Tiskové konference

24. 8. 202017:49

Tisková konference po jednání vlády, 24. srpna 2020

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítáme vás na tiskové konferenci po jednání vlády a předávám slovo ministryni pro místní rozvoj paní Kláře Dostálové.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak dobrý den. Já jsem opravdu dnes velmi ráda, protože vláda schválila nový stavební zákon. Je to opravdu nový stavební zákon, protože k tomu stávajícímu jsme se pokusili už o 26 novel a stále to nevedlo k těm kýženým cílům, to znamená zrychlení stavebního řízení v České republice. Naopak nový stavební zákon tím, že se změnily procesy, tak skutečně vede k tomu cíli, že se zrychlí stavební řízení v České republice. Tím se samozřejmě i zvýší konkurenceschopnost České republiky, pevně věřím, že i úspěšně postoupíme v žebříčku Světové banky, kde jsme dnes na nelichotivém 157. místě.

Nový stavební zákon významně urychlí i dopravní infrastrukturu, výstavbu bytových domů. Tam, kde dnes se běžně potkáváme zhruba s třinácti lety u dálnic nebo s více než pěti lety u bytových domů, tak nový stavební zákon včetně odvolání a přezkumu zaručuje stavebníkovi informaci, zda může stavět, či nemůže, nejdéle do jednoho roka.

Zároveň tedy stavební zákon přináší pevně stanovené lhůty pro rozhodování, fikci souhlasu, opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Stavebník již nebude muset obíhat více než čtyřicet úřadů a shánět dílčí razítka. Všechno bude obíhat dokumentace. Bude plně digitalizováno stavební řízení a většina těch tzv. dotčených orgánů bude i integrována přímo do stavebního úřadu.

Zároveň stavební zákon odstraňuje tzv. ping pong. To znamená v rámci odvolání či přezkumu už vlastně na základě apelačního principu odvolací orgán nebude vracet zpět první instanci, ale bude rozhodovat přímo v té věci. To znamená, může změnit, upravit a rozhodnout, tak aby nedocházelo vlastně k natahování těch lhůt.

Jsem za to velmi ráda. Samozřejmě je to velký reformní zákon, určitě k tomu bude i spousta kritiků. Na druhou stranu takto reformní zákon představuje určitý kompromis. My jsme se snažili se všemi připomínkovými místy intenzivně jednat. Jsem velmi ráda, že tomu věnovala takovou pozornost Legislativní rada vlády, která skutečně, ta jednání byla mnohahodinová, nakonec jednání Legislativní rada vlády 6., 7. srpna přerušila. Nebyli jsme v žádných koncepčních rozporech, Legislativní rada vlády nám naopak dala velmi cenné doporučení a připomínky, které jsme zapracovali, a 18. srpna vydala Legislativní rada vlády stanovisko s cílem podpořit tento stavební zákon na vládě.

Dnes jsme o tom debatovali, dohodli jsme se i v rámci koaličního partnera, že jsme připraveni i k pozměňovacím návrhům, pokud tyto pozměňovací návrhy povedou k tomu, že se stavební zákon ještě bude více vylepšovat, zrychlovat a zefektivňovat. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, dobrý den i ode mne. Ministerstvo zdravotnictví neřeší jenom covid, ale celou řadu dalších agend, které jsou možná ještě podstatnější. Jednou z nich je veřejné zdravotní pojištění a já jsem rád, že vláda dnes schválila největší změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění, což je jeden z nejdůležitějších zákonů pro české zdravotnictví, za posledních patnáct let.

Je to obrovská novela tohoto zákona, na které jsme pracovali poslední dva roky s pacientskými organizacemi, s odborníky, s odbornými společnostmi. Skutečně novela, která je propacientská a má zajistit lepší dostupnost zdravotní péče, jasnější vymahatelnost nároků pojištěnců na zdravotní péči tak, aby se nestávalo, že zdravotní pojišťovny rozhodují o nároku pojištěnce každá různě, aby se sjednotil proces přiznání nároků pojištěnce, rozhodování revizních lékařů, například při žádosti podle tzv. paragrafu 16 o individuální úhradu nějakého léku a podobně.

Takže to si myslíme, že je velmi důležité, jasná transparentní pravidla pro přiznání nároku pojištěncům, a bylo po tom dlouhou dobu voláno i ze strany soudů, že tato změna je potřeba a my jsme ji dnes předložili.

