Tiskové konference

14. 10. 202013:38

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 14. října 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat ministryni práce a sociálních věcí paní Janu Maláčovou.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Dobrý den, vážené dámy a pánové, nebo hezké poledne. Velmi stručně. My jsme dnes v podstatě schválili, prodloužili, ale také modifikovali program Antivirus, a to režim A. Pouze ale v té oblasti, která se týká těch firem, které jsme z rozhodnutí vlády z důvodu epidemiologických, logicky, zavřeli.

A těmto firmám zpětně od 1. října tohoto roku vznikne, pokud postaví své zaměstnance na překážky v práci, tak vznikne nárok na veškeré personální náklady ve výši sto procent na zpětnou refundaci.

To znamená, že když dám příklad, pokud jsme k dnešku uzavřeli restaurace a ty postaví své zaměstnance na překážky, tak jim uhradíme vlastně až do výše 50 000 korun jako absolutní částka vlastně celou superhrubou mzdu tak, abychom v této velmi těžké situaci těmto firmám – všem, kterých se to týká – pomohli.

Myslím si, že to je to nejmenší, co vláda může udělat. A je to kvůli tomu, že nechceme, aby firmy propouštěly. Chceme stále udržet tu velmi slušnou nezaměstnanost, kterou Česká republika má.

Takže z tohoto důvodu jsme přistoupili k té modifikaci programu Antivirus A pouze u těch uzavřených firem a říkáme tomu Antivirus Plus. Takže tolik ve stručnosti a já asi budu muset utíkat do Senátu. Velmi se za to omlouvám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme paní ministryni Maláčové a pokračuje ministr průmyslu a obchodu a dopravy a vicepremiér pan Karel Havlíček. 

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych rovnou navázal na paní ministryni Maláčovou, která vlastně odprezentovala první část podpory těm, kteří museli zavřít v těch současných dnech, a na to navazuje i program Covid – Nájemné, výzva II.

Zjednodušeně řečeno, budeme pro všechny provozovny, které musí mít zavřeno, ať už se jedná o restaurace, ať už se jedná o provozovatele fit center, provozovatele v oblasti kultury, v oblasti volnočasových aktivit a podobně, čili ještě jednou – ti, kteří mají zavřeno, nebo musí mít zavřeno. Tak všichni ti mají šanci získat, a bude to nárokové, to znamená, kdo zažádá, tak dostane v tomto, pakliže splní samozřejmě ty elementární podmínky, čili že bude v tom segmentu, dostane nájemné, a to v příspěvku padesáti procent po dobu třech měsíců.

To je záměrně, protože je pravda, že předpokládáme, že to uzavření bude výrazně kratší, nicméně my už máme znotifikován program Evropskou komisí právě na padesátiprocentní příspěvek. Proto jsme se rozhodli, že to roztáhneme na několik měsíců, a dokonce jsme se dohodli, že to dáme zpětně, to znamená na měsíce červenec, srpen, září.

Fakticky to znamená, že vlastně okamžitě mohou žádat jednotlivé subjekty o tento příspěvek a dostanou vlastně na měsíc a půl dopředu plné nájemné. Podle našeho názoru je to s rezervou, je to dostačující a je to de facto ze sta procent na 1,5 měsíce nebo tedy z padesáti procent na tři měsíce.

Důležitá zpráva je ještě ta, že jsme to zjednodušili vůči původní výzvě, která byla v těch jarních měsících a v létě, a to tak, že není podmínkou, aby participoval třiceti procenty pronajímatel. Takže dostane se rovnou padesátiprocentní obnos od státu, aniž by se to párovalo s dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem. O to to je jednodušší, o to to bude rychlejší.

Takže zjednodušeně řečeno, všechny zavřené provozovny budou mít zplna hrazeny náklady na zaměstnance – ze sta procent včetně hrubé mzdy, a budou mít zplna po celou dobu uzavírky hrazeny náklady na nájemném, dokonce je tam tedy ještě ta rezerva.

Další program, který byl schválen, je z dílny Ministerstva dopravy a je to dlouho diskutovaný program, který vychází vstříc tzv. zájezdovým dopravcům, čili majitelům autobusů, kteří stojí již několik měsíců, a je pravděpodobné, že v následujících týdnech budou rovněž stát. A jsou to ti, kteří vozí školy, školky, případně jezdí na destinace napříč Evropou.

Je zřejmé, že turistický ruch a pochopitelně i ruch z oblasti edukačního, školského atd. je minimální, tím pádem oni musí splácet leasingy, musí splácet dlouhé splátky a nemají prakticky žádné tržby. Jim jsme alokovali jednu miliardu korun

Tato jedna miliarda korun bude pro dopravce, kteří budou splňovat kritéria tzv. Euro 2 až Euro 6, což fakticky znamená, že dostanou všichni dopravci podle toho, jestli má autobus starší či mladší podle tedy ekologické zátěže, a je důležité říct, že se to bude řídit tzv. příspěvkem na sedačku. Proto se tomu říká sedačkovné. A to se poté následně vynásobí počtem dnů, kdy ten autobus stál, a ty počty dnů se vztahují k té první vlně, to znamená, vztahují se k tomu nouzovému stavu v jarních měsících.

Takže to je poměrně významná pomoc, která zachrání podle našeho názoru živnosti a podniky přibližně dvou tisíc podnikatelů, zejména rodinných podnikatelů.

Další velmi důležitá podpora, kterou jsme schválili a která se opět týká té zasažené části zejména v těchto týdnech, tak je program Covid – Kultura, kterým navazujeme na původní program Covid – Kultura, který už byl schválen v průběhu léta. Nicméně je to program, který byl koncipován a připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem kultury v úzké spolupráci s kulturní obcí, s majiteli malých divadel, s majiteli malých klubů, s aktéry v oblasti kumštu, hudby, v oblasti divadelní, v oblasti organizace festivalů a podobně.

