Tiskové konference

7. 12. 202019:00

Tisková konference po jednání vlády, 7. prosince 2020.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, začíná tisková konference po jednání vlády. Nejprve bych o úvodní slovo chtěla požádat ministra zdravotnictví pana Jana Blatného.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dobrý večer, dámy a pánové, dnes na jednání vlády bylo několik poměrně důležitých bodů. Já začnu s tím prvním, který se týká toho, jakým způsobem bude dál Česká republika postupovat stran protiepidemického systému.

Zdůrazním to, co je platné i v dané metodice, a to, co říkám od začátku, že protiepidemický systém je zásadním, nikoliv však jediným zdrojem údajů pro naše rozhodování, a tak, jak znovu opakuji, je to uvedeno mu už do vínku v oné metodice.

Musím konstatovat, že došlo ke stagnaci stavu. To znamená, zastavil se další pokles. Počet nakažených dále neklesá, nejsou v současné době nicméně patrny rizikové scénáře ve vývoji zátěže zdravotního systému. Skóre PES je nyní na hranici mezi stupni 3 a 4. Poslední dva dny, respektive tento den a předchozí, je na rizikovém skóre 64.

Zajímavá informace, se kterou musíme pracovat a kterou musíme zohlednit, je, že byla vydána nová metodika ECDC, která upravuje, což je Evropská agentura pro kontrolu a předcházení nemocem, která vydala nové stanovisko k používání antigenních testů a de facto je dala na roveň testům PCR, dokonce i při diagnostice tohoto onemocnění.

Jinými slovy například v současné době už to, že je člověk diagnostikován tímto testem, může vést k tomu, že bude odeslán do izolace v případu pozitivity tohoto vyšetření. Právě tuto novou metodiku budeme muset nějakým způsobem zhodnotit a zohlednit a pravděpodobně dojde v co nejkratší době i k nějakým úpravám v těch rizikových indexech tak, jak jsou počítány, protože vlastně dochází k zásadní změně strategie, a také díky tomu, že se rozjíždí strategie plošného testování, tak budeme muset tady toto nové hodnocení řízení epidemie nějakým způsobem zohlednit. Uděláme to v čase co nejkratším, když se určitě zeptáte, co je to co nejkratší čas, tak věřím, že během týdne.

Počty nakažených a do nemocnic transferovaných seniorů, to znamená ta nejrizikovější skupina, nestoupá. Tam naopak trvá mírný pokles, minus 9 až minus 11 procent, pokud se bavíme o těch dvou věkových kategoriích 65 a 75. Když zhodnotíme všechna tato data a všechny tyto informace, které máme, tak v souladu s metodikou toho protiepidemického systému zatím nenavrhujeme přechod do stupně číslo 4, a to i kdyby zítra bylo skóre nad 60. Situaci budeme dále sledovat a dále monitorovat, pochopitelně.

Co ale považujeme za naprosto zásadní, je přijmout opatření, která bohužel budou muset cílit na tu část populace, která se nechová příliš zodpovědně, a je potřeba udělat něco pro to, aby nedodržování těch opatření, která jsou nastavená, bylo zmírněno. To, že došlo k zastavení poklesu, a to, že se skóre, tak jak ho nyní vnímáme, zvýšilo nad hodnotu 60, není zatím odrazem rozvolnění z minulého týdne. Potřebujeme sedm až deset dní pro to, aby se toto projevilo.

To znamená, jinými slovy, že se jedná o odraz toho, že v posledních sedm až deseti dnech jsme pravděpodobně začali brát opatření, která byla v platnosti dokonce ještě ve stupni 4, na lehkou váhu. Za všechny řeknu například časté zneužívání prodeje z okének během nočních hodin, dokonce přistavování tzv. vyhřívaných stanů k okénkům, přeplněné bary, konzumace jídla a alkoholu na veřejnosti a na vánočních trzích, ačkoliv je to v rozporu s těmito nařízeními, a potíže související s přeplněnou hromadnou dopravou.

Proto budeme nyní apelovat na všechna města, na všechny starosty a magistráty, aby byla zvýšena dostupnost a frekvence městské hromadné dopravy tak, aby nedocházelo ke kumulaci lidí v době, kdy byl ukončen zákaz nočního vycházení, právě v hromadné dopravě.

Zkracujeme otvírací doby restaurací, klubů, barů a podobných zařízení na 20. večerní hodinu, a to včetně restaurací v hotelech. Zakazuje se konzumace alkoholu na veřejnosti, a to po celý den, a shodli jsme se také na zákazu provozu stravovacích služeb a prodeje alkoholických nápojů na trzích všech druhů.

Výdejová okénka, která v současné době měla zavírat v době, kdy se zavřela restaurace, ale nečinila tak, tak budou uzavřena změnou v tom mimořádném opatření. Jinými slovy, výdejová okénka zavírají spolu s restauracemi. Po uzavření té restaurace nelze výdejové okénko používat. Ani přes den nelze prodávat alkohol ven z restaurace, to znamená, byla to reakce na to, že i když byl zákaz prodeje a konzumace na místě, tak některé restaurace prodávaly alkohol přes den a večer přes okénko a následně je lidé konzumovali například na trzích. Fotografií a videí jsme viděli hodně. Netýká se to omezení rozvozu jídla a podobně, to je bez omezení.

Vláda se shodla na tom, že tato opatření, která mají za cíl zvýšit pravděpodobnost toho, že nastavená opatření budou dodržována, budou v platnosti od středy. To je asi to nejzásadnější, co se týká dalších dní. Takže opakuji: V současné době bylo na základě jednání epidemické skupiny a týmu expertů rozhodnuto, že zatím nepřechází Česká republika do stupně 4, ale s cílem zvýšit compliance s nastavenými nařízeními a doporučeními budou provedeny určité změny.

