Tiskové konference

3. 11. 202015:28

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 3. listopadu 2020

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Hezké odpoledne, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády a o úvodní slovo bych poprosil ministra zdravotnictví Jana Blatného, prosím.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové. Já se napřed zmíním o bodech, které byly projednávány na jednání vlády, a potom si dovolím ještě krátce okomentovat současnou situaci z epidemického hlediska.

Pokud se týká projednávaných bodů, tak vláda schválila distribuci osobních ochranných prostředků v souvislosti s onemocněním covid do zařízení některých typů sociálních služeb v rámci nouzového stavu, a to konkrétně bezúplatné poskytnutí těchto ochranných pomůcek. Jedná se o FFP2 respirátory pro potřeby zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb v zařízeních domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, poskytovatelům sociálních služeb poskytující odlehčující služby a pobytové služby.

Jedná se konkrétně, abych to řekl jednoduše, zhruba o 3 miliony respirátorů, které budou pro tento měsíc uvolněny ze státních rezerv, rozvezeny a bezúplatně poskytnuty pro tyto potřeby.

Rovněž bylo upraveno mimořádné opatření týkající se antigenního testování, o kterém jsme se zde nedávno hovořili. A jedná se vlastně o rozšíření tady tohoto antigenního testování i na zaměstnance zařízení týdenních stacionářů nebo chráněného bydlení a poskytovatele sociálních služeb poskytující osobní asistenci.

Jinými slovy i ti, kteří se starají o tuto část rizikové populace, budou testováni tak, aby se snížilo riziko přenosu onemocnění mezi jejich klienty. A ta povinnost je také doplněna o to, že zaměstnanci poskytovatelů zdravotních služeb tady v těchto oblastech a v těchto domovech a v těchto zařízeních budou mít povinnost ta vyšetření provádět.

Chtěl bych také informovat o tom, že vláda se rozhodla poskytnout materiální dar Francouzské republice v souvislosti s bojem proti současné pandemii. Jedná se o dar milionu kusů ochranných rukavic, o které požádalo Ministerstvo zdravotnictví Francouzské republiky.

A ještě upozorním na to, že během včerejška bylo na žádost Malty z České republiky poskytnuto 100 balení remdesiviru, protože Maltě vypadly některé z jejích dodávek. Potřebovala to pro svoje občany a Česká republika jí takto vyhověla. To znamená, uspokojila požadavky, které Malta měla.

Říkám to tady proto, že bych byl rád, abychom si všichni uvědomili, že Česká republika je jednou z členských zemí Evropské unie, cítí to tak a plní své závazky oboustranně.

Potom v rámci dnešních bodů byl ještě projednáván takzvaný – řeknu to zjednodušeně – mezinárodní semafor. Jinými slovy existuje jakási koordinace v zavádění různých opatření v rámci cestování mezi evropskými zeměmi. Tohle je směrnice, která je platná po celé Evropské unii a my jsme zde ve spolupráci s Ministerstvem vnitra sladili ty naše podmínky tady s tímto mezinárodním opatřením.

A dovolte mi ještě krátký komentář k té stávající situaci, protože určitě všichni sledujeme média, sledujeme různá data, která se objevují. A Ministerstvo zdravotnictví jednoznačně a velice bedlivě sleduje tuto situaci a dává dohromady všechna dostupná data všech skupin, které se na vědecké a seriózní úrovni podílí na těchto předpokladech a odhadech.

A chtěl bych na základě tady těchto informací nyní říct, že to, co považujeme vlastně za nejzávažnější, není ani třeba konkrétní reprodukční číslo, o kterém se tak často hovoří a které v současné době – zdá se – se mírně snížilo, ale zejména počet hospitalizovaných osob. Počet hospitalizovaných osob je to, co vlastně odráží zátěž našeho zdravotního systému a kdybychom se dostali na čísla, která by byla příliš vysoká, tak bychom ohrozili jeho kapacity.

V současné době – a to je potřeba říct – se do nemocnic dostávají ti, kteří se nakazili zhruba před dvěma týdny. To znamená, i když by nyní – a budeme si to přát – postupně začalo nějaké pozitivnější období, tak ještě minimálně dva týdny se bude situace stran hospitalizovaných nelepšit.

Konkrétní čísla. Velmi zásadní je informace o tom, že věk přijímaných pacientů do nemocnic v poslední době výrazně stoupl, z průměrných 65 na zhruba 70 let. Je to jinými slovy důkaz toho, že opravdu máme co do činění s velkým problémem v oblasti seniorní populace.

V současné době v nemocnicích leží cca 8 000 hospitalizovaných osob a denně nemocnice obslouží asi 700 nebo 800 příjmů. Dá se předpokládat, že v následujících dnech bude tento počet ještě stoupat. To saldo, ten inkrement, se odhaduje zhruba na 250 na den. A to se stane, i když se současná situace začne lepšit. Právě proto, že to, co teď zažíváme, je odraz toho, co se stalo před dvěma týdny. Jestli se v současné době situace začne lepšit, neuvidíme dřív než za deset až čtrnáct dní.