Tento program bude mít alokováno 750 milionů korun a je postaven tak, že struktura nákladů, které si mohou vykompenzovat jednotliví aktéři, je výrazně širší, než jak byla v těch letních měsících. A ještě včera jsme jednali prakticky se všemi hlavními zástupci kumštu a bylo to takto odsouhlaseno a přivítáno. Pan ministr Zaorálek určitě řekne ještě více k tomu.

A poslední program, který byl schválen a který se bezprostředně rovněž týká aktivit, které jsou v danou chvíli nerealizovatelné, tak to jsou aktivity v oblasti sportu. Byl schválen program Covid – Sport II. Tento program bude operovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Národní sportovní agenturou, s panem Hniličkou a jeho týmem.

Program je zaměřen ad jedna na kluby, jako jsou fotbalové kluby, jako jsou hokejové kluby, basketbalové, házená, volejbal a podobně, na společnosti, které jsou aktivní, ať už na úrovni druhé ligy nebo na úrovni první ligy. Jedná se o více než sto regionálních klubů, nicméně vždy je zastropována maximální výše.

Zjednodušeně řečeno kluby, které jsou v té druhé lize nebo v té první lize a nejsou, řekněme, tak bohaté, tak budou mít výrazně větší podíl těch kompenzovaných nákladů než ty kluby, které jsou špičkové. Myslíme si, že je to spravedlivé, a je to tedy pro toho, že kdo není úplně tím nejvýznamnějším, ať už v rámci České republiky nebo v rámci evropských soutěží, tak bude mít procentuálně vyšší částku.

No a současně se podpořil sport na úrovni organizací, aktivit a akcí typu maratony, typu aktivity spojené prostě s různými závody, které jsou jednorázové a které pochopitelně opět nemohou být realizované, a nepochybně všichni ti, kteří je připravovali, tak měli velké množství nákladů, a částečně se tedy tyto náklady budou proplácet.

Jinými slovy investujeme do rozvoje výkonnostního hokeje, volejbalu, fotbalu, ale i všech akcí, které jsou takto organizovány a které nemají ten charakter klasického ligového scénáře. Alokace do tohoto programu je 500 milionů korun a odpovídá to tomu, že nemohou tyto subjekty prodávat vstupenky, nemohou být aktivní, přesto mají poměrně velké náklady, mimo jiné i s tím, aby udrželi prostě svoje nižší soutěže.

Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiérka a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Takže dobrý den. Já bych chtěla uvést opatření z rezortu Ministerstva financí. Dnes jsem získala mandát od vlády, abych podepsala takzvaný generální pardon pro podnikatele zasažené opatřeními vlády. To znamená odložení veškerých plateb, které spadají do období nouzového stavu až do konce roku.

Je to DPH, jsou to zálohy na dani z příjmu a zálohy na dani silniční. Generální pardon teď finalizujeme. Ještě jsme ho konzultovali se svazy a komorami. Podepíšu ho dnes v odpoledních hodinách s okamžitou účinností od zítřka. Takže se odloží těmto postiženým segmentům ekonomiky, které jsou vyjmenovány v opatření Ministerstva zdravotnictví, máme to už uvedeno i v tiskové zprávě Ministerstva financí, já je nechci všechny vyjmenovávat, tak se odloží splatnosti DPH, splatnost záloh na silniční dani a na dani z příjmu.

Tím generálním pardonem vlastně prominu veškeré sankce, které by případně z těchto pozdních podání vyplynuly. Aby bylo odlišeno ale pro Finanční správu, kdo spadá do tohoto generálního pardonu a kdo ne, tak jsme udělali tu nejjednodušší formu formální. Stačí obyčejný e-mail, který podnikatel pošle na Finanční správu, a tam sdělí, že se na něj vztahuje generální pardon Naprosto jednoduché sdělení. Nebudeme nic formálního vyžadovat, abychom nezatěžovali podnikatele, kteří jsou těmito opatřeními vlády zasaženi.

Chci připomenout, že celá řada opatření, a je to také v tiskové zprávě Ministerstva financí, zůstala v platnosti, je účinných a mohou být využita. Například institut zpětného uplatnění ztráty. To znamená, je-li podnikatel ve ztrátě, už si ji odhadl teď do daňového přiznání na daň z příjmu, které podával v té odložené lhůtě v srpnu, 16. srpna, a měl v předcházejících letech daňové povinnosti, může si to započíst a získat vlastně peníze zpět. Finanční správa dnes informovala, že všechny tyto případy bude procesovat přednostně. To znamená tak, aby se dostaly peníze podnikatelům co nejrychleji.

Pořád platí mimořádná opatření už z jarních měsíců, kdy byl nouzový stav. To znamená plošné prominutí správního poplatku za podání individuální žádosti na finanční nebo celní úřad, které se týkají prominutí úroku z prodlení, prominutí úroku z posečkání, prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení nebo vrácení daní při dovozu, prominutí celního nedoplatku, potvrzení bezdlužnosti. Všechny tyto správní poplatky jsou i nadále osvobozeny.

Platí dále plošné prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků, ať už je to dodání zboží, ochranné pomůcky, testovací soupravy, dodání zboží k výrobě dezinfekce nebo dodání zboží zdravotníkům nebo složkám integrovaného záchranného systému.

Nadále i ti ostatní, kteří nebyli přímo postiženi vládními opatřeními, ale dostali se do problémů, tak nadále platí možnost využívat individuální nástroje. To znamená, požádat si o posečkání, požádat si o prominutí příslušenství daně. Je to bez poplatku a Finanční správa zohledňuje jako speciální důvod koronavirovou krizi a problémy s tím spojené. Mohou požadovat posečkání nebo rozložení na splátky, požadovat snížení, zrušení záloh nebo navrácení vybraných lhůt, předešlý stav nebo individuální prominutí. Toto se týká všech těch ostatních, na které nebude dopadat generální pardon.

