Tiskové konference

29. 6. 202014:07

Tisková konference po jednání tripartity, 29. června 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiéra pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás seznámil s tím, co dnes projednávala tripartita. Jedním z důležitých témat bylo čerpání prostředků evropských fondů a příprava nového programového období, celkem zásadní věc, přičemž jsme diskutovali velmi detailně jednotlivé programy, operační programy podle jednotlivých rezortů.

Diskutovali jsme o tom, co bude v tomto roce definitivně vyčerpáno, protože máme vlastně poslední rok před tím obdobím plus tři, co případně bude přesunuto do jiných programů. Čili dotkli jsme se i investic a potřeby Ministerstva dopravy investovat další a další stavby, kde by se tím pádem dalo využít z některých programů, které třeba nemají stoprocentně vyčerpáno, určitého převodu. Zejména se jednalo o program OP PIK, nicméně současně jsme potvrdili, že ty klíčové programy, jako je Aplikace, jako je Inovace, tak budou pochopitelně i nadále nabízeny.

Dále jsme diskutovali dopravní stavby. Velmi důležité téma. Já jsem představil aktualizovaný rozpočet SFDI pro rok  2020 a jenom pro informaci bych chtěl sdělit, že v roce 2019 byl rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury konečný, to znamená realita a neberu to, co bylo plánováno, 95 miliard korun, zejména tedy dopravní stavby v oblasti silnic dálnic a železnic, a v tomto roce se blížíme a pravděpodobně, pokud tedy bude nakonec rozpočet v Parlamentu schválen, tak budeme držet 125 miliard. To znamená 30 miliard nárůst v oblasti investic do dopravní infrastruktury.

A říkám jenom do dopravní infrastruktury, protože určitě víte, že celkové číslo investic České republiky by mělo být za tento rok rekordních 200 miliard korun. S tím, že jsem představil členům tripartity některé konkrétní stavby, ať už tedy v oblasti silnic a dálnic, tak abychom se drželi, i železnic. Ukázali jsme, jaký vliv na to může mít a pravděpodobně bude mít tzv. liniový zákon, 416, který byl v revoluční podobě schválen před týdnem a který vlastně umožňuje v době stavebního povolení a územního rozhodnutí již zahájení stavby, paralelně dochází k výkupům a případně vyvlastňování. Tzv. polský model by tedy měl urychlit ať už D11 od Jaroměře ku hranicím, kde bychom tím pádem mohli být o dva roky dříve, nebo D6 z Prahy do Karlových Varů, kde zejména tři poslední úseky bychom mohli zvládnout rychleji a být tam opět dříve než v roce 2026, dokonce hovoříme dnes 2024 maximálně 2025.

Diskutovali jsme D1, která jede na plný plyn, sedm uzavírek, 71 kilometrů. Kdokoli po ní jede, včetně toho, že jsem si to vyzkoušel v sobotu – první den, kdy byly prázdniny, tak se staví, staví se non-stop a provoz je relativně plynulý.

To znamená, důležitá zpráva je ta, že budeme i nadále posilovat investice do dopravní infrastruktury. Ujistil jsem členy tripartity, kteří přivítali to, že investice jsou skutečně rekordní nejenom do dopravní infrastruktury, a dohodli jsme se na tom, že budeme průběžně předkládat další a další projekty, které budou tento obnos, tuto částku 125 miliard korun naplňovat.

Deklaroval jsem, že je vše připraveno. To znamená, není to o tom, že se pouze navýšilo a že papír snese vše. Je to o tom, že se jedná o konkrétní projekty a já mám seznam všech projektů v tom navýšeném rozpočtu, ať už železničních nebo silničních, dálničních, případně vodních, které se skutečně v tomto roce zrealizují. Ty projekty jsou připraveny a nebarvíme trávu na zeleno.

Další důležitý bod, který jsme řešili, bylo průběžné vyhodnocování programů COVID a Antivirus. Nakonec ta diskuze nebyla pouze o těch tzv. záručních schématech a o tzv. kurzarbeitu, kde jsme teda představili ta poslední čísla, ale hovořili jsme i o ostatních programech, ať už co se týká COVID – nájemné, který vlastně jede od pátku minulého týdne, případně i některé další programy, které jsou v tuto chvíli stále ještě realizované, například Ošetřovné.

Co se týká těch, řekněme, vlajkových lodí, tak COVID a covidové programy záruční v tuto chvíli přešly vlastně do režimu COVID trojky a do režimu COVID+, který je buď pro velké firmy, anebo pro malé a střední firmy, nicméně v poměrně velké dotaci. COVID III už jede, banky v tuto chvíli mají v ruce instrument poměrně zásadních záruk, portfoliových záruk od ČMZRB, a to až do výše 150 miliard korun, což by znamenalo úvěry ve výši 500 miliard korun.

Krátce jsem informoval o tom, jak se dočerpaly nebo ještě dočerpávají programy COVID I, COVID II, případně COVID Praha s tím, že vlastně ČMZRB vydodala v tomto roce za 25 miliard korun. Pouze bych chtěl říct, že její standardní výkonnost v normálních dobách je 1 až 1,5 miliardy měsíčně. To znamená, v těch krizových měsících ČMZRB byla schopna zrealizovat desetinásobně více než v běžných měsících. Jsme rádi, že v tuhletu chvíli jsou ty programy takřka vyčerpány a už dojíždí pouze menší úvěry, nicméně přechází to na COVID III.

COVID+ je samostatný specifický program, který je pro velké firmy, který nebude ve stovkách, spíše bude v desítkách, možná nižších stovkách a je to program, kde je alokováno dalších 140 miliard korun zaručených úvěrů. Případně jsem připraven doplnit ještě ostatní náležitosti, které vyplynou potom z toho, jak to představí sociální partneři. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů pan Jan Wiesner.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Dobrý den, dobré odpoledne, dámy a pánové, takže čím bych to doplnil. Pokud se týká prostředků z fondů EU, tak celkem jsme rádi, že tedy jsme se posunuli na to lepší místo toho plnění, i když nejsme spokojeni, a to už tady říkal pan ministr, zejména teda s OP PIK, který slouží právě pro zaměstnavatele a pro podniky k tomu, aby rostla ekonomika, a k tomu, aby se vytvořily podmínky pro to, aby ten růst potom i do budoucna byl.