Co je ještě možná důležitější, že ten zákon přináší celou novou úpravu vstupu tzv. vysoce inovativních léčivých přípravků a léků na vzácná onemocnění do systému. Opět chceme předejít těm různým příběhům pacientů, kteří musí žádat zdravotní pojišťovnu o individuální úhradu bez jasného závěru, respektive nepredikovatelného závěru, jestli tato péče jim bude uhrazena, nebo nikoliv.

My nastavujeme zcela nový systém vstupu těchto život zachraňujících léčiv pro pacienty a také léků na vzácná onemocnění, což je oblast, která byla často ne úplně v hledáčku Ministerstva zdravotnictví. Přesto těch pacientů, byť jsou to vzácná onemocnění, je celá řada.

A co je, řekněme, revoluční na tom zákoně, že nově přímo podle zákona dáváme možnost pacientským organizacím vstupovat do sytému v rámci rozhodování o tom, jestli nějaký lék bude hrazen, nebo nikoliv, kdy společně budou s odbornými společnostmi, se zdravotními pojišťovnami a s Ministerstvem zdravotnictví rozhodovat o tom, jestli určitý lék má onu přidanou hodnotu pro lepší kvalitu života pacientů, a bude tedy možnost ho standardně hradit, a nikoliv právě na základě oněch individuálních žádostí u zdravotních pojišťoven, kde víme z různých i mediálních příběhů, že ne vždy tento sytém fungoval. Takže myslím si, že to je velmi pozitivní zpráva pro pacienty.

Také se zavádí nové změny v úhradách zdravotnických prostředků, kdy bude hrazena nově celá řada dalších zdravotnických prostředků, dosud nehrazených pro pacienty. Stejně tak se provádí velká reforma v rámci stomatologie. V rámci stomatologie jsou dnes hrazeny výrobky, které již dávno neodpovídají moderním trendům. Dvacet let se tato oblast nereformovala. Nové materiály, které jsou používány, nejsou vůbec reflektovány v rámci úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Společně ve spolupráci s Českou stomatologickou komorou jsme tedy připravili tuto reformu části stomatologické péče a lepší dostupnost moderních materiálů v rámci ortodoncie a v rámci stomatologie jako takové.

Je tam celá řada dalších věcí vycházejících z aplikační praxe, ten zákon skutečně je, nebo ta změna je největší za posledních patnáct let a jsem rád, že se nám podařilo ho dnes dostat až na vládu, a doufám, že se podaří také ho schválit v rámci dalšího legislativního procesu.

Možná bych ještě jednu věc zmínil. V materiálu, který byl tedy bez rozpravy, ale vláda ho schválila, poprvé jsme připravili a schválili, už na základě předjednání Rady vlády pro duševní zdraví, Národní akční plán prevence sebevražd od roku 2020 do roku 2030.

Je to dokument, který tady opět chyběl dlouhodobě, přitom víme, že v České republice máme vyšší prevalenci sebevražd než v jiných státech Evropské unie, zhruba třináct set osob si ročně sáhne na život. My jsme na tomto dokumentu pracovali s Národním ústavem duševního zdraví, se Světovou zdravotnickou organizací a s dalšími v rámci té přípravy.

Ten materiál je velmi komplexní, řeší krizovou intervenci, řeší podporu lidí, tak abychom předešli, pokud možno, těmto zásadním dopadům, kdy si někdo sáhne na život. Ten materiál když tak máte k dispozici, určitě případně jsem připraven odpovědět na vaše dotazy, děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes na můj návrh schválila prodloužení programu Antivirus v režimu A a B. Hned se dostanu k těm jednotlivým parametrům. Já si myslím, že je to velmi dobrá zpráva vzhledem k tomu, že více než 60 procent, ty výzkumy se liší, zaměstnanců má strach, že přijde vlivem koronakrize o zaměstnání. To znamená z toho důvodu je to velmi dobrá zpráva, protože jistota posiluje stabilitu ekonomiky.

