Tiskové konference

19. 10. 202019:30

Tisková konference po jednání vlády, 19. října 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych o slovo požádala vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych vám sdělila podle mě asi tu nejdůležitější zprávu dnešního dne. A to je ta, že vláda schválila návrh rozpočtu z dílny Ministerstva financí vyjednávaný po dlouhé týdny s ostatními rezortními ministry, a to ve výši schodku 320 miliard. S příjmy ve výši 1 328,2 miliardy korun, výdaje ve výši 1 648,2 miliardy korun. Takže schodek 320 miliard. A s rekordními investicemi za téměř 187 miliard.

Já jsem seznámila kolegy s těmi základními parametry rozpočtu, které jsme probrali. Byly tam načteny některé dílčí změny v rozpočtu, ale víceméně předjednané s kolegy.

Asi nejdůležitější informace, že příjmy státního rozpočtu na rok 2021 při srovnání s předkrizovým rozpočtem roku 2020 klesají o 91,3 miliardy, přičemž na daních je to minus 82,6 miliardy a na sociálním zabezpečení minus 37,9. Přičemž ale dochází v důsledku nástroje a příjmu z Evropské unie v rámci nového nástroje na podporu oživení a odolnosti, tak se zvyšuje o částku 25 miliard korun.

Mezi ty nejvýznamnější výdaje – vedle investic, které jsou téměř 187 miliard a jsou vyšší než navýšené investice třetí novelou na rok 2020, tak je to především zvýšení průměrného starobního důchodu o 839 korun, což znamená nárůst o 5,8 procenta. Celkové výdaje na důchody se tak meziročně zvyšují o 29,5 miliardy.

Dále zvýšení platby státu do veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, to je o 52,8 miliardy. Zvýšení kapitálových výdajů, to jsem už říkala, o 40,2 miliardy.

Navýšení výdajů na školství o téměř 20 miliard. Z toho především je to zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků, což je částka zhruba 13,1 miliardy. Obsaženo je tam navýšení platu o devět procent. Přesně to odpovídá tomu, co jsme slíbili v Programovém prohlášení vlády. To znamená, že průměrný plat učitele v roce 2021 bude 45 tisíc, konkrétně to bude 45 450.

Současně se zvyšuje objem prostředků na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství včetně příslušenství o dvě miliardy. Obsaženo je navýšení platu o 4,3, a tím dochází ke splnění cíle z programového prohlášení vlády. My jsme také slíbili, že porostou na průměrný plat 24 tisíc, konkrétně to bude 24 100.

Zvyšují se výdaje o kapitoly Ministerstva obrany o cirka 10 miliard. V roce 2021 dosáhnou 1,46 procenta očekávaného HDP.

Rozpočet také počítá s nárůstem počtu zaměstnanců odměňovaných ze státního rozpočtu, a to 6 886. A protože toto číslo je nám velmi často, jako vládě, vytýkáno, tak já upřesňuji, že tento nárůst je způsoben zejména navýšením míst v regionálním školstvím o 4 870, v tom je 2 430 míst pedagogických pracovníků v souvislosti s růstem počtu dětí ve školách, novým propočtem maximálně možných odučených hodin a 2 440 je míst nepedagogických pracovníků právě v souvislosti s růstem dětí ve školách a odbřemeněním učitelů od nepedagogických činností.

O 1 546 míst dochází k nárůstu příslušníků bezpečnostních sborů pro zajištění vnitřní bezpečnosti a zbylý nárůst potom tvoří časově omezené kapacity, jako lidé nabíraníá na české předsednictví, lidé zajišťující Chytrou karanténu nebo nové kapacity v kapitole NÚKIB.

Takže to jsou asi ty nejvýznamnější položky, které vlastně byly zmíněny. Pak tam byly provedeny některé dílčí, spíš technické úpravy, které jsme si dohodli s rezortními kolegy.

Já chci říct, že to je dobrá zpráva pro ekonomiku této země, a uděláme všechno proto, aby se nám podařilo prosadit rozpočet v Poslanecké sněmovně. Protože ono je to vždycky důležité. Každý rok je to důležité. Koneckonců bývá nazýván zákonem roku. Ale v této době, v této složité hospodářské situaci je to o to důležitější, abychom měli stabilní rozpočet a abychom vlastně nehospodařili v takzvaném rozpočtovém provizoriu, což by nás určitě vrátilo o několik let zpátky.

Takže děkuji za pozornost a jsem připravena na vaše dotazy. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, vicepremiér, ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás informoval o tom, že jsme dnes následně schválili rovněž rozpočet pro Státní fond dopravní infrastruktury. Zjednodušeně řečeno, v České republice se staví tak, jako se nikdy nestavělo, s ohledem na veřejné investice. A zrekapituluji čísla.

