Tiskové konference

22. 6. 202018:41

Tisková konference po jednání vlády, 22. června 2020.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní vicepremiérku a ministryni financí, paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí:  Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s těmi nejzásadnějšími body. My si to rozdělíme s kolegy.

Co se týče Ministerstva financí a agendy, kterou spravuje, tak nejdůležitějším bodem dnes byl daňový balíček na rok 2021, to znamená řádný daňový balíček, který byl projednáván, a kde, tak jako bývá zvykem, je novelizována celá řada daňových zákonů.

Asi nejpodstatnější ze všech, které bych tu ráda zmínila, tak je změna zákona o místních poplatcích, kde osvobozujeme spolu, tak jak jsou osvobozeny např. děti do šesti let, tak osvobozujeme napříště, pokud to projde Parlamentem, i osoby, které tyto děti nebo jiné osoby provádí, to znamená průvodce, kde je nutná celodenní přítomnost u pacienta například nebo u těchto nezletilých dětí. Takže to je asi nejvýznamnější změna tohoto zákona.

Pak novelizujeme zákon o dani z nemovitých věcí, kde víte, že tato daň je stoprocentním příjmem obcí. Obce si ji mohou koeficienty zvyšovat až o pětinásobek a platí, že když v katastru obce je nějaký průmyslový objekt, tak obec, pokud by chtěla zvýšit daň z nemovitých věcí tomuto objektu, tak může pouze dvojnásobným koeficientem, jinak musí zvednout všem občanům. Takže napříště, pokud projde tato novela, tento daňový balíček, tak obce budou moci zvedat daň vlastně v rámci možných koeficientů jenom například těmto průmyslovým objektům, například továrnu, kterou tam mají, aniž by zvedali daň občanům, daň z nemovitých věcí.

Asi nejvýznamnější a nejvíc sledovaná je novela zákona o daních z příjmů, kde vláda dnes schválila tzv. stravenkový paušál, nebo tomu také říkáme stravenková revoluce. Chtěla bych vysvětlit, opakovaně, a vyvrátit několik mýtů, které se ohledně stravenkové revoluce spustily.

Tak zaprvé, nerušíme stravenky. Napříště kdo chce mít stravenky, nechť je má, tedy zaměstnavatel. Nerušíme v žádném směru závodní stravování. Zase je to na volbě zaměstnavatele, aby se rozhodl, jakou formou tento stravovací benefit chce zaměstnancům poskytnout.

Nově zavádíme tzv. stravenkový paušál, to znamená za stejných podmínek, jako jsou stravenky, to znamená podmínky takové, že ten náklad vynaložený na stravenkový paušál si zaměstnavatel může dát do výdajů, je osvobozen od daně z příjmu, od sociálního, od zdravotního pro zaměstnance, tak za stejných podmínek zavádíme možnost stravenkového paušálu. Protože určitě není správné a není v pořádku, že milion zaměstnanců v této zemi nedosáhne na žádný stravovací benefit. Nemá ani závodní stravování, nemá ani stravenky.

A my chceme dát možnost, protože jsme se zaobírali tím, proč tomu tak je. A ty základní důvody byly v podstatě ty, že se to týká především malých firem, které si nemohou dovolit platit dvě procenta stravenkovým firmám, těm stravenkářům, kteří vlastně provozují celý byznys se stravenkami. Nemohou si dovolit platit administrativu, která je spojená s tím, že se musí evidovat stravenky, musí se nějakým způsobem přerozdělovat. Máme tady jakousi další měnu a přiznejme si, že ne vždy je utrácena za to teplé jídlo, tak jak slyšíme u odpůrců stravenkového paušálu.

Další důvodem, který vítají především majitelé restaurací, je to, že za stravenky oni platí stravenkářům 5 až 7 procent provizi, což samozřejmě u stravenkového paušálu by také odpadlo. To je také důvodem, proč celá řada restaurací nebere stravenky a proč to také velmi podporuje Asociace restaurací a jídelen, proč to podporuje Svaz obchodu a cestovního ruchu velmi aktivně včetně různých průzkumů, které k tomu vydali, tiskové zprávy jsou dostupné veřejně, proč to podporuje Hospodářská komora a Asociace malých a středních podnikatelů. Je to jedna z dalších alternativ.

