Tiskové konference

21. 9. 202017:32

Tisková konference po jednání vlády, 21. září 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní vicepremiérku Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych shrnula dnešní jednání vlády, kterou jsem z velké části řídila z pověření pana premiéra. Probrali jsme zákony, které byly převážně implementační, jako návrh zákona o ochraně hospodářské soutěže nebo azylový zákon, kde se řešily převážně implementace předpisů Evropské unie, technický zákon o zeměměřičství nebo například zákon o Antarktidě, kde se muselo na základě Protokolu o ochraně životního prostředí vlastně takzvaného přistoupit ke Smlouvě o Antarktidě, tzv. Madridský protokol.

Pak jsme přešli k některým věcem, které se týkají pana vicepremiéra Havlíčka, takže to nechám na něm. Asi jednou z nejdůležitějších věcí, které dnes projednala vláda, je nařízení vlády, kterým se stanovuje vyměřovací základ pro výpočet důchodů od roku 2021. Lidově se tomu říká tzv. valorizace, kdy tedy už to číslo je známé, bylo zpřesněno minulý týden ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Nicméně bylo definitivně potvrzeno a schváleno nařízením vlády, že valorizace důchodů pro rok 2021 bude v částce 839 korun a průměrný důchod v roce 2021 bude činit 15 336 korun, čili držíme programové prohlášení vlády, kde jsme slíbili průměrný důchod 15 000 korun v roce 2021 a bude to o něco více.

Poté jsme projednávali určitá technická nařízení, která si myslím, až tak nejsou zajímavá. Pokud vás budou zajímat, tak ráda odpovím na dotazy. Následoval balík poslaneckých návrhů. Prvním z nich byl návrh poslanců na změnu zákona o ochraně veřejného zdraví, kdy chtěli mít určité právo ptát se, municipality, ptát se krajských hygienických stanic na počet nakažených osob, a byť principálně tuto myšlenku podporujeme, tak hlavní gestor, a to je Ministerstvo zdravotnictví, vyslovilo nesouhlas s tímto návrhem jako nepřehledným a návrhem, který by znamenal určité zatížení hygienických stanic. Takže je to téma, které určitě diskutováno být musí, protože ty informace jsou důležité pro fungování krizových štábů, ale ne formou tohoto návrhu. Vláda schválila potom jednohlasně nesouhlasné stanovisko.

Další návrh byl z dílny poslanců, kteří navrhují zmrazení platů ústavních činitelů. Vláda, byl to návrh poslanců Bartoše, Bartoška, Rakušana, Ferjenčíka, vláda přijala neutrální stanovisko, a to z toho důvodu, že tam je řečeno pouze A v tom návrhu, ale už ne B. My rozhodně podporujeme jako vláda zmrazení platů ústavních činitelů pro rok 2021 a uděláme všechno pro to, aby k němu došlo. Nicméně bez dalšího by tento krok znamenal, že v roce 2022 bude obrovský skok u platů ústavních činitelů a ten skok se může pohybovat mezi 15 a 20 procenty, což je nepřijatelné.

Takže jednoznačně my říkáme: Musí to být takový návrh, a klidně tento návrh může být třeba i nosičem, ale musí být upraven tak, a já jako ministryně financí budu navrhovat, protože my o tom budeme jednat na vládě, budeme jednat o návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí, se kterým také nesouhlasím, ale zase z jiných důvodů. Už jsem se vyjádřila v meziresortním připomínkovém řízení.

A já budu navrhovat jako ministryně financí zmrazení platů ústavních činitelů v roce 2021 a nastavení dalšího vývoje platů ústavních činitelů od roku 2022 tak, aby se odvíjely od průměrné mzdy v národním hospodářství, což vlastně bude kopírovat ten vývoj průměrné mzdy ve vztahu k tomu, v  jakém se nacházíme v ekonomickém cyklu a jak se vlastně bude ten vývoj dále odvíjet. Aby právě nedošlo k tomu nepřijatelnému skoku. Takže téma, my jsme dali neutrální stanovisko, tím jsme dali jasný signál – ano, podporujeme to, ale musí se dořešit i rok 2022.

