Tiskové konference

15. 6. 202016:22

Tisková konference po jednání vlády, 15. června 2020

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a nyní již předávám slovo panu premiérovi.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže dobrý den, dámy a pánové. Dnes proběhla vláda, poprvé od vzniku koronavirové epidemie jsme byli fyzicky přítomni. Máme roušky všichni, protože nejsme zaměstnanci Úřadu vlády, ani já dokonce nejsem zaměstnanec. Vláda proběhla v rekordním čase de facto za hodinu patnáct minut. Diskutovali jsme hlavně o tom, co nás čeká zítra, tento týden ve Sněmovně.

Já si myslím, že to nejdůležitější, co se dnes stalo, že jsme schválili zákon o tzv. zálohovém výživném. Přesně se to jmenuje zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů.

Myslím, že je to skvělý úspěch. My jsme o tom ještě vyjednávali dnes ráno. První myšlenka na návrh takového zákona byla v roce 2005, takže patnáct let po tom to vláda konečně schválila. Bylo to složité, i za minulé vlády jsme se snažili to řešit.

Faktem je, že 31 procent všech samoživitelek nedostává alimenty vůbec nebo 13 procent samoživitelek dostává alimenty nepravidelně a každý rok je podáno asi 8 000 trestních oznámení kvůli neplacení. Paní ministryně Maláčová určitě o tom bude mluvit detailně, jak jsme se domluvili.

Já jsem velice rád, protože ty maminky si to zaslouží. A jak je všeobecně známo, od vstupu do politiky veškeré své příjmy posílám samoživitelkám. Takže doufejme, že i ve Sněmovně tento zákon bude přijat a pomůžeme maminkám, ale i tatínkům, kteří jsou samoživitelé.

Dále jsme dnes schválili nebo jmenovali náměstka ministra vnitra pro státní službu. Stal se jím docent doktor Petr Hůrka, bývalý náměstek na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Prosím?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ještě současný.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ještě současný. Vlastně ano, protože on bude ve funkci od 1. 7. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři žadatelé a ve finále před výběrovou komisi předstoupili dva a byl vybrán pan náměstek Hůrka. Takže doufejme, že ve funkci přinese zefektivnění naší státní správy, protože si myslím, že jsou tam velké rezervy.

Jinak jsme z těch důležitých bodů ještě řešili implementační plán Digitální Česko pro rok 2021. Schválený rámec investic na digitalizaci je bezmála dvě a půl miliardy nad rámec rozpočtu jednotlivých úřadů. Priority směřují především do oblasti digitalizace služeb státu tak, aby byl občan schopný vyřídit maximum svých záležitostí bez nutnosti navštívit úřad.

Takže hodně investujeme do propojení dat mezi rezorty, abychom měli předvyplněné formuláře tak, jak to požaduje na počátku tohoto roku schválený zákon o právu na digitální služby. Tento zákon předpokládá digitalizaci všech služeb pro občany a firmy v horizontu pěti let.

Musíme propagovat tu digitalizaci, musíme o tom mluvit, možná ještě víc to dostat do povědomí našich občanů, aby se naučili tyto služby využívat. My se zasadíme o to, aby digitalizace probíhala co nejrychleji. Takže to jsou ty hlavní body za mě.

Já jsem ještě chtěl říct, že jsme dnes ráno, dopoledne měli videokonferenci s opozicí. To znamená paní ministryně Schillerová, já jsem byl přítomen, za opozici tam byl pan Kalousek, pan Stanjura, paní Kovářová, pan Ferjenčík. Snad jsem na nikoho nezapomněl, teď narychlo…

Mluvili jsme o návrhu rozpočtu s deficitem 500 miliard a vysvětlovali jsme, jak ten rozpočet byl sestaven. Ano, o Pirátech jsem mluvil, a pan Bartošek tam byl ještě. Takže získali jsme stanovisko opozice k tomu návrhu.

