Tiskové konference

4. 5. 202021:11

Tisková konference po jednání vlády, 4. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila nejprve se zákony, které připravilo Ministerstvo financí. Já si myslím, že asi nejzásadnějším dnes zákonem, který vláda schválila, je novela zákona o kompenzačním bonusu, která se bude týkat malých s .r. o., protože jsme se nakonec dohodli, že tento zákon připraví Ministerstvo financí, a kompenzační bonus pro malá s. r. o., stejně jako u osob samostatně výdělečně činných, bude vyplácet Finanční správa.

Byl to v podstatě jednomyslný požadavek zástupců svazů a komor, protože Pětadvacítka funguje, jak bylo řečeno ze strany těchto svazů a komor. Já jsem za to velmi ráda. Takže jsme se toho ujali, přes víkend jsme tuto novelu napsali ve spolupráci se zástupci svazů a komor, dnes jsem ji dopoledne konzultovala, seznámila jsem s ní zástupce všech parlamentních stran. Požádala jsem pana předsedu Vondráčka, aby svolal tento videokonferenční rozhovor, protože jsem požádala zástupce parlamentních stran, aby se s tím seznámili, aby vyslechli argumenty. Přizvali jsme k tomu i odbornou veřejnost, abychom prostě zabránili, samozřejmě uvidíme, jak to bude, takovým těm závodům v Poslanecké sněmovně, kdo dá víc a komu a tak dále. Takže jsem si řekla, že bude lepší, když tak to společně probereme.

Ta debata byla velmi konstruktivní, de facto jsme tam debatovali některé věci, vysvětlovala jsem, proč tam nemůžeme dát dohodáře a proč tam nemůže být slučitelnost s pracovním poměrem, ale jinak si myslím, že ta novela byla vzata velmi pozitivně na vědomí. Tak uvidíme, jak to bude v Poslanecké sněmovně, protože navrhujeme její projednání ve stavu legislativní nouze.

A teď k těm parametrům: Bude se to týkat malých s. r. o. Víte, že to jsou taková ta, jak my říkáme, převlečené osoby samostatně výdělečně činné. Parametry jsme nastavili tak, že to budou buď dva společníci, a nebo jeden společník a osoby blízké jako společníci. Ty osoby blízké budou pro účely tohoto zákona vydefinované, bude se vycházet z první části paragrafu 22 odst. 1 občanského zákoníku. Bude to manžel nebo partner, budou to děti, rodiče, a pokud budou v postavení společníka, tak i oni dosáhnou na tuto podporu. Pokud samozřejmě nejsou zaměstnaní a jsou to osoby, které svým způsobem se podílí na této činnosti.

Je to podpora tzv. rodinných firem, protože toto zaznělo jednak ze strany MPO, které samozřejmě také bylo připomínkovým místem a spolupracujícím, ale zaznělo to i ze strany komor a svazů, abychom podpořili tyto firmy, kde třeba rodina celá, manželé, děti pracují společně a zůstali vlastně, pokud jsou v roli společníka, tak zůstali bez podpory. To znamená, že nedosáhnou na žádnou z podpor, jako je Antivirus, tam je to z povahy věci vyloučeno, ale ani na podporu jako osoba samostatně výdělečně činná, což je přímo z toho zákona, bude vyloučeno.

Důležité je, že toto s. r. o. muselo existovat před 12. březnem 2020, i ti společníci museli být zapsaní před 12. březnem 2020. Bude to vyplaceno za celé období od 12. března až vlastně, kompenzační bonus podle novely, kterou teď vrací Senát, tak vlastně platí do 8. června, takže to nastavujeme stejně. Takže ta maximální podpora se pohybuje v částce 44 500.

Tady už jsem v žádném případě nemohla rezignovat, když jsme to připravovali s kolegy  na Ministerstvu financí, na nějaký minimální obrat. Tady to není možné ustoupit z tohoto minimálního obratu, protože nechceme, aby se vyplácela podpora tzv. mrtvým schránkám, a ten minimální obrat je stanoven, a byl tak, i jsem si všimla, že ho celkem nikdo nerozporoval ani na té parlamentní diskuzi ani od odborných svazů a komor, byl stanoven na 180 000 ročně. Čili bude tam roční báze. Což odpovídá zhruba patnácti tisícům měsíčně.

To znamená, dávám příklad, když to s. r. o. vzniklo v roce 2018, tak se bude sledovat, aby v roce 2019, protože se bude zkoumat vždycky celý rok, dosáhlo obratu alespoň 180 tisíc korun. Pokud vzniklo v lednu, v únoru, začátkem března roku 2020, tak se bude předpokládat, že je tam nějaký plán, nějaký byznys plán, který musí být minimálně 180 tisíc za rok 2020, což Finanční správa ověří potom případně v přiznání za rok 2020 podaném roce 2021.

Takže nechceme stanovovat, že to muselo být v lednu patnáct, v únoru patnáct, abych se vyhnula těm debatám, které už znám z diskuzí, když jsme připravovali Pětadvacítku, že někdo byl nemocný a nemohl třeba podnikat atd. Takže budeme vycházet z té celoroční báze. Vlastně na tom samém počátku zase vyplní s. r. o., nebo ti společníci vyplní žádost, vyplní to čestné prohlášení na úplně obdobné bázi, jako je tomu u Pětadvacítky. Tam pouze vyplní jména případně těch osob blízkých, to znamená, uvedou svoje jméno, pak uvedou jméno, vztah k té osobě, syn, rodné číslo, bydliště, což potom ex post bude lehce ověřitelné. Já nepředpokládám, že by někdo o takových věcech mluvil nepravdu. Vyplní, uvedou číslo účtu, odešlou Finanční správě všemi těmi formami, tak jak jsme zavedli už pro Pětadvacítku včetně mailu s oskenovanou žádostí a obdrží během dvou tří dnů peníze.

Částka je nastavena tedy stejně na 500 korun denně, úplně stejně jako u Pětadvacítky. To už jsem říkala. A v podstatě ten princip bude úplně stejný. Jedná se nám o to, aby to bylo jednoduché, aby to bylo rychlé, tak jak se to osvědčilo u Pětadvacítky, což všichni kvitovali pozitivně.

Takže já jsem ráda, že se nám podařilo tento zákon schválit, že jsme si veškeré diskuze kolem toho vysvětlili. Ještě možná bych mohla říct, že je důležité také to, že my v tuto chvíli odhadujeme, že máme asi 350 000 s. r. o. Z toho tipujeme, že by mohlo požádat zhruba 200 000 s .r. o., ale je to skutečně věštění z křišťálové koule, protože neexistují přesné evidence těch osob, které vlastně jako spolupracující nebo jako společníci se podílí na fungování s. r. o. Takže pokud by tomu tak bylo, tak bychom, se náklady budou pohybovat odhadem mezi 10 až 15 miliardami. Ale skutečně  to se zpřesní až během toho konkrétního čerpání.

Takže já jsem velmi ráda, že to posuneme do Poslanecké sněmovny. Mělo by to tento týden být na pořadu schůze, alespoň doufám, tak jak jsem se předběžně bavila s panem předsedou Vondráčkem, ve stavu legislativní nouze tak, abychom ten zákon schválili velice rychle.

Ještě možná připomenu, že skutečně je to, je tam neslučitelnost s Antivirem, je tam neslučitelnost s Pětadvacítkou. Neslučitelnost s Pětadvacítkou vlastně Finanční správa zkontroluje okamžitě, protože to nebude vypláceno s. r. o., ale těm jednotlivým společníkům. To znamená, může se stát, když jich bude víc těch společníků, když to bude ta rodinná firma, že to dostane i více osob. Takhle to vlastně bude nastaveno. Takže já doufám, že jsem na nic nezapomněla, a pokud ano, tak se mě určitě doptáte a já ráda odpovím podrobnosti.

