Tiskové konference

26. 5. 202010:33

Tisková konference k novému stavebnímu zákonu, 26. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci k novému stavebnímu zákonu. Předseda vlády pan Andrej Babiš má úvodní slovo. 

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. Já jsem přišel podpořit paní ministryni Dostálovou, která po dlouhé, pečlivé přípravě, a začalo to vlastně v prosinci 2017, vyjednávala se zainteresovanými stranami a dnes tedy vám chceme sdělit další harmonogram rekodifikace stavebního zákona. Protože je to samozřejmě problém dlouholetý, který se nám v minulosti nedařilo řešit. Trvá to strašně dlouho, ale faktem je, že dnes schvalovací proces staveb trvá více než pět let a u dopravní infrastruktury dokonce 13 let, příprava.

Takže to skutečně není možné a my jasně deklarujeme, že ten růst, který jsme měli v minulosti  spotřebou a exportem, že chceme zásadně přispět tomu růstu investicemi a stavebnictvím. A to si myslím, že se může perspektivně stát u nás tím asi velice důležitým oborem.

Samozřejmě ten zákon vyvolává od počátku různé kontroverze, emoce. Proto jsem i žádal paní ministryni, aby se to nejdřív dostalo do Sněmovny. Takže teď to bylo zasláno na Legislativní radu vlády. Vláda to probere v červenci a předpokládám, že první čtení bude už v září, a doufám pevně, že ten zákon začne platit někde jaro 2021.

Investice jsou pro nás prioritou. My určitě, a budeme znovu jednat o rozpočtu 2020, kde jsem požádal paní ministryni Schillerovou a všechny ministry, aby dali na stůl veškeré investice, které mají stavební povolení. Nemůžeme si dovolit v této době neinvestovat, když jsou připravené projekty.

A to se i děje. Paní ministryně sama má jenom požadavky deset miliard, pan ministr Toman má požadavky na vodu, na kůrovce pan ministr Brabec, celkově to je asi 25 miliard a my musíme vyhovět v rámci revize toho rozpočtu na rok 2020 všem těmto požadavkům a já určitě to plně podporuju. 

Co se týká, ještě bych se rád vyjádřil, k celkově těm, řekněme, různým iniciativám v mediálním prostoru. Máme tady iniciativu dvou europoslanců a jednoho kandidáta na hejtmana, který se snaží tady veřejnosti vlastně říct, že my jsme nějakým způsobem připravili obce o peníze. To samozřejmě není pravda, protože my žádné peníze  nemáme.

Peníze platí daňoví poplatníci a my spravujeme peníze daňových poplatníků. A já všem, kteří platí daně a odvody, moc děkuji. Já bych chtěl uvést jenom některá čísla. V roce 2013 byly příjmy obcí 256 miliard a v roce 2019 360 miliard. To znamená o 104 miliard více. Co se týká krajů, tak tam to bylo obdobné. Tam za to období je to také navíc o 100 miliard. V roce 2013 138 miliard a v roce 2019 238 miliard.

Takže já vůbec nechápu tuto iniciativu, která jenom narušuje vztahy. Protože za našich vlád, za našich vlád my jsme narovnávali RUD, tady to jde vidět, našich předchůdců. My jsme, když v roce, když byla krize, tak demoblok snížil RUD z 21,4 na 19,93 a my jsme to vrátili. Stejně jsme to udělali u krajů.

Takže jsme to vrátili na původní výšku a mě to velice mrzí, že v podstatě místo toho normální komunikace, tak tady probíhá tato akce, která je podle mého názoru nesmyslná, protože k ničemu nepovede. Tady vám můžu ukázat graf: Daňové příjmy obcí a krajů v letech 2005 a 2022. Tady byla krize 2008, tady je taky jasně vidět, že to pokleslo, téměř o 20 miliard, a za nás to nastoupalo o ty stovky miliard.

Tady to pokleslo, logicky, a my ty peníze, které dáváme zaměstnancům, kurzarbeit, antivirus, OSVČ, s. r. o., podporujeme živnostníky, podnikatele atd., si nedáváme do kapsy, ale vracíme to zpět daňovým poplatníkům. Jenom ty prostředky, které my jsme investovali v rámci krize koronaviru. Například kraje. My jsme zaplatili veškeré sociální služby a my nejsme zřizovatelé. Ty odměny 5,2 miliardy, to jsme dali my. Záchranná služba, ano, nepatří nám, to patří krajům, 1,2. A další platby, 13,2 miliardy jsme dali.

Takže já rozumím tomu, že někdo protestuje, že bude menší příjem, ale je jasně vidět, že ta perspektiva, že se k tomu vrátí. A tolik peněz, které dostala samospráva v rámci minulé koalice a stávající koalice, nikdy neměli. Nikdy neměli.

Takže fakt tomu nerozumím, nerozumím té komunikaci. Rozumím tomu, že budou krajské volby, a někdo si tady vlastně kvůli tomu, že kandiduje na hejtmana, dělá takovou kampaň. Je mi to líto. Já mohu jen konstatovat, že když si to vezmeme, stavy na účtech: Jenom obce, kraje bez příspěvkových organizacích byly ke konci březnu 262 miliard a včetně příspěvkových organizacích 333 miliard.

A my samozřejmě si teď půjčujeme peníze jako stát, a znovu opakuji, že to nejsou naše peníze. Takže to, co jsme podpořili lidi, podnikatele, zaměstnance, ano, tak jsme to vlastně dostali z daní, takže to jsou společné peníze daňových poplatníků, které my spravujeme.

Navíc my samozřejmě máme plno programů na podporu investic, takže nerozumím této iniciativě. Je to velká škoda, protože si myslím, že ty vztahy byly velice dobré, a bohužel v rámci blížících se krajských voleb se někdo snaží je pokazit. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak děkuji, já se samozřejmě vrátím zejména k novému stavebnímu zákonu. Já jsem si pro vás připravila opravdu takovou rychlou prezentaci, jen abychom se všichni dostali do toho problému, co jsme vlastně řešili se stavebním zákonem. Ráda bych všechny tady usvědčila k tomu, žeskutečně to, co jsme slíbili, tak jsme skutečně dodrželi. To znamená: Do roka stavební povolení včetně všech odvolání a přezkumů, digitalizace, všichni, co budou chtít si mohou stavební povolení vyřídit doslova doma z gauče, a stát bude mít takové mechanismy, aby musel dodržovat lhůty vůči svým občanům.