Tento stravenkový paušál, pokud se pro něj zaměstnavatel rozhodne, tak bude vyplácen v čistém vedle mzdy. To znamená, mzda je jedna částka, kterou obdrží zaměstnanec, druhá částka je stravenkový paušál. A úplně za stejných podmínek. Takže si představte, stravenka klasická, stokorunová, 55 korun doplácí zaměstnavatel, tak místo toho napříště poskytne částku 55 krát 20, pokud odpracoval zaměstnanec plný počet dnů, nebyl nemocný nebo nebyl na dovolené, a dostane tuto částku v čistém.

Maximální výše stravenky a hodnota stravenky dnes je 131 korun, ono se to mění podle vyhlášky, kterou připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí každý rok, takže za úplně stejných podmínek může být poskytnut stravenkový paušál. Odpadne třeba i to, že každoročně asi za 150 milionů stravenek propadá.

A argumenty odpůrců, já hned je tady přednesu, které zaznívají nejčastěji – první věc je ta, že lidé, když nebudou mít stravenky, tak nebudou jíst teplé jídlo. To je přece nesmysl. Lidé nepřestanou uspokojovat svoji základní lidskou potřebu jenom proto, že nedostali papírky. Oni dál budou jíst. Podle Českého statistického úřadu se vydá za jídlo mnohem více peněz, než se získá na stravenkách.

A další představa, že to budou zaměstnavatelé zneužívat… My budeme podezírat naše zaměstnavatele, kteří chtějí poskytnout benefit svým zaměstnancům, podezírat z toho, že jim na úkor toho zkrátí mzdu? To snad ne. Rozhodnutí o platu je dvoustranný právní úkon, musí se na tom dohodnout, a pokud je poskytován benefit, a je to vždy na tom zaměstnavateli, tak nechť on má volbu a neberme lidem tuto svobodu, ať se rozhodnou, jak chtějí tento benefit poskytnout. Pokud někdo stravenky skutečně chce, tak si myslím, že je bude poskytovat nadále, a pokud někdo ne, tak mu je nevnucujme. Takže to je celé smyslem stravenkového paušálu.

Já jsem velmi ráda, poděkovala jsem kolegům, že tuto novelu daňového balíčku, jehož součástí je novela zákona o dani z příjmu, schválili. Samozřejmě setkáváme se tam potom ještě s dalšími návrhy některých daňových zákonů nebo kompetenčních, které už ale se týkají víceméně spíš technického charakteru a technických úprav v těch jednotlivých daňových zákonech.

Takže tolik v tuto chvíli za mě. Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy:  Dobrý den, já mám radost, že mohu představit schválený záměr programu podpory podnikatelských subjektů v oblasti kultury, v oblasti kreativního průmyslu. Jedná se o program, který jsme připravovali v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva kultury. Pracovali jsme na něm několik týdnů a principiálně se jedná o podnikatelské subjekty, které jsou, zjednodušeně řečeno, z oblasti kumštu, z oblasti hudby, z oblasti divadel.

Může se jednat například o malé kluby, může se jednat o organizátory festivalů, může se jednat o malá divadla, která nedostávala a nedostávají dotace od měst nebo od obcí, různé agentury. V podstatě o všechny, kteří nemohli, anebo dokonce nemohou a ještě nějakou dobu nebudou moci vykonávat svoji činnost, a kteří se velmi komplikovaně dostávali ke stávajícím formám podpory, a to čistě proto, že jejich byznys, jejich podnikání je velmi specifické.

