Tiskové konference

11. 5. 202017:49

Tisková konference po jednání vlády, 11. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat ministra zdravotnictví pana Adama Vojtěcha.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vás chtěl seznámit s body, které jsem dnes navrhl jako ministr zdravotnictví na pořad dnešního jednání vlády.

Asi to nedůležitější, tak jak jsem pochopil i mediálně, je otázka úpravy povinnosti nošení roušek, respektive ochrany horních cest dýchacích, kdy vláda schválila, respektive vzala na vědomí změnu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, kdy tedy od 25. května měníme podmínky pro nošení roušek.

Ty všeobecné podmínky, kdy od 25. května tedy bude povinnost nosit roušky v uvozovkách pouze ve vnitřních prostorách staveb mimo bydliště logicky, pak v prostředcích veřejné dopravy, což je městská hromadná doprava, ale i taxislužby, a dále, pokud jde o vnější prostory, tak na všech ostatních místech, kde se nacházejí, alespoň dvě osoby v bližší vzdálenosti než dva metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti. To znamená v případě, že půjde rodina společně, tak ti roušky mít nemusí, ale pokud budu v kontaktu s někým jiným na vzdálenost bližší než dva metry, tak rouška bude nadále povinná.

Takže řešíme, řekněme, v tomto přechodném kroku ty situace, kdy zkrátka lidé jsou někde osamoceni na procházce a podobně, není nikdo v blízké vzdálenosti kolem nich. V takovém případě tedy nebudou muset již nosit roušku, ve všech ostatních případech ano. Rozhodli jsme se tedy pro termín 25. května po konzultaci s epidemiology, s pracovní skupinou pana docenta Maďara i s panem profesorem Prymulou na základě toho, že epidemiologická situace se stále jeví dobře, a můžeme si to tedy dovolit.

Je to plán na 25. 5., je to vlastně ta poslední vlna nějakých větších rozvolnění opatření. Víte, že dnes je velmi masivní vlna rozvolňování. Uvidíme, jaký bude ten efekt daného rozvolnění, a pokud se nic zásadního nestane – a věřím tomu, že nikoliv – tak pak můžeme přistoupit k tomuto dalšímu kroku, kromě tedy rozvolnění těch dalších provozů i určitému rozvolnění povinnosti nosit roušky. A nadále pak budeme vyhodnocovat tu situaci.

Takže tolik asi k tomu hlavnímu tématu, byť my jsme ještě schválili jedno mimořádné opatření, které platí pro nošení roušek již od zítřka, od 12. května, a jsou to výjimky. Jsou to další výjimky, které zkrátka vyšly z praxe. Týkají se zejména otázky pacientů a zdravotnických pracovníků, kteří nebudou muset po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné při poskytování zdravotní péče, nosit roušku. Týká se to třeba logopedů a dalších takovýchto odborností. Takže v tomto směru logicky v těchto případech nebude povinnost nosit roušku.

A dále se to týká studentů nebo účastníků přijímacího řízení, akademických pracovníků nebo členů zkušebních komisí pro státní zkoušky a přijímací zkoušky na vysokých školách, pokud je zachován rozestup nejméně 1,5 metru a pokud je v místnosti maximálně 15 osob, a dále také účastníků přijímacího řízení a členů zkušebních komisí, pokud se bavíme o dalších vzdělávacích institucích. Opět pokud je zachován určitý rozestup nejméně 1,5 metru.

Vychází to z nějakých podnětů, kdy zkrátka se provádí třeba přijímací zkoušky, kdy je nutné zkrátka, aby člověk měl možnost využívat obličej, třeba i v nějakých uměleckých školách a podobně. Takže v tomto směru je to také určitá výjimka, kterou zavádíme již od zítřka v rámci mimořádného opatření týkající se nošení roušek.

Jinak vláda dnes také schválila, řekněme, překlopení těch krizových opatření podle krizového zákona do mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví od 18. května. To znamená, po ukončení nouzového stavu, tak jak jsme avizovali, že tedy nebudeme žádat o prodloužení nouzového stavu, ale ty zbytkové provozy, jako jsou vnitřní prostory restaurací, hrady, zámky, vnitřní prostory a tak dále, jak je to v té poslední vlně specifikováno, tak tedy budou do 25. května regulovány skrze zákon o ochraně veřejného zdraví mimořádnými opatřeními ministra zdravotnictví, Ministerstva zdravotnictví. A tato mimořádná opatření dnes vláda taktéž vzala na vědomí. A tím vlastně končí ta krizová opatření od 18. května podle krizového zákona.

Takže tolik řekněme ke covidové agendě a dovolte, abych vás ještě seznámil s jedním, podle mého názoru velmi důležitým bodem Ministerstva zdravotnictví, necovidovým, protože není jen covidem živ člověk, a to je novela zákona o návykových látkách, na které jsme pracovali ještě tedy v době předcovidové, a jsem rád, že jsme ji nyní dokončili a vláda ji schválila.

Ta novela zákona řeší dvě základní oblasti. Jednak dokončuje elektronickou preskripci léků, kdy doposud vlastně veškeré standardní léky jsou již předepisovány na elektronický recept. Myslím si, že zejména v době teď této krize to všichni velmi ocenili, všichni lékaři a pacienti, že máme elektronický recept. Přes různé protesty v minulosti se ukázalo skutečně, že to je nezbytné elektronizovat.

A my nyní vlastně dokončujeme tuto elektronizaci tím, že budou nově elektronizovány takzvané recepty s modrým pruhem, což jsou vlastně recepty na léčivé přípravky, které obsahují vysoce návykovou látku. Doposud tedy, opiátové léky například, doposud byly papírové tyto recepty s modrým pruhem. Nově budou také elektronizovány, takže tím skutečně dokončujeme kompletní elektronizaci preskripce léků v České republice.

A druhá oblast, která je řešena touto novelou zákona, je pěstování léčebného konopí. Také velmi důležitá věc. Víte, že léčebné konopí je od tohoto roku hrazeno z 90 procent z veřejného zdravotního pojištění. Našim cílem je, abychom zajistili další dostupnost tohoto léčebného konopí pro pacienty, snížili cenu, a proto jsme přijali tedy tuto novelu zákona, která rozšiřuje počet pěstitelů léčebného konopí v České republice.