Co se týká toho stavebního zákona. Skutečně pro nás bylo velmi nepřijatelné, abychom se pohybovali jako vyspělá demokratická země na 157. místě ze 190 zemí světa podle žebříčku Světové banky. My jsme se skutečně umístili někdy až za africkými zeměmi. Takže pro nás bylo zásadní rozklíčovat, v čem je ten zásadní problém.

A musím říci, že ten problém je obrovský u infrastruktury jako takové, protože není možné, aby Polsko stavělo 2 000 km dálnice, Maďarsko 500 km dálnic a Česká republika 150 km dálnic, protože povolit nějakou větší dálniční stavbu trvá u nás třeba i 13 let.

My jsme dělali průzkum mezi lidmi, to znamená, ptali jsme se vlastně, proč se tak stavby staví tak pomalu, co to zpomaluje jako takové, a tady vidíte ten výsledek. Spíše ano a ano, tam skutečně odpovídá obrovské množství lidí s tím, že to celé zatěžuje, tu nevýstavbu dálnic, právě pomalé stavební řízení.

Pro nás je i zcela zásadní, že je jasně spočitatelné, jak se prodražuje celý ten proces toho, než vlastně kopneme do země. Já dám konkrétní příklad: Například pražský okruh, Běchovice, tam samozřejmě to zpoždění a ještě se ani nekoplo do země a už máme zdražený ten celý úsek o 1,5 miliardy.

Pak jsme ptali, jestli lidé očekávají, zda ten důsledek koronavirové krize atd., jaký bude propad zakázek soukromých investorů, jaký do bude mít dopad. Takže tady také vidíte, že lidé na to reagují, že je potřeba ten stavební zákon, který nastartuje ekonomiku. Pan premiér hovořil o tom, že my máme investice nejenom v rámci státního rozpočtu, ale i například máme obrovské převisy poptávky v evropských fondech a jsme připraveni tu ekonomiku  podpořit národními zdroji, přesuny různých peněz, tak abychom uměli podpořit všechny projekty, které už jsou prodané. To znamená, jsou v tzv. zásobnících, o kterých hovořil pan premiér, a skutečně to jsou různé projekty, ať už to jsou silnice, kulturní památky, hasičárny, místní komunikace, veřejné budovy, školy, školky. Všechny tyto projekty jsou nastaveny, připraveny a samozřejmě bychom rádi zahájili jejich realizaci.

Tady když se podíváte na to, s čím jsme se potýkali, protože my jsme skutečně tu reodifikaci začali v prosinci 2017. Toto jsou všechno zákony související se stavebním právem. My nemáme jeden zákon. My máme samozřejmě stavební zákon plus 80 souvisejících zákonů, které s tou rekodifikací souvisí.

My dnes vlastně, jak implementujeme to stavební právo, tak musím říci, že máme jednu z nejsložitějších soustav stavebních úřadů v rámci Evropské unie. Celkem to je 1 300 samostatných úřadů. Máme 711 obecních stavebních úřadů, 573 speciálních stavebních úřadů, zhruba 15 vojenské a báňské úřady.

V čem je ten zásadní problém jako takový, tak to samozřejmě je tím, že máme absolutní roztříštěnost právních předpisů a stavebních úřadů. O tom jsem teď hovořila. Pak máme samozřejmě velké množství dotčených orgánů. Každý stavebník dnes, než zahájí stavbu, tak si musí sehnat někdy až 48 razítek. Proti každému razítku, tak jak je to dnes, je možný samostatný přezkum. To znamená, ten stavebník než se vůbec dostane na stavební úřad, tak samozřejmě musí podniknout mnoho koleček.

Obrovský problém je nedodržování lhůt ze strany státu. Když dnes občan vůči státu něco nedodrží, dostane pokutu. Když stát něco nedodrží vůči občanovi, neděje se nic. Byť mají úředníci samozřejmě lhůty ve správním řádu, bohužel tyto lhůty nedodržují. Proto v tom novém stavebním zákoně je mnoho mechanismů, ať už to je fikce souhlasu závazného stanoviska nebo právě opatření proti nečinnosti úřadu, aby i stát byl nucen dodržovat lhůty.

Jako zásadní problém jsme identifikovali tzv. ping pong. To znamená, že prvoinstanční úřad rozhodne, je odvolání, odvolací orgán v podstatě vrací i za formální chyby první instanci a takto si to mezi sebou neustále vyměňují. Cílem nového stavebního zákona je tzv. apelační princip, to znamená, pokud dojde k odvolání, tak odvolací orgán rozhodne. To znamená, nevrací zpátky té první instanci.

Důležitým krokem bylo i vyjadřování veřejnosti. Tady je potřeba říci, že jsme měli nejen obrovskou roztříštěnost stavebních úřadů, ale například deset typů stavebních povolení nebo různých povolení: územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouvy, stavební povolení se životním prostředím, bez životního prostředí atd. Do budoucna bude jedno řízení. Jedno jediné řízení. Samozřejmě všichni se budou moci k tomuto jednomu řízení odvolat, ale pouze jednou v rámci celého procesu.

Jak už jsem hovořila o tom problému roztříštěnosti, my samozřejmě máme i minimální digitalizaci dnes. Dnes můžete podat žádost o stavební povolení elektronicky, ale veškerou dokumentaci musíte dovézt fyzicky. Takže samozřejmě ty příběhy, jak velké stavební firmy vozí projektovou dokumentaci avií, nebylo nic ojedinělého.

Co je pro nás velmi důležité, je právě sjednotit formy povolování staveb. To znamená, musíme mít jednotnou soustavu stavebních úřadů. To znamená, skutečně ten stavebník bude mít jeden úřad, se kterým bude komunikovat od začátku do konce. Bude jedno řízení, to znamená, na konci celého procesu stavebník dostane jedno stavební povolení. A tím pádem dochází i k velké digitalizaci. To znamená, komunikovat mezi sebou budou úřady, nikoliv že by stavebník obíhal se svojí dokumentací jednotlivé dotčené orgány, jak tomu je dnes.

