Tiskové konference

8. 6. 202019:45

Tisková konference po jednání vlády, 8. června 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Dnešní vláda byla relativně dlouhá. Bavili jsme se čistě o ekonomických záležitostech. A dnešní vládě předcházelo koaliční jednání. Já jsem s panem předsedou Hamáčkem včera večer i za přítomnosti paní ministryně Schillerové dlouze mluvil o tom, jakým způsobem zabezpečíme, aby zkrátka u nás lidi přišli minimálně o práci a abychom se hlavně proinvestovali z krize.

My jsme do pátku de facto v rámci všech těch programů dali zaměstnancům, živnostníkům, firmám téměř 69 miliard. Dnes jsme chválili nový deficit rozpočtu, schválili jsme dva úvěry z Evropské unie. Schválili jsme dotace, speciální dotace pro obce ve výši 9,7 miliardy. Ty jsou samozřejmě pro Ministerstvo pro místní rozvoj, životního prostředí, školy, školky, Ministerstvo financí 3,1 miliardy.

A samozřejmě už delší dobu přemýšlíme o kofinancování investic v rámci samospráv. Určitě v mediálním prostoru jsme měli ve Sněmovně různé návrhy, jak kompenzovat krajům a obcím to, o co přišly v rámci v rámci rozpočtového určení daní. I v Senátu je návrh, kde se navrhuje obcím 1 000 korun a krajům 400 korun na obyvatele.

Já jsem jednal minulý pátek, byl jsem pověřen vládou i koalicí, abych jednal s úřadujícím šéfem Asociace krajů, panem Běhounkem. Ten návrh, který byl ve Sněmovně i v Senátu, který navrhoval 4,4 miliardy, tak já myslím, že ten návrh naší vlády je podstatně výhodnější. Je to de facto deset miliard pro dvojky a trojky na tento rok a příští rok. Představa krajů je o dvě miliardy vyšší, ale o tom ještě budeme jednat. A samozřejmě jsou tam i dodatečné evropské fondy asi za 2,4 miliardy.

My jsme dnes dlouze diskutovali o tom, jakým způsobem nahradíme obcím tu částku, o kterou přišly. Podle našich propočtů je to asi 6,6 miliardy a kraje asi o 3,3 miliardy. Nakonec jsme se domluvili už včera večer koaličně s panem předsedou Hamáčkem i s paní Schillerovou a teď to schválila vláda, že předložíme do Poslanecké sněmovny vlastně bonus 1 200 korun na každého obyvatele každé obce. To znamená, celkově ten náklad je 12,8 miliardy, z toho Praha je 1,6 miliardy.

Je samozřejmě jasné, že některá města mají dostatečné finanční prostředky. My jsme uvažovali o tom, že to nějak rozdělíme, ale chceme, aby ty peníze hlavně byly na kofinancování. Protože my jsme samozřejmě dnes schválili dotace pro obce za 9,7 miliardy. Ale ten rozpočet, který jsme dnes schválili, doufejme, že schválí Poslanecká sněmovna 16. června, a v momentě, když to bude podepsáno, tak budeme pokračovat v dalších dotacích pro obce, pro kraje. Ministerstvo práce a sociálních věcí tam má 400 milionů, pan ministr Toman tam má 1,6 miliardy na vodu, 7 miliard na kůrovce atd.

Takže jsme přesvědčeni, že nemůžeme krátit investice, že se nemůže stát, že nějaká obec nebude mít na kofinancování. My podle toho budeme reagovat. Ty dotace, které dáváme v různých poměrech, jsme připraveni samozřejmě individuálně řešit ty programy. Dnes paní Dostálová vypsala další program na stadiony a tak dále

Takže nechci se vracet do toho, co za našich vlád od roku 2014 dostaly obce a kraje, a myslím, že toho nebylo málo. Že skutečně děláme maximum pro to, abychom zkrátka samosprávu uspokojili. My jsme si dnes řekli, že končí ten kompenzační bonus, vlastně dnes je 8.6. Že v tom zatím, že to vyhodnotíme, že uvidíme, jestli v tom budeme pokračovat. Ale určitě to nebude v rámci rozpočtového určení daní a spíš, pokud bychom ještě v tom pokračovali, tak by to šlo z dotací.

Takže si myslím, že vláda dnes jednoznačně zase ukázala, že chce maximálně udržet zaměstnanost, podpořit samosprávu, investice a já myslím, že kolegové určitě mě ještě doplní.

Zároveň já jsem chtěl samozřejmě i využít tu příležitost. Bohužel v Olomouckém kraji máme ty záplavy. Chtěl bych poděkovat všem hasičům, záchranářům, policistům. Já jsem mluvil s hejtmanem Oklešťkem. Samozřejmě vyjádřit soustrast s jednou obětí, bohužel. Takže i toto samozřejmě v rámci vlády sledujeme a vlastně je veškerá podpora vlády, abychom pomohli i těmto lidem v nesnázích. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, 1. místopředseda a ministr vnitra pan Jan Hamáček.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji, dámy a pánové, dobrý den. Jakkoliv jsem tu situaci v Olomouckém kraji komentoval ráno na tiskové konferenci Ministerstva vnitra, tak bych se chtěl přidat k panu premiérovi a zaprvé vyjádřit soustrast rodině oběti bleskových povodní a poděkovat jak hasičům, tak dalším složkám integrovaného záchranného systému za to, jak to situaci zvládli v noci a zvládají nadále.

Teď k jednání vlády. Já si vzpomínám na tiskovou konferenci, kterou jsme měli v Poslanecké sněmovně těsně před tím, než se hlasovala ta tzv. senátní vratka a rozhodovalo se o tom, jaký bude další osud kompenzačního bonusu. A já jsem tam obhajoval to vládní rozhodnutí, kdy jsme říkali, že malé firmy a podnikatelé tu pomoc potřebují ihned. A prostě nebylo možné otálet a paní ministryně financí přišla s tím jediným možným řešením, které bylo – vyplatit to prostřednictvím Finanční správy. Veškeré ty jiné návrhy, které tam padly, včetně toho senátního, včetně té senátní vratky, by prostě znamenaly, že se okamžitě, k tomu okamžiku hlasování ukončí výplata těch peněz, na které podnikatelé a firmy zoufale čekali.

Současně jsem říkal, že to obcím budeme kompenzovat, a ten slib jsme dodrželi. A dodrželi jsme ho dnešním rozhodnutím vlády, kdy říkáme, že obcím vláda ten výpadek příjmů kompenzuje částkou 1 200 korun na hlavu. Já jsem přesvědčen, že to je kompenzace velmi dostatečná a rozhodně plně nahrazuje to, o co obce přišly v rámci tzv. kompenzačního bonusu.

