Tiskové konference

25. 5. 202014:26

Tisková konference po jednání tripartity, 25. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana vicepremiéra Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych shrnul několik bodů z dnešní tripartity, která byla velmi konstruktivní, a poté bych poprosil kolegy, aby mě doplnili. Vezmu to postupně tak, jak jsme některé body probírali. Diskutovali jsme a začali jsme tím vůbec, to je platební neschopnost podnikatelů a to, jakým způsobem jsme schopni jim vyjít vstříc v rámci situace, kdy se někteří nadechují, někteří teprve startují své podnikatelské aktivity opět po znovuotevření.

Diskutovali jsme všechny nástroje, které dneska jsou ve hře, respektive které jsou aplikované nebo aplikovatelné, ať už se jedná o posunutí sociálního pojištění o tři měsíce, případně odpuštění pro ty nejmenší firmy sociálního pojištění, posuny v oblasti splátek bank, úroků a zejména úvěrů, odsuny nájemného a kompenzace nájemného, případně i posuny některých daňových povinností.

Zajímavé číslo zde padlo dnes, myslím, že ještě nebylo úplně v médiích, a to je, že posečkání v režimu DPH v roce 2019 touto dobou bylo ve výši 56 milionů korun, posečkání v režimu DPH v roce 2020 ve stejné době jsou tři a půl miliardy korun. Je vidět, že i na tomto se jasně potvrzuje to, že DPH je možné odsunout, je možno jet v režimu posečkání, pakliže k  tomu jsou relevantní důvody.

Současně jsme diskutovali a myslím si, že bylo ze strany tripartity i sociálních partnerů pozitivně kvitováno to, jakým způsobem se dnes vláda staví k investicím a k posílení ať už stavebnictví, průmyslu anebo aktivit spojených s budováním infrastruktury. Zejména tedy infrastruktury v oblasti dopravních aktivit, kde jsme zvedli investice ze 106 na 114 miliard, a rovněž jsme dnes deklarovali, že budeme opětovně navyšovat, a to o investice do silnic II. a III. tříd a to finální číslo bude dnes diskutováno. S největší pravděpodobností dnes, ale mám už určitou představu, na vládě.

Diskutovali jsme i konkrétní stavby, konkrétní aktivity, ať už D1, urychlení D11, které jsme zvládli v těch posledních týdnech, anebo vše, co se týká zákonů s tím spojených, například 416 – tzv. liniového zákona.

Dotkli jsme se rovněž změn v oblasti tzv. kritické infrastruktury, sociální partneři přišli s návrhem, který my akceptujeme a zdá se nám velmi rozumný, abychom přepracovali subjekty, které budou součástí kritické infrastruktury. Zjednodušeně řečeno, aby se rozšířila ta sestava, řekněme počet nebo spíše odvětví, která budou zapasována do kritické infrastruktury.

Krize ukázala, že kritická infrastruktura má svůj význam. Současně ale musíme trošku i varovat před tím zaimplementováním celé řady dalších odvětví do oblasti kritické infrastruktury. V době krize je to nepochybně výhoda, nikoliv ale v době mimo krize, kdy samozřejmě ty subjekty musí splňovat celou řadu dalších požadavků. Ale bude to procházet teď revizí a určitě toto změníme.

Krátká diskuse byla i ohledně horního zákona, což je zákon, který sice není bezprostředně spjat s kritickou infrastrukturu a není spjat s covidem, nicméně horní zákon je klíčový s ohledem na cash flow a jeho současná novela s ohledem na cash flow těžařských firem. Tam jsme přislíbili, že budeme v tomto smyslu vstřícnější a určitě na půdě Parlamentu ještě dojednáme určité kompromisy.

Diskutovali jsme i strukturu Správy státních hmotných rezerv, kdy jsme informovali sociální partnery nejenom o tom, jak se doplňují, ale zejména i o tom, že poprvé začínáme využívat tzv. rezervační systém, který podpoří právě český průmysl v tom, že vlastně firmy budou mít předkoupen, zakoupen za vládní náklady materiál, který následně bude využit pro účely například pomůcek pro oblast zdravotnictví.

Diskutovali jsme COVID III a jeho postupný rozjezd. Informoval jsem sociální partnery o tom, že z COVID II už zbývá poslední přibližně 1,5 miliarda, odhadujeme, co asi bude ještě schváleno, což je asi 90 procent z objemu všech úvěrů, a postupně tedy přecházíme na COVID III, který se rozjíždí.

Nikoliv krátká diskuse byla i nad systémem veletrhů, a to jestli veletrh  budou mít určité další kolo jednání s epidemiology ohledně toho, aby na podzim se mohly rozjet veletrhy. Je pravda, že v tomhletom byli zatím epidemiologové střízlivější a spíše opatrnější, na druhou stranu i po diskuzi s panem ministrem zdravotnictví Vojtěchem jsme se shodli na tom, že veletrhy jsou klíčem k úspěchu českého průmyslu a že například strojírenský veletrh by bylo velmi špatné, abychom nerealizovali. Předběžná dohoda je taková, že uděláme vše pro to, abychom Mezinárodní strojírenský veletrh, ale nejenom tento veletrh, zvládli, možná za přísnějších podmínek, v každém případě aby byl zrealizován.

Zřejmě největší diskuze byla ohledně programu Antivirus, který dnes půjde opětovně na vládu. Budeme diskutovat variantu B, variantu C. Zde není shoda absolutní, a to dokonce i mezi jednotlivými členy vlády i mezi jednotlivými členy zaměstnavatelských svazů i mezi členy tripartity možná, myslím tripartity jakožto odborů. Ale v každém případě jsme si vyjasnili jednotlivé pozice.

Varianta pokračování Antiviru B je jasná,  na tom všeobecná shoda panuje. Není ale jasná shoda na tom, jak se postavit k tzv. variantě C. Jsou zde varianty od toho ji vůbec nedělat až přes variantu udělat ji pouze tak, jak dnes navrhuje paní ministryně Maláčová, to znmená zaměřenou na menší firmy, samozřejmě s tou záklopkou zabezpečení míry zaměstnanosti do 90 procent s tím, že paní ministryně Maláčová zvažuje varianty do 25 zaměstnanců, do 50 zaměstnanců a je zde rovněž názor Svazu průmyslu a dopravy, který by to chtěl udělat i pro větší firmy a více fokusovat, více zaměřit na určitá odvětví. Takže tady shoda  není.

Naopak kde je shoda, a tím bych uzavřel můj vstupní příspěvek, to je v oblasti Green Dealu, v oblasti ambicí, které má Česká republika do roku 2030. Nikdo principiálně z členů sociálních partnerů nezpochybňuje aktivity a cíle v oblasti klimatu ani v oblasti ekologie. Na druhou stranu shoda je na tom, že se musí přehodnotit cíle České republiky do roku 2030 a spíše trvat na těch původních cílech, které byly okolo 40 až 45 procent vůči Pařížské dohodě, zjednodušeně proto, že bude potřeba zdrojů do obnovy ekonomiky, do obnovy hospodářství, do zabezpečení a zajištění pracovní síly.