My jsme se také dohodli, že budeme společně pracovat na ustanovení těch parametrů trvalého kurzarbeitu tak, aby byl hotov k 1. 11. a mohl být v případě nějakých případných nových hospodářských krizí spuštěn. To znamená, že my bychom, protože všechno končí, tak bychom chtěli k 31. říjnu vypínat program Antivirus A a B a ten kurzarbeit by mohl být pak připraven na případné nové budoucí události.

Co se týká režimu C, na který je potřeba změna zákona, protože se jedná o odpuštění odvodů a o tom rozhoduje Parlament a prochází to standardním legislativním procesem, tak ten bude končit měsícem srpnem. Víte, že to byl tříměsíční režim, to znamená odpuštění odvodů za určitých kritérií na měsíce červen, červenec, srpen, to znamená., že ještě firmy, které ještě splňují ta kritéria, nebudou do 20. září v podstatě platit odvody. Pak už budeme za měsíc září nabíhat na standardní proces.

Co se týká dopracování toho trvalého kurzarbeitu, neznamená, že bude, jak to někteří interpretují, běžet trvale, ale je to systém, který by měl, podobně jako v Německu, být zapínán a vypínán podle hospodářské situace, samozřejmě v případě krize nebo recese, tak ty parametry budeme ještě ladit. A já jsem dnes avizovala, že opravdu, aby se to dalo všechno krásně stihnout, tak potřebujeme, aby do dvou týdnů prošel vládou, abychom pak mohli požádat o mimořádnou schůzi Sněmovny tak, abychom se mohli na všechno připravit.

Za mě bude extrémně důležité, aby ten kurzarbeit byl propojen v době, kdy lidé nemohou pracovat, protože jim není přidělována práce, a víte, že to je jenom částečná zaměstnanost, nebo částečná nezaměstnanost, tak aby to bylo provázáno na rekvalifikace, respektive na vzdělávání, protože to si myslím, že je velmi důležitý restrukturalizační prvek v ekonomice. Protože lidé, když nemohou pracovat a vzdělávají se, tak pak mají vyšší kvalifikaci, a tím pádem i vyšší mzdy. To znamená, že se budeme stále více odklánět od toho modelu levné práce v ekonomice.

Takže toliko za mě.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Ministr zahraničních věcí pan Tomáš Petříček.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Dobré odpoledne. Já jsem rád, že dnes vláda schválila dvě formy konkrétní pomoci Bělorusku. Zaprvé se jedná o poskytnutí pomoci na podporu humanitárních a občanských potřeb v Bělorusku v období let 2020–2021. Pomoc bude zaměřena na soubor opatření, například zdravotní pomoci postiženým v důsledku represí, léčení post-traumatického syndromu, poskytnutí pomoci nezávislým médiím včetně stipendií pro novináře, pomoc rodinám obětí a také na širší podporu občanské společnosti.

S tím souvisí také to, že vláda dnes schválila, že na pomoc občanům Běloruska bude také umožněna, nebo bude využito rámce, který máme v rámci stávajícího stálého zdravotně-humanitárního programu Medevac, který spravuje Ministerstvo vnitra. Takže to budou dva pilíře konkrétní pomoci. Česká republika tímto reaguje na vývoj v zemi, která vyžaduje to, abychom byli připraveni zajistit okamžitou asistenci humanitárního charakteru určenou na pomoc osobám postiženým postupem represivních složek, včetně té psychologické a zdravotnické pomoci, děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak děkuji za slovo. Já jsem dnes přinesla na vládu zákon, který novelizuje pravidla, která se týkají kapitálového trhu. Navazuje to na koncepci, kterou vláda schválila v loňském roce, a je to jedno z dílčích opatření.

Asi nejvýznamnější změna, kterou tento zákon obsahuje, je zřízení účtu dlouhodobých investic, kde se umožnuje jakási další z forem úspor na stáří, a to buď investicemi do cenných papírů, nebo do dluhopisů. Je to samozřejmě pro lidi, kteří chtějí více zariskovat, kteří si chtějí zvolit jinou formu způsobu penzijního spoření. A vedle toho tak jak známe životní pojištění a penzijní pojištění, tak úplně za stejných podmínek, to znamená maximálně v částce 2 000 korun měsíčně se umožnuje daňový odečet jako motivační i pro tento způsob spoření.

Jsou tam stejné podmínky, to znamená, musí být využit tento nástroj minimálně pět let a čerpání, profit vlastně z tohoto čerpání až od 60 let. A samozřejmě každý si může vybrat, na který z těchto instrumentů uplatní daňový odpočet, ale může ho samozřejmě uplatnit jenom jednou.