Dalším, myslím si, že důležitým zákonem, který byl jednoduchý, ale neméně důležitý, je odklad EET. Víte, že my jsme měli zákonem projednaným v legislativní nouzi odloženo EET do tří měsíců od ukončení nouzového stavu. Byla to situace, ve které jsme tehdy vycházeli, ze které jsme vycházeli. Nevěděli jsme, jak dlouho potrvá nouzový stav, jak hluboká bude krize, jak přesně koho zasáhne. Dnes jsme o mnoho, bych řekla, poučenější, a proto já jsem navrhla dnes na vládě, aby se EET odložilo do konce roku 2020. To znamená, že by naběhlo od 1. ledna 2021, a to nejen pro třetí a čtvrtou vlnu, pro kterou samozřejmě se zatím nespustilo, ale i pro první a druhou, protože tam celá řada podnikatelů musí provádět nové certifikace, získávat nové autorizační údaje a v tuto chvíli, kdy řeší celá řada z nich mnohem jiné problémy existenčního charakteru, tak jsme se rozhodli, že tuto povinnost, této povinnosti je zbavíme do konce roku 2020. Vláda to jednomyslně schválila a já jsem za to ráda.

Třetím zákonem, který byl z dílny Ministerstva financí, ten už byl v řádném legislativním procesu, je novela zákona o platebním styku, která řeší především službu takzvaných terminálů DCC. Možná jste si všimli, že jsou různé platební terminály DCC a já jsem několikrát varovala v médiích, aby lidé, pokud vybírají si peníze, případně platí prostřednictvím těchto terminálů, tak aby velmi si dávali pozor na to, že se vždycky ten terminál zeptá, jestli chtějí platit v místní měně, nebo ve měně, ve které je vedený jeho účet. A pokud je to uhrazeno v měně daného státu, protože člověk má tendenci jaksi zatrhnout tu českou měnu, nebo pro české občany to míním teď, tak potom ten přepočet toho kurzu bývá velmi nevýhodný.

Já jsem před dovolenými několikrát varovala, aby si na to lidé dávali pozor, že skutečně ten kurz je méně výhodný, a říkala jsem, že přijde na jaře roku 2020 legislativa Evropské unie, nebo v roce 2020, která stanoví jasné podmínky pro tento typ podnikání. To se i stalo. My jsme je tímto zákonem implementovali a dozor vlastně bude vykonávat Česká národní banka, což si myslím, že je krok správným směrem.

Já vím, že teď je trochu cestování omezeno, že to prostě možná není tak aktuální, ale já si myslím, že je dobré mít takový zákon připravený pro dobu, až ta situace se změní a začneme zase normálně cestovat. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Děkuji, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, my postupně skládáme celou mozaiku podpory podnikatelského prostředí a musím říct, že jsme ve finále. Díky tomu, že se dnes podařilo dojednat podporu s. r. o., tak nám v zásadě chybí už jenom pravděpodobně ten poslední klíčový program, pokud pak samozřejmě nebudou nějaké vysloveně profesně orientované, a to je nájemné.

Já jsem dnes přišel na vládu s návrhem, který byl podpořen, a to takovým způsobem, že jsem byl pověřen, abych do jednoho týdne připravil program pro podporu všech firem, které byly odstaveny od svého provozu vládním nařízením z 12. března a které musely platit komerční nájem, a to v následujících parametrech. Participovat se budeme způsobem 50 procent stát, 30 procent pronajímatel, 20 procent nájemce.

Bude to pochopitelně dobrovolné. To znamená, pokud pronajímatel nepřistoupí na tuto variantu, stát nicméně nepřispěje tou částkou. Bude to program, který bude na tři měsíce, a to s platností od 1. 4. do 30. 6. Čili nejede od 12. března, ale zase jsme ho prodloužili až do 30. 6., i když se třeba ty prodejny otevřou už na konci května, a to z toho důvodu, aby se to dobře počítalo, aby to bylo přehledné, aby to bylo jasné. Jinými slovy stát je připraven přispět 50 procenty na nájemné za druhé čtvrtletí za předpokladu, že pronajímatel sleví 30 provent.

Za další, co bude součástí té žádosti, tak pochopitelně bude to nájemní smlouva, bude to předložení příslušného dodatku k nájemní smlouvě, ve kterém se pronajímatel zaváže, že je připraven a že souhlasí s tím, že sleví 30 procent. Potom pochopitelně nezbytně nutné náležitosti typu prohlášení a pochopitelně i doklad o tom, v jaké výši bylo nájemné v měsících před koronavirem, aby nedošlo k jakémukoliv ovlivnění, a to budeme chtít jasným průkazným dokladem, například výpisem z účtu.

Celkově se program vyšplhá k částce ve smyslu státního rozpočtu okolo čtyř miliard korun a dotkne se řádově 150 000, možná až 200 000 podnikatelů, ale to je skutečně extrémní číslo. Záleží na tom, kdo všechno nakonec si o to zažádá. Takže mockrát děkuji členům vlády, a zejména Ministerstvu financí za to, že se akceptovala ta vyšší varianta, nebo ten scénář padesát, třicet, dvacet. Diskutovali jsme i třetinu, třetinu, třetinu.

Za další, vláda dnes přijala další můj návrh ve smyslu ošetřovného pro osoby samostatně výdělečně činné, a to v následujícím režimu. Zvyšujeme ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné z částky 424 korun na 500 korun, a to zpětně od 1. dubna. Ošetřovné předpokládáme, že bude do 30. 6., čili po dobu, dokud budou zavřené školy. Je to z toho důvodu, že i zaměstnanci dostali zvýšené ošetřovné, a my tvrdíme, že není rozdíl mezi tím, jestli dítě hlídá zaměstnanec nebo dítě hlídá osoba samostatně výdělečně činná.

To znamená, je to sociální příspěvek a v tomto neděláme nebo nechceme dělat žádné rozdíly. Takže to věřím, že je dobrá zpráva pro osoby samostatně výdělečně činné. Program administruje, podobně jako tedy i to nájemné, Ministerstvo průmyslu a obchodu. Za březen bylo vyplaceno už 90 procent, to bylo těsně před ještě víkendem, tak teď ještě během dneška se to možná dotáhlo ještě víc, 90 procent všech schválených žádostí. Ty, které se vrátily z důvodu toho, že tam cokoliv chybělo, tak budou pochopitelně vyplaceny okamžitě poté, co přijde všechno v pořádku.

Jak se to dotkne rozpočtu? Bude tam navýšení přibližně 150 milionů korun měsíčně. Zatímco v současné době, kdy zažádalo 66 000 osob samostatně výdělečně činných, tak ten předběžný výpočet na měsíc plný by dělal 839 milionů, tak v tom režimu zvýšeném, těch 500 korun denně, to bude dělat přibližně 990 milionů korun.

Třetí a poslední oblast, kterou bych chtěl zmínit, je z rezortu Ministerstva dopravy. Na základě mého předložení byl přijat návrh a de facto zrušilo se nařízení nebo usnesení, abych byl plně přesný, z 12. března 2020, které zakazovalo dopravcům autobusovým, nebo říkejme osobním, silničním, a dopravcům železničním režim takzvané mezinárodní dopravy. Zjednodušeně řečeno, je možné i s ohledem na to, jakým způsobem uvolňujeme všechna opatření, začít opětovně provozovat železniční a autobusovou přeshraniční dopravu.

Ten důvod je zřejmý: Za prvé obecně uvolňujeme ty restrikce, a za bé začíná sem jezdit celá řada pracovníků sezonního charakteru a tak dále, tak je třeba, aby bylo možno vypravovat autobusy pro ně, případně by prostě přijeli nějakým linkovým spojem.

Neznamená to samozřejmě, a to je třeba říct, že okamžitě ode dneška nebo od zítřka začnou, protože toto je, abychom si ještě přesně rozuměli, od 11., čili není to v tomto týdnu, je to od 11., a neznamená to, že okamžitě začnou všechny spoje jezdit. Samozřejmě oni to budou vyhodnocovat s ohledem na rentabilitu celé jízdy nebo celého provozu, nicméně lze předpokládat, že to postupně bude narůstat, a věřím, že v čase se dostaneme do normálu.