Klíčový pro celý systém je počet personálu, zejména nelékařských zdravotnických pracovníků. A právě proto se od tohoto týdne rozbíhá operativně centrální dispečink lůžkové péče, který umožňuje operativně mezi sebou řešit tyto nedostatky, a případně přesouvat pacienty mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

Kapacita všech lůžek v České republice je v současné době dostatečná. Máme ještě rezervu, ale nemusí a není to tak, nebo nemusí to tak být úplně ve všech nemocnicích. To znamená, jsou nemocnice, které mají kapacitu větší, a jsou nemocnice, které jsou na hranicích své kapacity. Právě proto se spouští tento dispečink.

Věříme, že ve čtvrtek, kdy bude další konference vědeckých skupin, které se zabývají touto problematikou, budeme vědět víc. A věřím, že bude splněn, jak jsem řekl i při minulé tiskové konferenci, ten úkol přijít s modelem, který bude schopný definovat kritéria, podle kterých bude možno dále postupovat.

Když jsem mluvil o opatřeních, která jsou zaměřena na seniory v jednotlivých institucích, potom bych chtěl zdůraznit a apelovat i na ty z našich starších spoluobčanů, kteří jsou doma se svými rodinami nebo třeba žijí sami, starají se o sebe, nejsou v žádných domovech. I u nich je potřeba maximální prevence a ochrana. I zde je nesmírně žádoucí a všechny o to prosím, aby omezili své sociální kontakty, vycházení, případně i nákupy na nezbytně nutnou dobu.

Není to vůbec a v žádném případě nějaké strašení. Je to prosba. Protože jestli se tak stane, tak budeme věřit a můžeme věřit, že se situace začne zlepšovat dřív. Já vám teď neřeknu, kdy se začne zlepšovat, jenom vám určitě řeknu, že když toto dodržovat nebudeme, bude to určitě trvat delší dobu.

Je to tedy jakýsi doplněk opatření pro ty domovy a ostatní a je stejně důležitý, protože všichni víme, že jenom menší část té seniorní populace, která je teď klíčovou, pochopitelně je v různých institucích a zařízeních.

Děkuji vám.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Tak a o komentář poprosím i ministryni práce a sociálních věcí paní Janu Maláčovou. Prosím.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý den dámy a pánové. Já bych doplnila pana ministra zdravotnictví, že ohledně toho testování sociálních služeb nově v tom testování antigenními testy na pravidelné bázi od zítřka, tak jsou nově zahrnuty asistenční služby, chráněné bydlení a také týdenní stacionáře pečující o seniory. To je výborná zpráva a to je to, co jsme dneska doladili.

Co se týká té dodávky respirátorů v počtu tří milionů kusů na měsíc listopad nebo na příští měsíc, tak připomínám, že včera skončil dotační titul, přesně včera 2. listopadu, který MPSV pravidelně vypisuje na provoz a dofinancování sociálních služeb v souvislosti s koronakrizí. To znamená, že ta dodávka respirátorů bude přesně navazovat na ukončení toho dalšího kola na dofinancování sociálních služeb.

Proč jsme se tentokrát rozhodli ze státních hmotných rezerv dodat sociálním službám ty respirátory? Ty argumenty jsou jednoduché: Myslím si, že je pro stát levnější, když bude pořizovat respirátory v počtu milionu kusů, než když to budou jednotlivé sociální služby dělat po tisících. Samozřejmě nám pak odpadne ta administrace v rámci toho dotačního titulu Ministerstva práce a sociálních věcí a třetí argument je, že sociální služby tím pádem nebudou muset ten nákup ochranných osobních pomůcek předfinancovávat.

To znamená v rámci zjednodušení, zrychlení, ale také zlevnění celého procesu budou zítra státní hmotné rezervy vyskladňovat ty respirátory FFP2. Dostanou ty respirátory 2 609 druhů sociálních služeb pro celkem necelých 90 000 zaměstnanců. Pokud vás to bude zajímat, tak se to bude týkat 703 pečovatelských služeb, 539 domovů pro seniory, 210 domovů pro osoby se zdravotním postižením, 377 domovů se zvláštním režimem, 299 odlehčovacích služeb v pobytové formě, 229 služeb chráněného bydlení, 204 služeb osobní asistence a 48 týdenních stacionářů na území celé České republiky.

Vypočteno je to jeden až dva respirátory na jednoho pracovníka na směnu tak, jak stanovují všechny ty normy podle druhu respirátoru, a distribuovat se to bude přes hasiče, přes krajská distribuční místa tak, jak jsme si to vyzkoušeli, a myslím, že to velmi dobře fungovalo na jaře během první vlny. Myslím si, že s tím je velmi dobrá zkušenost.

To by bylo k testování a k respirátorům a já bych vás ještě ráda informovala o dvou dalších bodech. My jsme se dnes na koaliční radě shodli na tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí vyšle do mezirezortního připomínkového řízení návrh na navýšení přídavku na dítě pro pracující rodiny s dětmi. Je to ten diskutovaný návrh, který byl projednáván v rámci přípravy státního rozpočtu na příští rok.