My jsme menšinová vláda, jak to všichni vědí, a nejsme vláda závislá na KSČM, jak to s oblibou píšete. My samozřejmě, já budu mluvit s panem předsedou Filipem zítra o tom. Dnes jsme mluvili s opozicí a vysvětlovali jsme, proč a jak jsme ten rozpočet sestavili, protože samozřejmě ty hlavní axiomy toho rozpočtu 2020, znovu opakuji 2020, jsou založeny hlavně na investicích. My zkrátka z té krize se musíme proinvestovat.

Dnes v rozpočtové rezervě máme jenom sto milionů, jenom sto milionů. A my jsme schválili ten jednorázový příspěvek starostům, obcím ve výši 12,8 miliard. A v řadě na investice a další potřebné peníze potřebuje MPSV 400 milionů, ministr Toman sedm miliard na kůrovce, 1,5 miliardy na vodu.

Takže je tam celá řada věcí, kterými chceme podpořit naši ekonomiku, naše firmy, naše zaměstnance, myslím zaměstnance jako takové. Jsou tam různé ty programy, které tady nebudu opakovat.

Samozřejmě ten rozpočet potřebujeme schválit, protože pokud bychom ho teď neschválili, tak bychom samozřejmě nemohli vyplatit ten příspěvek obcím. A je úplně jedno, jestli to Senát schválí nebo Parlament. Zkrátka podle zákonů my potřebujeme schválit ten deficit tak, jak jsme ho předložili.

My k tomu odpovíme, na co se nás ptala opozice, to znamená detaily, které chtěli vědět. Zazněly tam nějaké návrhy, nad kterými se zamyslíme, konkrétně návrhy od KDU a od Pirátů. Takže o tom budeme asi vyjednávat zítra. Já budu vyjednávat s panem Filipem a předpokládám, že zítra Sněmovna tedy bude projednávat ten návrh rozpočtu, a bylo by velice špatné pro nás, aby ten rozpočet nebyl schválen.

Dnes dělat nějaké prognózy, jak vlastně dopadne ten dopad na koronavirovou krizi, je velice složité. Už ta čísla, která mluví o exportu, vidíme obrovský propad v automobilovém průmyslu. My samozřejmě to analyzujeme, uvidíme, jak dopadne cestovní ruch a tak dále. Takže pokud někdo od nás chce nějakou prognózu na tři roky, tak skutečně nevím, kdo a jak by to mohl vůbec udělat, je to samozřejmě nesmysl.

My jsme jasně řekli, že podpoříme, aby nedošlo k nezaměstnanosti, a podpoříme hlavně investice. Pokud náš růst byl definován spotřebou a exportem, teď potřebujeme hlavně investovat. Takže všechno, co má stavební povolení, chceme na to dát z rozpočtu peníze.

Takže to proběhlo dnes dopoledne. Zítra je rozpočtový výbor, zítra je Sněmovna, takže doufejme, že i opozice se k tomu postaví konstruktivně a podpoří naši ekonomiku, tak abychom z té krize vyšli co nejlépe. Děkuji.

Michaela Minářová: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý den, vážené dámy a pánové. Teda já musím říct, že v roušce tady v tom teple, že to bude velká výzva mluvit takto k vám.

Začnu tím jednodušším a to je usnesení vlády, kdy schvalujeme dofinancování sociálních služeb ve výši téměř jedné miliardy korun, přesněji 989 793 698 korun na provoz a na náklady, které vznikly v souvislosti s tou tzv. koronakrizí.

Tu částku na dofinancování provozu použijeme z nevyčerpaných prostředků na mimořádné odměny pro zaměstnance v sociálních službách. Připomínám, že tam byla alokace 5,2 miliardy korun. Jedná se o dofinancování zvýšených nákladů zejména na výpadky z úhrad od klientů, na zvýšené personální náklady nebo také na zvýšené náklady kvůli přijatým opatřením vlády.

Ty dotace budeme letos administrovat jinak než v minulých letech. Nebudou se rozdělovat krajům podle takzvaného směrného čísla, které stanovuje zákon o sociálních službách, ale podle paragrafu 104 zákona o sociálních službách, který definuje mimořádné situace, protože se logicky jedná o mimořádnou situaci. To znamená, že ty zvýšené náklady budou uhrazovány přímo jednotlivým sociálním službám.