Zatímco na rok 2020 byl rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 83,2 miliardy korun, realita roku 2020 bude mezi 120 až 124 miliardami korun, uvidíme ještě, co se dostaví je do konce roku, tak na rok příští, na rok 2021 jsme schválili rozpočet ve výši 127,5 miliardy korun. Je to tedy meziročně nárůst v plánování rozpočtu o více než 50 procent.

Stavíme tempem, kdy jedeme skutečně na doraz, stavíme železnice, stavíme dálnice, stavíme silnice, stavíme mosty, stavíme přejezdy. Jenom v tuto chvíli se modernizuje a opravuje 67 železničních nádraží. V tomto roce docílíme toho, že zmodernizujeme 150 železničních přejezdů, a teď bych mohl pokračovat dál, kolik se dostaví dálnic, kolik se dostaví silnic.

Plníme to, co jsme řekli, to znamená, že jedním z nástrojů toho, jakým způsobem se vypořádávat s krizí, budou investice. Plníme i to, co jsme řekli, že stát, tedy veřejné investice, budou v čele toho pelotonu a budou investovat v maximální možné míře. Myslím si, že ta čísla hovoří za vše, víc není, co bych k tomu dodával.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Roman Prymula.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Děkuji. Vláda dnes přijala dvě usnesení, která se týkají zdravotnictví, a dále jsme seznámili s třemi mimořádnými opatřeními, které se týkají této oblasti. Co se týká těch vládních usnesení, my jsme revidovali usnesení, které se týká navýšení zásob různých přístrojů a lůžek.

My jsme původně deklarovali dva tisíce lůžek, na tom se nic nemění. Na druhé straně jsme doplnili zásobu, která se týká ventilátorů, také o oxigenátory, protože v poslední době se jednoznačně ukazuje, že větší přínos terapeutický mají právě oxygenátory, kdy jsme schopni kyslíkem výrazně zlepšit stav a ty léčebné efekty jsou skutečně lepší než při klasické umělé plicní ventilaci.

Další vládní usnesení se týkalo korektury, kterou jsme přijali pro studenty. My jsme tady diskutovali o tom, že bude na výjimku umožněna praxe u zdravotních škol, a je zřejmé, že toto je krok, který je nezbytný k tomu, abychom byli schopni využít právě personál v různých zdravotnických zařízeních, ale i zařízeních sociální péče tak, aby tato praxe se zároveň započítávala a byla zároveň využitelná pro poskytnutí péče v těchto zařízeních.

Ta usnesení jsou z hlediska občanů důležitější. Pokud hovoříme o mimořádných opatřeních, tak tady ta důležitost tkví v tom, že jsme udělali jedno opatření, které má plošný dopad. Je to opatření, které se týká roušek a jejich zavedení ve vnějším prostředí.

To opatření je limitováno tak, že v podstatě ve všech zastavěných prostorách, tím myslíme intravilány měst, vesnic a podobně, jsou nyní povinné roušky, v případě, že se jedná o setkání alespoň dvou osob, které nepatří do jedné rodiny a vzdálenost je tam menší než dva metry. Co se týká prostorů, který je mimo zastavěné oblasti, tak tady roušky požadovány nadále nejsou.

Další opatření, které se týká roušek, se týká automobilů. To znamená, pokud v automobilu cestují lidé z více rodin, tak je povinnost nosit roušku, pokud je to obyvatelstvo a je tam jedna rodina, tak tady samozřejmě tato povinnost není. Mohou nadále být bez roušek.

Další opatření se týká také problematiky jak v podstatě zlepšit systém informací, které tečou, a zároveň nastavit modely, jakým způsobem poskytovat optimálně péči v sociálních zařízeních. To znamená, to první opatření se týká hlášení, které tady bylo ve zdravotnických zařízeních a které bylo limitováno dobou 24 hodin. Dnes požadujeme, aby veškerá hlášení, která se týkají přijetí pozitivního pacienta do zdravotnického zařízení, přijetí pacienta, který vyžaduje v těžkém stavu léčbu třeba na ventilátoru nebo na ECMO, hlášení do jedné hodiny. A podobně, pokud dojde ke zhoršení stavu. Tato hlášení jsou nutná, abychom byli schopni operativně řídit kapacitu celého systému prakticky v on-line režimu a měli tyto informace k dispozici.