A k tomu je potřeba říci, že z přídavku na dítě se v minulých letech stala bohužel chudinská dávka, tím, jak naše společnost bohatla a rostly mzdy, tak nám z přídavku na dítě jenom od roku 2014 vypadlo přes 200 000 dětí. V tuto chvíli bere přídavky na dítě pouhých deset procent všech dětí v České republice. Je to zhruba 236 000 dětí a ročně nás přídavky na dítě stojí 2,3 miliardy korun.

Protože víme z různých šetření, že domácnosti s dětmi s nejnižšími příjmy vykazují v průměru pokles příjmů o 13 procent, a dokonce 15 procent z těchto domácností reportuje propad příjmů o celou jednu třetinu, tak potřebujeme chudnutí rodin s dětmi, chudnutí domácností, které jsou řekněme nejzranitelnější, předejít.

Zároveň připomínám, že to jsou čísla před uzavřením škol, před tím, než tyto domácnosti začaly pobírat ošetřovné. Takže očekáváme, že uzavřením služeb a škol se jejich ekonomická situace ještě zhorší. Tomu musíme zabránit, a proto vysíláme do meziresortu. Podrobně si to budete moci nastudovat tento materiál ve třech verzích. Můžeme se pak k tomu dostat, pokud budete mít zájem, samozřejmě je možné si to v tom meziresortním připomínkovém řízení nastudovat.

Ještě jednou si myslím, že přídavky na dítě jejich navýšení pro pracující rodiny s dětmi, je jeden z nejlepších nástrojů, jak zabránit hlubokému propadu domácnosti s dětmi do chudoby, a zároveň dobrý způsob, jak podpořit spotřebu v ekonomice. Chtěli bychom to navýšit od ledna, od 1. ledna příštího roku. Bude se to odvíjet od průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně. Je to také věc, kterou nám velmi výrazně doporučuje Národní ekonomická rada vlády.

Druhý bod, který bych ještě ráda zmínila. Dnes jsme diskutovali navýšení minimální mzdy na příští rok. Víte, že tripartita se letos na navýšení minimální mzdy opět nedohodla. Jsou tam různé představy. Shrnu velmi krátce: Zaměstnavatelé nechtějí žádné navýšení, chtějí, aby úroveň zůstala na 14 600 korun. Odbory, obě dvě odborové organizace navrhují navýšení na 16 000 korun. Proto my vyšleme do meziresortu to navýšení mzdy v několika verzích.

Co se týká pozice vlády, která by o tom měla na základě dnešní dohody rozhodnout v pondělí, tak koaliční partner hnutí Ano navrhuje navýšení minimální mzdy na 15 0000 korun, MPSV a já osobně se domníváme, že bychom měli minimální mzdu navýšit někde v intervalu od 15 400 korun do intervalu… Ne, omlouvám se, 15 000, teď jsem se v tom ztratila, mě se to neustále plete… 15 500 korun do 16 400. To je ten interval, ve kterém by se měla za MPSV ta minimální mzda od 1. ledna příštího roku pohybovat.

Jsme ochotni o tom jednat, nicméně těch 15 500 je minimum, 16 400 je za nás optimum. Opět detaily mohu znovu vysvětlit nebo si je dočtete v tom materiálu, který bude také dnes vyslán do meziresortního připomínkového řízení.

Myslím si, že za minimální mzdu by lidé, kteří pracují, měli být schopni přežít, a jedna věc, tak, aby nám v České republice neujel vlak, tak připomínám, že Polsko a Slovensko nás ohledně minimální mzdy už značně předhonily. Polsko navyšuje na 2 800 zlotých, což je podle aktuálního kurzu 16 540 korun, Slovensko se shodlo na navýšení na 623 eur, což je podle aktuálního kurzu téměř 17 000 korun bez 50 korun.

To znamená, že bychom také měli držet to tempo konvergence z minulých let a také nezaostávat v rámci EU. Takže to jsou ty dva materiály, které za nás dnes odejdou do mezirezortního připomínkového řízení.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Já děkuji a na řadě jsou vaše dotazy. Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Vzhledem k tomu, co tady zaznělo, tedy že máme co do činění s velkým problémem v oblasti seniorní populace, tak bych se možná zeptala paní ministryně, proč se s testováním zaměstnanců v domovech seniorů začíná až teď, protože vy jste už 9. září avizovala, že jste požádala Ministerstvo zdravotnictví o plošné testování. Tak jestli byste mohla vysvětlit tu prodlevu téměř osm týdnů. A pak budu mít ještě doplňující dotaz na pana ministra.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ano, já jsem o to testování požádala dokonce už v srpnu, už v létě na Radě vlády pro zdravotní rizika. Oficiálně pak 9. září. Tu prodlevu si vysvětluji kapacitními důvody a pak také výměnou ministrů zdravotnictví.

