Tiskové konference

30. 11. 202017:22

Tisková konference po jednání vlády 30. listopadu 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych o slovo chtěla požádat ministra zdravotnictví pana Blatného.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobrý den, vážené dámy a pánové, na dnešním jednání vlády mimo jiné jsme hovořili zejména o tom, jakým způsobem do usnesení převést to, o čem jsme se bavili včera, to znamená vlastně popis třetího stupně, třetí úrovně rizika systému PES. Takže vláda schválila usnesení, která to, co je obsahem úrovně tři v té hlavní tabulce i v tabulkách, které jsou potom na nižší úrovni a do detailů rozpracovávají jednotlivá opatření, schválila.

Hovořili jsme také o tom, že v rámci změn ve školství od 7. 12., tudíž s mírným zpožděním, tak jako nakonec bylo i vždy doposud, bude plně ta úroveň tři aplikována i ve školách. Bavili jsme o testování pedagogů, které se připravuje dobrovolně k dispozici všem pedagogům, kteří o ně budou mít zájem, od 4. 12.

Byly také schváleny finanční prostředky pro nákup dalších dávek vakcín přesně podle plánu, takže dalších 1,7 miliardy korun, které půjdou na úhradu vakcín, které budou bezplatně k dispozici, respektive ze zdravotního pojištění hrazeny, takže bez účasti občanů, všem občanům České republiky, kteří o to budou mít zájem, s prioritizací rizikových skupin, jak jsme o tom již hovořili.

Pokud se týká dalších záležitostí, které byly schváleny, tak se jedná o změnu v kompetencích studentů medicíny. Je to, myslím si, velmi dobrá změna, po které se opakovaně volalo. Víme, že v současné době studenti medicíny pomáhají v řadě zdravotnických zařízení a v řadě zařízení sociální péče, a podle platné legislativy dosud mohli být zařazováni jenom do prací, které jsou vlastně neodborné, typu sanitáře a podobě.

Takže tady tímto se studentům lékařských fakult po absolvování 4. ročníku, to znamená poté, co mají zkoušku z ošetřovatelství, přiznávají kompetence, které jsou na roveň povolání praktická sestra. To znamená, budou moci být jak adekvátně zařazeni, tak i adekvátně ohodnoceni v případě, že budou tuto práci ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních vykonávat.

Potom jsme se dotkli, a o tom bude mluvit do detailů paní ministryně Maláčová, i možnosti návštěv u seniorů v brzké době. To je za mě všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A právě paní ministryni Maláčové teď předávám slovo.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji moc. Dobrý den, dámy a pánové. Já tu mám celkově tuším pět bodů. Nejdříve začnu těmi, které dnes schválila vláda.

My jsme dnes v legislativní nouzi schválili návrh zákona o zaměstnanosti, novelu. Jedná se o technickou změnu, která byla platná již za první vlny, má ale účinnost platnou do konce roku. A proto, pro případ, že by byla vyžadována ještě příští rok, tak posíláme její prodloužení. To prodloužení má platit po celou dobu mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví v souvislosti s pandemií.

Týká se to dvou věcí. Zaprvé příspěvku OZP a programu Antivirus. Pokud je daná firma, která čerpá příspěvky na osoby zdravotně postižené a chce čerpat z programu Antivirus, tak zde se vyjasňuje ten vztah. Bude to možné. A druhá věc se týká bezdlužnosti. To znamená v době, kdy platí mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví a firmy chtějí čerpat z programu Antivirus, tak nemusejí po dobu těch mimořádných opatření dokládat bezdlužnost. Je to věc, která velmi pomáhá v praxi podnikům. Neznamená to ale, že si firmy nemusí řešit a dodržovat své závazky. Takže tento návrh vysíláme do Sněmovny a Senátu v legislativní nouzi.

Druhá věc, která je každoroční, je technického charakteru, tak se týká zvýšení náhrad za pracovní úraz, nemoc z povolání a kompenzaci pozůstalým. Valorizuje se to každý rok. Letos jsme na vládě schválili valorizaci o 7,1 procenta. To je stejná míra, o kterou rostla základní výměra u důchodů. Je to věc, která se dělá standardně od roku 2005, kdy vešlo v platnost to příslušné nařízení vlády.

Třetí věc, kterou zmiňoval pan ministr Blatný, se týká testování sociálních služeb. Od soboty 5. prosince bude umožněno v sociálních službách navštěvovat své blízké a příbuzné. To je strašně dobrá zpráva po těch dvou měsících izolace. My jsme si velmi dobře vědomi, jaké škody ten zákaz návštěv, který jsme museli uvést do života, jaké škody to napáchalo. Jak se spousta klientů v sociálních službách, v těch pobytových zařízeních velmi špatně psychicky cítí, jaké to má psychické dopady na jejich mysl.

A proto jsem velmi ráda, že pomocí antigenních testů budou ty návštěvy povoleny od pátého, to znamená od této soboty, ale za podmínky, že budou mít ty návštěvy platný, maximálně 48 hodin starý test. Buď si ho mohou nechat provést někde externě tyto návštěvy, anebo potom bychom chtěli, aby nově mohla testovat také ta zařízení. A co je důležité, tak aby toto testování, to povinné testování za účelem návštěvy svých blízkých, aby bylo pro všechny návštěvy bezplatné. Protože je to extrémně důležité a ty úhrady by mohly vlastně stoupnout až do řádu tisíců a to nechceme.

Technicky to bude probíhat tak, že MSPV má vlastně už od první vlny běžící dotační titul pro sociální služby na zvýšené náklady v souvislosti s covidem nebo koronakrizí a ty antigenní testy v těch pobytových sociálních službách už jsou přítomné fyzicky a ta úhrada by měla probíhat přes tento mimořádný dotační titul MSPV, a to zpětně. Tak, jak jsme doposud ty zvýšené náklady pro sociální služby hradili, tak toto umožníme i právě v rámci toho povinného testování pro návštěvy v pobytových sociálních službách.

Zítra k tomu vydáme ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví příslušný metodický pokyn. Důležité také je, aby vlastně ta režie těch návštěv probíhala dle individuálních podmínek v těch jednotlivých zařízeních.

Já jsem minulý týden komunikovala s celou řadou domovů pro seniory a dalšími zařízeními, a ti mi vysvětlovali, že mají například objednávkový systém nebo že chtějí mít nějaký pořádek v tom, kolik návštěv bude za kým chodit, v jakém pořadí, koho přednostně a tak dále.

