Tiskové konference

17. 12. 20209:42

Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 17. prosince 2020

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré ráno, dámy a pánové, vítáme vás na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Předávám slovo panu ministru Janu Blatnému. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobré ráno, milé dámy, vážení pánové, dnešní jednání vlády bylo poměrně krátké a týkalo se několika málo bodů.

Prvním z nich je, že vláda požádá o prodloužení nouzového stavu Sněmovnu. Já mimo jiné dnes pošlu i zástupcům všech parlamentních stran detailní informaci o tom, jakým způsobem vypadá epidemická situace v České republice, protože se čísla postupně začínají opět zvyšovat. I když zatím není velká zátěž nebo extrémní zátěž pro nemocnice, tak i tam se počty hospitalizovaných zvyšují a je potřeba si uvědomit, že počty nově diagnostikovaných opět přesáhly osm tisíc za den.

Je proveden také rozklad a ten dostanou i zástupci parlamentních stran o tom co by znamenalo mít a nemít nouzový stav pro jednotlivá opatření, ve všech systémech, ve všech úrovních protiepidemického systému. Pro úroveň 4 a 5 se ale bez nouzového stavu v žádném případě neobejdeme, protože tam je potřeba k omezení vycházení, respektive noční zákaz vycházení a ten je možný opravdu jen v rámci nouzového stavu. V těch ostatních úrovních rizika budou moci nebo budou poslanci informováni o tom, jaké rozdíly by znamenalo mít a nemít nouzový stav. To je asi ta nejdůležitější zpráva.

Dále vláda upravila své stávající usnesení a o tom bude následně i mluvit pan vicepremiér Havlíček, které se týkalo umožnění provozu autoškol. A rovněž jsme upravili usnesení, které se týká možnosti vycházení přes den tak, aby nikdo nemohl dvojím způsobem toto omezení vykládat, protože cílem vlády v žádném případě není omezit nakupování v určitých druzích obchodu anebo využívání služeb.

Stále platí, že je velmi žádoucí, aby lidé pobývali mimo své bydliště pouze, když je to potřeba. Ale nákupy ve všech obchodech jsou jim umožněny, a proto bylo toto usnesení upraveno tak, aby bylo jednoznačné, aby ho nikdo nemohl kreativně vykládat tak, jak není myšleno.

 Následně jsme se také dohodli na tom a já jsem měl i hovor s pražským arcibiskupstvím, že bude umožněno konání půlnočních mší pro všechny věřící. Hovořil jsem s arcibiskupstvím i v tom smyslu a prosím o to nás všechny, kteří na půlnoční mši půjdeme, aby byla dodržována protiepidemická opatření.

Bude platit omezené množství nebo omezená kapacita kostelů na dvacet procent kapacity k sezení. A zejména prosím moc všechny ty, kteří budou na půlnoční mši, aby dodržovali nošení roušek, ideálně respirátorů, protože velká část věřících jsou naši starší spoluobčané a je potřeba, abychom pro ně i oni sami pro sebe udělali všechno proto, aby nedošlo k dalšímu šíření onemocnění.

Bylo to právě zvládnutí té nákazy v oblasti seniorní populace, v oblasti domovů pro seniory, které výrazně přispělo k tomu, že se snížila úmrtnost na toto onemocnění a že ta čísla, tak jak jsou, nejsou taková hrozivá, jako v některých jiných zemích.  Prosím, udělejme všechno pro to, abychom to tak udrželi.

Rovněž chci říct, že pakliže bude schválen nouzový stav i po 23. 12., v což věřím, protože je to věc velmi potřebná, potom bude umožněno i otevření obchodů 24. O tom bude hovořit pan ministr.

A nakonec, to se už nejedná k bodu, který schvalovala vláda, ale jedná se o určité informace, které jsou v mediálním prostoru a týkají se vakcíny, která brzy přijde do České republiky. Byla diskutována možnost, jestli si občané budou, nebo nebudou moci vybírat. Já jenom upozorňuji na to, že ne všechny vakcíny budou k dispozici ve všech očkovacích centrech, protože například některé vakcíny nemohou být z principu distribuovány pro praktické lékaře.