Znovu připomínám, že jsme snížili sazby DPH u postižených segmentů, ať už to byly stravovací služby, ubytovací, kulturní, provoz lyžařských vleků, vstup na sportovní akce, které teď tedy jsou znemožněny. Ale to vše, připomínám, že pořád zůstává už trvale v platnosti. Snížili jsme daň silniční u vozidel nad tři a půl tuny o deset procent.

Zrušili jsme daň z nabytí nemovitých věcí, což má samozřejmě pozitivní vliv na trh s nemovitostmi a přináší to výraznou úsporu. Také to už je v účinnosti. A jednáme a předpokládáme zrušení superhrubé mzdy od příštího roku. Ale samozřejmě nejdůležitější je to, že vydám dnes generální pardon, kterým odložím všem, kteří byli postiženi vládními opatřeními, daně splatné od začátku nouzového stavu až do konce roku.

Ještě chci připomenout, že dnes jsme se dohodli na vládě, a my na tom pracujeme na Ministerstvu financí, bude to předmětem mimořádné vlády, která bude v pátek od 13 hodin. Dohodli jsme se, že podnikatelé, osoby samostatně výdělečně činné, případně malá s. r. o., z nichž nikdo nedosáhne na program Antivirus, protože nemají zaměstnance, tak připravíme a v pátek předložím na vládu, speciální kompenzační bonus za celou dobu uzavření těch jejich činností nebo omezení činností vládními nařízeními.

Kompenzační bonus bude ve výši 500 korun denně, tak jak to bylo na jaře. Ale připomínám, bude se to týkat pouze podnikatelů, kterým jsme zamezili a zabránili v činnosti. Například majitel hospody, který nemá žádné zaměstnance nebo nečerpá Antivirus, případně jednatel s. r. o., který také nemá zaměstnance, nečerpá Antivirus, a ještě zdůrazňuji, musí se jednat o převážnou činnost, musí mít převážné příjmy z této činnosti. To znamená, převažující příjmy jsou z této podnikatelské činnosti, které jsme mu zamezili. Takže toto bude legislativní návrh, který předložím v pátek ve 13 hodin na vládu a předpokládám jeho navržení a schválení ve stavu legislativní nouze.

Další věcí, kterou chci v pátek předložit na vládu, bude prodloužení takzvaných státních záruk u programu Covid III. Teď o tom jednáme s rezortem MPO, zítra mám velký videokonferenční rozhovor se zástupci bank, s Českou národní bankou.

Chceme, protože on končí na konci roku, víte, že díky němu mohou dosáhnout podnikatelé na provozní úvěry do padesáti milionů. Ti, kteří jsou do 250 zaměstnanců, tak mohou získat devadesátiprocentní záruku státní, což je až 45 milionů. Ti, co jsou nad 250 zaměstnanců, tak osmdesátiprocentní státní záruku, což je zhruba 40 milionů. Končí to na konci roku.

Evropská komise dnes sdělila, že prodlouží výjimku na tyto programy do poloviny příštího roku. Takže já chci navrhnout novelu tohoto zákona v tom duchu, aby pokračovaly v příštím roce. Chci, aby se týkal nejen provozních úvěrů, ale i některých typů investičních úvěrů. O tom budeme zítra jednat s bankami a počítám s tím, že ten návrh předložím také v pátek na vládu. To jsou asi nejdůležitější věci.

Víte, že jsem informovala, že mám také videokonferenční jednání v pátek dopoledne stran EET. Protože EET by mělo vstoupit v účinnost 1. ledna 2021 a chci se bavit se všemi zástupci svazů a komor, jak oni se na to dívají a jak to vnímají, protože dlouhodobě byli podporovateli tohoto nástroje.

Takže to jsou všechno témata, která musíme dořešit tento týden, a dvě z nich, možná tři, jsou legislativního charakteru, takže musí být poslány do Parlamentu s návrhem na projednání v legislativní nouzi. Takže děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministr kultury pan Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuju, také vám přeji dobré odpoledne, dámy a pánové. Zaregistroval jsem v posledních dnech takovou výhradu, že jsme vyhlásili nouzový stav, omezili činnost, a dokonce někdy zastavili činnost, která je spojena s publikem a se sdružováním lidí, a že jsme nepřišli s tím B, s tím, jak nahradíme a jak budeme řešit výpadky, které tím vznikají.

Takže já jsem rád, že dnes vláda projednala Covid – Kultura II, že jsme s ministrem průmyslu panem ministrem Havlíčkem dnes dostali schválený text zákona, výzvy, kterou zítra vyhlašujeme, takže myslím si, že to je v tomhle docela rychlé, že zítra vyhlašujeme výzvu, která se týká toho segmentu kultury, který nemáme ještě stále dostatečně pokrytý, protože z Ministerstva kultury jsme schopni dnes pomáhat, máme nástroje pro příspěvkové organizace, pro neziskové, ale zůstává tady ten segment kultury ziskové, a právě toho se bude týkat a týká ona výzva Covid – Kultura II.

Ta je koncipována nyní takovým způsobem, že se bude snažit pokrýt marně vynaložené nebo uhradit marně vynaložené výdaje těm, kteří podnikají v oblasti kultury, a to takovým způsobem, že těmto podnikatelům se budeme snažit pokrýt až padesát procent uznatelných výdajů za přesunuté nebo zrušené kulturní akce, které připravovali, a až osmdesát procent uznatelných výdajů za kontinuálně vyvíjenou činnost.