Zatím stále ještě jsme nezprovoznili ale veškerou leteckou přepravu, respektive konkrétně letiště. Zatím jediné, které funguje, je Ruzyně a v nejbližších dnech předpokládáme, že po dohodě s Ministerstvem vnitra zprovozníme i Karlovy Vary, Brno a Ostravu. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý večer, dámy a pánové, i ode mne. Vláda dnes projednala několik bodů, které jsem předložil. Asi ten nejvíce diskutovaný byla novela zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, kdy tento bod byl v tuto chvíli přerušen. Já bych se k tomu krátce vyjádřil. Myslím si, že ten, kdo četl danou novelu, která dnes byla zanesena do eKLEPu, takže každý si ji může přečíst v klidu, tak musí uznat, že skutečně tento návrh byl zcela démonizován v posledních dnech. Myslím si, že to, že se k němu každý vyjadřoval, aniž by ho reálně viděl, a už ho odsuzoval předem, tak nebylo úplně férové, protože ten návrh tak, jak je postaven, v žádném případě nevybočuje z kompetencí, které jsou, a z toho rámce, které dnes v tom zákoně jsou už od roku 2000 z hlediska kompetencí Ministerstva zdravotnictví

A skutečně jsme dodrželi to, že ty kompetence jsou spíše zpřesňovány, precizovány tak, abychom jasně definovali epidemiologicky závažné činnosti a provozy, které ministerstvo může regulovat. A v tomto směru si nemyslím, že je cokoliv špatně na tom, pokud by ministerstvo tyto kompetence mělo, protože už je dneska má v celé řadě dalších oblastí. Ministerstvo může plošně zakazovat výuku na školách, může regulovat ubytovací podniky, může regulovat provoz restaurací a podobně.

A v tomto směru si myslím, že ty kompetence, které jsme tedy navrhli nově, týkající se například obchodních center nebo bazénů nebo kadeřnictví, tak jsou pouze precizací toho rámce kompetencí, které již dnes ministerstvo v zákoně má. Takže myslím si, že bychom trošku měli oddémonizovat vlastně ten návrh daného zákona, a jsem přesvědčen o tom, že skutečně tak, jak jsme ho navrhli, také nikterak nevybočuje z ústavního rámce a má plnou podporu i odborné veřejnosti. V tomto směru jsme tedy odpracovali maximum možného.

Pravdou je, že dnes byla na vládě debata nikoliv o tom věcném obsahu zákona, ale o té formě. To znamená, jestli je vhodná tato forma skrze zákon o ochraně veřejného zdraví, nebo jestli jít variantní cestou skrze ústavní zákon o bezpečnosti České republiky a zde upravit nějaký model fungování v průběhu pandemie nebo takovéto epidemie, které čelíme, a vydávat takto vlastně daná opatření.

Takže ten návrh nyní byl přerušen s tím, že Ministerstvo vnitra vypracuje ve spolupráci s námi alternativní návrh právě změny ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, který bude předložen ve čtvrtek na vládu a budeme ho diskutovat. Já s tím principiálně nemám zásadní problém. Pro mě osobně je důležité jedno – abychom byli schopni ochránit zdraví našich občanů, abychom byli schopni skutečně ty rizikové oblasti, které objektivně z odborného hlediska jsou rizikové, z hlediska epidemiologického a šíření dané pandemie, tak abychom je mohli regulovat a nebyli jsme zcela závislí pouze na vyhlášení nouzového stavu, který tedy končí 17. května.

Takže tolik jenom k tomu návrhu zákona a skutečně bych doporučoval všem, i ústavním právníkům, aby se na něj podívali a zhodnotili, jestli skutečně je mimo rámec Ústavy, nebo nikoliv, protože jsem přesvědčen o tom, že tomu tak není.

Další body, které dnes vláda schválila nebo vzala na vědomí. Možná jeden bod, který je poměrně zajímavý pro praxi. Vláda vzala na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví týkající se roušek, kdy včleňujeme další dvě výjimky, pokud jde o nošení roušek.

Vychází to vlastně z pravidel, která jsme si stanovili s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. To znamená, že žáci a studenti nebudou muset mít roušky, pokud budou ve třídě, pokud tam budou zachovány rozestupy minimálně 1,5 metru, tak v takovém případě ve třídě nebudou potřebovat roušky. Ale samozřejmě ve všech veřejných prostorech té školy, to znamená chodby a podobně, tam, kde se setkávají ty kolektivy, tak tam již roušky býti budou muset. Takže takto je koncipována ta výjimka.

Druhá výjimka na základě podnětu Ministerstva průmyslu a obchodu, ta je spíše praktická, že nebude nutné, to je vidět na tom, že život je pestrý a jsou různé životní situace, že nebude nutné mít roušku po dobu pořízení portrétní fotografie nebo fotografie novomanželů a podobně. To je samozřejmě něco, co dává logiku. Vychází to z nějaké praxe, pokud třeba člověk si chce nechat udělat fotku na nějaký průkaz a podobně, že může po tu dobu sundat roušku. Takže to je spíše, řekněme, taková výjimka praktická, která byla včleněna do mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví.

Dále vláda dnes, což je poměrně důležitá věc, zrušila pracovní povinnost pro studenty lékařských fakult zdravotnických škol od 11. května. Vychází to z toho, že vlastně rozvolňujeme školy, rozvolňujeme výuku na školách, středních školách, závěrečné ročníky tak, aby se mohly připravovat na maturitu a podobně. Takže v tomto směru rušíme tu pracovní povinnost těchto studentů zdravotnických škol s tím, že ale předpokládáme, že část z nich nadále zůstane na dobrovolné bázi na základě dohod o pracovní činnosti a provedení práce v rámci daných zdravotnických zařízení. Třeba studenti, kteří nejsou v posledních ročnících, jsou v nějakém jiném ročníku, tak mohou takto dále fungovat. Ale ta všeobecná pracovní povinnost, která vlastně byla nařízena podle krizového zákona v době nouzového stavu, což zákon umožňuje, tak od 11. května je zrušena a týká se to i sociálních služeb.

A poslední věcí, kterou bych rád zmínil, je, že vláda dnes schválila poskytnutí daru Italské republice v souvislosti s probíhajícím onemocněním covid-19 na území Italské republiky, kde stále ta situace je poměrně neutěšená, byť se v čase zlepšuje. Ten dar je 500 000 roušek, kterými disponuje Ministerstvo zdravotnictví v našich rezervách. A 500 000 roušek tedy posíláme do Itálie jako náš dar italské vládě, naše vláda to tedy takto schválila. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat, jak chcete tedy postupovat po 17. květnu? Narážím na ten přerušený bod o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, protože přece podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny nelze ústavní zákon projednávat ve zkráceném řízení. A když jste mluvil o tom, že jste se neshodli na formě, znamená to tedy, že obsah tedy zůstane stejný, bude s nějakým způsobem upravovat pravomoc Ministerstva zdravotnictví a jak konkrétně? Protože ten ústavní zákon o bezpečnosti mimo jiné popisuje nouzový stav, to znamená, chcete nějakým způsobem zasáhnout, upravit nouzový stav? Děkuji, prosím, kdybyste to mohl víc vysvětlit.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: To vysvětlím, byť znovu. Je to návrh, který teď bude připravován Ministerstvem vnitra, v jehož gesci je daný zákon, a ta úvaha je taková, že bychom vytvořili nějaký speciální stav, řekněme pandemie, epidemie, tak aby to nebylo navázáno na nouzový stav, který přece jenom byl trošku určen k něčemu jinému, zejména pro nějaké přírodní katastrofy, povodně a tak dále.