Takže v žádném případě není dotčeno právo toho jednotlivce být informován o té které vakcíně, případně ji i odmítnout, protože očkování je a bude pouze dobrovolné. Jenom informuji o tom, že nebude možno si vybrat ve všech těch zařízeních ze všech vakcín, protože z technických důvodů to není možné.

To znamená, nejsou v žádném případě dotčena práva občanů, která mají garantována zákonem nebo Ústavou, jenom odkazuji na to, že technické záležitosti a množství dodaných vakcín do jednotlivých zemí a do jednotlivých očkovacích center se budou řídit pravidly, která musí být respektována. To je za mě všechno.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, vicepremiér, pan Karel Havlíček

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych upřesnil ještě některá usnesení.

Co se týká autoškol, tak jenom potvrzuji, že autoškoly pojedou ve stejném režimu jako doposud. To znamená v těchto dnech. Takže pátkem se pro ně nebude nic měnit. Shodli jsme se na tom, že se jedná zcela zjevně o službu. To znamená, autoškoly budou moci fungovat jak na bázi závěrečných zkoušek, ať už tedy pro praktické jízdy nebo pro testy, a stejně tak autoškoly budou moci fungovat v režimu v běžném, což znamená nikoliv pouze závěrečné zkoušky, čili běžné jízdy a  běžná výuka. Samozřejmě za předpokladu naplnění počtu osob, kde to platí pro všechny ostatní provozovny, respektive pro všechny ostatní akce tohoto charakteru.

Co se týká otevírací doby, tak potvrzuji, co jsem řekl už na minulé konferenci tiskové. To znamená 24. dopoledne bude otevřeno, i když víme, že v tuto chvíli nouzový stav končí před Štědrým dnem a nemůžeme předjímat, jak Poslanecká sněmovna rozhodne, že kdyby rozhodla v nepokračování nouzového stavu, tak samozřejmě už to jede v úplně běžném režimu. Kdyby rozhodla o pokračování nouzového stavu, tak potvrzujeme, že bude jasné usnesení, které bude říkat to, že 24. dopoledne bude otevřeno.

Co se týká další oblasti, tak mám velkou radost, že jsme společně s Ministerstvem kultury připravili pokračování programu Covid – Kultura. Bude to Covid – Kultura III a bude mít specifickou dotaci ve výši jedné miliardy. Je to zcela zásadní věc pro podnikatele v kultuře. Ať už pro provozovatele různých klubů, divadel, pro provozovatele akcí kulturního charakteru, ať už hudebního, hereckého, divadelního, ale stejně tak i pro aktéry této činnosti. To znamená pro hudebníky, pro herce, tanečníky.

Týká se to jak společností, které budou dostávat specifickou kompenzaci za náklady a výdaje, které mají spojené se svou činností a kterou nemůžou provozovat, tak pro živnostníky, osoby samostatně výdělečně činné, které jsou tedy buď přímo v těch uměleckých branžích aktivní, anebo ti, kteří vytváří podpůrnou specifickou činnost. Ať již jsou to různí technici, nástrojoví technici, nahrávací technici, zvukoví mistři, light designéři a tak dále.

Rozšiřujeme tentokrát tu podporu i pro audiovizi a považujeme to za velmi významný krok, protože faktem je to, že kultura stojí. Kultura stojí už několik měsíců. Umělci, soubory, ale i provozovatelé, kteří nemohou nabízet vystoupení, tak prožívají skutečně velmi složité období a faktem je i to, že když se podíváme do schématu PES, tak je zřejmé, že kultura se nerozjede v příštích týdnech.

To znamená, že pro ně je tento program nesmírně významný. Já jsem rád, že se nám jej podařilo domluvit, protože program Covid – Kultura II, který měl dotaci 750 milionů, je již v tuto chvíli plný, to znamená, až na poslední řádově jednotky milionů program je vyčerpán. Takže tento na něj krásně navazuje. Děkujeme i Ministerstvu financí, zato, že jsme se dohodli na té jedné miliardě.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a ministr kultury pan Lubormír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuji a také vám přeji dobré ráno. Přiznám se vám, že si nedokážu představit, že by Sněmovna neschválila pokračování nouzového stavu, protože si myslím, že je evidentní, že v tuto chvíli je nutností pokračovat v režimu omezení. Je to bohužel, ale je to nutnost.