Samozřejmě pak je také potřeba říci, že probíhalo to pilotní testování antigenních testů, protože se vedly debaty o spolehlivosti těch antigenních testů. Takže to jsou ty tři hlavní důvody, které vedly ke zpoždění celého toho testování. Nicméně výborná zpráva je, že to testování, plošné, v sociálních službách konečně startuje od zítřka.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A zeptám se tedy ještě pana ministra zdravotnictví, jestli byste mohl upřesnit, kdy tedy budou sociálním zařízením dodány ty odběrové sady. Možná také říct, kde jsou právě teď, jestli už jsou tedy nakoupeny, protože například mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny řekl, že ty testy mají koupit pojišťovny. Ty se to ale podle něj dozvěděly včera a testy zatím koupené nejsou. Jestli byste tohle mohl osvětlit. A možná také, jak ta distribuce bude probíhat.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuju. Ty testy jsou v České republice. Jsou zde od konce minulého týdne, pokud já mám informaci. A bylo potřeba po právní stránce vyřešit, jakým způsobem je možné čerpat na tyto testy prostředky ze zdravotního pojištění. Je to věc, která se ukázala administrativně o něco složitější, než byly původní předpoklady.

Nicméně pořád platí ten záměr a já na tom i osobně budu trvat a komunikuji i s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny a s ostatními lidmi, kteří v tomto smyslu jsou zodpovědní nebo spoluzodpovědní, protože rozhodně nesnímám tu zodpovědnost ani z Ministerstva zdravotnictví, že dojde k té distribuci v průběhu tohoto týdne, protože to mimořádné opatření, které platí od zítřka, by mělo být naplněno do 9.

To znamená, nejpozději od toho 9. by mělo tohle všechno proběhnout. Tím, co říkala paní ministryně, se navíc uvedla do pohybu distribuce těch respirátorů, které jsou naprosto zásadní jako komplementární opatření k tomuto. Takže tam je to o něco jednodušší.

A je to tak, jak říkáte. Nakonec se nalezlo řešení, kterým by toto opravdu nakoupily zdravotní pojišťovny. Já si neumím představit, že by jakákoliv ze zdravotních pojišťoven takhle nakonec nepostupovala, protože by tím vlastně znevýhodnila své pojištěnce. Takže věřím, že tohle bude takhle dořešeno, ty drobné nuance, které jsou, ještě během zítřejšího dne. A společnost, která to bude distribuovat, to záhy – tu distribuci – provede. Takže já stále trvám na tom a požaduji to, aby v rozmezí, které je dáno tím mimořádným opatřením, tudíž nejpozději 9., byly prováděny testy a dále každých pět dní.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Platí tedy ale, že dva miliony těch testů jsou v Česku a dalších osm milionů je objednáno?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano, to platí.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A, paní ministryně, jenom jestli byste mohla krátce ještě okomentovat jednání koaliční rady, co se týče superhrubé mzdy. Jak to možnáprobíhalo? A také u koho budete chtít hledat podporu pro návrh vicepremiéra Jana Hamáčka? Protože jste se dnes nedohodli na žádném kompromisu. Tak možná – jaký je výhled dál?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak ten postup je jasný, který je dán jednáním Poslanecké sněmovny. Víte, že zítra je rozpočtový výbor a příští týden bude pak probíhat – tuším, že v pátek – logicky třetí čtení toho daňového balíčku. Nejpozději tam se rozhodne a důležité je za sociální demokracii, abychom ulevili na daních zejména těm nízkopříjmovým. To je pro sociální demokracii důležité.

Myslím si, že to, aby byly sníženy daně lidem nad 100 000, to si v tuto chvíli nemůžeme rozpočtově dovolit. To znamená, pro nás budou důležité to, aby si lidé, kteří normálně pracují, chodí do práce, snaží se uživit, tak aby měli nižší daně. A to, jestli se budou snižovat daně i těm nad 100 000, to si myslím, že v tuto chvíli na to rozpočtově není dobrá doba. Podporu budeme hledat napříč politickým spektrem.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dvě otázky na pana ministra. Ta první se týká centrálního dispečinku, který jste zmiňoval. Ten měl být spuštěn v neděli, tak jestli už máte nějaké vyhodnocení po těch prvních dnech, jak to funguje. A jestli ty informace z tohoto dispečinku budou případně i zveřejněny veřejně někde on-line. A potom druhá otázka se týká testování. Pan bývalý ministr Prymula už v září avizoval, že se budou ve velkém v Česku využívat takzvané LAMP testy, to jsou takové ty kloktací testy. Tak proč se zatím stále nevyužívají ve velkém? A na čem to závisí?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuju. Ten dispečink funguje od toho dne, o kterém jste mluvila. A je zajištěn – a tady patří veliký díl i armádě – spolu s Centrálním řídicím týmem. Nemyslím si, že tyto informace by měly být k dispozici úplně veřejně, ale jsou k dispozici těm, kteří je potřebují a začínají je využívat.

Pokud se týká testování ze slin, tak byla to jistě jedna z variant, které by byly velmi slibné, ale nepodařilo se prokázat, že by přesnost a kvalita tohoto testování byla zatím na takové úrovni, aby se dala bezpečně použít. Proto od tohoto bylo upuštěno v současné době a jednoznačně se preferují testy antigenní.