V případě krajů chci ocenit roli pana hejtmana Běhounka, který jako úřadující předseda Asociace krajů se ujal vyjednávání a jednal s panem premiérem o tom, jak tu situaci kompenzovat pro kraje, protože padaly návrhy, aby se to krajům kompenzovalo stejně, to znamená nějakými 440 korunami na hlavu. Já jsem přesvědčen, že to řešení, které jsme zvolili a o kterém jednáme, protože stále ještě není u konce, ale myslím, že jdeme správným směrem, to znamená, na dva roky těm krajů jasně říci, jaký objem finančních prostředků dostanou na údržbu a opravu silnic druhé a třetí kategorie.

A vy víte, že to je takový evergreen. Každý rok se debatuje, jak s dvojkami a trojkami. Takže pokud se dohodneme na té finální částce, kraje budou moci naplánovat na dva roky dopředu nebo na rok a půl dopředu rekonstrukci dvojek a trojek, tak se to určitě projeví na kvalitě silniční sítě v regionech. Takže já jsem přesvědčen, že ten slib, který jsme dali, že to obcím a krajům vykompenzujeme, tak jsme splnili.

A splnili jsme ho systémově, nebyli jsme pod žádným tlakem, neřešili jsme to ze dne na den. Nebylo to žádné daňové kutilství. Je to promyšlený a dohodnutý koaliční návrh. Já jsem přesvědčen, že v Poslanecké sněmovně a v Senátu ten postup schválen bude.

Dovolte mi ještě velmi krátce k dalším bodům na vládě. Jak už proběhlo médii, vláda prodloužila platnost programu Antivirus A. To je ten první, který vlastně nahrazuje 80 procent mzdy těm, kteří jsou v karanténě. Prodloužili jsme to čerpání do konce srpna, protože se ukazuje, že stále jsou zde nějaká ohniska toho viru, a současně jsou stále v odvětví, veletrhy například nebo některé kulturní akce, která jsou dotčena překážkami v práci. Takže to si myslím, že je krok správným směrem.

Schválili jsme materiál Ministerstva zahraničních věcí o posílení ekonomické diplomacie, takže jednotlivé resorty spojily síly a budou společně ve spolupráci nebo v gesci ministerstva zahraničí, chcete-li, v zahraničí podporovat naše podnikatele při pronikání na nové trhy. Takže to je věc, která by měla stimulovat český export.

A pan premiér mluvil o tom balíčku pro obce, kde jsou peníze na školky, kde jsou peníze na další obecní projekty. Já bych podtrhl, že je tam také miliarda na investice, které jsou spojené s bojem proti suchu. Jsou to peníze, které jdou do resortu Ministerstva zemědělství.

Takže tolik z mojí strany. Já jsem přesvědčen, že to řešení kompenzace obcím a krajům jsme zvolili správně, a chci všem poděkovat za to, že jsme se byli schopni dohodnout v relativně krátké době a tu nejistotu, věřím, jsme už odstranili. Děkuji. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já jenom doplním a upřesním všechny ty údaje, které tady už byly řečeny jak panem premiérem, tak panem prvním vicepremiérem. Já jsem skutečně dnes na základě koaliční dohody ze včerejška předložila na vládu v pořadí třetí novelu zákona o státním rozpočtu s navrženým schodkem 500 miliard korun a já jsem pevně přesvědčena, že to je novela poslední rozpočtu pro rok 2020.

Já bych chtěla říct, že ta poslední novela, která obsahovala schodek 300 miliard korun, tak ve vládní rozpočtové rezervě, protože vlastně v tuto chvíli děláme ty novely tak, že se peníze dávají do vládní rozpočtové rezervy a vláda jako kolektivní orgán ve sboru rozhoduje o těch jednotlivých výdajích, bylo rozpočtováno 78,8 miliardy a v tuto chvíli je tam disponibilních 100 milionů.

Když bych měla rychle shrnout, abyste věděli, kam ty peníze jsme použili: MPSV cílený program, toto jsou všechno výdaje podložené usnesením vlády, MPSV cílený program podpory zaměstnanosti Antivirus A a B 22,9 miliardy. Ochranné pomůcky 12 miliard. Oddlužení nemocnic 6,6 miliardy. Dofinancování sociálních služeb 5,2 miliardy. MPO program COVID – Nájemné 5 miliard. Ministerstvo zemědělství – zabezpečení potravinové soběstačnosti 4,3 miliardy. Podpora exportu, to je ten EGAP, program EGAP Plus pro velké firmy nad 500 zaměstnanců 4 miliardy. MMR – dotace do majetku obcí a krajů 3,7 miliardy. Prostředky pro školství v působnosti obcí – základní školy, mateřské školy, to jsme dnes schválili program Ministerstva financí – 3,1 miliardy. MPO – program ošetřovné pro OSVČ 2,5 miliardy. Boj se suchem – Ministerstvo životního prostředí 2 miliardy, schváleno dnes na vodovody, kanalizace. Ministerstvo zdravotnictví – platové záležitosti a provozní náklady v oblasti Chytré karantény 1,6 miliardy. Platové oblasti v oblasti ozbrojených složek – Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany 1,4 miliardy. Ministerstvo kultury, sektor kultury, kde jsme podpořili 1,1 miliardy. Ministerstvo zemědělství – finanční příspěvky na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity jedna miliarda. Sportovní agentura – podpora sportu jedna miliarda. Vodní hospodářství, dnes schváleno, Ministerstvo zemědělství jedna miliarda a ostatní náklady – repatriace, převozy různých věcí bylo 0,3 miliardy. Takže jsme na 78,7 miliardy, a tím pádem vlastně ta vládní rozpočtová rezerva je vyčerpána.

Já bych chtěla říct, že rozpočet tak, jak byl navržen, počítá celkově s propady příjmů zhruba v částce minus 213,3 miliardy. My jsme nedělali teď makroekonomickou prognózu, protože to v tuto chvíli nemá smysl. Budeme ji dělat nejprve 10. srpna. Jsou to odhady pouze daňové, tak jak se vyvíjí vývoj daní a všech ostatních příjmů. Náklady, výdaje počítáme 246,7 miliardy. Když to sečtete a k tomu přičtete 40 miliard schodku, který byl v řádném rozpočtu, tak jste na 500 miliardách.