Víme, že tam byla spousta problémů v té minulé vládě a že tam došlo k mnohým zdržením. V současné době se to tedy vylepšuje, ale pořád to není to, co by to mělo být. Byli jsme ujištěni o tom i Ministerstvem průmyslu a obchodu, že tedy tam, kde ty programy budou ještě na investice, na inovace, které by ještě přišly tedy v současné době, tak že ještě budou rychle vyhlášeny, budou zahrnuty tak, aby se dal tento program, který je nesmírně důležitý pro ekonomiku, tak aby se dal vyčerpat.

Pokud se týká dalšího programového období, tak zejména máme strach z toho, že tam je zpoždění. Že ani Evropská unie ještě nedala parametry jednotlivých čísel, které teda jsou, a budou se muset samozřejmě tyto věci změnit. Samozřejmě, že bude se muset vzít v úvahu i to, v současné době ta krize, která je, a z ní vyplývající další věci, které se budou muset upravit, poněvadž mi chceme, aby ty programy do budoucna, aby se týkaly především, jenom teda tam, kde je rozvoj ekonomiky, rozvoj tedy jednotlivých programů, rozvoj hospodářství jako takového. Čili tam samozřejmě budeme na tom spolupracovat jak s Ministerstvem pro místní rozvoj, které je gestorem, tak samozřejmě zejména s MPO, kde ty programy by měly být zacíleny ve prospěch podnikatelů a ve prospěch ekonomiky.

Pokud se týká těch dopravních staveb, tak tam si myslím, že situace se tedy podstatně zlepšila proti uplynulým obdobím, i když samozřejmě to neplnění z uplynulých období, příprava staveb a všechny ty další náležitosti, které jsou, tak mají příčiny i v těch současných stavbách.

Kvitujeme tedy to navýšení investičních prostředků. Tam jsme akorát připomínali, že je potřeba potom dobře zpracovat i rok 2021 při návrhu rozpočtu 2021, aby tam byly zahrnuty všechny ty částky těch staveb, které jsou dejme tomu v současné době rozjeté, a ty, které se připravují k zahájení, aby tam byl dostatek prostředků. A samozřejmě i potom na rok 2022, 2023 – ten výhled, aby tam všechny ty vlivy byly.

Já jsem se zúčastnil v minulém týdnu i tripartity v Hradci Králové. Čili tam také, pokud se týká těch dopravních staveb, je to především D1, tak byla velice dobře hodnocená iniciativa jak Ministerstva dopravy, tak samozřejmě i pana ministra tady, poněvadž se jedná i o zkrácení termínů tam, které jsou ten úsek Hradec Králové – Smiřice – Jaroměř, obchvat Jaroměře a potom až na hranice, o tom už tady pan ministr taky mluvil.

Co jsme měli připomínku a dávali jsme to jako připomínku, tak aby tedy součástí těchto jednání o přípravě dopravních staveb byly i věci, které se nedaří v současné době. Je to zejména Pražský okruh a potom jsem tam dávali i D3, to znamená ta první fáze D3, to znamená z Prahy do Miličína. Zejména tedy Pražský okruh, tak tam jsme měli několik jednání v uplynulém období v rámci tripartity pražské a zatím jsme nedospěli k nějakým závěrům, ale společně s odbory tam iniciujeme další tripartitu, která má být v rámci Prahy, abychom docílili tedy nějakého výsledku a aby byly drženy dohody, které byly mezi Ministerstvem dopravy, mezi vládou a mezi Prahou jako takovými. Takže tam jsme se k tomu přihlásili, že samozřejmě vypomůžeme.

Pokud se týká hodnocení programů COVID, Antivirus, tak COVID, pan ministr se tady o tom zmiňoval. Je to obrovský program, zejména tedy ta trojka, trojka plus. V současné době to běží a musíme tady pochválit Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která neměla v minulosti nebo v tom průměru, se dá říct, tolik projektů, které měla k činění, a teď prostě jí tam přibyla abnormální čísla a myslím si, že to zvládá dobře a že výsledky budou patrné i v dalších obdobích.

Pokud se týká Antiviru, tak tam také musíme pochválit, poněvadž Antivirus slouží pro udržení zaměstnanosti jako takové. Bylo nám řečeno, že k dnešnímu dni bylo proplaceno zhruba za 14 miliard. Ty částky, které jsou, bylo to pro 1 390 000 zaměstnanců a tak dále. Čili z toho vidíte, že tam také práce pro úřady práce bylo dostatek a že tento program byl velice dobrý, pokud se týká udržení zaměstnanosti jako takové.

My jsme jednali dnes o tom, abychom na základě těch výsledků, které jsou, a na základě vůbec té celkové situace, kterou musíme vyhodnotit, zejména tedy to druhé čtvrtletí a potom dejme tomu červenec, tak abychom jednali o tom, jak dál a jak dál tedy pokračovat v těch jednotlivých programech, ať už to jsou COVIDy, ať už je to Antivirus.

Čili dohodli jsme se s panem premiérem, že se sejdeme někdy koncem července, ještě před vládní dovolenou, a že si vyhodnotíme tu situaci, poněvadž my máme avíza taková, že je potřeba, aby tyto programy se prodloužily minimálně do konce roku a někde i třeba, aby se udělaly nějaké úpravy a změny, aby skutečně to bylo funkční a aby to přinášelo to, co to přinášet má.

To souvisí samozřejmě i s tím, že jak Svaz průmyslu a dopravy, tak Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů podporují úpravu rozpočtu na 500 miliard, poněvadž to souvisí s tě,i všemi opatřeními, která je potřeba udělat tak, aby ekonomika mohla růst. Takže tolik asi, myslím si, z těch našich postřehů, které byly.

Samozřejmě, že jsme také jednali o kurzarbeitu, poněvadž potřebujme, aby kurzarbeit jako takový, to je ten dlouhodobý program, který by působil na další léta, tak aby se vytvořil. V současné době jak Svaz průmyslu a dopravy, tak Konfederace jsou zúčastněny na jednáních na Ministerstvu práce a sociálních věci a věřím, že dojdeme k nějakému cíli a že se shodneme na modelu, který tedy bude potom dále působit.