Já považuji za důležité, že vlastně celý ten systém si bude stanovovat to jednotlivé zařízení. Protože vždycky ti lidé na tom místě vědí nejlépe, jak celou tu situaci zvládnout, aby nebyla ohrožena bezpečnost klientů, aby také nedošlo k přetížení personálu, který je bezesporu už po těch měsících boje s koronavirem a ochranou těch nejzranitelnějších vyčerpán. Ale zítra k tomu bude metodický pokyn a vše budeme řádně komunikovat.

Čtvrtá věc, už velmi stručně. Dnes Česká správa sociálního zabezpečení začala vyplácet mimořádný příspěvek pro seniory, seniorky, vdovy, vdovce a sirotky, těch 5 000 korun. Začali jsme dnes, protože zákon byl schválen o něco dříve, než jsme původně plánovali a očekávali.

Celkově se to týká tří milionů v uvozovkách důchodců, mezi nimiž je 2,4 milionu starobních důchodců, více než 400 tisíc invalidních důchodců, 24 tisíc vdov a vdovců a 33 tisíc sirotků. Ty peníze budou vypláceny podle dne splatnosti důchodů a také podle toho, zda ten důchod je převáděn na bankovní účet, nebo přes složenku.

My ta konkrétní data, protože to je dvanáct různých dat a informací, dáme na sociální sítě a také už jsou vám k dispozici přes tiskovou zprávu České správy sociálního zabezpečení. Za nás je důležité, že to bude vypláceno automaticky, nikdo si o to nemusí žádat. Bude to vypláceno i do ciziny, tam to bude ale podle jiných dat, protože tam jsme závislí na té situaci v té dané zemi, nemůžeme ten termín výplaty ovlivnit.

Ta nejdůležitější informace: Ta nejpozdější výplata proběhne 15. prosince. To znamená, že do 15. prosince ta samostatná platba 5 000 korun by měla dorazit ke všem třem milionům důchodců.

Ještě jedna informace. Těm, kteří si o důchod požádali do 30. 11, to znamená do dneška včetně, tak jim bude zpětně přiznán ten důchod a ten příspěvek jim bude vyplacen později. To znamená, ten, kdo si do dneška požádal o důchod, tak o příspěvek nepřijde, pokud mu bude důchod přiznán.

Poslední věc. Asi vás velmi zajímají příspěvky na dítě, jak dopadly. Nedohodli jsme se, tak jako už v minulosti, k mému politování. Musím říct, že jsem velmi rozčarována touto situací, protože o přídavcích na dítě diskutujeme od května a byla to také jedna ze dvou podmínek dohody MPSV a Ministerstva financí na dohodě o státním rozpočtu na příští rok, že se valorizují přídavky na dítě.

Víte, že se od roku 2008 nevalorizovaly. Na té valorizaci ve výši 26 procent máme shodu. Na čem nemáme shodu, a tam byly různé varianty: nárůst životního a existenčního minima nebo také rozšíření koeficientu rodin v násobku životního minima, které na to mají nárok. Tak tam stále k dohodě nedošlo.

Myslím si, že to je špatně. Jak už jsem zmiňovala, diskutujeme o tom od května. Bylo to přislíbeno Ministerstvem financí, ta dohoda na navýšení a rozšíření přídavku na dítě, a doporučuje nám to vládní NERV i všichni ekonomičtí experti.

Německo k navýšení a rozšíření přídavku na dítě přistoupilo hned v květnu, protože rodiny s dětmi jsou i první i druhou vlnou finančně i ekonomicky nejvíce bity, a zároveň jsou to peníze, které kromě toho že podporují pracující rodiny s dětmi, my tam máme tu podmínku – pracující rodiny s dětmi, tak jsou i výbornou investicí do spotřeby naší ekonomiky.

Jí pevně doufám, že se to v příštích dnech konečně vyjasní a že vláda po sedmi měsících k tomu příslibu, že podpoří rodiny s dětmi, které pracují, a přesto jsou chudé, konečně přistoupí. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A vicepremiér pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte mi, abych vás seznámil s několika opatřeními rovněž v segmentu průmyslu a obchodu. Jak jsme slíbili, tak i nadále chceme podpořit a posílit investování tím, že jsme rozšířili záruky rovněž za investice, a tím, že jsme zrychlili odpisový režim, tak k tomu podle slibu ještě přiřazujeme třetí oblast a to jsou investiční pobídky.

Ty jsme řešili už zákonnou cestou přibližně před rokem. Nicméně teď upřesňujeme vládní nařízení, a to tak, že zjednodušujeme přístup k investičním pobídkám pro malé firmy a střední firmy. Zjednodušeně řečeno, zatímco ještě v nedávné minulosti a de facto nyní, doposud, byla podmínka alespoň 50 milionů investice, u podporovaného regionu 25 milionů investice, tak nyní je to 20 milionů investice a u podporovaného regionu dokonce 10 milionů. Jinými slovy je to skutečně i pro malé firmy, které chtějí investovat.

U toho středního podniku snižujeme z 50 milionů na 40 milionů a logicky u podporovaného regionu, který byl 25 milionů, tak na 20 milionů. Maličko to snižujeme i u těch velkých firem, kde není ta hranice 100 milionů, ale jenom 80 milionů a logicky zase u podporovaného z 50 jdeme na 40 milionů. Takže zjednodušeně řečeno: Není třeba tolik investovat, aby byly firmy schopny dosáhnout na investiční pobídku.

A možná ještě ta důležitější věc je, že pro výrobce tzv. strategických výrobků, za chvíli řeknu, které to jsou, nebude povinnost plnit podmínku tzv. vyšší přidané hodnoty. Jinými slovy, nemusí spolupracovat s výzkumem a s inovacemi, pokud se bude jednat o výrobky typu ochranné osobní pomůcky, zdravotnické prostředky, případně farmaceutika. Takže zjednodušujeme podmínky pro menší firmy a pro firmy vyrábějící zdravotní prostředky ve smyslu investiční podpory.

Společně s Ministerstvem životního prostředí jsme představili rovněž velmi očekávaný návrh nařízení vlády o poskytnutí kompenzací tzv. nepřímých nákladů pro určitá odvětví, tzv. ohrožená odvětví, a rozumí se, že se jedná o kompenzaci nákladů vzniklých v systému obchodování s emisními povolenkami.

