i když teda zařízení předškolního věku nebo předškolní zařízení Ministerstvo zdravotnictví neuzavřelo, bylo to z rozhodnutí krajů nebo tedy zřizovatelů těch školek. My vydáme určitě doporučení pro to, jak má vypadat provoz ve školce, kde bude mimo jiné pro vaši představu například to, že by určitě neměli prarodiče doprovázet ty děti, pokud nežijí ve společné domácnosti, ale i pokud žijí ve společné domácnosti, mohou být exponováni dalším dětem nebo rodičům, tak raději ať zůstanou doma.

A takhle to bude potřeba zařídit na té individuální úrovni, abychom my společně, celá společnost, ne jenom vláda a jednotlivá ministerstva, ochránili ty rizikové skupiny populace. A samozřejmě, že každá školka se musí rozhodnout podle toho, jaké personální kapacity bude mít k dispozici a jaké bude mít možnosti nahradit je například studenty, kteří jsou v posledních ročnících nebo se připravuji na toto povolání alespoň dočasně, a pokud nebudou mít ty možnosti, že budou mít velké množství těch starších chronicky nemocných paní učitelek, tak prostě ten provoz té školky nebude z epidemického hlediska možný. Děkuji zatím. 

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Také děkuji a ještě pan ministr by doplnil.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji za slovo. Když to vezmu po jednotlivých stupních, schematicky, nikoliv časovou osou, ale teď věcnou osou, tak mateřské školy, tak jak zde padlo, nezavřelo Ministerstvo zdravotnictví, zavřeli je jednotliví zřizovatelé, takže je tím podpůrným dokumentem ten manuál. Pokud zřizovatel bude schopen zabezpečit standardy, o kterých zde mluvil pan docent, tak může být následně mateřská škola otevřena.

Co se týče základních škol, tak tam jenom opakuji, že od 25. 5. počítáme při tom uvolňovacím scénáři s tím, že první stupeň by se mohl vrátit dobrovolně do našich škol, do tzv. školních skupin, které by pokrývaly čas od rána až do odpoledne. To znamená, jak tu část výukově-vzdělávací, tak tu část, kterou jsme do teď znali principiálně jako školní družinu. Byla by zajištěna homogenita skupiny od rána od osmi až do odpoledních hodin. Primární by skutečně byla vzdálená výuka. Když to zjednoduším, tak ve školní skupině by byly řešeny úkoly, které jsou dnes řešeny na úrovni domácností a jednotlivých rodin s tím, že poté to dítě, když by se vrátilo zpět domů, tak by již žádné úkoly ze školní skupiny domů samozřejmě neneslo.

Co se týká druhého stupně základních škol, tak tam počítáme se vzdálenou výukou až do 30. 6. s tím, že pokud by situace byla příznivá, tak by druhý stupeň mohl v průběhu měsíce června alespoň na občasné vzdělávací aktivity anebo konzultace, zase za jasně daných podmínek, se na úrovni dané školy potkat. Ale toto je v tuto chvíli skutečně předčasné. Je to jedna z věcí, kterou budeme vyhodnocovat aktuálně v průběhu měsíce května.

Co se týká středních škol, tak tam 11. 5. otevíráme pro maturitní, respektive závěrečné ročníky právě proto, abychom byli schopni, respektive školy, aby dokázaly zintenzivnit přípravu na závěrečné a maturitní zkoušky s tím, že bychom opět v měsíci červnu, což se týká těch praktik v těch ostatních předmětech, studenty do škol zase pustit, protože si uvědomujeme specifika některých středních škol, protože ta praktická cvičení a úkoly z domu dělat nemůžete.

Co se týká skupin, které se chystají na jednotnou přijímací zkoušku, tedy pokud se bavíme o pátých, sedmých, devátých třídách, tak tam si uvědomujeme, že příprava probíhá doma. My bychom ji rádi i z úrovně ministerstva podpořili minimálně tím, že jsou testy Cermatu z předchozích let, včetně řešení, uvedeny v aplikaci InspIS, respektive jsou tam a je možné používat jednak k zadání, jednak ke kontrole výsledků. Chceme zároveň připravit i na youtubovém kanálu výklad řešení. To znamená, že by testy byly řešeny a student, když už je ten vzdálený přístup, tak by si mohl procvičovat z domova s tím, že by to nebylo pouze příklad a řešení, ale i výklad toho postupu řešení jako podpůrný materiál pro jednotné přijímací zkoušky. Protože si naprosto jasně uvědomujeme, že situace, která je opravdu nouzová ve všech ohledech, se kterými se jako lidská společnost nyní setkáváme, tak se dotýká a je velmi citlivá i pro ty, kteří budou dělat jednotné přijímací zkoušky.

Zároveň bych tady rád vypíchl i šetření České školní inspekce, které jsme jako Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zadali České školní inspekci, které právě mělo zmapovat na našich školách, jak probíhá vzdálená výuka, jak k tomu školy přistoupily. Potvrdil se apel, který jsem měl ve svém vystoupení, tuším před třemi týdny, na to, že některé školy jedou podle školních vzdělávacích programů a nakládají rodinám velký objem toho učiva, ne úplně důležitý. Znovu říkám, není nutné zvládnout distanční formou vše, co školy mají ve školních vzdělávacích programech, ani to není reálně, se ukazuje ze šetření České školní inspekce.

Znovu opakuji, je vhodné se soustředit na profilové předměty, respektive na takové znalosti a dovednosti, které jsou pro další vzdělávání skutečně nezbytné a pak na procvičování a opakování již dříve probraného učiva. Pevně věřím, že ostatní věci jsme schopni zvládnout, respektive naše školy a naši učitelé, v tom roce příštím.

Váže to také na hodnocení, kde kromě obsahu vzdělávání, o kterém jsem teď hovořil, tak bych ještě chtěl vybídnout k tomu, aby učitelé ještě více než do této chvíle pracovali v následujících týdnech se zpětnou vazbou od rodičů a komunikovali s rodinami nejenom zadáváním úkolů, ale také zjišťovali, co šlo a nešlo, aby byli za běhu schopni upravovat to vzdělávání vzhledem k velmi specifickým podmínkám v jednotlivých rodinách a jednotlivých školách. To znamená, že mix musí být nastaven s ohledem na to, jaká ta třída je, jestli má k dispozici výpočetní techniku, jestli jsou v rodině rodiče na home office, nebo naopak chodí do práce atd.