Už teď v tuto chvíli mám v podstatě tabulku nákladů, které nejsou pokryty rozpočtem a se kterými musíme počkat, než bude rozpočet schválen v Poslanecké sněmovně, a ty už jsou zhruba asi 38,7 miliardy. Je to ten příspěvek obcím, který jsme dnes schválili a o kterém mluvil pan premiér, kůrovcová kalamita 7 miliard, vodní hospodářství – boj se suchem 1,6, Antivirus B 4,1, silnice druhých a třetích tříd, tady mám 2 miliardy přes SFDI i kombinace evropských peněz, dotace ŘSD a SFDI, SŽDC 10 miliard a zdravotnictví – podpora lázní přes ozdravné pobyty jedna miliarda. Samozřejmě o dalších podporách se jedná.

Je pravda, že v tom rozpočtu si vytváříme ve vládní rozpočtové rezervě prostor ve výši 136,6 miliardy. Je to velký prostor, ale my skutečně nevíme, jak dlouho budeme potřebovat podporovat různé programy. Dále samozřejmě chceme masivně investovat. Začali jsme dnes s částkou, jak řekl pan premiér, ve výši 9,8 miliardy na podporu obcí, ať už to byly školy, školky, tak bude mluvit paní ministryně Dostálová o svém programu, Ministerstvo životního prostředí dvě miliardy – kanalizace, vodovody. A jedna miliarda, zatím jedna miliarda pro Ministerstvo zemědělství. Takže to je všechno sečteno, podtrženo.

Já si uvědomuji, že to odpovídá zhruba nějakým devíti procentům HDP, ten schodek. Nicméně jsme v bezprecedentní krizi, máme jasně nastaven novelou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti plán konsolidace na příštích sedm let a v tuto chvíli prostě musíme jednoznačně investovat na podporu ekonomiky, musíme podpořit naše firmy, podpořit občany. Takže proto jsme se takto rozhodli a vytvořili si tam dostatečný polštář. Navíc nás čekají parlamentní prázdniny, takže těžko bych v červenci, srpnu mohla něco řešit. Tam budeme pracovat na rozpočtu roku 2021.

My jsme ani nepřistoupili k tomu, asi se na to někteří zeptáte, jestli jsme hledali nějaké úspory. Určitě to zase uslyším v Poslanecké sněmovně. Ale v tuto chvíli není prostor a čas hledat prostě s kolegy úspory v jejich kapitolách. Já jsem si nechala zpracovat k 31. květnu stav nespotřebovaných nároků ke konci roku 2019. Všichni kolegové mi sdělili písemně, že ty nároky utratí. Já to samozřejmě budu velmi pečlivě sledovat.

Pokud bych chtěla snížit provozní výdaje, včera jsme se o tom také bavili koaličně, třeba o pět procent bez platů, tak získám, když z toho vyjmu ozbrojené složky, protože těžko asi teď policistům, hasičům a vojákům, kteří byli v té první linii, budeme sahat na provozní náklady, tak bych získala nějakou miliardu a ta mi stejně nepomůže v těch desítkách miliard, které musíme jednoznačně do ekonomiky napumpovat. Takže proto toto vysvětlení. Je to dostatečný prostor pro to, abychom ty peníze prostě do ekonomiky dali, abychom si ten prostor jako vláda vytvořili.

Dále pan premiér hovořil o kompenzačním bonusu pro obce. Já už to jenom velice stručně doplním. Je to zákon z dílny Ministerstva financí, který dnes vláda schválila. Budeme kompenzovat pro obce bez rozdílu na hlavu částku 1 200 korun. Dělá to, jak řekl pan premiér, 12 miliard 832 milionů a nějaké drobné. Tento zákon navrhujeme předložit v tzv. devadesátce. To znamená, budeme navrhovat, aby ho Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení, a budeme doufat, že žádný z klubů v Poslanecké sněmovně ho nezavetuje. Naopak rozpočet navrhujeme schválit ve stavu legislativní nouze, který je vyhlášen do konce června. Na program schůze by se to mělo dostat asi 16. června, takže věříme, že se podaří rozpočet schválit.

Ještě bych vás ráda upozornila nebo navázala bych na pana premiéra, který řekl, že jsme se dnes dohodli na tom, že končí 8. červnem ten výplatní termín, poslední, pro výpočet kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné a malá s. r. o. Což ale neznamená, že nemohou žádat. Oni mohou žádat až do konce srpna, ale za to období od 12. března do 8. června, což je celkem částka 44 500 korun.

My už vidíme z toho čerpání, v první vlně požádalo nějakých 521 tisíc lidí, ale v té druhé vlně už to, vyplatilo se 12 miliard 768 milionů, v té druhé vlně už to bylo asi 5 miliard 745 milionů. Takže je jasné, a těch žádostí bylo zhruba polovina, že buď prostě požádali ti samí o prodloužení, nebo ta skupina je menší.

S. r. o. jsme začali vyplácet, nebo Finanční správa, v úterý minulého týdne. Zatím máme vyplaceno asi za 300 milionů těm jednotlivým společníkům malých s. r. o. Domníváme se, že tím, že se ekonomika zpátky obnovila, živnostníci, podnikatelé, malá s. r. o. fungují, tak tady zůstane určitá skupina, která pořád prostě má znemožněno podnikat. Ne že by jim to vláda zakázala, ale protože fakticky prostě ten jejich byznys je v důsledku okolností ohrožen.

Takový typický příklad: Psala mi Asociace průvodců, a ne jen mně. Takže jsme se dohodli, že budeme hledat jinou formu, protože se domníváme, že už to nebude taková masivní skupina lidí, aby bylo nutné zapojit Finanční správu. Skutečně, už to řekl pan vicepremiér Hamáček, to nešlo jinak udělat. Ale že by se případně vytvořil dotační program, až to zmapujeme, u paní ministryně Dostálové a řešilo by se to touto formou, protože už to nebude takové masové měřítko.

O školkách, o školách jsem hovořila. Je to program, který byl z dílny Ministerstva financí, kde bylo alokováno v rozpočtu roku 2020 300 milionů, převis byl další 3,1 miliardy. Podpoříme tím zhruba nějakých 434 projektů a já jsem ráda, že to vláda schválila, protože můžeme okamžitě začít ty věci procesovat.

Ještě bych ráda upozornila, že vláda mi dnes dala mandát, abych vydala generální pardon k tzv. liberačnímu balíčku III. My jsme už vydali liberační balíček I, liberační balíček II, teď bude liberační balíček III.