Kromě toho jsme hovořili také o tom, a bylo schváleno usnesení vlády, že medici se nyní navrátí zpět do škol, nebudou muset již pomáhat formou pracovní povinnosti ve zdravotnických zařízeních.

Také jsme zatím odsunuli rozhodnutí o tom, kdy budou zprovozněny lyžařské vleky, protože současná situace zatím neumožňuje to rozhodnutí přijmout. Takže já vím, že jsem v pátek řekl, že budu vládě navrhovat na dnešním jednání zprovoznění od 18. prosince, tento svůj návrh jsem stáhl z jednání vlády, proto o něm zatím jednáno nebylo.

Vládě byla také dána na vědomí očkovací strategie, která byla připravena a ke které se nyní dále připravuje prováděcí vyhláška. A já si myslím, že za body, které zde mělo na jednání vlády Ministerstvo zdravotnictví, jsem shrnul ty nejpodstatnější.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a ministr dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, já jsem chtěl především poděkovat za velmi korektní a vstřícné jednání dnes na vládě, a to zejména i ministru zdravotnictví. Ta jednání samozřejmě nejsou jednoduchá a je třeba si uvědomit, že i když jsme nechali v tuto chvíli stupeň 3, za což ještě jednou děkujeme a jsme rádi, jsme rádi, že byly přijaty argumenty, které zde zazněly, tak je zřejmé, že musíme být i nadále nesmírně obezřetní, a naše výzva, kterou jsme v těch posledních hodinách společně s ministrem zdravotnictví i s panem premiérem a ostatními členy vlády, kterou jsme adresovali všem provozovatelům restaurací, maloobchodních prodejen, dalších poskytovatelů služeb, tak že platí.

Stále z toho nejsme venku, jsme na hraně mezi třetím a čtvrtým stupněm nebo třetí a čtvrtou úrovní a zdvořile žádáme všechny, aby byly dodržovány a dodržována všechna pravidla, která jsou v tuto chvíli vyřčena a definována, ať už ve smyslu maloobchodu, ve smyslu služeb nebo ve smyslu restaurací. Je to jediná cesta, jakým způsobem jsme schopni udržet i nadále úroveň číslo 3. Nehledě na to, že, tak jak bylo řečeno, se ta situace sice nezhoršuje, ale nezlepšuje.

Jsme rádi, že bylo přihlédnuto k tomu, že jsou v tuto chvíli aplikovány už antigenní testy, protože je to zcela zásadní věc, která do značné míry trošku mění pohled na index rizika, a je dobře, že v tuto chvíli jsme přihlédli k tomu, že množství antigenních testů logicky zvyšuje vyšší pravděpodobnost pozitivního testování u PCR testů. To znamená, pokud bychom toto nezohlednili, v zásadě bychom nemohli otevřít nikdy, protože logicky poroste to procento u PCR testů. Takže toto si myslím, že je racionální krok, správný krok, který nás z toho nedostal navěky, ale v každém případě v těch příštích dnech bude prostor pro to, abychom i nadále měli otevřeno tak, jak bylo již představeno.

Současně dovolte, abych ještě měl jednu drobnou poznámku k lyžařským areálům a skiareálům. Platí to, co jsme se dohodli. To znamená, je připraven v tuto chvíli manuál, který se konzultuje na úrovni provozovatelů skiareálů. Nicméně tento manuál budeme zveřejňovat až v momentě, kdy vláda odsouhlasí termín, kdy se skiareály budou moci otevírat. Bude to v každém případě s předstihem, ale nechceme v tuto chvíli pouštět do veřejnosti, řekněme, kroky a opatření, která tam jsou, pokud nejsou definitivně vládou odsouhlasena. Nicméně komunikují se na té odborné úrovni.

Co se týká dalších bodů, které jsou spojeny s covidem, tak určitě důležitým bylo opětovné nastartování záručních instrumentů, které realizuje agentura EGAP, a to i po roce 2020. Zjednodušeně řečeno, prodloužili jsme na základě diskuze s Evropskou komisí a možnosti, které garantuje Evropská komise, poskytování záruk pro střední a větší subjekty nad 250 zaměstnanců, a to do června roku 2021.

Změnili jsme je navíc tím, že záruky poskytujeme na delší dobu, rozumíme tím investiční záruky, a to prodloužení z pěti na šest let, provozní záruky zůstávají na úrovni tří let, a zvyšuje se, a to je asi ta zásadní a nejzásadnější zpráva, zvyšuje se krytí za nesplacené úvěrové jistiny zárukou, a to na úroveň 80, respektive 90 procent, zatímco dnes bylo 70 a 80 procent. Zjednodušeně řečeno, srovnáváme tím režim s ČMZRB, která pro firmy malé a střední poskytuje rovněž na úrovni 80, 90 procent.

Současně se snižuje odměna placená exportní pojišťovně za záruky u investičních úvěrů. Takže přeloženo do češtiny, podnikatelé budou mít záruky z 80 nebo 90 procent záruky, budou je mít levnější a budou je mít na delší dobu.

Současně s tím Ministerstvo financí předložilo materiál, který byl schválen, a ten materiál posiluje kapitálovou vybavenost právě agentury EGAP, nebo společnosti EGAP, o 1,5 miliardy.

A poslední, necovidová aktivita nebo necovidový bod, nicméně bod zcela zásadní pro energetiky nebo pro obec, která je dotčena energetickými náležitostmi, a to je bod z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu, který předložil námět věcného záměru k novému energetickému zákonu. Je to zákon, který je zcela zásadní pro oblast energetiky a který reflektuje zásadní změny v oblasti teplárenství, plynárenství, decentralizaci výroby elektřiny, řízení spotřeby elektřiny, větší zapojení obnovitelných zdrojů, ale i třeba ukládání energie a velmi diskutované zvyšování energetické účinnosti.