Co se týká nové soustavy stavebních úřadů. My jsme to samozřejmě od začátku koncipovali jako rozdělení státní správy a samosprávy. Připadalo nám správné, aby to hierarchicky byla skutečně jednotná státní stavební správa tak, aby si kolegové úředníci mohli mezi sebou pomoci. Aby se nestalo to, jako je dnes, že máme 17 procent jednohlavých stavebních úřadů, a pokud ten člověk onemocní na stavebním úřadu, tak dnes ho nikdo nemůže zastoupit. To znamená, že stavební úřad vyvěsí ceduli zavřeno a stavebník musí počkat.

Do budoucna tím, že to bude jednotná hierarchie, tak není žádný problém, aby do jednoho čísla jednacího se koukali kolegové z Ostravy, z Budějovic, není to o fyzickém přesunu úředníků, ale o tom, že se zrychlí celé ty procesy jako takové.

Celý ten koncept je o tom, že vznikne Nejvyšší stavební úřad, který samozřejmě bude mít svoje pobočky v krajích jako státní správa, a pak došlo k dohodě se Svazem měst a obcí, to znamená, u těch místně příslušných staveb budou první instance na obecních stavebních úřadech. Zároveň ale samozřejmě musíme eliminovat ten problém jednohlavých stavebních úřadů. To znamená, stavební úřady na obcích budou tam, kde bude zajištěna zastupitelnost, dojezdová vzdálenost atd. Tyto úřady určí vyhláškou Ministerstvo vnitra.

Už jsem hovořila o problému mnoho dotčených orgánů. Tak tady jenom pro vaši představu, kolik jich vlastně máme. Máme jiné dotčené orgány ke stavebnímu povolení a jiné k územnímu plánování. Takže vidíte, že každý ten úřad dnes rozhoduje samostatně. Jejich razítka jsou přezkoumatelná, to znamená, pak není opravdu divu, že se projekty protahují i do řádu několika let.

Takto dnes vypadá běžné stavební povolení. To znamená, tady vidíte, že jeden projekt studentských kolejí musel získat až 48 razítek. Stále se tyto studentské koleje nestaví, to znamená, probíhají tam ještě další odvolací procesy. Takže to už jsme na nějakém pět a půl roce.

Co vlastně, když jsme dělali ten průzkum, abychom zjistili, co nejvíce komplikuje povolování staveb, tam jsme vlastně komunikovali s firmami, tak asi nejčastější odpověď byla: Množství dotčených orgánů. Protože to je přesně ten model, kdy si ten stavebník musí razítka zabezpečit sám, takže samozřejmě s tím mají kolegové velké problémy. Pak tady vidíte, že ten další největší problém je komplikovaná, roztříštěná struktura stavebních úřadů, nedodržování lhůt, široké vymezení účastníků řízení, takže na to všechno v novém stavebním zákoně reagujeme.

Tím řešením je maximální integrace dotčených orgánů do stavebního úřadu. To znamená, vy nebudete obíhat žádné zvláštní úřady, podáte žádost o stavební povolení, úřady si mezi sebou zajistí vyjádření těch jednotlivých dotčených orgánů pro to jedno jediné razítko a jedno jediné povolení.

Je pravda, že v průběhu komunikace s různými partnery jsme řešili dvě vlastně samostatná razítka. Jedno je u památkářů, ale u vymezeného okruhu projektů. To znamená tam, tam kde se jedná o projekt památky UNESCO, národní kulturní památky nebo rezervace. To jsou natolik výsostné zájmy státu, že u těchto projektů skutečně je nutno, aby k tomu existovalo vlastně to poslední stanovisko památkářů. A druhé závazné stanovisko, které zůstalo, je pro Agenturu ochrany přírody a krajiny a jedná se o zvlášť chráněná území. To znamená, pokud byste chtěli realizovat projekty například v národním parku, to znamená projekty, které ani nejsou v souladu územním plánem, tak tam to razítko musíte získat právě od životního prostředí.

Co se týká problému zdlouhavého povolovacího procesu, tak o tom jsme už hovořili. Nedodržování lhůt, ping pong a opravdu ty zdlouhavé procesy, třeba bytové domy v Praze zhruba pět let, dálnice, silnice, okruhy 13 let. Pak se nemůžeme divit, že bytová výstavba, když má takový problém se získáváním, zejména ve velikých městech, stavebního povolení, že se malý byt v Praze šplhá k 7,5 milionu korun.

Co se týká toho tlaku na dodržování lhůt, co se týká těch závazných stanovisek, pokud tedy zůstala dvě závazná stanoviska, znovu říkám u omezeného okruhu projektů, tak tam bude platit tzv. fikce souhlasu. Pokud ten úřad se nevyjádří do 30 dnů, tak bude bráno za to, že bez podmínek souhlasí.

Stejně tak tam máme opatření proti nečinnosti. Není možné, aby stavební úřad nedodržel lhůtu. Pokud nedodrží lhůtu, je tam ten mechanismus, že ten projekt přebírá nadřízený úřad, který samozřejmě v zákonných lhůtách ten proces dořeší. Opravdu není možné, aby se to neustále oddalovalo v čase, protože my skutečně chceme a naplňujeme to pravidlo, že do roka včetně odvolání a přezkumu stavebník musí vědět, zda bude, nebo nebude stavět.

Pak samozřejmě velký objem věcí byly stavby na černo. Tomu jsme věnovali velikou pozornost, protože dnes každá desátá stavba je zahajována na černo. Je potřeba si říci, že v dnešním modelu ten výkon na odstranění této černé stavby má gesci obec. Nicméně obec samozřejmě k tomu výkonu rozhodnutí nepřistupuje, protože to stojí peníze a za druhé je k tomu potřeba skutečně velký úřednický aparát právníků na vymáhání financí po tom, kdo tu černou stavbu postavil.