Doposud ten systém fungoval tak, že Státní ústav pro kontrolu léčiv vysoutěžil jednoho pěstitele, který, pouze tento pěstitel, byl oprávněn vypěstovat léčebné konopí a prodat ho pak státu. Nyní, pokud ti pěstitelé splní dané podmínky zákonem, které jsou poměrně přísné z hlediska bezpečnosti a podobně, tak můžou pěstovat léčebné konopí, mohou ho pak následně prodávat distributorům, kteří ho dodávají do lékárny. Případně, což je také novinka, ho budou moci vyvážet do zahraničí, což doposud nebylo možné.

My si od toho návrhu zákona slibujeme, že by se tím měla zvýšit konkurence na trhu léčebného konopí, a tedy i snížit cena jak pro systém veřejného zdravotního pojištění, který tedy dnes hradí léčebné konopí z 90 procent, tak v konečném důsledku i pro pacienta, protože tím by se snížil i vlastně doplatek těch deset procent, který zbývá, díky tomu, že bude snížena cena. Takže vyšší konkurence, snížení ceny léčebného konopí a vyšší dostupnost pro pacienty. Takže jsem rád, že tento návrh zákona byl rovněž schválen. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiérka a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. V takzvané covidové agendě, jak říkal můj kolega, jsem dnes jménem Ministerstva financí předložila návrh novely zákona o státním rozpočtu na rok 2021 vládě a Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Novela je jednoduchá a obsahuje v podstatě tři body.

První z nich je ten, aby se vlastně ustanovení paragrafu 8b zákona o rozpočtových pravidlech, čili zákona 218 z roku 2000 Sb., nepoužilo pro sestavování rozpočtu 2021, což znamená, že by se nepřipravoval takzvaný předběžný rozpočet, který musí být předložen vládě nebo zaslán vládě do konce května a projednán vládou v průběhu nebo do konce června vždycky toho roku předcházejícího.

Je to z prostého důvodu, že je tolik nejasných ve vývoji ekonomiky. Je neustále potřeba a bude potřeba dále a dále zpřesňovat makroekonomické predikce. Ministerstvo financí bylo první, které vytvořilo tu poslední makroekonomickou predikci. Další se chystáme v červenci. Přijímá se celá řada opatření, která budeme nadále přijímat. Zpřesňuje se vývoj příjmů, takže v tuto chvíli by to skutečně byl velmi nepřesný předběžný rozpočet, který by neodpovídal určitě té realitě, která bude až v tom rozpočtu konečném.

V souvislosti s tím souvisí další úprava, že Ministerstvo financí navrhlo vládě posunutí celého harmonogramu přípravy státního rozpočtu, teď už myslím toho finálního, a to tak, aby se posunul o měsíc – a Poslanecké sněmovně samozřejmě – a to znamená, že místo, aby se předkládal do konce srpna na vládu a do konce září Poslanecké sněmovně, tak vláda dnes schválila, aby se na vládu předložil do konce září a do Poslanecké sněmovny do konce října.

Je to dáno jednoduchým faktem, že ta predikce, na základě které budou stanoveny limity příjmů, výdajů a deficit, bude zpracována někdy kolem 10. srpna. Na základě toho začneme teprve skutečně nastavovat ta jednotná, ty priority a ta kritéria rozpočtu. A samozřejmě pak ještě na základě čísel Českého statistického úřadu bude predikce zpřesněna v září. Proto, aby byla ta maximální míra přesnosti, tak Ministerstvo financí navrhlo tuto změnu, kterou vláda schválila.

Třetí změna, která v té novele je, je, že při stanovení celkových výdajů návrhů zákona o státním rozpočtu České republiky – a teď je to myšleno na léta 2021, 2022, 2023, to znamená i v těch střednědobých rámcích – tak ministerstvo přihlédne k očekávanému makroekonomickému vývoji, protože ten skutečně se velmi mění v čase.

Dnes nejsme schopni přesně odhadnout vývoj takový, jaký prostě bude v ekonomice. Proto prostě si tady vytváříme určitý prostor pro sestavení rozpočtu tak, aby všechny priority rozpočtu byly obsaženy, abychom v žádném případě nepodtrhli růst ekonomiky, nepodtrhli vlastně spotřebu. A hlavně, abychom si vytvořili prostor pro masivní investice.

Takže to bych řekla, že byl ten zásadní zákon. Chci poznamenat, že vláda tuto novelu schválila jednomyslně, a bude předkládána do Poslanecké sněmovny s požadavkem na projednání ve stavu legislativní nouze vzhledem k těm termínům, které jsou šibeniční.

V té necovidové agendě, to znamená v řádné vládě, projednala vláda novelu zákona o dani z přidané hodnoty z dílny Ministerstva financí a související novelu celního zákona. V podstatě jednou větou bych to shrnula: Je to implementační novela. To znamená, vše, co tato novela obsahuje, jsme byli povinni implementovat na základě evropských předpisů. Novela prošla řádným legislativním procesem. Všechny rozpory po cestě toho legislativního procesu byly vypořádány.

To znamená, byla předkládána bez rozporu, a asi nejvýznamnější změna je ta, že se ruší osvobození pro zásilky ze třetích zemích, kde do 22 eur byly osvobozeny od DPH. To znamená, toto se mění a napříště vlastně toto jakési zvýhodnění, které na půdě Evropské unie bylo tedy vnímáno tak, že nakonec došlo k dohodě nad touto změnou, protože do celé EU, jen pro vaši informaci, je dováženo až 150 milionů malých zásilek, takže to samozřejmě vytvářelo už jakousi obchodní nevýhodu.

Takže toto osvobození se napříště ruší, až samozřejmě zákon projde řádným legislativním procesem. A došlo tam i k zjednodušení procesů, které se týkají jednotného správního místa. To znamená, ta správa v rámci EU se značně zjednodušuje. To je asi, bych řekla, to nejzásadnější z této novely, kterou také vláda jednomyslně schválila.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás informoval o materiálu, který se týká zákona o zadávání veřejných zakázek. Principiálně se jedná o to, že s ohledem na skončení nouzového stavu vyvstává potřeba, aby se celá řada zejména ochranných pomůcek, prostředků zdravotních a tak dále, stále byla schopna kupovat ve zrychleném režimu, a z tohoto důvodu jsme připravili návrh zákona, který bychom chtěli projednat ve zrychleném řízení, tedy ve stavu legislativní nouze, který by měl za cíl zrychlit jednací řízení bez uveřejnění.

S tím, že by se mělo jednat o zrychlení zejména v oblastech následujících a to je ověřování kvalifikace, přičemž lze říci, že tam by se dalo ušetřit poměrně slušné množství času, protože dodavatel nebude muset připravovat doklady spojené s kvalifikací, nebude je muset opatřovat a tak dále. Současně nebude nutné, na základě tohoto zákona, zadavatel nebude povinen vylučovat vybraného dodavatele, který nemá například zaknihované akcie.