Jenom upozorňuji, že v celé řadě zemí kolem nás, ať je to Německo, Holandsko, Španělsko, všude, analogie toho, čemu my tady říkáme nouzový stav, existuje a je samozřejmě také v chodu, protože také nenacházejí jiný způsob, než šáhnout k takovému opatření. Takže si myslím, že je naprosto legitimní a jsou pro to silné důvody. Bohužel, sledujete tu situaci, která se bohužel zase trošku zhoršuje, takže potřebujeme brzdit a na to brždění je ten nouzový stav vlastně podmínka. Já věřím, že v tomto Sněmovna bude rozhodovat odpovědně a této žádosti vyhoví a že budeme schopni tyto argumenty sdělit dostatečně srozumitelně a zřetelně.

To je k tomu, co bylo dneska předmětem jednání vlády a co si myslím, že bylo zásadní a klíčové pro jednání Sněmovny. A za sebe bych tady navázal na to, co tady řekl pan ministr Havlíček, protože já jsem taky rád, že se dnes dohodlo, že budeme pokračovat v programu Covid – Kultura. Potvrzuji jeho slova, že ten dosavadní program Covid – Kultura II se vlastně už téměř blíží vyčerpání, že jsme ho dokázali celý vytěžit.

Jenom vám řeknu takovou informaci: V těch individuálních žádostech třeba jednotlivců, kteří žádali o formu příspěvku, jsme jich dostali 4 000. My jsme zhodnotili asi 4 300, z toho 4 000 už je už zhodnocených, 2 600, pokud vím, bylo vyplaceno, 200 bylo odmítnuto z důvodu, že nesplňovali ty náležitosti. To znamená, že tohle množství je to, co jsme dokázali zpracovat, a myslím si, že poměrně v čase, jak jsme se snažili maximálně, dostanou ti žadatelé ty příspěvky. Takže to byly příspěvky, které jsou do konce roku.

A tady ten nový program, my jsme dnes schválili záměr, který se týká té miliardy, a na základě toho připravíme dvě nové výzvy. Ta jedna bude určitou analogií toho, co jsme zpracovávali nyní. To znamená, od teď budeme jednat o příspěvku na jednotlivce a zároveň se do toho budeme snažit pojmout např. výtvarné umělce.

Ale ty výzvy budou vlastně dvě, kromě této standardní dáme také výzvu, která se bude týkat audiovize. To znamená výzvu, která se bude snažit pokrýt filmaře, fotografy, producenty, ty, kteří se točí kolem této tvorby audiovizuální, fotografy, producenty. Podpořit ty, kteří v České republice jsou sami tvůrci audiovizuální.

My jsme sice pro ně měli už určitý program, ale tady na něj naváže ten další, na který vezmeme z této miliardy, a zároveň budeme muset se zamýšlet nad tím, jakým způsobem postavit tu druhou výzvu, protože ona nebude úplně totožná jako ta první. Vzhledem k tomu jak se situace vyvíjí, tak je zřejmé, že pro ty umělce různých typů nebude možné často připravovat nějaké programy nebo akce. Takže my budeme hledat způsob, jak jim zajistit vůbec provoz, přežití. Prostě vůbec aby toto období nějakým způsobem přestáli.

Takže ta konkrétní podoba té výzvy, na té budeme ještě pracovat. Ale je to návaznost na Covid – Kultura II., jakási Covid – Kultura III., která bude přizpůsobena těm poměrům a tomu, co bude třeba, abychom zase byli úspěšní v tom, že ty peníze nakonec doručíme těm, kteří je potřebují a kteří bez nich velmi těžko v této situace vůbec obstojí a přežijí.