Nicméně ambice Green Dealu se nezpochybňují, zpochybňuje se v tuhle chvíli pouze ta hodnota a ten limit, který v dané chvíli jde zejména za sektory průmyslu, energetiky a dopravy. Pětasedmdesát procent emisí CO₂ jde právě za těmito třemi oblastmi, což jsou tedy oblasti, které jsou v mé kompetenci, a je zřejmé, že docílit do roku 2030 ambicí Evropské komise na úrovni 55 procent je pro Českou republiku, pakliže bychom měli držet těch 55 procent, velmi komplikovaně dělatelné.

Faktem je ale to, že Evropská unie dnes nespecifikuje, jak to má být u jednotlivých zemí, je to celkový cíl, ale my v každém případě nabádáme k určité střízlivosti a k tomu, abychom primárně nastartovali opět ekonomiku a následně se bavili o číslech spojených s Green Dealem. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Dobrý den, jsem moc rád, že vás po dlouhé době opět fyzicky vidím, protože přece jenom ty videokonference a podobně nejsou to stejné, takže ještě jednou hezký den. My jsme se jako tripartita sešli po velmi dlouhém časovém úseku. Mezitím byla dvě zasedání předsednictva tripartity, několik zasedání různých pracovních týmů pro kulturu, hospodářskou politiku, dopravu a podobně.

A my jsme společně tady s panem prezidentem Hanákem a dalšími podepsali společný dopis, kde jsme vyzvali k tomu, aby se dnes už právě tripartita konala, protože je tolik věcí k projednání, tolik témat, která musíme vzít v potaz, a myslíme si, že je lépe vyslechnout si názory těch, kteří zastupují nejširší, ať už je to počet zaměstnanců nebo podnikatelů či zaměstnavatelů, a ne pouze nějaké menší skupiny, protože to nemusí ještě ukazovat o celkové situaci. Jsem rád, že dnes ta šíře bohužel byla tak velká, jaká byla, a dohodli jsme se na tom, že 29. 6. bude další jednání tripartity.

Na úvod jsme konstatovali a poděkovali všem, kteří se podíleli na tom, od kritické infrastruktury počínaje přes hasiče, policisty, zdravotníky, nezdravotníky, učitele, kteří zabezpečovali činnost i v době těch nejpřísnějších opatření. Ne všichni měli všechno zabezpečeno, a proto i to poděkování od tripartity dnes je zcela na místě.

Ten cíl, s kterým jsme šli dnes na jednání tripartity, byl poukázat na některé věci, ale zároveň ukázat směr. My si myslíme, že pokud se má pomáhat, tak těm, kteří jsou postižení, ale ne těm, co jsou nepostižení. Mělo by se pomáhat těm, kteří platí v České republice daně, a ne těm, kteří si je převádějí do daňových rájů. To by měl být základní princip. Není možné, aby český daňový poplatník solidarizoval s někým, kdo nechce solidarizovat celou dobu. To je pro nás principielní záležitost, ze které nechceme a nebudeme ustupovat opravdu ani o centimetr.

Také jsme poděkovali za Antivirus, protože si myslíme, že je to nejlépe fungující program, přestože si umíme představit, že Antivirus bude posunut do fáze zálohové, to znamená, že by firmy dostaly skutečně i likviditu. My ten problém, kdy firmy nemají likviditu, musí zaplatit mzdy a následně žádat o refundaci považujeme za velmi nebezpečný, obzvláště v situaci, pokud nebudou následovat tržby. A to se bohužel dosud dělo a u některých subjektů to bude ještě pokračovat.

Tak stejně jsme pochválili například aktivity, které koná CzechTrade, organizace Ministerstva průmyslu a obchodu, která třeba s exportéry pořádá zdarma webináře, aby se mohli seznámit se situací na těch jednotlivých trzích, a myslím si, že  to je ten správný směr, který stát rozhodně dělat má, dělá a jsme za to rádi.

Také jsme podpořili, aby například v Sokolovské uhelné, kde hrozí v Karlovarském kraji propouštění asi až 900 zaměstnanců, tak aby se posečkalo, aby se pomohlo raději v této chvíli některými opatřeními těmto subjektům, protože právě Karlovarský kraj patří mezi absolutně nejpostiženější regiony v České republice a tam každý výpadek příjmu bude velmi znatelný a je otázkou, jak se to tam celkově promítne do ekonomiky.

Pan premiér, stejně jako tady pan vicepremiér a paní ministryně Maláčová řekli, že se tomu věnují, že se věnovat budou, aby se ta situace zvládla. Nechci říkat detaily, nejsou teď postatné, ale důležité je, že toto mají tak stejně, jako spoustu jiných věcí, ve svém zorném úhlu.

Tak stejně jsme podpořili konání Mezinárodního strojírenského veletrhu. My si totiž myslíme, že to by přesně měl být ten správný moment, kdy Česká republika ukáže nejenom sama sobě, ale také světu, že jsme již po těch všech problémech a že jsme připraveni podpořit investory, nejenom ty, kteří přijedou vystavovat, ale dát aspoň zprávu do světa, že Česká republika a její ekonomika jsou v pořádku.

Přidali jsme se na stranu zaměstnavatelů i na stranu vlády a považujeme toto za vhodný způsob, formu s tím, že u veletrhu, jako je Země živitelka, je ta situace horší, protože to je skutečně takřka pouť a velmi velká pouť. Tam je to skutečně složitější. Ale u Mezinárodního strojírenského veletrhu je ta situace jiná a souhlasíme s tím, aby se podpořil a aby se uskutečnil.

Také ale jsou věci, se kterými nesouhlasíme a myslíme si, že by se dít neměly. Například u Antiviru C máme rozpor. Nikoliv co se týká prodloužení stávajících nástrojů, ale nesouhlasíme s tím, aby byl narušen důchodový systém, protože tady je cíl, aby došlo k tomu, že se zruší platba sociálního pojištění pro subjekty. Zaměstnavatelé říkají pro všechny, vláda říká buď do 25, nebo do 50 zaměstnanců.

My si myslíme, že pokud chceme pomoci, tak z jiných zdrojů, nikoli však ze sociálního pojištění, protože se obáváme toho, co se děje běžně. A to že za dva roky, za tři roky už si nikdo nebude vzpomínat, jak se to stalo, proč tam ty finanční prostředky nepřipluly, a výsledek bude, že bude někdo v rámci důchodové reformy prosazovat prodloužení věku pro odchod do důchodu nebo nevalorizaci důchodů, a to si myslíme, že není pro to důvod. A jestli se chce pomoci, tak věřím, že se finanční prostředky najdou jako v jiných případech.