To znamená, je tu i posun v tom, že jsme připraveni i provozní náklady do určité míry hradit, do určité samozřejmě výše stropu do té maximální sumy, kterou bude možné vyplatit. Takže týká se to jak lidí, kteří připravují kulturní akce, které byly zablokovány a které se konat nebudou, a výdajů, které tím pádem marně na ně vynaložili.

A pak je to druhá důležitá oblast, kterou tato výzva bude pokrývat, a to jsou jednotlivci. Jednotlivci, kteří nejsou zaměstnáni, a přece se pohybují v kultuře a žijí dlouhodobě ze zakázek, které získávají v oblasti kultury. To znamená hudebníci, tanečníci, jsou to tisíce těch, kteří dnes také vlastně vytvářejí významné zázemí a podhoubí české kultury a pro které vlastně jsme se dohodli, že na základě poměrně jednoduchého dodání dokladů, ve kterém doloží svou kulturní historii, dodají kulturní CV a doloží to, že se skutečně živí zásadně v této oblasti, tak jim bude vyplacen příspěvek 60 000 do konce roku.

Je to v podstatě příspěvek, který by měl pomoci tomu, aby ti dotyční nebyli nuceni tuto oblast, ve které působí, mají v ní určité schopnosti, často výjimečné schopnosti, aby ji nemuseli opouštět, protože by se museli začít živit v nejbližších dnech jinak.

Takže je to pomoc tomu, abychom nepřišli o celou řadu profesí, činností především uměleckých, které pokud bychom nechali tak bez pomoci, tak bychom o ně postupně přicházeli.

Tato skupina lidí v té první polovině roku při tom prvním uzavření dostala často dvakrát bonus, dostala odpuštěné sociální a zdravotní pojištění, zhruba asi bych to spočítal na 70 000. Nyní dostanou 60 000 do konce roku vzhledem k tomu, že znovu dochází k zablokování jejich činnosti a k nemožnosti ji vykonávat. Přicházejí o toto živobytí a zasloužíš si tady tuhle podporu.

Takže já jsem přesvědčen, že tahle pomoc přichází včas, a máme na ni 750 milionů korun. A pokud by se ukázalo, že je to nedostatečné, tak mám také slib z úst premiéra, mluvili jsme o tom na vládě, že se budeme snažit tu částku navýšit, kdyby se ukázalo, že je nedostatečná.

Ta pomoc, kterou jsme dnes schválili, se týká, takto jsme se dohodli, oblasti živého umění. Takže vlastně neposkytuje nebo není, netýká se oblasti filmu, audiovizuální tvorby. Ale já jsem dnes na vládě řekl, že už příští týden na vládě chci předložit návrh, kde bych předložil materiál pomoci právě pro oblast audiovizuální tvorby, artových kin. To znamená, tento segment se pokusím pokrýt určitou sumou a určitou formou pomoci na příštím jednání vlády. Takže tohle se do toho nevešlo, ale myslím na to a věřím, že se to příští týden podaří schválit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat, jestli jste se nebavili o možnosti odpuštění odvodů na sociální pojištění firmám do padesáti zaměstnanců. To je totiž možnost, po které se často volá, protože se mluví o tom, že je to nejjednodušší, co lze udělat. A pak mám ještě dotaz k tomu speciálnímu kompenzačnímu bonusu. Ten bude platit odkdy? Bude platit od té doby, kdy byly provozovny uzavřeny? Od té doby, kdy jste jejich činnost omezili? Protože například bary byly omezeny otevírací dobou. To znamená, že byly omezeny z té větší části, možná i více než restaurace. A dokdy to hlavně také bude platit? A jestli máte odhad, kolika lidí se to bude týkat tento bonus.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Prvně odpovím na ten váš první dotaz. To se ptáte na takzvaný Antivirus C. Dnes jsme to neřešili. Ta debata se vedla už dříve a musím říct, že se tady vzácně shodujeme i s mojí kolegyní. Ona to teď nemůže potvrdit, paní ministryně, protože šla do Senátu, že nechceme, nepodporujeme to plošné prominutí odvodů, protože se týká všech.

Je to velký zásah do sociálního systému. Je to poměrně hodně peněz, které potom v tom sociálním systému chybí na důchody a je to vlastně, je to prominutí – vy nemůžete prominout jenom někomu. Prostě je to prominutí plošné, takže my se k němu nekloníme.

Já jsem velmi aktivně dnes podpořila ten Antivirus A Plus, jak s tím přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Myslím si, že to je správná věc. V podstatě my prodloužíme ten stávající Antivirus A s tím, že zachováme stejné parametry u takzvané karantény. Tam to zůstane stejné. To znamená, hradíme 80 procent toho vyplaceného – to, co vyplácí vlastně zaměstnavatel. On vyplácí, tuším, 60 procent a my z toho hradíme 80. Ale u té druhé části, která se týká vlastně uzavření provozu, zamezení práce, tak tam budeme my hradit vlastně 100 procent té kompenzace, kterou provádí zaměstnavatel.

Myslím si, že je to elegantní, že to je u těch provozů, kde jsme zamezili činnosti, elegantní, je to čisté. Je to prostě nejrychlejší pomoc, navíc už zavedená. Takže tolik asi moje odpověď na tu první část otázky.

Na druhou část otázky – teď to finalizujeme. Děláme na tom od včerejška od večera. Já jsem dnes teprve získala mandát vlády to předložit. Počítáme s tím, že se to bude týkat všech, kterým jsme právě nějak zamezili tu činnost. To znamená, že my to budeme datovat možná od nouzového stavu, uvidíme, od toho zamezení činnosti.

Nebo prostě my jsme i ten kompenzační bonus neměli nastavený plošně stejně na jaře. My jsme ho měli nastavený na 500 korun denně. A když někdo třeba čerpal podporu v nezaměstnanosti, tak za ty dny ho nedostal a dostal ho třeba za ty zbývající. Takže určitě toto jsou věci, které teď ještě finalizujeme.