Poslední mimořádné opatření, jak jsem již předeslal, se týká péče v zařízeních sociální sféry. To znamená, zde bylo vydáno jasné opatření, abychom byli schopni optimalizovat péči o pacienty případné, kteří jsou pozitivní, nebo na osoby pozitivní právě v těchto zařízeních. To opatření spočívá v tom, že se snažíme vyčlenit prostory, a to opatření k tomu nabádá. To znamená, aby tady bylo možno v odděleném prostředí jednak mít osoby, které jsou pozitivní, a naopak v odděleném prostředí osoby, které jsou negativní, aby nedocházelo ke křížení, a tak k dalšímu šíření nákazy.

K tomu je nezbytné vyčlenit adekvátní personál. Dále je nezbytné pravidelně sledovat zdravotní stav těchto osob a v neposlední řadě připravit režimová hygienická opatření, protiepidemiologická opatření tak, aby tam nedocházelo k šíření nákazy a aby tato opatření reagovala na případné změny.

Všechna tato opatření jsou nezbytná. Ta poslední, které jsem zmínil, vychází ze stávající situace, která se v posledních dnech výrazně zhoršuje. To znamená šíření právě mezi seniory, kde máme skutečně vysoký nárůst, a to ohrožuje celý systém z hlediska komplikovaných průběhů. A proto ta opatření jsou cílena právě na tuto skupinu. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně pro místní rozvoj paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Dobrý den také ode mě. Vláda dnes schválila dotační program na podporu cestovního ruchu, takzvaný Covid-Cestovní ruch. Je to rozděleno do tří takových oblastí.

První je podpora cestovních kanceláří, a to až do výše 2,75 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Druhou kapitolou jsou cestovní agentury, a to částka 500 korun za zrušený zájezd z důvodu pandemie, pokud ten zájezd byl zakoupen v období od 1. prosince 2019 do 1. října 2020, dále za zrušený lázeňský pobyt v lázeňském místě, pokud nemohl být tento pobyt zrealizován právě z důvodu koronavirových opatření.

Druhou kapitolou v rámci cestovních agentur jsou příjezdové cestovní agentury nebo agentury, které se primárně zabývají příjezdovým cestovním ruchem. Tady je dotace až ve výši 50 000 korun za podmínky, že příjmy z této činnosti roku 2020 jsou o padesát procent nižší oproti roku 2019, zároveň agentura působí na českém trhu déle než tři roky a v roce 2019 dosáhla za tuto činnost tržeb nejméně v hodnotě jednoho milionu korun.

A posledním takovým poddotačním titulem je dotační titul pro průvodce v cestovním ruchu. Tady je částka 40 000 plus možnost navýšit až o 10 000, pokud průvodci prokáží, že například v této těžké době pomáhají školám, učitelům. To znamená, mají výchovně vzdělávací služby v čase nejméně deset hodin nebo absolvují kurzy například v rámci rekvalifikace či akreditovaných kurzů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy například na pedagogické minimum.

Druhý materiál, který dnes vláda schválila, je návrh rozpočtu Státního fondu podpory investic. To jsou zdroje, které slouží primárně na podporu bydlení, ať už úvěrové programy nebo dotační programy. Co se týká úvěrových programů, program pro mladé, zateplování bytových domů, nájemní domy, revitalizace území, takzvané brownfieldy, nebo revitalizace veřejných prostranství. V oblasti dotačních nástrojů potom program Výstavba, to znamená pořízení sociálních bytů, a opět tam je kombinace úvěrová a dotační část na brownfieldy a regenerace veřejných prostranství.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, já se nejprve zeptám paní vicepremiérky: Dnes jste měli řešit také možné zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení daňové sazby. Tak s jakým výsledkem prosím? A druhý dotaz, co se týká rozpočtu: S kým ho tedy chcete v Poslanecké sněmovně prosadit? Komunisté mají ten svůj jasný zásadní požadavek vzít deset miliard z obrany, tak jak se k tomu stavíte? Prosím neříkejte, že o tom budete jednat. Jestli jste prostě ochotná sáhnout do rozpočtu obrany. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak první otázka. Konečné rozhodnutí… Že se superhrubá mzda zruší, o tom není pochyb. To je bezesporu. A jedna alternativa je ta, ke které jsme se společně zavázali v programovém prohlášení vlády. To znamená 19 a 23 a dvě třetiny zaplaceného sociálního kompenzovat osobám samostatně výdělečně činným. To je něco, co je nepřestupitelné, k tomu jsme se všichni zavázali.