Stejně tak zadavatel nebude povinen prověřovat skutečné majitele vybraných dodavatelů za předpokladu, že se jedná pouze o jediného možného dodavatele. Stejně tak se nebude týkat povinnost oznamovat o výběru dodavatele, opět za předpokladu, že se bude jednat o jediného účastníka, a současně se redukuje nebo ruší hodnoticí komise, tzv. komisionální komise nebo komisionální hodnocení, které bylo vždycky realizováno prostřednictvím pětičlenné komise, v případě veřejných zakázek s hodnotou nad 300 miliónů korun. Tato povinnost zůstane tedy pouze v těch případech, kdy dochází k hodnocení podle jiných než v takzvaných matematických kritérií. Takže ještě jednou: Cílem je urychlit možnost nákupu zdravotních pomůcek a zákon nebo návrh zákona půjde ve zrychleném režimu. Požádáme o to.

A dovolte, abych tady krátce zmínil jednu nekovidovou aktivitu týkající se upřesnění rodinného podnikání. Přibližně před rokem schválila vláda svým usnesením definici rodinného podnikání. Fakticky tím zahájila tažení na podporu rodinných firem a rodinných živností a rodinných farem, což se začalo projevovat ad jedna tedy v různých typech programů a podpor, ale současně i ve smyslu úvěrování.

Českomoravská záruční a rozvojová banka od března tohoto roku připravila celou sadu programů právě pro rodinné firmy, a proto ta definice je celkem důležitá věc. Podle toho se rozpoznává, jestli tedy jde o rodinný podnik, živnost nebo farmu s tím, že vždy platilo to, nebo alespoň takto to bylo schváleno v minulém roce, že za rodinnou firmu se považuje tehdy, pokud je nadpoloviční počet společníků tvořen členy jedné rodiny anebo alespoň jeden člen té rodiny je členem jejího statutárního orgánu, případně ve které členové jedné rodiny přímo nebo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv.

Nyní to rozšiřujeme i o to, kdy rodinnou firmu vlastní pouze jeden člen rodiny a je zároveň jediným statutárním zástupcem, přičemž ostatní členové rodiny se na podnikání podílejí v rámci pracovně-právního vztahu. Jsou tedy zaměstnanci firmy. V tomto případě tedy nově po dnešku splňují definici pro rodinnou firmu a mají nárok na podporu.

Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A pan profesor Roman Prymula.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, vážené dámy a vážení pánové. Já možná bych si dovolil vysvětlit, proč některá ta opatření jsou rozvolňována tak, jak rozvolňována jsou, z epidemiologického hlediska i z hlediska medicínského.

Pan ministr tady deklaroval snahu 25. května rozvolnit určitým způsobem nošení roušek. Důvody pro to jsou zřejmé. Já bych začal možná tím, jak jsme roušky zaváděli. Je jasné, že pokud nepoužíváme respirátory třídy 2 nebo třídy 3, tak nechráníme sebe. Ty respirátory této třídy v podstatě propouštějí pouze pět procent, nebo dokonce jedno procento virových částic. To znamená, to je hodnota, která nás přímo chrání.

Pokud nosíme roušku, tak nás toto nechrání, protože rouška je materiál, který je podstatně řidší. Nicméně ten přístup byl takový, že tím, že chráníme své okolí, tak vlastně chráníme sami sebe, protože jsme nosili roušky všichni. Základní důvod toho byl ten, že jsme byli schopni vlastně zachytit naprostou většinu aerosolu, který šíříme jak z našich dýchacích cest, tak při případném kýchnutí a podobně.

V tuto chvíli jsme v situaci, kdy se podařilo šíření viru tady v populaci velmi omezit, a blížíme se do letní sezony. To znamená, pokud jsme hodnotili rizika, tak v zevním prostoru ta rizika jsou podstatně nižší než rizika, která jsou uvnitř různých objektů, a proto to opatření bylo prezentováno tak, jak bylo přijato.

Je třeba také říci, že do budoucna ještě vážně uvažujeme o tom, že u určitých specifických profesí, které jsou v prostoru, kde je zvýšená teplota, může dojít k dalšímu rozvolnění a totéž se týká nějakých specifických zdravotních indikací. Na druhou stranu v tisku jsme se setkávali s tím, že se polemizovalo, že rouška je v podstatě škodlivá. O tom si troufám významně pochybovat. Dokonce u osob, které mají třeba různé pylové, prachové alergie, tak je prospěšná, protože se nedostávají do tak velké expozice jako běžně.

Další věcí, kterou bych chtěl zmínit, je otázka škol, protože tady rovněž se rozvířila obrovská polemika, jestli dát dítě do školy nebo školky je nebezpečné, nebo není. Tady máme dnes už celou řadu různých studií a ne všechny výsledky jsou jednoznačné. Nicméně ten závěr z toho poměrně jednoznačný je. My když se podíváme na situaci, která je v tuto chvíli v Evropě a vezmeme německou studii, tak Němci zjistili, že na sliznicích nosohltanu je téměř identické množství viru jako na sliznicích dospělého. Což uzavřeli tak, že i děti se můžou poměrně významným způsobem podílet na šíření toho viru.

Podobně, když se podíváme do nějakých historických studií, tak tímto problémem se zabývali různí výzkumníci a přišli na to, že na rozdíl od chřipky se u koronaviru toto šíření mezi dětskou populací a dospělou uplatňuje výrazně méně. Teď úplně čerstvá studie americká to trochu revitalizuje, protože tvrdí, že ano, u dětí je to podstatně menší riziko, nicméně tak, jak ony se potkávají, tak toto jsou schopné vykompenzovat.

Studie, které nejsou podstatě studiemi, ale je to praktická zkušenost některých zemí právě teď v koronavirové infekci, tak když se podíváme, co se dělo třeba v Singapuru, tak tam se nakazilo 40 pedagogů a ani jeden z nich se nenakazil od žáka a ani jeden z nich nenakazil žáka. To znamená, ta míra přenosu je poměrně malá.

A v reálu, když se na to podíváme u nás, tak my tady máme 250 dětí do 12 let, které se nakazily, což je vzhledem k tomu celkovému počtu přes 8 000 opravdu velmi minoritní část a je zřejmé, že to riziko pro děti je významně nižší. A proto si nemyslím, že by tady byly nějaké obavy. Přesto jsme školní docházku, tak jak bude avizována k 25. květnu, dali jako dobrovolnou, aby každý měl právo se rozhodnout. Ale říkám, že to riziko je téměř nulové.