Do budoucna tedy černé stavby přebírá stát. To znamená, stát bude vykonávat to rozhodnutí a věřte mi, že stát bude toto posuzovat velmi přísně. A já si myslím, že bude odstraněno pět šest staveb a kázeň investorů se vrátí zpět. To už jsem říkala, že stavby bude odstraňovat stát, abychom to zrychlili…

Takže jestli se mohu zastavit u těch cílů: Skutečně zrychlit stavební řízení, to si myslím, že se nám povedlo. Máme k tomu jednoznačně tabulky s projekty s EIA, bez EIA, všechny tyto projekty, vlastně i ty náročnější s EIA se skutečně vejdou do jednoho roku. Zjednodušili jsme administrativu, zajistili jsme dodržování lhůt od státu a skutečně ten cíl je jedno povolení v jednom řízení u jednoho úřadu do jednoho roku.

A když jsme na to realizovali průzkum, kdy očekávají stavebníci nový stavební zákon, tak tady vidíte, že ten stavební zákon je potřeba velmi rychle, že skutečně 80 procent respondentů ano, spíše ano, by ho nejraději viděli, aby byl platný už příští rok nebo nejlépe možná i tento rok.

Co se týče harmonogramu, nebudu opakovat, co říkal pan premiér. Skutečně naším cílem je ho dostat do prvního čtení ve Sněmovně v září, platnost zákona zhruba jaro 2021 a účinnost zákona bude samozřejmě podle přechodných ustanovení tak, aby se mohly vytvořit všechny ty navazující věci včetně dokončení digitalizace postupně. Tolik tedy k novému stavebnímu zákonu a já děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte pár čísel, a to je dopad tohoto aktu na hospodářství. My jsme se rozhodli, že se hodně poučíme z toho velkého průšvihu světové hospodářské krize a nezvládnutí v rámci našeho státu jejího řízení, a to ve dvou aspektech. První je ten, že se tenkrát šetřilo tak, že se nepodpořil podnikatelský sektor, a druhý, a to je ten, ke kterému mířím, je ten, že se zásadním způsobem utáhly všechny investice, v důsledku čehož jsme tady dalších několik let měli velký problém.

Když hovoříme o investicích, hovoříme především o investicích, které jsou spojeny se stavebním ruchem. Pár čísel: ve stavebnictví 360 000 zaměstnanců, 250 000 firem na sebe táhne a pochopitelně je to klíčový sektor pro dodavatele, odběratele, řemesla. Jinými slovy je to klíčový sektor pro infrastrukturu.

Možná jste si všimli toho, že už v průběhu korona krize jsme začali stavebnictví velmi intenzivně podporovat a že jsme z něj udělali do určité míry i vlajkovou loď podpory, mimo jiné i proto, abychom trošku vybalancovali vliv automobilového průmyslu, strojírenství atd. Nikoliv proto, že bychom je chtěli nějakým způsobem potlačovat, ale protože vnímáme stavebnictví jako klíčový nástroj pro udržení zaměstnanosti a pochopitelně pro budování infrastruktury.

A když se bavíme o infrastruktuře, tak jsme u infrastruktury dopravní – 80 procent ze státního rozpočtu jde za dopravní infrastrukturou. Jenom zopakuji čísla: Letos jsme původně naplánovali 107 miliard, což byl tak jako tak rekord, nicméně v průběhu korona krize jsme zvýšili investice, respektive výdaje do SFDI – Státního fondu dopravní infrastruktury – o dalších sedm miliard, takže v tuhle chvíli jsme na 114 miliardách. A současně je důležité říct, že ještě připravujeme další navýšení, a to pro silnice II. a III. tříd, což přijde v následujících dnech, nejdéle v týdnech, to znamená tak, aby se dvojky, trojky mohly budovat.

Paní ministryně zde naznačila, kolik nás stojí jeden rok celkově, když se díváme, prostě uspoření jednoho roku v přípravě stavby, kolik je ten efekt, a to číslo bylo 7,1 miliardy. Když to přepočítáme do silnic a železnic, tak jeden rok by pro nás byl 2,2 miliardy úspory, jenom jeden rok rychlejšího stavebního řízení, tak by to bylo 2,2 miliardy v rámci silniční výstavby a 1,7 miliardy v rámci železniční výstavby. Zjednodušeně řečeno, jenom roční úspora by znamenala to, že máme bez problémů pokryté všechny důležité investiční náklady pro opravu a modernizaci a investice do dvojek a trojek. To znamená, jenom jeden rok úspory znamená, že budeme mít bez problémů dvojky a trojky.

Současně je třeba ještě vidět přímé i nepřímé dopady. Padla zde informace, poznamenal jsem si, 1,5 miliardy v rámci 511, což je Praha-Běchovice. Ano, ještě se nekoplo do země, ale kvůli průtahům už nás to stojí 1,5 miliardy. To je ten přímý dopad. A ten nepřímý je jasný. Ten nepřímý, můžeme si říct, dobře, ale tady se nepostaví žádná budova, tady se nepostaví žádný výrobní závod, takže to je vlastně kompletní dopad.

Není to tak úplně, taková docela studie s nadhledem, ale velmi dobře propracovaná, díval jsem se, američtí a čeští výzkumníci zpracovali tu studii tak, že čas strávený v zácpě v Praze, to je docela zajímavá informace, za jeden rok nás stojí 3,1 miliardy korun. Teď můžeme dopočítávat, kolik by vlastně ten nepřímý dopad mohl být, kdyby se to prodlužovalo dále a dále.

Já tím jenom chci říct, že nemůžeme vnímat jenom ten bezprostřední, okamžitý dopad ve smyslu úspory, ale pochopitelně i dopad na ekonomiku, na výrobu a samozřejmě i na ztracený čas, který minimálně v té dopravní infrastruktuře musíme vnímat. Takže to je z mého úhlu pohledu vše, ale možná mě určitě doplní v rámci silnic a dálnic pan kolega Mátl.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Přesně tak. Pan ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl.

Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR: Dobrý den, já bych chtěl úvodem zmínit, že rekodifikace stavebního práva je opravdu klíčovou záležitostí k dostavbě dálniční sítě v České republice. V současné době samozřejmě vnímáme ten stav jako neuspokojivý a víme všichni, že nedostatek nebo absence dálniční sítě v takovém rozsahu, jaký máme naplánováno, je velký problém z hlediska samozřejmě samotné ekonomiky ČR a samozřejmě velkým problémem z hlediska našich občanů, kteří jezdí po dálnicích za zaměstnáním, jezdí za rekreací a dalšími zábavami.