Dnes by měla vláda projednávat vratku ztrát z letošního roku vůči daňové povinnosti z let minulých, ten tak známý loss carryback, který my považujeme za extrémně nebezpečný. Jednak je zájem paní ministryně financí v rámci legislativní nouze to předložit dnes na jednání vlády a rychle do Poslanecké sněmovny. Za druhé si myslíme, že je ta situace velmi nebezpečná, protože v této chvíli tam není, alespoň my jsme nedostali žádný materiál, ze kterého bychom mohli vyčíst, že to nebude poskytováno právě daňovým rájům, nebo že tam bude nějaká hranice, nad kterou už nedostane nikdo vůbec nic.

Obáváme se toho, protože kreativita účetnictví subjektů v České republice je obrovitá, že dojde k tomu, že český daňový poplatník zaplatí ztráty, které nebyly vytvořeny ani na území České republiky a už vůbec ne v souvislosti s covidem. A to považujeme za nebezpečné. Takový nástroj si myslíme že by být vůbec neměl, a shodujeme se na tom s některými členy NERV, kteří proti tomu zcela logicky bojují.

Už tady pan vicepremiér hovořil o zelené dohodě, respektive o Zelené dohodě pro Evropu, kterou my považujeme za nástroj, který může být tak stejně pozitivní, jako negativní. Problém však je, že nikdo neví, zda je pozitivní, nebo negativní. Vytváří se kolem toho obrovská mlha a ani po diskuzi s paní komisařkou Jourovou, mně sdělila, že neexistuje žádná analýza dopadů, ať už pozitivních, nebo negativních, přestože i ona to požadovala. Česká republika také nemá analýzu dopadů a my si myslíme, že by být měla, a jsem rád, že Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale i další ministerstva se tím budou zabývat a bude to jedno z témat na příštím jednání tripartity.

Tak stejně požadujeme, abychom se podívali společně na strukturu a směr čerpání evropských prostředků pro příští rozpočtové období. V této chvíli se finalizuje, ale například Green Deal nebyl vůbec promítnut právě do těchto operačních programů, protože to přišlo v prosinci a to už byla ta fáze přípravy příliš daleko. A my si právě proto myslíme, i v kombinaci s covidem, že by k tomu mělo ze zásady dojít.

Tak stejně jsme pochválili vládu za investice, protože jeden z tahounů vývoje HDP za uplynulé období byly jednoznačně vládní investice. Mělo by se v nich pokračovat, je to důležitý cíl a je to to, co pomůže i do budoucna. Také jsme ale rozporovali další moment, který dnes měl jít na vládu, a paní ministryně financí nás ujistila, že to na vládu nepůjde, a to je, že by se spropitné v České republice realizovalo podobně jako ve Spojených státech. To znamená, že by se to uznalo, navíc se to zbavilo daňové povinnosti, což my považujeme za naprosto nevhodný nástroj, a proto jsme rádi, že to vláda nebude projednávat, a věříme tomu, že se to ani v České republice nestane, protože to by potom výpadek na daních a na odvodech na zdravotní a sociální pojištění byl pravděpodobně ještě mnohem vyšší.

Také jsme požádali o to, že bychom viděli, s ohledem na blížící se vyšší nezaměstnanost než tu, kterou jsme tady několik let měli, aby se zvýšil příspěvek v nezaměstnanosti a prodloužila se podpůrčí doba. Důvod: udržení spotřeby. Protože propad spotřeby je to, co by skutečně mohlo české ekonomice fatálně ublížit. A všem subjektům, od malých, středních firem, OSVČ a podobně. Jen pro připomenutí, přesně to se právě odehrálo v letech 2009 a následujících a ty dopady byly takové, že jsme si museli v roce 2012 prožít ještě jednu krizi, i když všichni kolem nás už byli mimo tady tuto situaci.

Jsem rád, že tady pan vicepremiér hovořil o kritické infrastruktuře. Já to ještě rozšířím. My bychom chtěli, aby se o kritické infrastruktuře a vůbec o celém krizovém řízení otevřela diskuze. Abychom se připravili na to, co bude příště. Protože nevíme, co bude příště, tak by měly být tak stejně zajištěny kapacity i v oblasti výroby léků. To třeba by měla být součást diskuze kritické infrastruktury na evropské úrovni. Otázka, zda jsme schopni zabezpečit transport potravin, zda jsme schopni vyrobit potraviny a distribuovat je lidem. Jak to vypadá v oblasti zpracování vody, elektrické energie, protože nikdo si neumíme představit, že by nesvítilo světlo nebo kdyby nebyly potraviny.

To jsou věci, za které je potřeba poděkovat. Ty lidi to museli odpracovat, ty firmy to musely zvládnout, ale myslíme si, že ta diskuse musí být širší. Nejen o hmotných rezervách, protože ty objednávají jednotlivá ministerstva, ale o tom, co je obsahem těch hmotných rezerv. Jenom řeknu jednu připomínku k tomu: Představte si, že bude sucho, sucho tak velké, že nebude dostatek pitné vody. A jsme schopni distribuovat obyvatelstvu, v jaké míře, máme na to cisterny, jsme schopni je tam dodat, máme je tam čím přivézt, ty cisterny, tak, aby mohlo být obyvatelstvo zásobováno? To jsou otázky, které se musí položit bez ohledu na to, zda se teď pereme s covidem či ne, protože je to vždycky o tom, do jaké míry se připravíme na samotnou budoucnost.

A také jsme požádali pana premiéra, aby jednal s bankami, protože my si myslíme, že ten problém likvidity, který zažívají české podnikatelské subjekty, tak nejde řešit přes Antivirus, Covidy a podobně. Tam musí zafungovat banky. Ty jsou těmi, kteří dodávají zdroje a musí taky nést určitý díl rizika z té situace, která vznikla. Takže pan premiér to vyslyšel, zda tak učiní je samozřejmě jeho rozhodnutí, ale ta naše prosba, věříme, byla velmi jednoznačná.

A poslední poznámku: Poděkovali jsme taky za zvýšení platby za státní pojištěnce. Ten závazek, který stát převzal, to znanená zvýšení platby o 500 a 200 korun, považujeme za velmi důležitý. My jsme sice dlouhodobě požadovali, aby ta platba byla vyšší, ale v této chvíli je dobře, že k tomuto vláda přistoupila a dodá finanční prostředky do zdravotnictví. A věříme, že se najde i způsob, aby i z těchto částek byli odměněni zdravotníci i nedzravotnický personál, který se v uplynulém období tak pral za naše zdraví a životy. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Dámy a pánové, příjemné, dobré odpoledne. Jsem rád, že vás vidím fyzicky a ne on-line, protože si myslím, že on-line zatím moc nezvládáme. Je tam šepot, je tam házení papírů, je tam brblání těch, kteří zrovna nejsou v diskusi, a přiznám se, že jsem si myslel, že ta doba digitalizace se posunula výrazně dál, ale asi se nestalo.