Já bych chtěl jenom upozornit na to, že třeba na jaře si nikdo z nás ani neuměl představit, že budou nějaké takové antigenní testy, jako jsou teď – během 5 až 15 minut výsledek. A ten laboratorní vývoj je obrovský, protože je to vlastně zájem velké vědecké i odborné komunity na celém světě nějakým způsobem posunout se dál v tom testování.

Takže těch možností, jakým způsobem to vyvíjet dál, je mnoho. Třeba za pár měsíců nebo za rok budou ještě jiné možnosti. Ale v současné době byly vyhodnoceny jako nejefektivnější – a to myslím jak účinkem nebo efektem, tak ekonomikou – právě tady tyto testy. A vyšetřování ze slin v současné době není na pořadu dne.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Já bych měl dotazy na oba ministry. Začnu dotazem na paní Maláčovou. Vrátím se ještě k tomu testování v sociálních službách. Od zítra by měli tedy být povinně testováni tedy nejen klienti, ale i zaměstnanci. Každopádně podle našich informací řada těch zařízení nemá od státu sady antigenních testů. V případě, že si některé z nich třeba zajistily ty testy samy, kdo jim je proplatí? Bude to uznáno jako nějaký uznatelný náklad?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ano, jak jsem zmiňovala, že včerejškem končilo to další kolo dotačního řízení na dofinancování sociálních služeb na provoz v důsledku koronakrize, tak tam je možné si uplatnit tyto náklady. Tam je možné ochranné pomůcky, ale i zvýšené náklady s dezinfekcí, ale třeba i to testování. To včera skončilo, proto jsme přistoupili k distribuci těch tří milionů respirátorů, protože na to plynně navazujeme. Takže toto je ta odpověď: ano, je to možné. Ale samozřejmě pokud to včera skončilo, tak to muselo být ke včerejšku.

Šimon Pilek, CNN Prima News: A dotaz na pana ministra Blatného. Mě by zajímalo, jak fungují ti krajští koordinátoři? Konkrétně jestli máte už třeba nějaké informace o tom, že v některých nemocnicích už byla překročena kapacita a muselo se to nějakým způsobem řešit. A případně byť jste říkal, že zásadní je to, jak jsou, nebo nejsou přeplněné nemocnice, dá se nějak okomentovat to reprodukční číslo, které je v tuto chvíli? Jestli se z něj dá usuzovat nějaký příznivý vývoj? Díky.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Krajští koordinátoři jsou součástí té struktury, která zodpovídá za celé to řízení, a zde je za Ministerstvo koordinující osobou pan profesor Černý, vedoucí klinické skupiny, který s nimi pravidelně hovoří. K zítřku má být, nebo bude požadován detailní report právě z těch jednotlivých krajů a optimálně z jednotlivých nemocnic, aby to byla jakási komplementární informace k požadavkům skrze ten centrální řídicí, nebo ten dispečink. A ten druhý dotaz mě zopakujte, prosím?

Šimon Pilek, CNN Prima News: Ten byl na to reprodukční číslo

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano. Já zopakuju to, co jsem řekl vlastně na začátku. Ano, je pravda, že to reprodukční číslo se zdá, že klesá. Zatím je ale pořád nad 1. To znamená, že pořád se nakazí, nebo ten počet lidí, kteří jsou pozitivní, se zvyšuje. A i když bychom hypoteticky, což podotýkám, že se nyní nestalo, ho nyní snížili pod 1, tak bude ještě nějakou dobu trvat, než se to projeví.

A proto bych spíše než spoléhání na hodnotu reprodukčního čísla, která se, jak jsme si už všimli mnohokrát v minulosti, může měnit a nemusí, a teprve když ten trend je opravdu trvalý, tak z něho můžeme něco vyvozovat, a to chce opravdu čas, tak daleko víc než na reprodukční číslo bych opravdu teď se zaměřil na počty osob, které jsou hospitalizované. A zcela zodpovědně a se vší vážností říkám, že i když půjde všechno úplně optimálním způsobem, tak ještě nějakou dobu budou tato čísla stoupat.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se na distribuci těch respirátorů. Proč až teď? Sama paní ministryně zmínila, že tato varianta, kdy posílá respirátory zařízením stát, je levnější, organizovanější, rychlejší. Tak proč až teď, proč ne třeba od září? Potom další otázka by se týkala případných lůžek v hotelech a lázních. Jsou už nějaké přesné pokyny, jak mají kraje postupovat? Protože si stěžují, že zatím na doléčení těch pacientů nemají tyto instrukce.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já to možná zodpovím. Proč až teď? Protože jsme měli vypsaná ta další kola na dofinancování provozu sociálních služeb, a víte, že když se vypíšou ta další kola, tak zpětně se to nesmí měnit nebo rušit. Další věc je, že nákup těch ochranných osobních pomůcek je jednodušší a byl ve velkém opět spuštěn s nouzovým stavem. To znamená, že to jsou dvě věci, které jsou vzájemně provázané.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká těch lázeňských zařízení, tak byla všechna tato zařízení oslovena. Zatím ne všechna tuto informaci poskytla, ale všechna v oblasti státní správy a v rezortu obrany tuto informaci dala tomu koordinačnímu týmu. Takže koordinační tým ví, jaká kapacita v těch lázeňských zařízeních je k dispozici, a je schopen tohle koordinovat i s těmi dalšími lůžkovými kapacitami v rámci všech nemocnic.