Tak a teď už, co se týká náhradního výživného. To je totiž nový název toho dlouhodobě projednávaného zálohového výživného. Je to zákon, který má pomoci zejména dětem, které mají tu smůlu, že se narodily do rodiny, kde jeden z rodičů na ně neplatí alimenty.

Já bych teď velmi jednoduše popsala ten mechanismus, protože ten se hodně měnil v minulých měsících, jak byl projednáván. Nastane situace, kdy na dítě není placeno soudem stanovené výživné. Nejsou placeny alimenty, klidně jeden měsíc. Ten rodič, který o dítě pečuje a jemuž výživné není placeno, tak podá návrh na exekuci. Může to být klidně přes Úřad práce, kde bude zjednodušený vlastně formulář k dispozici pro tu ženu nebo muže, pro tu samoživitelku nebo samoživitele, a pokud běží exekuce na výživné, tak může pak ten samoživitelský rodič podat žádost o náhradní výživné. Doloží to, že běží exekuce.

Úřad práce do 30 dnů vlastně žádost vyhodnotí, posoudí, a pokud dojde k přiznání nároku na náhradní výživné, tak následuje výplata náhradního výživného za následujících podmínek: Je to v té soudem stanovené výši, to znamená podle toho, jaké alimenty určil soud, maximálně však 3 000 korun. My jsme k této částce přistoupili, protože se to dotkne většiny vyživovacích povinností. Nejčastější hodnota u výživného je podle průzkumu Ministerstva spravedlnosti 2000 korun.

Každé čtyři měsíce bude ten rodič, který pobírá náhradní výživné, dokládat neplnění vyživovací povinnosti, a pokud například ten rodič, který neplatil, ten neplatič, uhradí pouze část z toho výživného nebo neplatí vůbec, prostě pokud jsou tam různé částky, tak to zúčtovává.

To znamená, v médiích se objevovaly spekulace, že pokud stačí, aby se zaplatila stovka, tak jak to bylo běžné, a rodič ztrácí nárok na náhradní výživné, není tomu tak. Zúčtovává se to. Je to však maximálně 3 000 korun

Celé to běží 24 měsíců. To znamená, dochází k 24 výplatám. To znamená, že náhradní výživné běží po dobu dvou let. Ten neplatič pak bude přes Úřad práce nebo Úřad práce pak vymáhá poskytnutou částku po dlužníkovi.

Účinnost zákona očekáváme od 1. 7. příštího roku, to znamená od 1. července. Výdaje státního rozpočtu odhadujeme na 891 milionů korun ročně, což by mělo pozitivní dopad na zhruba 24 000 podpořených dětí. Ještě jednou zdůrazňuji, že jedná o zákon, který má pomoci zejména dětem, které pak trpí tím, že mají vlastně mnohem horší startovací životní podmínky než jejich vrstevníci, kteří měli to štěstí a jsou v úplné nebo funkční rodině.

Já očekávám v Poslanecké sněmovně velmi těžkou diskuzi. Víte, že ten tábor nebo názory na zálohové výživné, respektive náhradní výživné, jsou rozděleny do dvou táborů. Jedni nás kritizují, že je to málo, druzí, že je to příliš moc. My jsme se snažili vytvořit balanci mezi tím, aby se pomohlo těm, kteří tu pomoc potřebují, aby děti netrpěly, a na druhou stranu, aby nedocházelo k případnému zneužívání toho systému.

Uvidíme, jak se ten návrh podaří doprojednat. Budeme usilovat o to, aby to bylo co nejrychleji tak, abychom, zmiňoval to tady už pan premiér, tu patnáct let probíhající diskuzi konečně završili konkrétním návrhem, a aby se pomohlo zejména v této velmi složité hospodářské situaci těm, kteří pomoc potřebují.

Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak děkuji. Vláda dneska podpořila návrh Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj na finanční pomoc obcím určenou na opravu komunikací po těžbě kůrovce. To znamená dřeva postiženého kůrovcem.