Druhá alternativa jsou sazby 15 a 23. Což jsou v podstatě dvě, na kterých jsme ještě úplně shodu nenašli. Víte, že to souvisí s daňovým balíčkem, který není součástí rozpočtu, a dohodli jsme se, že tento týden to musíme definitivně dořešit, protože daňový balíček je před druhým čtením. A v souvislosti s tím je nezbytné prostě, aby pozměňovací návrh toho, či onoho druhu byl podán.

A co se ptáte na podporu rozpočtu, tak pro nás podpora rozpočtu je naprosto klíčová věc. Rozpočet obrany zůstal tak, jak do navržen a dojednán, tak jak jsem ho do jednala s panem ministrem obrany, protože víte, že on v podstatě má k tomu velké výhrady, že je tam připravena celá řada akvizicí, které jsou už nějakým způsobem buď rozjednány, nebo dojednány smluvně.

Takže on říká, že to je pro něho prostě naprosto nepřijatelné. Uvidíme. No budeme, předpokládám, že komunisté spojí svoji podporu s tím, že podají pozměňovací návrh a bude to celá řada jednání. Ale já říkám na druhé straně a to pořád platí, že jsme otevření jednání s kýmkoliv, kdo bude ochoten podpořit náš rozpočet. Takže teď nás čekají velmi perná jednání v Poslanecké sněmovně.

Klára Bazalová, Česká televize: Ještě na pana ministra zdravotnictví: Prosím, dnes jste měl představit strategii na ochranu seniorů. Já vím, že už jste o tom už částečně mluvil, ale kdybyste to mohl ještě konkrétněji rozvést, jestli tam bude plošné testování, případně jim vyhrazená otevírací doba. A prosím ještě: Pan Hamáček říkal, že se rozhodne ve středu nebo ve čtvrtek. Pak se ministerstvo zdravotnictví bude rozhodovat, jak dál. Pan Havlíček včera říkal, že nepředpokládá, že by do toho 2. listopadu ještě přišlo nějaké výrazné zpřísnění. Tak prosím, co tedy máme očekávat, a proč zase takto rozdílná rétorika vicepremiérů. Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: No tak, já k tomu poslednímu. Já si myslím, že to byly nějaké názory, které mohou vycházet ze stávající situace. Nicméně to co bylo deklarováno, že to základní opatření by skutečně mělo platit minimálně čtrnáct dnů, abychom viděli, jestli má nějaký dopad. Ta konkrétní další opatření, která děláme, tak nechci říct, že jsou kosmetická, ale jsou doplňková. Nejsou to opatření taková, která by opravdu závažným způsobem limitovala ekonomiku, nota bene nějaký lockdown.

Takže v tuhle chvíli si nemyslím, že by ve středu nebo kdykoliv tento týden se diskutovalo o tom, že by docházelo k lockdownu. Ale musíme se podívat na čísla, která tady budou. To znamená, to je záležitost, která v tuhle chvíli je poměrně zřejmá.

Co se týká seniorů, tak my jsme dnes nepředstavili kompletní strategii seniorů, ale zaměřili jsme se na otázku právě různých zařízení sociální péče, domovů důchodců a podobně, a tady jsme představili model, který vychází z toho březnového s určitými upřesněními, abychom byli schopni adekvátním způsobem poskytovat péči, a zejména zabezpečit to, aby tam nedocházelo k nákaze.

Protože se ukazuje, tak jak my posíláme specializovaný tým z Těchonína, který kontroluje tato zařízení, tak v řadě případu narážíme na to, že ne vždy ta opatření jsou adekvátním způsobem dodržována. Zejména tam dochází ke křížení toho takzvaně čistého prostoru, kde jsou lidé, kteří jsou negativní, a prostoru, kde jsou osoby pozitivní a pak dochází k další nákaze.

Takže to je podstata všech těch opatření, která mají jednoznačně toto oddělit, a následně diskutujeme tom, jaká přesná strategií bude přijata z hlediska testování, protože je téměř jisté, že budeme opravdu testovat. Tato zařízení budeme testovat, zejména personál a následně i jednotlivé osoby, které tam jsou. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ČTK.

Jakub Střihavka, ČTK: Dobrý den, dva dotazy na pana ministra zdravotnictví. První se týká těch lůžek, o kterých už jste tady hovořil. Zaznělo z firmy Linet, že by už mohla být podepsána smlouva o dodání prvních kusů těchto lůžek, tak se chci zeptat, jestli ta smlouva podepsána byla, nebo v jaké je to fázi a kdy by tato lůžka mohla být dodána? Druhá otázka se týká některých opatření. Z oblasti kultury zaznívá kritika, zejména z oblastí muzeí, galerií, že v těchto zařízeních například v zahraničí jsou umožněné návštěvy za jistého bezpečnostního režimu, například časového rozložení návštěvníků a podobně, tak jestli by nebylo možné tato opatření zmírnit v dohledné době? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Když se podíváme na ta lůžka, tak skutečně dnes, jestli mám správné informace, měla být podepsána smlouva. Ten proces je poměrně rychlý z toho hlediska, že my tato lůžka potřebujeme. My máme ve Státních hmotných rezervách lůžka, která naprosto neodpovídají současným standardům, a proto chceme vybavit už tu budovanou nemocnici v Letňanech těmi novými lůžky.