Naopak k dalšímu obdobnému návrhu poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších jsme dali nesouhlasné stanovisko, protože tam se sice také navrhuje zmrazení platové základny, ale pouze jenom pro některé ústavní činitele – pro poslance, pro senátory, aniž by se řešil skokový nárůst v roce 2022. A to už se nám zdálo naprosto nesystémové, takže jsme schválili jako vláda nesouhlasné stanovisko.

Dalším poslaneckým návrhem byl návrh, kdy se navrhovalo zvýšení procentní výměry důchodu o 500 korun za každé vychované dítě. Tam jsme přijali nesouhlasné stanovisko zejména z toho důvodu, že ten návrh tak, jak byl podán, je nesystémový, přináší poměrně zásadní změny do platné právní úpravy důchodového pojištění. Ohrožuje ale i stabilitu, protože je i fiskálně velmi náročný. Prezentoval by asi 16 miliard. A přitom není domyšlený. Navíc toto je téma, které by mělo být pro vládu a mělo by být skutečně zapracováno do celkového konceptu důchodové reformy.

Další poslanecký návrh poslanců, poslankyně Kateřiny Valachové a Patrika Nachera na vydání zákona, kterým se mění občanský soudní řád, přijetí tzv. chráněného účtu, kdy u exekucí by byla určitá nepostižitelná částka do výše trojnásobku životního minima jednotlivce na účtu povinného postiženého výkonem rozhodnutí, ten jsme naopak doporučili ke schválení, přijali jsme tedy souhlasné stanovisko, jako další krok, který je krokem správným směrem na ochranu zájmů exekuovaných.

Další téma bude téma pro pana vicepremiéra Havlíčka, tak nechám jeho témata. Ještě asi je důležitý signál, že jsme jako vláda rozhodli o zvýšení osobních nákladů krajských hygienických stanic. To znamená v důsledku naléhavé potřeby a velkého přetížení a plnění a náročnosti služebních úkolů, které teď na krajských hygienických stanicích probíhají, tak jsme rozhodli o tom, že se navýší prostředky na platy o částku téměř 60 milionů korun. Půjde to na platy zaměstnanců krajských hygienických stanic.

Pak jsme řešili určité problematiky, které se týkaly systemizace, a body, které souvisí s agendou pana vicepremiére Havlíčka přenechám na něm.

Ještě bych asi měla říct, že v době, kdy byl přítomen na vládě pan premiér, tak jsme schválili, a to už je také všeobecně známá věc, statut Ústředního krizového štábu. Vlastně schválili jsme Ústřední krizový štáb. V jeho čele je pan první vicepremiér Hamáček a další členové jsou náměstci převážné části rezortů – ministerstva vnitra, obrany, zahraničních věcí, financí, zdravotnictví, průmyslu a obchodu, dopravy, školství, mládeže a tělovýchovy, pro místní rozvoj, životního prostředí, zemědělství, práce a sociálních věcí, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident, generální ředitel Hasičského záchranného sboru, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, hlavní hygienik, ředitel Státního zdravotního ústavu, vedoucí Úřadu vlády a zástupce Asociace krajů.

Co je podstatné, krizový štáb má především vlastně znamenat jakousi základní spojnici mezi vládou a jednotlivými hejtmany. Má se tedy věnovat především koordinaci krajů a koordinaci vůbec těchto otázek, které souvisí s vývojem pandemie. Ale nicméně témata, která souvisí s pandemií, které souvisí s ekonomickými otázkami, zůstávají výslovně v gesci jednotlivých rezortů a příslušných orgánů státní správy, kterým náleží. Děkuji vám za pozornost.   

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a slovo má pan vicepremiér Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já musím říct, že vláda se dnes musela vyrovnat s velmi problémovými oblastmi, chci říct téměř jedněmi z těch největších tunelů, které zde v posledních desetiletích byly, a to bylo OKD a obnovitelné zdroje, respektive fotovoltaika.

Začnu u OKD. OKD je v situaci, kdy poté, co bylo resuscitováno v rámci státu a v rámci společnosti Prisko, tak je v současné době ve fázi, kdy z objektivních důvodů, a to je tedy zejména pokles uhlí na světových trzích, současně pochopitelně pandemie covid a nemožnost další podpory, která by byla považována jako nedovolená podpora v rámci Evropské komise, v situaci, kdy musí dojít k postupnému převodu ze společnosti Prisco na státní podnik Diamo a následnému postupnému útlumu.