Tolik tedy za mě. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, dotazy, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pane ministře zdravotnictví, pravděpodobně asi. Já se chci zeptat, pokud tedy od 25. května platí to, že pokud jde člověk sám po ulici, v parku, nemá v perimetru dvou metrů žádného člověka, tak jaký smysl dává stále tu roušku nosit? Pokud jdu sama po ulici, pokud jsem sama v parku. Zda to už nemělo tak platit doposud, a případně, proč se teď čeká na těch čtrnáct dní? Jaké je tam to epidemiologické riziko, když jde člověk tedy, není blíž než dva metry u někoho, jde po ulici a tak podobně. A ještě se chci zeptat, jestli jste mluvili také o té otevírací době pro seniory, jestli to se bude nějak měnit nebo upravovat. A paní ministryně financí bych se chtěla zeptat: Vy jste říkala, že tedy vláda by mohla předložit návrh státního rozpočtu Poslanecké sněmovně až do konce října. Nicméně už teď to bylo velmi napnuté s tím, aby se to stihlo ve Sněmovně schválit vzhledem k Vánocům, k prázdninám a tak podobně. Očekáváte, že se to stihne schválit, ten návrh státního rozpočtu? Případně jakým způsobem chcete, aby se to stihlo, aby nevzniklo rozpočtové provizorium? A jestli budete žádat ještě o nějaké zkrácení lhůt právě toho projednávání ve Sněmovně? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o roušky, tak my držíme nějaký plán. Myslím si, že je dobře, když se ty věci nemění úplně chaoticky a kdy skutečně je nějaký plán rozvolnění. To znamená, dnes máme jednu vlnu 11. 5., každý to má v hlavě, jakožto datum rozvolnění pro určité provozy. A další vlna je 25. 5. a v rámci této vlny bude tedy rozvolnění daných roušek tak, jak jsem ho popsal.

Takže to je ten hlavní důvod, abychom zkrátka drželi nějaký harmonogram a ty vlny měli v rámci nějakého celku. A neměli rozvolňování, řekněme, v průběhu, protože by to zkrátka, myslím si, nebylo úplně systémové. Takže proto jsme se tedy rozhodli od 25., do té doby bude povinnost jako doposud. A od 25. s rozvolněním dalších provozů tedy i rozvolnění roušek.

Jinak pokud jde o důchodce, to téma jsme dnes otevřeli, ale zatím tedy jsme se shodli na tom, že ponecháme tu stávající úpravu v rámci mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví. To znamená, že 8 až 10 je vyhrazená doba pro důchodce pro nakupování jakožto nějaké opatření, které chrání rizikové skupiny. Uvidíme, můžeme se k tomu vrátit později, ale v tuto chvíli to považujeme – samozřejmě jsou na to taky nějaké názory, stejně jako jsou různé názory na roušky. Někdo to využívá, někteří senioři, někteří nikoliv

Ale je část seniorů, kteří toto využívají, tuto svoji, řekněme, to privilegium, kdy tedy mohou si nakoupit a nejsou nějak zásadně ohroženi dalšími spolunakupujícími. Takže zatím jsme to opatření ponechali a budeme se k tomu vracet v následujícím období.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Součástí toho materiálu, toho návrhu novely, je harmonogram tak, jak by byl schvalován rozpočet až po úroveň vlády a předložen do Poslanecké sněmovny, na to vy se neptáte. Vy se ptáte na ten harmonogram v průběhu jednání Poslanecké sněmovny. Tak ono to nebude poprvé, co se takováto novela předkládá. Byl už podobný model v roce 2002 schválen Poslaneckou sněmovnou u rozpočtu 2003. Bylo to v souvislosti s povodněmi. Takže my jsme se i inspirovali tímto, že to není ojedinělá zkušenost. 

Já jsem to konzultovala ráno pracovně s paní předsedkyní rozpočtového výboru paní Vostrou s tím, že prostě ona už zadala, aby se navrhl harmonogram. Protože když vezmete loňský rok, tak v loňském roce byl ve třetím čtení schválen rozpočet 4. prosince. Takže si myslím, že i kdybychom byli v polovině prosince, tak ten prostor tam je.

Samozřejmě bude se jednat i o tom, jestli tam případně se nezkrátí lhůty, ale já si myslím, že raději připravit pořádně ten rozpočet, z pořádné makroekonomické predikce, který bude obsahovat všechny priority, zajistí investice. A já si myslím, že prostě ten prostor tam je dostatečný. Možná se bude jednat o zkrácení lhůt, ale prostě jsme v mimořádné situaci a mimořádná situace si žádá mimořádná řešení. Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já bych ještě navázal s dotazem na pana ministra Vojtěcha. Možná bych se zeptal ale z druhé strany. Ono se původně mluvilo o tom, že nějaké omezení nošení roušek by mohlo přijít až 15. června. Vy říkáte, že toho 25. května je to prostě z toho důvodu, že se uvidí, jak se po čtrnácti dnech projeví to dnešní rozvolnění. Každopádně nebylo by možná od věci počkat, jak se projeví to rozvolnění 25. května a až poté třeba uvolnit to nošení roušek? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak ano, to byl původní záměr. Na druhou stranu nejsme úplně slepí a hluší a vnímáme i nějakou společenskou debatu, která se v průběhu času mění. Pamatujeme si dobu na začátku, kdy se lidé potili v roušce a bylo to něco, co zkrátka každý požadoval, nosit roušku. Dnes ta situace je jiná, takže nechceme úplně jít, řekněme, a lámat věci přes koleno. Ale myslím si, že ten termín 25. 5. je nějaký kompromis.

To dnešní rozvolnění je velmi výrazné. Bezesporu je to asi nejvýraznější z těch všech vln, které jsme doposud učinili, a uvidíme sami, jestli tedy bude mít nějaký zásadní dopad. Já doufám, že nikoliv. Zatím tedy všechny ty vlny, které jsme rozvolnili, tak žádný zásadní dopad na epidemiologickou situaci nemají.