To znamená, že já podepíši hned zítra tento generální pardon. Asi nejvýznamnější změna je ta, že lhůtu pro podání přiznání na dani z příjmu, která byla odsunuta na 1. 7. – někdo ji měl ze zákona, někdo ji měl tím generálním pardonem, prvním, odsunutou – tak posouváme na 18. srpna. A všechna promíjení sankcí, ať už to jsou správní poplatky, ať jsou to pokuty za pozdní podání daňových přiznání nebo hlášení nebo případně prominutí sankcí tak opět posouváme v čase. Takže generální pardon zítra vydám, bude na stránkách Ministerstva financí, na mých sociálních sítích, budete tam mít podrobnosti.

A ještě dvě informace, které se týkají Ministerstva financí. První věc je, a za to jsem velmi ráda, že vláda schválila možnost výhodné půjčky od Rozvojové banky Rady Evropy, kdy nám tato banka nabídla možnost úvěru, který je až v částce přes 300 milionů eur a můžeme ho použít na nákup ochranných pomůcek. Ten úvěr, pokud bude splacen do devíti let, tak je za nulový úrok. To znamená velmi výhodný a vláda tím, že to schválila, tak dala mandát, abych podepsala tuto smlouvu, a my to použijeme vlastně na nákup ochranných pomůcek, které jsme už nakoupili, a budeme tam moci čerpat až zhruba něco mezi osmi devíti miliardami korun.

A poslední věc, která se týká Ministerstva financí, tak je to, že jsem získala mandát od vlády podepsat záruční dohodu na evropský program půjček za 100 miliard eur, tzv. program SURE, který znamená, že Evropská komise se jménem členských států zadluží zhruba až na částku 100 miliard eur, přičemž 25 miliard musí být pokryto záručními schématy nebo záručními smlouvami jednotlivých členských států.

Na nás dopadá podíl ve výši 1,5 procenta HND, což odpovídá zhruba asi 0,375 miliardy eur čili asi 10 miliard korun, a my pak na základě toho, když podepíšeme, státy podepíší tyto záruky – nejedná se o žádnou částku, kterou bychom museli kešově platit, jedná se o toto záruční schéma – tak můžeme požádat o úvěr.

Samozřejmě budeme čekat na podmínky, předpokládáme, že budou výhodné. Můžeme to použít na Antivirus, můžeme to použít na kompenzační bonus pro OSVČ a malá s. r. o. Takže uvažujeme o tom, že bychom si na základě tohoto půjčili, pokud ty podmínky budou výhodné, částku, která by se pohybovala mezi jednou až dvěma miliardami eur. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Také dobrý den ode mě. Tak dnes na vládě jsme probírali tzv. krizový akční plán na podporu odvětví cestovního ruchu. V podstatě naším cílem je se dostat na výkonnost roku 2019, kdy cestovní ruch se podílel na veřejných rozpočtech více než 125 miliardami korun a každý dvaadvacátý Čech je zaměstnán v tomto odvětví.

Naším cílem bylo tedy připravit krátkodobá a nějaká střednědobá opatření na to, abychom cestovnímu ruchu pomohli. Zhruba jsme připravili šestnáct opatření. Pracovali jsme na tom od začátku dubna se Svazem obchodu a cestovního ruchu, s Fórem cestovního ruchu, s Asociací hotelů a restaurací, s asociací lázeňství a tak dále. Několikrát to projednávala i Národní ekonomická rada vlády.

Mnoho opatření je již realizováno. Ta opatření jsou jak plošná, která jsou zavedena v České republice, kde mnoho těchto opatření bude mít dopad i do cestovního ruchu, jako například kompenzační bonusy, kdy právě OSVČ nebo malá s. r. o. jsou zejména lidé z cestovního ruchu, tak ale i speciální opatření, která jsou zacílena pouze na cestovní ruch, jako je snížení DPH, projekt Dovolená v Česku, to znamená vouchery, cílené marketingové kampaně ať už v zahraničí, abychom obnovili cestovní ruch v České republice, nebo právě na cílenou propagaci domácího cestovního ruchu, protože například CzechTourism spustil kampaň Neobjevené skvosty v České republice tak, abychom naše turisty co nejvíce rozptýlili po České republice.

Ta speciální opatření pro cestovní ruch jsou zhruba ve výši 6,7 miliardy korun. Jak už jsem říkala, je v tom tedy i projekt Dovolená v Česku, který prioritně odstartujeme na segmentu lázeňství. To znamená, každý bude moci získat voucher, pokud bude chtít vyrazit do českých lázní. Ten voucher tedy bude, nebo ta hodnota vlastně toho pobytu, tak stát bude přispívat 40 procent, maximálně však do výše 4 000 korun na jeden voucher.

Co se týká těch dalších opatření, my jsme se například zabývali i tím, že máme Národní program podpory cestovního ruchu v regionech, kde mohou na infrastrukturu čerpat jak obce, tak i podnikatelé. Budeme určitě rozšiřovat tu nabídku tak, aby například velká poptávka je nyní v České republice po obytných autech, ale tato auta nemají kde parkovat, nejsou tam samozřejmě možnosti přípojek, vody a tak dále. Takže to jsou všechno projekty, které bychom rádi podpořili.

Již jsme minulý týden vyhlásili marketingový program tak, aby destinační společnosti v jednotlivých krajích měly finance na to, aby právě zesílily marketing a podpořily to svoje území tím, aby tam turisté přijeli.

Druhým materiálem, který tedy dnes byl na vládě, je právě ten zásobník projektů v jednotlivých obcích. Jenom Ministerstvo pro místní rozvoj zhruba 3,5 tisíce projektů. Jsou to tedy projekty na místní komunikace, veřejné budovy – tam patří školky, patří tam například hasičské zbrojnice, jídelny, různé kulturní domy a tak dále. Pak jsou to sportoviště včetně tělocvičen, ale i samozřejmě další sportovní areály v obcích. Pak je to technická infrastruktura, ať už pro zainvestování pozemků pro bytovou výstavbu nebo různé mostky, lávky, propusti. Dále to jsou samozřejmě pečovatelské domy, komunitní domy pro seniory, veřejná prostranství. Opravdu ta plejáda dotačních titulů a toho zásobníku na Ministerstvu pro místní rozvoj je obrovská.