Ta smlouva by měla být podepsána s oběma hlavními dodavateli lůžek tady v České republice, to znamená s jedničkou a dvojkou na trhu, a v horizontu několika týdnů by měla být celá ta dodávka realizována s tím, že ta první lůžka v počtu přes 600 by měla být dodána bezprostředně po podpisu té smlouvy tak, abychom do konce tohoto týdne už byli schopni vybavit právě tu nemocnici těmito lůžky. To znamená, tady by problém být neměl.

Co se týká muzeí, tak každá země má nastavená nějaká kritéria z hlediska kulturních aktivit. My v tuto chvíli se nacházíme opravdu v době, kdy tady je enormní exponenciální nárůst a musíme ho opravdu vitálně zastavit, protože kapacita zdravotnických zařízení při dalším růstu by mohla být ohrožena. Jakmile dojde k tomu, že ta křivka bude zastabilizována, tak ty provozy a kultura, která není riziková, budou samozřejmě v určitém režimovém módu spuštěny. Muzea patří mezi ty méně rizikové aktivity.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotazy prostřednictvím videokonference. Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den, doufám, že se slyšíme. Já mám dotazy na pana ministra Prymulu ohledně nošení roušek. Je tedy v tuto chvíli už jasné, jaké pokuty mohou lidem hrozit za to, že roušku nosit nebudou? Teď, jak jsme slyšeli, je zpřísnění nošení roušek. A potom se chci zeptat ještě na pilotní projekt plošného testování. Jakým způsobem budeme lékaře zásobovat těmi potřebnými ochrannými pomůckami, jestliže chcete otestovat cca šest milionů lidí, jestli se nepletu, a kde začne to testování? Jestli je to opravdu ten region Uherskohradišťsko, nebo je to jiný region? Děkuji.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká toho plošného projektu, tak tady v podstatě jednáme o tom, kdo bude tím nositelem tohoto úkonu. Máme diskuse zejména s praktiky, ale jsou tady i zubní lékaři a další kategorie. To znamená, potřebujeme to postavit tak, aby ten projekt byl životaschopný a abychom ho nemuseli v průběhu nějakým způsobem měnit.

V té první etapě k tomu nechceme přistoupit tak masově, jak se chystá Slovensko, které to chce udělat vlastně ve dvou vlnách a protestovat kompletně celou populaci. My chceme nejprve opravdu zjistit, jaký je rozdíl mezi testováním tímto testem a mezi klasickým PCR, takže tady v tuto chvíli už probíhají určité dílčí aktivity.

Je předpoklad, že opravdu půjdeme do regionů, jako je Karviná, jako je Uherské Hradiště, jako jsou tři zařízení sociální péče tady ve Středočeském kraji a v Praze, a samozřejmě s nimi to bude detailně probráno, abychom byli schopni toto zrealizovat.

Až budeme mít jistotu, že záchytnost v tom modelu je taková, jakou chceme mít, tak bychom šli do toho plošnějšího schématu s tím, že určitě nepůjdeme do modelu, kdy bychom protestovali kompletně celou populaci.

Ta druhá otázka se týkala roušek?

Josef Mádle, TV Prima: Ano, přesně tak, nenošení roušek, jestli už v tuto chvíli můžeme říct nějakou konečnou částku nebo přibližnou částku, která hrozí za nenošení roušek?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ty pokuty my nějakým způsobem neřešíme, protože ty pokuty by měly vycházet z naprosto standardního mechanismu, tak jak policie tyto blokové pokuty může ukládat. Pak to samozřejmě může být i následně v dalším řízení. Ale ty pokuty se nebudou nějak odlišovat od standardních pokut, není na to jiná legislativa.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Novinky.cz.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já mám na vás dotaz: Mě by zajímalo, jestli připravujete nebo máte nějaký dlouhodobý plán, na základě kterého by se přijímala nějaká opatření? Například pokud by bylo 5 000 nakažených, tak by byly zavřené hospody, a pokud by bylo třeba 10 000, tak už by byly zavřené i školy a hospody. A druhá moje otázka, i když tady paní ministryně Maláčová není, tak by mě zajímalo, jestli jste řešili dnešní její výrok – nebo včerejší – na adresu pana premiéra a jestli se třeba paní ministryně omluvila. Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já asi odpovím hned na tu druhou otázku, ať to máme rychle za sebou. Neřešili jsme nic takového.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká toho plánu, tak my jsme měli nachystán plán zhruba na šest týdnů. Nicméně ten nárůst byl tak prudký, že jsme ho museli modifikovat a ta opatření zpřísnit oproti tomu původnímu plánu.