Bude se jednat řádově o jednu miliardu korun. Podotýkám, jedná se stále o záměr, protože tento záměr se překlopí v realitu v momentě, kdy budou dohodnuty parametry státního rozpočtu, z čehož jsme museli vycházet, a bude se jednat o náhradu uznatelných výdajů, které souvisí zejména se zrušením těchto kulturních akcí, a to ve výši 50 procent. Kulturní akce počítáme od 10. 3. až do konce srpna, protože je zřejmé, že ještě po dobu prázdnin některé budou nerealizovatelné.

Bude se to dělat na bázi kompenzací těch ušlých výdajů, respektive výdajů, které byly, nikoliv ušlého zisku, čili výdajů, které měli s těmito akcemi, a z desetiny se jedná rovněž o takzvané kreativní vouchery, což je docela zajímavá věc, kde jsme se inspirovali Jihomoravským inovačním centrem, které poskytuje podobné vouchery pro firmy, firmičky, živnostníky, kteří dělají průmyslový design, kteří například navrhují nábytek a podobně.

Tyto vouchery budou ve výši 250 respektive 150 000 korun podle typu kreativních návrhů a budou motivovat ať už ty živnostníky nebo malé podnikatele, kteří dělají v tomto kreativním typu byznysu, tak současně i ty, kteří si u nich jejich zakázky zadávají, ať už se jedná o průmyslový design nebo aktivity s tím spojené. Takže to byl jeden z důležitých bodů.

Dovolte, abych vás současně informoval o tom, že vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu prodloužila platnost krátkodobých sezonních a mimořádných víz, a to o dalších 60 dní. Říkám o dalších 60 dní, protože vláda už jednou pro zahraniční pracovníky, kteří u nás jsou aktivní, například z Ukrajiny, a pracují tady, ať už v průmyslu, v zemědělství nebo jiných aktivitách, tak prodloužila tento termín vlastně s koncem nouzového stavu o dva měsíce, tedy do 16. 7.

Nicméně epidemiologická situace ve světě je taková, že není vůbec příznivá. Tím pádem takzvaný celounijní lockdown, uzavřenost na vstup z třetích zemí do schengenského prostoru, by vytvořil u našich firem v podstatě stav, kdy by tito pracovníci, kterým končí ta víza 16. července, museli odjet do svých domovských zemí a bohužel by nemohli přijet další. Takže vláda na náš návrh prodloužila tato víza a bude to tentokrát až do 16. 9.

Ještě bych vás velmi krátce informoval o tom, že vláda přijala návrh zákona o takzvaných prekurzorech výbušnin. Přeloženo do češtiny jedná se o to, že jsme zpřísnili režim možného pořizování, nákupu a práci, včetně volného prodeje a následné ostražitosti, s určitými sloučeninami a látkami, které jsou základem pro výrobu výbušnin.

Stanovili jsme jasný režim pro přístup osob z řad fyzických osob k těmto sloučeninám a k těmto produktům, ze kterých se výbušniny mohou podomácku vyrábět. Stejně tak jsme zakotvili působnost orgánů státní správy na poli těchto regulovaných sloučenin výbušnin a současně jsme zavedli nástroje pro kontrolu. Za mě je to vše, děkuji mockrát.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr kultury pan Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Já bych tady nejdříve v tom prvním bodu zastoupil paní ministryni Janu Maláčovou, protože na vládě dnes byl projednán a přijat také návrh jejího zákona, který se týkal sociálně právní ochrany dětí. Já bych k tomu jenom stručně řekl, že jedná se o ochranu ohrožených dětí, to znamená ochranu dětí z rodin, které jsou nějakým způsobem nezpůsobilé nebo je v nich násilí a podobně. Proto o ty děti musí být zvláštní péče.

A protože nechceme, aby byly v domovech, tak máme zařízení, jako jsou například Klokánky, anebo pěstouny, kteří to na sebe berou. Není to, pořád ta oblast je do určité míry podfinancovaná, a proto dnes vláda rozhodla určitou okamžitou pomoc pro zřizovatele takových zařízení, jako jsou například Klokánky, zvýšení té pomoci z 22 800 na 30 000 korun na jedno dítě na měsíc. To je tedy pro ta zařízení.