V současné době nám chybí v dostavbě dálniční sítě zhruba 786 km. Týká se to klíčových dálnic, nemáme propojení se sousedními státy, chybí nám dálnice D3, chybí nám dálnice D52, chybí nám dálnice D11 směr na Polsko a samozřejmě alternativa – dálnice D35, alternativa k dálnici D1, která v současné době prochází rozsáhlou modernizací.

Co je samozřejmě ještě klíčové a co už tady bylo zmíněno, chybí nám dálniční okruh kolem Prahy. Ty ekonomické ztráty, které to přináší, jsou samozřejmě obrovské a bohužel v současné době ten stavební zákon, tak jak je nastaven a jak funguje v současné legislativě, tak přináší obrovské problémy v rámci přípravy staveb.

Na tomto slidu vidíte investice do dálniční sítě nebo vůbec Ředitelství silnic a dálnic v posledních letech. Vidíte, že v posledních letech došlo k výraznějšímu nárůstu investic, kdy ještě v roce 2014 jsme se pohybovali kolem 24 miliard na Ředitelství silnic a dálnic a v současné době ten rozpočet, který máme naplánovaný na letošní rok, je až 55.

Naše plány jsou ještě daleko vyšší Je vidět, že investice do výstavby dálniční sítě rostou, rostou za poslední roky velmi rychle a my potřebujeme samozřejmě k tomu legislativu, která nám dovolí, abychom dotáhli přípravu těch klíčových staveb a dokázali dálniční síť dostavět do roku 2030, jak deklarujeme a jak slibujeme, že opravdu postavená bude.

Na té další mapě, kterou zde mám v této prezentaci, vám ukazujeme přehled blokovaných staveb v aktuálním stavu. Jsou to stavby, které jsou zablokované různými aktivisty, které jsou zablokované i lidmi, kteří nesouhlasí s tou dálniční sítí.

Bohužel současná legislativa umožňuje obrovským způsobem ty stavby blokovat. Nejen blokovat jednou v rámci jednoho řízení, ale blokovat je v rámci spousty dalších řízení. Každé řízení, které na těch stavbách probíhá, a jsou jich desítky, bohužel, týká se to územního rozhodnutí, týká se to stavebních povolení, umožňuje tu stavbu zdržet, ale ne o měsíce, ne o týdny, ale o roky. Bohužel tomu tak je, a je tomu tak i z toho důvodu, že je obrovská roztříštěnost. My potřebujeme získat obrovské množství stanovisek dotčených orgánů v rámci přípravy této stavby. Například na silničním okruhu kolem Prahy bylo třeba získat 250 stanovisek k tomu, abychom byli schopni vůbec zahájit územní řízení. Územní řízení bylo zahájeno, z naší strany podána žádost v září 2018, v současné době máme květen 2020 a bohužel v tuto chvíli územní rozhodnutí není vydáno.

Často jsme právě v moci úředníků, často jsme právě v moci těch lidí, kteří vydávají stanoviska, a my potřebujeme právě sjednotit tato stanoviska, integrovat je do jednoho povolení. Protože v případě, když to tak nenastane, nebudeme schopni ty slibované termíny splnit. Protože na silničním okruhu kolem Prahy se nacházíme de facto pouze ve fázi územního rozhodnutí. Čeká nás ještě stavební povolení, čeká nás znova získání těch 250 stanovisek, která se mohou zase lišit oproti tomu, co jsme získávali v současné době.

A tento princip je stále dokola, a proto rekodifikace stavebního práva je pro nás z tohoto hlediska strašně důležitá. Ten současný stav, kdy územní rozhodnutí na spoustě stavbách vydávají úřady obcí s pověřenou působností, kde ti úředníci, kteří doteď povolovali rodinné domy, mají najednou povolit dálnici. K povolení k rodinnému domu měli 4, 5, 10, 15 stanovisek, najednou jich dostanou 200 na stůl, stanovisek, která jsou často protichůdná, úředníci se s tím musí vyrovnávat a vyrovnávají se s tím velmi složitě.

Proto například na dálnici D35, taková klíčová spojnice Čech a Moravy, čekáme na vydání územních rozhodnutí právní moci třeba dva tři roky, kdy jsme požádali o vydání územního rozhodnutí v roce 2017, máme rok 2020 a stále nejsme schopni získat územní rozhodnutí.

Bohužel tím roste i byrokracie, protože úředníci píšou rozsáhlá vyjádření a pak se to promítá do těch jednotlivých povolovacích procesů. Takže například v roce 2002 stačilo na vydání územního rozhodnutí 16 stran na dálnici D11, 1106 u Hradce Králové, v předloňském roce na dálnici D52 jsme obdrželi územní rozhodnutí o obchvatu Mikulova v rozsahu 380 stran. K tomu ještě přišlo 800 stran odvolání a dalších 500 stran vypořádání s těmito odvoláními. To znamená, v rámci odvolacího procesu na Krajském úřadě Jihomoravského kraje měla dotčená úřednice spis o 1 500 stránkách, kdy se musela vyrovnat se všemi těmito aspekty. Trvalo to zhruba 16 měsíců, kdy my jsme čekali a čekali, protože samozřejmě bez územního rozhodnutí nejsme schopni pokračovat v přípravě stavby.

Proto vnímáme jako velmi zásadní problém právě přípravu dálniční sítě v České republice. Není to samozřejmě jen u dálnic, je to i u silnic I. třídy, u obchvatů měst, obcí. Rekodifikace stavebního práva, tak jak je nastavena, jak je zde nastaven právě jednotný stavební úřad, který i ty zkušenosti z toho povolovacího procesu bude promítat na povolovací procesy na další stavby, je pro nás klíčová věc, která pomůže tomu, aby ta dálniční síť se opravdu stavěla v těch termínech, které slibujeme. To znamená, do roku 2030, kdy by těch zbývajících necelých 800 km mělo být dostavěno a mělo by sloužit veřejnosti.

Takže za mě děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, prostor pro vaše dotazy. Česká televize prosím.