Jsou nepochybně připraveny varianty, jakým způsobem přejít z toho akutního stádia, kdy se snažíme zastavit prudké šíření, do udržovacího stádia, kde jsou nějaká opatření, která jsou chroničtějšího rázu, kdybych to takto mohl nazvat. To znamená, jsou to opatření, která by neměla být ekonomicky tak bolestivá, nicméně budou dlouhodobější. Příkladem je například nošení roušek.

Ta opatření se budou potom monitorovat z hlediska dalšího vývoje a je snaha, aby v tom volnějším období byly zase otevřeny zase různé segmenty, jako je sport minimálně v režimu hraní bez diváků, následně přehodnocení celé té situace, kultura v omezených podmínkách a tak dále. To znamená, je tady tento udržovací režim.

Klára Beranová, Novinky.cz: A ještě pardon – kdy by mohl být ten plán tak představen?

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Plán není problém představit. To je poměrně jednoduché. Nicméně musíme se odpíchnout od konkrétních dat a já bych ho nechtěl představovat do doby, než se nám podaří zastabilizovat ten nárůst. To znamená, jakmile se odrazíme od toho vrcholu a půjdeme dolů, tak představíme tento plán.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý večer. Já bych měla dotaz na paní vicepremiérku. Mě by zajímalo, co byste dělala v případě, že by komunisté podali pozměňovací návrh k rozpočtu pro Ministerstvo obrany a chtěli by zkrátka… (nesrozumitelné)

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Paní redaktorko, je to příliš mnoho kdyby, které nemám ráda. Víte, že já jsem konsensuální člověk, vždycky o všem mluvím. Zásadně nevzkazuji tyto věci přes média. Takže my budeme jednat, budeme jednat s komunisty, se kterými už jednáme. Primárně podpořili nota bene už pět našich rozpočtů. Takže je to přirozené, ale já samozřejmě budu jednat i s dalšími.

Takže budeme, uvidíme prostě. Ještě ho ani nepodali, ten pozměňovací návrh, ještě neprošel rozpočet ani v prvním čtení. Takže ta jednání se teprve povedou a budou určitě náročná. Ale já v tuto chvíli nebudu předjímat, co podají, co nepodají, jak se k tomu postaví. Udělám všechno proto, aby tato země neměla rozpočtové provizorium. Tolik asi stačí zatím.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz CNN Prima News.

Barbora Janáková, Deník N: Pardon, já si nejsem jistá, jestli jste odpověděla na moji otázku, jestli ten rozpočet byl schválený jednohlasně.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jestli jsem ji slyšela. Promiňte, tak to jsem neslyšela. Já se velice omlouvám, já si myslela, že se ptáte na obranu. Ano rozpočet byl schválen jednomyslně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme, a teď už další dotaz CCN Prima News.

Renáta Bohuslavová, CNN Prima News: Dobrý den, doufám, že se slyšíme?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano.

Renáta Bohuslavová, CNN Prima News: Výborně. Děkuju moc. Já bych měla dotaz na pana ministra Prymulu. Pane ministře, minulý týden jsem informovala o tom, že probíhají jednání se zástupci odborů ohledně nápadu odvést od 2. listopadu vlastně děti na jakési improvizované školy v přírodě. Zajímá mě, jak tento návrh pokročil a jestli o něm vláda skutečně reálně uvažuje? Zároveň možná v té souvislosti dotaz na paní ministryni Schillerovou. Paní ministryně, dnes mi pan předseda Dufek řekl, že by to znamenalo zhruba dvě miliardy dopad do rozpočtu, že spolu máte naplánované jednání. Tak mě zajímá, jak vy na tuto věc koukáte, protože podle nich by to znamenalo velmi zásadní oploštění tedy té křivky a šance, jak vir, řekněme, zvládnout. Tak mě zajímají vaše reakce na to. Děkuju moc.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Co se týká toho nápadu školy v přírodě, tak my o něm uvažujeme. Je to varianta, kdyby se nepodařilo tu křivku adekvátním způsobem oploštit a bylo by nutné nějakým způsobem dále limitovat školy nad rámec toho, co se plánuje. Pak by ty školy v přírodě byly řešením, jak v podstatě první stupeň třeba udržet v procesu. Ale budeme se rozhodovat opravdu na základě aktuálních čísel. Je to poměrně regulérní návrh.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak, vy se mě ptáte na rozpočtové dopady. Já ten návrh neznám. Čili ten návrh, když se líbí panu ministrovi, tak tím pádem něco na něm bude. My jsme dokonce, já ho neslyším poprvé, padal při různých debatách. Budu se o tom bavit, budeme hledat určitě nějakou cestu. Víte, že na školy v přírodě jsme navýšili rozpočet, na tzv. onyvky do rozpočtu školství asi o 1,4 nebo 1,6 miliardy na rok 2021. Čili budeme hledat, budu jednat se školstvím, nějaký finanční prostor tam je. Samozřejmě je to velká priorita, je to pro děti, takže já budu hledat prostředky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a…