A máme tedy před sebou čtrnáct dní. Vyhodnotíme tu situaci a dohodli jsme se na tomto kompromisu – 25. 5. rozvolnění povinnosti nosit roušky. Takže jsme uspíšili to rozvolnění o těch zhruba čtrnáct dní. Myslím si, že je to nějaký kompromis i na základě celospolečenské diskuze.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra průmyslu a obchodu. Chtěla bych se zeptat na tu novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, která usnadňuje nákupy zdravotnického materiálu. Tato novela tedy bude platit na nějaké omezené období, anebo už napořád to bude usnadněné, ty nákupy. A jestli tam nevnímáte nějaké riziko zneužití, například nakupování předraženého materiálu a tak dále. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Je to návrh na změnu zákona, čili nebude to jenom na nějakou omezenou dobu. A to riziko tady nevnímáme, protože když se podíváte vlastně detailněji na to, jakým způsobem vlastně urychlovat jednací řízení bez uveřejnění, tak v zásadě spíše odstraňujeme určitý typ byrokracie a je otázka, jestli to už třeba nemělo být uděláno v minulosti.

To znamená, když se na to teď v rychlosti dívám, jedná se o to, že nemusíme ověřovat nezbytně nutně kvalifikaci. Je to otázka týkající se výběru dodavatele a jeho oznámení za předpokladu, že se jedná jenom o jediného účastníka. To samo o sobě bylo sporné už doposud – proč oznamovat výběr jednoho, když tady nikdo jiný na trhu není.

Otázka i toho komisionálního hodnocení na těch 300 milionů korun za předpokladu, že tam tedy není jiný než matematický model výběru, tak taky dává smysl. To znamená, z tohoto úhlu pohledu se nedomníváme, že by mělo dojít k jakémukoli zneužití. Je to praktická věc.

Ale samozřejmě, to nepopíráme, v dané chvíli nám to poslouží nesmírně, protože čeká nás celá řada výběrových řízení, která musíme ještě ukonat po skončení nouzového stavu, a nedej Bože, aby přišla nějaká druhá vlna. Určitě jste zaregistrovali, že doplňujeme státní hmotné rezervy, to je velmi důležitý krok. My jsme se dnes opětovně posunuli v té diskuzi, už jsme ji vlastně zahájili ve čtvrtek. Dnes jsme si stanovili nějaká finální kritéria, která by měla být.

Není to úplně jednoduché, protože vlastně si uvědomme, že vlastně každý rezort má celou řadu podřízených organizací. Nakupují se skutečně desítky milionů roušek, respirátorů. Bude to náročné a nepochybně i v tomto nám to může posloužit, protože během několika týdnů musíme bleskurychle zahájit právě nákup do státních hmotných rezerv a to tam budeme mít jako železnou zásobu. Paralelně si budou pochopitelně jednotlivé rezorty nakupovat pomůcky své a i k tomu by jim měl ten zákon pomoci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Nova.

Jan Socha, TV Nova: Já bych se zeptal, pane ministře, vy jste tady hovořil o nějakém plánu. Tak například jestli je nějaký plán, podle kterého by se roušky mohly sundat úplně v těch vnitřních prostorách. Jestli o něčem takovém by se v brzké době třeba mohlo uvažovat. A co se týče toho uvolnění opatření roušek po 25. květnu, tak jestli nadále vlastně v těch vnitřních prostorách to budou kontrolovat policisté a strážníci a nějakým způsobem sankcionovat. A ještě jeden dotaz na pana profesora Prymulu: Vy jste dnes řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes, že počítáte s datem 15. června pro sundání roušek venku, ale určitě ne 17. května. Tak by mě jenom zajímal váš názor, co se změnilo, a případně jestli se obáváte nárůstu nakažených a kde je dejme tomu ta hranice pro nárůst, která by se dala dejme tomu akceptovat, aby se opět roušky nemusely zavádět. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o nějaké další rozvolňování povinnosti nosit roušky, zatím ho nemáme v plánu, protože musíme vyhodnotit opět epidemiologickou situaci. Víte, že my vždycky u těch všech plánů, které děláme, tak tam máme určitý disclamer, určitou brzdu ze strany Ministerstva zdravotnictví, že říkáme: Budeme rozvolňovat opatření podle vývoje epidemiologické situace. Takže to platí i pro roušky a pro všechna opatření, která máme.

My určitě nechceme ta opatření držet na nějakou nadbytečně dlouhou dobu. Proto jsme tedy přistoupili k tomuto kompromisnímu řešení na základě toho, že ta epidemiologická situace zatím se zdá skutečně velmi dobrá. Ale chceme si nechat ten prostor na vyhodnocení. Uvidíme. Čeká nás tedy po této dnešní velké vlně další poslední vlna rozvolnění opatření 25. 5., kde budou tedy další provozy a bazény, vnitřní prostory restaurací a podobně. A uvidíme, jaký to bude mít dopad. Pokud ten dopad zkrátka bude mírný, tak myslím si, že se můžeme bavit o nějaké úpravě nošení roušek.

Ale pokud jde třeba o ty vnitřní prostory, jako je městská hromadná doprava a podobně nebo i obchody, tak tam si myslím, že by to opatření mělo trvat nějaký čas, protože to jsou skutečně rizikové provozy, kde se setkává velký počet lidí nablízko. Víte, že když jste někde v metru nebo v tramvaji, tak tam se těžko i dodržují nějaké rozestupy. Takže tam se myslím skutečně povinnost nosit roušku bude trvat nějaký čas.

A jinak pokud jde o to sankcionování, tak víte, že pan prezident Zeman dnes podepsal vlastně tu změnu zákona, že tedy policie může udělit pokutu na místě do výše 10 000 korun. A bezesporu toto bude policie kontrolovat na těch místech, kde tedy roušky jsou povinné, což bezesporu budou zejména tedy vnitřní prostory, jako je právě MHD a podobně.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já jestli mohu k té situaci s termínem. Když jsem točil ten rozhovor, tak v té době jsme samozřejmě vycházeli z plánu, který tady byl akceptován. Tedy polovina června. Dnes na vládě byla diskuze a padl tam návrh nějakým způsobem roušky rozvolnit a posunout a po dlouhé diskusi vlastně byl zvolen kompromisní termín, což byl ten termín 25. května.

Z hlediska rizik, tak v těch zevních prostorech to riziko je, si myslím, akceptovatelné. Takže tady nějaký zásadní problém nebyl, já jsem souhlasil s tímto termínem. Co se týká nějakých návratů, nebo co se bude dít a nebude dít, tak tady si myslím, že není dominantní o těch zevních prostorech.

Dominantní je to, abychom dodržovali distanci a abychom v podstatě nebyli tak blízko, abychom se nakazili virem, který se šířit může. To riziko s tím, jak rozvolňujeme opatření, samozřejmě narůstá. Takže my budeme ty křivky velmi detailně sledovat.