Jednali jsme i o doplatku zaměstnavatelům zdravotně postižených v souvislosti s navyšováním minimálních mezd. Víte, že bylo dohodnuto na minulých tripartitách, že v souvislosti s navyšováním vždycky minimální mzdy se navýší doplatek pro pracovníky zdravotně postižené, kteří samozřejmě nemají takovou výkonnost jako normální zdraví lidé. Zatím se to nedělo, ale teď bylo přislíbeno, že od 1. července se dohodneme na změnách tak, aby tito zaměstnavatelé a zaměstnanci také mohli normálně působit, poněvadž v současné době jejich podmínky jsou horší než normálních podniků.

Takže tolik jenom úvodem, co jsme dnes projednávali. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Přeji hezké odpoledne. Takže za ČMKOS několik komentářů, ale také doplnění, protože těch bodů se projednalo ještě více, než bylo v oficiálním programu. Takže ta první věc, co se týká čerpání evropských prostředků, jsme požádali, aby došlo k urychlenému přesunu finančních prostředků, a to ve větší výši než je navrhovaných 10 miliard korun, z operačního programu OP PIK na další programy. Navíc koronavirová doba umožnuje přesuny i mezi jednotlivými programy, což je velmi důležité.

Doplnili jsme tento požadavek taky o situaci v rámci OP hlavní město Praha, protože ta je v podobně nízkém módu čerpání, jako je operační program při Ministerstvu průmyslu a obchodu s tím, že máme bohužel zkušenosti, že jednotlivé orgány, které to řídí, tak mají zpravidla pocit vydržet do poslední chvíle. A tady jsem rád, že na MPO už přistoupili k tomu, aby našli způsob a pomohli. V tomto případě by tam byl vhodný přesun do dopravy. My si myslíme, že to možné samozřejmě je. Já se k těm dopravním stavbám ještě dostanu.

Ale pochopitelně pro Českou republiku jednou z velmi důležitých věcí, které dosud nejsou naplněny, je otázka širokopásmového internetu a všechny ty věci, které s tím souvisí. Takže to určitě ještě v rámci bilaterálních jednání budeme řešit.

Navíc stávající období bude ještě finalizovat v době, kdy bude kombinace několika jevů a velmi důležitých jevů pro Českou republiku a pro budoucí obraz České republiky, a to je aktivace různých programů, jako je recovery plánu Evropské unie, dalších programů, které se připravují.

Zároveň bude probíhat minimálně příprava a nebo také české předsednictví v Radě EU a to samozřejmě bude obrovsky náročné na lidskou kapacitu České republiky, abychom toto vše zvládli, protože úspěšnost čerpání by neměla být jenom v objemech a procentech, ale zejména v kvalitě těch předkládaných projektů. A to bude pro nás rozhodující, jestli období po tomto rozpočtovém období zvládneme lépe, nebo hůře. Navíc budeme mít k dispozici prakticky naposled částku, která bude ve výši více než 400 miliard korun, a to je samozřejmě částka, která by měla být věnována zejména na přizpůsobení se české ekonomiky těm požadavkům pro budoucnost.

Co se týká dopravních staveb, tak tam jsme nejenom apelovali a bavili jsme se o tom, co tady už zaznělo. To znamená dostavby, rychlost, objemy, ale taky odbory zdůraznily, že ty důvody, proč jsou problémy při stavbách, jsou v mnoha případech zcela úmyslné blokace těch staveb a ty nám způsobují obrovité problémy, a všem, protože nejenom se jedná o okruh, ale i další silnice nebo silniční stavby, jako jsou propojení dálnice D47 u Přerova a další a další.

Pan premiér velmi vehementně se sobě vlastním přístupem deklaroval, že jsou připraveni spolu tady s panem ministrem průmyslu a dopravy řešit ty situace tak, aby se to odblokovalo, ale také jsme byli požádáni jako sociální partneři o společný tlak tam, kde ta situace taková je. My si myslíme, že tato blokace nepřináší ani obyvatelům, ani České republice, ani ekonomice nic pozitivního.

Také jsme ale zmínili, že důvodem pro ty problémy kolem dostaveb nejsou pouze ti, kteří nyní blokují, ale také ti, kteří způsobili celé řady problémů. Takže například na tom kritickém úseku mezi přibližně 88. kilometrem a 110. kilometrem, kde nyní stavba probíhá, tak si jenom připomenu, že tam byl velmi špatný přístup tehdejších stavebníků. Stát to musel odebrat tomu staviteli a dát to dalšímu staviteli, vznikaly tam vysoké náklady, protože ten stavebník předchozí se choval velice nezodpovědně, a to, jak ta stavba dnes vypadá, tak je právě díky velké spolupráci ŘSD, stavebníka a Ministerstva dopravy a za to je potřeba poděkovat, přestože samozřejmě všechny věci ještě dořešeny být ani nemohou.

My vítáme, že ten zákon o liniových stavbách konečně zapůsobí, a čím dřív to bude, tím samozřejmě lépe tak, abychom mohli ty kritické stavby začít budovat.

Co se týká programů, tak tam se dá říct, že jsou takové dva hlavní směry. Ten první je otázka Antiviru. Požádali jsme, aby vláda co nejdříve řekla, že Antivirus A a Antivirus B pokračuje do konce letošního roku, protože víme, že za poslední dva dny, myslím tím sobotu a neděli, bylo poměrně hodně výskytů – 260 v sobotu, 305 v neděli, takže se dá očekávat, že ta nákaza bude dál pokračovat. A v tomto případě si myslíme, že by zaměstnavatelé měli mít tu jistotu, že i v období podzimu, respektive září a čtvrtého čtvrtletí budou moci tento program čerpat. Navíc ty dva antivirové programy mají tu výhodu, že tam je naprosto jednoznačný děj, kdy se tak koná. A je to v moci vlády a zaměstnavatelé by tu jistotu podle našeho soudu mít mohli. Navíc Antivirus je program, který jednoznačně ochránil Českou republiku před hromadným propuštěním.

