Záznamy z jednání

17. 2. 200011:44

Záznam 13. schůze Bezpečnostní rady státu, 10. 2. 2000


            (přijata usnesení č. 69-75)

Schůzi Bezpečnostní rady státu řídil předseda vlády a předseda Rady Miloš Zeman.

Program:

1. Ústní informace vedoucího Stálé delegace v Bruselu o působení ČR v NATO a ZEU

přizván: Karel Kovanda, vedoucí Stálé delegace ČR v Bruselu,

2. Návrh komplexního řešení postavení České republiky v Západoevropské unii po získání statutu přidruženého člena

(předkládá místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí),

3. Zpráva o zhodnocení obranných plánů České republiky orgány NATO

(předkládá ministr obrany),

4. Program spolupráce státu s obranným průmyslem České republiky

(předkládá ministr obrany),

5. Věcný záměr zákona, kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů a navazujících nařízení a vyhlášek

(předkládá ministr bez portfeje),

přizváni:

Ing. Tomáš Kadlec, ředitel Národního bezpečnostního úřadu,

PhDr. Jiří Růžek, ředitel Bezpečnostní informační služby,

brig. gen. Ing. Jiří Giesl, ředitel HÚ Vojenského obranného zpravodajství,

6. Informace o činnosti pracovní skupiny ke koordinaci OUS a stav bezpečnostních prověrek

(předkládá ministr bez portfeje),

přizváni:

Ing. Tomáš Kadlec, ředitel Národního bezpečnostního úřadu,

PhDr. Jiří Růžek, ředitel Bezpečnostní informační služby,

brig. gen. Ing. Jiří Giesl, ředitel HÚ Vojenského obranného zpravodajství,

7. Návrh na vytvoření systémové ochrany státních hranic České republiky

(předkládá ministr vnitra),

8. Návrh na změny usnesení vlády č. 672 ze dne 28. 6. 1999 k organizaci a materiálnímu zabezpečení letecké služby v Integrovaném záchranném systému

(předkládá ministr vnitra),

9. Informace o návrhu zákona o Policii České republiky

(předkládá ministr vnitra),

10. Různé.

1. Ústní informace vedoucího Stálé delegace v Bruselu o působení České republiky v NATO a ZEU

Rada projednala návrh materiálu předloženého vedoucím Stálé delegace České republiky při NATO a ZEU a přijala  u s n e s e n í č. 69.  

V úvodním vystoupení vedoucí Stálé delegace ČR při NATO a ZEU Karel Kovanda uvedl, že naše zastoupení začalo pracovat v Bruselu v roce 1997. Situaci považuje celkem za stabilizovanou jak po stránce logistické, tak i personální. Ihned od počátku nám Aliance poskytla možnost pracovat téměř ve všech orgánech, což bylo vzhledem k nedostatečnému počtu osob velmi obtížné. Dále se zmínil o práci hlavního orgánu NATO, kterým je Severoatlantická rada (NAC) a hovořil i o spolupráci civilní a vojenské části delegace. Uvedl i některé podrobnosti při řešení Kosovské letecké akce a zmínil se i o ?návazných? organizacích ? Partnerství pro mír (PfP), Radě euro-atlantického partnerství (EAPC), Stálé společné radě NATO - Rusko (PJC), Výboru NATO ? Ukrajina (NUC), ..

V závěru vystoupení poukázal na některé nedostatky a potíže, které komplikují činnost Stálé delegace ČR při NATO a ZEU (např. v oblasti přenosu informací; v meziresortní spolupráci; v náboru osob do struktur NATO - je několik set volných míst, z naší republiky budou teprve v příštím měsíci první dva zaměstnáni v NATO, uvnitř republiky není vytvořen žádný systém pro nábor osob; v získávání veřejných zakázek ze širokého spektra potřeb Aliance?).

2. Informace o postavení České republiky v Západoevropské unii po získání statutu přidruženého člena a o aktuálním vývoji společné evropské bezpečnostní a obranné politiky

Rada projednala návrh materiálu předloženého místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala u s n e s e n í č. 70.  