Michaela Nováková, Česká televize: Já bych měla napřed otázku na pana premiéra. Vy jste hovořil o tom, že teď shromažďujete ty investice na rok 2020, které je možné realizovat. Chystáte se nebo děláte to i na rok 2021, kdy právě by mohl už platit ten zákon a popřípadě samozřejmě čím se pak budou financovat tyto investice? A potom ještě otázka na paní ministryni, tak já počkám asi...

Andrej Babiš, předseda vlády: Tak ano, já jsem požádal paní Schillerovou a všechny ministry, aby dali na papír seznam investic, které mají stavební povolení a nemají finanční krytí. Takže hlavně pan ministr Toman toho má za asi za 11 miliard, paní ministryně Dostálová – to jsou většinou dotace pro obce, a pan Brabec tam má asi za 2,5 miliardy kanalizaci a za tři miliardy boj proti suchu. Takže toho je asi 25 miliard, plus Národní památkový ústav tam má, myslím, 1,3 miliardy.

Takže všichni to dostali za úkol a paní ministryně Schillerová teď vlastně připravuje materiál, kde je vidět plnění rozpočtu a nároky jednotlivých ministerstev, které se nečerpají, takže to budeme řešit. Nejdřív 2020, no a samozřejmě na 2021 určitě investice budou prioritou, ale jestli to má nějakou souvislost.

Tady ten zákon, pokud začne platit, tak samozřejmě si to určitě vyžádá určitý čas, než se ten celý proces pro ty konkrétní stavby zrychlí. Ale určitě velmi důležitá je 416, to je zítra ve sněmovně ve 14:30, myslím, že, to má pan Havlíček obhajovat. To je jeden z nejdůležitějších zákonů, který by pomohl zkrátit stavbu hlavně dálnic, obchvatů. Takže investice mají nahradit ten růst, o který zatím asi přicházíme v tom exportu.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych to ještě doplnil o 416. Je to pravda, zítra to jde do druhého čtení a myslím, že to je povzbudivé zatím, protože nejde jenom o 416, ale o více než dvacet pozměňovacích návrhů , které jsme tedy za poslední dva tři měsíce připravili, z nichž ten klíčový, tzv. polský model, který by měl všechno zásadně urychlit, prošel hospodářským výborem počtem hlasů z dvaceti patnáct. Takže dává to poměrně silnou naději, že by nám to mohlo Sněmovnou projít, a pokud toto projde, tak je to naprosto zásadní sdělení pro všechny stavby silnic, dálnic a železnic a urychlíme to o několik let. Podle mého názoru to bude revoluční změna, která ve stavebnictví neměla za posledních 15 let obdobu.

Michaela Nováková, Česká televize: Pak ještě poprosím paní ministryni. Já bych vás požádala o reakci na tu kritiku od jednotlivých podnikatelských sdružení, svazů, Hospodářské komory atd., že tento zákon je spíše další novelou a že stále zůstává jistá roztříštěnost, a určitě jestli byste se také mohla věnovat tomu, jestli podle vás z toho tedy nakonec zmizí, nebo nezmizí ta systémová podjatost, o které vy jste dříve velmi mluvila, díky.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak jestli mohu, tak my samozřejmě jsme ten zákon v té první fázi připravovali s Hospodářskou komorou. Já jsem za to byla ráda, protože soukromý sektor v podstatě vytvořil jejich představu, jak by to mělo být. Tento zákon odešel do mezirezortu a celkem, včetně změnového zákona, k tomu přišlo sedm tisíc připomínek.

Takže ta druhá část odborné veřejnosti nastavila zrcadlo tomu připravenému zákonu. A skutečně není možné, aby ministr této vlády sedm tisíc připomínek shodil ze stolu. To znamená, my jsme hledali tu cestu kompromisu, tak ale, abychom dodrželi ty hlavní směry toho nového stavebního zákona. Proto v žádném případě se nemůže jednat o novelu, protože tam jsou tak revoluční změny, včetně změny hierarchie úřadů, bude místo deseti typů povolení jedno povolení prostě, jsou tam apelační principy, je to natolik opravdu změna v tom stavebním, že skutečně tady nemůžeme hovořit o novele.

Určitě jste asi vnímali tu kritiku, když jsme odeslali ten původní návrh, co se vlastně dělo v té druhé části odborné veřejnosti. Viz budou stavět mrakodrapy na pražském mostě nebo na Karlově mostě nebo ho dokonce i zbourají – za všechno může nový stavební zákon. Nic takového tam samozřejmě není. Prostě cílem rekodifikace stavebního práva je mít opravdu dobře vyvážené soukromé vs. veřejné zájmy. A prostě stát musí ohlídat ty opravdu výsostné zájmy, o kterých jsem hovořila, například v památkách nebo ve zvlášť chráněných územích. Ostatní dotčené orgány se budou integrovat pod ten stavební úřad.

To znamená, my skutečně držíme pořád to, co jsme slíbili – to jedno povolení, jedno razítko do jednoho roka. Jediné, co samozřejmě jsme museli v rámci toho vyjednávacího procesu, tak jsme tedy se dohodli na určité kompromisní variantě se Svazem měst a obcí a s Ministerstvem vnitra, že rozdělíme stavby na ty velké infrastrukturní a místně příslušné a ty místně příslušné necháme v gesci prvoinstančním orgánům na obcích v takzvané přenesené působnosti.

To znamená, pořád je to kompetence státu, jenom ta první instance u místní příslušnosti je tedy na obcích. Ale zároveň v tom zákoně máme, že pokud by ten obecní úřad nekonal, to znamená, nedodržoval by lhůty, tak nad ním už odvolací orgán je krajská státní stavební správa, která ten projekt může převzít, dokončit, dokonce to bude i s odvolacím řízením. To znamená, ten ping-pong vlastně se tam zruší, protože to všechno bude řešit už ta státní stavební správa.

Další věc, kterou jsme řešili, co jsme museli, my jsme měli v tom zákoně v tom prosinci tzv. automaticky vygenerované povolení. Kolem toho tedy byl opravdu velký povyk, protože se všichni obávali toho, že vlastně nám tady budou lítat povolení, která nikdo neviděl, vlastně ta stanoviska jednotlivých orgánů atd. My jsme to takto ani nemysleli na začátku, vždycky to mělo být spíše opatření proti nečinnosti úřadů a právě po dohodě s Nejvyšším správním soudem jsme tomu dali jednoznačnou štábní kulturu, aby se nikdo nebál, že tady budou nějaká stavební povolení, která by mohla ohrozit ať už soukromé, či veřejné zájmy.