Znamená to, že tyto firmy, které mají výrazně vyšší náklady, budou mít šanci dle našeho slibu čerpat kompenzace. Abychom byli konkrétní, jedná o kompenzace za rok 2020, které obdrží v roce 2021. Předpokladem k tomu bylo to, co se nám podařilo zvládnout, že jsme během dvou měsíců získali notifikační rozhodnutí Evropské komise, kterým bylo schváleno celé toto kompenzační schéma pro rok 2020. Zjednodušeně řečeno tedy pravidla poskytování veřejné podpory.

Takže děkujeme za spolupráci Ministerstvu životního prostředí a prostředky, které jsou vyčleněny v tuto chvíli, podotýkám, ze státního rozpočtu na rok 2021 za rok 2020, jsou ve výši 1,4 miliardy korun.

Dále jsme schválili dofinancování již probíhajících programů, které jsou buď úspěšně čerpány, anebo ty, které jsou čerpány a mezitím na ně došly zdroje. S ohledem na ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné posilujeme s ohledem na velmi solidní zájem o tento produkt nebo o tuto formu podpory o 400 milionů korun. Jen pro informaci: Za říjen osoby samostatně výdělečně činné, které zažádaly o ošetřovné, tak jich bylo 32 tisíc.

V listopadu se odhaduje zatím podle posledních čísel, které máme, že to bude 25 tisíc, celkem tedy 57 tisíc žádostí, které jsme zpracovali nebo zpracováváme ještě nebo budou zpracovány, což bude činit 479 milionů korun. 79 milionů korun nám zbylo z těch původních programů pro ošetřovné, takže 400 milionů korun dočerpáváme.

Zajímavé je také to, že posilujeme docela úspěšné programy, které jsou zaměřené na inovace a na nové technologie, zejména ve spojení s medicínskými řešeními. Což je projekt Czech Rise Up, kde posilujeme o 200 milionů, operuje ho Ministerstvo průmyslu a obchodu, a z naší strategie Česká republika: Země pro budoucnost program Smart Parks for the Future, kde máme alokovaných 100 milionů korun, a jedná se o regeneraci lokalit brownfieldů a zavádění pro Průmysl 4.0 apod. Jsou to doplňkové programy ke všem ostatním, které máme, a jsou docela úspěšně využívány.

A dovolte, abych ještě zmínil agendu Národní sportovní agentury. Určitě stojí za připomenutí to, že jsme schválili program pro podporu sportovní infrastruktury. Říkáme tomu Restart sportu a byla tam schválena částka ve výši 2,3 miliardy korun.

Na co to půjde? Půjde to na projekty, které jsou ve valné většině všechny začleněny v tzv. Národním investičním plánu, který jsme přibližně před rokem schválili, a určitě si celá řada z nás vzpomíná, že jsme tam měli velké množství různých sportovních hal atd. Čili sportoviště, zejména krytá sportoviště, kterých je nedostatek v České republice. Chceme jich v ideálním případě postupem času zrealizovat až 350, ať už to jsou různé zimní stadiony, plavecké stadiony nebo klasické kryté sportovní haly.

Příjemcem je neziskový sektor, sportovní kluby. Minimální výše dotace je jeden milion korun, maximální 50 milionů, přičemž se profinancovává z těch prokazatelných nákladů 70 procent. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize první dotaz.

Mariana Novotná, Česká televize: Dobrý den, první otázka, prosím, na paní ministryni Maláčovou ještě k přídavkům na děti. Vy jste dnes České televizi explicitně řekla, že ta dohoda už je na stole, že se pan Hamáček s panem premiérem dohodli na tom, že se ten koeficient zvýší na trojnásobek životního minima. Tak by mě zajímalo, co se stalo, že to tak nakonec opět není a kde vy vidíte tu cestu ven, aby ty nízkopříjmové rodiny skutečně věděly, s čím počítat? Potom otázka, prosím, na pana ministra zdravotnictví. Dnes se objevila kritika od Rekonstrukce státu směrem k vámi připravované novele zákona o veřejném zdraví, která centralizuje hygienickou službu, a to kvůli pravomocem, které by měl získat hlavní hygienik. Prý by mohly zasahovat do základních práv a svobod. Tak jestli můžete toto okomentovat? A potom, prosím, otázka na vás všechny tři, protože všichni tři jste členy vlády Andreje Babiše: Několik europoslanců dnes uvedlo, že konečná verze auditu Evropské komise podle jejich zástupců potvrzuje střet zájmů českého premiéra. Tak jaká je vaše reakce? Měl by z toho, podle vás, pan premiér vyvodit nějaké důsledky, a případně bude to mít nějaké důsledky na vaše působení ve vládě? Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já k těm přídavkům. Ano, já jsem skutečně měla tu informaci, že ve čtvrtek, kdy měla být koaliční rada, tak pan premiér se dohodl s panem prvním vicepremiérem Hamáčkem na kompromisní variantě 3,0 a valorizace o 26 procent. To bylo dnes také stvrzeno, nicméně pan premiér řekl, že si to musí ještě rozmyslet paní ministryně financí. Takže paní ministryně financí se od května rozmýšlí, zda navýšit a valorizovat přídavky pro pracující rodiny s dětmi.

Pro mě to celé působí velmi podivně, protože už se to xkrát projednávalo. Byl to příslib v rámci projednávání státního rozpočtu. Já zdůrazňuji, že jsem měla dvě podmínky, za kterých budu souhlasit s návrhem rozpočtu na příští rok. První podmínka byla, že novela zákona o sociálních službách projde do konce října vládou, že najdeme s Ministerstvem financí shodu, to se nestalo. Druhá podmínka, že se navýší a valorizují přídavky na děti, a to v nejbližší možné době tak, aby mohly, tak jak jsme se na tom shodli, platit od 1. ledna příštího roku. To se také nestalo. Takže já budu teď přemýšlet, co s tím, když obě dvě dohody byly porušeny ze strany Ministerstva financí.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já odpovím na ten váš druhý dotaz, který se týkal zákona o ochraně veřejného zdraví. Já to opravdu považuji za jeden z velmi důležitých zákonů. Je naším záměrem aby, pokud možno, opravdu mohl být schválen ještě formou legislativní nouze, nikoliv proto, že by byla snaha nějakým způsobem, jak jsem se také dočetl, urychlovat průchod něčeho, co není v pořádku.

