Aktuálně

13. 10. 202013:16

Příspěvek premiéra Babiše na konferenci Věda a výzkum 2021+

Předseda vlády Andrej Babiš v úterý 13. října 2020 online přednesl projev na konferenci Věda a výzkum 2021+ zaměřené na výzvy v oblasti vědy a výzkumu a uplatnění žen na poli vědy.

Vážené dámy, vážení pánové,

jsme ve složité situaci a dnes, víc než kdy jindy, se ukazuje, jak jsou výzkum, vývoj a inovace zásadní pro naplňování výzev, které před nás staví současnost a které nás v budoucnu čekají. Jako předseda vlády jsem se proto od roku 2018 ujal předsednictví Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která jako odborný a poradní orgán vlády určuje směřování této oblasti. Naším hlavním cílem je, aby se Česká republika během příštích deseti let zařadila mezi nejinovativnější země Evropy.

Hodně jsme už udělali, ale stále nás čeká spousta práce, a to v mnoha oblastech.

Jednou z nich je i uplatnění žen ve vědě a dosud nedostatečné využívání potenciálu kvalifikovaných žen. Vloni v listopadu jsme se spolu s vicepremiérem pro hospodářství a místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karlem Havlíčkem setkali se skvělou mladou vědkyní Vlaďkou Petrákovou, která tu dnes také vystoupí a která má můj velký obdiv. Je máma čtyř dětí. Před rokem se vrátila z Německa, kde funguje systém poradkyň, jež vědkyním matkám pomáhají. Mají přehled o možnostech hlídání nebo benefitech pro rodiny. 

Slíbil jsem jí, že se věcí budeme zabývat, a to se také děje. 

V lednu byly do Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenovány tři nové členky, významné a uznávané vědkyně či odbornice Jitka Ulrichová, Rut Bízková a Ilona Müllerová. Zastoupení žen v Radě se s jejich příchodem zvýšilo z 0 na 18 %. První dvě jmenované členky Rady odpovídají v Radě mj. za nově ustavenou agendu skloubení vědecké profese a rodičovství a dnes se k tomu vyjádří.

Na vědkyně významnou měrou pamatujeme v nové Národní politice výzkumu vývoje a inovací 2021+ schválené usnesením vlády č. 759 ze dne 20. července 2020.

Národní politika reaguje mj. i na stávající genderové nerovnosti ve vědě a výzkumu a přispívá k jejich odstraňování zejména prostřednictvím Opatření 10 a 12. Jsou to opatření pro růst motivace k výzkumné kariéře, pro získávání a udržení odbornic a odborníků ve vědě a také pro vytváření podmínek ke skloubení výzkumné práce a rodičovství. Nová Národní politika má tedy potenciálně pozitivní dopad na rovnost žen a mužů v České republice.

Součástí mohou být návratové granty, které mají usnadnit znovuzapojení do vědecké práce po absolvování rodičovské dovolené, proplácení nákladů na školky, dětské koutky nebo hlídání dětí v průběhu konferencí nebo oceňování těch vědeckých pracovišť, která pro vědkyně něco dělají.

Při hodnocení podle vládou schválené Metodiky 2017+ by měly být oceněny ty výzkumné organizace, které mají prokazatelný systém řešení pracovních podmínek včetně podmínek pro kombinaci práce a rodičovství.

Národní politika je zastřešující strategický dokument na národní úrovni pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Jsem proto přesvědčen, že to, co obsahuje, bude řádně zohledněno jak v institucionální podpoře výzkumných organizací, tak v národních programech výzkumu i v podpoře z Evropských fondů. K tomu náleží také opatření vedoucí mj. ke snižování genderových nerovností ve vědě, zlepšení podmínek slučitelnosti rodinného a profesního života a podobně.

Andrej Babiš, předseda vlády