V případě, že se jedná o pěstouny jednotlivé, tak to zvýšení je z 18 000 na 20 000 na měsíc na jedno dítě. A pak je tam ještě třetí zvýšení, to se týká doprovodných organizací, které pomáhají těm rodinám pěstounů, a těm se zvyšuje ten příspěvek na rok ze 48 000 na 54 000 ročně. To jsou zařízení, která poskytují těm rodinám psychologickou a pedagogickou pomoc. Takže to je, tato zvýšení v této oblasti ochrany ohrožených dětí tedy dnes vláda schválila.

A teď bych se přesunul tedy do oblasti kultury. Tady bych rád řekl, protože mám na to neustále dotazy, tak bych to rád tady ještě jednou zopakoval. Dnes máme 22. června, takže já bych rád připomněl, že od 22. června platí režim, že na kulturní a společenská zařízení, že se jich může účastnit až tisíc lidí s tím, že víte o tom systému sektorů, který umožňuje zvýšit ten počet lidí, pokud jsme schopni nebo pokud je schopen ten pořadatel vytvořit sektory, což se může dařit asi ve sportu třeba až do počtu pěti sektorů, to pak znamená 5 000 účastníků, pokud dokáže oddělit tyto sektory, buď že je tam plot čtyři metry anebo nějaká zastavení, nějaká pevná přehrada, tak může takto zvýšit ten počet až na 5 000. V případě kulturních, společenských akcí je zřejmě schůdné vytvořit například dva sektory

Tak já to tady takhle připomínám, protože tohle je režim, který bude platit pro toto léto, protože se domnívám, že nedá se čekat, že by v průběhu léta docházelo v tomto k nějakým změnám. Takže to rozhodnutí o té tisícovce s těmi sektory je vlastně režim, který bude platit pro tyto letní měsíce. Co se týče toho, co bude dále v září, tak to v této chvíli není lehké prognózovat ani to slibovat.

Jenom vám připomínám, že například v Německu paní kancléřka Angela Merkelová vlastně přijala prohlášení, že do konce října se nebudou pořádat žádné masové akce. Takže v tomto smyslu, si myslím, je pro Českou republiku důležité, že tady se určitý prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí přece jenom vytváří, a já se domnívám, že pro celou řadu hudebních a divadelních produkcí to je poměrně zásadní věc, protože určitě pro takovýto počet lidí, tisíc nebo řekněme ty dva tisíce, pokud to oddělí, to už jsou akce, které už řadě pořadatelů podle mě dávají smysl, a já jsem rád, že se to na to léto podařilo vytvořit.

No a pak jsem stejně tak rád, že jsme dnes schválili na vládě onen záměr, o kterém mluvil pan ministr Karel Havlíček, protože to je výsledek vlastně, řekl bych, delší práce, kterou jsme měli právě proto, abychom dokázali vytvořit nějaký systém podpory i pro oblast komerční kultury.

A to, o čem tady mluvil ministr Havlíček, otevírá možnost dotací anebo těch voucherů nebo kreativních poukázek, které budeme moci poskytnout pořadatelům festivalů, komerčním divadlům, hudebním klubům, takže těmto typům vlastně výdělečných akcí v oblasti kultury, které často mají také velice dobrou úroveň a které zůstaly stranou prozatím těch dotačních programů, které jsme dělali pro neziskovou kulturu, která bývá tradičně dotována z Ministerstva kultury.

Tak tady se nám podařilo vyjít za to, co je běžně předmětem podpory, protože tyto subjekty většinou si jsou schopny vydělat samy, ale vzhledem k tomu, že jejich činnost byla takto přerušena, omezena, vypadla na období několika měsíců, tak jim nabízíme tento program.