Potom jenom velice ve stručnosti bych okomentovala některé poslanecké návrhy, které spadají do gesce Ministerstva financí. První z nich je návrh opozičních poslanců na změnu zákona o dani silniční, kde se navrhuje, aby se vlastně osvobodili, aby se osvobodila všechna vozidla, která jsou předmětem daně silniční, za zdaňovací období do roku 2020.

Tento návrh je nutné odmítnout nejen z fiskálních důvodů, samozřejmě by to byly fiskální dopady do státního rozpočtu a do Státního fondu dopravní infrastruktury, ale i s ohledem na to, že v rámci krizového daňového balíčku vláda předložila do Poslanecké sněmovny návrh z dílny Ministerstva financí, který už je dnes účinný, a tam mimo jiné se snížila daň silniční o 25 procent všem na všechna nákladní vozidla nad 3,5 tuny. A ten poslanecký návrh, který vlastně plošně navrhuje toto prominutí, by byl i v rozporu s Evropskou unií, protože musíme mít zachovánu, podle evropských předpisů, určitou minimální výši daně.

Další návrh z dílny opozičních poslanců se týká osvobození od daně z příjmu fyzických osob, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti ze zdaňovacího roku 2020. To je zase návrh, který by jednak znamenal výpadek 7,6 miliardy korun, ale de facto je velice nedomyšlený, protože on by v konečném důsledku celé řadě lidí nepomohl, ale naopak by jim zkomplikoval život.

Vezměte si například rodiny. Poplatníci, kteří uplatňují daňové bonusy na děti, by je nemohli uplatnit, protože ty se nevztahují na osvobozené příjmy. Stejně tak poplatníci, kteří se vlastně ocitnou ve ztrátě, by tuto ztrátu nemohli uplatnit, ani tzv. zpětnou možnost uplatnění ztráty, kterou zase jsme předložili jako vláda do Poslanecké sněmovny a prosadili jako součást tzv. krizového daňového balíčku z dílny Ministerstva financí. Takže toto by v konečném důsledku vlastně těm nejpotřebnějším nepomohlo, a naopak by to pomohlo těm, kteří mají činnost, mají výsledky, mají zdanitelné příjmy. Takže takový návrh bylo nutné naprosto jasně odmítnout.

Poslední z těchto návrhů byl senátní návrh, který se týkal zvláštního opatření zmírňujícího dopady zákona o kompenzačním bonusu, kdy se navrhuje kompenzace pro kraje, a to ve výši 500 korun. Já bych chtěla připomenout, že naše vláda připravila a prosadila zase návrh z dílny Ministerstva financí na kompenzační bonus pro obce – na hlavu 1 250 korun. Minulé pondělí jsem dala pokyn, aby tato částka byla vyplacena obcím, celá řada z nich to už má na účtu, protože jsem se účastnila výjezdů a mluvila jsem se starosty. Je to 13,4 miliardy.

Tato částka má významně obcím pomoci, aby se nebály investovat, aby neomezovaly své investiční aktivity. Já chci připomenout, že dopad kompenzačního bonusu, a my to dnes máme spočítáno už přesně, je 5,5 miliardy pro obce. A my jsme jim dali 13,4 miliardy právě proto, aby nám pomohly se z krize proinvestovat.

Dopad na kraje kompenzačního bonusu je 2,23 miliardy. Oni požadují kompenzační bonus 500 korun, což by znamenalo posílení rozpočtu krajů o 5,35 miliardy. A já bych ráda tady zopakovala, z tohoto místa, dohodu, kterou učinil úřadující předseda Asociace krajů pan hejtman Běhounek s premiérem. A ta dohoda je následující. Bylo dohodnuto, že na kraje, na II. a III. na silnice půjde v roce 2020 6 miliard, v roce 2021 dalších 6 miliard.