Tento bod byl přijat, to znamená, v tuto chvíli se zahajuje faktická příprava konečného znění energetického zákona, který chceme předložit ještě v rámci této vlády. Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministr kultury, pan Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuji. Také vám přeji pěkný večer. Já mohu doplnit své kolegy a potvrdit vlastně to, co vyplývá z jejich vystoupení, že vláda dnes skutečně většinu času věnovala vyhodnocení situace. A to jak co se týče zdravotní situace, tak i dodržování opatření v této chvíli a v těchto dnech.

Myslím si, že stojí za to ocenit, že většina lidí dnes skutečně dodržuje opatření, která vláda vyhlásila, a uvědomují si, že to je věc jakési společné odpovědnosti, abychom celou tu situaci zvládli. Na druhé straně asi leckdo slyšel o tom, že dochází ale i k tomu, že nejsou respektována ta pravidla, která jsme vyhlásili. Například nelegální party, které se pořádají, otevřené hospody mimo povolenou dobu anebo nerespektování i těch pravidel pro ochranu zdraví.

Takže jakkoliv by bylo ideální, kdybychom se dokázali dohodnout a bylo to založeno na určitě důvěře. Přesto se ukazuje, že je třeba i volit formu postihu, pokud někdo se chová bezohledně a pokud jeho chování vlastně ohrožuje zdraví ostatních.

Takže já tu teď v této chvíli zastupuji ministra vnitra, který předložil na vládě, a kterého omlouvám, který tu teď nemůže být, a který předložil vládě novelu krizového zákona, která by se měla rychle dostat, doufáme, nyní ve stavu legislativní nouze do sněmovny ještě tento týden a umožnila by efektivnější postihování porušování těch mimořádných nařízení vlády.

Proč je to třeba nyní takto naléhavě udělat? Ministerstvo vnitra se sice pustilo už na jaře do zpracování velké novely, velké úpravy krizového zákona, protože se ukázalo, to jsme zjišťovali už na jaře, že ten zákon je spíš dělaný na povodně než na cokoliv jiného. A je pravda, že se vlastně s takovýmto typem krize, jakou vyvolává tato pandemie, vlastně nepočítalo. Proto se přistoupilo k velkému zpracování nové podoby krizového zákona, ale ta bude ještě chvíli trvat a nemůžeme čekat. Proto tedy Ministerstvo vnitra navrhuje tuto dílčí novelu, která by se zabývala právě těmi postihy.

Protože se ukázalo, že v současné době jsme sice schopni postihovat porušení opatření Ministerstva zdravotnictví, která se týkají roušek a podobně, ale je problém a je daleko komplikovanější postupovat vůči těm, kteří porušují nařízení vlády. Například právě ty zavřené restaurace. A tato novela, která věřím, že bude tedy ve Sněmovně úspěšně projednána, ta navrhuje zpřísnění těchto opatření.

Takže podstata je v tom, že jestliže dnes bylo fyzické osoby možné pokutovat maximálně 20 tisíci korunami, u právnických osob vlastně nebylo možné dát jakýkoliv postih vůbec, tak nyní ta novela navrhuje, aby ta pokuta těm fyzickým osobám mohla jít až do 50 tisíc korun a v případě právnických osob až tři miliony korun.

Toto je v kostce, zjednodušeně, to ztvrzení, to zpřísnění opatření a toho možného postihu, který tedy bohužel zřejmě je potřeba posílit právě proto, aby bylo zřejmé, že není možné beztrestně porušovat opatření ve chvíli, kdy to, jak se k sobě chováme, může mít poměrně velký dopad na to, jak rychle se z té krize dostaneme.

Takže opakuji, toto vláda schválila a věřím, že se to dostane ještě tento týden do Sněmovny a že k úpravám tohoto typu dojde tedy dostatečně rychle.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě ministr zdravotnictví chce něco dodat.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jenom doplním, že nikdo z nás nechce zavádět žádná restriktivní opatření. V principu nikdo z nás nechce nikoho trestat. Jsem z toho v podstatě do jisté míry smutný, když vidím, že většina lidí se snaží všechno dodržovat a menšina lidí jim v tom brání.

Z epidemického hlediska je ale třeba si uvědomit, že i několik set lidí, kteří nebudou postupovat tak, jak je potřeba, může poměrně rychle způsobit zvrat, který se potom dotkne nás všech. Prosím tedy, neberte to, o čem jsme se tady bavili, jako nějakou snahu o to někoho sankcionovat, ale jako snahu vyjít vstříc těm kteří se chovají zodpovědně, a v neposlední řadě udržet stávající situaci alespoň na té hraně, na jaké jsme nyní, a umožnit, aby opět začalo její lepšení.

Jestli se nám to společně nepodaří, potom, a to nebude rozhodnutí dané vůlí ministra zdravotnictví či vůlí vlády, ale vůlí biologického procesu, který je všude kolem nás, chováním viru, tak v tom případě budeme muset znovu uvažovat o opatřeních, která mu striktně zabrání v šíření.

Prosím, berte to tak, že je to snaha pomoci nám všem.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Jestli ještě mohu také navázat na pana ministra. Já bych řekl, že já jsem také rád, že v těch posledních dnech došlo k určitému uvolnění a návratu k trochu normálnější podobě života.

Ale je pravda, že to udržení této podoby je velice křehké, že se pohybujeme hraně a že to opravdu záleží na tom, jestli dokážeme v tomhle postupovat s tou vzájemnou ohleduplností. Přál bych si, abychom nemuseli přijímat žádná opatření k postihům, ale v této chvíli jde o hodně.