Já jsem tomu velice rád, protože to je výsledek také celé řady jednání, která jsme vedli, nejenom já, ale i pan ministr, s řadou lidí právě z této oblasti, z tohoto segmentu kultury, a jsem rád, že jsme se dobrali něčeho, co doufám bude férové a co jim nabídne šanci uhradit část těch zmarněných nákladů, to je ta forma, kterou jsme teda zvolili v těch limitech, které tedy jsou stanoveny do těch 50 procent a do 5 milionů.

Zároveň tedy jsem rád, že jsme se pustili do těch kreativních voucherů, protože to je věc, která, jak už říkal pan ministr, tady se v Jihomoravském kraji už objevila, ale ona je úspěšná taky ve světě. A já doufám, že tato forma podpory těch kreativních odvětví nebude jenom věcí tohoto programu, ale že se s Ministerstvem průmyslu dohodneme na nějakém jejím dlouhodobém využívání, protože to může být docela zajímavé a ve světě to je velmi zajímavý podnět právě pro tu oblast kreativního průmyslu a kreativních odvětví.

Takže beru to jako začátek něčeho, co by mohlo fungovat tady dlouhodoběji. Takže také jsem rád, že jsme to dnes schválili a že jsme se posunuli i v tomhle.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a dotazy, Česká televize, prosím.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ještě já, jestli mohu. Já si nejsem úplně jistá, jestli padla ta informace u té právní ochrany dětí, že se mění tři částky? Nebo padly jenom dvě?

Já to tedy ještě upřesním. Co se týče sociálně právní ochrany dětí, tak se vlastně mění částka u těch trvalých pěstounů, kteří mají dítě prostě, nevím, třeba do 18 let nebo dokud je u nich, z 18 000 na 20 000. U takových těch pěstounů, kteří čekají na zavolání, já to vysvětluji svými slovy, protože jsem si to nechala vysvětlit, abych to pochopila, na zavolání a mají po nějakou dobu to dítě a pak zas mají jiné dítě, ale vedle toho se samozřejmě věnují, oni jsou vybráni a čekají prostě na ten kontakt, tak u těch se zvyšuje ta částka na 22 000 měsíčně.

A pak už bylo řečeno, když doprovází například nějaká nezisková organizace, která se věnuje, pečuje o tu rodinu, doprovází ji někam, poskytuje jí různá školení, psychologickou podporu, tak tam se to zvyšuje na 54 000 korun.

Tak jenom na upřesnění, že tam vlastně byly tři částky, které jsou asi zásadní pro celou tu právní úpravu, a vláda samozřejmě to schválila jednotně a jednomyslně, protože to vnímáme jako velice důležitou věc. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Měli jste jednat také o vyšších příspěvcích pro vlastníky lesů, tak prosím, s jakým výsledkem? Další bod, o kterém jste měli jednat, se týká směřování dotací na prospěšné činnosti příští rok. Tam mělo jít o 86 dotačních programů, ale má jich tam být o 16 méně oproti letošnímu roku, tak kdybyste to mohli ještě dovysvětlit. V materiálu se píše, že šlo o sloučení některých programů, tak kterých? A pak přímo na vás, paní vicepremiérko: Zítra se má jednat o rozpočtu, výši schodku kritizují některé opoziční strany a Národní rozpočtová rada ho označila za neopodstatněný. Tak prosím jen, co od toho zítřka čekáte? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak co se týče té první otázky, tak ano, projednávali jsme návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o stanovení závazných pravidel pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti s tím, že to bylo schváleno, tento návrh, jednomyslně, bez jakýchkoli výhrad.

Co se týče těch dotačních programů, já vám je teď tady úplně nevyjmenuji, ale skutečně bylo to sníženo o 16 dotačních programů na celkový počet 86. Prošlo to meziresortním připomínkovým řízením, nebyly k tomu žádné připomínky. To znamená, že je to zaměřeno účelněji s tím, že jsme se bavili, že si určitě uděláme výhledově i nějakou vládu, někde v bodě Různé, uděláme si vládu nad čerpáním těch jednotlivých programů třeba za rok 2019, protože samozřejmě Ministerstvo financí z hlediska státní pokladny to má vytaháno, zpracováno, kolik který rezort čerpá na jednotlivé dotační programy v této oblasti. Takže to si uděláme ještě zvlášť za rok 2019.