Dnes jsme vyhlásili i dotační titul na sportovní stadiony v obcích do 10 000 obyvatel. Zatím tedy s alokací 150 milionů korun s možností navýšení až do 350 milionů korun. Vzhledem k tomu, že máme samozřejmě představu o tom, že už mnoho stadionů v obcích je připraveno, tak i tady očekávám velkou poptávku. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já bych se zeptala ministryně financí. Vy jste říkala, že není čas hledat úspory. To samé jste říkala i v dubnu, kdy tady zuřila pandemie. Teď už je ta situace v Česku klidná, tak kdy bude čas hledat úspory ve státním rozpočtu? Ptám se proto, jestli byste přeci jen neměla vyjít vstříc výtkám poslanců, které budete žádat o schválení rekordního deficitu půl bilionu korun. Tak kdy k tomu přistoupíte? Volal potom i pan prezident Miloš Zeman. Ten také říkal, že by se měly hledat úspory ve státním rozpočtu. Vy jste ještě říkala, že ten deficit by měl být k poměru HDP zhruba okolo devíti procent. Na jakou úroveň v porovnání s ostatními evropskými státy se Česko dostává? A ještě poslední dotaz: Často také přitom předchozím schvalování deficitu státního rozpočtu ve Sněmovně zaznívalo, že se ta reálná pomoc k lidem nedostává. Že byla přislíbena pomoc, která by měla přesáhnout 20,5 procenta HDP. Tak kolik je to aktuálně teď? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak jestli můžu, vezmu to pěkně jedno po druhém. Já jsem jako ministryně financí ať už v rozpočtu 2019, tak rozpočtu 2020, a to bylo v době konjunktury, kdy nám pořád ještě ekonomika rostla, tak jsem úspory hledala. Ať už to bylo v provozu, nebo ve snižování v počtu úředníků. Pořád máme po druhé čtení novelu zákona o rozpočtových pravidlech, kde mám dokonce už řešeno nebo navrhujeme jako Ministerstvo financí a vláda to schválila, aby vlastně byla jednoznačně odmítnuta možnost tzv. mrtvých duší, neboli vyplácení peněz bez omezení na obsazená místa.

Víte ono je to v tuto chvíli dost těžké. Já jsem si samozřejmě nechala udělat analýzu nespotřebovaných výdajů, nechala jsem si k tomu poslat vyjádření ministrů. Oni jsou přesvědčeni, že ty peníze využijí, a pokud ne, tak že je v rámci svých položek prostě přeskupí na priority. A ono hádat se s nimi v tuto chvíli o to, jestli někde 300 milionů ano, 200 milionů ne, tady 100 milionů a ve výsledku mě to dá prostě pár korun, nedává žádný smysl.

Já se zaměřím na úspory, a věřte, že ano, při přípravě rozpočtu 2021. Teď v tuto chvíli potřebujeme mít ten účet otevřený, protože ekonomika potřebuje miliardy, desítky miliard. A rozpočet na rok 2021, tam samozřejmě mám ambici, abychom začali s tou postupnou konsolidací veřejných financí tak, jak jsme se zavázali v sedmiletém horizontu, a tohle musí být jasný jeden krok.

A tam bude prostor celé léto. Budeme mít už novou makroekonomickou predikci, povedu celé léto jednání s vládními kolegy. V tuto chvíli by prostě nezískala, ta vynaložená energie by se nevrátila zpět s tím výsledkem.

Pak jste se mě ptala na ten plán, na to vynaložené… My jsme se teď tomu začali velmi věnovat na Ministerstvu financí a neustále samozřejmě tu tabulku toho plánu, o kterém jste mluvila, mluvila jste o… My tam v podstatě máme vlastně už dnes skoro 1,4 bilionu a 25,1 procenta HDP, to je plán. Protože neustále jak nabíhají ta nová opatření, ať už na příjmové straně, nebo na výdajové, tak tu tabulku aktualizujeme, dáváme ji ven pravidelně.

A vedle toho jsem začala s kolegy na Ministerstvu financí každého prvního, když je pokladní plnění, dávat k tomu plnění. To plnění jsme také aktualizovali. Od prvního byla ta částka ještě nižší, teď mám vlastně údaj z pátku 68,7 miliardy. A chtěla bych upozornit na jednu věc: Nejsou to žádná hauznumera, jak občas slyším od některých opozičních poslanců. Ta tabulka je tvořena podle institutu Bruegel v Bruselu, který doporučuje metodiku, jakým způsobem vykazovat vlastně poskytnutou pomoc v rámci pandemie, a dělá to proto, aby ty země Evropské unie, které toto výkaznictví vedou, tak aby byly srovnatelné.

Takže když my jsme udělali tento plán podle institutu Bruegel, tak se se můžeme potom zařadit mezi země, které to stejně vykazují v přepočtu na procenta HDP, jinak se srovnávat nedají, ty země. A když se podíváme do toho srovnání, tak na tom rozhodně nejsme nijak špatně. A tuto poskytnutou pomoc budeme teď v tuto chvíli, je to tedy z pátku 68,7 miliardy a vůbec tam není ještě vykázán COVID III., to znamená ta záruční schémata, se kterými jsme začali, kde zaručujeme úvěry malým a středním firmám buď 90 procenty, nebo 80 procenty státní zárukou.

Dohodli jsme to výkaznictví. Bude za těch dvacet bank, které se do COVID III přihlásily, bude sbírat Česká národní banka. My jsme se dohodli na struktuře těch údajů, protože já bych chtěla, aby to bylo po sektorech ekonomiky, aby třeba paní ministryně Dostálová viděla, kolik firem dostalo úvěr z cestovního ruchu, a budeme vykazovat pouze podepsané smlouvy. To znamená nikoliv žádosti, ale až podepsané smlouvy, kdy uzavřela banka tuto smlouvu o úvěru, a budeme to samozřejmě přidávat a naplňovat tuto tabulku a pravidelně ji budeme aktualizovat. Já počítám, že první čísla o COVID III bychom mohli mít do týdne.