To je to, co se dnes schválilo. Jsem rád, že ten záměr dneska byl jednohlasně schválen a my budeme pracovat na konkrétní podobě té výzvy. Je to pro ty časy, které máme před sebou, podle mě zásadní podmínka toho, aby kultura měla šanci, abychom mohli potom na jaře mluvit o nějakém oživení, aby prostě bylo koho oživovat. Proto jsem rád, že máme tu miliardu navíc.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, prostor pro vaše dotazy. Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, nejprve na pana ministra Blatného, prosím. Znamená to tedy, že třetí stupeň podle vaší analýzy by mohl fungovat bez nouzového stavu? Mě tady zajímá, jestli by se musela ta opatření nějakým způsobem měnit, nějaká třeba ubírat, anebo, tak jak je ta tabulka teď zpracovaná, tak podle té analýzy by mohla fungovat bez nouzového stavu? Protože tím pádem by mě napadla otázka, proč ta analýza tady nebyla už dříve, proč vláda říkala na začátku, že pro všechny ty stupně je potřeba nouzový stav? Ještě bych se, prosím, zeptala na to očkování. Česko má mít v první várce asi 10 000 dávek. Němečtí ministři mluví o tom, že v první várce to má být asi 400 000 dávek, Francie ještě o něco více. Samozřejmě mají více obyvatel, ale když si to přepočteme na obyvatele, tak je to stále výrazně více než Česko, tak proč tomu tak je? A pak bych se ještě zeptala na ostatní ministry.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuju, já začnu s tou první otázkou. Ta analýza je více než sedmistránková a k tomu je z ní udělaný takový výtah, aby byl jaksi čitelný a pochopitelný. Není to tak, že bychom říkali, že ten nouzový stav není potřeba v těchto nižších stupních. Tam pořád trvá to, že s jistým omezením to lze aplikovat na úroveň číslo 1, a to už jsme avizovali. Ta analýza jenom říká, proč je potřeba nouzový stav i v těch ostatních stupních a co by se stalo, kdyby nouzový stav nebyl.

To je to vysvětlení, které žádala Poslanecká sněmovna, protože některá, a to říkáme od začátku, některá opatření lze udělat i bez nouzového stavu, ale velkou část z nich a většinou ta nejzásadnější jsou umožněna jenom za nouzového stavu, chceme-li je provádět celoplošně. Takže my tím vycházíme vstříc oprávněnému požadavku Poslanecké sněmovny, aby tuto detailní analýzu dostali, protože po ní volali, ale na našem stanovisku se nic nemění, takže snad jsem tím odpověděl a vysvětlil.   

A to, co říkáte o těch ostatních zemích, tak to je opět trošku mylně interpretováno, protože ta první, symbolická dávka půjde do všech zemí stejná, mezi tisícem a desetitisíci, nebo chcete-li mezi 975 a 9 750 balení. To půjde do všech zemí, takže naopak ty menší země na tom budou výhodněji. To je jakýsi symbol toho, že v celé Evropské unii začínáme očkovat, věřím, že ještě před koncem roku.

Ty stovky tisíc, o kterých mluvíte, jsou potom ty následné dodávky na začátku roku, kde do České republiky od firmy Pfizer přijde tuším 277 000 dávek. Takže to je to, co bychom srovnávali třeba s 400 000. Pokud se nepletu, tak Pfizer dodá do celé Evropské unie asi 200 milionů dávek, já teď si myslím, že to číslo říkám správně, a Česká republika z toho má objednány čtyři miliony dávek.

To znamená, myslím si, že pro naše občany s ohledem na velikost našeho státu je to takto velmi v pořádku a velmi výhodné. A znovu jenom zopakuji, že ta ochutnávka, ten symbol na začátku bude do všech zemí stejný a my jsme požádali o to, aby byl ten počet, který můžeme v tomto dostat, ten nejvyšší.