Dále bylo dohodnuto, že na tzv. měkké projekty v rámci EU půjde částka 2,4 miliardy, na odměny záchranářů šla částka 1,2 miliardy, na podporu sociálních služeb, odměny do sociálních služeb šla částka 5,2 miliardy, ochranné pomůcky pro kraje 1,8 miliardy, odměny zdravotníků, na které víte, že vláda poskytla 10 miliard, tak zhruba odhadujeme, že pro krajské zaměstnance nebo zaměstnance krajských nemocnic to dělá 5 miliard. Sečteno, podtrženo, rozpočty krajů budou nebo byly posíleny o téměř 22 miliard. Takže to všechno je důvod, proč vláda tento senátní návrh jednomyslně odmítla, děkuji vám.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, prostor pro dotazy. Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, já bych se nejprve zeptala k tomu stavebnímu zákonu, ke kritice jednak opozice, ale výhrady má i Hospodářská komora, která se původně pomáhala na tom podílet. Pan Dlouhý dnes mluvil o tom, že ten návrh se odsunul od toho věcného záměru, tak bych se chtěla zeptat, jestli máte taky ten pocit, případně proč? A ještě Hospodářská komora vyzvala jak vládu, tak opozici, aby ve Sněmovně zřídili skupinu, která by se zabývala stavebním zákonem, tak jestli byste to podpořila a jestli je to podle vás dobrý nápad. Pak ještě bych měla dotaz na paní ministryni Maláčovou, co se týká Antiviru, jestli byste to mohla ještě více rozvést, z jakých zdrojů to chcete platit a jestli máte představu, kolik to ještě bude stát. A prosím ještě jeden dotaz, který se týká mimořádného bonusu pro seniory, tak paní vicepremiérka dnes, když přicházela na vládu, tak zmiňovala částku 4 000 Kč. Bylo by to pro vás jako pro sociální demokracii akceptovatelné? Děkuji.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Tak jestli mohu, já začnu. My jsme jednali s politickými stranami, to znamená, že to skutečně není vlastně jakoby novinka pro politické kluby, protože jsme všechny politické kluby oslovili, dokonce všechny politické kluby měly zástupce v kolegiu při přípravě stavebního zákona. Takže ona už vznikla pracovní skupina v rámci Poslanecké sněmovny, kterou jsme iniciovali já, pan poslanec Kupka, kde jsme se vlastně snažili ty věci projednávat. Tam nám to přerušila koronavirová krize.

Takže určitě se nebráním jakékoliv debatě, jen bych velmi ráda vyzvala opozici, abychom nepolitikařili. Abychom se skutečně bavili o těch věcných problémech, které stavební zákon má tak, abychom stavební řízení v České republice zrychlili a zefektivnili. Pak jsem ochotná jednat s kýmkoliv, jakkoliv, pokud to povede ke kvalitnějšímu zákonu a ke zrychlení stavebního řízení v České republice.

Ohledně pana prezidenta Dlouhého: Ano, tam samozřejmě oni nesouhlasí s tím, že došlo k tomu kompromisu se Svazem měst a obcí, kde vlastně byla dohoda na úrovni pana premiéra a pana vicepremiéra Hamáčka, že prvoinstanční úřady zůstanou na obcích s rozšířenou působností. Původně ten koncept byl navržen tak, a bylo to i ve věcném záměru zákona, že tedy bude čistá státní stavební správa.

Já očekávám, že určitě budeme připravovat a jsme tady nápomocni komukoliv, kdo bude chtít připravit pozměňovací návrhy v tom duchu, že to samozřejmě zefektivní a zkvalitní stavební zákon, tak jsme připraveni spolupracovat. Je otázka, zda se ve Sněmovně znovu právě ještě otevře třeba debata ohledně institucionálních změn.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak a co se týká mě, tak program Antivirus v tuto chvíli, já jsem říkala ta čísla aktuálně na vládě, jsou zveřejňována každé pondělí na webu MPSV, a v tuto chvíli bylo vyplaceno lehce přes 17 miliard za celou dobu trvání programu Antivirus. Za celou dobu, to znamená od polovičky měsíce března. Připomínám, že to je levnější než podpora v nezaměstnanosti. Každé procento nezaměstnanosti, což je zhruba kolem 70 000 lidí, nás stojí měsíčně 1,7 miliardy korun, to znamená, že nezaměstnanost je opravdu velmi drahá záležitost.