Já naopak se domnívám, že je to něco, po čem všichni voláme, a když jsem před pár týdny celý den strávil zajímavou debatou v Poslanecké sněmovně, kde jsme žádali o prodloužení nouzového stavu, tak mým vnímáním celého toho jednání bylo právě to, že potřebujeme takovýto zákon. Že potřebujeme zákon, který dá možnosti v rizikových situacích, jako je tato, centrálně řídit určité věci zejména skrze hygienickou službu. Záměrem je zřídit tzv. státní hygienickou službu a skrze tuto službu být schopni korigovat ochranná opatření tak, aby nebylo potřeba mít nouzový stav.

Takže věřím, že tento můj vjem a výklad této potřeby bude rezonovat i u poslanců, a naopak i ve chvíli, kdy budu zdůvodňovat případnou potřebu prodloužení nouzového stavu, tak chci hovořit i o tomto zákonu a o této normě, protože ta by nám měla do budoucna umožnit, abychom se nouzovým stavům vyhnuli.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě poslední dotaz, Evropská komise, střet zájmů.

Mariana Novotná, Česká televize: Ptala jsem se ještě, prosím, na to, že Evropská komise podle europoslanců potvrdila střet zájmů Andreje Babiše. Tak co na to říkáte? Měl by z toho vyvodit důsledky, co z toho vyvodíte vy? Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já nevím, co potvrdila Evropská komise. My se řídíme českými zákony a české zákony nic o střetu zájmů v tomto případě neříkají. To znamená, my nemůžeme jednat jinak než podle českých zákonů a tam, podle našeho názoru jednáme zcela v souladu s nimi.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, Český rozhlas.

Václav Štefan, Český rozhlas: Dobrý den, mám dva dotazy. Jeden míří na pana ministra zdravotnictví, týká se tedy těch, řekněme, zdravotníků v sociálních zařízeních, kteří teď, jak jsem pochopil, budou muset provádět antigenní testy návštěv. Tak tito zdravotníci už jsou v tuto chvíli poměrně zatíženi starostí samozřejmě o klienty, řada z nich je v karanténě atd. Tak jak to vlastně tady ten zdravotnický personál bude zvládat ještě nad rámec těch svých povinností ještě testovat příbuzné, kteří se logicky po těch dvou měsících nahrnou do těch sociálních zařízení, to je jedna otázka. A pak mám otázku na pana vicepremiéra Havlíčka, jelikož tu není pan premiér Babiš, tak by mě zajímalo, poprosil bych vás o reakci na zjištění Českého rozhlasu, že prezident Miloš Zeman žádá po Bezpečnostní informační službě jména ruských špionů i detaily živých operací. Jestli je to podle vás přijatelné, jestli to neohrozí třeba fungování a mezinárodní spolupráci nebo dokonce samotnou existenci BIS? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já začnu tím prvním dotazem, jestli jsem byl osloven, a to se týká testování. Právě proto, že doposud, vlastně do 4. prosince, bude probíhat testování i klientů i zaměstnanců těch sociálních služeb, tak je záměrem umožnit návštěvy od 5. prosince. V té chvíli již nebude prováděno opakované testování klientů, zůstane v platnosti jenom opakované testování zaměstnanců, abychom zabránili přenosu, a do toho velmi dobře zapadá právě to testování návštěv, protože tím pádem všichni, kdo přijdou do styku s těmi lidmi, kteří už byli protestovaní a už se ví, jaká je jejich zdravotní situace, tak aby je znovu nenakazili. A ten personál, moc jim všem děkuju za to, co dělají, protože je to nesmírná práce navíc, i Ministerstvu práce a sociálních věcí pochopitelně, tak aspoň ta část té kapacity, která dříve byla věnována klientům, bude nyní věnována těm návštěvám.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: A jestli mohu doplnit, děkuju panu ministrovi, přesně tak, a proto je tam důležitý ten dovětek, že ta jednotlivá zařízení budou provádět nebo mít v režii celý ten průběh návštěv tak, aby to bylo skutečně podle počtu klientů, podle počtu zaměstnanců. Mluvila jsem o tom objednávkovém systému, pravděpodobně se tam bude muset nějak řešit zastropování, alespoň v těch prvních dnech a týdnech, počtu návštěv, například počet příbuzných, kteří přijdou na návštěvu, tak aby to prostě bylo realizovatelné a nevedlo to ke kolapsu celého systému.

Proto zítra vypracujeme nějaký obecný metodický pokyn na základě dnešního rozhodnutí vlády, ale zároveň chceme těm jednotlivým zařízením dát prostor, aby si to prostě všechno zrežírovala sama, aby to nevedlo k dalšímu přetížení. Ale jak říká pan ministr Blatný, přesně na sebe všechno navazuje. Skončí testování klientů a bude tam prostor pro testování návštěv.

Samozřejmě furt ještě existuje ta možnost pro návštěvy mít vlastně externí PCR test, který můžou přinést a který může být až 48 hodin starý, a tím pádem se může ulehčit i tomu zařízení, takže nebude muset vynakládat tolik úsilí na protestování těch návštěv.