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí zdůraznil, že Západoevropská unie v návaznosti na úlohu a postavení NATO mění svou roli od roku 1984, ale zvláště v posledním období. S postupem prohlubování procesu evropské integrace stále více zemí EU podporovalo převedení ZEU do EU. Připomenul, že Česká republika je tzv. přidruženým členem a to od května 1999 (po vstupu do NATO). Plně se účastníme na jednáních Rady ZEU a jejich pracovních skupin, máme právo nominovat důstojníky do vojenských orgánů, účastnit se vojenských operací, mít přístup k utajovaným skutečnostem apod. Česká republika se v současné době snaží využít veškerých mechanizmů, které ji členství v ZEU nabízí, aby se v maximální možné míře zapojila do nově vytvářené společné evropské bezpečnostní a obranné politiky v EU. Zasazuje se o to, aby při očekávaném zániku ZEU a postupném přenášení agendy do EU byly současně převáděny i rozhodovací mechanizmy do struktury EU. Tyto snahy koordinujeme s Maďarskem a Polskem.

V diskusi bylo uvedeno, že důraz se v dnešní době spíše soustřeďuje na problematiku EU (rozhovory k přistoupení k Západoevropské skupině pro vyzbrojování).

3. Zpráva o zhodnocení obranných plánů České republiky orgány NATO

Rada vyslechla úvodní vystoupení ministra obrany a přijala  u s n e s e n í č. 71. 

Vzhledem k tomu, že materiál je utajovaného charakteru je i záznam tohoto bodu utajovaného charakteru.

4. Principy spolupráce státu s obranným průmyslem v České republice

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem obrany a přijala  u s n e s e n í č. 72. 

V úvodním vystoupení ministr obrany uvedl, že materiál navazuje na některé koncepční dokumenty jako je např. Koncepce průmyslové politiky. Zdůraznil, že v analýze stavu obranného průmyslu je poukázáno na jeho současný neutěšený stav, ale i na některé pozitivní faktory, které signalizují zlepšení. Dále uvedl, že jsou i možnosti podpory obranného průmyslu provázané s aktivitami Ministerstva průmyslu a obchodu. Konstatoval, že cílem materiálu je podporovat a zlepšit co nejefektivněji a s co nejmenšími náklady spolupráci s obranným průmyslem. V závěru zdůraznil, že se jedná o první systémovou aktivitu státní správy v oblasti obranného průmyslu za uplynulých deset let.

V diskusi bylo oceněno, že materiál definuje základní principy spolupráce. Dále bylo uvedeno, že je potřebné závěry jednotlivých oblastí spolupráce v materiálu konkretizovat, dle potřeby doplnit formulováním úkolů pro nejbližší období i v delším horizontu. Bylo doporučeno, aby při dopracování materiálu do vlády se úzce spolupracovalo s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Bylo konstatováno, že praktickou spolupráci je žádoucí rozšířit i o Ministerstvo zahraničních věcí a za důležité se považuje, aby spolupráce se všemi subjekty obranného průmyslu byla ze strany státu maximálně transparentní.

5. Návrh věcného záměru zákona, kterým se mění zákon č. 148/98 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů a navazujících nařízení a vyhlášek

Rada projednala materiál předložený ministrem bez portfeje a přijala  u s n e s e n í č. 73. 

V úvodním vystoupení ministr bez portfeje kritizoval stávající zákon č. 148/98 Sb., o ochraně utajovaných skutečností (dále jen "platný zákon"). Dále uvedl, že od doby, kdy zákon vstoupil v platnost (1. listopad 1998) sekce ministra shromažďovala náměty a připomínky k jeho novelizaci. Národní bezpečnostní úřad (dále jen NBÚ) novelizaci připravoval, později bylo rozhodnuto zpracovat úplně nový zákon. Zdůraznil, že v připraveném návrhu zůstávají rozpory, které se nepodařilo dořešit. Ředitel NBÚ jako spolupředkladatel zdůraznil, že zpracování návrhu nového zákona přišlo do období, kdy se v NATO uzavírá více než pětiletá práce na novele základního bezpečnostního standardu (pravděpodobně letos bude vydán), z něho také musí vycházet nový, platný zákon, proto doporučil, aby paragrafové znění nového zákona bylo zpracováno až po platnosti nového bezpečnostního standardu NATO.

Ve velmi rozsáhlé diskusi byly k předloženému návrhu věcného záměru zákona vzneseny následující připomínky a náměty:

Dále v diskusi ředitel NBÚ uvedl, že některé záležitosti nelze upravovat, např. certifikační proces a dále konstatoval, že bezpečnostní prověrky ve státech NATO jsou výhradně prováděny k finančním poměrům prověřované osoby. Rovněž konstatoval, že v členských státech NATO nemá obdobu seznam utajovaných skutečností, za stupeň utajení zodpovídá zásadně zpracovatel.