Takže by byl vlastně vytvořen, řekněme, nějaký nový stav celostátní pandemie, nebo jen něčeho podobného, který by vlastně umožňoval vydávat opatření k ochraně veřejného zdraví, ta, která v zásadě jsou dnes v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Takže já si myslím, že i na vládě nebyl spor, pokud jde o obsah, pokud jde o tu věcnou podstatu nutnosti regulovat ty provozy, o kterých hovořím, nebo ty činnosti, které jsou epidemiologicky závažné, ale skutečně spíše šlo o tu formu a proces, jakým by to mělo jít. Jestli tedy skrze zákon o veřejném zdraví, který už dnes celou řadu kompetencí obsahuje, a pouze bychom je tedy takto precizovali a mírně rozšířili, anebo tedy jít cestou ústavního zákona, vytvoření nějakého nového stavu pandemie, jak o tom hovořím, a pak vlastně v rámci tohoto stavu by vláda přijímala daná opatření.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych možná ještě pomohla svému vládnímu kolegovi, protože jsem se té debaty také aktivně účastnila. To je skutečně právní debata, byla o ten právní názor. Nebylo to nic věcného, nic prostě, kde bychom se na sebe zvyšovali hlasy, to ostatně neděláme téměř nikdy. Takže my jsme debatovali o tom, zda novela, kterou předložil pan ministr zdravotnictví, zda překračuje nebo zda je zásahem do ústavou zaručených práv a svobod.

Část právníků včetně mě si to nemyslí. Já si prostě myslím, že pokud dnes už může Ministerstvo zdravotnictví nebo respektive ministr zdravotnictví zavírat školy a má celou řadu kompetencí podle zákona, který je velmi dlouho účinný, tak to, že se tam vyjmenují prostě určité typické provozovny, které by se mohly uzavřít, já jsem v tom prostě problém v ten daný okamžik neviděla.

Takže skutečně my jsme vedli debatu o právní názor, bylo to i s náměstky, to znamená, byla to skutečně odborná debata. A my jsme to neopustili ještě úplně. My jsme si prostě řekli, že zkusíme ještě o tom mluvit, o té novele, kterou předložil pan ministr zdravotnictví, přičemž Ministerstvo vnitra přišlo s návrhem toho ústavního zákona.

To skutečně, jak správně jste poznamenala, je běh na dlouhou trať. I kdybychom tu podporu našli, tak musíme mít podporu 120 poslanců při změně ústavního zákona, nemůže se projednávat ve stavu legislativní nouze. To znamená, to určitě by trvalo nějakou dobu.

Takže my jsme si řekli, že si dáme nějaký čas ještě do toho čtvrtka, že se prostě sejdou odborné týmy a budeme hledat prostě nějaký společný právní názor. A buď ho najdeme a dáme se cestou novely zákona o veřejném zdraví, jestli to říkám správně, anebo ho nenajdeme a pak se musíme bavit co dál. Takže ono samozřejmě nabízí se znovu se obrátit na Sněmovnu s žádosti o prodloužení nouzového stavu do 25., kdy vlastně nám kdy vlastně rozvolníme nebo končí nám většina těch opatření.

Nicméně ono to nic neřeší. Zaprvé nevím, jestli bychom našli podporu pro to prodloužení nouzového stavu, takže to je také situace, na kterou dnes neznáme odpověď. A ta situace se může zopakovat, že, nedejbože. Může se stát, že budeme potřebovat dělat nějaká opatření podle zákona mimo nouzový stav, protože ten prostě skončí. Skončí buď 17., nebo možná 25., já v tuto chvíli nevím, to jsou všechno otázky, které si klademe, které jsme si kladli, a musíme tady právní oporu mít.

Takže chce to expertízu, budou tam přizváni asi další právní experti, vezměte si, toho času je málo, nešlo to ani klasickým připomínkovým řízením, a zase se k tomu znovu vrátíme. Takže to je celé.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Česká rozhlas: Ještě na to navážu. Takže varianty jsou teď takové, že buď se dohodnete na nějaké variantě té novely zákona o ochraně veřejného zdraví, anebo budete žádat o prodloužení nouzového stavu další?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Anebo onen ústavní zákon.

Zdeňka Trachtová, Česká rozhlas: Ale ten nestihnete schválit do 17. května.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ale tak my se nebavíme… Trošku se oprosťme pouze od 17. nebo 25. května. Prostě my tady čelíme nějaké situaci, nějaké pandemii ta má samozřejmě nějaký vývoj a ten vývoj je dnes nějaký, ale na začátku června může být může být jiný Ale není to vždy nutné, podle mého názoru, vyhlašovat nouzový stav, což je skutečně nějaký stav, řekněme, mimořádný, zcela mimořádný z hlediska i omezení skutečně základních práv a svobod. Ale bavíme se o tom, že budeme moci regulovat nějaké skutečně epidemiologicky závažné činnosti a provozy.

A nikde se nehovoří o tom, že budeme zakazovat pohyb osob nebo že budeme zakazovat vycházet ven a tak dále. To samozřejmě nějaká věc, která se řeší možná skrze nouzový stav a podobně. Ale toto je skutečně čistě odborná věc, epidemiologicky závažné provozy, které může ministerstvo regulovat, a v tomto směru já v tom zkrátka problém nevidím.

Ale jestli se ptáte, co bude, pokud nebude nouzový stav a nebude přijat zákon daný ústavní, tak my pojedeme nadále podle zákona o ochraně veřejného zdraví v rámci těch kompetencí, které máme, které určitě nejsou úplně nulové. Naopak, můžeme řešit právě například regulaci provozu restaurací, škol a tak dále. Je to tam jasně vyspecifikováno.

Takže v tomto směru se budeme řídit zákonem o ochraně veřejného zdraví v rámci těch mantinelů, který nám dnes dává, a budeme se nadále snažit tu situaci zvládat, protože já si úplně nedokážu představit, že ze dne na den řekneme, že vlastně všechno končí. To prostě takto možné není. A to riziko, že by tady mohla vzniknout nějaká druhá vlna té pandemie, to je příliš, příliš velké.

Zdeňka Trachtová, Česká rozhlas: A ještě doplňující otázka. Umožňuje vám tedy ten aktuální zákon o ochraně veřejného zdraví, umožňuje vám udržet ten harmonogram uvolňování opatření tak, jak jste si ho naplánovali, čili do, pokud se nemýlím, 25. května?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: V některých oblastech ano, v některých oblastech je to složitější. Budeme na to případně muset jít nějakým výkladem, nebo zkrátka řekneme si, že ty oblasti nebudeme regulovat, a uvolnili bychom je dříve. Takže je to, řekněme, otázka právě těch specifických oblastí. Někde ta možnost existuje, někde nikoliv. Ale my stále se budeme snažit nebo budeme dělat všechno pro to, abychom se pohybovali v rámci daného zákona a ten využili maximálně, protože ten zákon je tady od toho, abychom skrze ten zákon bojovali proti pandemii a šířili, respektive zamezili šíření. A pokud bychom rezignovali vůbec na tento zákon o ochraně veřejného zdraví, tak ho nemusíme mít. Ten zákon je tady od roku 2000 a funguje, a myslím si, že bychom podle něj měli postupovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý večer. Pane ministře, já vás jenom poprosím tedy o doplnění. Jaká ta některá nebo jaké některé oblasti to jsou, u kterých si myslíte, že by to mohlo být problematické? Můžeme to vzít právě z této strany?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak řekněme, pokud bych byl zcela specifický, tak třeba v zákoně dnes není popsáno, že můžeme regulovat provozování přírodních a umělých koupališť, to znamená bazénů. Což víme, že je vysoce potenciálně infekční prostředí, kde se šíří kontaminovaný aerosol, kapénky a podobně. Není možné tam regulovat šatny a zázemí. Takže v takovém případě samozřejmě to je třeba provoz, který je velmi epidemiologicky závažný, a v zákoně nyní nemáme ho takto specifikován, na rozdíl třeba od restaurací a dalších.