Ještě jedna věc: My skutečně chceme za ty poslední týdny poděkovat všem zaměstnancům a zaměstnankyním v sociálních službách za to nesmírné úsilí, nejenom fyzické, ale psychické, které vynaložili, buď aby ochránili ty nejzranitelnější z nás před nákazou, nebo aby ty škody spojené s nákazou prostě maximálně minimalizovali. Proto chci ještě jednou všem poděkovat za tu neskutečnou práci, kterou odvedli, a platí to, co jsme už udělali v první vlně – že veškeré zvýšené náklady budou mít sociální služby kompenzované, v souvislosti s covidem a také plánujeme odměny za druhou vlnu pro všechny zaměstnance a zaměstnankyně v sociálních službách, tak jak tomu bylo u první vlny.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, co se týká pana prezidenta, tak pan prezident má právo žádat jakékoliv orgány o určité informace. Pakliže by poskytnutí takovýchto informací mělo ohrozit například bezpečnost České republiky, pak je to na tom orgánu, aby to dostatečně vysvětlil a aby řekl, proč mu tyto informace buď je připraven dát a dal mu je, anebo není připraven je dát, protože by nějakým způsobem mohly cokoliv ohrozit. Je to přesně na vysvětlení této instituce nebo tohoto orgánu. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den, já mám také otázky na každého z vás. Začnu paní ministryní Maláčovou. S těmi návštěvami v sociálních službách, tedy pokud jsem to správně pochopil, souvisí i dotační titul. Tak kolik si může dotační titul dovolit proplatit těch testů? Pak mám dotaz na pana ministra Blatného, když se vrátíme zpět k té novele zákona o ochraně veřejného zdraví, tak s jakým výsledkem tedy dopadlo to projednávání dnes na vládě, jestli jste ho tedy projednávali? A kromě už zmíněné kritiky se vztahuje kritika i k tomu, že stát by díky této novele mohl sledovat, díky mobilním operátorům právě lidi, vyžádat si záznamy z mobilních telefonů. Tak co říkáte právě na tuto kritiku? A co se týče vakcíny, dovozu a vlastně využití vakcíny, tak podle našich informací je potřeba k tomu nějaký zákon, který umožní dovézt tuto vakcínu k nám a využívat ji. Tak v jaké je to fázi, jestli už vláda tento zákon projednávala nebo kdy bude údajně projednávat? A dotaz na pana Havlíčka, jestli, pane ministře, sledujete nějakým způsobem dopady koronaviru na reklamní průmysl, jaký je výsledek a v čem je přínos, podle vás, předávání Cen Effie? Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak paní ministryně.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já k tomu dotačnímu titulu. Všichni poskytovatelé těch několika tisíc sociálních služeb ten systém znají. My jsme vlastně, tuším, že v květnu nebo v dubnu už to možná bylo, usnesením vlády vyjednali těch 5,9 miliardy korun na odměny v sociálních službách plus kompenzaci zvýšených nákladů pro sociální služby v souvislosti s koronavirem. Ty peníze stále ještě nejsou vyčerpané, a proto od té doby běží jednotlivá kola, vlastně jednotlivé výzvy. Na odměny to byly tuším dvě, na dofinancování provozu to bylo několik. A v rámci toho se nám daří v řádu dvou až tří týdnů vždycky zpětně, poté co doběhne to kolečko, vyplatit ty finanční prostředky.

Poslední vlna na dofinancování provozu, tuším, že za měsíce září, říjen, tak ta doběhla 2. listopadu a už třetí týden v listopadu ti poskytovatelé sociálních služeb měli ty finanční prostředky na svých účtech.

Takže my bychom chtěli jenom zase vyhlásit další dotační výzvu v rámci tohoto balíku, kde bude zpětně sociálním službám, zejména těm pobytovým zařízením, dofinancováváno to, že testují antigenními testy, které jsou k dispozici v těch jednotlivých zařízeních. Tak jim ty náklady dofinancujeme, ale z kapitoly MPSV, z těch peněz na sociální služby a koronakrizi.

Takže je to mechanismus, který sociální služby už dobře znají. Je dobře otestovaný v praxi, je velmi rychlý, je relativně, na to, že to je dotační řízení, tak je i nebyrokratický.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: K těm dvěma nebo třem dotazům, o kterých jste hovořil, dva stran toho navrhovaného zákona, tak dnes byl ten návrh toho zákona vládě představen a odešel do zkráceného meziresortního připomínkového řízení tak, abychom měli co nejdříve ty relevantní připomínky a mohli je vypořádat a postupovali tak, jak jsem nadnesl.

Ten zákon samozřejmě zakomponovává do toho celku pochopitelně i Chytrou karanténu včetně údajů mobilních operátorů tak, jak jsou ty stávající softwary nastaveny, a pochopitelně respektuje ochranu osobních údajů, GDPR a další. Jsou to i jedny z těch případných připomínek, které budou samozřejmě reflektovány, ale věřím, že je připraven tak, že je v pořádku a že je bezpečný.

A jenom, abychom si uvědomili, toto je z celé té záležitosti poměrně malá výseč. Jistě podstatná a je relevantně ošetřena. Ale ten zákon například umožňuje bez zbytečných odkladů a bez toho, abychom museli budovat paralelní systém krizového řízení státu v těchto oblastech, například požádat o součinnost armádu i další části integrovaného záchranného systému atd., abychom byli na případné podobné krize připraveni tak, že budeme moci celý ten systém aktivovat okamžitě.

A ten zákon o vakcíně, jak jste říkal, byl právě jedním z těch, který byl schválen dnes vládou, a půjde tedy dále. Jedná se vlastně o zákonné opatření, které umožňuje, aby stát, protože za normálních okolností to tak opravdu není, stát nenakupuje v současné době vakcíny, tak aby ji mohl vlastně nakoupit. A je to zákonná norma, která umožní, aby ten způsob, který je nyní nastaven v Evropské unii, kdy členské státy od Evropské komise vlastně nakupují tyto vakcíny na základě předem definovaných požadavků, se mohl uplatnit i v českém právu a v českém prostředí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pan Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká toho reklamního a komunikačního průmyslu, prožívá rovněž zlé časy. On zaměstnává, nepletu-li se, řádově kolem sta tisíc pracovníků. Já jsem měl minulý rok možnost se zúčastnit právě toho, co jste zmiňoval, to je ten Effie, setkání, které organizovala Asociace komunikačních agentur, a je pravdou, že je zcela zjevné, že reklamní akce, marketingové akce, různé ochutnávky, ale i audiovizuální akce atd. v tuto chvíli se nerealizují.

Do značné je i vidět to, že média jsou nepochybně více čtena v době covidu, protože lidé hltají všechny zprávy, ať už klasická média nebo internetová média. Na druhou stranu ti, kteří by v nich inzerovali, tak šetří, protože prostě nemají dostatek tržeb a hospodářských výsledků, takže paradoxně v době, kdy média jdou nahoru, tak se v nich jaksi prostě prezentují firmy méně než v časech běžných, což pochopitelně opětovně dopadá na reklamní a marketingové agentury.

Takže je to odvětví, ke kterému se i složitě hledají podpůrné programy, protože samozřejmě oni mohou čerpat, ať už programy pro podporu zaměstnanosti, jako jsou programy Antivirus, mohou čerpat záruční instrumenty, mohou čerpat případně různé odklady atd., pokud to jsou osoby samostatně výdělečně činné, tak se jich týkají různé programy typu Pětadvacítka a podobně. Ale faktem je, že jim nejvíce pomůže nikoliv dotační program, ale to, že se postaví ekonomika na nohy a firmy půjdou nahoru.