Nouzový stav 17. 5. skončil, dnes se některá další opatření ruší. Dobře, je to konec pro nás lidi, ale já musím za firmy říct, že stále pokračuje stav nouze. Stav nouze, ať se vám to líbí, nebo ne. A vysvětlím to na bodech, které jsem přednášel na tripartitě.

Pro nás co je důležité v tak složitých dobách – kdo má firmu, kdo je vrcholový manažer, tak to může pochopit. Pan vicepremiér byl skvělý podnikatel, takže určitě si to pamatuje a nezapomněl to. Takže pro nás udržení zaměstnanosti na prvním místě. Ano, pomohli tomu…

Já ještě zpátky jednu věc, než budu říkat naše problémy a starosti. Já se přidávám k tomu, co říkal pan předseda odborů. Opravdu je potřeba poděkovat těm, co byli v první linii, zdravotníkům, záchranným složkám. Víte, já sám jsem po velké diskusi s panem premiérem 10. 3. skončil 11. 3. v nemocnici, 40 stupňů horečky, JIP, izolace a dnes mám čtyři negativní razítka na covid-19. Nevím, co to kolem mě běhalo, asi to byl nějaký bratr covidu-19, možná už ta dvacítka dopředu.

Takže moje poděkování všem a já využívám této tiskové konference a poprvé bych prosil, abychom poděkovali za mě, za dopravu, i těm řidičům autobusů, kteří musí mít tu rohožku, jak já říkám, na obličeji. A když jedete tím autobusem, zkuste si sednout na to sedadlo řidiče a s tou rohožkou, když je 25 30 stupňů a svítí vám na to sklo, tak to není žádná legrace. MHD to naštěstí má vyřešeno klimatizací a oddělením, ale ta běžná dopravní obslužnost, kde jsou tisíce a tisíce řidičů, to nemá.

Tak zpátky k těm našim problémům. Na prvním místě udržení zaměstnanosti. Ano, pomohl tomu Antivirus A, Antivirus B, opravdu objemově dnes už je to 53 000 firem, 650 zaměstnanců, je to 6,2 miliardy, takže si myslím, že to není špatná pomoc. Ale trošku mě mrzela diskuze kolem Antiviru C, protože nějaké řešení kurzarbeitu jsme vždycky říkali, že by mělo být. Dnes to vypadalo, jakože o to nemáme zájem, a to mě mrzelo.

Samozřejmě já nesnáším věci, které jsou plošně a zadarmo někomu, kdo si to nezaslouží, ale těch postižených firem, najednou jsme zapomněli, je opravdu hodně, a jim stát urval možnost podnikat. To jsou především ti menší a střední v řadě oblastí, možná někteří to nerozjeli ještě do dneška.

Co je pro nás důležité, je likvidita. Likvidita, aby firma měla peníze, měla na mzdy, na zaplacení daní, měla na za placení leasingu, ale také, aby měla na svůj rozvoj nebo inovace, udržení šance na trhu. COVID I, COVID II, ty se zas trochu povedly a trochu nepovedly. Byly tam velké, řekl bych byrokratické složitosti. Ale to už je pryč, je to minulost, stejně jako Praha. Všechno je rozebráno a správně říkal pan vicepremiér, teď přišel COVID III pro firmy od 250 do 500 zaměstnanců a COVID Plus pro víc než 500 zaměstnanců.

Jsou tam obrovské prostředky. Já si je skoro ani nedovedu představit, takovou přízeň a vstřícnost státu, ale chci věřit, že to budou jednoduché podmínky, to co říkal pan předseda Středula, že bude rozumný přístup bank, protože to bude naprosto klíčové. Protože když nebudou banky pozitivní, tak pak státní záruky mít nemohou. Proto vyzývám bankovní asociace a banky, aby pochopily vážnost situace v likviditě jejich zákazníků, protože my jsme zákazníci bank.

Z toho vyplývá jeden vážný problém, moc se o něm nemluvilo, ale na tripartitě jsme ho zmínili s panem předsedou, a to je dlouhodobá platební neschopnost. Velmi vážný problém. Faktury se přestávají platit, prodlužuje se lhůta splatnosti a myslím si, že je to velmi vážný problém. Protože jestli vám to někdo posune z 30, 45 dnů na 90 a 120, tak jak potom chcete platit leasingy, jak chcete platit mzdy, když samozřejmě jste měli omezené podnikání, a kdo vám pomůže, můžete se dostat samozřejmě až po likvidaci.

Vážný problém, který jsme s panem premiérem horko těžko vyřešili 10. března, to je přeshraniční styk a další problémy zůstaly do dnešních dnů. Jsem rád, tenkrát pan vicepremiér spolu s paní ministryní financí mi pomohli, za to děkuji, a zůstal pohyb v exportu, přeshraniční, byla výjimka pro řidiče kamionu, pro strojvůdce a piloty. Teď je problém v přeshraničním styku s experty a částečně i se zahraničními pracovníky, protože bez nich, můžete mít k nim jakékoliv výhrady, ty jahody nikdo nesklidí. To není důstojná práce pro českého člověka. Ty automobilky v rozvoji je také potřebují a řada dalších firem a ten, kdo to napadá, tak je vidět, že v praxi nebyl a nezná ani stav pracovní síly v zemi.

 Na závěr tohoto bloku o penězích… Víte, pořád se napadají a dnes největší firmy v zemi, které táhnou ekonomiku, a já bych prosil každého z vás, vytáhněte si za rok 2018 přes statistický úřad, kdo tady platí ten koláč daně z příjmu, a zjistíte, že jsou to jenom tři oblasti, které významně, a to je automobilový průmysl, strojírenství a servisní činnosti, to je velkoobchod a maloobchod a to třetí – a teď abych neudělal chybu, myslím si, že je to investování… Finanční služby, děkuji, Karle. A ti mají rozhodující z toho koláče a pak už nikdo, pak je čtyři pět procent. A ti, kteří dostávají teď nejvíc peněz, logicky, protože jim stát zakázal tu činnost, stejně do toho koláče dají jenom 1 procento, 1,5. A tak je to i v sociálním pojištění, takže by bylo dobré se na to podívat.

Specifikum, které jsem otevřel a pánové to podpořili a já z toho mám radost, dokonce kladné stanovisko jsem tam slyšel od ministra zdravotnictví, a to je to, že by ten Mezinárodní strojírenský veletrh v každém případě měl být. Jako důkaz schopnosti našich firem, prezentace pro svět a šance pozvat z přátelských zemí prostě další, abychom porovnali, jak jsme poskočili, protože věřím, že firmy nespaly, a tam to dokážou.