Upozorňuji jenom na to, že tato zařízení, která nejsou primárně zdravotnická, pochopitelně nebudou využívána pro umisťování lidí, kteří mají závažné klinické příznaky nebo potřebují léčbu, ale jsou to místa, která umožní odsun těch pacientů, kteří už jsou adekvátně zaléčení a potřebují pouze ošetřovatelskou péči a nemohou být propuštěni do domácího ošetřování, čímž se uvolní kapacita pro další nově přijímané pacienty.

Kateřina Krausová, ČTK: To znamená, že jde jenom o státní lázně a nebo v rezortu obrany a zdravotnictví?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To jsem neřekl. Já jsem řekl, že zatím jenom tyto dva rezorty, nebo tyto dvě oblasti poskytly ty informace.

Kateřina Krausová, ČTK: A ještě bych se zeptala na to testování v zařízeních sociálních služeb. Odbory i Asociace poskytovatelů poukazují na to, že některá zařízení zdravotníky nemají nebo že je jich nedostatek. Tak jaké jsou tedy pokyny? Jak jsem pochopila z těch vašich úvodních slov, zřejmě má testovat ten místní personál v tom zařízení. Jak tedy bude vypadat toto?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ano, to byla přesně ta věc, kterou jsme ještě ze včerejška na dnešek ladili. Týkalo se to těch asistenčních služeb, chráněného bydlení a týdenních stacionářů. Možná detaily by řekl pan ministr. Jenom k tomu řeknu, že i když to testování začneme od zítřka, tak ani od zítřka to nebude jednoduché, protože na základě komunikace s odbory, ale také s Asociací poskytovatelů sociálních služeb už teď víme, že část klientů, respektive příbuzných těchto klientů to testování odmítá.

U zaměstnanců je to jednoduché – tam to můžeme nařídit jako pracovní povinnost nebo předpoklad plnění pracovní povinnosti, nicméně u klientů žádnou takovou možnost nemáme. Proto bych chtěla apelovat na všechny klienty sociálních služeb, kterých se to týká, a jejich příbuzné, aby se toho testování nebáli.

Ve společnosti se šíří celá řada hoaxů, fake news a skutečně to testování není škodlivé, a naopak se bude provádět za účelem ochrany těch nejzranitelnějších. Proto se, prosím, nebojte nechat se otestovat. Je to nepříjemné, to je pravda, když vám strčí tu tyčinku do nosu, tak je to nepříjemné, ale není to bolestivé. Tak opravdu, dovolila bych si apelovat na úplně všechny, aby z toho neměli strach. Je to věc, která má sloužit k ochraně těch nejzranitelnějších.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já ještě jenom doplním ten dotaz, kdo to teda bude provádět. Tak jak konec konců z toho vyplynulo, tak tam, kde se jedná o zařízení, která mají vlastní zdravotnické pracovníky, ať už sestry, nebo lékaře, tam je to jasné. Tam, kde tato zdravotnická zařízení nemají takovou službu, tak vždycky musí mít nějakou smlouvu o poskytování pracovně lékařských služeb. A tím mimořádným opatřením, které bylo dnes aktualizováno, byla uložena povinnost, aby zaměstnavatelé skrze tuto službu zařídili testování svých zaměstnanců.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Tak já děkuji a ještě tu máme otázky novinářů, kteří se připojili k videokonferenci. A jako první bych poprosil Martina Ťopka, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den. Měl bych také dva dotazy. Nejdřív na vás, paní ministryně, protože klíčoví ministři k otázce dnešní koaliční rady tady nejsou, ale vy jako místopředsedkyně strany mi na to jistě odpovíte. Zřejmě jsme svědky koaličního rozkolu, pokud vládní strany, vládní partneři nejsou schopni v rozporu s koaliční dohodou poslat do Sněmovny jeden společný návrh daňových změn, a nejsou tuto shodu najít ani poté, co každá z vládních stran poslala do Sněmovny prostřednictvím svých předsedů každá svůj návrh. Není v tom koaliční rozpor?“

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak máte pravdu, že to není standardní situace, a ukazuje to, že máme rozdílné názory na tu daňovou otázku. Já si myslím, že daňová, stejně jako důchodová otázka jsou v podstatě jednou z nejdůležitějších oblastí, na kterých je potřeba shodu hledat

 Já si myslím, že je skutečně potřeba využít toho času do příštího týdne, vydiskutovat to a ještě nějakým způsobem jednat. A my jsme se dnes shodli na tom, že musíme jednat tak, abychom byli jednotní.