Ono to není jenom o tom, kolik tady bude denně nových případů, ale je to i o tom, jaká bude hospitalizovanost, protože to je také ukazatel, který je poměrně velmi validní. Posuzujeme jaký je poměr hospitalizovaných versus nakažených versus vyléčených a z těchto křivek budeme usuzovat, jestli tady dochází k nějaké změně. Pokud k ní dojde, tak se budeme snažit to řešit formou spíše lokálních opatření než nějakých plošných. A jak už tady pan ministr předeslal, ještě nějakou chvíli to s rouškami ve vnitřních prostorech budeme muset vydržet. Pokud ta křivka spadne opravdu na hodnoty blízké nule, tak roušky logicky okamžitě zahodíme, protože potřeba nebudou. Ale zatím ta potřeba tady ještě je.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě Novinky.

Renáta Bohuslavová, Novinky.cz: Dobrý den. Jsem ráda, že vás mohu pozdravit tady odsud. Mám dva dotazy, prosím. Pane ministře, ještě zpátky k tomu, pořád se točíme kolem roušek. Nicméně když jste řekl termín 25. května, tak jste tedy řekl, že to je kvůli epidemiologům. Že tedy i pan náměstek říká, že takhle by to bylo nejlepší. Když se vás kolega Pilek ptal tedy na to, jestli by to nemohlo být až v polovině toho června, tak jste řekl zase, že je to na základě nějaké změny společenské situace. Tak mě zajímá, kde je ten harmonogram tedy? Mluvíte o tom, že je to podle nějakého harmonogramu. Nicméně v rámci toho harmonogramu, který vláda během těch dvou měsíců představila, různě ho měnila, tak tam byly i nějaké možné výjimky. Tak se ptám, proč je teď nutné na tomto harmonogramu lpět a trvat až do toho 25. května, když tam byly různé výjimky před tím? Kde ten harmonogram tedy, prosím, je? A druhý dotaz možná na paní vicepremiérku nebo na pana vicepremiéra: Jak je to s tím ošetřovným? Ptala jsem se na to ve čtvrtek na tiskové konferenci. Paní ministryně Maláčová mi řekla, že se k tomu dneska vrátíte, tak bych se chtěla prosím zeptat, jestli se to řešilo a jak to dopadlo. Děkuju moc.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli mohu tedy začít. Vy jste to řekla trošku obráceně. Já jsem hovořil o tom, že je tady nějaká celospolečenská debata o rouškách, kterou vnímáme, nejsme k ní hluší ani slepí, a proto jsem já požádal epidemiology, ať se k tomu vyjádří. Jestli skutečně z jejich pohledu je nezbytné držet tu povinnost tak, jak je nastavena do 15. června, nebo nikoliv. Včera jsem je o to požádal, pana docenta Maďara a kolegy, aby zkrátka mi dali za ně nějaké stanovisko, jestli by bylo akceptovatelné zkrátit, uspíšit ten termín pro to rozvolnění povinnosti nosit roušky, a kolegové se shodli na 25. květnu jako termínu, který by za těch podmínek, které jsem prezentoval, byl akceptovatelný.

Takže takto vlastně probíhal ten proces, kdy vnímáme tu debatu, která se vede, a já jsem na základě toho požádal epidemiology o jejich názor, o jejich stanovisko, a toto stanovisko oni takto prezentovali a vláda nyní ho vzala na vědomí, respektive schválila tuto změnu. Takže takto byl ten proces a takto postupujeme vždy, když je nějaký pohled, co by se mohlo změnit, případně urychlit, tak chceme znát názor epidemiologů na ta rizika a podle toho se zachováme. A myslím si, že je to legitimní postup. Takže v tomto směru na tom nevidím nic špatného.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak k tomu ošetřovnému. My jsme to skutečně dnes řešili, ale nedořešili, protože já jsem si odnášela ze čtvrteční vlády závěr – ale ono, víte, těch věcí je tolik, co řešíme, že prostě se to pořád vyvíjí v čase – že se dnes budeme bavit o vládní novele na toto téma. Nicméně paní ministryně přišla s názorem, že by bylo lepší tu situaci řešit pozměňovacím návrhem k zákonu o odkladu pojistného, který vlastně schválila vláda ve čtvrtek, což je nový pohled na věc.

Otázka je, zda potřebujeme takový pozměňovací návrh, protože de facto školy jsou vyřešené. Zbývají školky, ale ošetřovné je nějak nastaveno. Školky buď otevřené jsou, nebo nejsou. Čili je tam celá řada věcí.

Navíc pozměňovací návrh znamená podporu, aby to někteří poslanci načetli, pak podporu jednotlivých politických klubů a politických stran. Takže závěr dnes nepadl. Budeme to řešit. Poslanecká sněmovna by podle předběžného, tak jak návrhu, tak jak jsme se dnes bavili s předsedou Poslanecké sněmovny, měla být svolána na středu. Bude projednávat vlastně zákony v legislativní nouzi. To je ten předběžný návrh. Ještě uvidíme, jak se orgány Poslanecké sněmovny dohodnou.

A do té doby se tato věc musí vyjasnit. Zda potřebujeme vůbec pozměňovací návrh, jaká by byla podpora, co by v ně mělo být atd. Je tam celá řada věcí, které jsme dnes tedy bohužel nedořešili. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: ČTK.

Marek Opatrný ČTK: Dobrý den. Já mám dotaz na pana ministra zdravotnictví. Hovořilo se také o tom, že byste mohli jednat o povolení hromadných akcí s účastí do 500 osob od nějaké doby. Hovořilo se i o tom 25. květnu. Tak jestli jste to řešili a jak? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Zatím nikoliv, ale skutečně ten názor epidemiologů je takový, že od 25. května by bylo možné konat akce do 500 osob. Víte, že ode dneška platí ten limit 100 osob. Do 25. května 500 osob, pokud by k ničemu zásadnímu opět nedošlo, jak vždycky říkám a je to velmi důležité zmínit. Takže ano, toto je ve hře, ale budeme sledovat tu situaci, a pokud zkrátka nedojte k žádnému výkyvu, tak od 25. května by to bylo možné realizovat. Samozřejmě za podmínek, které jsou stanoveny nyní – nějaké rozestupy a podobně, třeba i v rámci divadel atd.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě televize Nova.