Takže já bych chtěla říci, že to jsou sofistikovaná čísla podle metodiky jasně dané tímto institutem a srovnatelné v rámci EU a my si za ním stojíme a kvůli tomu právě potřebujeme navýšit rozpočet, abychom mohli investovat.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jestli mohu doplnit k těm úsporám. Určitě všichni přistupujeme k tomu, jak vedeme rezorty, s péčí řádného hospodáře a snažíme se zbytečně neutrácet. Co jsme odmítli nebo co jsme nechtěli řešit, jsou nějaké plošné škrty provozních výdajů, protože to opravdu možné plošně není. Já po těch třech měsících mám unavené policisty, unavené hasiče, unavené pošťáky, spotřební materiál spotřebovaný a část techniky zralou do servisu. Takže já tam moc prostoru na šetření nevidim.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: A unavené pracovníky Úřadu práce a Finanční správy atd. Takže teď jim ještě vemte. Nebo hygienických stanic. Máme jim teď snížit platy? Já si myslím, že se asi shodneme, že ne. Takže my se na to zaměříme s rozpočtem roku 2021 a bude na to celé léto.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já mám tedy ještě doplňující dotaz. Když říkáte, že vyplaceno bylo zhruba 68,7 miliardy, to jsme ale na nějakých dvou procentech HDP. Kdy by se tedy těch 20 procent slíbených podle vašich předpokladů mohlo se dostat k lidem? A ještě jsem se ptala na jednu otázku, že ten schodek půl bilionu korun by měl být v poměru k HDP zhruba devět procent. V porovnání s ostatními evropskými státy, co se deficitu státního rozpočtu týče, jsme tedy na úrovni jakého státu? Zhruba Itálie?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak tedy první otázka. Tady když se podíváte do toho plánu, a je to zveřejněno, tak tady máte: Je to rozděleno do tří skupin přesně podle metodiky Bruegelu. Přímá podpora, ta by měla tvořit 4,9 procenta HDP. Pak máte odklady odvodů daní asi 4,8 procenta HDP. Pořád to samozřejmě měníme. Teď bude zase liberační balíček, tak to zvýšíme. A největší je 15,4 procenta HDP záruční schémata.

To znamená, z toho se to skládá a tady to vykazujeme a zase to máte přesně na těchto částkách. Tady je částka kolik, tady je částka. Sečteno, podtrženo. Samozřejmě, že největší balík dělají záruční schémata. Ale to je také likvidita do ekonomiky, protože jestliže banky v podstatě počítají, že by v rámci COVID III napumpovaly do ekonomiky téměř 500 miliard, tak já si myslím, že není málo. A jenom třeba moratorium za odklad hypoték, spotřebních a podnikatelských úvěrů k pátku dělalo asi 180 miliard. To je také likvidita, kterou prostě mají občané nebo firmy k dispozici.

A srovnání? Já jsem zrovna dnes uložila tento úkol týmu makroekonomů Ministerstva financí. Ale ono, víte, v Evropské unii se na státní rozpočet nehraje. Já když jsem se stala ministryní financí a byla jsem naučena tady z České republiky pořád mluvit o státním rozpočtu, protože se tady nic jiného neřeší, tak jsem přijela do Bruselu a zjistila jsem velice rychle, že to nikoho nezajímá. Nikdo neví, co je státní rozpočet. Už ani naši přátelé na Slovensku, protože všichni jedou na veřejné finance. To znamená na celkové veřejné finance, jejich zadlužení, jejich hospodaření, jejich přebytkové nebo deficitní výsledky.

Takže my abychom se mohli srovnávat, tak se musíme srovnávat v rámci veřejných financí. Což já samozřejmě chci, ráda bych se k nějakým číslům dostala, ale to v této chvíli ta čísla nejsou, protože v podstatě každý je v té fázi jako my. Když se podíváte, tak každý v této chvíli navyšuje deficity, půjčuje si, dělá záruky, dělá celou řadu opatření. Někdo více, někdo méně.

Ale ne každý má takovou výchozí pozici jako my. To znamená, my jsme byli jen jedna ze tří zemí, která měla pod 30 procent nebo do 30 procent zadlužení veřejných financí. Pak bylo Německo s 60 procenty a pak všichni byli nad námi. A to nemluvím o veřejných financích jako celku, které byly přebytkové.

To je to, co nás činí v té makroekonomické situaci zvýhodněnými. My si uvědomujeme, že 500 miliard je už hodně, ale pořád si půjčujeme za velice dobrý úrok a samozřejmě víme, že to má své limity. Ale v tuto chvíli to ekonomika potřebuje a my rozhodně občany a firmy ve štychu nenecháme.

Izabela Niepřejová, Česká televize: S tím deficitem půjdete do Sněmovny 16. června?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý večer. Já jsem se chtěl zeptat paní ministryně Dostálové na ten lázeňský voucher. Jestli tam bude nějaký limit, do kdy se musí voucher vyčerpat. Jestli je to do konce letošního roku, jestli je to pro vyjmenované české a moravské lázně nebo je to plošně pro všechny a jestli byste mohla říci, proč se to tak zásadně změnilo oproti té původní představě, která byla nejdříve prezentována? A jestli si myslíte, že to budou lidé chtít využívat ve chvíli, kdy od 15. června, jestli se nepletu, budou moci jezdit do řady evropských zemí včetně k moři. Jestli se to nemine trošku úmyslem. Na paní ministryni financí, proč zrovna 18. srpen? To datum jste vylosovali, nebo? Děkuji.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak jestli mohu začít. Tak co se týká těch lázeňských voucherů, my jsme samozřejmě velmi sledovali vývoj, který je v České republice v oblasti cestovního ruchu. Dělali jsme si dokonce průzkum na zhruba 1 300 respondentech, abychom zjistili, jaké je vlastně nálada v České republice.

Musím říci, že do zahraničí chce vyjet asi 15 procent Čechů. To znamená, většina lidí chce zůstat doma. Z toho jednoznačně rozhodnutí, že chtějí zůstat v České republice, dokonce tady mám, že chtějí relaxační dovolenou, péče o fyzickou a duševní kondici, 46,1 procenta. Ten zbytek zatím rozhodnut není.

Nicméně když jsme se zeptali, zda by je ten voucher do lázní motivoval, tak jednoznačně odpovídali, že ano. Ten projekt je zatím plánován do konce roku s tím ale, že my to budeme vyhodnocovat, protože i měsíce, nejenom ty exponované, kdy jsou prázdniny, jako jsou červenec, srpen, tak je důležité tu turistickou sezónu protáhnout i do dalších měsíců. Tak budeme vyhodnocovat září, říjen, listopad, prosinec. Debatovali jsme interně, že třeba i přes jarní prázdniny příštího roku.

Prostě ten projekt je samozřejmě velmi flexibilní a dá se reagovat případně i na jiné segmenty cestovního ruchu, pokud bychom vnímali někde nějaké problémy. Ten pobyt bude muset být minimálně šestidenní, to znamená šest nocí tak, abychom ten voucher mohli naplnit. Budeme jednat s pojišťovnami České republiky, protože všechny pojišťovny mají ozdravné pobyty a budeme samozřejmě se snažit tento projekt propojit s jejich aktivitami. Takže tolik asi k tomu cestovnímu ruchu.