Zároveň je potřeba říci, že my jsme menšinová vláda, a i přesto, pokud shodu najdeme, tak budeme muset pro tu vládní pozici najít podporu v Poslanecké sněmovně. Takže ano, je to nestandardní situace. Hoří také čas, máme 3. listopadu, jedná se o změnu daňového systému od 1. ledna, ale snažíme se najít jednotnou pozici v rámci vlády. Je to důležité.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji, a na pana ministra bych měl dotaz. Vlastně bych navázal na dotaz České televize, který se týká nákupu těch testů. Stále je to taková nejasná věc kolem toho. Můžete, pane ministře, tedy otevřeně říct, kdo vystavil objednávku na ty dva miliony testů, kdo ji zaplatil a které firmy ji dodaly?“

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Toto je v současné době v gesci zdravotní pojišťovny a my jsme těch několik dní hledali způsob, jakým toto naplnit, protože se bavíme o převedení financí z rozpočtu pojišťoven vlastně do nějakého nákupu, a proto to byla otázka, která je poměrně právně složitá.

A pokud se týká těch jednotlivých testů, tak tam je zase zásadní úkol a úloha pojišťovny, se kterou jsme se dohodli na tom, že bude ona garantem dodržování toho, že se jedná o testy, které splňují kritéria, která dala laboratorní skupina. A budou i nadále potom oslovovat další nějaké zájemce, výhledově, protože těch testů je samozřejmě, nebo ty testy vyrábí větší množství dodavatelů, a bylo rozhodnuto o tom, že nebude preferován jeden dodavatel. Takže to je moje odpověď.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace: Děkuji a já o další otázku poprosím iDNES.cz.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Já bych měl dvě otázky. Jedna se týká toho, že jsou otevřeny mateřské školy, a zároveň toho, že rodiče jsou často na home office a pracují doma a dítě mají ve školce. Zda byste doporučili těm rodičům, aby třeba odlehčili mateřským školám a vzali si to dítě domů, protože ve školách často pracují učitelé v rizikové skupině, přesluhující senioři. Nebo si myslíte, že by to třeba těm školkám nepomohlo, kdyby vlastně rodiče dětí, kteří pracují z domova, si ty děti neposílali do školek? To je jedna věc. Jestli si prostě myslíte, že je správné nechat otevřené všechny mateřské školy? Co se týče druhé věci: Vy jste dávali nějaká opatření ohledně dušiček a naše redakce zdokumentovala případ u jednoho z pražských hřbitovů, kde byla otevřena restaurace. Měla tam sice otevřené okýnko, kde prodávali všechno včetně alkoholu, ale u té restaurace je taková přilehlá zahrádka a ty lidé si tam sedli a normálně tam konzumovali. Jestli si myslíte, že to je v souladu s těmi vládními opatřeními, a ohledně toho uzavření těch restaurací, když je výdejové okénko a když je zahrádka přilehlá, aby si lidé koupili a snědli nebo sedli si tam a popíjeli na té zahrádce. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji za dotaz. K tomu prvnímu. Není a nebylo plánem uzavírat mateřské školy. Takže z mých úst toto doporučení neuslyšíte. A pokud se týká toho druhého dotazu, tak protože nejste první, kdo se na to ptá, tak jsem požádal i o analýzu právní odbor Ministerstva zdravotnictví.

Situace je po právní stránce taková, že ve chvíli, kdy by si někdo kvůli tomu, aby mohl prodávat své zboží skrze výdejové okénko, zřídil zahrádku a tam nabízel těmto lidem, aby konzumovali to, co si koupili, potom je to v rozporu s tímto opatřením. Tam, kde například, jak jste řekl, existují v blízkosti lavičky nebo jiná zařízení, kde se dá sednout a a priori tam už byla, tak to po právní stránce porušením tohoto opatření není.

Ale prosím vás, všechny prosím, v žádném případě vás tím nevybízím k tomu, abyste to dělali. Dívejme se na všechna opatření tak, abychom je splnili smysluplně. Ne, abychom chytali jeden druhého za slovo nebo za konkrétní právní výklad. Protože zopakuju to, co jsem řekl předtím. Čím lépe budeme ta opatření naplňovat, tím kratší budou.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já bych možná ještě dodala a asi budu mluvit velké části rodičů z duše. Práce z domova je stále práce a já jsem si to v posledních týdnech a měsících zažila, když jsem pracovala z domova, a sama mám pětileté dítě, pětiletého syna. Tak zvládnout tu práci i tu péči o to dítě je extrémně náročné a nedá se to dlouhodobě zvládnout, pokud chce člověk zůstat produktivní a výkonný. To znamená, že bych to skutečně nechala na rozhodnutí rodičů. Ale práce z domova je přesto práce a je to obrovsky náročn, sladit péči o dítě a home office.