Ale zmínili jsme tam i jiné situace, a to je například stav, kdy v jedné firmě v Plzeňském kraji dochází k tomu, že zaměstnavatel chystá propouštění zaměstnanců, ale chce nechat zaměstnance z ciziny, v tomto případě z Ukrajiny a z Filipín, a chce propouštět české zaměstnance. My si myslíme, že to je velmi nebezpečná situace, že by mělo být přistupováno při těch redukcích s tím cílem, že nejdřív by měli být ochráněni ti, kteří jsou trvale zaměstnáni, a poté až ti, co jsou v druhém sledu.

Jsem tady rád i za postoj zaměstnavatelů, kteří jednoznačně řekli, že pro ně je jednoznačné, že lidé v trvalých pracovních poměrech by měli být více ochráněni než ti, kteří jsou přes agentury či v jiném režimu. Je to navíc firma nadnárodní, která působí ve vysoce sofistikovaném oboru, a myslíme si, že by k takovému jevu nemělo vůbec docházet.

Co se týká COVIDů, tam jsme s panem ministrem Havlíčkem řešili některé nuance, které se týkají některých z programů. Každopádně bychom byli velmi rádi, kdyby tyto programy byly schopny dodávat primárně hotovost těm subjektům, které se mohou dostat do potíží. Ale je samozřejmě vždycky velká otázka u těch pomocí, do jaké míry se pomoci má, do jaké míry má proběhnout očistný proces.

To je samozřejmě vždy velmi složité a bude to i nadále složité, ale pokud by se mělo jednat o problém s covidem, tak toto není vinou zaměstnavatele, ani jeho špatného cílení, ale je to situace, která vznikla na trhu právě kvůli koronaviru, takže z toho pohledu by měly být firmy sanovány.

Měli bychom ale být opatrní v tom, abychom nedodávali finanční prostředky firmám, které jsou v daňových rájích. To považujeme za nejenom pro daňového poplatníka neakceptovatelné. Ale měl by to být jasný signál pro subjekty, že je správné být daňově aktivní v té zemi, kde působí, a nikoliv v jiné. A pokud se to nelíbí, tak může přece požádat o pomoc té firmě, kde daní, a oni budou určitě připraveni jim pomoci. A jsem přesvědčen, že takové Seychely určitě bude jedna z významných pomocí subjektům, které u nich daní, tam s Antivirem to bude svištět, těch peněz, nebudou vědět, co s nimi. Omlouvám se za tu jízlivost, ale vemte to pouze jako zdůraznění toho samotného faktu.

Také je samozřejmě problém ve chvíli, kdy firma dojde k hospodářskému výsledku, tak by to neměl zaplatit daňový poplatník. To by také měla být jedna z věcí, která je dost důležitá, ale věřím tomu, že tu situaci na podzim zvládneme lépe ještě než tu situaci, která proběhla v uplynulých měsících.

My jsme ale otevřeli další body, jako například situaci v OKD s požadavkem, aby se urychleně řešila, protože to je kombinace covidu, snížené ceny uhlí, ohrožení některých zaměstnavatelů z titulu dodávky například koksovatelného uhlí pro výrobu železa na severní Moravě. Firmě primárně chybí prostředky, které v této chvíli věnuje na zahlazování hornické činnosti, protože to se zavázal stát, že tyto prostředky bude hradit, a je nutno, aby Prisko ve spolupráci s Ministerstvem financí toto řešilo.

Já jenom předešlu, že jsme v minulosti i tady s panem ministrem Havlíčkem řešili otázku toho, že vlastně za jeho předchůdce, a to byla situace, kdy podle našeho soudu Prisko nemělo být tím, kdo to spravuje, a měla to být už od samotného počátku společnost, která to dělá dlouhodobě, a to je DIAMO, které má nejenom těžební společnost, ale zároveň je zodpovědná za zahlazování hornické činnosti a má k tomu všechny kompetence.

Taktéž jsme kritizovali situaci kolem veletrhu Brno, kde jsme si vyjasňovali, jaké jsou vlastně faktické důvody, proč brněnský strojírenský veletrh nebude, protože ze zpráv ČTK a vyjádření pana generálního ředitele vznikla situace, že je to údajně z toho důvodu, že podmínky hygienické jsou takové, že jsou nepřekročitelné – jako jsou ploty mezi pavilony, nemožnost přecházet mezi pavilony, omezené počty lidí uvnitř těch pavilonů a podobně.

Pan ministr nás ujistil, že situace je odlišná oproti tomu, co je veřejně dáno, takže jsme dali najevo, že se nám nelíbí, že brněnský strojírenský veletrh se nebude konat, protože jsme ho považovali právě za určitý start a ukázku i světu i okolí, že Česká republika pokračuje dál a že má nápady a je připravena spolupráce.

Také jsme otevřeli téma české komory všeobecných a zdravotních sester, protože je z toho návrh zákona, a řekli jsme jednoznačně, že jsme proti tomu, aby to vzniklo, protože evidence zdravotnického personálu je ve výborném stavu na Ministerstvu zdravotnictví a není potřeba vyvolávat vznik žádné komory povinné, povinně placené a podobně. Takže pan premiér nám přislíbil, že tato práce by měla být ukončena.

Tak stejně bylo otevřeno téma zdravotnictví. Pan premiér přislíbil, že se setkají a budou hledat možnosti k odměnám zdravotnického personálu. Paní Žitníková toto téma otevřela a věřím, že se najde způsob a forma, jak lidé, kteří byli vystaveni a chránili naše životy, tak aby ta odměna byla aktivní.

Ale také jsme otevřeli téma, které dnes bude na vládě, a to je otázka paušální daně. Odbory jsou proti tomu tématu. Myslíme si, že je to špatně postaveno, tak jak je návrh, že je navíc špatně propočítán, a otevřeli jsme téma, které se týká dlouhodobé stagnace slevy na poplatníka. Naposled se zvyšovala v roce 2011 a jenom u zaměstnanců bez dětí za poslední čtyři roky došlo k zvýšení daňové zátěže dokonce o necelé dva procentní body.