Takže to je jedna z oblastí. Pak je to otázka některých těch hromadných akcích, kdy tam některé věci vyspecifikované v tom zákoně jsou, jiné ne. Já si myslím, že to je spíše otázka právě nějaké možná nedokonalosti toho zákona, tak jak byl v minulosti připravován a novelizován, že z nějakého hlediska tam prostě jsou některé nelogičnosti. Ale budeme se snažit je dovodit výkladem, protože pokud jsou tam například regulace divadelních a filmových představení, a nejsou tam regulace hudebních představení přímo takto explicitně, my jsme to tam chtěli napsat, aby to bylo jednoznačné, tak budeme se snažit zkrátka výkladem podle toho zákona postupovat.

Ale myslím si, že jinak v zásadě je to o tom, že nejenom právě, znovu říkám, nejenom o tom 25. květnu. To není tak, že bychom se k tomu upínali, ale je to o tom, že jsme chtěli mít možnost, nějakou možnost, jestli to bude skrze ústavní zákon, regulovat některé tyto činnosti, aniž bychom museli vyhlašovat ten nouzový stav nebo ho nějakým způsobem prodlužovat. Protože to je z mého pohledu skutečně stav, který má být mimořádný, pokud by tady nastala nějaká obrovská druhá vlna této pandemie, tak pak by samozřejmě bylo na místě vyhlásit třeba znovu nouzový stav. Ale nikoliv v situaci, kdy třeba budeme potřebovat pouze regulovat některé tyto závažné provozy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den, já bych měla dotaz na pana vicepremiéra, zda ten příspěvek na nájmy, o kterém jste hovořil, bude platit i pro ty provozy, které fungovaly jenom v omezeném režimu. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Příspěvek na nájem bude platit pro všechny, kteří vládním usnesením ze 12. března nemohli provozovat dále svoji činnost, přičemž nerozlišujeme už to, jestli v danou chvíli třeba provozoval e-shop nebo třeba jestli měl nějaké okénko v rámci restauračního zařízení. My vycházíme z toho, že nemohl provozovat svoji bezprostřední činnost v kontaktu se zákazníkem. Všichni tito budou mít tím pádem možnost zažádat si v rámci tohoto dotačního programu a získat 50 procent, opakuji za předpokladu, že se domluví se svým pronajímatelem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě televize Prima

Josef Mádle, TV Prima: Pane ministře Havlíčku, mám také na vás dotaz ohledně právě povolení té přeshraniční dopravy. Jsou tam nějaké podmínky? Omlouvám se, jestli to už bylo řečeno. Co by měli ti dopravci splňovat nebo jestli mají něco konkrétního splňovat i cestující?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Nejsou tam žádné specifické podmínky, nicméně je třeba počítat s tím, že pokud pojede třeba tím autobusem, pak musí samozřejmě ti pasažéři splňovat stejné podmínky ve smyslu toho, že musí mít test, a nijak to nevybočuje z povinností ostatních pasažérů, kteří třeba jedou autem.

Totéž je v rámci vlakového spoje. Samozřejmě u toho vlaku je to o něco náročnější, ale máme dohodnuto, že policie bude v těch vlacích, a bude tím pádem i toto kontrolovat. Znova je ještě třeba zdůraznit jednu věc. To, že to povolujeme, je jasný signál toho charakteru, že se otevíráme, že je možnost toto využít, ale neznamená to automaticky, že všechny mezinárodní spoje začnou jezdit. Ať už komerční, které si logicky spočítají, jestli mají pasažéry, zda se jim to vyplatí, či ne, nebo ty, co jsou třeba v rámci Českých drah, tak rovněž i České dráhy budou kalkulovat to, aby ten spoj dával smysl.

Ale předpokládáme, že postupně se to začne otevírat, respektive, že začnou jezdit. S tím, že se očekává o něco více cílené autobusové linky, které budou jezdit právě třeba pro sezonní pracovníky a podobně. Anebo třeba pro naše lidi, kteří se potřebují vrátit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a teď už dotazy prostřednictvím videokonference.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: O dotaz poprosím Renátu Bohuslavovou, Novinky.cz.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych měla prosbu na pana ministra Vojtěcha. Pane ministře, vy jste řekl: Debatovali jsme o tom, že bychom vytvořili speciální stav pandemie, aby to nebylo vázáno na nouzový stav. Něco jako nouzový stav celostátní pandemie. Můžete mi vysvětlit, ve kterém z těch režimů byste tedy takovýto stav chtěl vytvořit, pokud jste tedy před chvílí řekli, že jeden zákon je nějakým způsobem debatován, druhý připravuje Ministerstvo vnitra. Tak v jaké fázi se pohybujeme? Je to už dost nepřehledné.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Myslím, že to není nepřehledné. Tento zákon byl dnes přerušen, zákon o ochraně veřejného zdraví. To byl zákon v gesci Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo vnitra přišlo s alternativním řešením, to znamená vytvořit vlastně změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, na základě které by bylo možné vyhlásit právě takovýto stav pandemie. Já to říkám, nevím, jestli to bude přesně takto popsáno, ale říkám to velmi, řekněme, deskriptivně. Že to zkrátka bude stav, kdy je na území pandemie, a na základě tohoto stavu bude možné vyhlašovat daná opatření a regulace skrze vládu.

To znamená, je tam nějaká vyšší míra, vyšší právní síla v tom ústavním zákoně. Takže nemyslím, si, že by to bylo nepřehledné. Buď tady máme zákon o ochraně veřejného zdraví a v rámci něho se pohybujeme a chceme precizovat dané kompetence tak, jak jsme to navrhli my, anebo půjdeme cestou ústavního zákona, kde bude tedy vytvořen nějaký nový model, nový, řekněme, stav právě té pandemie, a skrze něj budou daná opatření vydávána na základě rozhodnutí vlády.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Děkuji. Ještě bych se k tomu jen doptala, nebo spíš dodala: Pane ministře, nepřehledné to je, protože ten stav měníte každé co dva dny, potažmo po týden. Skáčete ze zákona do zákona a pokaždé je to trochu jinak. Zároveň bych se k tomu doptala: Vy říkáte, že ten zákon už je dostupný. Já jsem ho na stránkách vlády nenašla. Ptala jsem se vaší tiskové mluvčí už minulý čtvrtek, jestli bych se k němu nemohla dostat. Nemohla. Možná byste tedy tyto otázky eliminovali, kdybyste tedy zveřejnili už v té době, kdy jste řekl vůbec ten záměr, že takovou věc připravujete. Proč jste to tedy neudělali rovnou? Proč nám to takhle dávkujete a nedáváte nám to všechno dohromady? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ten návrh byl dnes předložen, to je pravdou, že samozřejmě jsme na něm pracovali v minulém týdnu, nebyl ještě hotov. Ovšem já jsem spíše poukazoval na to, že se právě různí komentátoři vyjadřují k něčemu, co ještě neviděli a nečetli. Takže pak je otázka skutečně, jak erudované je takové popisování nějakého zákona. A říci hodnocení jeho protiústavnosti, když ještě neexistoval.

Ale už se nechci k tomu vracet. Ten zákon nyní je k dispozici, byl nahrán do e-klepu, takže v tomto směru je k dispozici každému, aby se na něj mohl podívat. Ale zkrátka ten zákon je nyní přerušen, takže to není úplně relevantní debata.