Státní rozpočet 21 vypadl z programu, ale oba jsme ho trochu připomínkovali tím, že očekáváme, že přesně bude dořešen rok 2020, nejenom rozpočet, ale i očekávaná skutečnost, aby to, co se bude nastavovat do rozpočtu 21, mělo opravdu zodpovědnou základnu. Už teď si myslím, že členové vlády dobře vědí, že 300 miliard propadu nebude stačit. Ale to je jejich odpovědnost, já jenom říkám, co jsem si v hlavě poskládal a zkusil propočítat.

Loss carryback, samozřejmě já jsem proti. Je to běžný standard v západních ekonomikách. Pan předseda to zpochybňuje, ale paní ministryně garantovala, že tam má pojistky přesně, které se používají v Německu, takže možná, kdyby to dostal, tak by ten názor tak zásadně negativní neměl.

Dopravní infrastruktura, já jsem na pracovním týmu pro dopravu poděkoval panu vicepremiérovi a ministrovi dopravy teď, protože toho má hodně, teď mluvím o dopravě. Ano doprava jede, dopravní infrastruktura. Já jsem byl vždycky, víte, že jsem to tady kritizoval, pesimista, ale co mám radost, za dlouhá léta z výstavby dopravní infrastruktury, mám radost. A zkuste to jako já, každou sobotu, neděli nebo někdy ve všední den. Na D1 se maká, opravdu se tam pracuje, je tam těžká technika, která tam nikdy nebývala, a přestože nejsou zahraniční pracovníci, nebo jsou, já nevím, tak je tam lidí dost, samá žlutá nebo oranžová vesta. A opravdu se to posunuje a věřím panu vicepremiérovi, že by do toho října 21 mohla být D1 otevřená, to byl původní strategický cíl.

Ostatní výstavba běží a neběží, záleží, jak jsou na tom výkupy pozemků, jak běží jednání s kraji. Za co jsem rád a říkám to nahlas, je, že vláda se vrátí dnes, nebo někdy do budoucna s pomocí krajům s opravami silnic II. a III. třídy. Každý rok to tady se sociálním partnerem říkáme a já očekávám, že to bude pravda.

Green Deal, velká debata, velká diskuze Evropy. Česká republika se k tomu, doufám, přidá ambiciózně. Jde o velká rizika, která z toho vyplývají, i když někdo může říct, že spíše velká budoucnost. Ale my musíme mít dopady na průmysl do roku 2030, protože specifika, která má Česká republika, jsou jádro, automobilový průmysl, doprava a těžba čehokoliv, možná v tu dobu už i lithia a dalších.

To jsou všechno rizikové faktory s obrovskými dopady na ekonomiku a věřím, že pan vicepremiér bude s námi s tím materiálem spolupracovat, abychom do Bruselu dali za naši zemi velmi racionální, efektivní a zodpovědné stanovisko, které bude možná míň ambiciózní, než je celé Evropy, protože my jsme opravdu jedna ze zemí, která je extrémně průmyslová, a to není žádná z nich a ty dopady na nás fakt budou větší. Vy mladší se dožijete v pohodě 2030 a budete vzpomínat, že jsme to tady říkali, že to nemáme podceňovat, ale na druhé straně to můžeme brát pro řadu firem a odvětví jako výzvu.

Pan ministr Vojtěch, ještě se vrátím ke zdravotnictví, tam přednášel kompenzační vyhlášku, že bude řešit ty problémy. Zdravotnictví si myslím, že od 1. 7. dostane dostatek peněz, 20 miliard za pojištěnce jsou veliké peníze, navíc další od 1. ledna. Takové peníze do zdravotnictví nikdy nešly, i když je to samozřejmě těžká doba, složitá, asi tam patří a jsem rád, že ta kompenzační vyhláška bude řešit nejenom mzdy zdravotníků, ale i to řešení výkonnosti praktických lékařů, protože ti jsou první v té linii zdravotnictví, a když ti budou dělat chyby, tak to samozřejmě přijde zdravotnictví dráž.

Tak. Co ještě jsem to chtěl? Státní pojištěnce, v pořádku… Takže v podstatě zůstává. Jo, ještě zásadně negativní stanovisko máme k použití stravovacího paušálu. Myslím, že je to zbytečné v této době. Co to přinese? Nepřinese to nic. Proti němu jsou skoro všichni, a jestli to má někdo ctižádostivě jako volební program nebo program své strany, tak ať jde se projít ulicemi a zeptá se, jestli to je moudré, nebo ne.

Jinak děkuji za spolupráci některým členům vlády za tu dobu. Byla to dlouhá doba od toho 10. března, ale komunikace sice on-line anebo mobilem byla, ledacos jsme udělali, něco se povedlo, něco se nepovedlo, ale tak je to v krizové situaci vždycky. Takže děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, já bych se nejprve zeptala pana Hanáka ještě k tomu odpuštění sociálních odvodů, jestli byste mohl konkrétněji zmínit, omlouvám se, jestli jste to řekl, těch informací bylo mnoho, jestli se stavíte stejně jako viceprezident svazu pan Rafaj, který uvedl, že režim C jen pro malé podniky představuje šetření na nesprávném místě. Podle vás, jaké by měly být ty ideální parametry? A pak bych se zeptala pana vicepremiéra, co říkáte na kritiku pana Středuly, který se k variantě C staví negativně, říká, že by mohl být narušen důchodový systém. Jakým způsobem by tedy měl být ten výpadek řešený? Děkuji.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Byl bych špatný prezident, kdybych se nezastal svého viceprezidenta, to by bylo hodně špatně, ale já musím říci, že to céčko mělo do budoucna vyústit v čistý kurzarbeit tak, jak by měl vypadat. To jsme si mysleli všichni. Teď najednou z Ministerstva práce a sociálních věcí, tu tam bylo pro firmy do 25, pak do 50, pak pan viceprezident se zeptal: A co budou řešit nepřetržité provozy? Takže podle mě je zmatek a myslím si, že plošně by to nemělo být, a to dneska on zopakoval asi dvakrát, plošně by to nemělo být v žádném případě.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Kurzarbeit, nebo říkejme Antivirus, byl diskutován v režimu A, B, případně C. Áčko nám končí postupně a u béčka byla velká diskuse, jak s tím dále naložit. A byla zde celá řada námětů, a řekl bych ve věcné rovině a seriozních návrhů včetně toho, že skončí B a pojede se na ten tzv. režim C, který by už byl možná o něco více vlastně tím německým kurzarbeitem.

Na druhou stranu, postavila se proti tomu celá řada i průmyslových společností i obchodních společností a žádaly, abychom podrželi program B a abychom ho prodloužili. Na to konto jsme se rozhodli, že ano, a pokud to tedy definitivně dnes projde na vládě, tak chceme program B prodloužit až do srpna a poté se uvidí, jakým to způsobem to půjde nadále. To znamená, vyšli jsme vstříc zaměstnavatelům.

