Tiskové konference

5. 10. 20209:24

Tisková konference po jednání vlády, 5. října 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás i já přivítala na tiskové konferenci po jednání vlády. My si budeme různě předávat slovo, protože jsme tam měli různé body. Já v tuto chvíli nebudu komentovat body, které se týkají mých vládních kolegů, a budu se věnovat převážně bodu, který předložilo Ministerstvo financí, a to je věcný záměr zákona o účetnictví.

Považuji to za velmi významný počin, na kterém jsme pracovali asi 2,5 roku, protože možná víte, že zákon o účetnictví tady máme od roku 1991 a velmi dlouho volala odborná veřejnost a různé svazy, komory po tom, aby došlo k jeho zásadní změně. A my se domníváme, že to je tak zásadní zákon, že si žádal vydebatovat už vlastně ten vlastní věcný záměr, což se stalo. Ten prošel Legislativní radou vlády, diskusí, připomínkovým řízením, diskusí s komorami, se svazy a dnes ho schválila vláda.

V podstatě, když bych měla to shrnout dvěma větami, jde o změnu filozofie zákona o účetnictví, protože když se tvořil v roce 1991, tak odpovídal nějakému stavu společnosti. Ale my jsme se někam posunuli. Účetnictví se modernizuje, máme tady mezinárodní účetní standardy a celou řadu požadavků z praxe, proto je nutné zmodernizovat i tento zákon.

Když bych měla vypíchnout ty nejzásadnější body, tak chceme, aby účetní závěrka měla větší vypovídací schopnost, hodnotu, mohli se v ní lépe všichni zorientovat. Chceme větší příklon k mezinárodním účetním standardům, protože dnes celá řada institucí, společností zahraničních, ale i českých v podstatě účtuje podle mezinárodních účetních standardů. My chceme rozšířit na více subjektů, chceme, aby se účtovalo, aby byla možnost účtování v tzv. funkční měně. To znamená, pokud podnik většinu svých operací účtuje v eurech, bude moci i účetnictví vést v této měně.

Chceme, aby fyzické osoby vedly podvojné účetnictví, tzv. podvojné účetnictví, pouze na dobrovolné bázi. Dnes tam máte nějaké povinné podmínky, obrat a podobně. No a chceme, aby se vycházelo přímo z účetnictví, aby na to navázal nový zákon o dani z příjmu, to znamená nahradit normu z 90. let, která dnes už neodpovídá požadavkům praxe.

Takže dnes to vláda schválila. My pokračujeme, budeme zpracovávat paragrafované znění, přičemž počítáme, že kompletní legislativní text se vším všudy po připomínkách by byl předložen do poloviny roku 2022 s tím, že počítá se u tohoto zákona s velkou legisvakanční lhůtou minimálně dvou let. To znamená, ten zákon mezi platností a účinností bychom chtěli, aby byly aspoň dva roky, protože je to velmi zásadní a naprosto nová norma.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Z oblasti průmyslu, dopravy nebo z oblasti hospodářství byla přijata dnes celá řada usnesení. Zmíním alespoň některá z nich. Určitě významná věc nastala ve smyslu tzv. speciálního příspěvku pro horníky, kteří budou končit v rámci OKD.

Před několika dny jsme přijali scénář na vládě toho, jakým způsobem se budou postupně utlumovat jednotlivé doly na severní Moravě, což pochopitelně bude mít v důsledku taky to, že bude docházet k propouštění některých horníků. V tuto chvíli mimo toho, že horníci dostanou jedenáctinásobek své mzdy v rámci kolektivní smlouvy, tak vláda dnes přijala usnesení o tom, že jim bude vyplacen po dobu několika let speciální příspěvek.

Ten příspěvek bude ve výši 5 300 korun měsíčně pro horníky, kteří byli tzv. na povrchu. Jinak pro všechny, kteří byli pod povrchem, tak ten příspěvek je 8 000 korun. Těch 5 300 korun a důsledek do rozpočtu, který bude následovat, bude přibližně ve výši 1,1 miliardy korun.

Já jsem zde řekl, že se bude jednat po dobu několika let. Ano, to se bude odvíjet od toho, jak dlouho kdo pracoval v těch dolech, a je to vlastně od tří měsíců do pěti let. Takže to je OKD.