My jsme samozřejmě tento program dlouho připravovali, protože ta vytěžená území skutečně tam, kde ta těžká technika putovala právě přes místní komunikace obcí, tak obce by měly velké problémy dát zase vlastně za své rozpočty tyto komunikace do pořádku.

Je tam alokována částka 140 milionů korun a v první výzvě to půjde obcím Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. Financování tohoto programu je 60 procent stát, 20 procent kraj a 20 procent konkrétní obec, která bude žadatelem. Nejdříve vlastně vláda schválila dotační titul, takže Ministerstvo pro místní rozvoj tento titul připraví a co nejrychleji tuto výzvu vyhlásí.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Ministr školství, mládeže a tělovýchovy pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se dvěma body, které se dotýkaly dnes na vládě oblasti školství. Jedním byl návrh poslance Jiřího Miholy na vydání zákona, kterým se mění zákon 135/2020 Sb. a který de facto se snaží ještě zavést druhý termín jednotného přijímacího řízení v případě jednotné přijímací zkoušky na střední školy v České republice.

Tento zákon vláda odmítla. Ten důvod je velmi prozaický. Podle platného a účinného zákona 135 v tuto chvíli již proběhla jednotná přijímací zkouška v termínu 8. a 9. června. Ten jeden termín byl pro letošní rok stanoven s ohledem na epidemiologické riziko, proveditelnost, a i ta druhá část toho navrženého zákona, to znamená vrácení možnosti odvolání, je v tomto nouzovém zákoně řešena takzvanou autoremedurou.

To znamená, ten současný stav vyplývá z nějakých epidemiologických požadavků a tento zákon než by byl případně schválen Sněmovnou, tak by neúměrně navíc ještě prodlužoval to stávající období.

To znamená, mohu ubezpečit všechny, že v tom stávajícím čase platí ten systém jednoho termínu jednotné přijímací zkoušky. Výsledky jsou nyní rozesílány školám a 23. a 24. 6., pokud se nepletu, proběhnou náhradní termíny pro ty, kteří se nemohli buď účastnit toho termínu 8. a 9. 6., anebo v případě nějakých skutečností, jako organizačních incidentů, tak je tu ten náhradní termín.

Naší snahou, když už se to posunuje kvůli koronakrizi, je samozřejmě, aby žáci a jejich rodiče co nejrychleji věděli a samozřejmě i školy aby věděly, kdo nastoupí v září do škol, ať už do středních škol na čtyřleté studium nebo na šesti, osmiletá gymnázia.

A tento zákon pouze vyvolává nějakou iluzi, že by tu situaci ještě měnil a řešil. Z mého pohledu, i kdyby prošel co nejrychleji legislativním procesem, tak pouze prodlužuje ten čas nejistoty a pravděpodobně by vůbec nebylo rozhodnuto o tom, kdo je přijat a kdo není přijat, do začátku příštího školního roku.

Vláda zároveň odmítla druhý legislativní návrh poslanců Hyťhové, Okamury, Fialy, který směřuje ke školskému zákonu. Někdy bývá prezentován jako zákon, který má zrušit inkluzi nebo společné vzdělávání.

Tento zákon nebo návrh má řadu nedostatků. Samozřejmě všichni se shodneme na tom, že společné vzdělávání má být efektivně nastaveno, je potřeba ho optimalizovat, ale cesta, kterou se vydal tento poslanecký návrh, je naprosto nešťastná.

Je koncipován jednak v rozporu s našimi mezinárodními závazky, ale především je věcně natolik nevhodně postaven, že jde proti vůbec samotné myšlence společného vzdělávání a neřeší ty hlavní problémy, které dnes ve společném vzdělávání máme, které se snažíme systémově vyřešit.

Toto jsou dva návrhy. K oběma – a jsem za to rád – vláda přijala negativní stanovisko.

Teď mi dovolte, abych využil této příležitosti a informoval vás ještě o tom, že jsme dnes společně s Ministerstvem zdravotnictví, nebo Ministerstvo zdravotnictví upravilo mimořádná opatření ve vztahu ke školám.