Vláda dneska zvolila následující variantu. Varianta taková, kdy bude postupně po etapách předáván majetek na státní podnik Diamo, a to tak, že k 1. 1. 2021 se bude jednat o v tuto chvíli už utlumované doly, tzv. útlum-jih a útlum-sever. K 1. 3. 2021 k utlumovaným dolům Darkov a ČSA, a to tedy včetně dobývacích prostorů Doubrava u Orlové, Karviná – Doly 1, Karviná – Doly 2 a Darkov. Současně budou zůstávat po této době, čili po tomto datu, v chodu a v provozu doly ČSM-sever a ČSM-jih.

Co to znamená ekonomicky, co to znamená s ohledem na dopad na pracovní sílu, respektive na sociální smír v regionu? Celkové náklady na tento útlum se budou pohybovat na úrovni 15,6 miliardy korun, vypočteno k dnešnímu datu až do roku 2035. Bude se jednat zejména o zdroje, které budou použity na likvidaci dolů, likvidaci areálu, případně na sociální programy a tak dále.

Současně je třeba říct, že v tuto chvíli bude docházet k následujícímu posunu nebo propouštění zaměstnanců, pracovníků. K 1. 1. 2021 se bude jednat o 548 zaměstnanců pro následné propouštění, ale 200 jich bude zůstávat v rámci sanací, v rámci tedy společnosti Diamo. K 1. 3. se bude jednat o 1 409 zaměstnanců pro následné propouštění, ale 215 bude zůstávat pro útlumové práce a následné sanace.

Bude pokračovat dále v těžbě 2 600 zaměstnanců přibližně plus dalších 230, takže přibližně asi 2 800 až 2 900 zaměstnanců až tedy po dobu, dokud nebude rozhodnuto o případném útlumu ČSM-jih a ČSM-sever.

Stávající pracovníci, kteří budou končit, dostanou podle kolektivní smlouvy dvanáctiměsíční odstupné a současně dostanou speciální příspěvek, státní příspěvek, který bude buď na úrovni pěti, nebo na úrovni osmi tisíc měsíčně, a to s ohledem na to, jak dlouho pracovali buď na povrchu, nebo uvnitř dolu, čili v hloubce, a současně se jedná o několikaletý program.

Co se týká dalších aktiv, která budou převáděna na společnost Diamo, čili státní podnik Diamo, tak se bude jednat o Báňskou záchrannou službu čili hlavní báňskou záchrannou stanici, která bude rovněž převedena pod podnik Diamo. Jedná se o zásadní krok, krok, který ad 1 vyřeší situaci, která by do budoucna byla neřešitelná. Současně jsme přesvědčeni, že budou všichni dostávat seriózní odstupné, případně speciální příspěvek, a současně, a to je důležité říct, bude to etapizované, bude to postupné a stovky zaměstnanců budou zůstávat v rámci dalších sanací a rekultivací, které už nicméně nebudou pod společností Prisco, ale budou pod státním podnikem Diamo a budou probíhat v následujících letech.

Druhým bodem, který jsme probírali a který se týká bohužel minulosti a je spjat s nepříznivými dopady na státní rozpočet, je výdajová částka, která jde z Ministerstva průmyslu a obchodu a která se týká dotací pro provoz obnovitelných zdrojů, zejména tedy fotovoltaik.

Tento hazard, který byl zrealizován, respektive tento akt, který byl spuštěn v roce 2009/2010 byl nejenom hazardem, ale možná i jedním z největších tunelů v novodobých českých dějinách, bude stát Českou republiku přibližně jeden bilion korun. Jenom na fotovoltaice se očekává, že to bude řádově 600 miliard korun, tak stojí v tuto chvíli ad 1 státní rozpočet a ad 2 firmy, případně spotřebitele, 47 miliard korun ročně. Z čehož státní rozpočet nese na svých bedrech částku 27 miliard korun.

Zjednodušeně řečeno, pokud bychom dnes nepřijali tento výdaj na příští rok ze státního rozpočtu ve výši 27 miliard korun, zvedla by se díky podpoře obnovitelných zdrojů, zejména podpoře fotovoltaiky z let 2009/2010, protože to není nic proti obnovitelným zdrojům, toto, co říkám je proti tomu, co zde nastalo cíleně nebo neumětelstvím v roce 2009/2010, tak pokud bychom dnes neudělali to rozhodnutí, zvedla by se cena elektrické energie pro spotřebitele a pro firmy v příštím roce.