No a proč jsme se odchýlili? My jsme samozřejmě, jak jsem říkala, jak jsme zmapovávali ta čísla, začaly nám hlásit kempy i mnoho ubytovací zařízení na horách atd., že kapacity se plní i bez té státní podpory. Proto tedy jsme nakonec řekli, že půjdeme po těch segmentech, kde ten výpadek zahraniční turistiky nebo té zahraniční klientely je největší, a jednoznačně z toho vyplynuly lázně. Je to pro všechny lázeňské domy v České republice. To znamená, neděláme rozdíly, jestli jsou to jihomoravské lázně nebo náš slavný trojúhelník, to znamená Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak a odpověď, proč 18. 8. Má to svojí logiku. My jsme původně zvažovali, že bychom prodloužili tu lhůtu pouze pro ty subjekty, které mají povinnost podat přiznání k 1. 7. Protože ti ostatní to měli prodloužené na základě generálního pardonu.

Já jsem nakonec rozhodla, že by to dělalo problém, kdo ano, kdo ne, takže to prodloužíme všem. Konzultovali jsme ten Liberační balíček III s asociacemi, svazy, komorami a oni se přiklonili k tomu, já jsem to původně chtěla udělat o měsíc, abychom to prodloužili do 18. 8., což bylo zvoleno jako datum s ohledem na prodloužení lhůty pro projednání řádné účetní uzávěrky korporací. Čili to má jakousi logiku. Proto jsem se nakonec rozhodla, že to k tomuto datu prodloužíme všem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz TV Prima.

Adéla Jelínková, TV Prima: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat na tu částku 1 200 korun, kterou by měly dostat obce v rámci toho bonusu. Jakým způsobem jste se vlastně dopracovali k této konkrétní částce? Já vím, že pan premiér ráno jednal s paní Peckovou. Jestli to mělo třeba nějaký vliv na to, jestli ta částka tam už třeba padla od ní. A zároveň jakým způsobem bude fungovat ten systém vyplácení pro ty obce? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: My jsme se domluvili už včera večer, s paní Peckovou to nemá nic společného. Paní Pecková zapomněla na to, že díky programu pro školy na Ministerstvu financí dostala postupně, když jsem byl ministrem financí, 24 milionů, potom ještě dvacet pět, od paní Schillerové šedesát. Takže dostala 150 milionů dotace z MMR. Takže paní Pecková si udělala skvělý marketing, přišla k nám a tím to skončilo, protože samozřejmě ta její vyjádření v mediálním prostoru nebyly úplně akurátní.

Takže vlastně i opozice a Senát si měli rozmyslet, když nás vyzývají, že nemáme dávat peníze na dotace, co vlastně jako chtějí. Takže my jsme vyhověli i dotacím i tu částku. Samozřejmě ti nejmenší mají největší problémy, takže tam určitě máme různé možnosti jak vypisovat ty dotace, navyšovat ten podíl států. U některých můžeme dávat i 100 procent.

My chceme určitě zabránit tomu, aby se nestalo, že někdo nebude investovat. Paní Pecková má dokonce 60 milionů. My jsme jí vyšli vstříc, my jsme prodloužili, tedy Ministerstvo financí, to čerpání, tak chápu, že ona kandiduje na hejtmanku, tak potřebuje publicitu. S ní to ale nemá nic společného a už včera jsme měli tu dohodu.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jenom potvrdím, co říkal pan premiér. Ta částka vznikla dohodou v rámci koalice včera a samozřejmě je to výsledek nějaké debaty, kdy my jsme na základě zkušeností a jednání s našimi starosty, známe částku, o kolik se propadly rozpočty obcí v důsledku snížení výběru daní, a víme, kolik toho výpadku dělá právě ten propad v důsledku vyplácení kompenzačního bonusu.

Takže jsme dali částku, a prosím, nikdy to nebude ideální, která plus minus pokryje ten výpadek, který jde za kompenzačním bonusem, a pokud možno ještě nějakou část toho výpadku daní, který ty obce a města zažívají. Takže tolik ke konstrukci té částky.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ještě bych doplnil k tomu jednání ráno. Co bylo pozitivní, že jsme dostali, a hlavně paní ministryně Dostálová, zpětnou vazbu ohledně byrokracie u poskytování dotací. Takže já myslím, že tam ty informace, ta zpětná vazba je důležitá. Ale například u Ministerstva financí to vyjádření bylo pozitivní a samozřejmě u MMR určitě paní ministryně má nějaké náměty.

Pro nás je samozřejmě ta zpětná vazba důležitá. Já jsem i v pondělí telefonoval s paní starostkou z Větrného Jeníkova, která mi napsala dopis. Malinká obec, 634 obyvatel, mají různé projekty. Já jenom chci zdůraznit, že naše vláda za každou cenu chce podpořit obce, chce podpořit samosprávu a nechceme, aby se stalo, že by někdo nemohl investovat ty investice, které by měl před tím v plánu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jestli můžu ještě krátce, tak jak říkal pan premiér: My dnes podle skutečného čerpání odhadujeme propad příjmu obcí kvůli kompenzačnímu bonusu na asi 6,6 miliardy a ten kompenzační bonus pro obce, tak jak vlastně odpovídá 1 200 korun na hlavu, je asi 12 miliard 800 milionů a nějaké drobné. Takže sami vidíte tu proporci, že je tam velký kus toho propadu.

A ten zákon je jednoduchý. V podstatě pokud zákon nabyde účinnosti, tak nejpozději do 60 dnů Ministerstvo financí poukáže, samozřejmě to začneme procesovat okamžitě prostřednictvím kraje pro tu příslušnou obec tuto částku a kraje to musí distribuovat do pěti dnů. Takže to už věřím, že si obce pohlídají, aby ty peníze dostaly co nejrychleji. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, TV Nova.

Barbora Divišová, TV Nova: Dobrý den. Já jsem se chtěla zeptat, jestli epidemiologové řeší další uvolňování například v souvislosti s nošením roušek nebo otevřením interiéru restaurací i po 23. hodině. Do kdy třeba budou tato opatření potřeba?

Andrej Babiš, předseda vlády: Pravdu řečeno dnes ta vláda byla o rozpočtu, o podpoře dotací obcí atd. Takže samozřejmě jsme diskutovali některé věci, ale nevím, jestli kolegové mají nějakou lepší paměť…

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jediná změna, která prošla ve vztahu k rouškám, je to, že nebudou muset být v televizních diskuzích. Takže dobrá zpráva pro televize, které mají diskuzní pořady, tam moderátor ani hosté nebudou muset mít roušku. Všechno ostatní zůstává v platnosti a samozřejmě postupem času to bude ze strany Ministerstva zdravotnictví vyhodnocováno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A ještě jsou dotazy ze Seznamu, prosím.