Jan Socha, TV Nova: Já bych měl ještě necovidový dotaz na pana ministra zdravotnictví. Zeptám se na tu legislativu o návykových látkách, konkrétně na e-receptu se tou legislativou zavádí pojem vysoce návyková látka, tak jestli byste mohl vysvětlit, v čem to bude lepší a co se tím vlastně změní? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak tam jde právě o to, že dokončujeme komplexní elektronizaci předepisování léků v České republice, protože jak jsem o tom hovořil, nyní už máme elektronický recept, který pokrývá 95, možná ještě více procent léků. Ale doposud jediný zatím papírový recept, který je i ze zákona povinný na základě tohoto zákona, je recept s modrým pruhem. To jsou skutečně opiátové léky například a podobně, kde je nějaká vysoce návyková látka, a jsou tam speciální pravidla pro to.

Musí se tam vést opiátová kniha, protože tam hrozí zneužití z hlediska výroby drog a podobně. Takže tam jsou poměrně přísná pravidla na základě tohoto zákona, a doposud tedy byl celý ten proces předepisování těchto léků na klasický papírový recept a tímto zákonem ho elektronizujeme.

To znamená, tím pádem budeme mít skutečně stoprocentní elektronickou preskripci léků v České republice povinnou. Myslím si, že Česká republika je v tomto směru na tom skoro nejlépe nebo jedna z nejlepších zemí i v rámci Evropy, protože není moc zemí se stoprocentně elektronizovanou preskripci léků.

A znovu bych chtěl připomenout, jak se to teď osvědčilo. Když si vzpomene na různé debaty, jestli se má zavést elektronický recept, nebo nemá, že zkolabuje zdravotnictví, že pacienti nedostanou svoje léky, tak myslím si, že i dnes někteří kritici, jako třeba pan prezident Kubek z České lékařské komory, uznávají, že třeba právě v této kritické době, kdy bylo nutné řešit péči na dálku a nebylo možné si pro ten recept jít k lékaři, tak se užívá elektronizace velmi čile a byla to velká pomoc. Takže tímto vlastně dokončujeme tu komplexní elektronickou preskripci léků a 100 procent léků v České republice bude předepisováno skrze elektronický recept.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a ještě dotazy prostřednictvím videokonference.

Veronika Beníšková, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím Roberta Müllera.

Robert Müller, Reuters: Měl bych, prosím, dotaz na pana náměstka Prymulu. Dnes se objevila zpráva z Německa, které v posledních dnech také přestoupilo k jistému rozvolňování, že tam to reprodukční číslo se zase dostalo přes jedničku, což znamená možná budou muset zase zpřísňovat. Tak jak jsme třeba my připraveni na případné… na takovouhle podobnou situaci, která by teda možná mohla nastat? A druhou otázku, jestli můžu, na paní ministryni financí. Je to slyšet? Paní ministryně bych se chtěl zeptat prosím – podle údajů, které jsou k dispozici z jednotlivých úřadů, které shromáždil Hlídač státu, tak zatím pomoc, která se dostala k českým firmám a jednotlivcům, čítá asi 16 miliard korun, což je vlastně jenom zlomek toho, o čem vláda mluví opakovaně, že má tedy 1,2 bilionu korun. Tak se chci zeptat, jestli toto tempo je podle vás přijatelné, nebo jestli děláte něco pro to, aby se ta pomoc zrychlila, protože to je docela důležité pro ty firmy. Děkuju.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Jestli mohu zareagovat, tak co se týká situace v Německu, tak tady máme poměrně přehled, protože Německo je naším sousedem, a když se podíváme na situaci v našich rizikových regionech, což jsou dejme tomu Karlovarský kraj, Cheb a dejme tomu Domažlice, pokud jdeme dolů, tak tady vidíme, že v těch německých přilehlých regionech situace je výrazně horší než u nás. Zejména v Bavorsku tam jsou města, kde je v podstatě 1 500 případů na 100 000, což je desetinásobek toho, co máme tady v České republice. Takže to monitorovat samozřejmě musíme.

My počítáme s tím, že při rozhodování těch opatření může dojít k tomu, že se navýší reprodukční číslo, zatím tam máme rezervu. Jakmile bude přes 1, tak to znamená, že musíme nějaká opatření dělat. Pokud to ale bude třeba 1,1 nebo něco podobného, tak to není nějaká tragédie, to samozřejmě jsme schopni zvládnout i těmi opatřeními, které budou v rámci Chytré karantény a podobně.

Pokud by tam došlo k nějaké výrazné změně toho parametru, tak je logické, že reagovat musíme, a Německo k tomu také přistupuje tak, že některá opatření v podstatě mění a zase je vrací zpátky. My to úplně dělat nechceme. Na druhou stranu máme tady jasný plán toho rozvolňování, a pokud by došlo k tomu, že během těch 14 dnů dojde k nárůstu a dostaneme se nad jedničku nějak výrazně, tak by to znamenalo oddálení té další vlny rozvolňování. Ale je třeba říci, že tato vlna je zásadní a že ta poslední vlna, která je 25., a teď nehovořím o nějakých těch velkých akcí, které v dohledné době skutečně nebudou, na bázi mnoha tisíc účastníků, tak tam už to velké brzdění v podstatě není možné.

Znamenalo by to, že budeme muset intenzivně zvýšit funkci Chytré karantény a eventuálně zvážit některá lokální opatření, protože my počítáme s tím, že pokud dojde k tomu, že v rámci gradientů se sem dostanou případy třeba z Německa, tak v některých regionech jsme připraveni udělat nějaká místní opatření, která by neznamenala izolaci celého regionu, ale kupříkladu nějakých institucí, kde se ta nákaza objeví. V tuto chvíli jsme na tom tak, že kromě těch klasických komunitních přenosů, kde to jsou jedinci, tak se nám vyskytují ohniska, která jsou buď ve zdravotnictví, sociální sféře, ale i v komerční sféře, a ta jsme schopni efektivně v tuto chvíli izolovat.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, to číslo nebude určitě relevantní, protože já jsem si teď rychle otevřela – jenom Pětadvacítka je k 11.5. 11 miliard 713 milionů. Ošetřovné mě doplní, jak pro zaměstnance tak pro OSVČ, mě doplní pan vicepremiér Havlíček. Antivirus Béčko funguje. Samozřejmě narážíte, pořád se řeší Covid 1, Covid 2, já to nechám na panu vicepremiérovi. Ano, tam se prostě staly určité věci, které zbrzdily to čerpání. Ale my se soustředíme teď na Covid 3.