Když to srovnáme s jinými poplatníky, kde se řeší, jak se sníží daňová zátěž, tak si myslíme, že se tady přenáší na zaměstnance neuvěřitelná daňová zátěž ve srovnání s jinými. Není pro to žádný racionální důvod. Jediný důvod snad je ten, že se čtyřem milionům zvyšuje lépe zdanění než u jiných, protože to je jistý výběr, ale tady si myslíme, že není pro to důvod, a jestliže už od roku 2011, to znamená devět let nedošlo k žádnému zvýšení slevy, tak my navrhujeme, aby došlo ke zvýšení té slevy, a to ze stávajících 24 840 na 30 000 korun. Znamená to měsíčně z 2 070 korun na 2 500 korun možnosti odpočtu. Nevidíme důvod, proč jenom jedné skupině se tady stále zvyšují daně a ostatním se snižují. V tomto případě si myslíme, že zaměstnanci by neměli být těmi, kteří to všechno platí, a potom všichni žádají o to, aby se jim pomáhalo, když to potřebují, ale u zaměstnanců je ta situace odlišná.

Takže toto jsme otevřeli jako téma, které by se podle našeho soudu diskutovat mělo. Nedošlo samozřejmě k tomu k žádné dohodě, ale co se paušální daně týká, tak jsme k tomu předložili stanovisko, které hovoří o poměrně velkých rozdílech, které vznikají mezi daňovým polatníkem. A když to vezmeme jenom na dani, tak je ten rozdíl tak značný, že podle toho návrhu, jak je zatím postaven, tak u daně, nehovořím o sociálním, zdravotním pojištění, ale o dani, tak ta daň je taková, že OSVČ v tom případě odvede na dani pouze 0,7 procenta toho, co zaměstnanec při těch číslech, které v tom jsou. Takže my si myslíme, že je tam i chyba v těch propočtech a dopady mohou být daleko vyšší.

Samozřejmě záleží na vládě, následně na Parlamentu, jak se k tomu postaví, ale tady upozorňujeme na to, zejména na tu nevyrovnanost mezi poplatníkem-zaměstnancem a dalšími poplatníky, kteří přicházejí v této souvislosti v úvahu. Takže tolik za odbory, co se týká komentáře k proběhnuvší tripartitě.

Ještě poslední: Příští tripartita má být v září, 21. září. Tématem má být primárně příprava státního rozpočtu, Green Deal, situace v oblasti uhelného průmyslu, to znamená jak uhelná komise plus restart, a měli bychom řešit ještě české předsednictví, protože v této chvíli probíhá veřejná konzultace k tématu českého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Takže jsme požádali, abychom se tomu věnovali, a ty další už tady okomentoval pan prezident Wiesner.  

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz, Česká televize.    

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych se zeptala nejprve pana vicepremiéra, co se týká dopravních staveb, jaké projekty tedy můžete deklarovat? Když se to navýšení 20 miliard pro SFDI projednávalo ve Sněmovně v rámci té novely o státním rozpočtu, tak právě na to mířila značná kritika od opozice, zda se to skutečně stihne proinvestovat. A pak ještě se zeptám na prodloužení Antiviru, jak o tom mluvil pan Středula, zda vláda nějakým způsobem o tom uvažuje, případně za jakých podmínek. A pak poprosím na zbývající pány, hodnotili jste tedy pomoc vlády kvůli koronavirové krizi. Někteří ekonomové, Helena Horská říká, že ta pomoc se dostává k firmám pomalu a ten avizovaný víc než bilion, kdy vláda říká, že tak to spočítala, že je to ta suma vládních opatření, tak je nereálné, aby se ty slibované částky dostávaly k lidem. Tak prosím ještě o komentář k tomu, jak vy se k tomu stavíte na základě toho dnešního jednání. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Jestli dovolíte k těm dopravním stavbám, máme to, když tak není problém vám to předat, protože je to skutečně několik, skoro bych řekl, i desítek stránek každého projektu, který je tedy zahrnut do těch tzv. dvacet plus čtyři miliard, protože současně říkám, že ty čtyři miliardy jdou na dvojky a trojky a těch 20 miliard máme po skupinách.

Takže například oprava, údržba dálnice z první třídy tři miliardy, celostátní regionální dráhy, úprava, údržba 5,5 miliardy, investiční výstavba, bezpečnostní přejezdy 2,5 miliardy navýšení a tak dále. S tím, že vlastně každá ta skupina, kterou jsem teď jmenoval, tak je vlastně, tady takhle ji mám vypoložkovanou, a teď samozřejmě vám asi nebudu číst všechny ty položky, které tam jsou, a dali jsme si s tím hodně práce.

Není to dáno tím, že bychom měli něco pod pokličkou a čekali jsme, ale samozřejmě ty projekty se průběžně dodělávají, jsou připravené. My jsme měli připraveno, že třeba začneme v příštím roce nebo některé třeba až v tom dalším roce, což znamená, dnes je vlastně snahou, když jsou připravené a hotové, tak je ukonat.

No a krátce ještě jenom k té celkové podpoře. Pochopitelně, prosím pěkně, ten jeden bilion je rámec. Ten rámec se vypočítává podle standardního klíče, jako mají třeba Rakousko nebo Švýcarsko nebo ostatní země, sjednotilo se to v Evropě, a v tom rámci jsou rovněž všechny záruky. Takže jestliže dneska hovoříme, že se přibližně sto miliard vydodalo už na tu přímou podporu, ať už to jsou živnostníci nebo Antivirus nebo všechny ty programy, které prostě jsou skloňovány dnes a denně, tak ta další část samozřejmě bude mít nějakou setrvačnost a ta pojede několik dalších měsíců a třeba pojede rok nebo pojede rok a půl.

A to jsou ty rámce, které jsou nastaveny v rámci programu COVID III nebo v rámci programu COVID+. Jenom COVID III je nastaven až na rámec 500 miliard korun a COVID+ je nastaven na rámec 140, 150 miliard korun. Jestli to všechno firmy vyčerpají, to znamená, jestli o to bude zájem, toť je věc druhá, nicméně stát připravil nástroje k tomu, aby se toto všechno dalo vydodat.