A já jsem velmi rád, že vzhledem k příznivé epidemiologické situaci můžeme školám umožnit, aby akce, které se váží ke konci školního roku, tedy předání vysvědčení, rozloučení se závěrečnými ročníky anebo focení těch celých tříd, mohly proběhnout téměř jako v běžném školním roce.

Tedy upravené opatření bude platné od 22. června s tím, že v těch nevzdělávacích aktivitách nebo u těch nevzdělávacích aktivit, o kterých jsem před chvilkou hovořil, se budou moci účastnit všichni žáci bez omezení počtu či nutnosti dodržovat tu homogennost skupin, kterou třeba máme zachovanou v rámci školních skupin na prvních stupních.

Stále platí to, že bude nutné předložit čestné prohlášení a do škol nebudou moci samozřejmě osoby s příznaky virového onemocnění. Ale myslím si a byla po tom poptávka ze strany ředitelů škol, samozřejmě žáků i jejich rodičů, abychom co nejvíce se pokusili vrátit k tomu normálnímu stavu. A já jsem, znovu opakuji, velmi rád, že díky příznivé epidemiologické situaci a tomu, že uběhla další ta čtrnáctidenní vlna a k žádnému zhoršení nedošlo, že můžeme k tomuto kroku přistoupit a v podstatě vrátit ten konec školního roku téměř do normálu.

Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Prostor pro vaše dotazy, Česká televize. 

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pane premiére, já bych se chtěla zeptat, vy jste říkal, že nejste vláda, která je závislá na komunistech, ale fungujete díky jejich toleranci a častokrát vládní návrhy ve Sněmovně procházejí díky jejich podpoře. Říkal jste, že zítra budete jednat s panem Filipem. Budete s ním tedy chtít jednat o tom deficitu státního rozpočtu? Protože komunisté říkali, že se chtějí rozhodnout až 20. června. Jestli tedy chcete přesvědčit, aby pro to zvedli ruku už dříve? Případně budete se bavit také o té změně toleranční dohody a máte možná přislíbenou podporu toho deficitu od nějaké jiné opoziční strany? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: No tak pokud si pamatujete, tak my jsme fungovali jako menšinová vláda hnutí ANO 205 dní, než jsme se domluvili s ČSSD na této menšinové koaliční vládě a ano jednorázově podpořila KSČM náš vznik. A je pravda, že taky s nimi vyjednáváme o nějaké podpoře v rámci rozpočtu a tak dále. Ale to neznamená, že nebudeme vyjednávat i s dalšími stranami.

Já konkrétně úplně ten jejich návrh neznám. To se dozvím zítra ráno. Ale dnes jsme tedy i na základě návrhu paní ministryně Schillerové jednali se všemi, de facto. Vyslechli jsme si jejich návrhy, názory, a samozřejmě pokud nás nějaká jiná opoziční strana podpoří a bude to rozumné a bude nám to vyhovovat, naší vládě, a to musí odsouhlasit oba koaliční partneři, tak pak samozřejmě se tam nedá nevyhovět. 

My máme dohodu jako hnutí ANO o toleranci. My máme koaliční dohodu s ČSSD a hnutí ANO má dohodu o toleranci s KSČM. Ale samozřejmě pokud by jejich požadavky byly pro nás nepřijatelné a pokud někdo jiný nás podpoří, tak samozřejmě nám jde o to, abychom mohli realizovat ten projekt stabilizace naší ekonomiky, abychom udrželi lidi v práci, zaměstnanost, a realizovali hlavně investiční program. A plus samozřejmě, abychom podpořili ty obce. A vlastně pokud by ten návrh rozpočtu nebyl schválen, tak ani by ty obce, bez ohledu na návrh Senátu, ty peníze nedostaly. Protože zkrátka nikdo nemůže porušovat zákony. Takže uvidíme, jak to je.