Klára Bazalová, Česká televize: A jestli ještě můžu na zbývající pány, omlouvám se, bude to mimo téma, byť téma aktuální – rozpočet. Jestli tedy, pane Havlíčku, za vás jako za vicepremiéra, za vás jako za ČSSD, jak tedy chcete ve Sněmovně prosadit státní rozpočet? A má menšinová vláda stále důvěru Poslanecké sněmovny, když nemá dostatek hlasů na prosazení tohoto klíčového zákona, bez kterého vlastně nemůže dlouhodobě vládnout? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: To prostě k tomu patří, je to politika a je třeba si uvědomit, že se rozpočet tentokrát připravuje v naprosto mimořádných podmínkách. To znamená, o to déle se o něm jedná, o to déle se prostě musí i na těch nejvyšších politických úrovních hledat různé kompromisy. Uvědomme si to, že zatím žádná vláda historicky v České republice, možná ani ne před tím, nepřipravovala rozpočet za podmínek, ve kterých se musí připravovat dnes.

Jestliže jsme v situaci, která zde nebyla sto let, jsme v situaci, kdy se velmi složitě odhadují příjmy, kdy nevíme, jak se bude vyvíjet pandemie v příštím roce, tak se samozřejmě pracuje s obrovským množstvím neznámých, a tím pádem vláda je samozřejmě ideálním terčem na to, aby se do ní střílelo, aby se ukazovalo prostě, co by tam mohlo být, nemohlo být, co je tam tzv. špatně, ačkoliv kdokoliv, kdyby ten rozpočet dneska stavěl, tak by ho nepostavil o mnoho lépe.

To znamená, to k tomu prostě patří v tuto chvíli Uvědomme si rovněž to, že se dostáváme už do takřka předvolebního období. To znamená, strany samozřejmě si užívají to, opoziční, že mohou kritizovat. No a bude se dále jednat a v pátek se bude pokračovat v 9 hodin ráno a v tuhle chvíli není nic ztraceno.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já jsem tedy byl dotazovaný, tak jenom. Já už jsem ve Sněmovně zažil hodně dramatické situace kolem sestavování rozpočtu v minulosti, takže to bych mohl vzpomínat, kdy se dokonce ani rozpočet nepodařilo přijmout. Takže i to takhle bylo.

Tentokrát mě to vlastně nepřekvapuje, protože ta situace je dvojnásobně obtížná ještě i proti těm často dramatickým rokům, třeba tím, že vláda je vlastně menšinová, koaliční, tím, že je daleko těžší odhadovat příjmy a výdaje příštího roku.

Takže vlastně to, že ta jednání jsou složitější, to mě nepřekvapuje. Mně připadá, že co je šance, je snad, že si všichni ti účastníci uvědomují i to, že by bylo pro nás velmi výhodné, kdybychom dokázali tento rozpočet sestavit prostě proto, že dnes tady mluvíme třeba o programech kompenzací, mluvíme o programech, které se týkají prostředků finančních, které bychom chtěli doručit těm, kteří jsou nejvíc postiženi krizí. Čili mně připadá strašně důležité, aby výsledek těch rozhovorů bylo, že ta země a ten stát je schopen doručit pomoc těm, kteří ji potřebují. Bylo by velmi špatné, kdyby se ukázalo, že se dostaneme do stavu, kdy tuto pomoc nebudeme schopni zadministrovat.

Já jsem třeba mluvil s krajskou hygieničkou, která mi řekla, že se obává, že kdyby nebyl rozpočet a bylo provizorium, tak nebudou schopni trasovat. Jo? To znamená, ty konkrétní funkce těch orgánů, které jsou spojené se zvládáním té krize třeba i ve zdravotní oblasti, jsou spojeny právě s tím, jestli dokážeme v této chvíli úspěšně schválit rozpočet.

Tak já bych si přál jenom, aby během dneška, kdy se bude jednat, všichni ti jednající měli na paměti, že nám jde o to, abychom splnili to základní, co dneska stát v té situaci má: Že musí pomoci těm, kteří, a nebojím se říct trpícím, já jsem zrovna před chvilkou mluvil s ženou, která leží v nemocnici v horečkách na covidovém oddělení. Tam jsou opravdu lidé, kteří dnes trpí, jsou tam dnes stovky lidí, kteří se vypořádávají s tou nemocí a kteří bojují vůbec o zdraví, o život. A jsou tady tisíce lidí, kteří mají strach o svou ekonomickou existenci. Ten stát je podle mě skoro povinen vytvořit nástroje, kterými těmto lidem bude schopen pomoci.