Současně jsme přijali technickou novelu zákona o službách informační společnosti. Zjednodušeně řečeno, pokud by nastal jakýkoliv delikt mezi zprostředkovatelem služeb v oblasti on-line podnikání a běžnými firmami, tak tím, kdo bude odpovědný za řešení a řízení toho problému, bude Český telekomunikační úřad. Bude to tzv. nový dozorový orgán.

Současně jsme prodloužili investiční přípravu akce, respektive investice do oblasti Solnice-Kvasiny. Jedná se o tzv. strategickou průmyslovou zónu v královehradeckém regionu, kde jsou řádově desítky velmi významných investičních aktivit spojených právě s podporou tohoto regionu s ohledem na to, že se tam začala budovat velká průmyslová zóna. Tak tady technicky prodlužujeme termíny realizací jednotlivých akcí až do roku 2023, ačkoliv původně to mělo být do roku 2020.

Důvod je čistě technický: Ne všechny tyto akce prošly klasickým stavebním řízením a schvalovacími protokoly, takže o nic se nepřijde. Naopak těch zdrojů se tam bude vyalokovávat více, což je dáno časovým horizontem a postupným navyšováním některých nákladů,respektive zdražováním prací, zejména stavebních. V každém případě se bude stavět až do roku 2023 nebo vynakládat zdroje na tyto investice.

Z oblasti dopravy jsme přijali návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56, tzv. zákon podmínka k provozu vozidel na pozemních komunikacích, kde se jedná o celou řadu technických úprav.

Asi nejvíce sledovaným usnesením dnešního dne z oblasti hospodářství a investic je přijetí usnesení, které dává zelenou v přípravě kanálu Koźle–Ostrava. Je to ta severní část tzv. Oderské větve, která umožní poměrně významným způsobem podporu v oblasti ekonomického charakteru, v oblasti energetiky, v oblasti rekreace, v oblasti dopravy samozřejmě, turismu a obecně bude to velký signál pro další podporu celého Moravskoslezského kraje, který na tuto investici velmi čeká.

Jedná se o část, která může být v budoucnu i součástí kanálu Dunaj–Odra–Labe. My jsme v té první fázi, v tom prvním usnesení, přijali, respektive vzali jsme na vědomí studii proveditelnosti kanálu Dunaj–Odra–Labe, a to z důvodu toho, že už v roce 2011 vláda svým usnesením pověřila Ministerstvo dopravy, aby tuto studii připravilo.

Čili není to o tom, že jsme teď narychlo někde spíchli nějakou studii. Ta studie vznikala delší dobu. Byla zhotovena ještě před mým nástupem na Ministerstvo dopravy. My jsme ji v určité fázi na chvíli pozdrželi, a to čistě proto, protože se začal velmi zajímavě rozvíjet po dohodě s polskými kolegy právě projekt severní větve, a to projekt Koźle–Ostrava.

Takže jsme čekali na to, abychom tento projekt připravili detailněji, a součástí toho dnešního usnesení je mimo toho, že jsme vzali na vědomí studii o proveditelnosti Dunaj–Odra–Labe, která mj. říká to, že je v budoucnosti představitelnější realizovat pouze větev Dunaj–Odra. Nicméně to podstatné, co jsme dnes přijali je to, že začínáme budovat Koźle–Ostrava.

Nikoliv ve smyslu stavebních prací, ale ve smyslu přípravy, protože se jedná o projekt, který bude přibližně ze čtvrtiny na území České republiky, ze třech čtvrtin na území Polska. Celkově se jedná přibližně o 62 km. Je to tedy spojení Koźle, přehrady Ratiboř, stále jsme v Polsku, Bohumína a Ostravy. Skončilo by to v Ostravě ve Svinově.

Tento projekt by obnášel řádově, alespoň podle studie proveditelnosti, 15 miliard korun. Začít by se mohlo stavět v horizontu deseti let s tím, že logicky nezbytně nutná podmínka je taková, že bude pokračovat do Polska, kde jsou ty investice řádově na úrovni 29 miliard. To znamená, celkově by se jednalo přibližně o 45 miliard.