Ano, je to premiéra. Většinou doposud jsme se domlouvali na rozpočtu s KSČM. Přišla s tím paní ministryně Schillerová. Ta stanoviska většiny byla, řekněme, kritická, ale dvě strany daly nějaké návrhy a teď je otázka, jestli, kdybychom akceptovali ty jejich návrhy, jestli oni podpoří ten rozpočet. Takže uvidíme.

A co se týká nějaké změny, řekněme, té naší dohody, kterou my vyhodnocujeme, tak já zatím nevím, jaké jsou ty nějaké nové návrhy, ale určitě se to zítra ráno dozvím.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Televize Prima.

Adéla Jelínková, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já bych měla dvě otázky na paní ministryní Maláčovou. Paní ministryně, vy jste vlastně už před jednáním vlády avizovala, že pokud bude zítra potřeba ve Sněmovně pomoct paní ministryní Schillerové s jednáním, vlastně navýšení toho státního rozpočtu, tak mě by zajímalo, co bude za vás takovým tím nejvýraznějším argumentem. Jak byste mohla pomoci přesvědčit poslance právě pro zvednutí navýšení státního rozpočtu? A potom, pokud bych se vrátila k tomu náhradovému výživnému, tak zde, jestli to chápu správně, tak jste říkala, že vlastně tam to čerpání bude probíhat dva roky. A je to dva roky na jedno dítě anebo je to jako, že matka dva roky a je jedno, kolik má dětí? Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak náhradní výživné, náhradní. Co se týká toho čerpání, tak to se vždycky vztahuje na dítě, na konkrétní dítě, takže od toho se to bude odvíjet. Já si myslím, že my uděláme všechno proto, a dnes právě i s tím návrhem náhradního výživného šel občanský zákoník, aby státu se dařilo vymáhat výživné. Ale samozřejmě to ještě bude předmětem debat, zda se to všechno stihne za těch 24 měsíců.

Já udělám všechno proto, aby vymáhání výživného bylo normou a aby bylo normální platit alimenty za své děti. Protože já si myslím, že celý ten proces nebo celý ten projekt vlastně vypovídá o tom, že my se snažíme sociální dávkou řešit společenskou situaci, která když to mám shrnout, tak zjednodušeně řečeno v naší společnosti přestalo být normální nést odpovědnost za své děti. A teď si to zkuste vyřešit zákonem.

Jako pokud někdo se přestává nebo necítí zodpovědný za své děti, tak je to velmi složité vyřešit. Tam jsou různé důvody. To, že prostě například výživné začíná být nástrojem pomsty mezi rodiči. Že výživné rodič platit nemůže, protože skutečně žádné peníze nemá. Jsou tam velmi různé případy a my se to snažíme nějakým jednoduchým srozumitelným zákonem v rámci rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí vyřešit.

Vlastně celý ten problém je o tom, že v naší společnosti přestalo být normální nést odpovědnost za své děti. Takže očekávám těžkou debatu ve Sněmovně.

Co se týče toho dotazu, tak trochu je to pomatené. Já jsem jenom říkala, že samozřejmě na starosti to má paní ministryně financí, ale pokud bude potřeba, tak jedná se o rozpočet naší vlády, tak samozřejmě vypomůžeme.

Adéla Jelínková, CNN Prima NEWS: Jenom doplňující otázka, jestli můžu. Pokud má tedy matka nebo otec ve své péči více jak jedno dítě, mohou ty dávky čerpat najednou?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ano, ano, protože se týká – ta dávka jde vždycky za dítětem. Já jsem to vlastně už uváděla, jedná se o konkrétní dítě. Nejsou to peníze pro rodiče, ale jsou to peníze na výchovu a péči o dítě.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Poprosím ČTK. Pardon, tady.

Petr Švihel, Seznam zprávy: Já jsem se chtěl zeptat pana premiéra, jestli vláda se zabývala dneska taky případnou pomocí společnosti Smartwings, a případně jaký je váš názor na tuto situaci, jak byste to řešil. Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Nezabývala. A já to neřeším, řeší to pan Havlíček.

Petr Švihel, Seznam zprávy: A váš názor by tedy byl jaký?