Čili musíme opětovně částku 27 miliard korun vynaložit. Já říkám opětovně, protože tuto maximální částku už jsme museli vynaložit v roce současném, v roce 2020. Jakým způsobem se to bude vyvíjet do budoucna, ukáže jednání Poslanecké sněmovny v následujících týdnech, protože jsme předložili zákon, který sníží podporu pro obnovitelné zdroje, konkrétně tedy pro fotovoltaiku, respektive tedy on ji nebude snižovat, ale bude se držet těch spodních hranic, které jsou nastaveny.

Bude o tom určitě živá diskuze v rámci Poslanecké sněmovny. Z našeho úhlu pohledu a podle předběžných propočtů, pokud bude schválen vládní návrh, tak by se jednalo o úsporu řádově 6–10 miliard korun ročně, což v dalších deseti letech by dělalo 60 až 100 miliard korun.

Takže to je bohužel věc, se kterou se musíme vyrovnávat, a jedná se o závazek zákonem stanovený, to znamená, nemůžeme v dané chvíli, pokud nechceme zdražit elektřinu v rámci regulované složky elektrické energie spotřebitelům a firmám, nezbývá, než aby vláda zaplatila za tento hazard 27 miliard ročně.

K tomu třetí bod, který je poměrně příznivý, pozitivní, nicméně v tom kontextu je i vidět, s jakými čísly zde hrajeme. Jedná se o rozpočet na výzkum vývoj a inovace, který byl schválen tedy v rekordní výši 37,5 miliardy korun na příští rok a na rok 2022 ve výši 38 miliard korun. Jenom tím dokresluji to, že velmi náročně dáváme dohromady na výzkum každou půl miliardu, každou miliardu a jenom na obnovitelných zdrojích nám v tuto chvíli uniká 47 miliard korun ze státního rozpočtu, potom 27 miliard korun.

V každém případě se jedná o částku, která je pouze z národních zdrojů na výzkum, vývoj, inovace, čili na příští rok 37,5 miliardy korun. K ní ještě musíme připočítat řádově 10 miliard korun z evropských zdrojů, k ní ještě musíme připočítat částku, kterou budeme alokovat z nově připravovaného tzv. Recovery fondu, tzv. Fondu obnovy, na který teď připravujeme to distribuční schéma. Takže i v příštím roce věříme, že se dostaneme v celkovém kontextu, evropské zdroje, národní zdroje a pochopitelně i zdroje privátních investorů, kteří je investují s ohledem na to, jakou dostávají další podporu např. na úrovni odpisů, respektive uznatelných nákladů na výzkum, vývoj, inovace.

Takže věřím, že dodržíme náš cíl, který jsme si stanovili, přehoupnout se v roce 2020 na dvě procenta vůči hrubému domácímu produktu. V minulém roce už jsme se k tomu přiblížili, a to jsme byli na úrovni 1,93 procenta, takže jsme srovnali krok s Evropskou unií. Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, první dotaz, Česká televize.

Mariana Novotná, Česká televizeDěkuju, zeptala bych se ještě, prosím, na bod Ministerstva zemědělství, příspěvek 2,5 milionu korun pro Velkou pardubickou, jestli to vláda schválila? A potom ještě bych měla dotaz, paní ministryně, jak jste mluvila o tom zmrazení platů, že o tom chcete dál jednat, byť se vám nelíbí ten příspěvek paní Maláčové, bude to ve středu téma pro koaliční radu? Protože paní ministryně říkala, že ano. Tak jenom jestli to můžete potvrdit. A poslední věc, k tomu statutu Ústředního krizového štábu, změnili jste třeba nějak ten popis v tom dnešním usnesení vlády, protože ono v tom původním z března se mluví třeba i o tom, že se navrhují jistá opatření směrem k vládě, tak jestli teď je to pouze o té komunikaci s kraji, tak jestli třeba i ten statut byste nějak měnili? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já to vezmu postupně. Příspěvek na Velkou pardubickou se dnes určitě neprojednával.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: On byl v bodech.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jo v bodě bez rozpravy, jo máte pravdu, tam nebyl pan ministr zemědělství, tak mně to, děkuju za připomenutí. Takže byl schválen v rámci bodů bez rozpravy. Co se týče zmrazení platů, tak zatím téma, které bylo na předmětu nebo je předmětem koaliční rady ve středu, tak je kurzarbeit, a potom prostě budeme se bavit o parametrech ošetřovného. Nicméně pokud to čas dovolí, protože vlastně pan premiér rozhodl o svolání koaliční rady před tím, než odešel, což to téma se objevilo později, tak určitě je velice záhodno, abychom to projednali, protože čas nás už tlačí. Takže já budu se určitě přimlouvat o to, abychom se o tom také bavili.

