Záznamy z jednání

23. 12. 199913:38

Záznam 12. schůze Bezpečnostní rady státu, 21. 12. 1999


            (přijata usnesení č. 58-68)

Schůzi Bezpečnostní rady státu řídil předseda vlády a předseda Rady Miloš Zeman.

Program:

1. Zpráva o naplňování Bezpečnostní strategie České republiky a porovnání Strategické koncepce Aliance s bezpečnostními dokumenty České republiky

(předložili místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, ministr obrany),

2. Zpráva o průběhu a výsledcích Summitu OBSE v Istanbulu

(předložil místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí),

3. Ústní informace o zasedání ministrů zahraničních věcí a obrany států NATO

(přednesli místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, ministr obrany),

4. Adaptace Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě

(předložil místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí),

5. Informace o Metodice financování civilního nouzového plánování

(předložil ministr vnitra),

6. Informace o plnění usnesení Bezpečnostní rady státu č. 44 ze dne 20. července 1999 dle Harmonogramu opatření k využití poznatků ze cvičení CRISEX 98 a HEXAGRANT 99

(předložil ministr vnitra),

7. Zpráva o plnění úkolů uložených Bezpečnostní radou státu v 2. pololetí 1999

(předložil předseda Bezpečnostní rady státu),

8. Návrh Plánu práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí r. 2000 a výhled na 2. pololetí r. 2000

(předložil předseda Bezpečnostní rady státu),

9. Různé.

1.  Zpráva o naplňování Bezpečnostní strategie České republiky a o porovnání bezpečnostních dokumentů České republiky se Strategickou koncepcí NATO

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem zahraničních věcí a přijala  u s n e s e n í č. 58.

V úvodním vystoupení náměstek ministra zahraničních věcí uvedl, že cílem je jednak provést vyhodnocení dosavadního naplňování Bezpečnostní strategie České republiky a dále porovnání dosavadních bezpečnostních dokumentů České republiky s novou Strategickou koncepcí NATO. Zdůraznil, že novelizaci bezpečnostních dokumentů je nutno zaměřit na oblast jaderného plánování, budování Evropské obranné a bezpečnostní identity, problematiku odzbrojení a zbraní hromadného ničení. V závěru vystoupení náměstek ministra konstatoval, že základní východiska v bezpečnostních dokumentech byla definována správně, jejich novelizaci není potřebné urychlovat a je možné ji uskutečnit v původně plánovaném termínu tj. počátkem roku 2001.

V diskusi bylo doporučeno, aby představitelé bezpečnostní komunity byli zapojeni do přípravy formou účasti na 2-3 konferencích či seminářích.

2. Zpráva o průběhu a výsledcích summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Istanbulu ve dnech 18. ? 19. listopadu 1999

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem zahraničních věcí a přijala u s n e s e n í  č. 59.

V úvodním vystoupení náměstek ministra zahraničních věcí zdůraznil, že summit OBSE zhodnotil činnost této organizace v oblasti bezpečnostní, ekonomické i lidské, včetně aktivit institucí OBSE a jejích misí od posledního summitu v prosinci 1996. Středem pozornosti byla situace v Čečensku a zvláštní pozornost byla věnována balkánskému regionu. Dále uvedl, že hlavními přijatými dokumenty jsou - Charta evropské bezpečnosti, Deklarace summitu a modernizovaný Vídeňský dokument o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti v Evropě. Zdůraznil, že nejpraktičtějším rozhodnutím, které je obsaženo v Chartě evropské bezpečnosti je vytvoření týmů expertů v zemích OBSE na národní bázi (REACT-Rapid Expert Assitance and Co-operation Teams), které jsou specializovány na sféru vytváření demokratických institucí, právního řádu atd., a které by měly být v případě potřeby schopny velmi rychlého nasazení do oblasti vzniklé krizové situace.