Andrej Babiš, předseda vlády: Nemám na to názor.

Petr Švihel, Seznam zprávy: Tak děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Protože chápu, kam směřujete, takže proto se k tomu nevyjadřuju.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím další dotaz, iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den. Já bych měl jeden dotaz k náhradnímu výživnému a jeden ke Smartwings. K tomu náhradnímu výživnému, jestliže ta zpravidla matka samoživitelka bude moci dostávat 24 měsíců od svého bývalého partnera, který jí neplatí peníze, to výživné od státu dva roky, co se bude dít po těch dvou letech, než to dítě doroste? Jestli celý ten mechanismus se bude moci konat ještě jednou, anebo prostě dva roky a konec, nic dalšího. A co se týče těch Smartwings, já bych navázal přece jenom na kolegu, který se na to ptal. Pane premiére, vicepremiéři vaší vlády se k tomu vyjadřují velice rozdílně, protože ministryně financí říká, že si nedovede představit, že by vláda šla do Parlamentu s pomocí pro jednu soukromou společnost. Vicepremiér Hamáček řekl při příchodu na vládu, že státní záruka za bankovní úvěr 800 milionů bude pro stát stále levnější, než kdyby zkrachovala firma a stát musel vyplácet na různých dávkách 1,2 miliardy. On se k tomu postavil takhle pragmaticky, že je to finančně výhodnější. Pan Havlíček v sobotu prezentoval nějaké řešení panu prezidentovi. Vlastně jsou tři vicepremiéři, každý říká něco trošku jiného. Lépe řečeno, paní ministryně financí se výrazně odchyluje od toho, co říkají pan Havlíček a pan Hamáček. Která logika je vám bližší osobně?

Andrej Babiš, předseda vlády: Pane Kopecký, hlavně média stále říkají něco jiného. Jednou je to jeden a půl, dva a půl. Tam ten pirát říká stále něco, každý něco říká. Pokud vím, tak pan Havlíček hledá řešení mimo Sněmovnu a mimo český rozpočet. V nějakých evropských bankovních institucích. A pan Havlíček to má diskutovat i s naším koaličním partnerem.

Takže já očekávám, že tady proběhne nějaké jednání, a pokud se na úrovni místopředsedů vlády Hamáčka a Havlíčka domluví a najdou nějaké řešení určitě mimo Sněmovnu – já si myslím, že určitě ve Sněmovně není vůle to řešit – a bude to nějaké řešení mimo státní rozpočet, tak uvidíme, co dojednají.

Ale je to samozřejmě složité, protože tady v prostoru jsou nějaké názory na to, a proto já k té věci se nechci ani vyjadřovat, ani řešit to ze známých důvodů, protože víme, jak některá média to vlastně interpretují. Nesmyslně samozřejmě. Takže uvidíme, jak dopadnou ta jednání, a potom určitě tito místopředsedové vás budou informovat.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz. Prosím.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, já bych ještě, pane premiére, jestli dovolíte, trochu rozšířil úvodní dotaz, když jste řekl, že se zítra sejdete s panem předsedou Filipem na jednání o jejich požadavcích k rozpočtu. Vy jejich požadavky už znáte. Už s nimi hovořila minulý týden paní ministryně Schillerová. Chci se tedy zeptat, jestli po tomto jejím jednání se upínáte už spíše k dohodě s opozicí a jestli v této souvislosti můžete třeba uvést nějaké příklady opozičních návrhů, o kterých jste uvedl, že se nad nimi můžete zamyslet a že by případně i mohly projít.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak já bych si počkal na to jednání s panem předsedou Filipem. Pokud vím, ale já jsem s ním nejednal, jsou tam nějaké požadavky na snížení rozpočtu armády. To my určitě nechceme. Není možné, aby naše armáda měla 1 200 vozidel UAZ. A jedno jsem viděl v Táboře. Techničák 1. ledna 1980. Takže 40 let, no a takové vozidlo… A v rámci koronavirové krize dvě taková vozidla zůstala někde na půli cesty. Takže je to neuvěřitelné, že ještě tady máme stále tolik ruské techniky.