Co se týká rychlosti, vždycky se bavme o tom, jak rychle se vyřídí konkrétní žádost, například na Ošetřovné, například na Antivirus. Protože nemůžeme dávat více peněz, než kolik přijde žádostí. To znamená, bavme se o tom, jestli se Antivirus zvládnul do týdne do čtrnácti dnů nebo do čtyř týdnů a to je správná debata, ale ne o tom, že by se dalo vydodat více, protože více se nevydodá tehdy, pokud nepřijdou žádosti. Stejně tak Ošetřovné nebo cokoliv jiného. Tady skutečně rozlišujme všechny ty takzvané kritiky, kteří sedí v kancelářích a jaksi prostě všechno jednoduše vidí. A v tom reálu je to taky o nějakém zákonném postupu, který musíme dodržet. Děkuju.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Takže k té rychlosti. Už tady pan vicepremiér řekl o těch hodnotách, prosím, ten bilion, to je virtuální realita. To není částka, která bude, a dá se takřka s jistotou říct, že nebude tak vysoká. Ono to ani dost dobře nejde. Jedná se o záruky, to znamená, jak ty hotové peníze, tak ty, které jsou ve formě záruky, a ty v žádném případě nemusí být všechny aktivovány.

Byla by to hodně vážná zpráva, kdyby všechny byly aktivovány, to by bylo opravdu, to se pravděpodobně budeme bavit o významném pádu české ekonomiky, pokud by byly aktivovány- To by znamenalo, že ty subjekty, které požádaly, tak byly v selhání a nemohly těch záruk ne, že využít, ale kdyby využily, takže to znamená, že je tam velký problém. To na straně jedné.

Na straně druhé, co se rychlosti týká, já myslím, že už se k tomu řeklo opravdu poměrně hodně, jako je třeba devítiminutový program Praha. Byl opravdu skvělý, to nic lepšího se určitě nedalo ani vymyslet. Já to opravdu nemyslím tak, jak to zní, ale já to myslím opravdu takto nadneseně, protože to je přesně ten obraz toho, jak to nebylo úplně vhodně nastaveno.

Ale faktem také je, že věci se dělaly ve velké rychlosti, a tudíž se udělaly tak stejně pozitiva, jako chyby. Když bych řekl už o zmíněném Antiviru, přestože se připravoval relativně krátce, jeho efektivita je velmi vysoká, jestliže se ale některé COVIDy nastavily na čerpání evropských prostředků, tak je nedostali ti, kteří ty problémy mají.

Tady spíš se jedná o to, jakým způsobem učinit, aby v ekonomice normálně peníze běžely, aby nedošlo k jejímu snížení. Takže my máme už dneska firmy, které snížily svou týdenní pracovní dobu o jeden pracovní den a zaměstnancům tak padnou mzdy nikoliv o 20 procent, ale o 25 procent, a to je vážné. V tom regionu, kde ta firma působí, navíc mají několik tisíc zaměstnanců, tak ten problém je vážný, protože se zredukovala kupní síla těch občanů, zredukovala se tak dramaticky, že výsledek bude, že pravděpodobně i živnostníci, kteří tam jsou, tak budou mít obrovské problémy se svou existencí.

Takže to je ten problém, a to jakým způsobem jsme schopni zasanovat kupní sílu. To je právě ten rozdíl mezi naším přístupem a třeba tím německým přístupem, kde u toho německého přístupu je tak, že oni zasanují třeba mzdy zaměstnanců na hodnotu 95 až 97 procent, čímž ten zaměstnanec má nadále stejnou kupní sílu nebo přibližně stejnou kupní sílu, která mu pomáhá, pomáhá té ekonomice. Ale u nás jestliže systémy máme nastaveny tak, že někdo je v karanténě a dostane 60 procent, nebo je nemocný a dostane 60 procent třeba proto, že někdo řekne, já jsem ho potkal a on musí do karantény, tak on přijde o 40 procent svého příjmu.

Takže výsledek je, že když máte takto zredukován váš příjem, tak co uděláte – nebudete kupovat předměty dlouhodobé spotřeby, čímž samozřejmě ty firmy, které je vyrábějí, nemají odbyt. No a výsledek se potom projeví tím, že máme nižší zaměstnanost, nižší objemy prostředků v ekonomice a ten problém se samozřejmě zvětšuje.

Takže ta rychlost je tady problémem, cílenost je problémem, helicopter money jsou problémem, každá z těch metod, o kterých bychom mohli hovořit, tak má své plusy i minusy. My jsme dnes zrovna řekli o jednom subjektu, který podle všeho zneužil situace, a sice lidi nechal doma na home office, ale vykázal je, že jsou na překážce, a přestože lidi plnili na sto procent všechny své úkoly, pokusil se čerpat Antivirus.

Takže to jsou zrovna případy, které se teď budou muset odhalovat postupně, a my to považujeme za zneužití. Tak stejně vidíme jako zneužití situace to, když někdo bude teď propouštět české zaměstnance na trvalý pracovní poměr a agenturní zaměstnance si nechá. Pro to nevidíme žádný důvod, pro takovýto přístup, a ten také je ohrožující, jak pro ten region, tak i Českou republiku, co se týká vnímání lidí. Může to také znamenat ve svém důsledku i nárůst xenofobie, protože pokud cizince, kteří jsou přes agentury, nechají ve firmě a české zaměstnance propouštějí, tak to samozřejmě je vážná situace.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Já bych se teda vyjádřil k těm dalším věcem. Pokud se týká těch prostředků, tak to už bylo řečeno. A pokud se týká těch jednotlivých programů, tak samozřejmě, a já jsem to říkal, my trváme na tom, že bude nutno, aby po tom 31. srpnu, do kdy platí ty programy, tak aby byly prodlouženy. A samozřejmě při tom, aby byly učiněny některé úpravy těch programů tam, kde dejme tomu ta situace je potřebná a jsou potřeba prostě ty věci, poněvadž některé se dělaly velice narychlo, i když za naší přítomnosti, jak Ministerstvo průmyslu a obchodu, když připravovalo COVIDy, tak jsme u toho byli, zástupci Svazu průmyslu a dopravy i Konfederace zaměstnavatelských svazů a věnovala se tomu pozornost, tak všechno samozřejmě neodhadnete na první hned nějakou zkoušku. Takže tyto věci se budou upravovat.

My taky jsme dnes požádali, aby pokud se týká třeba toho Antiviru B, tak ten aby byl upraven stejně tak jako áčko, čili aby to bylo na těch 80 procent vyplácené náhradní mzdy, aby to bylo ve stejných parametrech a aby ten strop se nastavil na 39 000, poněvadž se jedná o průmyslové subjekty, o průmysl jako takový a je to tam teda potřebné.