Josef Kopecký, iDNES: Děkuji za odpovědi.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Já taky děkuji. Další na řadě Seznam Zprávy, prosím váš dotaz.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já mám dotaz na pana ministra Blatného a vrátím se k tomu, na co vy jste vlastně kolegovi přede mnou neodpověděl. Já vás prosím, abyste nekličkoval a řekl jste jasně, kdo ty testy do Česka dovezl a komu je budou pojišťovny platit. Já si myslím, že to je hrazené z veřejného pojištění, takže lidé by měli vědět, přes jakou firmu to jde. Děkuju vám.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já si myslím, že to není žádné kličkování. Já jsem řekl, že těch dodavatelů je víc. První dodavatel, který dovezl tu první várku testů, je firma Abbott a ty ostatní jsou potom v gesci pojišťovny a probíhají tady v tomto jednání.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Máte ještě nějaký dotaz?

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Ano, jestli se ještě můžu doptat, tedy nefiguruje v tom firma Avenier, která by ty testy dovezla?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Aha, tady je ten… Firma Avenier je distribuční firma, se kterou mají smlouvu všechny pojišťovny a která bude zajišťovat distribuci těchto testů po České republice v souladu se zákonnými opatřeními.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuji vám.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Taky děkuji. A poslední Radek Bartoníček, Aktuálně.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den, budu velmi rychlý, protože už je tiskovka dlouho, díky za to. Pane ministře, vy jste ve funkci několik dní. Mě by zajímalo, říkáte si už, co je vaše priorita? Protože pomalu se rozhlížíte určitě. Co si říkáte: Na toto se teďka především zaměřím. Jestli to například bude to testování v domovech, protože tam skutečně je kolem toho spoustu otázek a řada lidí má obavu, jestli se to zvládne. A s tím souvisí dotaz kolem vaší komunikace. Už bylo řečeno, že budete komunikovat přes Ministerstvo zdravotnictví. Ale budete se snažit komunikovat podobně často jako pan Prymula? Viz třeba i fake news, teď jak o tom mluvila paní ministryně, že nechtějí někteří lidé, aby jejich senioři byli testovaní. Tto je zrovna příležitost, že jo, poměrně výrazně se obrátit na veřejnost. A druhý dotaz v rychlosti: Pokud jde o lékaře, pro ně je to samozřejmě nesmírně náročné, jak sám i vy říkáte. Bude nějaká šance přesunu pomoci lékařům v nemocnicích? To je všechno, děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuju. Pokud se týká mé priority, tak věřím, že snad je patrná z toho, jak se vyjadřuji. Já opravdu za zásadní prioritu vidím vyřešení problémů v té rizikové, respektive nejzranitelnější populaci. Jakmile totiž vyřešíme tuto oblast, a to se týká seniorů jak v komunitě, tak v jednotlivých zařízeních sociální péče, to prosím neodlišujme, to patří k sobě, tak jakmile toto vyřešíme, tak je pravděpodobné, že to samo o sobě povede k výraznému snížení počtu těch hospitalizací, tudíž i tlaku na nemocnice, a celý ten systém si bude moci vydechnout.

Potom můžeme uvažovat o dalších změnách třeba i ve smyslu uvolňování těch opatření. Tady bych rád zdůraznil skvělou spolupráci s ministerstvem školství a věříme, že až to bude možné, tak jedním z těch prvních opatření bude návrat dětí do škol, zejména 1., 2. třídy a následně 1. stupně. Ale teď vám opravdu neřeknu, kdy to bude, jenom to považuji za svoji prioritu.

Pokud se týká lékařů, tak zde bych rád ocenil probíhající diskusi s Českou lékařskou komorou. Dnes jsem například mluvil s jejím prezidentem. Oba si uvědomujeme závažnost té situace. České nemocnice jsou extrémně zatížené. Ta informace, která jde napříč nimi, je, že to ještě nějakou dobu mohou vydržet, ale ta doba není nekonečná.

Nemyslím si, že zásadním problémem v současné době jsou lékaři. Zásadním problémem jsou zejména sestřičky nebo ten ošetřovatelský personál, takže na toto se zaměřujeme. U lékařů ještě je případně možná jakási redistribuce i uvnitř těch zařízení, zejména některých, opět někde je ta kapacita větší, někde je menší.

A pokud se týká mé komunikace, tak jak bylo i vyjádřeno oficiálně Ministerstvem zdravotnictví, moje komunikace, pokud se týká sociálních sítí, bude probíhat na Twitteru Ministerstva zdravotnictví. Dalším kanálem komunikace jsou například tyto tiskové konference, případně individuální rozhovory.

A pokud se týká vyvracení fake news a tak dále, tak v tom v současné době byly zahájeny jakési domluvy i s ostatními rezorty, které mají v této oblasti zkušenosti, a náš tiskový odbor i já osobně se velmi zajímám o to, abychom zkušenosti z těchto rezortů využili a vyvraceli nepravdy, kterých je spousta. A právě tyhle nepravdy a výmysly, kam koneckonců třeba patří i opravdu neopodstatněný strach nebo zastrašování seniorů stran provádění těch vyšetření, tak tohle to opravdu je potřeba vyvracet a budu se na to zaměřovat.

Vladimír Vořechovský, ředitel Odboru komunikace Úřadu vlády: Děkuji, to je z dnešní tiskové konference vše, děkuji vám a přeji hezký zbytek dne.