3. Ústní informace o zasedání ministrů zahraničních věcí a obrany států NATO

Rada vyslechla ústní informace přednesené náměstkem ministra zahraničních věcí a 1. náměstkem ministra obrany a přijala u s n e s e n í  č. 60.

V úvodním vystoupení k zasedání ministrů zahraničních věcí států NATO náměstek ministra zahraničních věcí uvedl, že zasedání se zabývalo:

K zasedání ministrů obran států NATO 1. náměstek ministra obrany uvedl, že zasedání se zabývalo:

Ze zasedání vyplynulo:

V závěru jednání:

4. Zpráva o přijetí Závěrečného aktu Konference smluvních stran Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a o podpisu Dohody o adaptaci Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě v rámci jednání summitu OBSE v Istanbulu ve dnech 18. -19. listopadu 1999

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem zahraničních věcí a přijala  u s n e s e n í č. 61.

V úvodním vystoupení náměstek ministra zahraničních věcí uvedl, že je to výsledek jednání, které trvalo řadu let, a kterým se podařilo překonat pozůstatek blokového rozdělení Evropy. Dále zdůraznil, že za úspěch České republiky lze považovat, že nedošlo k vytvoření podmínek druhořadého členství naší republiky v NATO a po vstupu adaptované smlouvy v platnost budeme mít možnost obdobně jako Polsko a Maďarsko využívat všech práv a povinností plynoucí z našeho členství v Alianci. Konstatoval, že jsme se zavázali snížit počty konvenční výzbroje a techniky, což je v souladu s vládou schválenou Koncepcí výstavby resortu obrany. Na závěr vystoupení zdůraznil, že ve snaze nekomplikovat jednání k přípravě Dohody o adaptaci Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě vyjádřila Česká republika spolu s Maďarskem a Polskem připravenost setrvat do ratifikace Dohody v tzv. ?východní skupině? smluvních stran. Všechny tři nové členské státy NATO tak učinily za předpokladu, že tento stav nebude trvat dlouho a nebude vytvářet omezení v možnosti převodů početních stavů Smlouvou omezené techniky v rámci NATO a možnosti rozmisťování cizí techniky na svém území. V průběhu ratifikace nastávají určité komplikace, protože mezi státy NATO převládá záměr nepředkládat Dohodu k ratifikaci do té doby, dokud Ruská federace nesníží počty v křídelní oblasti Čečenska na úrovně stanovené Dohodou.

5. Informace o Metodice financování civilního nouzového plánování (CNP)

Rada projednala materiál předložený ministrem vnitra a přijala u s n e s e n í č. 62.

V úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že Výbor pro civilní nouzové plánování schválil Metodiku financování civilního nouzového plánování, která bude platná do doby přijetí nové krizové legislativy. Zdůraznil, že základním motivem pro její zpracování byla snaha o zprůhlednění toků finančních prostředků do této oblasti a tím i získání přesnější kvantifikace těchto výdajů pro orgány Direktorátu civilního nouzového plánování NATO.

6. Informace o plnění usnesení Bezpečnostní rady státu č. 44 ze dne 20. července 1999 dle Harmonogramu opatření k využití poznatků z cvičení CRISEX 98 a HEXAGRANT 99
Rada projednala materiál předložený ministrem vnitra a přijala  u s n e s e n í č. 63.

V úvodním vystoupení ministr vnitra zdůraznil, že z uložených 25 bodů podává informaci o 10 úkolech uložených ke splnění v roce 1999. Uvedl, že výsledný materiál zahrnuje jak přijatá opatření, tak i rozpracovaná řešení dané problematiky.

V diskusi byla zdůrazněna potřeba dořešení legislativní a organizační otázky pomoci záchranných týmů Českého červeného kříže a dobrovolných sester ČČK při krizové situaci, zejména při jejich povolávání (uvolňování ze zaměstnání, refundace mzdy, úrazové pojištění apod.).