Já mám zítra svolaný videokonferenční rozhovor – to se mi velmi osvědčilo na jaře – se všemi svazy a komorami, abychom si vyladili případně nějaké nedostatky, které oni tam uvidí. Ale chci připomenout, že úplně to bude postaveno na podobném principu, jenom to bude úžeji zaměřeno. Ten počet lidí já nevím, jestli budeme schopni vám odhadnout. Rozhodně bude mnohem menší, zásadně menší, než tomu bylo na jaře, kdy to dostali téměř všichni.

Takže bude zaměřen tímto směrem. A zase ještě tam bude, aby to byla převažující činnost. To znamená, když dám vám příklad – někdo, kdo je například zaměstnanec, třeba učitel, mám případy ze života, a kromě toho někde provozuje na vesnici posilovnu, kterou jsme mu zavřeli, ale ty příjmy u něho z té posilovny nejsou převažující, tak tam samozřejmě k tomu se nekloníme. Musí to být lidé, kteří jsou závislí na těch příjmech z té živnosti, kterou jsme jim vlastně zavřeli.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz – tak ještě jeden Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A tedy tito lidé se budou také hlásit na finanční správu pomocí e-mailu? Takto to bude fungovat?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, určitě. Ten e-mail se velmi osvědčil. Bude možná ten formulář, ale už po mně chcete technikálie, které teď v těchto hodinách se rodí tak, abychom to v pátek mohli schválit. Určitě využijeme všechnu tu dobrou praxi: Finanční správa, možnost e-mailu – to znamená všechny možnosti, ale i toho e-mailu. To nakonec se ukázalo, že přes šedesát procent těch lidí požádalo e-mailem.

Ten formulář možná mírně tam bude o nějakou kolonku navíc, aby prostě zatrhli, že je to u nich převažující činnost, což si nakonec Finanční správa může ověřit z daňového přiznání. Takže ten princip bude úplně stejný. Je to osvědčený dobrý princip.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A jenom tedy úplně poslední dotaz, jestli jste se na vládě dostali k diskuzi, kdy se otevřou první stupně základních škol, protože se tam zdají být po včerejšku nějaké zmatky. Jenom mě zajímá, jestli jste o tom jednali, protože přece jenom jste, předpokládám, jednali všichni ministři. Pan Prymula včera uváděl, že by se na začátku listopadu školy měly stoprocentně otevřít. Na druhou stranu ministr školství uvádí, že pokud bude to reprodukční číslo stále 1,5, tak se školy neotevřou. Dotkli jste se toho dnes?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne. Dnes jsme se toho nedotkli. Dnes to nebylo předmětem jednání. My jsme měli tolik bodů, že toto skutečně – a nevidím ani důvod, proč by to dnes předmětem jednání mělo být. Za sebe říkám, že bude důležité, k čemu se přikloní ministr zdravotnictví. A v tuto chvíli pro mě platí to, co bylo řečeno v tom zásadním opatření.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz televize Nova prostřednictvím videokonference.

Jan Socha, TV Nova: Dobrý den, doufám, že se slyšíme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, slyšíme.

Jan Socha, TV Nova: Já bych měl dotaz na pana vicepremiéra ještě k těm opatřením, která vlastně dnes začala platit. Jestli jste jednali i o tom – i třeba během včerejška – jestli máte scénář v případě, že by to reprodukční číslo nekleslo do konce října. Takže by se přistoupilo k lockdownu. Koneckonců včera to řekl v televizi sám ministr Plaga, že by taková varianta mohla nastat. A pak bych měl ještě dotaz na pana ministra kultury Zaorálka. Evropská unie vyčlenila peníze, mělo by se jednat o 200 miliard, na obnovu kultury. Dvě procenta by měla dostat Česká republika. Tak jestli vám to přijde jako velká a dostatečná podpora, anebo i v rámci toho programu COVID – Kultura, tak jste chtěl, pane ministře, vyjednat těch peněz více na podporu právě umělců. Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká kompenzace těch nákladů, tak my jsme jasně řekli, že ty provozovny, které budou uzavřeny, tak jednoznačně dostanou pokryty ty nejhlavnější náklady, a to ve výši sto procent. To tady historicky nikdy nebylo a určitě si vzpomínáte, že k takovému kroku jsme nepřistoupili ani v těch jarních měsících.

Nicméně dnes jsme rozhodli o tom, že se nepůjde tou plošnou podporou, pochopitelně, půjde se pouze po ty segmenty, ale tam se zase půjde důsledně. To znamená, ať už se jedná o restauraci nebo se třeba jedná o nějaké fit centrum nebo nějakou kulturní aktivitu, tak budou mít ty nejhlavnější náklady na lidi placeny ze sta procent, a to po celou dobu, dokud budou mít uzavřeny svoje provozovny.

V tuto chvíli pochopitelně předpokládáme, že to bude do doby, jak bylo stanoveno, respektive po dobu nouzového stavu. Ale věříme tomu, že po tom druhém se to opětovně rozjede. Pokud ne, tak musíme opět sednout a řešit dál.

Co se týká kompenzace mezd, je to jasné. Co se týká kompenzace nájemného, dali jsme tam dokonce rezervu, protože to nájemné si může vyčerpat za celé tři minulé měsíce, i když samozřejmě mohlo fungovat v těch měsících. Bude se to vztahovat pochopitelně jakoby k těm následujícím třem, ale chtěli jsme, aby měl ten cash flow okamžitě.

A protože jsme to stanovili na dobu třech měsíců na 50 procent, tak tam má de facto na jeden a půl měsíce náklady plně hrazené s tím nájemným. Takže má tam rezervu minimálně 14 dnů. Navíc tedy dostane ty zdroje a věřím, že do té doby se to rozjede.