Podmínkou tohoto úseku je rovněž to, že se splavní část Odry v Polsku, což tedy je ve strategickém záměru polských kolegů, takže to na sebe navazuje. Ten projekt se nám zdá realizovatelný, dělatelný. Studie proveditelnosti potvrdila to, že dává smysl. Pomůže to regionu, pomůže to i v oblasti zaměstnanosti, protože je třeba si uvědomit, že region je náročný a velmi citlivý zejména na velké společnosti, velké firmy, které se mohou dostat i s ohledem na ekologické ambice Evropy, na ceny emisních povolenek do určitých problémů.

To znamená, je třeba do toho regionu investovat, je třeba tam připravovat zajímavé ekonomické příležitosti a toto je nepochybně jedna z nich, která je tím regionem velmi vítána. Pochopitelně nebylo by to jen o ekonomice, energetice, hospodářství, ale i o vodním hospodářství. Řeší zadržování vody a podobně.

Takže dostal jsem za úkol jako ministr dopravy v tomto projektu Koźle–Ostrava pokračovat, a to velmi konkrétně. Na polovičku příštího roku musím připravit jasný scénář a harmonogram včetně toho, že začne mezitím fungovat mezivládní komise na úrovni České republiky a Polska.

Takže se ustanoví koordinační komise, aktualizuje se plán územního rozhodnutí a bude řešena celá řada dalších aktů, které jsou v rámci přílohy celého harmonogramu právě této činnosti, respektive této investice z českého úhlu pohledu Ostrava-Svinov – státní hranice.

Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr zdravotnictví pan Roman Prymula.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, my jsme také na vládě jednali o tom, že je třeba realizovat dohodu, která tady byla akceptována už usnesením vlády ze 17. srpna. To bylo usnesení 846, které se týká přistoupení k dohodě Evropské unie se společností AstraZeneca o nákupu vakcín proti covid-19.

Podstata tohoto přistoupení je taková, že Evropská unie nakupuje od této společnosti 300 milionů dávek, které jsou alokovány podle počtu obyvatel na jednotlivé země Evropské unie. Přistoupením k této smlouvě dostáváme garanci, že určitý objem těchto vakcín bude dedikován i pro Českou republiku.

My jsme se rozhodli nevyužít celého nabízeného portfolia, které bylo až ve výši 7,5 milionu dávek, ale nakoupíme pouze tři miliony dávek z toho důvodu, abychom diverzifikovali to naše portfolio. To znamená, abychom byli schopni nakoupit i od ostatních společností vakcínu, abychom se vyhnuli riziku, že některá z těchto společností bude mít problémy třeba se schvalováním, že klinická zkouška nedopadne tak, jak se očekávalo a že budeme záviset skutečně na jediném výrobci.

Tak jak to bylo schváleno, tak já jsem dnes požádal o uvolnění 152 milionů z rozpočtové rezervy, které budou převedeny do kapitoly Ministerstva zdravotnictví, za které nakoupíme právě tyto tři miliony dávek.

Tři miliony dávek znamenají, že pokryjeme 1,5 milionu osob. Ty dávky by měly být podle předběžné smlouvy s Evropskou unií distribuovány do České republiky tak, že zhruba dest procent bude dodáno ještě před koncem tohoto roku, dalších 20 až 25 procent bude dodáno v následujícím prvním čtvrtletí a zbytek té dodávky by měl doputovat do České republiky do konce druhého čtvrtletí.

Ta jednotková cena, to znamená cena za vakcínu, se pohybuje na úrovni 2,9 eura. Nicméně v tuto chvíli ta naše platba je 1,78 eura, protože ten zbytek už byl předplacen v rámci evropsko-unijních mechanismů.

Celá ta strategie vychází opravdu z toho, že chceme zabezpečit dostatek vakcín pro rizikovou populaci zejména. Ta vakcinace bude dobrovolná. To znamená, rozhodně nebude povinná.

Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy. Česká televize, prosím.