Takže i my v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu začínáme skutečně velmi intenzivně podporovat domácí produkty, českou kvalitu. Chystáme velkou kampaň na jaro příštího roku, kdy chceme ukázat, že se vyplatí kupovat tuzemské produkty, že se vyplatí navštěvovat tuzemské prodejny. Chceme udělat trošku srdeční, emocionální akci pro to, abychom podpořili české rodinné firmy, lokální produkty, regionální podniky, které utrpěly obrovské ztráty, a budeme chtít i to ukázat v tom marketingovém úhlu pohledu a snažit se dostat zákazníky do obchodů a provozoven těchto firem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli vláda schválila program Covid –veletrhy a proč se týká jen soukromých subjektů? A ještě k opatření, která mají platit od čtvrtka: Upravila ještě nějaké drobnosti vláda například, co se týká kostelů?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já začnu tím programem Covid – Veletrhy. Covid – Veletrhy jsme nakonec nedávali na vládu. Je tam ještě spousta nedořešených věcí. Principiálně je to o tom, že je to program, který by stál opětovně řádově stamiliony korun. Uvažujeme, že by to bylo minimálně 500 milionů korun a otázkou je, jestli ještě tento program v kontextu toho, že jsou i ostatní odvětví, která jsou postižena, ať už se jedná o kulturu, ať se jedná o cestovní ruch atd., jestli tento program v tuto chvíli, tak jak jsme ho koncipovali, to znamená, on byl bez těch účastí municipalita atd., vůbec dávat a otevírat.

Je pravda, že by se to dotklo řádově nízkých stovek subjektů. Faktem je to, že dnes podporovat subjekty, které jsou magistrátního charakteru, by zase bylo nekolegiální vůči podnikatelským subjektům, které prostě nemohou třeba dosáhnout na určitou formu podpory, a nepochybně by se okamžitě ozvaly, proč podporujeme organizace, které jsou městského, municipalitního charakteru, jinými slovy veřejného charakteru, když oni třeba nedosáhnou na žádnou podporu. A když jim zase nedáme podporu, tak samozřejmě se budou zase cítit dotčeni ti, kteří nedostali tu podporu, a jejich komerční konkurent tu podporu dostal.

A dát úplně všem by znamenalo opět se dostat někde přes miliardu korun a to v tuto chvíli už se státního rozpočtu dát nemůžeme. Takže budeme uvažovat vůbec o tom, jestli tento program bude uveden v život. Já ještě o tom budu mluvit jak s panem premiérem, tak s paní ministryní financí.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: K vašemu dotazu stran drobných úprav, tak pokud se týká například možnosti bohoslužeb, tak tam byla provedena úprava oproti tomu prvnímu, ale ne že by to byla úprava jen v tom vlastním nařízení, ale možná jste si všimli, že toto bylo doplněno i do té matice druhé úrovně v oblasti kultury a bohoslužeb. Kostely nebo místa, kde jsou prováděny bohoslužby, budou regulovány podle procenta kapacity. V té úrovni tři je to teď, tuším, třicet procent kapacity a v těch nižších úrovních se nadále zvyšuje.

A ještě tam byla jedna změna, která se týká toho – nebo ne změna, jedno doplnění, že dosud nebo zatím se nepovoluje používání lyžařských vleků a podobných zařízení do konce stávajícího nouzového stavu, protože se ještě pracuje ve spolupráci s MPO na doplnění toho manuálu tak, aby byl úplně jasný a funkční, a také ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí je snaha sladit naše doporučení s našimi sousedy.

Takže tento víkend vleky nepojedou a během této doby bude doplněno, jakým způsobem budou ta opatření nastavena a odkdy bude umožněno používat lyžařské vleky a sedačkové a další lanovky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotazy prostřednictvím videokonference. Jako první paní Rambousková, Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, já bych měla dvě otázky na pana ministra Blatného. Nejdřív jestli můžu tu první, týká se vakcinační strategie. Pane ministře, kdy tuto strategii zveřejníte a jaká bude obsahovat pravidla pro lidi, kteří se nebudou chtít nechat očkovat? Protože určitě máte vypočítané nějaké procento lidí, kolik by mělo být oočkovaných. Druhou otázku položím později, děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Vakcinační strategie, ta skupina, která ji připravuje, má za úkol ji představit 7. 12. vládě, což je za týden. Následně potom budou dopracovány její jednotlivé prováděcí vyhlášky a tato strategie počítá, jak jsem už opakovaně řekl, s dobrovolným očkováním bez sankcí pro ty, kteří se z nějakého důvodu očkovat nemohou nebo k tomu mají jiný důvod. Upozorňuji na to, že zejména ti, kteří se očkovat nemohou kvůli svému zdravotnímu stavu a podobně, tak ty ochráníme jedině tak, že se naočkujeme my, kteří můžeme.

A jakým způsobem zvýšit nebo optimalizovat ten počet, to procento těch, kteří se nechají naočkovat, je i na nás, na naší kampani, kterou povedeme. A je pochopitelně cílem, aby došlo, jedná se zatím o vakcíny použitelné v dospělé populaci, k proočkování šedesáti, lépe sedmdesáti procent této populace.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz… Paní Rambousková…

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Ano, pardon. A ten druhý dotaz se týká těch antigenních testům, které vy teď doporučujete pro návštěvníky domovů důchodců. Já se vrátím k jaru, kdy tady byly antigenní testy dovezené z Číny, které byly podrobeny velké kritice, protože téměř nefungovaly. Jaký je rozdíl mezi těmi antigenními testy, které jsme tady měli na jaře, a těmi, které tady máme nyní a které vy doporučujete a berete je jako bernou minci, chcete je zahrnovat i do statistik počtu nakažených?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To je velmi podstatná otázka. Dobře, že jste se na ni zeptala, protože to by nakonec mohlo vyústit v jednu z dalších dezinformací, takže berme náš rozhovor jako dezinformační kampaň nebo boj proti ní, respektive.