No a co se týká těch ostatních opatření, tak nelze zapomenout ještě na to, co zde představila paní vicepremiérka. To znamená odklady víceméně těch důležitých plateb, které jdou za Finanční správou. Takže v tuto chvíli by neměli být pod extrémním tlakem.

Samozřejmě, že jim nejsme schopni uhradit prostě ušlé zisky, ale to, že jim hradíme hlavní náklady – a není to pouze náš názor – my jsme toto detailně projednávali s těmi hlavními aktéry, a to jak tedy s Asociací hotelů a restaurací, pan Stárek, tak s Asociací malých a středních podniků a živnostníků, platformou Moje restaurace, pan Kastner, tak s Hospodářskou komorou, která jim vytváří další zázemí, konkrétně s panem Dlouhým. Jednali jsme o tom nonstop v posledních dvou dnech a toto je výsledek a do značné míry i jejich přání.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Ještě na tu otázku, která se týkala stanoviska Evropské unie a prostředků pro kulturu. Já jsem se ještě teď naposled účastnil jednání ministrů kultury států Evropské unie, tak jsme se shodli na tom, že je třeba, aby i plány obnovy a ty evropské prostředky právě směřovaly významně také do kultury, protože dá se říci, že kultura opravdu utrpěla úder celoevropsky. Sedmdesát procent výkonu kultury kleslo a je evidentní, že na to, aby nějakým způsobem mohla být zase oživena, tak je nutné na to mobilizovat prostředky, nebo dojde k její v podstatě devastaci.

Takže já vítám i ta stanoviska, také z posledních dnů stanovisko Evropského parlamentu, podpory investic právě v oblasti kultury. No a my máme – diskutujeme – Národní plán obnovy v České republice. Zrovna tady s panem ministrem Karlem Havlíčkem vlastně nad tím trávíme včerejšek, dokonce i dnes na vládě se o tom mluvilo a já se snažím právě ty prostředky na kulturu, kreativní oblast, které je možné čerpat tímto evropským programem, maximálně získat, a dát tím pádem i šanci obnově kultury.

A to jak třeba kulturních center, investic do kulturních center, protože po tom byla velká poptávka. A dát určitou injekci a vytvořit podmínky pro určitý reset v těch dalších měsících pro to, aby kultura nemizela z našeho života a neukázalo se, že ta covidová krize by ji dramaticky poznamenala.

Myslím si, že je to teď zájem každé země, aby v této oblasti se nestala outsiderem, a já vítám tyto iniciativy Evropy i ty peníze z Evropy a snažím se maximálně vytvořit podmínky pro to, abychom se k nim dostali. Myslím si, že ta absorpční schopnost je velká. My dnes tady opravdu víme, co s tím dělat, a ta oblast si dnes už dlouho zaslouží takovéto investice.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz televize Prima. 

Vítězslav Komenda, Televize Prima: Dobrý den, já bych se chtěl, prosím, zeptat paní ministryně financí k tomu Antiviru typu A, jestli se to bude vztahovat i na restaurace, kterým byl omezen provoz, musely zavřít, ale třeba se rozhodly pro okénkový prodej. Tak jestli i ty budou mít nárok na kompenzace? Moc díky.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak my jsme toto téma debatovali. Víte, princip Antiviru jsou vlastně překážky. To znamená, že jestliže překážka je buď tedy ze strany karantény, tam to zůstane do konce roku, tam, když je nařízená karanténa je tam těch 80 procent, není co řešit. A víte, že ten Antivirus se týká buď zavření, nebo v důsledku vládních nařízení zásadního omezení, takže jestliže jim zůstalo pouze okénko, tak museli samozřejmě valnou část lidí poslat na překážky, a pokud je nepropustili a ty lidi dále platí, tak my budeme vlastně po tu dobu, co to omezení díky těm vládním opatřením v důsledku pandemie mají, tak my budeme těmto lidem, samozřejmě za tu část lidí, které pošlou na překážky – jestliže nechají někoho u okna a ten pracuje, tak ne, ale za ty lidi, co pošlou na překážky, v důsledku vládního opatření, oni museli omezit ten provoz, nechat jenom to okénko, tak za ty budeme vlastně hradit Antivirus ve 100 procentech ze super hrubé. To znamená, dá se říct celou tu výši, kterou oni kompenzují.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz ČTK.

Radek Doležal, ČTK: Dobrý den, já bych se zeptal na ten Plán obnovy, respektive návrh Plánu obnovy, o kterém mluvil už pan ministr Zaorálek. Zeptal bych se na to pana vicepremiéra Havlíčka. Jestli teda byl tenhle návrh na těch 182 miliard vládou schválen, případně kdy to máme poslat do Bruselu, protože jestli mám správné informace, tak máme, nebo měli jsme to tam poslat do zítřka?  

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, co se týká Plánu obnovy, tak pan premiér bude mít v rukou tento zatím návrh plánu, protože my jsme dnes velmi dlouze diskutovali i se zástupci Evropy, nebo respektive konkrétně s paní Hrdinkovou, která vlastně to má do značné míry ve své gesci, a nebylo nezbytně nutné, aby my jsme dnes tento materiál, který není ještě finálně hotový, schvalovali, a to čistě z toho důvodu, že to po nás nikdo nechce.

Pan premiér tam jede na konzultace, které budou neformálního charakteru, tak jako zahájily už i některé další země. Budeme první, kdo bude mít v rukou tento ucelený materiál čili k tomu 15. budeme v té skupině těch prvních zemi. Ale k tomu není nezbytně nutné ho schvalovat čistě z jednoho důvodu.

Ten materiál má v současné době v sobě alokováno 40 + 65, čili přibližně 105 miliard korun nadpožadavku jednotlivých aktérů, jednotlivých rezortů, a to, do jaké míry se budeme přiklánět k těm nadpožadavkům, bude právě vyplývat z těch předběžných konzultací právě na té úrovni Evropské komise.