Mariana Novotná, Česká televize: Paní ministryně Schillerová, vy jste dnes měli zahájit také debatu o státním rozpočtu na příští rok, tak pokud jste se o tom bavili, tak jak třeba dlouho, jestli už tam byly konkrétní připomínky třeba k posílení příjmové stránky, jak říkal pan Hamáček. Pane Havlíčku, ještě k vám k tomu koridoru Dunaj–Odra–Labe: Myslíte si, že těch 15 miliard je v té současné době dobrá a potřebná investice? A pane ministře zdravotnictví, v Česku dnes začal platit nouzový stav a s ním spojená opatření. Myslíte si, že k těm současným číslům covidu dojde už k nějakému přehodnocení? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já začnu. Debatu o státním rozpočtu na rok 2021 jsme nezahájili. To, že to bylo v programu, bych asi vysvětlila jako úřednický šotek. Na programu to být nemělo. Takže hned na samém začátku jsme se dohodli s panem premiérem, že to stáhnu, a ta debata bude, ude to zařazeno na program, jak se dohodneme s panem premiérem, takže počítám, že na některé z nejbližších vlád. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká toho úseku Koźle–Ostrava, tak za prvé je třeba říct, že my v tuto chvíli uvažujeme, že by se to začalo realizovat někdy kolem roku 2030. To je realistický odhad. Možná by to bylo o rok dříve, o dva, ale rozhodně by to nebylo třeba v příštích pěti letech.

Ta investice je na české straně 15 miliard, na polské straně, jak už jsem říkal 29 miliard. Zájem o to má jak Polsko, tak Česká republika. Čili my do značné míry ani nechceme být ti, kteří by něčemu takovému bránili. Bude se do toho nepochybně investovat až někdy kolem roku 2030 a my dnes nemůžeme abdikovat na investiční projekty.

Ano, jsme v době covidu, je to doba velmi nepříjemná, ale současně ad 1 jsme řekli, že budeme dále investovat, což je mimo jiné vidět i na aktivitách, které dnes a denně představujeme v rámci silniční infrastruktury, železniční infrastruktury, budujeme energetické stavby. To znamená, je to jedna z cest, jakým způsobem udržet nejen hrubý domácí produkt, ale současně i zadávat práci prostě ostatním.

Ale současně už musíme i připravovat projekty, které zde skutečně budou budovat ať už v další generaci, nebo v horizontu skutečně těch deseti let. A vždy, pokud někdo bude mít zájem ten projekt nakonec nezrealizovat a bude třeba situace nedobrá v ekonomice, tak nebude se muset do toho pouštět.

Naší povinností ale je ty projekty připravit, dát jim jízdní řád, nastavit jim parametry a připravit je do té míry, že se následující vlády budou moci rozhodnout, jestli to zrealizují, nebo jestli to realizovat nebudou.

Toto je projekt, který není megalomanský. Toto je projekt, který dává smysl pro celý region. Ten region na tom nemusí být dobře v horizontu deseti let, a pokud tady bude něco takového připraveno, tak si myslím, že to bude prospěšné jak pro naše obyvatele v tom regionu, firmy, podnikatele, tak stejně pro polské partnery.

Takže je to klasický nadnárodní projekt, který navíc bude, pakliže se to bude realizovat, hrazen z nemalé části z evropských zdrojů. Mimo jiné i dnešním usnesením jsem dostal úkol zahájit jednání v rámci zařazení do TEN-T projektu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz…

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Já ještě zodpovím tu část, která se týká nouzového stavu a opatření. Skutečně v tuto chvíli musí dojít v pátek k určitému přehodnocení opatření, která tady jsou už z toho důvodu, že nám řada opatření z toho minulého týdne v podstatě bude končit. Takže já předložím zítra na Radu vlády pro zdravotní rizika kompletní plán opatření, který bude perspektivně zavádět jednotlivé kroky podle toho, jakým způsobem se bude vyvíjet nejen reprodukční číslo u nás, ale celková situace.

Ta opatření budou představena v podobě mírné, které se týkají skutečně tohoto pátku. Tady by neměla být vyhlášena příliš zásadní opatření. Na druhou stanu, pokud by nedošlo k poklesu parametrů, které tady máme, a nadále docházelo k narůstajícímu šíření, tak ten následující pátek by už musela být představena opatření, která jsou už zásadnější.

Každopádně budou také představena také opatření dlouhodobá, která by měla vést k tomu, že ta situace bude stabilizovanější, že nebude docházet k nějakým excesům ve smyslu prudkého rozvolnění a potom zase prudké zabrždění některých segmentů. To znamená, bude snaha, aby ta dlouhodobá opatření, která nejsou zásadní, ale jsou potřebná k tomu, aby stabilizovala ten vývoj.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak televize Prima.