Takže jedna věc je ta politická debata, ale já věřím, že nakonec bude vítězit ta odpovědnost, že musíme ty nástroje mít. Já v tom svém rezortu je potřebuju. Bylo k ničemu, kdybych je ztratil, to málo co mám, abych pomohl těm, co jsou potřební. A ti potřební jsou nejenom u mě. Ti jsou i v celé řadě dalších oblastí. My potřebujeme fungovat a potřebujeme mít všechno, co potřebujeme k tomu, abychom mohli doručovat pomoct.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz. Televize Nova.

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobré ráno, já bych se ještě vrátila k té analýze ohledně nouzového stavu. Pane Blatný, vy jste tady říkal, že je v ní zachyceno, co by se stalo, kdyby nouzový stav nebyl. Mohl byste jen v pár větách na pár příkladech říct, která ta opatření by teda bez nouzového stavu opravdu nemohla platit, kromě toho nočního zákazu vycházení? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jedná se v principu o řadu těch omezujících opatření. My můžeme nařídit různá hygienická opatření a další, ale v principu ta omezující celoplošná opatření, a znovu se budu odkazovat i třeba na tu letní judikaturu Městského soudu v Praze, který jaksi to svým způsobem dopředu avizoval, že celoplošná omezení nejsou bez toho nouzového stavu myslitelná, respektive je vždy odkazováno právě na krizový zákon. Takže se snažíme to všechno dát dohromady, aby to bylo pochopitelné a jasné, protože je samo sebou, že tyto dotazy budou, jsou naprosto legitimní a snažíme se jim vyhovět i takto preventivně, aby poslanci měli tu informaci ještě před tím, než budeme znovu o této oblasti diskutovat.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz.

Veronika Polášková, TV Prima: Dobrý den, já bych se zeptala na ubytovací služby, protože hotely a penziony přicházejí o zisky, musí mít zavřeno, ale naopak fungují ubytovací alternativy Airbnb nebo weby s pronájmy chalup a podobně. Nebylo by dobré to nějak sjednotit? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jenom krátce a poprosil bych pana vicepremiéra, aby se k tomu vyjádřil. Obecně snahou je, abychom omezili mezilidské kontakty tam, kde dochází ke styku různých lidí, ne těch, kteří spolu bydlí. To znamená ve chvíli, kdy vy jako rodina se ze svého domova nebo podobně přesunete na chalupu a budete vlastně tam uzavření, budete tam sami spolu tak, jak jste byli, a nebudou tam poskytovány žádné služby, to znamená – nebudete chodit do restaurace, nedostanete snídani, nebude vám tam chodit uklízet pokojská, a tak podobně, tak toto riziko je daleko menší než ve chvíli, když půjdete do standardního ubytovacího zařízení. A to koneckonců reflektuje i úprava toho, co vlastně je považováno za ubytovací kapacitu. Takže není to žádná snaha někoho preferovat nebo někomu vyjít vstříc, ale jednak to má zákonný podklad a jednak to má podklad daný těmi protiepidemickými opatřeními.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: A co se týká těch ubytovacích kapacit, popravdě řečeno, my tam dnes řešíme trochu jiný problém. My jsme pochopitelně připravili program pro hotely, penziony, samozřejmě i restaurace, pokud je to s tím spojené. Myslíme si, že je to program solidní, slušný, konečně byl velmi detailně diskutován s Asociací hotelů a restaurací, která je zastřešující organizací, a s Asociací malých, středních podniků a Hospodářskou komorou a shodli jsme se, že rozjedeme program Covid – Ubytování, ve kterém je alokováno 3,5 miliardy korun teď na ty dny, respektive na dobu od nouzového stavu. A každý den, kdy vlastně nemohl provozovatel nabízet své pokoje, tak dostane od sto korun až do tří set třiceti korun za pokoj.