A armáda nám pomohla a pomáhá stále. Já jsem byl v pátek v Šumvaldu, což je vlastně první nejvíce postižená obec, a tam vojáci pomáhali. Takže armáda vždycky stojí při nás, pomohla nám v rámci koronavirové krize, v rámci Chytré karantény, takže my rozhodně nebudeme chtít krátit rozpočet armády. Ale já si to vyslechnu od pana předsedy přímo.

A z těch návrhů opozice budeme jednat bilaterálně, ale mně osobně je asi bližší ten návrh Pirátů. Ale je otázka, jestli vůbec oni budou ochotni v podstatě podpořit ten rozpočet, nebo ne.

My jsme jasně řekli, že ten rozpočet je transparentní, že ty peníze, které my chceme vlastně rozdělit nebo navrhujeme rozdělit, jsou hlavně o investicích, že naši občané to uvidí, konkrétně. Takže my tady nechceme nic skrývat.

A samozřejmě pokud ten deficit bude podstatně menší a bude se nám dařit, tak o to lépe. My nemáme zájem tady zbytečně navyšovat deficit, to určitě ne. Ale dnes vypočítat, jestli… Dnes ani producenti aut vám neřeknou, jestli budou vyrábět, na jakou kapacitu a samozřejmě celá ta vertikála a tak dále.

Takže to jsou složité věci, jsou to jenom odhady a my jsme nechtěli chodit každý druhý měsíc do Sněmovny. Takže je tu ten návrh, paní Schillerová ho bude obhajovat, my ho budeme obhajovat jako vláda. Shodli jsme se na tom, takže doufejme, že zvítězí rozum a že opozice se k tomu postaví pozitivně. 

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: A v čem tedy spočívá ten návrh Pirátů tedy, když jste ho tady zmínil, konkrétně?

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: To je souběh OSVČ a DPP a DPČ. 

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, jestli je další ještě dotaz?

Izabela Niepřejová, Česká televize: Ještě bych vás ještě, pane premiére, poprosila, jestli byste mohl krátce okomentovat tu dnešní informaci o vyhoštění dvou pracovníků z Ruska. Jestli jste se o tom bavili na vládě, možná co vám k tomu řekl ministr zahraničí, jak to vnímáte jako premiér České republiky.

Andrej Babiš, předseda vlády: My jsme se o tom nebavili, protože pan ministr měl videokonferenci se svými protějšky. Takže tam nebyl a tu debatu povedeme příště, ale víceméně ten krok se očekával. 

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a ještě televize Prima.

Adéla Jelínková, CNN Prima NEWS: Já bych jenom poprosila paní ministryni Maláčovou, jestli by mohla vlastně odpovědět kolegovi z iDnes ohledně těch dvou let. Jestli je to dva roky a dost a co bude vlastně následovat poté. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Cílem je, aby vlastně začalo platit to, že alimenty se platí. Abychom tu dlužnou částku z dlužníka dostali. Buď ta samoživitelka, protože nejčastěji je to žena, nebo potom stát přes Úřady práce. To je ta maxima, toho chceme dosáhnout, aby bylo normální alimenty v České republice platit.

A samozřejmě, zmiňovala jsem to, to bude předmětem debat v Poslanecké sněmovně, co pak bude následovat, pokud se to nepodaří. My jsme to předjednávali minulý týden s celou řadou opozičních parlamentních stran a myslím si, že to budeme ještě diskutovat.

Ale cílem je, abychom to do 24 měsíců nejpozději z toho dlužníka vymohli. Protože tím se bude konečně řešit ten problém. Protože ten návrh náhradního výživného je v podstatě postaven na hašení škod. My neřešíme vlastně tu příčinu. Já si myslím, že nejdůležitější je, aby se řešila ta příčina. To znamená, aby dlužník platil své dluhy a nesl odpovědnost, nebo dlužnice nesly, za své děti. To je důležité.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. A pokud je to všechno, tak vám děkujeme za pozornost a přejeme vám příjemný den.