Takže já také si myslím, že to je sice krajní, ale že jestliže nám záleží na tom, abychom vydrželi v tom normálnějším životě, tak bohužel se ukazuje, že i to k tomu musí patřit. Takže opět děkuji za to, že většina dodržuje ta opatření, a přesto tedy bude předložen ten návrh na určité zpřísnění.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, Česká televize, prosím.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, já bych měla tři otázky. Ta první, pane ministře Blatný, vy jste hovořil o tom zpoždění, to znamená, jestli správně počítám, tak ta uvolnění opatření by měla v číslech naběhnout zhruba na začátku příštího týdne, jestli je to tak. A co by se muselo stát, abyste přikročili opět k tomu zpřísnění? Teď máme 64 bodů. Znamená to, že se třeba ještě vláda bude tento týden scházet, pokud tedy ta situace zůstane stejná a budeme pořád oficiálně podle toho indexu v té červené zóně? To je jedna věc. Druhá věc k té novele krizového zákona. Vy jste už několikrát hovořil o tom, že je to velký problém, nicméně když jsem se podívala na oficiální statistiky Ministerstva vnitra, tak od 4. do 6. prosince bylo provedeno zhruba 30 000 kontrol, z toho ale pouze 96 porušení těch protikoronavirových opatření. Tak jestli je to skutečně tak velký problém, aby kvůli tomu musela být přijímána i novela krizového zákona. A poslední věc, jestli dnes na vládě byl projednán ten návrh na stoprocentní úhradu mzdy, pokud člověk je nemocný covidem-19. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já začnu tou nejjednodušší částí té otázky. Ano, ten stav se bude dále sledovat. Tak jak jsem říkal, je potřeba do toho zakomponovat i tu novou metodiku ECDC. Odhadem ta metodika sama o sobě, když ji budeme aplikovat do stávajícího skóre, povede k jeho výraznému snížení a priori. Musíme nicméně zhodnotit, jestli ta změna metodiky povede také k nutnosti úpravy výpočtu, tak jak ji máme teď. Takže proto říkám, že to uděláme během následujících dní v co nejkratší době.

Ale to skóre, tak jak jsem řekl, je jedním z důležitých důvodů, ale nikoliv jediným. Ve chvíli, kdy bychom, teď budu úplně konkrétní, ve chvíli, kdy začne docházet k nárůstu, k významnému nárůstu počtu nově diagnostikovaných osob, což samo o sobě je závažný fakt, tak určitě to vede k tomu přehodnocení. Ono se to pochopitelně odrazí i v tom rizikovém skóre, ono je tak komponované.

Takže ano, v případě, že to bude nezbytně nutné, vláda se může sejít kdykoliv a k nějakému dalšímu rozhodnutí může dojít. Určitě to nebude, a to je komunikace od začátku, určitě to nebude nikdy děláno ze dne na den, takže to je podstatná informace.

Pokud se týká o ta vlastní správní řízení a podobně, my se spíš dostáváme do situace, a to je jedním z důvodů, o kterých mluvil i pan ministr, kdy, když k něčemu takovému dojde, tak v podstatě tak jak je ten stav nastavený nyní, v podstatě neumožňuje dosáhnout nějakého efektivního vyřízení tady tohoto prohřešku nebo stavu.

A i kdybychom se bavili jenom o desítkách nebo o nějaké stovce těch porušení, tak ve chvíli, kdy se jedná třeba o zařízení, ve kterých v danou chvíli mohly být desítky nebo stovky osob, tak jak jsem řekl před tím, je to něco, co může změnit bohužel tu situaci i celospolečensky. K tomu poslednímu dotazu se asi vyjádří kolegové.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Jenom jestli bych to doplnil, protože ministr vnitra na vládě uváděl teď o víkendu 180 postihů, které musela policie použít nebo přijmout. Takže vy jste uváděla některá čísla, tak za ten víkend je to 180, v rámci těch možností, které dneska jsou.

Nikola Reindlová, Česká televize: Já také vycházím z čísel Ministerstva vnitra, které nám dnes k dnešnímu dni poskytlo, tak to je asi otázka na ministra vnitra, v čem se rozcházejí ta čísla.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak jestli já můžu doplnit k té stoprocentní úhradě mezd, ten bod dneska nebyl diskutován, ale shodli jsme se, že na něj bude samostatné setkání za účasti paní ministryně Maláčové, paní ministryně Schillerové, mé a pana premiéra s tím, že ta úhrada směřuje, nebo ta myšlenka, stoprocentní úhrada směřovala k tomu, aby lidé neměli obavu chodit na antigenní testy, protože teď se to spouští u lidí z pedagogické oblasti a 18. to bude dobrovolné, nicméně plošné a zdarma pro všechny ostatní. A máme určitou obavu, že lidé nebudou se chtít nechat testovat, a to proto, že by poté byli na nemocenské doma v případě pozitivního testu a měli by 60 procent.

Takže jedna z variant byla dát jim sto procent, což na jednu stranu vypadá zajímavě a motivačně, na druhou stranu má to docela zásadní bariéry. Jedna z těch bariér je ta, že v tu chvíli vytváříme určitou nerovnost, protože budou doma jiní pacienti, kteří třeba budou mít náročnější nemoc, a ti budou dostávat 60 procent, zatímco zde třeba bude někdo s relativně lehkým průběhem a bude dostávat sto procent. Jedna věc.

Druhá věc – nepochybně by to zvedlo určitou nevoli těch, kteří už si tou nemocí prošli, byli doma a měli 60 procent. A za třetí, a to je dost zásadní věc, je to legislativně, nechci říct náročný proces, ale proces, který v každém případě by trval, i přestože bychom ho jeli v nějakém rychlejším režimu, několik týdnů, protože je to zákonná věc. A v tuto chvíli my potřebujeme rychle motivovat obyvatele.

To znamená, jestliže potřebujeme během týdne, aby se lidé v uvozovkách zmobilizovali a chodili na antigenní testy, což je jedno z těch rychlých řešení, jak nyní zůstat ještě v té úrovni 3, případně se dokonce posouvat ještě níže, tak se obáváme, že než bychom vlastně udělali ten legislativní akt, tak by jaksi už to ztrácelo smysl. Takže budeme hledat další řešení. Netvrdíme, že to definitivně je v tuto chvíli jaksi nerealizovatelné, ale spíše budeme hledat asi jiné řešení. Tento týden se ještě na to potkáme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Nova.