V závěru diskuse bylo doporučeno urychleně zpracovat potřebnou novelu stávajícího platného zákona s tím, aby do konce února byla připravena do připomínkového řízení a následně předložena vládě. Bylo zdůrazněno, že v žádném případě nesmí být přerušeny práce na přípravě nového zákona .

-urychleně navrhnout pouze nezbytnou novelu platného zákona vyplývající ze získaných zkušeností s uplatňováním platného zákona, protože platnost prověrek dle starého zákona č. 102/1971 Sb., končí 31. prosince 2000. Cílem novely platného zákona musí být zjednodušení (odstranění míst, které vedou ke zdlouhavému procesu prověrek) a zlevnění procesu bezpečnostních prověrek,

-není odpovídajícím způsobem popsána finanční náročnost platného zákona ani připraveného věcného záměru, některé náležitosti je třeba promítnout do návrhu zákona o státní službě,

-konkrétně je třeba provést úpravy (a to jak u novely platného zákona, tak i u zcela nového zákona):

6. Zpráva o činnosti pracovní skupiny ke koordinaci ochrany utajovaných skutečností. Informace o stavu provádění bezpečnostních prověrek osob navrhovaných pro styk s utajovanými skutečnostmi

Rada projednala materiál předložený ministrem bez portfeje a přijala  u s n e s e n í č. 74. 

V úvodním vystoupení ministr bez portfeje zhodnotil činnost pracovní skupiny Bezpečnostní rady státu pro koordinaci ochrany utajovaných skutečností s tím, že její činnost byla především nasměrována k přípravě nového zákona o ochraně utajovaných skutečností. Dále uvedl, že za závažnější část tohoto bodu jednání považuje stav provádění bezpečnostních prověrek. Konstatoval, že "úzkým místem" jejich provádění je NBÚ. V závěru vystoupení zdůraznil, že za stávající situace NBÚ i způsobu prověřování, nebude - bez dalšího personálního i prostorového rozšíření NBÚ - možné změnit stav v provádění prověrek.

V závěru diskuse bylo konstatováno, že proces se dá urychlit zjednodušením platného zákona, tj. provést takovou novelu, která odstraní největší nedostatky zabraňující urychlení procesu prověrek a dále zvýšenou kapacitou NBÚ a přehodnocením stupňů prověrek.

7. Návrh na vytvoření systémové ochrany státních hranic České republiky

Staženo z programu jednání.

8. Návrh změny usnesení vlády č. 672 ze dne 28. června 1999 k organizačnímu a materiálovému zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému

V úvodním vystoupení ministr vnitra zdůraznil, že projekt k organizačnímu a materiálovému zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému (IZS) byl sice v roce 1999 zařazen mezi prioritami, ale v důsledku restrikce rozpočtu nebyl pokryt finančními prostředky a z priorit vypadl. V návaznosti na tuto skutečnost bylo uloženo vypracovat změnu harmonogramu nákupu vrtulníků a bylo zrušeno výběrové řízení na jejich nákup. Nákup vrtulníků je navržen mezi prioritami Ministerstva vnitra pro rok 2001 a proto je potřebné provést úpravu usnesení vlády ze dne 28. června 1999 č. 672. Dochází k ročnímu posunu realizace přebírání středisek IZS a leteckých záchranných středisek ze strany Ministerstva vnitra. Pro resort zdravotnictví z toho vyplývá nutnost prodloužit o jeden rok smlouvy s nestátními provozovateli. Konstatoval, že celkové kapitálové výdaje se předpokládají ve stejné výši, ale dojde k jejich nakumulování v počátečním období.

V závěru diskuse bylo zdůrazněno, že materiál nebyl projednán s Ministerstvem financí. Financování je základem realizace tohoto programu, proto bylo doporučeno přerušit projednávání tohoto bodu, předložit příslušnou dokumentaci Ministerstvu financí k posouzení a následně jej předložit znovu na jednání Rady.

9. Návrh zákona o Policii České republiky a o Inspekci ministra vnitra

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem vnitra a přijala  u s n e s e n í č. 75. 

V úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že materiál je předkládán pro informaci členům Rady. Konstatoval, že návrh zákona je zpracováván na základě vládou schváleného věcného záměru zákona a v současné době se připravuje k rozeslání do meziresortního připomínkového řízení tak, aby mohl být v termínu, tj. do 31. března 2000 předložen vládě.

V diskusi bylo doporučeno, aby se v návrhu zákona uvažovalo s možností nasazení příslušníků policie v zahraničí v rámci operací na podporu míru.

10. Různé