Co se týká hodnocení, tak tam v tuto chvíli skutečně nejde primárně o známky. Chceme umožnit ředitelům škol větší flexibilitu v hodnocení. Předpokládáme větší využití formativního hodnocení, hodnocení zpětnou vazbou, protože skutečně nemá smysl, aby klasifikace klasická, jak ji známe, byla ve všech případech na základě toho, jaké známky žák nebo student dostal po dobu distanční výuky, tedy výuky vzdálené.

Rozhodně by to hodnocení, schválně neříkám klasifikaci, mělo zohledňovat specifické podmínky, které daný žák během vzdělávání na dálku měl, protože, a ukazovaly to i předchozí analýzy, které přišly v době předkoronavirové, skutečně sociální situace a sociálně ekonomický aspekt v rodinách je různý a od toho se se také odvíjí podmínky pro vzdělávání žáků na našich školách. V této hraniční situaci, které nyní čelíme, tak bych chtěl ještě jednou vyzvat ředitele a učitele, aby toto specificky zohlednili ve svém rozhodování a v hodnocení pro další rok. Děkuji.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Já také děkuji za vyjádření a nyní je prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Takže v praxi to budete tak, že dopoledne budou žáci prvního stupně tedy s těmi učiteli v jedné třídě, odpoledne se z učitelů stanou vychovatelé, zůstanou v té samé jedné třídě a v tomto režimu to bude hned od toho začátku od 25. května? Případně ještě, vy jste říkal, že řešíte fungování školních jídelen, budou tedy otevřené, nebo co případně během těchto dnů budou děti jíst? A ještě poslední otázka, jak to bude s ošetřovným? Jestli ho budou dostávat rodiče těch dětí, kteří zůstanou s nimi doma nebo ho nadále budou pobírat všichni rodiče, protože jste včera mluvil o tom, že na to ošetřovné mají rodiče nárok do té doby, dokud nebude zavedena znovu povinná školní docházka.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak začnu od toho ošetřovného. Tu záležitost budeme řešit s ohledem na vývoj epidemiologické situace s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a pokud jsem včera mluvil o tom, že by mělo dopadat plošně na všechny, tak z logiky věci tento výrok opravuji, pokud jsem ho řekl tak, jak říkáte, protože je v celku logické, že pokud to dítě bude umístěno do té školy, tak ten nárok na to ošetřovné by tam být neměl. Z pohledu toho, že 25. května dojde k znovuotevření našich škol, tak očekávám, že tak jako v té první fázi bylo potřeba potvrzení té dané školy, tak bude potřeba potvrzení té školy i v té fázi následující.

Co se týká těch dalších otázek, skutečně bude to tak, že ta skupina by od začátku měla fungovat co možná nejvíc homogenně, to znamená, že pokud to bude těch 15 dětí, tak projdou tím denním programem se zapojením co nejmenšího možného počtu pedagogických pracovníků, to znamená třeba, že dopoledne jeden pedagogický pracovník, odpoledne vychovatelka.

Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví: Trochu předjímám jenom ještě dotaz, který by mohl nastat, když ne tady, tak z řad veřejnosti. Může mít někdo tři děti na základní škole a každé půjde do jiného ročníku nebo bude každé v jiné školní skupině na základě nějaké logiky rozdělení a bude se ptát, proč tedy ty školní skupiny jsou takto drženy od sebe, když naše moje děti se následně setkají doma. Je to o tom, že my šíření toho viru nedokážeme zastavit, nedokážeme vymyslet všechny situace kromě toho, že zatáhne kompletně všechno a bude každý sedět doma. Ale pokud se bavíme o tom, že chceme pomalu společnost vracet do nějakého relativního normálu, tak chceme alespoň zpomalovat, brzdit ten vstup toho viru do populace a tohle je ten způsob. Takže to, že ty děti se doma potkají, je fakt, který určitě nastane. Ale to, že potom to každé dítě se dostane do omezeného svého kolektivu, se kterým následně bude setrvávat, tak to je určitě faktor, který alespoň ze začátku v těch prvních týdnech, možná klidně do konce školního roku formálního můžeme podržet a umožní nám to zabránit rychlému vstupu viru do populace. Takže my jen zužujeme ten tunel, abychom to měli všechno pod kontrolou.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak já ještě doplním k těm jídelnám. Vy jste se ptala ještě na jídelny. Tak skutečně já předpokládám, byť ten materiál budou zpracovávat kolegové z Ministerstva zdravotnictví, že v průběhu měsíce dubna, to znamená do konce dubna, budou ty manuály pro ty jednotlivé oblasti zpracovány. To znamená, to je dostatečný časový předstih pro ředitele škol, aby se podívali, jestli jsou proveditelné u nich, a případně provoz té jídelny nastartovali souběžně s tím, jak začnou fungovat ty školní skupiny na těch školách. Ale samozřejmě vždycky to bude tak, že vznikne manuál. Těch věcí je více. Mluvili jsme o mateřských školách. Stejně tak budou nějaké požadavky, nebudu tady říkat manuál, ale požadavky na nové hygienické standardy pro školní jídelny a v dostatečném předstihu je školy dostanou, aby se na tu situaci mohly připravit, a pokud možno otevřít i třeba školní jídelnu.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji. Televize Nova.

Dominika Janochová, TV Nova: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, jestli už máte představu o tom, jak to bude s letními tábory. Mohou s nimi rodiče s dětmi počítat? V případě jaká by tady byla opatření, probíhaly by nějaké kontroly, musely by děti nosit roušky? Děkuji.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Můžu začít já. My v našich úvahách, a já jsem tady mluvil o tom hledisku rozdílného socioekonomického statusu jednotlivých rodin. Takže pokud situace bude příznivá, tak bychom rádi nějaké vyrovnávací kurzy, když to takto nazvu, nebo letní kempy v našem systému viděli. Ale dovedu si je já osobně představit, ale to kritérium bude epidemiologické až v průběhu měsíce srpna.

Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví: Já bych ještě doplnil, jestli můžu, protože to byla částečně epidemiologická otázka. My uvidíme v květnu, uvidíme v květnu, jak se to bude vyvíjet, protože v těch vlnách jdou společně i různé provozovny, pouštíme tam nákupní centra, to všechno jste už viděli, respektive plánují se nákupní centra na červen, pokud se udrží epidemiologická situace a to všechno musíme vyhodnocovat.

My bychom rádi nějakým způsobem tohle upřednostnili zase i jiným věcem, protože vnímáme, že je to důležité. Na druhou stranu to je přesně to riziko, že se tam sejdou děti z různých domácností, z různých částí země a se svými vlastními rizikovými faktory na straně jejich rodin a podobně. Takže muselo by se to definovat přesně podle tohoto způsobu formou čestného prohlášení. To je jedna věc. Že to dítě není zdravotně rizikové, že ve společné domácnosti nemá nikoho zdravotně rizikového.

Ale ani tak  nemůžeme jednoznačně říci, že by bylo možné v červenci. Já také doufám, že v tom srpnu by to mohlo být, ale jestli to skutečně bude, to je teď skutečně předčasné říkat, protože my nemáme de facto naprostou jistotu ani v tom, že nastane to, co je naplánované na květen. To se bude průběžně vyhodnocovat. Každý den sledujeme ta data, jak se nám vyvíjí.

Já to zaklepu, protože si moc přejeme, aby to šlo podle té časové osy. Ale jestli se někdo včera cítil zklamaný, že na něho přijde řada někdy 25. května, a ne už dříve, tak bych rád všechny poprosil, aby si uvědomili, že si musíme držet palce, aby to alespoň takto šlo, a že se můžeme na té situaci a budeme podílet všichni, jak se to bude vyvíjet. Že nám stačí relativně malý nárůst počtu nakažených, relativně malý nárůst obsazenosti lůžek na jednotkách intenzivní péče a budeme se muset zamýšlet, jestli nenastal čas k nějakému brždění. Neříkám úplně plošnému, ale že něco méně rizikové necháme a něco více rizikového ještě odsuneme. Takže prosím, berme to takto.

Říkám to i proto, že epidemiologové usínají velmi těžce stále. Mám pocit, že společnost se už raduje, jak je dobře. Ale ono to ještě nemusí být. My vidíme ten časový horizont trošku delší a úplně vyhráno, úplnou jistotu, že nám tady vletí druhá vlna, nemáme. Takže prosím, ještě jednou apeluji, chovejme se zodpovědně na všech místech.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Další dotaz, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já bych se ještě zeptala, jak to bude s ochrannými pomůckami pro učitele, potažmo obecně pro školy. Jak jim to bude distribuováno, jestli to bude centrálně. A ještě možná druhá věc, jestli ty třídy, kde budou žáci od 25. května, budou každý den dezinfikovány, nebo jaký bude ten hygienický režim právě ve školách.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak k té první části. Já jsem dlouhodobě říkal a říkal jsem to i u jednání s Ministerstvem zdravotnictví, že školám musí být dostupné ty dezinfekční prostředky, respektive ty parametry, které budou nastaveny, musí být v praxi realizovatelné. To znamená, že školy by měly mít možnost se dostat, a já to bude otevírat na Ústředním krizovém štábu, se dostat k ochranným prostředkům. Nebo co se týká dezinfekcí, tak k té výrobě té dezinfekce. Na druhou stranu já neočekávám, že by stát měl nakupovat, protože není zřizovatelem, že by měl nakupovat. Ale měl by zajistit, že školy můžou za rozumnou, a ne od nějakých překupníků, se dostat k těm dezinfekcím a těm požadavkům, které jsou vydefinovány Ministerstvem zdravotnictví.

Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví: Z pohledu epidemiologického to nebude nic extrémně komplikovaného. Roušky stačí domácí, jen musí být alespoň dvě na tu dobu toho standardního vyučování, jedna na dopoledne, jedna na odpoledne, například. Stejně je nebudou mít po celou tu dobu v těch školních skupinách, velmi pravděpodobně, jenom kdyžtak na část blízké výuky. Plus standardní stojany na dezinfekci, aby to dítě mělo možnost dezinfikovat si ruce a nemuselo to hledat po chodbách, protože potom by se křízily. Stejně tak musí být tekutá mýdla, nejenom na toaletách, ale i ve třídách u umyvadel, a ideálně, aby tam měly papírové ručníky, aby ty ruce mohly hned oschnout. A v podstatě žádné zásadní velké požadavky s tím spojené nebudou. Druhá věc je úklid, kde ten úklid bude muset probíhat s dezinfekcí samozřejmě zásadně a bude se muset zvýšit jeho frekvence, ale to je otázka jednoduché lehké domluvy. Důležité je, aby to jenom bylo k dispozici v té škole.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji, Český rozhlas.

Janetta Roubková, Český rozhlas: Dobrý den, mě by zajímalo, jestli v některém z těch scénářů se zvažuje to, že by se výuka mohla nahradit o letních prázdninách. Já vím, pane ministře, že jste to už v minulosti odmítl. Nicméně odmítl jste minulou neděli i to postupné otevírání škol a teď vidíme, že se tedy budou otevírat postupně. Ta situace se stále mění. Tak jestli v některém z těch scénářů zvažujete i výuku během letních prázdnin.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Co se týká toho rozvolnění a těch scénářů, tak skutečně tady hraje primární roli epidemiologické hledisko. Ale pokud se mě ptáte, jestli má výuka probíhat i o letních prázdninách, tak minimálně z těch důvodů, že řada českých škol není klimatizovaná, z těch důvodů, že třeba Sdružení měst a obcí a Sdružení místních samospráv se na mne obracela s tím, že řada zřizovatelů má naplánované rekonstrukce škol na to období léta, a s tím třetím argumentem, že výuka, byť v těch velmi obtížných podmínkách stále probíhá – to nejsou žádné prázdniny z pohledu učitelů, ředitelů škol – tak i když se nestihne všechno, jak jsem o tom hovořil, tak nevidím důvod pro to, proč bychom zkracovali letní prázdniny, když teď to prázdniny nejsou.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji. Televize Prima

Klára Galová, TV Prima: Dobrý den. Já se chci zeptat, pane ministře, jak velký zájem o ty školní skupiny očekáváte? Nebude třeba potřeba posílit stavy učitelů ve školách vzhledem k tomu, že ty skupiny budou tedy omezené počtem? A jak bude ta výuka potom konkrétně vypadat? Bude se opakovat třeba to učivo, které se měly děti učit s rodiči, anebo se pojede podle toho, co by vlastně měly probírat běžně ve školách?