Bára Divišová, TV Nova: Dobrý den, já bych měla dva dotazy. Jeden ohledně té vakcinační strategie, jak jste o ní, pane ministře, už krátce hovořil. Zda už je jasné, kdo bude očkovat, zda vlastně ta distribuce je připravena tak, aby bylo možné začít s tím očkováním, jakmile ta vakcína dorazí, a také kdo se do té distribuce zapojí. Zda se třeba v tomto ohledu počítá s účastí armády. A druhý dotaz, zda vlastně jste na vládě probírali i možnost pro amatérské sportovní kluby, aby mohly využívat antigenní testy, aby například děti nemusely sportovat v rouškách? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Začnu s tou druhu otázkou: Ano, je to jedna z věcí, která byla odsouhlasena, že ve chvíli, kdy se neprofesionální sportovní kluby budou ochotny na své náklady podrobit stejně přísným testovacím schématům jako profesionální, jinými slovy vlastně před každým zápasem je potřeba udělat test. Ten test je platný maximálně po dobu 48 hodin, potom nemusí sportovat s rouškou.

Ve chvíli, kdy toto z nějakých důvodů nemohou nebo nechtějí nebo nebudou aplikovat, tak pro ně platí ta omezení tak, jak jsou nastavena. Nedochází k tomu, že by se na jakýkoliv zápas mohli dostat diváci a tato všechna opatření trvají. Takže rozdíl je jenom v tom, že neprofesionální sportovci, pakliže budou postupovat na vlastní náklady stejně jako profesionální, kteří to mají vlastně a priori dáno v řadě svých vlastních doporučení a guide lines, tak budou mít stejné podmínky.

Pokud se týká vakcinační strategie, tak v současné době je hotová její dejme tomu primární forma, která určuje opravdu tu strategii. Ta prováděcí vyhláška se dokončuje, nicméně už teď je jasné, že ta fáze té vakcinace bude mít tři úrovně 1A, 1B, 2. Budou do ní zapojeny právě v těch různých úrovních různí partneři nebo různé subjekty, které budou tu vakcinaci provádět.

Ze začátku se jedná zejména o velká vakcinační střediska. Budou se postupně přidávat menší nemocnice a i praktičtí lékaři a další. Je to koordinováno i s tím, jaká je předpokládaná dodávka té vakcíny do České republiky, kde na přelomu roku, nejdříve na přelomu roku se sem může dostat zhruba 400 000 dávek, v lednu následně zhruba milion dávek. Většina těch dávek přijde potom v době od března do září příštího roku, to je dohromady více než pět milionů dávek. Takže tomu budou právě nastavena, tomu budou uzpůsobeny ty jednotlivé kroky, protože ta vakcinace bude nastupovat postupně a budou zapojováni ti jednotliví lidé a ty jednotlivé subjekty, které se toho budou účastnit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz televize Prima.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Děkuji, dobrý den. Já bych se chtěl zeptat, pánové, na prodloužení nouzového stavu. Čím tedy budete argumentovat ve Sněmovně? Možná tedy vlastně jak členů vlády za hnutí ANO, tak i za ČSSD. A potom druhá otázka: prodloužení, respektive konec teda pracovních povinností mediků, jak o tom mluvil pan ministr Blatný. Tak jestli je jasné teda k jakému datu by měla skončit a co říkáte na to, že některé pražské nemocnice mají vlastně až do konce roku nasmlouvané, respektive mají tam prostě směny ti studenti, ti medici, počítají tam s nimi, tak jestli se toto bude nějak řešit. Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Začnu tedy od těch mediků, jestli můžu, protože na to ostatní potom budou asi reagovat i kolegové, na ten nouzový stav. Medici by měli, já teď si myslím, že se jedná o, já tady mám poznámku ke čtvrtku, no tak neberte mě, je to během tohoto týdne a jedná se o ukončení pracovní povinnosti. To znamená, tam kde je jim to nařízeno.

To ale neznamená, že v řadě těch nemocnic nemají studenti smlouvy o pracovní činnosti nebo dohody a to samozřejmě je na bázi dobrovolné a to běží dál. Tato informace, která nás vedla k rozhodnutí, je primárně od koordinátorů, od krajských koordinátorů té intenzivní péče, kteří zodpovídají vlastně za koordinaci krizového režimu v jednotlivých krajích, a i po konzultaci s vedením nemocnic.

Ta situace je podobná ve většině těch nemocnic. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde zatím ještě ta situace je složitější. Tam jsme se dohodli, že ten výpadek, který vznikne tím, že odejdou studenti, pomůže dočasně řešit armáda.

Pokud se týká nouzového stavu, tak tam ten důvod… Budeme opravdu žádat znovu o prodloužení nouzového stavu. Já si myslím, že to, co jsem řekl na začátku, je toho pádným důkazem. Stav se zastavil, je velmi křehký. Nemůžeme v současné době přistoupit na to, že by padla všechna tato omezení a nastavení toho krizového řízení tak, jak jsou teď. A k nim bohužel ten nouzový stav nezbytný je, protože, jak jste správně řekli, jak už jsme zde konstatovali, to co se nyní děje v rámci toho rozvolňování, se stran případného počtu nově diagnostikovaných projeví na přelomu toho týdne, případně začátkem příštího týdne. Potom bude trvat nějakou dobu, než se to případně projeví v nemocnicích, a finální výsledek toho, co nyní probíhá, uvidíme někdy v první polovině ledna. Takže to je i důvod, proč je požadováno opět 30 dní toho nouzového stavu.