Další věcí bylo územní plánování. My jsme samozřejmě chtěli obecně závaznou vyhlášku, načež vznikla velká debata zejména s Ministerstvem spravedlnosti atd., protože vyhlášky jsou si rovny. Jinak bychom tam vlastně reflektovali ty veřejné zájmy. Proto jsem byla velmi vděčná i za přístup Nejvyššího správního soudu a Ministerstva spravedlnosti, které říkaly: Ano, rozumíme, dnes to funguje tak všelijak, tak udělejme opravdu nějaké mantinely, tzv. opatření obecné povahy.

Takže tyto všechny kroky tam jsou. Pořád se vlastně držíme, tomu nerozumím prostě té kritice podnikatelů, protože kdyby si to skutečně přečetli, tak vědí, že maximálně integrujeme, budeme mít jeden úřad, budeme mít jedno povolení, veřejnost se bude moci vyjádřit vždycky, ale pouze jednou. To znamená, zamezíme tady těm neuvěřitelným procesům, že 250 razítek územního řízení a dalších 280 razítek ke stavebnímu povolení, všichni se pořád odvolávají a přezkoumávají – to je cesta do pekel. Proto je pro nás důležité: jedno povolení, jedno razítko, jeden úřad a do roka.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, televize Prima.

Václav Crhonek, TV Prima: Dobrý den, v minulosti byl terčem velké kritiky princip té fikce souhlasu. Třeba Rekonstrukce státu se opírala od toho, že je to potenciál pro korupci. Ten princip tam zůstal. Nebojíte se toho nebo je to nějakým způsobem ošetřeno? Děkuju.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak, tady si znova musíme říct. Fikce souhlasu přichází teď ve 416 do toho stávajícího modelu. To znamená, aby všichni ti, co mají tzv. závazné stanovisko, museli dodržet nějaké lhůty, protože jinak se skutečně ani dnes k urychlení výstavby nedostaneme. V novém stavebním zákoně je to potřeba rozlišit. Tam skutečně ta fikce souhlasu závazného stanoviska se bude týkat jenom dvou subjektů a to je národních kulturních památek, UNESCO, to znamená památkářů, u takto vymezeného okruhu projektů. Nebo pokud byste chtěl stavět v těch národních parcích, viz zvlášť chráněná území.

Jinak všichni budou integrování a budou dávat tzv. vyjádření pro účely stavebního povolení tak, aby vlastně to stavební povolení také muselo dodržet ty lhůty. Proto jsou tam ta opatření proti nečinnosti úřadů a zároveň jsou vázáni konkrétní lhůtou, do kdy se ty orgány, které jsou ale integrovány pod jeden úřad, mají vyjádřit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz.

Václav Crhonek, TV Prima: Já bych měl ještě jednu otázku na pana premiéra. Je to k dnešní Sněmovně. Pane premiére, vy už jste o tom mluvil, dnes se do Sněmovny vrací ta senátní vratka ohledně těch kompenzačních bonusů. Budete tedy trvat na tom, aby zůstala v té podobě, v jaké je, protože i přes tu kritiku obcí a těch různých organizací. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ale jak jsem řekl, ta kritika není oprávněná. Protože obce a kraje od momentu, kdy my jsme vstoupili do vlády, od roku 2014, vlastně dostaly na příjmech každý o 100 miliard navíc. A ony přišly o to RUD v podstatě v rámci té krize 2009 a my jsme to vlastně narovnali. Tady jsem to už jednou ukazoval. To RUD pro obce 21,40 a v rámci té krize to snížil demoblok na 19,93. My jsme to nejenom vrátili 2017 až 2019, ale ještě navýšili na 23,58. A to stejné kraje.

Takže já nechápu, co to je za akci. Je to jenom akce krajských voleb. Tak se podívejte na ty obrovské nárůsty od roku 2014. Ano, tady bude pokles, ale zase to pude dál, když se situace znormalizuje. Tady byl taky pokles 2009.

Takže není to nic nenormálního. A my jsme skutečně platili miliardy za obce, za kraje, za různé věci a nechápu, proč se to řeší takhle, proč nemůžeme normálně komunikovat, a navíc přicházíme s dalšími penězi do rozpočtu, které jsou určeny pro dotace pro obce. Takže paní ministryně může říct, co to konkrétně je, ale taky máte toho za 9,3 miliardy, pokud si pamatuju.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Já bych to ráda doplnila, jestli mohu. Protože my jsme oslovili všechny starosty a nám chodí velmi pozitivní informace. Dokonce pan starosta psal, jestli to není apríl a jestli to myslíme vážně, protože my se jich ptáme, jestli mají zájem na tom pokračovat v těch investicích, co jsou v zásobníku projektů, protože se mohla třeba změnit situace na obci. Všichni samozřejmě chtějí.

To znamená, my jsme skutečně připraveni. Ty projekty mají většinou stavební povolení nebo jsou na ohlášku, to znamená, mohou být zahájeny velmi rychle. A jsou to projekty veřejných budov, místních komunikací, hasičárny, které jsou samozřejmě velmi žádané, komunitní centra neboli bývalé kulturní domy, prostě všechno, co ty obce potřebují.

Takže my jsme připraveni, je to skutečně zhruba deset miliard korun. Dokonce je to rozdělené na to, co je v zásobníku národních dotací, ale i evropských dotací, protože to, že už nám vlastně máme vyčerpané evropské peníze, skoro všechny třeba v Integrovaném regionálním operačním programu, tzv. zazávazkovány. Ale projekty tam jsou, tak samozřejmě je vůle dát tam i národní peníze, aby se všechny připravené projekty vlastně podpořily.