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak co se týká těch kapacitní možnosti, tak samozřejmě jsme si vědomi toho, že tu kapacitu školy tvoří jednak prostorové vybavení školy, to znamená ty místnosti, aby mohly být vůbec děleny, protože ten současný stav je spíše, že jsou třídy naplněny k prasknutí, nebo stav před 11. březnem. Takže počítáme s tím, aby byl dostatek kapacit. Ale naprosto na rovinu, když si vezmu, že tím primárním zájmem, jak jsem tady opakoval, je ochrana rizikových skupin, tak ten zájem samozřejmě nebude stoprocentní. Respektive, myslím si, že se vlezeme do těch skupin. Je to hrubý odhad, ale když si vezmete kolik z pedagogů a nepedagogického personálu bude v té rizikové skupině, a proto bude lepší ze zdravotnického hlediska, aby do toho 30. 6. se zpátky do toho přímého pedagogického procesu nebo do té školy nevrátili, a případně se podíleli na té vzdálené výuce, tak to rozhodně nebude tak, že by se to kapacitně nezvládalo.

Ale česká soustava je velmi roztříštěná. To znamená, školu od školy máme malotřídky, kde rozhodně ten druhý stupeň, nebo ta prvostupňová škola, kde ten druhý stupeň není. Takže bude to velmi důležité, jak to ten zřizovatel poskládá, a proto říkáme, že je doporučený počet patnácti. Jde hlavně o tu homogenitu těch skupin. A teď jsem úspěšně zapomněl, co byla ta druhá otázka…

Klára Galová, TV Prima: Druhá otázka byla, jak bude vypadat ta výuka, jestli se bude opakovat třeba učivo za ty měsíce, kdy byly děti doma s rodiči, anebo jestli se pojede podle těch osnov, podle toho, co by měli v tom daném měsíci.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy:Děkuji. Tím, že jsem řekl, že to je dobrovolné, a ten koncept je postaven na té dobrovolnosti, na tom odlevení těm skupinám, které potřebují to dítě dát, kdy ta domácí výuka z různých důvodů neprobíhá dobře, anebo nemůže probíhat, tak jde o to, aby to, co vlastně v tuto chvíli je zadáváno na tu dálku, a té skupině, která zůstane doma, je zadáváno na dálku, tak aby toto se odehrálo během té fáze, co ta školní skupina je spolu. To znamená, nebude to o žádném zázračném tempu toho, že skupina ve škole pojede něco jiného než skupina doma. Je to o tom, že to, co se dnes děje v našich kuchyních a dětských pokojích, ta výuka, tak se přesune a bude probíhat na těch školách v těch školních skupinách.

Televize Prima, Klára Galová: Já jsem to myslela kapacitně i z hlediska počtu učitelů, jestli bude dostatek učitelů pro ty dětské školní skupiny? A potom ještě druhá věc – jak to vypadá zatím se závěrečným hodnocením na konci školního roku. Jaké budou třeba ty testy nebo jak se bude hodnotit? Vy jste mluvil o nějaké té zpětné vazbě, ale předpokládám, že potom třeba na vysvědčení asi nebude moct být jenom slovní hodnocení toho žáka konkrétního?

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak co se týká počtu učitelů, tak já jsem právě říkal a ta představa je taková, že tím, že tam neprobíhá ten pedagogický přenos, tak není úplně zásadně nutné, pokud ten učitel zadává, respektive řeší tu výuku na dálku, tak dovedu si představit, že právě v těch školních skupinách najdou využití asistenti pedagoga, kteří v těch třídách působí, a následně vychovatelky. To znamená, bude to takový mix. Není to o tom, že tam je klasická výuka a ten učitel, který ještě se stará o tu skupinu, která se vzdělává nadále doma, vzdáleně, tak zároveň celé dopoledne dělá něco jiného anebo to stejné s tou skupinou.

To znamená, předpokládáme vyšší využití, a to rozšiřuje tu kapacitu, vyšší využití asistentů pedagogů a dalších. Protože když to promítnete, tak je to vlastně to, co dnes dělají rodiče s dětmi doma, tak má proběhnout v té skupince, homogenní, na úrovni té školy.

Co se týká hodnocení, tak skutečně si myslíme, že není v tuto chvíli klíčové. A rozhodně to není představa Ministerstva školství a doufám, že k tomu nedojde, aby poté co se vrátí žáci do škol, tak zkoušeli učitelé je jako doznámkovat za to období, co chyběli. Skutečně jsme v bezprecedentní situaci, mnohem víc je to o těch klíčových kompetencích těch dětí, o té situaci, kterou zažívají. Není to proboha o tom, že musí být oznámkovány.

Právě proto chystáme vyhlášku, kterou umožníme to, aby ten školní řád, který třeba říká v některých předmětech, kolik kterých známek musí dostat, aby byl klasifikován, tak ho takzvaně vypneme. To znamená, umožníme ředitelům tu flexibilitu, aby tam, kde to dává smysl, poskytli formativní hodnocení, zpětnou vazbu, slovní hodnocení toho průběhu, kdy měsíc a půl druhého pololetí ten žák chodil do školy a pak to bylo vzdálené, tak aby ty děti dostaly tu zpětnou vazbu. Skutečně známky nejsou to, co je v tuto chvíli klíčové.

Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví: Já bych ještě možná poprosil: Podobně jak se ptáte nás epidemiologů, kdy už to skončí, tak si myslím, že tady na pana ministra už jdou otázky do daleké budoucnosti poměrně. Samozřejmě na tom musí pracovat, ale de facto detaily toho, co se zveřejnilo, jsme domlouvali ještě o víkendu.

Já bych možná využil tuto příležitost, když jsem si vzal slovo, abych poděkoval panu ministrovi za velmi věcné, konstruktivní, pozitivní jednání, které měl s epidemiology, a chtěl bych ocenit – už teď ministerstvo školství plus všechny následně jejich kolegy z terénu. Já sám jsem vysokoškolský pedagog, ale hlavně bych chtěl zmínit ty základní školy, ty první stupně. Nebudou to mít jednoduché, bude se tam ladit ještě spousta věcí.

Současně si, prosím, uvědomme, že oni si to taky určitě představovali jinak, ale epidemie prostě nepustí a naším hlavním principem je to uhlídat. A uvědomme si, prosím, že to, že školství půjde teďka do improvizace, je nejenom určité plus pro ty děti, protože ty malé děti – mám desetiletého syna – potřebují už nějakou interakci navíc. Přece jenom, úkolovat ty starší děti samostudiem a podobně je mnohem jednoduší. Ale současně, oni tím, co dělají, pomáhají i ekonomice země, pomáhají i zdravotnictví, protože uvolní určité kapacity sester, lékařek, hlavně tedy ženského pohlaví, které půjdou do práce, které zdravotnictví může velmi potřebovat a už teď v podstatě potřebuje.

Uvolní jednak ekonomicky těm rodinám, aby mohly jít do práce vydělat peníze, a jednak samozřejmě otevírat provozovny a nemít tam personál, protože velká část těch maminek hlavně musí zůstat s dětmi, tak to by bylo takové polovičaté. Takže já moc děkuji za tu ochotu podstoupit tu improvizaci, není to pro ně jednoduché a ta klíčová hlavní zodpovědnost je u pana ministra Plagy a já ještě jednou děkuji za to, že vyšel vstříc v mnoha věcech a že jsme našli ten společný konsenzus.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Tak ještě má dotaz Český rozhlas.

Janetta Roubková, Český rozhlas: Ještě jednou dobrý den. Já mám taky dotaz trošku do budoucnosti, I když to s tím částečně souvisí, a to jsou povinné maturity z matematiky. Protože o tom Sněmovna měla rozhodnout do konce března, k tomu tedy nedošlo. Na mě se obrací studenti třetích ročníků gymnázií, protože potřebují vědět, jestli si třeba mají zapsat nějaké předměty na příští rok. Tak jak to bude tedy s povinnými maturitami z matematiky. Jestli se o tom budeme rozhodovat nebo jak to vidíte?

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Vy víte, že já jsem předkladatelem toho zákona, který chce, aby nebyla povinnost maturity z matematiky, ale pouze možnost, to znamená možnost si vybrat. Protože skutečně tím, že na někom bude na něm ležet tíha maturity z matematiky, tak se z něho matematika, člověka, který bude mít rád tuto oblast, neuděláme. Situace je taková, že se sice ten proces zbrzdil kvůli tomu, že teď Sněmovna zasedala v tom stavu nouze, ale teď v pondělí má zasedat školský výbor, což je standardní věc před třetím čtením, a na první standardní schůzi by se mělo dostat na ten zákon a na tři hlasování, na třetí čtení, a měli bychom skutečně vědět.

To znamená, je to trošku zbrzděno, ale v nejbližších týdnech by se to mělo dostat na Sněmovnu a ta by měla rozhodnout, jestli tedy podpoří ten návrh, který předložilo ministerstvo školství a schválila vláda, anebo jestli tam bude ten dvouletý odklad nebo ten zákon třeba vrátí zpět, respektive neschválí vůbec.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Ještě Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Ještě bych se zeptala: Studenti středních škol, tedy těch posledních ročníků, kteří budou v nějakém zdravotním riziku, tak pro ty tedy neplatí ta povinnost nastoupit do školy? A ještě možná jedna otázka, ta je sice také do budoucna, ale myslím, že rodiče i studenti by si asi zasloužili, aby to zaznělo. Zda tedy počítáte s tím, že v září, pokud se to vrátí do standardního režimu, tak zkrátka se bude opakovat nebo nějakým způsobem srovnávat úroveň toho učiva. Protože je zřejmé, že když se část žáků učí doma, část bude docházet na nějaké individuální vyučování, tak že ty úrovně budou různé. Zkrátka, jestli i studenti například druhého stupně, kteří teď nebyli ve škole, tak jestli budou mít nějaké období na to, aby se v podstatě dohnala tato látka. Děkuji.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Určitě bude. Ta situace je taková, že to, co nebylo, a já bych si představoval, že už se nevrátíme k věcem, které se ukázaly, že jsou zbytečné. Ale ptáte-li se na to, jestli skutečně bude nějaká zátěž v příštím ročníku na to dohnání a srovnání látky, tak bezpochyby bude.

De facto je to v masovém měřítku, když mám přirovnat tuto situaci. A bude to zátěž na učitele i na žáky. A ono to ukazuje, jak to učitelské povolání je těžké, protože při individuálním přístupu, když si vezmete, že někteří studenti byli v minulosti dlouhodobě nemocní, ale nebylo to ještě na opakování ročníku, tak tam ta situace pro učitele nastávala, ale bylo to v jednotlivých případech. Stejně tak nastávala v jednotlivých třídách, když třeba paní učitelka dlouhodobě onemocněla a střídaly se tam během roku různé suply a bylo potřeba to na začátku dalšího roku zkalibrovat a dohnat.

V tuto chvíli, z těchto individuálních případů, se kterými si systém vždy v minulosti na úrovni jednotlivých škol, jednotlivých tříd uměl poradit, se de facto stává masová záležitost a bude potřeba skutečně srovnat a více se věnovat individuálně těm studentům, kteří to neměli. My jim v tom chceme pomoci, pokud situace bude taková, vyrovnávacími letními kurzy nebo letními kempy, které by se v ideálním případě mohly v srpnu objevit v nabídce a mohly by se konat.