Pokud se týká ještě režimu C, tak ten, o tom jsme se tady nezmiňovali, tak my nesouhlasíme s tou změnou, která byla udělána v režimu C, poněvadž tam zase – byli jsme u těch všech jednání, jak Svaz průmyslu, tak Konfederace, a ty parametry jsme tam dávali jiné. Tam jsme dávali zejména ten parametr, aby při schodku dejme tomu té výroby o 30 procent, tak aby bylo posouzeno, ten schodek, proti roku 2019, roku 2020. Aby tedy na základě toho to byl ten základní parametr, který teda přiznává potom ty další věci.

Takže tam bohužel se to upravovalo tak, že tam je těch 10 procent snížení stavu pracovníků anebo 10 procent mezd, a to může samozřejmě tyto podmínky splnit zejména ten, kdo to nepotřebuje, kdo nemá takové problémy v té výrobě a v té své činnosti. Takže tam potom to dostanou ti, kteří dejme tomu nejsou tak potřební, a ti, co jsou potřební, to nedostanou.

Takže tam jsme žádali také, aby se tyto věci upravily, budeme o nich jednat. Čili to je to, co jsem tady říkal, že koncem července by mělo být jednání na vládě, kde bychom si všechny tyto věci řekli a řekli, jak dál tedy postupovat a jak dál postupovat po 31. srpnu, poněvadž nemůžeme čekat až na další tripartitu, která bude 21. září. To by bylo pozdě.

Tu situaci z našich podniků máme avizovanou, že tam to bude potřeba, že tam nedojde k nějakým podstatným změnám k lepšímu a že tedy je nutné, abychom se tímto zabývali. Čili proto jsme to tam dneska dávali a proto nám taky bylo slíbeno, že ta jednání budou ještě před vládní dovolenou, že se na to sejdeme. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě Česká televize měla doplňující dotaz.

Klára Bazalová, Česká televize: Já jenom, pane vicepremiére, co se týká těch dopravních staveb, tak jsem myslela, kdybyste mohl říct nějaké dva, tři hlavní projekty, abychom pak za rok mohli třeba si zhodnotit, jak to bylo připraveno. A ještě prosím ten doplňující dotaz, jestli tedy vláda uvažuje o prodloužení Antiviru, děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Vláda řekla, že skutečně vážně o tom uvažuje. V tom červenci si to chceme definitivně doprojednat, ale pokud situace bude k tomu, že skutečně firmy budou ještě v situaci, kdy toho budou hromadně využívat a kdy tím pomůžeme ekonomice, tak jsme řekli, že jsme připraveni to udělat.

No, já nevím, který z těch stovek projektů bych vám teď řekl, který je ten nejzajímavější. Já vám navrhuju jinou věc. Já vám dám celý ten svazek a klidně si z toho vyzobejte, co budete potřebovat, a můžete s tím pracovat, protože to není nic tajného. Naopak jsme to právě připravili pro tyhle účely. Ale já nevím, jestli vás to teď uklidní, když řeknu oprava trati v úseku 1K-2K Děčín  – Prostřední Žleb – Dolní Žleb, jestli vás to úplně uklidní.

Ale prosím ještě jedinou věc, nedopustím si poznámku. Ono je kolem toho trošku chiméra. Těch devět minut v Praze, tady pochopitelně nešlo o to, že by firmy stály frontu a za devět minut bylo vyřízeno. To byly balíky, které vlastně nasbíraly banky dopředu od těch firem, a v momentě, kdy se ten program vyhlásil, tak pouze vzaly ten balík těch stovek, ne-li tisíců firem, a předali to.

Čili kdyby tam byla ta alokace třeba dvojnásobná nebo trojnásobná, což by samozřejmě bylo lepší, tak by to netrvalo devět minut, ale třeba deset a půl minuty nebo jedenáct minut. Tady nešlo o ten čas, tady šlo o množství těch peněz a těch firem. Čili ono se to pak démonizovalo. Rozumím tomu, že když někdo jako chce to trošku zesměšnit, tak se to samozřejmě dá, ale nešlo o těch devět minut, šlo pochopitelně o množství těch firem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz. Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den, pane vicepremiére, já mám na vás prosbu, jestli byste mohl ještě jednou zopakovat a přiblížit váš záměr, co se týče podpory z COVID+ pro právě dopravní firmy a třeba konkrétně pro Smartwings? Omlouvám se, byli jsme tady, čekali jsme na tiskovou konferenci, děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, já vycházím z toho, a to si myslím, že je férové řešení po všech těch diskuzích, které zde probíhaly, kdy Hospodářský výbor Sněmovny a stejně tak i podvýbor zkonstatoval, že aby se všem učinilo za dost, je fér, aby všechny firmy měly stejné podmínky.

To znamená, pokud dnes vnímáme, a to je objektivní fakt, že například dopravní společnosti nebo společnosti v cestovním ruchu, což jsou tyhle dvě skupiny, jediné, které neměly možnost mít a čerpat záruky tzv. COVID+, to znamená, to jsou ty velké záruky, což bylo historicky dáno, dáno i EGAP. To teď nikomu nevyčítám, prostě to tam tak bylo. Tak v tuto chvíli nejrozumnější řešení není specifická záruka pro tu či onu firmu, jakkoli se stejně pak dělá, ale je zařadit vlastně ty firmy do, řekněme, fronty a do možnosti mít stejné podmínky jako ostatní.

To znamená, my vlastně chceme udělat to, že do programu COVID+ zařadíme vedle všech ostatních firem, průmyslových a tak dál, které jsou, obchodní atd., tak zařadíme rovněž firmy z oblasti dopravy a cestovního ruchu, čímž by to bylo celé vyřízeno. A pak už je to čistě na tom, jestli dotyčná firma, může to být jakákoli dopravní firma, bude chtít tu velkou záruku. Musí samozřejmě přijít, stejně jako všechny ostatní firmy, za svojí financující bankou, musí jít za EGAP, následně se to posoudí a ve finále ta banka a ten EGAP rozhodnou, že to tak bude, či nebude. Čili srovnáme podmínky a čerpat tím pádem bude moct kdokoliv.