Já jenom připomínám, že v tuto chvíli mapujeme, protože jsme v rozpočtu na rok 2020 neměli a nepočítali jsme nárůstem nezaměstnanosti, tak už v tuto chvíli víme, že nám budou do konce roku na podporu nezaměstnanosti, protože nezaměstnanost nám vzrostla, sice ne tak dramaticky, ale vzrostla, tak budeme potřebovat finanční prostředky nad rámec vyjednaného rozpočtu, který se vyjednával před rokem.

No a finanční prostředky, bude se to muset platit ze státního rozpočtu. My jsme ale také v rámci těch evropských iniciativ, v rámci ReActu obdrželi, tuším, že 6 miliard korun, ze kterých se dá profinancovat i zpětně Antivirus, zejména režim A. To znamená, to je toto.

Já říkám: Dlouhodobě ten program Antivirus nemůže běžet nekonečně, je ale levnější a mnohem výhodnější pro všechny, pro zaměstnance, pro firmy i pro stát, když ti lidé fungují v kurzarbeitu nebo Antiviru, my máme, protože jsme to postavili na nohy za několik málo dní, tak máme určitou modifikaci kurzarbeitového programu, ten program Antivirus. Proto je to tak rozšířený program na celém světě a doporučuji se opravdu zeptat všech. Potřebujeme dát dohromady ten kurzarbeitový program, aby mohl být v případě potřeby, nebude tam automatismus, v případě potřeby od 1. 11. spuštěn.

Co se týká důchodového bonusu. Já si myslím, že důležité je, aby se už konečně rozhodlo. My jsme původně navrhovali před těmi několika týdny, tuším, že to bylo 400 až 500 Kč měsíčně, z toho se pak odvodila ta částka a já si prostě trvám na tom, že i přes ta rekordní navyšování kvůli té rostoucí inflaci máme stále nízké důchody. Máme stále milion seniorů a seniorek, zejména seniorek, které mají důchod pod 14 tisíc. Průměrný ženský důchod, který je nízký kvůli zejména péči, tak je 13 100 korun. Je to opravdu velmi málo a myslím si, že nikdo z nás tady si nemyslí, že 13 100 je představa důstojného stáří.

Takže z tohoto důvodu si myslím, že by bylo dobře, a vzhledem k tomu, že nám od jara roste inflace zejména u těch základních potravin velmi vysoce. Víte, že ten spotřební koš seniorů je inflačně ještě více zatížen, je tam více než 5 procent, tak pevně doufám, že co nejdříve dospějeme na úrovni koalice k tomu kompromisu a podaří se nám dojednat tu částku, kterou senioři a seniorky dostanou ideálně za nás před Vánocemi, tak aby jim to kompenzovalo právě ty navýšené ceny potravin.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí:  Já ještě na vaši otázku, z čeho se zaplatí Antivirus, jestli se dobře pamatuji, jste se ptala, tak v poslední novele rozpočtu na rok 2020, té třetí, bylo vyčleněno 12 miliard korun, utraceny jsou zatím dvě miliardy, takže prostředků je tam dostatek.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: A vlastně to ukazuje, když můžu ještě dodat, děkuji paní ministryni za doplnění, že vlastně program Antivirus je skvěle zacílený program. Víte, že máme třístupňovou úroveň kontrol. Víte, že na začátku byla velmi vysoká chybovost, která byla způsobena mylným domněním, že Antivirus je pro úplně všechny. Ne, je tam kondicionalita, velmi poctivě kontrolujeme, zda ten program je zacílený, a smyslem toho je pomoct jenom těm, kteří to potřebují. 

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz. Poprosím Televize Prima. Děkuju.

Zbyněk Zykmund, Televize Prima: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat ještě na to rouškovné, jaký bude další postup a jaká je tedy částka? Paní ministryně mluvila o 4 000, tak jestli můžete k tomuto říci pár vět? Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já myslím, že bylo řečeno, že podstatné je, abychom se dohodli. To je nejpodstatnější. Logicky, když já jsem ministryně financí, takže chápete, že se chovám s péčí řádného hospodáře. A ten postup bude následující. Tento týden bude schůzka na úrovni pana premiéra i pana vicepremiéra Hamáčka a ten problém určitě dořešíme.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: A ještě doplním za mě jako ministryni práce a sociálních věcí je důležité, přesně tak, abychom se dohodli, a já mám zase na starosti životní úroveň těch nejzranitelnějších.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz. Tak jestli nemáte další otázky, tak vám děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek dne.