Co se týče statutu Ústředního krizového štábu, tak ano, doznal změn, je to tak. Když se podíváte na ten, který byl, na ten statut, který byl schválen dnes, tak prostě ty parametry jsou oproti jaru podstatně zúženy, parametry rozsahu kompetencí Ústředního krizového štábu.

Soustředí se především na koordinaci, spolupráci mezi, koordinaci krajů, pracovní skupiny, které tam jsou, jsou pro koordinaci krajů, pracovní skupina pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji, pracovní skupina pro distribuci. Když se podíváte do článku 2, tak článek 2, bod 2, tak veškeré pravomoci, budu jenom citovat, které na základě právních předpisů náleží jednotlivým ministerstvům a jiným správním úřadům, zůstávají nedotčeny, to znamená, nejsou v působnosti štábu. Takže prostě jsou oproti jarnímu krizovému štábu, jsou ty kompetence zúženy, ano.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Televize Prima.

Josef Mádle, Televize Prima: Dobrý den. Bavili jste se na vládě i o možnosti znovuzavedení nouzového stavu? Padlo toto téma? A potom vás poprosím ještě, pane vicepremiére, na vás otázku. Železniční nákladní dopravci si stěžují, že jste na rozdíl od těch silničních prakticky je nepodpořili, i když i oni zaznamenali dramatický vlastně propad tržeb. Chystáte se na nějakou podporu, jak by měla podpora případně vypadat a chtěli byste výraznou slevu za užití železniční cesty? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já nejdřív se vyjádřím k tomu prvnímu bodu. Ne, problematiku nouzového stavu jsme nediskutovali. Nebylo to vůbec na stole, není to na stole.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká těch železničních dopravců, tak my jsme s nimi průběžně nejenom v kontaktu, ale snažili jsme se i v době covidu pro ně nalézt určitá řešení. První řešení bylo takové, že dostali od držitele infrastruktury nebo provozovatele infrastruktury Správy železnic prodloužené splatnosti. Současně s nimi řešíme otázku možné slevy za využití dopravní cesty, a to tedy v případě, že budou zavádět ETCS do svých vozů, čili do svých lokomotiv, a současně s nimi řešíme ještě speciální formu podpory, která by jim kompenzovala poměrně vysoké výdaje na obnovitelné zdroje.

Já už jsem zde před chvílí nastínil, že obnovitelné zdroje nás celkem stojí řádově 47 miliard korun ročně. 27 miliard korun platí stát prostřednictvím státního rozpočtu a dalších 20 miliard korun zaokrouhleně jde na firmy a na rodiny. Každá rodina tak, jak prostě existuje, platí 1 200 korun jenom za obnovitelné zdroje.

A nemalou část těch firem hradí právě železniční dopravci, protože tam je to skutečně v řádu stamilionů korun ročně, a oni logicky se dostávají tím pádem do poměrně vážných problémů. Takže hledáme na Ministerstvu dopravy speciální dotační program pro železniční dopravce, kteří by měli možnost mít a čerpat zdroje z rozpočtu Ministerstva dopravy právě na obnovitelné zdroje.

Nemůžeme udělat to, co oni po nás požadují, abychom jim v uvozovkách odpustili ty platby za obnovitelné zdroje, protože v tu chvíli by se to okamžitě překlopilo, ať už na domácnosti, anebo na ostatní firmy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se vás chtěla zeptat, jestli jste jednali o zpřísnění koronavirových opatření? Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, dnešní den jsme o nich nejednali. Nakonec víte sami, k jaké došlo změně na postu ministra zdravotnictví, tak já předpokládám, že to bude už kompetence nového ministra, který případně s nějakými dalšími návrhy přijde, ale dnes to nebylo na předmětu jednání vlády.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, a pokud už žádný není, tak děkujeme a hezký večer.