Na jaře to byly rapid testy, které hodnotily protilátky. Nikoli antigenní testy. Antigenní testy nebyly k dispozici. A tyto protilátkové testy s daleko nižší senzitivitou a specifitou určovaly, jestli ten člověk s odstupem několika týdnů má, nebo nemá protilátky. A navíc to bylo celé komplikováno tím, že po prodělání nemoci řada lidí protilátky vůbec nevytvoří. Což je třeba jeden z rozdílů proti té vakcíně. Po vakcíně je pravděpodobnost vytvoření protilátky ještě větší než po vlastní nemoci, což je jeden z důvodů, proč například tu vakcinaci podstoupit.

A toto je ten základní důvod, ten základní rozdíl, proč si můžeme dovolit v současné době antigenní testy, které nebyly na jaře k dispozici, doporučovat, a v rámci těch testů, které jsou používány ať už v sociálních zařízeních, nebo budou v pilotním projektu pro pedagogy nebo následně pro celou populaci, tak jsou dána kritéria, nepodkročitelná kritéria kvality, která jsou spolu s manuálem, dokonce i s videem distribuována tě, kteří budou ty testy provádět, stejně tak i na krajské koordinátory a dále.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě paní Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já bych ještě dodala, že je důležité říci, že ty návštěvy budou muset mít, že vlastně platí stále ta bezpečnostní opatření. To znamená, místo roušek budou muset mít návštěvy respirátory FFP2, pak samozřejmě dezinfekce, větrání, všechny tyto věci. Všechny sociální služby celá ta bezpečnostní opatření uplatňovaly i přes léto. Opatření nepřestala nikdy platit a neznamená to také automaticky, že od soboty přestanou platit.

Naopak, bude to vše jako doposud, akorát se rozvolní zákaz návštěv. Nově k tomu přibudou návštěvám respirátory a zároveň to otestování. Buď PCR externě, nebo antigenní test na místě. To znamená, že ta ochrana klientů je extrémně vysoká. Nepolevujeme, akorát respektujeme to, v jakém jsou pravděpodobně stavu, že se jim strašně stýská po jejich příbuzných. A proto v tom adventním čase prostě přistupujeme k rozvolnění toho zákazu návštěv.

Další důležitá věc je: MPSV má pod sebou pět zařízení sociálních služeb a my jsme si přes léto v podstatě odpilotovali nepřímo, že tam, kde se nosí respirátory, tak tam skutečně nedocházelo k rozšíření nákazy. To znamená, že za nás je to velmi důležitý krok prostě i k té ochraně klientů.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já ještě jen krátce k tomu, co řekla paní ministryně: Tak možná to je i stimul pro ty, kteří doposud váhají, jestli se nechat při tom testování, které nabízíme populaci kolem Vánoc, otestovat, nebo ne. Tak i když si někdo nechá udělat tento test při tom skupinovém testování, tak ho může potom použít pro návštěvu těch svých prarodičů nebo příbuzných po dobu dvou dnů. A také ti lidé, kteří prodělali infekci, prokazatelně, mají o tom lékařský doklad, tak po dobu 90 dnů mohou jít na návštěvu k příbuzným, aniž by museli podstupovat test. Respirátor samozřejmě ano, to je obecné nařízení, ale nebudou muset podstupovat test.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz – pan Bartoníček, Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý večer. Pane ministře, v rychlosti tři dotazy. Jeden dotaz – skauti se ptají, jestli budou mít možnost se setkávat už od čtvrtka, protože podle určitých nařízení to zatím nebylo možné. Jestli tušíte. Je to dotaz trošku detailní, ale jestli můžete odpovědět na tohle. Potom prosím, v rychlosti, kolem Rekonstrukce státu ještě. Vnímáte ale to, že opozice a neziskové organizace mají obavu z těch pravomocí, že možná, nebo určitě podle nich jsou ty pravomoci příliš velké. Nevím, jestli vy ten návrh znáte, protože jste přišel trochu později. Jestli je tam možná nějaká změna ještě. A jeden dotaz trochu oddechový. Jste měsíc ve funkci, působíte velmi vážně. Kdybyste řekl trochu oddechově, co vám ten měsíc dal, v čem byl náročný? Nebo jestli byly i některé chvíle, kdy jste si řekl: Jsem rád, že jsem tuhle funkci vzal… A jeden dotaz na pana ministra průmyslu. Nechci vás, pane ministře, moc teďka trápit, a vím, že jste samozřejmě loajální k panu premiérovi. Ale uznáváte alespoň trochu, že Evropská komise může mít pravdu, pokud jde o střet zájmů, a že evropské právo je nadřazené českému? To znamená, že možná ta loajalita má nějaké hranice. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já začnu tím odlehčením. Já si myslím, že jsem v podstatě rád pořad. A jestli vám připadám vážný nebo smutný, tak vám také odlehčeně odpovím, podobně jako Ijáček z Medvídka Pú: Já nejsem smutný, já mám jenom takový obličej. Takže z toho si nic nedělejte, já smutný nejsem a užívám si to.

Pokud se týká Rekonstrukce státu, tak já vnímám to, a je to tak v pořádku, že všichni samozřejmě chtějí mít jasno v tom, že nebude cokoliv zneužito. To je samo sebou. Na druhou stranu, jenom si uvědomme, že nemůžeme chtít věci, které jsou protichůdné. Takže ve chvíli, kdy chceme mít nástroj na plošnou regulaci, která, ano, samozřejmě, s sebou nese určitá omezení, a chceme to proto, abychom neměli nouzový stav, tak nemůžeme říct: Já bych chtěl omezení, ale nechtěl bych omezení. To nejde.

Takže já věřím, že ta diskuse, tak, jak bude probíhat, ty nějaké drobnosti obrousí. Já jsem samozřejmě rád, je to tak v pořádku, jsme demokratická společnost, že tyto dotazy jsou. Budeme dělat všechno pro to, abychom je vypořádali.

A poslední, skauti. Já jsem sám byl skaut, když skauti ještě nesměli být. Tehdy se to jmenovalo jinak. Takže jim docela rozumím. Předběhl jste mě, nestačil jsem ani odpovědět na všechny dotazy. To stávající nařízení vlády, které upravovalo stupeň 4, je zrušeno. Tam byla úprava právě práce s dětmi a tak podobně. V současné době, jestliže se jedná o skupinku uvnitř, která je do deset, což řada těch oddílů splňuje, tak mohou mít normálně své schůzky. A venku až padesát. Takže si myslím, že i ty venkovní i ty vnitřní aktivity odpovídají možnostem, které ten stávající systém umožňuje na této úrovni.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuji, děkuji. A pane ministře, zkuste odpovědět tedy na tu loajalitu k panu premiérovi, jestli má nějaké hranice. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já se nemohu řídit loajalitou, sympatií či antipatií vůči tomu či onomu. Já jako člověk, který je vysokým státním úředníkem, zodpovědným za ministerstvo, se musím primárně řídit zákonem.