My jsme splnili i tu podmínku, kterou si dala Sněmovna, abychom jim dali k dispozici ty tabulky, které jsou upravené tak, aby v prvním stupni toho rizikového skóre nebylo potřeba uplatňovat nouzový stav, a je z toho patrné jaké budou ty rozdíly. Protože ten zásadní rozdíl je v tom, že ta opatření sice vypadají podobně, ale nelze je aplikovat plošně, lze je aplikovat jenom v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví.

Takže i toto poslanci dostanou v té informaci a půjde k nim také informace s recentními čísly a s poměrně přesným vývojem toho, jakým způsobem se ta epidemie vyvíjí. Za mnou například vidíte vývoj těch jednotlivých parametrů, ze kterých se komponuje to rizikové skóre, kde vidíte, že to, co vlastně vede k té nedávné změně, je zejména změna v reprodukčním čísle.

Musíme si uvědomit, že vlastně ve chvíli, kdy se dostaneme na zastavení toho poklesu, kdy se vlastně ty počty nemění, tak logicky to reprodukční číslo se pohybuje kolem jedné a to je to, co vede k té oscilaci kolem té stávající hodnoty.

Ty ostatní parametry, jak je vidět za mnou, tak v poslední době klesaly, ale i ty se nyní zastavují, takže z mého pohledu je potřeba možnosti krizového řízení jasná a nezbytná a v současné době ji neumíme realizovat jinak než za pomoci krizového stavu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Asi ještě chce někdo doplnit z pánů ministrů.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Ano. Já teda doufám, že ve Sněmovně zvítězí odpovědnost. Sněmovně budou, jak jsme slyšeli, předložena všechna fakta o tom současném stavu. Sněmovna bude mít vlastně k dispozici ale vlastně také informaci a vědomí toho, jak to vypadá v jiných zemích kolem nás, třeba i v sousedních, kde se používá podobný nástroj – nouzový stav, dokonce často vyhlašovaný někdy na déle než požadujeme my.

My požadujeme těch 30 dní a já věřím, že prostě to bude racionální debata a že se najde dost hlasů, které to podpoří, protože si neumím představit, že by si většina Sněmovny vzala na odpovědnost a na svědomí to, že by začaly růst prostě počty hospitalizovaných jenom proto, že by nebylo možné prosadit ta opatření, která nyní vláda nezbytně potřebuje na to, aby měla kontrolu nad tím stavem.

Takže je to podle mě hrozně důležitá věc a já mohu pouze spoléhat na odpovědnost poslanců a na to, že ta většina na to bude. Já vím, že tady zaznívají, já jsem to také zaregistroval, takové extrémní hlasy, které mluví o totalitě a teroru, ale mně připadá, že tohle je něco, co je na okraji té debaty.

Jsem přesvědčen, že většina lidí v této zemi sdílí to, že to, co vláda dělá, dělá jenom proto, že je to nutné pro ochranu zdraví, tak jako se to děje i v ostatních zemích. A to, věřím, že dá dohromady tu většinu, kterou potřebujeme na to, abychom nouzový stav prodloužili.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych k tomu jenom dodal ještě jedinou věc a to je to, že ta situace se nelepší. Ale ona se nelepší ani v těch okolních zemích, bohužel třeba Německo, konkrétně Rakousko bohužel rovněž zpřísňuje všechna opatření. Pokud mám přesné informace, tak Bavorsko od středy vyhlašuje nouzový stav a obecně i ty restrikce v oblasti ekonomiky nijak nepovolují.

Jenom podotýkám, že třeba v Bavorsku nejsou, nebo v celém Německu nejsou otevřeny restaurace, stejně tak nejsou otevřeny v Rakousku, nejsou otevřeny na Slovensku, v Polsku. Zase například v Maďarsku jsou. Takže my se snažíme v tomto i inspirovat v okolí a dívat se, kdo jaká dělá opatření. Ale v každém případě je zcela zjevné, že covid neustupuje, neustupuje ve střední Evropě, a že jednotlivé země se snaží tu situaci do doby, než bude vakcína, nějakým způsobem alespoň stabilizovat tak, aby se vybalancoval ten poměr toho, aby se minimalizovali lidé, kteří budou případně nakažení a současně, aby se udržela alespoň v elementárním a základním chodu ekonomika.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a další dotaz ČTK.

Radek Jozífek ČTK: Dobrý večer. Já bych se chtěl zeptat pana ministra Blatného: Vy jste tu hovořil v souvislosti s těmi statistikami o stagnaci a o nějakých důvodech, které za tím spatřujete. Chtěl jsem se zeptat, jaký vliv podle vás na ta čísla mělo také otevření škol, které taky tam časově vychází.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ty statistiky samozřejmě nebo ty údaje existují zejména z trasování, kde je vidět vždy počet klastrů nově nebo počet těch ohnisek nově se objevivších v dané době. Tak tam pořád výrazně, a to o jeden až dva řády vede informace o tom, že došlo k nákaze v rámci zaměstnání. To je stále ten nejčastější.

Potom snad ještě s větším počtem je tam kolonka, kde je napsáno neuvedeno, což jenom podtrhuje to, že ne všichni chceme sdílet data o tom, kde k případnému, k případné infekci mohlo dojít, anebo se z nějakých důvodů snažíme nehlásit ty informace tak, jak by byly potřeba. Já tomu rozumím, na druhou stranu zdůrazňuji jenom to, že se nejedná o žádné sledování nikoho z nás, ale o snahu zastavit to šíření, které pořád je komunitní.

Pokud se týká škol, tak logicky samozřejmě tím, že se školy otevřely, tak existují i tam nová ložiska. Jedná se ale o počty, které jsou o řád až dva nižší. To znamená, jedná se třeba v té poslední statistice za část minulého týdne asi o 600 případů, zatímco v těch ostatních se jedná o tisíce těch případů.