První otázka, kterou jste položila, co se týká maturantů. Samozřejmě, a prolíná se to celým tím materiálem, to primární hledisko je ochránit rizikové skupiny. To znamená, není to tak. Škola má najít ten mix, a proto jsem mluvil o komunikaci, protože skutečně z Ministerstva školství neřešíte jednotlivé případy. To, co se ukázalo v minulých týdnech a ukáže se i v následujících, je, že je to založeno na komunikaci jednotlivých případů v dané třídě. To znamená, ten učitel nebo ředitel ví, že tato rodina má tento problém, a proto k tomu studentovi přistoupí individuálně.

Zase to není něco, že bych objevoval Ameriku. Naše školy s tím umí pracovat, akorát tato krizová situace na ně klade mnohem větší nárok, protože je to v mnohem větším počtu případů, ale já pevně věřím, že ředitelé s tím umí pracovat a pracovat s tím budou a vždy to budou zohledňovat, tak jako my se snažíme zohlednit oprávněný zájem žáka. To znamená, pokud nemůže, tak výuka proběhne distanční formou. Mohou si zavolat různými komunikačními prostředky a pevně věřím, že tomu tak bude.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Ještě další dotaz.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den, já bych měl dotaz, protože zástupci škol včera na základě těch jednotlivých uvolnění opatření říkali, že jedním z problémů je, že se neví, kdy budou jednotné přijímací zkoušky. Dá se tedy říci, kdy přesně se budou konat, kdy bude upřesněn termín, jak by měla vypadat jejich organizace? Za druhé bych se chtěl zeptat, zda středoškoláci u maturit a uchazeči o střední školy u přijímaček budou potřebovat při psaní testů a maturitách roušky. Za třetí zde mám dotaz z Lidových novin, zda se mají do školy vrátit především děti z rodin, které nemají počítač a přístup k internetu. Asi se to týká školních skupin. Děkuji

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Začnu odzadu. Dobrovolnost, která je tam dána, samozřejmě je jedním z aspektů, které jsme zmínili, a je možná ještě důležitější než aspekt ekonomický. Ale to je rozhodování každého toho jednotlivce. Tak je i ten aspekt sociální. Samozřejmě tam, kde výuka z různých důvodů nemůže probíhat, a třeba je to způsobeno i nedostatkem výpočetní techniky nebo jiných podmínek v rodině, než že by neměli výpočetní techniku, tak proto je tam možný scénář, aby tyto rodiny měly možnost to dítě, alespoň to prvostupňové, dát zpět do vzdělávacího procesu.

Ano, také jsem zaznamenal to, že měl být stanoven přesný termín toho, kdy bude probíhat jednotná přijímací zkouška, a já jsem tady na to odpovídal. My dle zákona máme nastaveno, že může probíhat nejdříve 14 dnů poté, co se otevřou školy, respektive osobní přítomnost žáků ve školách se vrátí zpět. Co se týká jednotné přijímací zkoušky, tak to skutečně bylo vyhodnoceno jako velmi riziková záležitost a opravdu si myslím, že to, že v tuto  chvíli říkáme, že je to věc, kterou budeme řešit v červnu, a máme polovinu dubna, tak to není, že bychom něco zanedbali. Bavíme se skutečně o tom, že ta situace se dynamicky vyvíjí, a já bych sice mohl vystřelit jakýkoliv termín v červnu, abych ukojil ty, co říkají, že to tak je, ale bylo by to ode mne neférové, protože v tuto musíme počkat na jednotlivé vlny. A já v dostatečném předstihu tak, aby se školy stihly na přijímačky nachystat a studenti věděli, kdy jednotná přijímačka bude, tak to oznámím.

Pak tam byly ty podmínky jednotných přijímaček. Zase si zde dovolím vzít slovo za pana docenta. Skutečně, stanovovat v současné chvíli podmínky, když nevíme, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace, tak by zase bylo předčasné. Mohou být různé scénáře, pokud se situace bude vyvíjet dobře, a mohou být samozřejmě zpřísněné, pokud se situace nebude vyvíjet úplně podle optimálního scénáře.

Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví: My jsme toto probírali s panem ministrem v neděli v rámci videokonference a z epidemiologického hlediska je obrovský počet lidí na jednom místě, dětí, rodinných příslušníků atd. samozřejmě epidemiologické riziko, které i v červnu bude velkým epidemiologickým rizikem, předpokládáme. Nicméně, pan ministr i přesto, že my tam vidíme velký problém a samozřejmě bylo by špatně, kdybychom ho nějakým způsobem obcházeli, když se ostatní musí přizpůsobovat, pan ministr chápe tu epidemiologickou koncepci a sám přišel hned s několika návrhy, jak by se to dalo vyřešit: Aby ty zkoušené skupiny byly menší a byly na více místech a aby byly pod dozorem. Ale nechci teď ještě předjímat, co může nastat, protože se můžeme bavit o tom, že k tomu stále není vhodná epidemiologická situace, ani k těm menším skupinám. Ale my si budeme držet linii tak, aby to neohrozilo zbytek populace, hlavně zranitelnou část populace a školství.

Jsem přesvědčen, že to pan ministr se svým týmem vymyslí, aby to šlo zrealizovat, pokud to alespoň trochu epidemiologická situace umožní. V zásadě to know-how, které s tím bude spojeno, bude z MŠMT a Ministerstvo zdravotnictví jen stanoví to, co stanovuje u každého provozu, který se otevře a bude otevřen. Prostě přesné podmínky, za jakých k tomu může dojít.

Aneta Lednová, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji, další dotaz. Od přítomných novinářů již ne, tak bychom přešli na on-line dotazy od novinářů.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: O první dotaz bych poprosila paní Hrdinovou.