A musím se řídit zákonem, který je pro mě daný. Pro mě je daný český zákon. Pokud ho porušuji, tak je potřeba, aby mi někdo řekl naprosto jasně a striktně, v čem ho porušuji. A pokud máme dodržovat ještě nadřazený evropský zákon, my ho samozřejmě dodržujeme a chceme ho dodržovat. Pokud ho někde nedodržujeme, tak někdo musí konkrétně přijít a říct, v čem ho nedodržujeme. A poté prostě musí existovat na to nějaký režim, aby se něco napravilo, nebo naopak aby se potvrdilo to, jak to děláme.

To znamená, není to ani o tom, koho má člověk raději nebo méně raději, ale prostě řiďme se zákonem. A pokud někdo má ten pocit, že se jím neřídíme, tak musí opravdu striktně a přesně říct, v čem ten zákon porušujeme. Nic víc, nic míň. Já jsem zatím nic takového přesně neviděl.

Je to víceméně spíše zatím mediální diskuse, je to diskuse prostě částečně politická, ale já potřebuji prostě mít striktní pravidla a ta mi musí někdo prokázat, jestli třeba porušuji, nebo ne. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě pan Kopecký z iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý večer. Já bych se prosím zeptal na takovou věc, o které jste hovořil již včera. Nicméně, sportovní kluby, majitelé fitness, vlastně všichni, jichž se týká cvičení uvnitř, upozorňují na to, že cvičení s rouškou je vlastně nemožné. A že tím neumožňujete třeba konání sálových sportů, jejich tréninky, nic takového a asi bude chodit i míň lidí do fitness s těmi rouškami. Zda jste se touto věci zabývali, protože nepochybně jste museli včera zaregistrovat poměrně silný odpor k této věci. Ještě bych se zeptal paní ministryně práce a sociálních věci na takovou drobnost. Když jste říkala, že budete muset zvážit, jak budete dále postupovat, když nebyly zvýšeny přídavky na děti, zda jsou možné konsekvence ze strany ČSSD při schvalování státního rozpočtu na příští rok, zda budete svým kolegům, protože vy sama nejste poslankyně, doporučovat, aby za těchto okolností sociální demokracie nepodpořila rozpočet na příští rok. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Tak začnu s tou jednodušší otázkou stran roušek. Samozřejmě, že si to uvědomujeme. To je jasné, že je to omezení, které vyvolává řadu nelibostí. Já jenom upozorňuji na to, že ve chvíli, kdy je zakázáno dětem ve škole zpívat, všechny děti ve školách musí nosit roušky, i lidé, kteří případně půjdou výhledově na kulturní akci, tak musí nosit roušky. Tak ve chvíli, kdy v uzavřeném prostoru jsou fyzicky aktivní lidé, tak tvorba aerosolu, ať to řeknu odborně, je naprosto neoddiskutovatelná.

Ve chvíli, kdy třeba provádíte vyšetření na krčním-nosním- ušním oddělení, tak máte na sobě roušku, štít a ještě já nevím co všechno jenom proto, abyste zabránil styku aerosolu s vašimi dýchacími cestami. A tady v této pozici bychom měli často v poměrně malých prostorech, i když jsem si vědom toho, že různé sporty jsou samozřejmě provozovány v různě velkých budovách a podobně – mluvím teď například o těch zmiňovaných fitcentrech – tak tam jednoznačně k tomuto docházet bude.

Jsem si samozřejmě vědom, že rouška, která je zvlhlá, která je prodýchaná a podobně, že není ničím optimálním, a zcela otevřeně říkám, že záměrem tady tohoto je, aby maximum sportovní činnosti probíhalo zatím venku a minimum probíhalo zatím vevnitř. Protože je to, tak jak jsme říkali od začátku, něco za něco. A uvědomme si prosím, že před třemi týdny jsme sháněli, jestli nám ze zahraničí někdo půjčí nějaký ventilátor a jestli sem přijedou nebo nepřijedou na pomoc cizí lékaři.

Takže mějme tu krátkodobou paměť alespoň ten měsíc zpátky. Já jsem o tom mluvil i se zástupci sportovní agentury, já si to úplně uvědomuji, probírali jsme to i s epidemiology. Já si velmi dobře umím představit, toto opatření končí, tak jako všechna, ke konci nouzového stavu k 12. prosinci a do té doby budeme zase moudřejší. Je možné, že toto bude třeba jedno z opatření, která budeme moci opustit, a já budu tomu velice rád.

Takže rozumím, že je to nepříjemné. Rozumím, že to zkomplikuje situaci pro řadu sportovců. Prosím o nějakou pomoc tady v tomto řešení. A tam, kde to není, tak jsou to vlastně lidé, kteří jsou třeba v profesionálním sportu, kteří jsou opakovaně testováni. Tam to riziko nehrozí. Ale jinak bychom museli po všech lidech chtít, aby se opakovaně testovali. To si myslím, že by byla nepříjemnost a třeba i zátěž daleko větší.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Paní ministryně.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká těch přídavků na dítě, tak já úplně jednoduše odpovím. Já budu chtít, aby ministryně financí splnila svůj slib, který dala. Já jsem svoji část splnila. Teď budu očekávat, že ten slib ministryně financí a slovo, které dala ministryně financí, že platí a že bude naplněno.

My jsme například v posledních dnech a týdnech, tak jenom snížení spotřební daně na naftu stálo státní rozpočet pět miliard korun. My tady chceme podpořit pracující rodiny s dětmi, které ačkoliv pracují, a bavíme se o částkách 14, 15, 16 000, tak jsou chudé. Já si myslím, že bychom, tak jak jsme jim to slíbili a slibujeme jim to jako vláda od května, že bychom jim měli navýšit přídavky na děti. Protože od roku 2008 se nevalorizovaly. A také rozšířit okruh rodin, které nově dostanou přídavky na děti.

To, co budu v příštích dnech dělat, tak budu chtít od ministryně financí, aby splnila svůj slib. Protože já jsem svoji část také splnila

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. To je z dnešní tiskové konference vše, nashledanou, hezký večer.