Současně jsme ale nechtěli to céčko úplně opustit, takže Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale po dohodě s ostatními rezorty, nakonec řekněme i kompromisní dohodě, dospělo k tomu, že bychom tento program nechali, ale nechali bychom ho pouze jako podporu pro malé firmy, diskutujeme jestli 25, nebo 50 zaměstnanců, a ten punc té zaměstnanosti bychom tam nechali tím, že by to bylo pouze pro ty, kteří nepropouští. To znamená, bylo by to do deseti procent.

To, že se to bude řešit ,nebo že by se to řešilo odpuštěním sociálního, je pouze praktický přístup. Ve finále se stejně jedná o peníze jako peníze. Jsou to veřejné peníze a buď je vezmeme zleva, nebo zprava. Primárně si musíme říci, jestli chceme tuto skupinu podpořit, a já říkám: Je třeba malé firmy podpořit. Druhá věc je, jakou formou je podpořit. Jestli si mají žádat a komplikovaně jim posílat peníze, anebo pouze nezaplatit.

A to, že by nezaplatily z tohoto úhlu pohledu sociální ve výši 24,8, anebo třeba 20 procent, to je jedno, jak se to nakonec dohodne, tak se nám zdá praktické, a hlavně rychlé pro ty firmy. Je to to, po čem všichni volají a říkají: Nekomplikujte nám to další žádostí, ale pokud možno prostě nenechte nám zaplatit něco, co by jsme tak jako tak platili.

To znamená, já se domnívám, že pro ty firmy malé, ať už je to 25, nebo 50, tak že to smysl dává. Ty firmy by to velmi přivítaly.  Týká se to jak živnostníků, týká se to jak malých obchodů, tak třeba podnikatelů v dopravě. Uvědomme si, že ze dvou tisíc dopravců, kteří jsou dnes pod ČESMAD , respektive Svaz dopravy a tak dále, tak z nich je drtivá většina těch, kteří mají do 25 zaměstnanců. To znamená, i oni by z toho mohli mít docela zajímavý benefit a to by nám  opětovně pomohlo.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já k tomu stejně ještě musím s dovolením doříct, protože si myslím, že takto to nejde dělat. Sociální systém nesmí být dodavatelem likvidity do firem. Jestliže toto uděláme, tak můžeme rovnou škrtnout peníze pro důchodový systém. To prostě není možné. Najděme jinou formu, jiný kanál, přes který to půjde.

A ať stát také přizná, že není schopen technicky realizovat to, o čem tady, pane vicepremiére, hovoříte. To znamená, vy nejste schopni udělat kurzarbeit německého stylu, kdy se to dodává přímo každému zaměstnanci. Protože na to nemáme ani lidi, kteří by to zvládli. A navíc u toho systému, který navrhujete, Česká správa sociálního zabezpečení řekla, že by potřebovala tak 300 nových lidí, aby to vůbec technicky zvládli.

Takže my tady místo toho, abychom tlačili ty, kteří tu likviditu mají dodat, což jsou banky, tak tady řešíme destrukci systému? Svaz průmyslu říká: Pro všechny, bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou v potížích? Přece máme pomoci těm, kteří v potížích jsou, a ne těm, co v potížích nejsou. Jestliže z toho uděláme takovýto typ helicopter money, tak potom nás zajímá, jak budeme řešit tyto výpadky finančních prostředků a jak se to promítne? A kdo to zaplatí? Zaplatí to opětovně, třeba přes zvýšení DPH a podobně, ten nejobyčejnější občan?

To si myslím, že není cesta. Takže za nás je ta situace opravdu vážná. A to neznamená, že bychom se lišili v tom, co říkal pan vicepremiér nebo pan prezident Hanák. Ano, je potřeba těm postiženým pomoci. To jednoznačně. Ale forma vykrvácení systému důchodového pojištění, to považujeme za extrémně nebezpečné nejen pro současnost, ale zejména pro budoucnost. A potom ty účty, které budeme dávat těm našim následovníkům, tak už je nebudeme schopni napravit. Takže z našeho pohledu, prosím, hledejte jiný způsob, jinou formu, a nikoli systém sociálního pojištění.

Klára Bazalová, Česká televize: Ještě poprosím, pane vicepremiére, o jeden dotaz, který se netýká tripatity, byť se zeptám, protože se týká dneška. Pan premiér už dříve avizoval, že by se dnes mělo řešit další působení pana Prymuly. Tak jestli bude po dnešku jasné, jestli skutečně bude zmocněncem pro zdravotnictví. Jak se na to vy jako vicepremiér díváte, protože pan Hamáček říká třeba, že by považoval za férovější, kdyby to premiér řešil výměnou na ministerstvu, že by každý rezort mohl mít tím pádem nějakého svého zmocněnce. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Nevím, proč by se měl měnit ministr zdravotnictví. Já věřím, že hodnotíme všichni podle výsledků. Výsledky v boji se zdravím jsme ustáli, ustáli jsme je tak, že jsme dnes inspirací pro celou Evropu, možná ještě pro celý svět. Prostě a jednoduše reprodukční faktor byl jeden z prvních, který klesl pod jedničku, a řízení toho zdravotního problému, který byl spojen s covid-19, jsme zvládli.

Samozřejmě jsme ho zvládli i díky epidemiologům, i díky profesoru Prymulovi, který odvedl skvělou práci. Nicméně hlavou Ministerstva zdravotnictví byl a je a zůstává pan Adam Vojtěch. To znamená, nevím, proč by se měl měnit někdo, to bychom byli skutečně absolutní raritou. To by se asi mělo měnit tehdy, kdybychom nezvládli ten systém řízení zdravotnictví. Ale my jsme ho zvládli tak, že jsme příkladem, takže to by nedávalo logiku.

V každém případě profesor Prymula je velká osobnost. To, že se dnes přesouvá do oblasti, která mu byla vždycky blízká, já jsem s ním léta spolupracoval jako s člověkem, který na zdravotnictví byl zodpovědný za vědu, tak že se přesouvá do role vládního zmocněnce pro vědu v oblasti zdravotnictví dává smysl, protože jsme si jasně řekli, že tuto oblast chceme posilovat a budeme ji posilovat.

Pan premiér ji chce mít pod přímou kontrolou, myslíme tím vědu v oblasti zdravotnictví, a protože se to týká širšího spektra, týká se to Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, kde je pan premiér předsedou, kde logicky předpokládáme, že pan profesor Prymula bude úzce spolupracovat, tak se nám to zdá jako naprosto ideální prostě rozhodnutí, které v dané chvíli akorát klade důraz na to, že chceme investice do oblasti vědy ve zdravotnictví posilovat a to se nedá zvládnout pouze přes Ministerstvo zdravotnictví. To se musí zvládnout napříč, mimo jiné právě přes Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která je kde? No pod Úřadem vlády. Takže toto je logický krok a nic jiného bych s tím nespojoval. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Měla bych dvě otázky. Jedna se týká kurzarbeitu. Bude tedy vláda dnes projednávat ten návrh MPSV, a pokud na něm není shoda, bude ho nějak dál upravovat nebo ho odloží a bude hledat jiný model? Druhá otázka se týká brněnského veletrhu. Znamená to tedy, že strojírenský veletrh bude a bude v původním termínu s nějakými omezeními, nebo ještě rozhodnutí nepadlo?