To znamená, my jsme velmi pragmaticky dnes nediskutovali to, jestli je důležitější požadavek na oblast třeba rekvalifikací nebo oblast vzdělávání nebo oblast digitalizace nebo oblast kreativní kultury nebo oblast vědy a výzkumu, teď jsem jenom v rychlosti představil část těch nadpožadavků, které byly, protože nepochybně všechny z nich mají určitý smysl, a budeme to řešit opačně.

 Že vlastně s tím plánem tak, jak je dneska postaven, pan premiér začne vyjednávat. K tomu nepotřebuje  schválení vlády, s tím, že tak, jak budou zpětné reakce, tak postupně budeme vlastně odškrtávat a redukovat ten plán až na těch 182 miliard.

Máme na to čas vlastně až do konce dubna čili nejsme pod žádným tlakem, ale důležité je, že dnes ten materiál jede do toho Bruselu a že je vlastně nad čím jednat.

Radek Doležal, ČTK: Jestli ještě jenom můžu k tomu doplňující dotaz: Znamená to tedy, že teď je v něm, vy jste o tom i hovořil jakoby nadalokováno, že tam je jakoby v tuhle chvíli poptáváno z české strany víc miliard, než jakoby máme z té Evropy k dispozici, a na základě pak právě konzultací s Bruselem, a tak se postupně budou ty projekty škrtat. Chápu to správně?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Přesně tak, protože ono to není ani teď úplně o škrtání projektů, jako o alokace zdrojů do určitých oblastí. My tam máme šest oblastí od digitalizace přes infrastrukturu hmotnou, zejména chytrou infrastrukturu – to jsou dekarbonizace, ekologizace atd., voda, životní prostředí atd. – dále oblast vzdělávání a trhu práce, je tam oblast vědy, výzkumu a inovací a oblast zdraví, a my jsme do nich naalokovali v tuto chvíli řádově 200 miliard korun.

To jsou ty nadpožadavky vůči těm 180, takže je tam přibližně asi 100 110 necelých miliard nadpožadavků. No, a protože nechceme jednoznačně ukazovat: Toto je lepší a toto je horší, tak si vyslechneme tu reakci zpětnou a podle toho budeme vlastně postupovat. De facto, my jsme zvolili úplně stejný postup jako ostatní země.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já k tomu možná řeknu takovou poznámku, že si myslím, že to je dost důležitá debata i pro nás na vládě, kterou vedeme nad tímto Národním plánem obnovy, protože ono to není jenom rezortní boj, že bychom se tam jenom prali každý rezort o svoje, protože jakkoliv si třeba já myslím, že ta oblast kreativní a kultury je významná, tak jde o něco víc.

Jde o to vlastně najít shodu v tom, co jsou skutečně strategicky zásadní věci, které by měly se podpořit a posílit, když mluvíme o Národním plánu obnovy. Protože je evidentní, že tato situace dnes dává příležitost a šanci si říci, kam položit ty hlavní důrazy při obnově země.

A to je třeba právě tahle debata, kterou já sám také pokládám za strašně důležitou, protože není možné honit nekonečné množství zajíců. Proto ta debata není jednoduchá, a proto, řekněme, i to, co se posílá, je tak široké, protože ta debata i tady na naší straně vlastně trvá. O tom, co jsou ty priority, co jsou ty hlavní strategické směry, kterými se vydat v Národním plánu obnovy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, další.

Radek Doležal, ČTK: Nicméně program REACT, který předkládalo MMR, to je ta miliarda do toho současného IROP, to dnes vláda schválila?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, REACT byl schválen. Protože tam to bylo nezbytně nutné, aby byl schválen, ale u Plánu obnovy to není nezbytně nutné. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, další dotaz Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, já se pro začátek omlouvám, ale mně nešel zvuk začátku tiskové konference. Takže doufám, že nebudu trochu jako žák Plha, ale chci se zeptat, jak to vypadá s ošetřovným pro OSVČ? Já vím, že jste to dnes asi neřešili, ale myslím si, že je asi čas to asi začít řešit, když teď jsou školy plošně uzavřené. Děkuju vám.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: My to budeme řešit na páteční vládě, kde máme vlastně vůbec celý balíček i pro OSVČ, a chceme, aby všechno bylo děláno komplexně. Takže tak, jak vlastně budeme předkládat, paní ministryně financí, její programy pro podporu OSVČ, tak určitě u toho otevřeme i ošetřovné. Ono úplně teď se nejedná o nějaké závratné částky. Jednalo by se řádově o deset dní po 400 korunách, takže se jedná o 4 000 korun na živnostníka. Nicméně s ohledem na to, co všechno pro ně otevřeme, se o tom budeme bavit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, slyšíme se?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Slyšíme se.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Chci se zeptat na dvě věci: Jednak zdali vláda uvažuje, nebo dokonce jestli o tom nejednala, zdali pomůže i těm podnikům, restauracím, pro které dnes vyhlášená pomoc třeba nebude stačit a jejich ztráty na tržbách či ziscích budou takové, že by to mohlo vést k jejich likvidaci. Vím, že už zaznělo, že by se mohli obracet třeba na města nebo na kraje, tak jestli v tomto se něco mění. A druhý dotaz, zdali vláda uvažuje také o prodloužení moratoria na odklad splátek.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak asi odpovím, když tak mě doplní pan vicepremiér Havlíček. K vašemu prvnímu dotazu, já si myslím, že připravujeme Antivirus, připravujeme, ten jsme dnes dokonce schválili, kompenzační bonus, připravujeme Covid – Nájemné, celou řadu dalších věcí, Covid – Kultura, to také zasáhne část věcí. Vy se ptáte třeba na restaurace, ta debata už tady byla na jaře.