Radka Hrdinová, EDUin: Dobrý den. Mám dotaz, který se týká jednotné přijímací zkoušky. Pokud by se epidemiologická situace nezlepšovala a nebylo by možné je uspořádat v červnu v modelu, jaký Ministerstvo školství navrhuje, uvažujete o tom, že by se uskutečnily jiným způsobem?

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: V tuto chvíli je scénář skutečně nastavený tak, aby to bylo v té čtvrté vlně v průběhu měsíce června. Bavili jsme se o tom, že bude situace ze strany epidemiologů trasována tak, abychom se tam pokud možno, a všichni v to doufáme, vešli. Takže nebudu spekulovat nad tím, že by k tomu nedošlo. Pevně věřím, že dojde. Samozřejmě, pokud jste se ptala na jinou podobu, tak o jiné podobě v tuto chvíli neuvažujeme a pevně věřím, že zrealizujeme podobu, kterou jsme přijali zákonem. To znamená, je to jeden termín jednotné přijímací zkoušky, který ideálně proběhne v měsíci červnu.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Výborně. Další dotaz poprosím paní Zahradnickou. Slyšíme se? Paní Zahradnická, pokud máte dotaz, zapněte si jenom mikrofon. Tak výborně, už vás vidíme, ještě zvuk. Perfektní.

Eva Zahradnická, MF DNES: Už mě slyšíte? Už se slyšíme, bezva. Já mám tři dotazy. Já se omlouvám, to připojení bylo velmi špatné, možná se budu opakovat. Chtěla jsem se zeptat ještě k té klasifikaci. Vy už jste vysvětloval, že ředitelé mají zohlednit ten současný stav. Bude se měnit vyhláška. Znamená to tedy, že děti na vysvědčení třeba tu známku mít nebudou, ale fyzicky samozřejmě to vysvědčení do ruky dostanou? Druhý dotaz: Jestli dobrovolnost nastoupit do školy, která platí pro děti na prvním stupni, pokud tedy nepatří do rizikové skupiny, tak platí i pro maturanty a studenty závěrečných ročníků vysokých škol. A můj poslední dotaz se týká učitelů, kteří patří do rizikové skupiny, jestli, pokud by se obávali případně nákazy, tak jestli mohou odmítnout nastoupit do školy. Děkuju.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak co se týká toho hodnocení, tak ano, může se stát a je to z mého pohledu i chtěné, že na tom vysvědčení nebude známka, že to bude zpětná vazba, formativní hodnocení toho pokroku, který ten student nebo žák udělal. Takže tam nemusí být známky. Pokud samozřejmě se budeme bavit o situacích, kdy ta vysvědčení vstupují po tom v následném období do třeba hodnocení přijímaček, tak tam samozřejmě to rozdělíme tak, aby toto vysvědčení tam nevstupovalo, pokud tam ty známky nejsou. To znamená, bude to jedno pololetí a další pololetí. Třeba.

Co se týká učitelů, tak ano, bavíme se o tom, že v tuto chvíli rizikové skupiny nemají být v tom přímém pedagogickém výkonu, takže očekávám, že třeba budou dělat dále tu vzdálenou výuku, ale pokud budou patřit do té rizikové skupiny, tak samozřejmě do toho 30. 6. nepočítáme s tím, že by se s těmi dětmi potkali. Takže, ptala jste se, jestli mohou odmítnout, tak já předpokládám, že budou mít jinou práci než tu, aby byli v té školní skupině.

Rastislav Maďar, koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví: Jestli můžu, nejenom, že mohou odmítnout, ale v podstatě jim bude doporučeno, aby zůstávali doma. Takže my je tam skutečně nebudeme chtít ze zdravotního hlediska. Pokud by se to snažili nějak obejít, protože jedno kritérium bude věk, to se samozřejmě jaksi nedá úplně utajit, ale zdravotní stav nikdo u nikoho neví a nemá právo vědět, a tam bude potřeba férovostí každého toho člověka, aby z důvodu, že je dlouho doma a je workoholik, tak aby mladý diabetik s hypertenzí nechtěl jít za každou cenu do školy a nevyhýbal se. Takže moje obava je spíš spojená s tímhle než opačně. Opačně se jenom musí vyřešit, jak nastavit financování, když to takhle řeknu, a ty sociální aspekty této věci. Ale ze zdravotního hlediska, když to řeknu v uvozovkách, my je tam nechceme, aby byli exponování, protože by je to mohlo stát život.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ještě jste tam měla ten druhý dotaz, pokud si vzpomínám. A to bylo, pokud závěrečné ročníky vysokých škol anebo maturanti by patřili do té rizikové skupiny, tak tam samozřejmě se bavíme o tom, že by neměli chodit mezi tu skupinu lidí. Já si dovedu na vysokých školách představit, že v případě těch laboratorních prací, kde říkáme, že maximální počet je pět, tak očekávám a myslím si, že důvodně očekávám od našich vysokých škol, že v případě těchto studentů bude zvolen zvláštní režim a bude v té laboratoři třeba sám. Nebo jenom jeden na jednoho s tím vyučujícím. To znamená, pokud by hrozilo riziko i v té malé skupince, a chtěl si to dokončit, tak nikdo ho k tomu nebude nutit, ale pokud by si to chtěl naměřit, tak věřím tomu, že může si domluvit ty individuální hodiny, ať už konzultační v případě maturanta vzdálenou formou, nebo v případě vysokoškoláka, který potřebuje v laboratořích něco naměřit, takže si domluví individuální přístup. Úplně individuální přístup.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: O další dotaz poprosím paní Nguyenovou.