Renáta Bohuslavová, CNN Prima News: Děkuju moc, já bych ještě jenom, pardon, jestli mohu, děkuju moc, já bych ještě jenom jeden dotaz přeci jen možná ke včerejším demonstracím, vraťme se. Víme, že tam padlo několik trestů, které bude policie řešit, ale, pane ministře Prymulo, ještě možná na vás: Vy jste vyhlásil zákaz pití na veřejnosti, je to jedna z věcí, kterými jste chtěl, aby se lidé méně stýkali a aby se tak méně šířil virus. Z vlastní zkušenosti vím, že na horách, kde jsem o víkendu byla, se lidé pomalu bojí dát pivo do kelímku, protože se prostě mezi sebou mohou na sebe nějakým způsobem možná udat se sousedi, že někdo nalil nějaké pivo v nějaké restauraci, a na Staroměstském náměstí lidé popíjeli celkem regulérně to pivo, když to takhle řeknu. Zajímá mě, jak budete toto řešit, aby se opravdu dodržovala ta opatření, která vy nařizujete, protože zatím se to vůbec nedaří. Děkuju. Ta je poslední, děkuju.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Ne tak to je poměrně zásadní problém, protože to tady můžeme udělat jakékoliv opatření, můžeme tady udělat lockdown, můžeme vykrvácet ekonomicky, a pokud tady všichni budou vybíhat z domů a budou si tady dělat párty, tak to k ničemu nepovede. Nad tím bychom se opravdu vážně měli zamyslet a policie bude bohužel muset vymáhat to, aby tato opatření, v tom veřejném prostoru minimálně, byla dodržována.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuju a poslední dotaz ještě dotaz od pana Bartoníčka z Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Dobrý večer, zeptal bych se pana ministra Prymuly: Pane ministře, mě by zajímali odpůrci roušek z řad odborníků, například pan profesor Žaloudík a další. Jak moc vám toto komplikovalo nebo komplikuje vaši práci? Protože já mám pocit, že vy jste mu asi i doporučil nějakou zdrženlivost. To je, prosím, jeden dotaz. A druhý dotaz k tomu Uherskému Hradišti a k plošnému testování. Jenom, prosím, jak by to vypadalo? Mohli by lidé, kdyby chtěli to odmítnout, říct, já nechci testovat? A, prosím, dovolte ještě třetí dotaz v rychlosti: Ještě bych se zeptal, pokud jde o ta opatření roušky venku, neměla ta opatření přijít dřív, o čtrnáct dnů, o tři týdny? Děkuju.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: Tak co se týká nějakého časování, tak můžeme diskutovat, kdy to mělo přijít, nebo nemělo přijít. Ty roušky venku mají význam v nějaké podobě. Čím je chladnější počasí, tak tím narůstá jejich význam, a my se je snažíme v podstatě dát do prostoru, kde je kumulace osob, není to v intravilánech, teda je to v těch intravilánech, není to v podstatě mimo centrální části měst a podobně.

Co se týká toho, co jste se ptal, to jest testování, tak to testování by mělo probíhat u různých praktických lékařů, zubních lékařů, kteří se do toho zapojí, a osob, které budou vypomáhat, to znamená, to budou zejména medici. Každopádně u toho testování musí být zdravotnický personál, protože ten materiál je obdobný tomu, co se děje při PCR. Takže ten vlastní odběr je realizován podobným odběrovým zařízením, tedy štětečkem, podobně jako u PCR.

A samozřejmě to testování bude zdarma pro jedince v naší populaci, ale nebude povinné, bude to otázka dobrovolná. To znamená, proto předpokládáme, že se ho zúčastní méně osob, než je nepochybně sto procent populace. Ale já si myslím, že to význam má, že bychom měli vědět, jak ta situace vypadá.