7. Zpráva o plnění úkolů uložených Bezpečnostní radou státu v 2. pololetí 1999

Rada projednala návrh materiálu předloženého místopředsedou Rady a přijala u s n e s e n í  č. 64.

V úvodním vystoupení bylo uvedeno, že od poloviny roku 1999 do dnešní schůze bylo z 29-ti plánem uložených úkolů splněno 19 a z různých důvodů zůstalo nesplněno 10, mimo plán bylo projednáno 9 úkolů. Současně bylo provedeno i vyhodnocení plnění usnesení Rady za období červen - září 1999.

8. Plán práce Bezpečnostní rady státu na 1. pololetí 2000 s výhledem na 2. pololetí 2000

Rada projednala návrh materiálu předloženého místopředsedou Rady a přijala  u s n e s e n í č. 65.

V úvodním vystoupení předseda Rady uvedl, že návrh Plánu vychází z podkladů jednotlivých členů Rady.

9. Různé

9a) Návrh na změnu ve složení Bezpečnostní rady státu

Rada projednala návrh materiálu předloženého předsedou Rady a přijala u s n e s e n í č. 66.

V úvodním vystoupení předseda Rady uvedl, že Návrh na změnu ve složení Rady vychází z provedených úprav ve složení vlády a tím i nově rozdělené působnosti a odpovědnosti jednotlivých jejích členů v oblasti bezpečnosti České republiky. Určení místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí místopředsedou Rady je v souladu s jemu stanovenou odpovědností. Dále doporučil, aby jednání Rady se zúčastňoval i vedoucí Úřadu vlády ČR. Důvodem je skutečnost, že v případě vzniku, trvání a likvidaci krizových situací je předsedou krizového štábu Úřadu vlády, který jako pracovní orgán úřadu mimo jiné zajišťuje nepřetržitou informovanost předsedy vlády a Rady o vývoji krizové situace, dále zajišťuje činnost vlády a Rady a udržuje součinnost s Meziresortním krizovým štábem.

9b) Informace o stavu řešení počítačového problému roku 2000 (Y2K) v resortu obrany s důrazem na komunikační infrastrukturu a návrh na obecné řešení spojení při řešení případné krizové situace

-Rada projednala informaci ministra obrany a přijala  u s n e s e n í č. 67.

V úvodním vystoupení 1. náměstek ministra obrany uvedl, že materiál předkládá k informaci proto, aby Rada byla informována o řešení ?Y2K? v resortu obrany. Současně ministerstvo obrany nabízí v případě vzniku krizové situace spojené s ?Y2K? k využití pro státní správu, armádní polní spojovací prostředky s termínem jejich využití do dvou dnů od vydání úkolu.

Ministr vnitra a Policejní prezident rovněž seznámili členy Rady s připraveností resortu vnitra a policie na konec roku, a to zejména z hlediska zabezpečení vnitřní bezpečnosti a pořádku.

9c) Návrh na poskytnutí humanitární pomoci České republiky pro Čečensko

Rada projednala ústní informaci ministra vnitra a přijala  u s n e s e n í č. 68. 

V úvodním vystoupení ministr vnitra doporučil poskytnout humanitární pomoc Čečensku (cca ve výši 50 tis. USD) z vládou vyčleněných prostředků na Kosovo, které nebyly doposud vyčerpány, a to cestou organizace Lékaři bez hranic.

V diskusi předseda Rady doporučil, aby humanitární pomoc byla poskytnuta i Venezuelské republice. Při jednání došlo ke konsensu v tom, že je nutné postupovat velmi rychle a pomoc realizovat do 31. prosince 1999. Vzhledem k této skutečnosti Rada rozhodla, že potřebné prostředky budou vyčleněny z vládní rozpočtové rezervy a o jejich rozdělení rozhodnou v součinnosti ministři vnitra, zahraničních věcí, financí a předseda Správy státních hmotných rezerv. Bylo upřesněno, aby prostředky nebyly poskytnuty pouze cestou jedné organizace, ale třeba i cestou OSN.