Thuang Ly Nguyenová, E15: Dobrý den. Já bych jenom navázala na kolegy. Nepočítáte tedy s tím, že by žádné vysvědčení za druhé pololetí nebylo? S touhle situací tedy nepočítáte? A druhá otázka. Jak tohle zasáhne do rozpočtu jak MŠMT, tak jednotlivých škol? Protože vysoké školy už avizují úbytek příjmů v řádech stovek milionů až miliardy.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak co se týká hodnocení, skutečně nepočítáme s tím, že by vysvědčení nebylo dáváno, protože vzdělávání probíhá. I když znovu opakuji, formou, kterou si nikdo z nás před šesti týdny ještě neuměl představit. Proto vyzýváme k tomu, aby od standardní klasifikace v mnoha školách, která byla nastavena na známkách z jednotlivých malých a velkých testíků, tak aby se přešlo skutečně k tomu, co je podstatné. Pokud je to možné, tak hodnotit zpětnovazebně, formativně ten pokrok, ke kterému došlo, byť vzdáleně. To znamená, počítáme skutečně s tím, že za druhé pololetí dostanou studenti vysvědčení, ale není to standardní klasifikace. Byli bychom rádi, kdyby co nejvíce škol se pokusilo tam dát tu zpětnovazební informaci z těch jednotlivých oblastí, kterým bylo možné se věnovat.

Co se týká financování, tak v případě vysokých škol dáváme do vysokých škol z národních prostředků na vzdělávací činnost peníze, které jsme měli alokovány bez ohledu na to, že ta škola v tuto chvíli nedělá klasické prezenční vzdělávání. To znamená, k žádnému krácení prostředků tam nedošlo. Pokud vím, tak samozřejmě některé školy mají úbytek v doplňkové činnosti. To je provoz kolejí a menz. Ale to je kategorie, která, když si opravdu vezmu celkový rozpočet našich škol, tak my nekrátíme ani vědecké peníze v tuto chvíli. U vědeckých projektů posunujeme dobu realizace, pokud tam měli plnit v tomto mezičase a nebyli schopni. To znamená, že jsme maximálně flexibilní, a ten rozpočet ve vědecké části i ve vzdělávací části, což jsme někde na 35 až 40 miliardách korun, tak ten do vysokých škol jde tak, jak bylo plánováno. Výpadky doplňkové činnosti jsou jiná věc. Ale znovu říkám, řád sta milionů na 40 miliardách je trošku něco jiného.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády:Výborně. Prosím ještě paní Frouzovou o dotaz. Mikrofon.

Kateřina Frouzová, Hospodářské noviny: Dobrý den. Já bych se ráda zeptala na jednu jednoduchou otázku, jestli děti dostanou vysvědčení v červnu, nebo až v září. A druhá otázka. Část rodin v tuhle chvíli tu domácí výuku příliš neřeší. O to, jestli se ty děti vzdělávají, se příliš nestará. Jakým způsobem to budete řešit, aby tyhle děti příliš nezameškaly? A budou to třeba právě tyhle děti, na které budete tlačit, aby nastoupily v květnu na ty první stupně? Děkuju vám.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak začnu odzadu, od věcného dotazu. Tlačit na ně rozhodně nebudeme, nějak myšleno násilnou formou. Je to dobrovolná záležitost. Ale ano, toto je skupina těch sociálně znevýhodněných rodin nebo rodin, které nemají ty podmínky pro vzdělávání, tak je přesně ta skupina, která je důležitá, aby se aspoň na tom prvním stupni vrátila do našich škol. Takže je to z mého pohledu ještě důležitější aspekt než ten zmiňovaný aspekt některých rodin, ten ekonomický. Nebo minimálně jsou stejně důležité. To znamená, byli bychom rádi, kdyby se do rodin vrátily.

V následujících týdnech bychom velmi rádi a měli jsme včera videokonferenci mezi jednotlivými ministerstvy po Evropě, tak skutečně ve všech oblastech řešíme de facto to stejné. Nikdo nemá univerzální recept. Všichni spolupracují s epidemiology. A ta skupina, která má výpadek v tom vzdělávání, pravděpodobně největší je ta skupina, o které jste mluvila. To znamená, byl bych rád, kdybychom v součinnosti s Agenturou pro sociální začleňování a dalšími sociálními hráči v tuto chvíli, kdy už víme, nebo ty školy, ne že bychom my věděli o každém žákovi nebo studentovi, tak i tam bychom chtěli nějakou cílenou podporu. A budu rád, když tito studenti se toho 25. 5., aspoň v případě toho prvního stupně, vrátí zpět.

Na tu první otázku, jakým způsobem bude předáno vysvědčení 30. 6., tak s dovolením neodpovím, protože skutečně tuto věc, technickou, jestli to vysvědčení dostanou poštou, nebo se jim bude rozdávat, bych ve světle těch vážných skutečností fakt v tuto chvíli neřešil. Myslím si, že ty věci, které tady představujeme, mají asi tisíckrát větší důležitost, než jakou formou dojde k předání vysvědčení. Děkuju.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Ještě poprosím o poslední dotaz paní Hrdinovou.

Radka Hrdinová, EDUin: Dobrý den ještě jednou. Ráda bych se zeptala na projekt školních obědů zdarma. V současnosti je to tak, že zaměstnanci, kteří jsou doma na home office, mají nárok na stravenky, a tudíž na daňové úlevy, zatímco děti, které jsou zařazené do projektů obědů zdarma, o to jídlo přišly. Uvažujete o tom, že by se nějak změnila pravidla pro to, aby se mohly prostředky, které jsou na tyto projekty vyhrazeny, využít i za této situace?

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Projekt obědy zdarma, pokud myslíte ten projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, tak můžu o tom s paní ministryní práce a sociálních věcí jednat, ale nejsem já ten, kdo ten projekt vypisuje a upravuje podmínky.

Radka Hrdinová, EDUin: Týká se to i projektu Ministerstva školství.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Pokud se bavíte o Women for women, tak tam jsou nějaké podmínky a tam vám mohu slíbit, že se o úpravy těch podmínek, nebo respektive o zflexibilnění těch podmínek s tímto neziskovým subjektem budu dál bavit a z mé strany rozhodně není v tomto žádný blok. Ale upozorňuji na to, že je to hráno v situaci, kdy se bavíme o tom, zda-li se otevřou ty jídelny, a je to o těch placených obědech. Takže to předpokládá tu věc, o které jsme se tu opakovaně bavili a to je, že se podaří té dané škole naplnit ten hygienický standard a rozběhnout školní jídelnu. Pak z mé strany samozřejmě je možnost, aby ty zvýhodnění nebo zaplacené obědy to dítě dostávalo.