Takže školy nejsou vnímány a vlastně i z těch dat z první vlny epidemie zejména u dětí do 10 let nebyly nikdy vnímány jako ložiska, která by byla extrémně nebezpečná. Bylo by ale falešné říkat, že tam nedochází k žádnému přenosu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz prostřednictvím videokonference. Nejprve Deník N, paní Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den. Mě by zajímalo, proč ve chvíli, kdy jste vytvořili protiepidemický systém, se jím neřídíte. Proč vlastně, když jste stanovili přesně ta pravidla pro lidi, aby věděli, jak to rozvolňovat, proč najednou se od nich odchylujete? A jestli na tom, že ten PES nebudete dodržovat, byla koaliční shoda. Jestli všichni ministři byli pro to, že teďka se to bude řídit nějakými novými pravidly. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To je velmi podstatný dotaz, protože já si nemyslím, že bychom se neřídili těmi pravidly. Tak jak bylo od začátku uvedeno a jak si každý najde v metodice toho protiepidemického systému a jak já jsem řekl ve své první větě, tak to skóre protiepidemického systému je zásadním, ale ne jediným zdrojem údajů pro to rozhodování.

Takže platí to, že minimálně, také je to tam napsáno, minimálně tehdy, jestliže se jedná o dobu, kdy po tři, případně více dní, nebo minimálně po tři dny je to riziko rizikové skóre vyšší, tak se uvažuje o přestupu do vyšší kategorie a zohledňují se i další parametry. Anebo naopak minimálně po sedm dní musí být v nižší kategorii a potom se uvažuje o změně.

Jistě si vzpomenete, že jsme vlastně velmi podobně postupovali, i když jsme snižovali to riziko. Bylo to nakonec o něco déle než sedm dnů a byly zohledňovány i ostatní parametry.

Obecně, když bych třeba teď a priori použil už to novou metodiku ECDC a započítal tam i všechny ty antigenní testy, které jsou provedené v danou dobu, tak i to skóre celé se poměrně výrazně sníží. Já jenom znovu říkám, že chci provést tu úpravu tak, abych vám tady neříkal nějaké číslo jenom z hlavy. Je potřeba tam opravdu všechna ta data natáhnout, protože ta metodika byla dnes teprve uvolněna. Takže toto je taky informace se kterou musíme počítat.

A jak jsem řekl, tak to rizikové skóre je dále důležitým parametrem a bude dále sledováno a bude dále publikováno. Ale to rozhodnutí nedělá ten PES jako automat, a já si myslím, že to říkám úplně od začátku, ale dělají ho lidé na základě této informace, zhodnocení rizikových ohnisek nákazy a, a to je nesmírně podstatné, zátěže zdravotního systému. A takto je to myslím od začátku komunikované i koncipované.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já to musím potvrdit. Jednoznačně se dodržuje PES. Nejenom s ohledem na to, jaké jsou podmínky pro přechod z jedné úrovně na druhou úroveň, což zde řekl pan ministr, a je to tam jasně implicitně uvedeno, ale současně musí ten PES přeci respektovat jednu věc: Pokud dojde v průběhu toho období ke změnám parametru na trhu, tak se to musí v tom kalkulačním vzorci zobrazit.

A ta změna je zásadní úplně, fatální změna, a to je to, že dochází ve větší míře k testování na bází prostě jiné metodiky. To znamená, jestliže provádíme testování na bázi antigenních testů a logicky se tím zvětšuje množství lidí, kteří jsou takto testování, a ti lidé kteří jsou pozitivně indikováni, jdou na PCR testy, tak pokud v tu chvíli necháme parametr PCR testů ve smyslu toho, jaké je procento těch pozitivně testovaných, tak je zcela zjevné, že díky této změně bude to číslo stoupat.

No v tuto chvíli bychom v podstatě neměli šanci se udržet v té kategorii číslo 3, neřkuli třeba kategorii číslo 2, nikdy. To znamená, logicky teď poroste procento testovaných PCR. A to nikoliv proto, že by se to dělalo stejně, jako když se to připravovalo, ale proto, že předtím předchází všichni tím testováním antigenním. Ne všichni, ale valná většina, protože logicky tam jdou ti, kteří tu indikaci mají.

To znamená, my musíme tu metodiku přizpůsobit tomu, že zde máme nový fenomén, a to je plošné testování na bázi antigenních testů.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To plošné testování je právě taky ta poměrně podstatná informace, protože dříve byla prováděna vyšetření u indikovaných pacientů. Nyní začínáme s plošným testováním, a je potřeba i tady toto zohlednit v komponování toho rizikového skóre.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já mohu pouze potvrdit, že my jsme chápali tu debatu podobně, jako tady teď znělo. Ten systém, který jsme vytvořili, je stále základem našeho rozhodování, ale samozřejmě v době, kdy jsme dělali tu metodiku, tak existovaly jenom PCR testy. Teď do toho vstupují antigenní a stávají se součástí nového výpočtu, který se v Evropě aplikuje. Na to my musíme nějakým způsobem reagovat, je to nový faktor. Proto jsme požádali ministra zdravotnictví, aby to do toho zapracoval a aby ten systém byl upraven vzhledem k tomu, jak se situace v Evropě vyvíjí. Ale jinak to neznamená, že opouštíme ten základ, který jsme vytvořili.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji.