Adéla Jelínková, TV Prima: Dobrý den. Já bych měla nejdřív první otázku na pana ministra Havlíčka, co se týká vyplácení odměn pro horníky v OKD. Kdy by se to mělo vyplácet a z jakých peněz tedy ty výplaty půjdou? Zda je to rezerva nebo je to plánovaná investice? Předpokládám, že asi i to mi budete umět říct. A potom druhá otázka na pana ministra Prymulu: Ve chvíli, kdy tedy nedojde ke zlepšení toho stavu, jak vy říkáte, a příští týden by jste tedy musel přistoupit k těm radikálnějším řešení, přemýšlel jste, anebo vím, že už jste si jednou vyjádřil k tomu, že vypnutí ekonomiky neplánujete na těch čtrnáct dní, ale že by to byla varianta. V neděli v našem diskusním pořadu Partie se pan prezident vyjádřil, že ta drastická opatření on by chtěl. Tak jak vy se na to díváte? Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká těch zdrojů těch příspěvků pro ty propuštěné horníky, tak ty budou pochopitelně okamžitě poté, co oni odejdou. Proto jsme to taky přijali s předstihem. Je to materiál, který jsme předkládali společně i paní vicepremiérkou Schillerovou. Takže půjde to z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, které si to bude nárokovat potom řádně na Ministerstvu financí. Pokud by to chtěla paní vicepremiérka ještě doplnit ...

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, je to tak, my jsme na tom spolupracovali společně. Je tam dosaženo sociálního smíru. My jsme i společně, tady na Úřadu vlády, i s panem premiérem jednali se zástupci odborů. Je to projednáno řádně. Letos ta část, co připadne na letošní rok, bude hrazena z kapitoly MPO a to se týče roku 2021, tak je to řádně v rozpočtu, který byl odeslán na vládu. Dáno do kapitoly MPO.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká těch opatření, tak existuje logicky celá škála, od opatření velmi mírných až po ta terminální opatření prakticky, což je uzávěra podobně, jako se děje v Izraeli nebo v Madridu v tuhle chvíli. Já zatím nepředpokládám, že by bylo nutné sahat k těm opravdu nejtvrdším opatřením, ale záleží na každém z nás, jak ta měkčí opatření budou dodržována, protože ta jsou samozřejmě kalkulována s určitou mírou dopadu na celý vývoj té epidemie. A pokud, dejme tomu, třicet čtyřicet procent populace je nebude respektovat, jak je logické, že by nestačila na to, abychom tu křivku byli adekvátním způsobem schopni korigovat, a pak ho musela přistoupit opatření tvrdší.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz TV Nova.

Simona Šimková, TV Nova: Dobrý den, já bych se přece jenom pana Prymuly ještě zeptala na ta opatření. Mohl byste dát příklad těch úplně nejzásadnějších opatření, ke kterým byste přistoupili, a kde bude ta hranice? Budete to také v pátek představovat? Kdy bude, nebo kdy budete zavádět ta přísnější, kde je ta hranice, kolik denního přírůstku by muselo být, abyste to zavedli? Nějak to upřesnit...

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Hranice tam nepochybně bude, ale jak já už jsem předeslal, budeme to řešit zítra, představíme to na konci týdne. To znamená, teď určitě není doba, abychom diskutovali jednotlivá konkrétní opatření, protože ta pak budou vytrhávána z kontextu a bude to zcela kontraproduktivní.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a další dotaz. ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na jmenování do nových hodností generálů, jestli jste opět probírali návrh na jmenování nebo povýšení pana Koudelky a jestli to vláda navrhne panu prezidentovi? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jmenování generálu bylo v části bez rozpravy, nebyla k tomu tady žádná rozprava, nebyly k tomu žádné připomínky a už tady listujeme...

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Bylo to přijato tak, jak to bylo předloženo. To znamená, ten seznam, ten soupis vlastně těch osobností nebo těch osob, které byly navrženy, tak byl takto přijat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme. Jdou další dotazy? Pokud ne, děkujeme a přejeme hezký den.