My těžko můžeme kompenzovat nějaké ztráty na ušlém zisku. S čím to srovnávat? S dobou konjunktury? To prostě není vůbec nějak jednoduché. Takže prostě sanujeme to takto tímto způsobem, abychom jim pomohli v rámci tedy těch nastavených programů, a hlavně těch, které už jedou, tak, aby to bylo okamžitě spustitelné.

Co se týče moratoria na splátky, já mám zítra ráno od 7.30 velký videocall se zástupci bank. Budu se s nimi tedy bavit především o prodloužení zákona o státní záruce týkající se programu COVID III, ale samozřejmě otevřu i toto téma, protože dostávám různé názory a různé podněty od občanů. Otevřu to.

Zatím mám předběžné signály, že banky v tom nechtějí pokračovat, že pro to mají nějaké argumenty, nějaká čísla. Takže já určitě to téma otevřu a v tuto chvíli prostě budeme o tom zítra debatovat i zástupci České národní banky. Takže teď to na stole aktuálně není. Víte, že to končí teď na podzim tuším na konci října.

Ještě jsem zapomněla na jednu věc: Připravujeme dotační program, v pátek bude na vládě, to jsme zapomněli, protože ho připravuje paní ministryně Dostálová, my na tom jako finance spolupracujeme. Chceme ještě pro majitele těch zavřených, nejčastěji restaurací, dotaci na zaplacenou daň z nemovitých věcí. To znamená, že by zaplatili daň z nemovitých věcí, tak my chceme jim poskytnout dotaci, kde jim tuto částku, byť je to příjem obce, ale to do toho vůbec nezačleňujeme, netaháme, tak tu částku jim chceme na základě toho dotačního programu vrátit. Není to sice velká částka, záleží jak kde, jestli to bylo v Praze nebo někde na venkově, ale prostě říkáme si, že i toto by mohla být zajímavá forma pomoci. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych k tomu doplnil ještě to, že my jsme řekli, že v momentě spuštění restrikcí budou spuštěna ekonomická opatření. Dnes se spouští restrikce a dnes spouštíme ekonomická opatření. Já jsem vnímal tu diskuzi v těch posledních hodinách, kdy velmi nefér nás kdekdo prostě napadal z toho, že nemáme připravený program.

My jsme pochopitelně měli ty programy připravené, co se týká sportu, kultury a tak dál. To se probíralo i několik týdnů. Byli jsme na to připraveni. Ale s ohledem na to, že se včera, respektive předevčírem vyhlásily některé nové restrikce, my jsme potřebovali pár hodin na to, abychom tomu dali nějaký formální akt, což jsme udělali a dnes jsme je tady mohli spustit.

Řekli jsme, že vlastně se to bude týkat těch, které jsou skutečně fatálně ohroženi ve smyslu toho, že jsou zavřené. Uvědomujeme si, že stále jsou některá řekněme subdodavatelská odvětví nebo oblasti, kterých se to částečně dotýká taky. Ty budeme řešit až ve druhé fázi, protože nejdříve to musí být pro ty, kteří stojí. Já bych tam zmínil například výstavy veletrhy a tak dál, což je dlouhodobý program, který připravujeme v rámci MPO a který určitě bude dokončen, protože se týká podzimních akcí, které logicky nebudou zřejmě realizované, čili tam nejsme pod nějakým extrémním tlakem.

Paní ministryně Dostálová stále pracuje společně s MPO a společně s Ministerstvem financí na cestovních kancelářích a cestovních agenturách. Opětovně dnes máme další kolo jednání s nimi a máme zde ještě segment hotelů, který je velmi specifický, protože pravda je, že jeho se to bezprostředně nedotklo, protože mohou fungovat hotely, dokonce i tam mohou být nebo jedině tam mohou být otevřeny restaurace alespoň do těch osmi hodin pro hotelové hosty.

Zase objektivně řečeno, ty hotely mají problém, protože nejezdí turisté. Nicméně tady je to ad jedna o tom diskutovat i s Ministerstvem pro místní rozvoj, co by se pro ně mohlo hodit. Ale tady potřebujeme podporu měst, a to je to, na co se ptal i pan Ťopek, protože tady je to velmi různorodé.

Jsou města, kde ten problém je menší, jsou města, kde ten problém je větší, stejně tak i v létě měly ty hotely buď větší, či menší vytíženost. V těch regionech to bylo poměrně dobré, byly úplně nabité. Naopak třeba v Praze ten problém byl nebo v těch silných turistických destinacích.

A my potřebujeme, aby i zde prostě zabojovala jednotlivá města, protože vláda dává desítky a stovky miliard korun. Já myslím, že ty hotely jsou i součástí vizitky těch jednotlivých měst a že by bylo dobré, aby jednotlivá města, magistráty přispěly nějakou vhodnou formou na to, že ty hotely prostě budou v těch jejich regionech podpořeny, protože přece se jedná i o zdroje, které následně budou končit v těch městech na bázi prostě běžných služeb, turistiky a tak dál. A ta města by měly mít zájem a nemělo by to být jenom o tom, že se bude čekat, jestli ta vláda opětovně ještě tam pustí další miliardy nebo desítky miliard. Některá města už to dělají a nutno říci, že to dělají dobře.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a poslední dotaz Novinky.cz.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se vás chtěla zeptat, vzhledem k tomu, že v létě byla některá ta opatření podmíněna, například teda opatření pro ubytování, tak to bylo podmíněno tím, že ta zařízení se musela vzdát nároku na náhradu škody. Tak by mě zajímalo, jestli i dnes některá z těch přijatých opatření nebo programů mají tuto podmínku. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak ty podmínky byly standardně ve všech programech a v těch dalších, stávajících programech také zůstanou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, pokud je to vše. Z dnešní tiskové konference po mimořádném jednání vlády je to vše, děkujeme a přejeme hezký den.