Znovu říkám: To není o nepřehlednosti. Tady byl nějaký návrh Ministerstva zdravotnictví a Ministerstvo vnitra přichází s alternativním návrhem. To si myslím, že je zkrátka věc, která je legitimní. A vláda se k tomu bude ve čtvrtek vracet a bude hledat tu správnou cestu, jak dále postupovat. To je všechno.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dovolte mi jen poslední dotaz, prosím, k tomu. Pan ministr Hamáček mi řekl, že ten váš návrh je podle něj protiústavní. Vy říkáte, že je s Ústavou v pořádku. To nevypadá na drobné rozpory, to je docela zásadní rozdíl. Tak jak to tedy je? Je protiústavní, nebo není?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já jsem přesvědčen, že není protiústavní. To jsou zkrátka dva názory na ten daný zákon, ale myslím si, že jsme se nebavili o té věcné podstatě, pokud jde o ten obsah. Ten věcný obsah, co by mělo být regulováno. Bavíme se o tom, jestli tyto kompetence mají být ještě ze zákona o ochraně veřejného zdraví, anebo mají jít tím mechanismem, o kterém jsem hovořil. Část členů vlády je přesvědčena o tom, že to není protiústavní, a pan ministr Hamáček má v tomto směru jiný názor.

To je legitimní, ta debata se takto vedla. Není ani shoda na úrovni právníků. Samozřejmě náš legislativní odbor, který připravoval daný návrh, tak by bezesporu nevytvořil protiústavní návrh zákona. Zase legislativa z Ministerstva vnitra má jiný názor. Myslím si, že v tomto směru říkat, jestli ten názor nebo ten názor je správný, není úplně korektní. Protože to je zkrátka nějaký právní názor a rozhodne nakonec vláda.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Paní redaktorko, já bych jen doplnila o dvě věty. Konstatovat, zda je, či není něco protiústavní, může jen Ústavní soud. Kvalifikovaně. To znamená, do té doby je to jen hodnocení nějakých právních názorů. Děkuji.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz, prosím, deník Blesk, Jakub Veinlich.

Jakub Veinlich, Blesk: Hezký den. Pane ministře, já nechci úplně přikládat pod kotel, ale já bych se rád zeptal, protože paní ministryně financí tady řekla, že vlastně ani na vládě nemáte úplně vydefinováno a vůbec vyjednáno to, jestli nouzový stav má trvat do 17., nebo do 25. května. Mě by zajímalo, jestli vy tedy budete nějakým způsobem potřebovat po 17 květnu, tak jak prodloužila nouzový stav Poslanecká sněmovna, uplatňovat některá opatření, a zajímalo by mě tedy na základě jakého zákona? Protože už jsme tady říkali a vy jste sami potvrzovali, to, co jste dnes tedy přerušili a pan ministr vnitra má tedy připravit, je ústavní zákon, který nelze tedy v legislativním stavu nouze projednávat a trvá to nějakým způsobem mnohem déle. Budete tedy potřebovat po 17. květnu ještě uplatňovat nějaká opatření a skrzevá jakého zákona? A pak bych měl ještě dotaz na pana Havlíčka.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já jenom než si z toho pan kolega Vojtěch vezme, tak bych jen korigovala, co jsem řekla, pane Veinlichu. My jsme vůbec neřešili prodloužení nouzového stavu. Vláda rozhodla minulý týden, že nouzový stav končí v souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny 17. května. Pouze jsme debatovali možnosti legislativní toho zákona o veřejném zdraví, jiného názoru Ministerstva vnitra a toto nebylo na pořadu dne. Já jsem to pouze uvedla jako příklad možného třeba zamyšlení se nad tím, ke kterému se vláda ale zatím nekloní. Dekuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Přesně tak. Bude záležet na vývoji epidemiologické situace. Zatím se jeví dobře a čeká nás další vlna rozvolnění příští týden v pondělí. My vždy toto vyhodnocujeme také právě v závislosti na té epidemiologické situaci a pak se rozhodneme, jak dál. To, že některé věci můžeme, znovu říkám, regulovat i podle současného znění zákona, který tady platí od roku 2000 a ty kompetence pro Ministerstvo zdravotnictví v něm jsou jasně specifikovány, to je prostě pravda a budeme se tímto zákonem řídit v rámci těch mantinelů, které nám dává. A pokud něco nebude možné řešit skrze mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, tak pak se ta regulace bude muset po 17. zrušit.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Na mě tam byla ta otázka, co se týká rozvolňování. No my se v žádném případě nenecháme vyprovokovat, vyhecovat k tomu, že něco uzavřeme, respektive otevřeme dříve jen proto, že končí nějaký legislativní režim. My jsme země, která patří mezi absolutní světovou, řekněme, sestavu těch nejdříve otevírajících zemí nebo zprovozňujících ty jednotlivé provozovny. Je to Rakousko, jsme to my, je to třeba Austrálie jsou to některé severské země.

To znamená, z tohoto úhlu pohledu jsme jasně vytyčili náš jízdní řád. Nic nebylo chaotické v něm, jak nám dnes někdo podsouvá. My jsme ho dali na pět etap a jasně jsme řekli, když jsme ho dali na pět etap, že pokud se bude po Velikonocích situace vyvíjet lépe, jsme připraveni ho urychlit. Situace se vyvíjela lépe, výrazně lépe, tak jsme urychlili. Přece to, že to zredukujeme, to není špatná zpráva. To je dobrá zpráva a je to v důsledku toho, že ty výsledky jsou velmi dobré. Takže jsme to zredukovali o čtrnáct dní, v tuto chvíli tento jízdní řád naplňujeme.

Poté jsme ještě opětovně, poté, co se to vyvíjelo dobře, urychlili ještě to shromažďování osob v rámci kulturních, sportovních a podobných akcí do sta lidí, to jsme ještě posunuli o čtrnáct dní. A v tuto chvíli máme jasný jízdní řád, který nám 11. otevírá obchodní centra, tím pádem komplet maloobchod, a zahrádky, respektive hospody se zahrádkami, a od 25. uvažujeme o restauracích a o tom zbytku, který tam jasně byl.

Pokud by se samozřejmě situace vyvíjela lépe a bylo to opětovně potvrzeno ze všech úhlů pohledu, zejména epidemiologů, můžeme ještě uvažovat o nějakém zrychlení, ale stejně tam musíme vidět i riziko, kdyby se to třeba vyvíjelo hůře a bylo by třeba přibrzdit.

Takže stále platí, co jsme řekli: Jízdní řád je nastaven a my se nemůžeme v tomto dívat jen na to, do jaké míry prostě platí či neplatí nouzový stav, za předpokladu samozřejmě, že neporušujeme zákon. To znamená, pokud bude třeba ještě něco nechat otevřené, což je pravděpodobné, tak pojedeme podle zdravotního zákona.

Jakub Veinlich, Blesk: Jestli ještě mohu, pane ministře Havlíčku, k tomu možnému přeshraničnímu cestování. Jestli byste mohl ještě upřesnit, kdo se bude nějakým způsobem vracet těmi autobusy a vlaky, tak bude muset mít, stejně jako je dnes potřeba mít při návratu zpět do republiky, testy, které prokáží nějakým způsobem jeho negativní nákazu koronaviru. A ještě jestli bych se mohl zeptat pana ministra Vojtěcha ohledně paní poslankyně Věry Adámková, která má vést tým českých vědců vyvíjejících vakcínu, mimo jiné držitelka Bludného balvanu, která se prohlašuje za certifikovanou homeopatku. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká toho cestování, pro všechny budou platit stejné podmínky a pravidla, jako kdyby jeli autem. To znamená ano, pokud pojede třeba autobusem, tak bude muset mít test, vše v tom režimu, který už jsme odsouhlasili.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já bych se nerad vyjadřoval takto k paní profesorce. Ona pracuje na Institutu klinické a experimentální medicíny v IKEM, což je prestižní pracoviště. Byla iniciátorkou daného projektu vývoje vakcíny, vlastně koordinuje ta tři pracoviště, která jsou v tom zapojena, a v tomto směru si myslím, že pracuje tak, jak má na tom projektu, jak jsme se dohodli. Takže nerad bych se v tomto nějak vyjadřoval. Děkuji.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak další dotaz prosím, Deník N, Bára Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Já jen abych to správně pochopila. Vy tedy očekáváte, že buď tedy ve čtvrtek přesvědčíte svého koaličního partnera o tom, že ten zákon není v rozporu s Ústavou, nebo ho nějakým způsobem upravíte nebo jak budete dál postupovat? Možná jste to už říkal a já jsem to jen nezachytila. To je jedna věc. A druhá věc: Vy jste to při psaní toho zákona nějak konzultovali s odborníky na Ústavu?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ty alternativy, tak znovu říkám: Ve čtvrtek budou na stole dvě cesty. Uvidíme, s čím přijde konkrétně Ministerstvo vnitra. My samozřejmě na tom budeme spolupracovat, jestli najdeme cestu právě skrze změnu daného ústavního zákona. A ve čtvrtek se tedy vláda na základě toho určitě svědomitě rozhodne, jak dále postupovat, a zváží všechny alternativy pro a proti. Takže to si myslím, že je zodpovědný přístup, a v tomto směru v tom nevidím žádný problém.