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Vezmu to odzadu, strojírenský veletrh by měl být. Dnes všichni vyjádřili přání, aby se to zvládlo. I ministr zdravotnictví uznal, že tím, že je v říjnu, tak je tam ještě dostatečná doba na to, aby si všechno sedlo. To znamená, že věříme, že ta čísla se nebudou horšit.

Takže my zahájíme jednání se zástupci Mezinárodního strojírenského veletrhu. A rovnou říkáme, že ho chceme pojmout tak, abychom ukázali, že Česká republika je tou zemí pro budoucnost. Dnes to, myslím, řekl pan předseda Středula, že prostě je to opětovně šance ukázat Českou republiku jako zemi, která ze všeho vyšla relativně rychle, jako zemi, která je průmyslově laděná, a zemi, která má co ukázat. Takže bereme to i trošku prestižně, že na tom veletrhu ukážeme opětovně, že jsme v plné polní.

Co se týká projednávání dnešní vlády a kurzarbeitu, předpokládám, že to bude projednáno. Uvidíme, jestli dojdeme do finále a k závěru. Já si troufám tvrdit, že bychom už dnes měli dojít k závěru. My jsme jasně řekli předtím, že to chceme projednat na všech úrovních, ať už na úrovni tripartity, chceme slyšet názor členů NERV, vyjasnili jsme si to v rámci vlády. Takže je zřejmé, že je to natolik důležitá věc, že to muselo zabrat určité penzum času.

Že se na tom všichni neshodneme stoprocentně, to se dalo i očekávat a není to dáno tím, že by někdo chtěl bourat ten systém. Je to spíš dáno partikulárními zájmy jednotlivých aktérů prostě sociálního dialogu a my tomu rozumíme a chápeme to. Někdo víc inklinuje k menším a středním firmám, někdo více k průmyslovým firmám, je zde i aspekt, proč to dělat přes sociální. Je třeba všechno tohle vzít prostě v úvahu, ale ve finále prostě rozhoduje a nese odpovědnost vláda. Takže já nechci předjímat, jak to dnes dopadne, ale myslím si, že to bude odpoledne na diskusi.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Pardon, ještě jedna věc, která by neměla zapadnout, je výzva pana ministra Vojtěcha, který vyzval zaměstnavatele k tomu, aby zabezpečili očkování proti chřipce vůči zaměstnancům z toho důvodu, aby se nám nepotkaly dvě věci v jednu chvíli, a to je jak chřipkové onemocnění, tak zároveň případný start nějaké x-té vlny covidu. Takže myslím, že to byla výzva velice seriózní, a věřím tomu, že k tomu zaměstnavatelé tam, kde ta možnost bude, přistoupí.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Určitě přistoupí, my senioři to máme zadarmo.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, první otázka, ještě navážu na paní kolegyni z ČTK: Vy jste, pane vicepremiére, řekl, že vláda nese odpovědnost. To jistě nikdo nezpochybňuje. Pak je ovšem otázka, jestli ta podmínka, že to projednáte se sociálními partnery, jestli to není vlastně, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Čili když oni vám řekli, že s tím nesouhlasí, tak vy říkáte: My neseme odpovědnost, my si to schválíme, prostě je to naše pravomoc. A vlastně vy si uděláte čárku, že jste to projednali s odbory a se zaměstnavateli, ale pak si to, když oni vám řeknou, že s vámi nesouhlasí a že byste to měli řešit jiným způsobem, například jednáním s bankami, aby uvolnily likviditu pro ty firmy, tak vlastně vy říkáte: Jo vlastně, my jsme splnili, my máme splněno, uděláme si čárku, my jsme se s vámi o tom pobavili a stejně si to schválíme, jak chceme my, protože můžeme. To je jedna věc, jestli jsem to teda pochopil správně, to vyjádření. A druhá věc, co se týče toho. Vy jste mluvili nejenom o Mezinárodním strojírenském veletrhu, ale mluvili jste také, myslím, že pan Středula, o agrosalonu Země živitelka. Jestli jsem to pochopil správně, že na rozdíl od Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně agrosalon Země živitelka letos nebude? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká toho jednání s vládou, sociální partneři a tak dále. Tam se prosím sloučilo teď několik věcí dohromady. To, že tripartita v zásadě rozumně řekla, že je třeba jednat i s bankami ohledně toho, aby se zabezpečil i dostatek likvidity, to vůbec nemá co do činění dnes s programem Antivirus nebo kurzarbeit. To musíme jednat tak jako tak a my s nimi i jednáme a je to věcný požadavek, správný, aby když už stát dává poměrně velké záruky, tak aby ty banky rovněž financovaly. Samozřejmě víme, že to je vždycky v omezené míře, protože těžko můžeme nařídit bance A a bance B, aby více úvěrovaly, ale pochopitelně o diskuzi to je. To si myslím, že je správné.

Antivirus nebo kurzarbeit je o ničem jiném. To je čistě o tom, že principiálně, na tom se shodneme, byl pochválen tento program. Všichni jednoznačně řekli, že Antivirus je správný krok, že se realizuje dobře a že to byl zásadní nástroj pro podporu podnikatelů – áčko a béčko. Teď se diskutuje o jediné věci, a to je o céčku.

Dokonce si troufám tvrdit, že principiálně není ani neshoda na tom nedělat céčko. Je to spíš o tom, jakou formou ho dělat. Jestli to dělat pouze pro malé firmy, jestli to udělat více plošně, jestli to udělat pro větší průmyslové firmy, které jedou třeba nepřetržitý provoz, a jestli to financovat přes sociální nebo ne přes sociální.

Tak jsme to projednali dnes s tripartitou, stejně jsme to projednali s NERV, ale já tím chci říct, že stejně to rozhodnutí musí udělat vláda. My nemůžeme udělat rozhodnutí tak, že to všechno sečteme a řekneme: Tak z 15 členů osm bylo pro, sedm bylo proti, takže to schválíme. My to bereme jako poradní hlas, bereme to jako velmi významný hlas, ale musíme nakonec tu odpovědnost přijmout. To znamená, to bychom tady ještě mohli sedět za měsíc za dva a mohli jsme diskutovat o tom, jaký kdo na to má názor.

To znamená: Ano, může nastat situace, že se neshodneme na tripartitě, jako že jsme se neshodli jednoznačně, ale to neznamená, že celá řada členů tripartity nesouzní třeba s tím vládním návrhem nebo s tím návrhem Ministerstva práce a sociálních věcí. Například třeba Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů, prostě pan Vízner, jsou pro tento režim a zase někdo by prostě to viděl trošku jinak. Takže to není o tom, že si vytváříme alibi, to je o tom, že to projednáváme. Ale že to projednáváme ještě neznamená, že se na tom všichni stoprocentně shodnou.