A na co se ptala ještě kolegyně, zda do dalších let pomůže tomu stavební zákon. Ano, máme Národní investiční plán a to budeme chystat nové programové období 21 až 27 a tam skutečně bychom chtěli, aby ty investice dosahovaly na ta stavební povolení rychleji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ještě k těm investicím. Já jsem kromě těch ministrů, které jsem jmenoval, Toman, Brabec, Dostálová, jsem včera žádal ministry Schillerová, Plaga a paní Dostálová, aby dali veškeré požadavky obcí na mateřské školky a na školy. Ano, my jsme od 2014 tady nainvestovali miliardy, jsme dali obcím vlastně dotace na výstavbu škol, řešíme to, teď jsme naposledy vyřešili Drahelčice mateřskou školku a teď paní starostka chce školu velkou. A hlavně ve středních Čechách je to velké téma.

Takže to bude taky na stole a to, co bude připraveno, tak určitě se budeme snažit vyhovět, aby ty peníze rozpočet už v tomto roce poskytl. Takže to jsou všechno investice samosprávy, tak vůbec nechápu toto jejich chování. Tak samozřejmě to je politika, je to bohužel o těch volbách, už jsem to říkal, mně je to líto, že akorát znechucuje k nějaké normální komunikaci, protože takhle se to nedá. A navíc to není pravda. A navíc ještě k tomu vyzývají nějací europoslanci, takže to je úplně absurdní.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Eva Šelepová Český rozhlas: Dobrý den. Pane premiére, právě na ty investice se chci zeptat. Vy jste říkal, že mají nahradit růst. Ministři mají předkládat své požadavky a nebude jich zřejmě málo už podle toho, co jste říkal před chvílí. Znamená to, že máme počítat s větším deficitem rozpočtu? Máte nějaký výhled, jak moc by se mohl prodloužit letošní rozpočet?

Andrej Babiš, předseda vlády: Výhled nemá nikdo.

Eva Šelepová, Český rozhlas: A bude víc než těch současných 300 miliard?

Andrej Babiš, předseda vlády: Nemůžeme se nikoho zeptat, ani koronaviru, ani exportérů. Takže dnes naši exportéři hlásí ztrátu zakázek 40 až 60 procent. Jak to bude s cestovním ruchem, to neví nikdo. Jsou nějaké odhady, které se stále mění. Naposledy teď, myslím, dokonce HDP pokles, já nevím, kde to bylo, ČNB tuším, 9 procent, ministerstvo 5,6, Evropa něco říká… Takže v této chvíli si myslím, že to nikdo neví. Ale budeme rádi, když samozřejmě ten deficit už nebudeme měnit. Ale pokud by bylo potřeba a bude potřeba investovat, tak nám nic jiného nezbyde, ale v této chvíli nejsem schopen říct, jestli ano, nebo ne.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Rádio Zet.

Jan Hloch, Rádio Zet: Já bych se chtěl zeptat, jak paní ministryně, tak i pana premiéra. Začal bych u paní ministryně. Vy jste zmínila, že v žebříčku obtížnosti získání stavebního povolení Světové banky je Česká republika na ostudném 157. místě ze 190 zemí za mnoha africkými státy. Tak moje otázka: Jakou máte predikci, kam by se vlastně mohla Česká republika tedy posunout tou novelou stavebního zákona? A ještě bych doplnil jednu věc. Stát, a to máte jako titulkovou větu, stát bude muset dodržovat své lhůty. Jakým způsobem to tedy bude vymáháno? Jestli v praxi to bude fungovat tak, že pakliže ten úředník, lidově řečeno, se na to vykašle, tak jestli to bude platit z vlastní kapsy, a nebo to bude opět platit daňový poplatník, jak tomu tady bylo zvykem?

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Děkuji za tu otázku. Tak samozřejmě, já bych chtěla být velmi ambiciózní, tak bych se nejradši dostala do první dvacítky třicítky, ale když to bude do první padesátky, tak to určitě proti 157. místu bude úspěch. Tady jenom možná, jen abyste o tom žebříčku: Tam se to vlastně dělalo na vzorku výstavby průmyslové haly a načetly se vlastně lhůty všech těch razítek, které máme. A jsme na 157. místě.

Ten žebříček vůbec nezohledňoval to zdržení, které tady u nás je. Takže tam proto bylo nutno sáhnout do těch procesů a změnit ty procesy, aby samozřejmě ty lhůty nebyly takto, aby se vlastně všichni integrovali pod jeden stavební úřad a dávali to v rámci té lhůty.

Co se týká nedodržování lhůt státu vůči občanům, vy jako stavebník podáte žádost o stavební povolení a ze zákona tam je 30 dnů. Ale samozřejmě víte, že se neděje nic ani po roce atd. To znamená, že ty jednotlivé dílčí úřady, které dnes mají závazná stanoviska, tak mnohdy skutečně ty lhůty nedodržují. Takže pro ten případ toho současného zákona právě ve 416 je fikce souhlasu závazného stanoviska. To znamená, že pokud ten úřad tu lhůtu nedodrží, bere se zato, že souhlasí.

Co se týká nového stavebního zákona, tam budeme maximálně integrovat ty dotčené orgány právě pod stavební úřad a jsou tam ta opatření, tam, kde zůstanou ta stanoviska, tak také samozřejmě ta fikce, ale jinak je tam opatření proti nečinnosti úřadů. To znamená tím, jak to bude celé zdigitalizované, ten proces, tak nadřízený orgán okamžitě uvidí, že u čísla jednacího toho a toho se nedodržela lhůta a on si v podstatě z moci úřední převezme ten projekt, ten nadřízený orgán, a dořeší ho vždy v zákonných lhůtách.

Ten postih těch úředníků tím, že to bude ta první instance, ta obec, se potom bude řešit s tajemníkem obce atd. Pokud to bude ta velká infrastruktura v gesci státu, to je právě to kouzlo toho, kdyby to byl jeden úřad od začátku až do konce, tak samozřejmě se dá okamžitě posílit ten úřad, protože si řekneme: Bacha za dva dny vám vyprší lhůta. Co se děje? Potřebujete pomoc, posílit? Můžeme si s tím samozřejmě pracovat ve prospěch toho stavebníka.

Dnes bohužel je to tak, že ten stavebník musí počkat, až se někdo uzdraví, protože jednohlavých úřadů, jak jsem říkala, je 17 procent, to znamená, že zhruba 120 úřadů v celé České republice je jednohlavých.