Ta třetí otázka se týkala v podstatě toho, jak někteří vystupovali proti rouškám. Já jsem skutečně vyzval, aby se tady ve veřejném prostoru nešířily názory, které nejsou úplně objektivizovány, a někteří se k tomu postavili čelem, někteří nikoliv a v podstatě dále takovéto názory šíří.

Já si myslím, že tady opravdu je dostatek důkazů, že ty roušky mají svůj význam, a bylo by nelogické čistě z mechanického hlediska, kdyby žádný význam neměly. Protože už to, že tady je jakási bariéra, tak to znamená, že to riziko je omezeno, a myslím si, že skutečně teď je celá řada prací, které ukazují, že to riziko je menší.

A jenom když se podíváme tady do našich ambulancí, tak v podstatě lékaři vidí, že tím, že se nasadily roušky, tak tady byla podstatně menší frekvence různých respiračních onemocnění u dětí i dospělých, tak jak na ně běžně v tomto období jsme zvyklí.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Pane ministře, moc děkuji za jasné, stručné odpovědi. Ještě, prosím, jenom jeden námět. Vy jste říkal před několika dny, že byste dal na stránky Ministerstva zdravotnictví přehled, kde je možné pomoci – dobrovolníci, mám pocit, že v tomhle duchu. Stane se něco takového? Protože mám pocit, že těch nemocnic a zařízení, které potřebují pomoci, je čím dál více a možná by to bylo dobré. Děkuju.

Roman Prymula, ministr zdravotnictví: My chceme navázat na aktivitu, jak já jsem dnes mluvil s panem Juklem z Českého červeného kříže, protože oni takovou databázi už mají, a chceme tyto aktivity propojit. To znamená, na ministerstvu bude osoba zodpovědná, která bude pracovat i s tou jejich databází, abychom byli schopni optimalizovat počet dobrovolníků. Začíná narůstat a já bych za to chtěl moc poděkovat a překvapivě lidé, kteří už se nevěnovali delší dobu praxi, tak chtějí v této době pomoci a jít prostě do procesu i do první linie.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Tak to je skvělé. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, z dnešní tiskové konference je to vše. Děkujeme, hezký večer.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Já se omluvám, já jsem byl také ještě přihlášen k dotazu. Mohu ještě já?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě jeden rychlý dotaz na konec.  

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Omlouvám se, já jsem se hlásil. Já mám ještě dotaz k té superhrubé mzdě, protože vláda před časem informovala veřejnost o tom, že už panuje koaliční shoda na té patnáctiprocentní sazbě s tím, že se třeba ještě doladí další možné sazby, a teď jsme se dozvěděli, že je znovu zpátky ve hře ta devatenáctiprocentní, přičemž vláda argumentovala, že je potřeba, aby lidé měli více peněz z čisté mzdy, že je potřeba zachovat spotřebu coby jednoho z tahounů ekonomiky. Takže se chci zeptat, proč vlastně se teďka vrací ta devatenáctiprocentní sazba do hry a jestli můžete uvést aspoň nějaký modelový příklad, jak by potom vypadala kompenzace podnikatelům, živnostníkům, kdyby se jim zvedly daně takto? Děkuju vám.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak ve hře. Ta dohoda pořád platí, to jsme si samozřejmě dnes připomněli. Nicméně zůstává tady, já jsem, jak dobře víte, do rozpočtu jsem navrhla zmrazení platů státních zaměstnanců s výjimkou učitelů, s výjimkou sociálních služeb, kde jsme to řešili speciálním dotačním programem pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a pan ministr v rámci dohadovacího řízení, a to nesouvisí se státním rozpočtem, vyřešil deset procent pro zdravotníky

Jinak jsme navrhla zmrazení, protože se domnívám, že pokud by se superhrubá mzda zrušila a sazby byly 15 a 23 procent na dva roky tak, jak jsme předeslali před časem, takže by to znamenalo sedmiprocentní úsporu ve mzdách u té patnáctiprocentní sazby.

Tím pádem nesouhlasím s tím, aby se navyšovaly platy státních zaměstnanců, což je téma, které sociální demokracie, konkrétně pan vicepremiér Hamáček, dal znovu na stůl a do hry, a proto se otevřela zpátky ta debata těch dvou přístupů, o kterých budeme jednat. Ale musíme je vyřešit tento týden, protože druhé čtení balíčku, předpokládám, že bude příští týden.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, a teď už je to z tiskové konference opravdu vše. Hezký večer.