Barbora Janáková, Deník N: Byla na tom shoda koaliční, shodli jste se na tom?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, na tom nešlo se principiálně neshodnout, protože to odpovídá realitě, která dnes je v rámci testování a v rámci přístupu k výpočtu toho indikátoru. To znamená, to je pouze akceptování toho, že zde je jiný typ testování, což ministr zdravotnictví jasně představil. A pokud bychom to do toho započítali, tak už dnes vlastně ten ukazatel je s největší pravděpodobností pod 60. Na druhou stranu, my to do toho musíme dopočítat, protože mimo jiné dnes Evropská komise, pokud se nepletu, rozhodla o tom, že antigenní testy jsou na stejné úrovni jako testy PCR.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, Seznam Zprávy, paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer. Já bych s dovolením měla dva dotazy na pana ministra Blatného. Pane ministře, nemyslíte si, že třeba chyba je v tom, že ten PES nebyl vytvořen centrálně? Že tam jsou ta takzvaná štěňata, ty podmatice, které už si dovytvářela jednotlivá ministerstva podle svých preferencí a agitovala si tam za svou agendu? Ten druhý dotaz položím potom.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jsem o štěňatech už slyšel. Jsem dlouhodobě kynolog, štěňata mám rád. Ale tady v této oblasti bych se tomu asi trochu bránil. Protože není pravdou, že by se jednalo o nějaké svévolné vytváření. Slyšel jsem to také, viděl jsem to i napsané, ale jednalo se o rozpracování té základní tabulky.

A myslím si, že to bylo vždy podrobeno kritickému zkoumání. Nepopírám, že řada subjektů se snažila do toho vnést třeba něco, co by pro ně mohlo znamenat určitou výhodu. Věřím v principu, že ne určitě ze zlé vůle. Ale tady toto bylo vždycky nějakým způsobem zhodnoceno a většina těchto návrhů nebyla přijata, pakliže se neshodovala s tím primárním principem.

Když bychom nechali jenom tu fenku, když tedy použijeme tady toto přirovnání, tak by nebylo možné to celé rozpracovat do těch detailů. A ve chvíli, kdy bychom úplně všechno zakomponovali do té první tabulky, tak jako byl ten návrh zamýšlen úplně nejdříve, tak by se jednalo o mnohostránkový informační materiál, který by byl tak nepřehledný, že by nemohl sloužit svému účelu.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuji. Ten druhý dotaz je: Vy jste vlastně nám představili ta dnešní opatření jako konsensus, který padl na vládě. Pane ministře Blatný, vy byste sám za sebe byl pro tvrdší postup? S čím jste vy přišel a co byste navrhoval, kdyby nemusel být konsensus? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já musím rád říct, že ta opatření, která jsou zde přijata, v podstatě byla opatření, která byla navrhnuta epidemickou skupinou Ministerstva zdravotnictví. A po diskusi jsme se na nich v rámci jednání vlády všichni shodli. A určitě to bylo diskutováno, ale ne nějak kontraproduktivně.

To znamená, vždycky ke všemu bylo podáno vysvětlení, ale ty návrhy tak, jak byly postaveny, to znamená zkrácení otevírací doby restaurací, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, zákaz provozu stravovacích služeb na trzích, zastavení výdejních okének mimo otevírací doby restaurací a stav, kdy není možné prodávat alkohol vně restaurace, byly návrhem naším a domluvili jsme se na něm v rámci vlády dobře.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já bych rád řekl, že na mě jednání vlády nepůsobilo dojmem, že by pan ministr Blatný tam byl ten největší pes.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pokud mohu porosit o další dotaz, nebo nějaká reakce? Ne, dobře tak děkujeme. Další dotaz Hospodářské noviny, paní Plíhalová.

Markéta Plíhalová, Hospodářské noviny: Dobrý večer, já se chci vrátit k té očkovací strategii a zeptat se, jestli už máte, pane ministře Blatný, jméno koordinátora očkování a jestli už tušíte, zda ta informační kampaň, která má s tím být spojená, začne dřív, než očkování do Česka dorazí. Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano, nakonec jsem se rozhodl, že požádám, poté co jsme zvažovali několik jmen, že požádám pana doktora Blahutu o to, aby se stal koordinátorem této vakcinace. A pokud se týká těch jednotlivých informačních kampaní, tak od tohoto týdne, ode dneška jsou vedeny informační kampaně menší, které spouští Ministerstvo zdravotnictví. Jsou v několika tištěných denících, v rádiích a na internetu.

Ta velká, která se musí opravdu bohužel vysoutěžit, tam je ten plán do konce roku a jedná se i ještě i s dalšími subjekty, protože si myslíme, myslím dobrovolnými, protože si myslíme, že je potřeba, aby ta kampaň nebo ty kampaně byly koordinované a vycházely z různých míst. To znamená, abychom na různých místech různě cílili na všechny skupiny obyvatel a společně se nebo byli schopni poskytnout dostatečnou informaci.

My jsme si nechali zpracovat průzkum agenturou STEM, který se mimo jiné týkal i té vakcinace, a tady bych chtěl říct, že není pravda, jak často slýcháme, že většina osob je proti očkování. V současné době je rozdělení té společnosti asi takové, a tato informace bude brzy i na našem webu, že zhruba 40 procent populace je v současné době rozhodnuto pro to se nechat očkovat. Ve vyšších kategoriích se jedná o nadpoloviční většinu osob. Zhruba 40 procent v současné době se domnívá, že by se očkovat nechtělo a 20 procent je nerozhodnuto.

Za náš úkol, respektive za úkol nás všech a poprosím i vás o tuto pomoc, je poskytnout těm 20 procentům nerozhodnutých lidí dostatek informací, aby se sami a svobodně rozhodli, jestli se budou, nebo nebudou chtít očkovat. A znovu budu opakovat, že to očkování bude bezplatné a v každém případě dobrovolné, a ať už se někdo nechá, nebo nenechá vakcinovat, nebude toto žádným způsobem zohledňováno v tom, jak k němu bude přistupováno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz Aktuálně.cz, pan Bartoníček, pokud nás slyší. Nevypadá to. Zkusíme CNN Prima NEWS, paní Bohuslavová… V tuto chvíli to vypadá asi na slabé připojení, takže mně nezbývá než vám poděkovat a popřát hezký večer. Děkujeme, nashledanou.