A určitě tam nemáte započítáno, ještě doplním tu přímou pomoc, než přejdu na systém záruk, určitě tam nemáte započítáno, odpuštění sociálního pro OSVČ do toho minima. To znamená pětkrát 6 t000, to je 30 000 pro každého. Určitě tam není započítána celá řada prominutí záloh na dani z příjmu atd. Já to mám tu tabulku na svých stránkách. Teď jsme ji aktualizovali minulý týden, protože se to posouvá v čase.

No a samozřejmě soustředíme se teď na Covid 3. Vylaďuje se smlouva mezi ČMZRB a bankami a mezi MPO a ČMZRB, abychom to vlastně mohli spustit co nejrychleji. Nejsme zatím v prodlení z toho důvodu, že stejně musíme čekat na notifikaci z Evropské komise. Očekáváme, že snad tak do týdne by tady teoreticky, tento týden, tady mohla být a pak to musíme okamžitě nastartovat a pokračujeme v dalších podporách.

Budeme zítra mít jednání na téma Antivirus C. To bude podle mě jedna z největších podpor, které plánujeme z pohledu prominutí sociálního. Musíme se bavit pro koho, v jaké výši, bude to obrovská částka. Musíme to zasadit do případných jednání o rozpočtu, protože to bude mít dopad na příjmovou stranu.

To znamená., že pokračujeme dál, a to číslo určitě podle mě neodpovídá skutečnosti a my to upřesňujeme neustále na stránkách. Je to důležité. Je důležitá ta rychlá přímá pomoc, s tím já souhlasím. Proto třeba si myslím, že Pětadvacítka, byla jsem ráda, že i opozice to ohodnotila, funguje skutečně velmi rychle. Celá řada tam byla daňových úlev, v oblasti sociálního, teď odvody schválila vláda, budeme jednat o prominutí v souvislosti s Antivirem C. Takže to jsou všechno přímé podpory.

Ale důležité jsou i nepřímé. Podívejte se do okolních zemí. Tam se také postupuje tím systémem státních záruk a tam my plánujeme, že se na úvěry poskytne až těch 500 miliard, nebo na likviditu těchto úvěrů, a teď je důležité, abychom to rychle nastavili. Proto jsme tak dlouho jednali s bankami a proto teď vylaďujeme smluvní podmínky. Takže těch 16 miliard já bych skutečně zpochybnila. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já to doplním. Určitě to není správně. Máme tam odklad nájemného, který už v tuto chvíli dělá přibližně tři miliardy. A co se týká všech záruk, ať už ty covidové nebo necovidové, protože nesmíme zapomínat, a to se někdy zapomíná, že paralelně jedou i záruky necovidové, to znamená běžné záruční programy , které mají jenom maličko odlišné podmínky, tak jsme jich dali už za 15 miliard. S tím, že jen podotýkám, ty tzv. Covid 1, Covid 2 byly vydodány za poslední měsíc ve výši skoro deseti miliard korun, devět a něco miliard korun, což je tedy desetinásobně víc nebo přesně devítinásobně víc, abych byl přesný, než je běžná kapacita Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Já vím, že to opakuji, ale já to musím říct ještě jednou. Prostě není ta banka mašinkou na peníze, kdy někdo zavolá a okamžitě se vydávají peníze. Tam se schvalují úvěry v hodnotě 10, 12, 15 milionů. Musí se to prostě prověřit, ten úvěr. My jsme měli dvě možnosti – buď nepřijímat žádosti s ohledem na kapacitu té banky, nebo v rychlosti posílit kapacity té banky, což jsme udělali na 120 lidí. Zapojili jsme ČEB, zapojili jsme Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu pochopitelně, CzechInvest, a zvýšili jsme tedy po dobu sedmi dnů v týdnu práci jejich výkonnost řádově devítinásobně.

To znamená, na všechny se dostane. Ano, je pravda, že to nemají za 14 dní, mají to třeba za tři týdny, za měsíc, to je pravda. Ale je lepší ty peníze vydodat, byť o něco později, než prostě čekat na takzvaný Covid 3, což je klíčová záruka, která, jak řekla paní ministryně, bude v tomto týdnu notifikována.

A ještě k tomu ošetřovnému, a to je zase třeba vidět. Ta krize není o tom, že první měsíc nastoupí a okamžitě se všechno proplatí. To je technicky i vyloučené, protože se pochopitelně může vyplácet jedině tehdy, když ta žádost přijde. Takže pojďme se bavit spíš o tom, kolik se třeba nevyřídilo žádostí, a proč se nevyřídily. To myslím, že je relevantní diskuse.

Já to řeknu konkrétně třeba u osob samostatně výdělečně činných. Od 11. dubna, kdy se začalo proplácet, do konce měsíce přišlo 68 000 žádostí, 3 000 byl buď pokus o podvod, nebo to byly žádosti, které byly dublované, prostě které vůbec nesplňovaly ani tu elementární podmínku, že třeba mají děti. A z těch 65 000 žádostí se 50 000 vyřídilo během té nutné doby, to byl duben, a těch 15 000 se muselo vrátit.

Ale nevrátilo se proto, že někdo neuměl vyplnit jednoduchý formulář. Vrátilo se to proto, že se spletl, a to bylo velmi časté, i když mě to překvapuje, v číslu účtu. Těžko lze vyplatit prostě peníze na číslo účtu, když je to číslo účtu špatně. Nepodepsal to. Já vím, že někdo může říct, tak můžete proplatit bez podpisu. Nezlobte se, není možné, aby úřad proplácel prostě bez podpisu, alespoň elementární, aspoň v obálce poslaného podpisu, protože poté samozřejmě, kdyby se to nedohledalo, tak je velký problém.

Neudávala se identifikace organizace. Ne, že bychom nebyli schopni si ji dohledávat. Ještě bych chtěl říct, že u těch 50 000 žádostí, bylo dalších 25 000 chybných, ale ty dohledali úředníci prostě tak, že seděli za počítačem a vyhledávali ty chyby, které tam byly, a doplňovali to. Jestliže někdo neuvede svoje identifikační číslo a není nikde dohledatelné, tím pádem nevíme, jestli je to osoba samostatně výdělečně činná, no tak se to nedá proplatit. Bohužel musím říct, že těch 15 000 z 65 000 se muselo vrátit. Ale oni postupně chodí a proplácí se zpátky.

No a co se týká ošetřovného u zaměstnanců. Drtivá většina z nich jest proplacena a opět vracely se pouze ty, které prostě měly jasné nedostatky. Takže je vždycky třeba vědět, že se může proplatit pouze to, na co přijde fakticky žádost. Více se toho nedá zvládnout. Taky to nedává logiku.