V konečném důsledku důležité je hlavně to, a z mého pohledu jako ministra zdravotnictví, který má tu hlavní odpovědnost, abychom vlastně tady předešli nějakým zásadním dopadům dané pandemie, abychom byli schopni nějakými nástroji ochránit zdraví našich obyvatel, ochránit zdravotnictví před nějakým explozivním nárůstem počtu pacientů. Takže to je moje role, to je můj úkol, to je moje pozice a budu hledat veškeré cesty pro to, abychom byli schopni toto naplnit.

Jinak pokud jde o přípravu toho zákona, ten zákon připravovalo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odborníky, legislativní odbor, pan náměstek Policar a podobně. Takže myslím si, že byl připravován odborným aparátem Ministerstva zdravotnictví. A to, jestli je ústavní, nebo není ústavní, v konečném důsledku, jak řekla paní místopředsedkyně vlády, že může posoudit pouze Ústavní soud. To je skutečně věc, která nepřísluší hodnocení jednotlivců. A my jsme přesvědčeni, že ten návrh zákona, tak jak jsme ho předložili, v té systematičnosti, když se podíváte, a skutečně bych si přál, aby si každý přečetl ten zákon, to stávající znění, a podíval se, jaké má kompetence nyní Ministerstvo zdravotnictví, možná bude trošku překvapen, tak skutečně nevybočuje z toho rámce kompetencí Ministerstva zdravotnictví, tak jak jsou tam dnes definovány.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak já o další dotaz poprosím Petra Švihela, Seznam Zprávy.

Petr Švihel, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já bych měl dotaz na paní ministryni ohledně elektronické evidence tržeb. Zajímá mě vzhledem k tomu, že jste v dřívějších dobách vždycky argumentovala tím, že jde o narovnání podnikatelského prostředí, tak jestli se teď neobáváte, že to může nějakým způsobem, ta přechodná doba, opět pokřivit to podnikatelské prostředí. A případně jestli nebudou chybět peníze právě z elektronické evidence tržeb. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak odpověď je poměrně jednoduchá. Samozřejmě ideální stav to není, ale představa, že teď si musí zavádět a pořizovat terminály a nějakým způsobem ani nemůžeme pořádně školit a svolávat. Prostě ta setkání, co jsme měli v plánu, tu kampaň, kterou jsme v podstatě přerušili. Takže to je jedna z velice… Veletrhy, co se týče těchto zařízení. Takže to všechno brání tomu, abychom uvedli elektronickou evidenci tržeb bezproblémově v život.

A víte, na tu vaši otázku odpovím docela jednoduše: No, propadu se neobávám z toho důvodu, že ten propad bude bohužel tak velký, že ta částka, se kterou jsme počítali z elektronické evidence tržeb, by stejně v tuto chvíli nebyla reálná vzhledem k tomu, že celá řada těch subjektů žádné tržby anebo mnohem menší tržby bude mít. Buďto nebude mít žádné, nebo menší. Takže to v tuto chvíli nehraje roli.

A já jsem to velmi uvažovala. Víte, že už tehdy ty návrhy padaly, ale my jsme nebyli tak daleko, jako jsme teď. Nevěděli jsme, co přinese pandemie, bylo to všechno na začátku. Nevěděla jsem ani, jak dlouho bude trvat nouzový stav, proto jsme to odvíjeli od konce nouzového stavu plus tři měsíce. A teď by to vyšlo, pokud skončí 17., a zatím neplánujeme nic jiného, tak plus tři měsíce, tak by to vyšlo do velice nevýhodné doby. Nemůžeme jet kampaň…

To všechno jsem prostě dala na misky vah a víte, že když jsem žádala o schodek 300 miliard, tak už jsem avizovala propad příjmů asi 140 miliard, pokud se nemýlím. V tuto chvíli to jsou poslední čísla. Já pořád věřím, že to zvládneme, a považuji za správné v souladu se svým svědomím a vůbec se všemi těmi okolnostmi tento návrh podat, a proto jsem tak učinila. Děkuji.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz prosím server iDNES, Josef Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer. Já se připojím k tomu, na co se ptá většina novinářů. Jestli jsem to pochopil správně, pokud se ve čtvrtek neshodnete na ústavně konformním řešení, které by udrželo vlastně ta opatření do 25., nebo na takovém řešení, které by mělo podporu celé vládní koalice, je možné, že řeknete, že ano, uznáváte, nemáme cestu, která by měla podporu, aby to udržela do 25. To znamená, my říkáme, že 18. května, nikoliv 25. budou moci lidé jít do vnitřních prostor do restaurací, do bazénů a jak jsou ta opatření vyjmenována. Že tohle to uznáte, že prostě ten týden neuhájíte. Druhá věc. Paní ministryně, vy jste se shodli na odložení elektronické evidence do konce roku. Bavili jste se o možnosti, že byste EET už vůbec neobnovovali? Lépe řečeno, že by to nebyl jenom stav do konce roku, to odložení, ale že by byl odložen, řekněme, na smetiště dějin, když to řeknu takhle nadneseně? Že by EET už vůbec nebyla? A třetí věc: Možná jste to řekli, ale já jsem to nepostřehl. Bavili jste se, nebo měli jste se bavit o možnosti odložení odvodů firmám na sociální pojištění. Možná jste to řekli a jen jsem se toho nevšiml. Prostě řešili jste to, shodli jste se na tom, schválili jste to? Děkuju. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Začnu tedy znovu tím tématem daného návrhu zákona. Skutečně bude vše záležet na vývoji té epidemiologické situace. Pokud seznáme, že ta situace je dobrá, a nebudeme mít žádnou jinou cestu, tak samozřejmě se stane to, že od 18. se ta opatření, která nemůžeme řešit, nebo ty regulace, které nemůžeme řešit skrze zákon o ochraně veřejného zdraví, tak se bude muset zrušit, protože nebudeme mít žádnou jinou variantu.

Já si nemyslím, že je to správná cesta. Já jsem přesvědčen o tom, že rozvolňování má probíhat, na tom jsme ve shodě i z hlediska epidemiologického, ale že má probíhat pozvolně, že máme mít onen distanc mezi těmi jednotlivými vlnami, abychom byli schopni vyhodnotit dopady daného rozvolnění a v tomto směru bychom o toto přišli.

Takže museli bychom se s tím poprat v rámci daného právního předpisu, který máme v dané situaci k dispozici, a to je zákon o ochraně veřejného zdraví. A to je asi vše, co k tomu mohu říct.

Je jasné, že některá ta opatření nejsou skutečně otázkou ani 17. ani 25. Některá ta mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví budou platit možná několik měsíců. Bavíme se třeba o těch hromadných akcích, festivalech tisícičlenných, desetitisícičlenných. Tam budeme postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví, protože věříme tomu a jsme přesvědčení, že máme tuto kompetenci.