Já myslím, že to je férové řešení a de facto je to řešení, které jsme jako Ministerstvo dopravy od samého počátku navrhovali. To, že byla mimo jiné i diskuze o tom, že se bude hledat specifické, tak my, když to tam nebylo, tak jsme řekli, hledejme specifické řešení, aby tedy ty firmy nějakou možnost měly. Toto si myslím, že je asi nejjednodušší varianta.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Pardon, u COVID+ EGAP my jsme navrhli, aby se snížil ten počet zaměstnanců, který je tam rozhodující. Tam je to nad 250 zaměstnanců, my žádáme, aby to bylo už od padesáti, protože česká exportní firma se nepohybuje zpravidla v částkách, v počtech zaměstnanců nad 250, ale v nižších. A tak bychom viděli, že by ta pomoc těmto exportérům českým, kteří rostou, by byla vhodná. Jak rozhodne MPO, to samozřejmě je na nich, ale my to považujeme za důležité právě proto, že česká exportní firma vypadá trošku jiným způsobem než firmy, které jsou tady z vnějšku.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tomu se asi nelze bránit, tam jenom, zas aby se nám to potom moc nepřekrývalo, protože vlastně je COVID III a COVID III jsme zase rozšířili až do 500 zaměstnanců. Čili mezi 250 až 500 zaměstnanci je dnes možné čerpat programy jak COVID III, tak COVID+. Ale je pravda, že COVID+ je v podstatě do dvou miliard korun, COVID III je do 50 milionů korun. Čili to, co říká pan předseda Sředula, vlastně teoreticky může nastat, i když asi by jich nebylo moc – že firma, která má 50 zaměstnanců a chtěla by záruku, já nevím, třeba 120 milionů korun, v tuhletu chvíli by ji, ano, v tuhle chvíli by ji nedostala.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, prosím.

Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se k tomu dlouhodobému kurzarbeitu: Jaká je teda zatím představa, na čem se zatím shodujete, jak by měl případně vypadat? A pak další otázka, padla tady zmínka o případném přesunu peněz do jiných programů, teda z nevyčerpaných programů do jiných projektů. O jakou částku by se mohlo jednat o celkovou, jaká je ta představa?

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká té druhé otázky, my to budeme dopočítávat teď, protože pravděpodobně většina ví, že do konce roku je šance ty zdroje ještě přesunout. Když se nepřesunou, neznamená, že o ně přicházíme, ale čerpají se potom ještě tři roky po tom období. Ale je pravda, že jsme v době post-covidové a není, řekněme, důvod to zbytečně prodlužovat.

To znamená, v dané chvíli je lepší, aby ji vyčerpal ten, kdo v dané chvíli skutečně má dobré projekty, kde to prostě dává smysl, ať už je to infrastruktura nebo může to jít prostě do zdravotnictví, kamkoli, než třeba někde, kde bychom to zbytečně tlačili před sebou, vědomi si, že to sice ty prostředky přerozdělíme, ale třeba až za dva roky.

Takže tady já souhlasím s tím, co říkal pan předseda Středula. Ta definitivní částka, teď je zejména diskuze u OP PIK, kde máme v danou chvíli otevřených ještě 25 miliard korun a my říkáme těch 15 miliard korun se dá využít ještě pro programy zejména Aplikace a Inovace, což jsou ty programy prostě na laboratoře, výzkum a tak dále, a deset miliard by se dalo přesunout například do dopravní infrastruktury. Není to definitivní, jo, pan předseda říká, může to být ještě víc. My netvrdíme, že ne. Ještě to ale skutečně dopočítáme, máme na to řádově ještě několik týdnů.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já tedy dovětek tady k tomu, jenom abyste si udělali obrázek, jak ten rozdíl už je veliký. Je nutno ale říct, že například OP PIK má velký objem prostředků, ale v procentech je to tak, že čerpá na 31 procent. Nejúspěšnější český program čerpá už 70 procent, a přitom by měli mít vyčerpanou kvótu přibližnou asi 53 procent. Takže ten rozdíl už je opravdu značný. Praha má 33 procent.

Takže tam opravdu ty problémy jsou. Já jsem rád, že to tady pan ministr bere takto objektivně, a věřím tomu, že se najde způsob, protože cíl má být prostředky vyčerpat a vyčerpat to na projekty, které jsou připravené a pomohou. Takže já věřím, že ta dohoda bude, ale musí se s tím udělat poměrně promptně a využít té situace, kdy ještě lze takto přes jednotlivé programy přesouvat, protože to za normálních okolností nelze, tak jak to je třeba teď navrženo, nelze mezi OP PIK a OP Doprava takto přesouvat prostředky, to je nemožné.

A co se týká kurzarbeitu, tak já už jsem tady řekl naši představu. Naše představa se blíží té německé, to znamená, že my bychom byli rádi, aby tam došlo k tomu, že dostane přímo zaměstnanec tu finální fázi. V případě, kdy se sníží objem práce, tak úřad práce by doplatil přímo konkrétnímu zaměstnanci tu částku, takže by to nemohlo být jakkoli manipulovatelné a šlo by to přímo na osobu. Já to zjednodušil, omlouvám se, ale já myslím, že ten dotaz byl na ten cíl.

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Na tom my jsme se dohodli a myslím si, že pokud se týká Svazu průmyslu a dopravy, tak jsou stejného názoru. My jsme to iniciovali právě, aby ten kurzarbeit vzniknul a aby prakticky byl funkční už od letošního roku a tam samozřejmě ty názory se sbližují. Nebudeme teď říkat ty konkrétnosti k tomu, poněvadž byla tři jednání pracovních týmů, našich odborníků společně se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí a myslím si, že ty názory se sbližují. Takže jakmile bude to jasné, tak potom teprve o tom budeme informovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě dotaz.

Kateřina Krausová, ČTK: Říkáte, že názory se sbližují, to znamená, že by se šlo tou cestou, že by příspěvek případně dostával ten zaměstnanec? Takhle jste se sblížili?

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Ano, ano takto zatím to vypadá.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a pokud už nejsou žádné další dotazy, děkujeme a na viděnou u další tiskové konference po jednání vlády.