Vojtěch Gavriněv, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já mám dvě otázky. První se týká avizované cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchai-wan. Pokud tedy oznámí, že by tam chtěl se vydat a požádá o vládní letadlo, tak moje otázka zní: Poskytnete mu ho? Druhá otázka se týká shromažďovacího zákona. Vy jste, pane ministře Hamáčku, 5. 6. řekl, že není možné omezit ten shromažďovací zákon tím mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Zároveň ale ten samý den ministr zdravotnictví řekl: Ano, to omezení platí pro jakékoliv shromažďování i podle tohoto zákona a zároveň policie uvedla, že sice nebude rozpouštět takové shromáždění, ale pokud dojde k přestoupení toho opatření, tak to nahlásí krajské hygienické stanici. A za takový přestupek hrozí až třímilionová pokuta. Takže moje otázka zní: Pokud se sejde více než 500 lidí, poruší tím zákon?

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: To je dobrá otázka, ale velmi pravděpodobně ji bude muset rozsoudit někdo jiný než my tady, protože já za Ministerstvo vnitra říkám, že trváme na tom právním názoru, že pokud by bylo právo shromažďovací omezeno pouhým mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, tak by se dle našeho názoru jednalo o disproporční zásah do lidských práv, který v souladu s judikátem Městského soudu v Praze by byl možný teoreticky, nicméně jiným způsobem za nouzového stavu krizovým nařízením vlády. To je stanovisko Ministerstva vnitra.

Ministerstvo zdravotnictví, a my jsme o tom vedli debatu s panem ministrem Vojtěchem, má jiný právní názor. Já samozřejmě respektuji, že může být jiný právní názor, ale ve chvíli, kdy jsme nebo teoreticky můžeme být v nějakém sporu, tak nás musí někdo rozsoudit.

Ale obecně co platí: Pokud se sejde se sejde demonstrace podle práva shromažďovacího a nedojde tam k ničemu jinému, to znamená k násilí nebo k něčemu, kvůli čemu by ta policie musela zasáhnout, tak rozhodně nebude zasahovat jenom proto, že je tam víc než 500 lidí, protože jsme přesvědčeni, že je to v souladu s právem shromažďovacím. Takže nikomu demonstrace nezakazujeme ani je nebudeme znemožňovat.

Pokud je zde více právních názorů, tak máme mechanismy v demokratickém právním státě, jak rozhodnout, kdo má pravdu, a to bude muset udělat pravděpodobně soud.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě tam byl dotaz.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já k té demonstraci. Já jsem určitě doporučoval kolegům, aby vůbec nelimitovali tu demonstraci, protože samozřejmě potom to bude znovu zneužito. Takže za mě bez limitu. Nejsem epidemiolog, ať lidi svobodně demonstrují, je to jejich právo.

Co se týká toho letadla. Letadlo přiděluje Ministerstvo obrany, já to sice kontrasignuju, ale ta první volba je samozřejmě na nich. Takže zatím žádný požadavek nemáme na takovou cestu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě byl dotaz z iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Já se omlouvám, že prodlužuji tiskovou konferenci. Mě napadlo, sice tady není ministr zdravotnictví, který to vyhlašoval, ale když jste oznámili, že zahrádky v restauracích mohou být otevřeny i po 23. hodině, tak sprška ohlasů, že existuje něco jako noční klid po 22., takže vlastně zahrádky po 23. hodině… Lidé vlastně nechápou toto opatření, protože zahrádky po 23. hodině v restauracích většinou nejsou otevřené. Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já o tom teda nevím, my to řekneme panu ministrovi.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jestli k tomu mohu, tak samozřejmě vždycky je třeba se podívat, jaká jsou všechna platná pravidla v té dané lokalitě. To znamená, je celá řada obcí, která to má upraveno vyhláškami, takže tam i když z hlediska epidemiologického nehrozí riziko nějaké nákazy po 23. hodině, tak zcela jistě hrozí pokuta od městské policie, pokud je tam nějaká vyhláška, která zakazuje takovéto činnosti třeba po té 22.

Takže z mého pohledu není možné vytrhnout z kontextu jedno opatření, které říká, co je možné a co není možné z hlediska epidemiologického, a je potřeba také znát, jaké jsou v tom místě platné předpisy jiného typu. Takže z mého pohledu je asi potřeba se s tím seznámit a v případě potřeby to řeší městská policie nebo státní policie.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě poslední dotaz ze Seznamu.

Michaela Rambousková, Seznam.cz: Dobrý den. Dovolte mi ještě se vrátit k těm kompenzacím obcím. Vy jste tady říkali, že jim budete dávat 1 200 korun na hlavu jako kompenzaci za ten kompenzační bonus pro podnikatele. Ale vy jste vůbec nehovořili o tom loss carryback, které jste vy, paní ministryně financí, nedávno propagovala. Protože jestli ho podnikatelé uplatní, tak to bude znamenat další daňový propad v příjmech pro ty obce. Budete i tento nějak kompenzovat? Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jestli mohu, já znovu zopakuji ta čísla. Podle současných čísel a zpřesněných odhadů propad příjmů pro obce z pohledu kompenzačního bonusu pro OSVČ a malá s. r. o. dělá asi 6,6 miliardy a ta kompenzace 1 200 korun na hlavu dělá 12 miliard 832 milionů. Tím jsem vám odpověděla.

A ještě k loss carryback, který nejsme schopni ani spočítat, protože ty odhady, které jsme dali do důvodové zprávy, vycházejí z počtu firem ve ztrátě z roku 2008, 2009. Jak chcete vědět, jaká firma bude ve ztrátě? To skutečně nejsme schopni odhadnout, takže se domnívám, že tam ten prostor je velký oproti tomu propadu. Když si srovnáte ta čísla, tak je to vlastně jednonásobek.

A znova připomenu ještě jednu věc, loss carryback je jenom posun v cash flow. Pokud bychom ho neumožnili, a víte, že na základě koaličního kompromisu jsme ho zastropovali 30 miliony, tak by ta firma si to uplatnila v roce 2021, v roce 2022, 2023, třeba všechno v roce 2021. My jí pouze umožníme, aby část si uplatnila už v letošním roce. Takže je to posun v cash flow a já si myslím, že to kompenzujeme víc než velkoryse. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, pro dnešek vše. Hezký večer.