Takže není to tak, že by všechno skončilo 18. Ale některé ty oblasti, které nejsou v tom zákoně takto specifikovány, tak bychom pravděpodobně nešli tedy podle zákona o ochraně veřejného zdraví, tak bychom neriskovali to, že to bude napadeno. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já odpovím k té první otázce jednoduše. Ne, o tom jsme se nebavili, ani o tom neuvažujeme. Je to jedna z podmínek našeho programového prohlášení vlády,  EET. Takže bavili jsme se jenom o tom odložení, žádné jiné návrhy nepadaly.

K té vaší druhé otázce: Ano, to jsme diskutovali. Nicméně ta novela zákona o sociálním pojištění, doufám, že to říkám správně, byla nastavena tak, že jednak obsahovala tento odklad odvodů, v podstatě mohu říci, že jsme se na tom i na bázi vlády shodli, že by se odložily těm, kteří o to budou mít zájem, že by se odložily jednoduše. V podstatě oni by podali ten příslušný formulář a nezaplatili. Tím by se mělo za to, že žádají o odložení o tři měsíce. Úrok by tam byl čtyři procenta, víte, že normálně je 18 procent, takže by byl 4 procenta

Bylo by to na tři měsíce. Začalo by to vlastně 20. června, což jsou květnové platby, pokud se nemýlím. Skončilo by to 20. září, ale ještě jsme se domlouvali, že bychom nechali měsíc na to, aby doplatili tu částku za ty 4 procenta. Takže na tom byla shoda.

Nicméně druhou součástí té jedné novely byl Antivirus typu C, na kterém shoda nebyla z toho důvodu, že v podstatě materiál přišel na poslední chvíli, byly tam změny, nebylo to vydiskutováno. Je to velmi rozpočtově náročné. Je tam celá řada otázek, které si musíme říci, jestli vůbec do toho jít.

Musíme vyhodnotit Antivirus, protože toto by byla jedna forma kurzarbeitu. Musíme skutečně si říci, že skončíme Antivirus, na to by navázala nějaká jiná podpora, musí to být vydiskutováno se sociálními partnery. Takže toto byl ten důvod, proč se vlastně tento zákon nakonec neprojednával. Děkuji.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: A já o další dotaz poprosím Roberta Müllera z agentury Reuters.

Robert Müller, Reuters: Dobrý večer. Měl bych dotaz na paní ministryně financí, a ten se se týká toho, čeho jste se dotkla, a sice čísel plnění státního rozpočtu, která dnes vyšla. Tak jestli ve světle těch čísel, která dnes vyšla, to znamená, že schodek už je skoro na 100 miliardách korun na konci čtvrtého měsíce, tak jestli je podle vás stále realistické očekávat ten letošní schodek na těch 300 miliardách, které naposledy prošly Sněmovnou, nebo jestli se to bude muset ještě upravovat. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak ano, já jsem dnes komentovala už pokladní plnění, vydali jsme tiskovou zprávu. Schodek je, tuším, nemám to teď s sebou, 93,4, jestli se nemýlím. A je to, když se podíváte do toho zdůvodnění v tiskové zprávě, tak příjmy, zatím se propad příjmu až tak neprojevil, tam je propad nějak kolem dvou miliard, ale projevuje se už strmý nárůst výdajů, které jsou zhruba kolem 60 miliard.

Samozřejmě projevuje se tam celá řada těch programů, které dostáváme do ekonomiky. Je tam, když bych ty nejvýznamnější položky uvedla, tak je tam 22 miliard je nárůst na sociálních dávkách, 14 miliard na důchodech meziročně nárůst, pak je tam téměř 14 miliard na investicích, to je pro mě dobrá zpráva, z toho jsem měla radost. Pak je tam navýšení na platy učitelů atd. Celá řada těchto položek.

Proto jsem i byla asi před těmi čtrnácti dny nebo třemi týdny, ono to hrozně letí, v Poslanecké sněmovně s novelou zákona o státním rozpočtu s deficitem 300 miliard. Je to otázka, víte, velká neznámá je čas. Jestli se nám podaří prostě všechna ta opatření, která jsme si naplánovali stran rozvolnění, a já věřím, že ano, protože čísla epidemiologická, nejsem odborník, ale jsou velmi, velmi slibná, pozitivní. To znamená dostat tu ekonomiku do kondice. Ono to nebude hned z nuly na sto, to říkám pořád, ale už to, že se začne ta ekonomika prostě oživovat a začne vlastně fungovat, tak to bude určitý přínos.

Nicméně ten čas je velká neznámá. Teď budeme jednat ještě o celé řadě opatření. Já už jsem vládní kolegy upozornila, že se budu chtít bavit, a my jsme tak i domluveni, já jsem dnes rozeslala všem vládním kolegům dopisy, kde jsem je požádala o vyjádření se k plnění v jejich kapitolách. To znamená v podstatě k nespotřebovaným výdajům, těm vázaným, nevázaným.

Protože já si říkám, že je možná čas a bude to nezbytné, pokud bychom měli uvažovat o nějaké další novele zákona o státním rozpočtu, a teď rozhodně to na pořadu dne není, ale s ohledem na ta další opatření může ta situace přijít. A já si všímám, že je celá řada položek na těch jednotlivých kapitolách, které se nehýbou, nejsou čerpány, protože já si myslím, že ten důvod může být různý. Chci vyjádření od kolegů.

Je to určitě dáno i tím, že ekonomika nejede na 100 procent. Takže já chci vědět, jestli ty položky třeba, které se naplánovaly a vycházely z jiné ekonomické reality toho řádného rozpočtu 2020, jestli jsou reálné, jestli je nepřesunout třeba někam jinam, na nějaké jiné priority a tak.

To znamená, že já chci nejen teď vést debatu o rozpočtu 2021, což už teda je nejvyšší čas. My to nějak připraveno máme. Budeme se o tom s kolegy bavit. Ale je nezbytné vést debatu i ještě o rozpočtu 2020, protože si myslím, že tak, jak byl nastaven, může být nereálné v různých položkách, že bude vyčerpán, a je prostě…

Mně nejde o to nějakým způsobem krátit významně, protože já nechci se do prosperity proškrtat. Takovou zkušenost tady máme z roku 2010 nebo 2011 a víme, kam nás to přivedlo. Takže to opakovat nechceme. Ale chci se bavit o tom, zda některé položky nepřesunout na důležitější věci a tak dále. Takže určitě tu debatu povedeme teď v průběhu měsíce května. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Děkujeme za videodotazy a ještě Česká televize. 

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych, prosím, měla ještě upřesnění. To, že se novela ústavního zákona o bezpečnosti nemůže probírat ve zkráceném řízení, nám napsal pan ministr Hamáček. Nicméně na druhou stranu, když se podíváme do § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který řeší ten stav legislativní nouze, tak zda tedy jste měli na vládě právníky, oba jste ostatně právníci, jak to tedy je, abyste to ještě ujasnili. Bude se to moci projednávat ve stavu legislativní nouze? Nebude? Protože je to pro tuto problematiku zásadní. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, je to zásadní. A já jsem to ještě také znovu ještě prověřoval a nic nebrání tomu, aby tento zákon byl projednán ve stavu legislativní nouze. Není tam žádná překážka, takže ano, tento zákon může být projednán ve stavu legislativní nouze. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já předpokládám, že kolega už to konzultoval v Parlamentu, což já jsem ještě nestihla. Pokud je to legislativně technicky možné podle jednacího řádu, tak určitě ano. To já nebudu zpochybňovat. Ono je otázka někdy, co je možné, možná není účelné. Ale to je otázka dalších širších debat. V tuto chvíli bychom předjímali. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: O tom určitě vláda bude jednat právě ve čtvrtek. Takže podle všeho skutečně, jsem to ještě prověřoval pro jistotu i na legislativě Ministerstva zdravotnictví, že to možné je, že tam nic tomu nebrání. Ale budeme o tom tedy jednat ve čtvrtek.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. To je z dnešní tiskové konference vše. Hezký večer.