A co se týká těch veletrhů, ano, v tuto chvíli se uvažuje o tom, že Země živitelka nebude. Nicméně prosím, ten dotaz raději na pana ministra Tomana. Já jsem se to dozvěděl v posledních hodinách nebo dnech možná, takže nevím k tomu detaily. Každopádně nebyla-li by, je to škoda. Rozumím tomu, že třeba mají obavy s ohledem na epidemii, případně s ohledem na to, aby tam byl dostatek vystavovatelů, ale nevím k tomu detaily.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já k tomu ještě poznámku pro pana Kopeckého. Jsem přesvědčen, že vláda udělá všechno pro to, abyste neměl pravdu. Myslím v té věci, že to jenom formálně projednává a podobně. Já si myslím, že my, když budu mluvit za sebe, uděláme mnohé proto, aby se tak nestalo. Aby to nebylo pouze formální. Protože my si myslíme, že ta situace je vážná.

Myslím si, že máte pravdu v tom, když hovoříte o likviditě a o těchto programech. To všechno spolu souvisí, to není nesouvislá záležitost, to jsou věci, které jsou vzájemně propojeny, a jde o to, kam cílíme, vůči komu cílíme. My se obáváme toho, že ten způsob, jaký je zvolen, kvůli tomu, že je relativně jednoduchý, tak že bude pomáhat i těm, kteří to vůbec nepotřebují, a to není dobrá zpráva pro nikoho, zejména pro ty, kteří jsou postižení, tak ti dostanou sotva něco, a ti, kteří nejsou postižení, budou zcela veselí. Takže z toho pohledu si myslím, že to je určitě věc, která se musí řešit.

A co se týká Českých Budějovic, Země živitelka, takže tam řekl pan ministr, že už to rozhodnutí de facto je, že ta hrozba je tam veliká, je tam koncentrováno, minulý ročník že tam bylo asi 120 000 lidí a že z jejich pohledu to není v této chvíli možné a že už se dohodli i s výstavištěm. Takže řeší se to opravdu případ od případu. Ty veletrhy nejsou oba stejné, každý je odlišný, je určen pro jinou skupinu obyvatel a myslím si, že pokud se nezhorší epidemiologická situace, tak že by mohl být právě Mezinárodní strojírenský veletrh skutečně velmi dobrou výstavou do budoucnosti pro Českou republiku, a věřím tomu, že se to povede.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom maličkost k tomu. Země živitelka je typická výstava, kde dochází řádově k obrovskému množství ochutnávání a rizika spojeného s blízkostí těch lidí, fronty, jídlo. Kdežto Mezinárodní strojírenský veletrh je B2B obchodní a těch lidí je tam výrazně méně. Asi nic víc, nic míň.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Ještě bych se zeptala k tomu Antiviru. Vy jste zmínil 20 procent místo 24,8, to znamená, že je tam nějaký takový posun, případně i to, že tedy by nebyl pro všechny, 25 či 50, ale jenom pro určité obory?

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ne, ne, já jsem spíše, zatím je tam navrženo 24,8 procenta pro firmy do 25, nebo do 50. Já jsem jen chtěl říct, jak jsme k tomu postupně docházeli. Že tam byla celá řada variant, třeba v jednu chvíli i pro větší firmy, kterých by se to dotklo 20 procenty. Prostě byla tam celá řada různých cest a různých možností.

Nicméně stále u toho Antiviru. To není kobercový nálet, to není plošná věc, myslím tím teď ten návrh na těch 25, nebo 50, na ty malé firmy. Tam je právě ta záklopka té zaměstnanosti. A znovu říkám: Buď se shodneme na tom, že malé firmy potřebují pomoc a že malé firmy, které dobře zaměstnávají, ji potřebují, protože se to pochopitelně netýká těch, kteří měli 20 lidí a 10 jich propustili, ale pouze těch, kteří měli 20 lidí a maximálně dva propustili, tak poté se shodneme, že to dává smysl, nebo ne.

Podle našich názorů a podle všech analýz, které jsou, je to právě tato skupina, která je nejpostiženější ve smyslu dopadu. Nicméně to neznamená, že velké firmy nejsou postižené, na ty zase míří jiné programy, například to béčko. Konečně když se podíváme, kdo čerpá to béčko, tak samozřejmě, že globálně to jsou vždycky ty menší a střední na počet, ale když se podíváme na objem té čerpané podpory, tak suverénně nejvíce čerpají samozřejmě velcí zaměstnavatelé, což je logické, to není nic proti nim.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Kopecký chtěl doplnit.

Josef Kopecký, iDNES: Já bych se ještě zeptal pana předsedy odborů. Já vás budu skoro přesně citovat, vy jste řekl: Takto nejde dělat, sociální systém nemůže být dodavatelem likvidity do firem. A pak jste před chvílí řekl, že vlastně uděláte pro to všechno, aby to takhle přes vládu neprošlo. Já jsem se chtěl jenom zeptat, taková technická otázka: Co to je to všechno? Jestli budete kontaktovat ministry třeba za menší koaliční stranu, aby to zablokovali, když to navrhuje sama paní ministryně Maláčová? Nebo co to je, uděláme pro to všechno, jak to všechno vypadá, aby to vláda neschválila, když vy si to nepřejete zjevně, podle toho, co jste říkal. Děkuji.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:  My nechceme, aby projednávání tripartity bylo pouze formální záležitost, udělání čárky, cituju vás, když jste to řekl v tom úvodu. Takže z tohoto pohledu nechceme, abychom takovéto formální zasedání měli, a věřím, že k žádnému takovému formálnímu projednávání dnes nedošlo a my si myslíme, ten princip, že by mělo být provedeno odpuštění sociálního pojištění, považujeme za neakceptovatelný, ohrožující do budoucna. A z tohoto pohledu uděláme vše.

Vy jste nebyl při té diskusi, to samozřejmě chápu. My jsme tři u té diskuse byli a víme, že rozdílná stanoviska jsou tak stejně mezi členy vlády, tak stejně jako mezi sociálními partnery a jenom nechci jmenovat, kdo jaký má názor, protože si myslím, že to není fér. Ale myslím si, že před vládou je velice nelehká situace, která bude vycházet z těch principů, které tady řekl pan vicepremiér. To znamená, jak pomoci, zda pomoci tou formou, která se navrhuje, jaká je šíře, nebo to, co říkají zaměstnavatelé. Bude tam celá řada principů, které budou muset zohlednit, a já věřím, že to nedopadne tak, že narušíme sociální systém.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme a z dnešní tiskové konference po jednání tripartity je to vše, uvidíme se na tiskové konferenci po jednání vlády. Na viděnou.