A v tuto chvíli tak jak to řekla paní zmocněnkyně, která to předkládala, paní poslankyně Válková, tak vlastně by to mělo být svým způsobem i transparentnější, přehlednější a mělo by to prostě být po té velké diskuzi, sloužit tomu účelu. To znamená, že se různé duplicity vyloučily a zaměřilo se to skutečně tím směrem, kde ona nebo kde se všichni shodli, že by to mělo smysl. Jejich přehled je určitě v tom materiálu. Teď ho tady nemám, abych vám to přednesla.

Takže přejdu k rozpočtu. No, tak je rolí opozice kritizovat vládní návrhy. Víte, že když jsem šla podruhé s rozpočtem na schodek 300 miliard, tak jsem nikdy nevylučovala, že tam jdu naposled. Teď doufám, že naposled jdu. Už jsem to řekla i na vládě, a proto jsme ten schodek navýšili na 500 miliard, abychom tam vytvořili jakousi rezervu.

Já jsem prezentovala několikrát, že to nebylo 300 miliard, které vláda měla k dispozici, ale ve vládní rozpočtové rezervě bylo 78,7 miliardy. Ty jsme naprosto transparentně utratili, o všem rozhodovala vláda. Ten přehled výdajů, na které se to použilo, ať už to byl Antivirus, ať už to byly různé dotační programy, ať už to bylo oddlužení nemocnic, tak tam v podstatě zbývá teď 100 milionů.

My nemůžeme jako vláda navyšovat výdaje podle rozpočtových pravidel, pokud nemáme schválenou tuto novelu rozpočtu podle rozpočtových pravidel. Takže proto jsme předložili tento návrh. Znamená to něco přes 136 miliard ve vládní rozpočtové rezervě. Na základě kritiky jsme se tedy snažili ve spolupráci s kolegy to maximálně dát do těch jednotlivých kapitol, ale pořád na vládní rozpočtové rezervě zůstává 36 miliard, protože berte to tak, že to nakonec možná ani nebude 36 miliard, protože ten odhad propadu příjmů jsme udělali asi na 213 a něco miliardy, růst výdajů asi na 246 a něco, k tomu přičtěte 40 miliard schodku, který už dnes pro rok 2020 byl vlastně před časem u toho prvního rozpočtu schválen, a jste na 500 miliardách.

Ale my v tuto chvíli nejsme schopni přesně predikovat příjmy. Vzali jsme původní makroekonomickou predikci, odečetli jsme všechny diskreční opatření vlády, která znamenají propad na příjmové straně, a došli jsme k tomuto číslu. Ale samozřejmě toto číslo, jaké přesně bude, ukáže až makroekonomická predikce v srpnu a my si nemůžeme dovolit teď zastavit hlavně investice.

Po této úpravě my plánujeme do investic dát téměř 200 miliard proti 146, které byly původně schváleny v řádném rozpočtu roku 2020. Potřebujeme poslat 12,8 miliardy obcím na kompenzační bonus. Pracujeme na celé řadě projektů, proto tam je vyčleněno dvakrát 10 miliard – jednou pro oblast veřejné správy, jednou pro oblast podnikatelskou, protože se pracuje. Teď vám tady pan vicepremiér mluvil o kreativním průmyslu, je připravený voucher lázeňství, pracujeme na podpoře cestovního ruchu, podpoře vlastně těch ubytovacích kapacit, které přišly naprosto o příjmy tím, že byly hotely a penziony prázdné.

Čili je celá řada těchto projektů, které jsou rozpracovány, na kterých pracují týmy. Nevíme, jak se postavíme k Antiviru, až skončí srpen. Je tady celá řada otázek, na které potřebujeme peníze. A jestli se chceme skutečně tou krizí proinvestovat, tak nezbývá, než ten rozpočet zvýšit.

My si pořád půjčujeme za velmi nízký úrok, to znamená využít toto. My se nijak neodlišujeme od evropských zemí. My budeme, pokud se schválí těch 500 miliard, budeme na 9 procentech HDP tohoto schodku státního rozpočtu, což plus minus odpovídá zemím Evropské unie. Já ta čísla nejsem schopná aktuální sehnat, mám z 6. 5., jen od 8 procent do 11 procent HDP, samozřejmě pořád zjišťujeme, je aktuální.

A kritika opozice? No tak řekneme si to zítra v Poslanecké sněmovně. My rozhodně chceme jít jinou cestou, než šla vládní reprezentace v letech 2008 a 2009. My chceme skutečně investovat, nezaškrtit spotřebu, nezaškrtit investice tak, abychom se z toho dostali co nejrychleji. A máme velkou šanci se z toho dostat, víte, že plán konsolidace máme na sedm let.

A kritika Národní rozpočtové rady – já to asi nechám bez komentáře. Já už jsem se k tomu vyjadřovala. Jeden týden Národní rozpočtová rada dá headline do médií, že musíme poslat co nejdříve kompenzační bonus obcím, další týden říká, že je to předčasné. Já to nechám bez komentáře. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Pan Kopecký, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer, ještě k tématu rozpočtu. Vy sice máte přislíbenou podporu rozpočtu v prvním čtení od komunistů, nicméně vy máte ještě jednat s Piráty. Nebo alespoň Piráti avizují, že s vámi ještě budou jednat. Komunisté nesouhlasí s tím, aby byl rozpočet schválen během zítřka, aby to nebylo v legislativní nouzi. Vidíte ještě možnost, že byste se na poslední chvíli domluvili nikoliv s komunisty, ale s Piráty, třeba výměnou za slib kompenzačního bonusu pro lidi pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti? Nebo už to, že komunisté řekli, že vám v prvním čtení kývnou na těch 500 miliard, znamená, že vlastně to jednání s Piráty, které budete mít teď po skončení tiskové konference, je už jenom formalita? Děkuju.    

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, ne, ne, pro mě to není formalita. To jednání mělo začít v 18 hodin, už jsem psala panu poslanci Ferjenčíkovi, nebo požádala jsem kabinet, že se zpozdím. Takže pro mě to formalita určitě není.

Máte pravdu, že komunisté se vyjádřili už oficiálně a závazně, že podpoří ten schodek. Já jsem za to velmi ráda, protože pro budoucnost této země a ekonomiky této země a občany této země je to velmi důležité. Ale pro mě není jednání s Piráty formalita. Já jsem s nimi v kontaktu celou dobu.

Co se týče dohodářů, tak je to skutečně skupina lidí, které zatím žádná přímá pomoc poskytnuta nebyla. Takže já jsem velmi otevřená a vůbec si myslím, že i naše vláda, tomu, abychom je podpořili. Já mám v hlavě už promyšlený nějaký scénář, ale prvně to řeknu jejich zástupcům.

Já jsem vždycky říkala a to trvá, že pokud by se oni rozhodli podpořit rozpočet také, tak přece je to jenom dobře, když prostě podpoří ten rozpočet větší politická síla z Poslanecké sněmovny. Takže pro mě to není formalita, jednám s nimi velmi seriózně, velmi vážně, jednám s nimi v rámci těch kompetencí, které mám, a pokud by se rozhodli podpořit, tak já to jenom uvítám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Pokud už žádný není, ano, je.

Jana Magdoňová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se jenom chtěla zeptat na tu hlavní hygieničku, jestli teda jste ji jmenovali oficiálně?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: To jsme zapomněli, se velice omlouvám, on vždycky chodí pan ministr zdravotnictví, tak on si ta svá témata říká. Samozřejmě paní Rážová byla jmenována vlastně dnešním dnem, jsme se dohodli, hlavní hygieničkou České republiky. Děkuji za dotaz.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme za dotazy, pokud už žádné nejsou, děkujeme a přejeme hezký zbytek dne.