Typický příklad: hotel, tři hvězdičky, 300 korun denně za pokoj. Takže když jich má deset těch pokojů, tak je to 3 000 za den. Ten provozovatel dostává řádově 90 000 až 100 000 korun za jeden měsíc. Navíc má kompletně uhrazeny mzdy svých zaměstnanců včetně odvodů, a pokud je v nájmu, tak samozřejmě ještě dostává plné nájemné za poslední tři měsíce. I když bylo zavřeno třeba jenom dva měsíce.

Pokud k tomu má ještě navíc restauraci, tak mimo toho, že dostává peníze na mzdy těch zaměstnanců restaurace, tak dostává speciální gastro bonus. A ten gastro bonus je na úrovni 400 korun v přepočtu na jednoho zaměstnance , ale je to pouze kalkulační vzorec. Ty peníze nejdou těm zaměstnancům, ti už dostávají samozřejmě tu plnou kompenzaci mezd. Ale je to opět pro provozovatele, takže když tam má deset zaměstnanců, jsou to 4 000 na den. Krát třicet, to je 120 000 korun. Tím chci říct, že ten program je poměrně dobře připraven, a bude nás to stát dohromady, když to sečteme , hotely, restaurace, deset miliard korun.

Ten problém, který nám tam dnes vzniká, je v tom, že jsme umožnili, aby se ubytovávali lidé, kteří jsou v oblasti podnikání nebo prostě ti, kteří to využívají  z toho úředního, administrativního úhlu pohledu. A čas od času nastává situace taková, kdy třeba v těch horských centrech a tak dál, se začínají množit nabídky těch hoteliérů, aby se tam registrovali potencionální zákazníci, turisté, jakožto lidé, kteří jedou za byznysem nebo kteří realizují nějaké pracovní povinnosti. Což je samozřejmě špatně, je to porušení toho usnesení a bude se to kontrolovat. To je jedna věc.

Současně na tom velmi úzce spolupracujeme právě s Asociací hotelů a restaurací, protože tím pádem vzniká i nekalá konkurence. No, a samozřejmě mimo postihu finančního charakteru za nedodržení vládního usnesení je zcela jasné, že tyto firmy, tyto organizace nebudou moci čerpat žádné kompenzace z těch, které jsem řekl.

Takže skutečně důrazně varujeme před tím, aby se to nezneužívalo. My nechceme nikoho šikanovat, cílem není to, abychom prostě dnes dostávali někoho do úzkých, proto jsme připravili program na úrovni deseti miliard korun, který jsem tady raději ještě zopakoval. A i když uznáváme, že to finále roku je v určitých oblastech důležité, klíčové, respektujeme to, tak jsme šli tzv. rakouským modelem, to znamená rovněž i v lyžařských centrech v Rakousku se nemůže ubytovávat. Lidé ta jedou ráno a odpoledne se vrací. A je třeba, abychom toto prosím respektovali.

Protože nejde jenom o to, že se potencionálně zvyšuje riziko šíření epidemie, ale je to maximálně nesolidární vůči ostatním podnikatelům. A nám se potom velmi těžce, ale opravdu velmi těžce vyjednávají další jakékoliv podpůrné podmínky. Takže to znamená úzká skupina určitého segmentu, která cíleně něco porušuje, a to může být i v těch restauracích, kde prostě se čas od času objeví nějaká výzva: Pojďme otevřít restaurace a tak dále, tak chci tím říct, že drtivá většina restaurací je seriózní, odsuzuje to, ale bohužel to negativní světlo pak dopadá na všechny.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já se strašně moc omlouvám, ale v devět hodin začíná Sněmovna. Já jsem slíbil, že tam budu, protože když tam nebudu, tak nebude moci začít. Takže se omlouvám z tiskové konference, abych se tam přesunul. A přeji vám pěkný den.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme, nashledanou. A já poprosím otázky prostřednictvím videokonference. Slyšíme se?

Josef Kopecký, iDnes.cz: Ano, slyšíme.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak poprosím, pane Kopecký, o dotaz. Děkuji.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den. Já doufám, že mě slyšíte, byť mám na sobě roušku, protože jsem ve veřejném prostoru, tak mám zakrytá ústa i nos. Chtěl bych se zeptat: Je chvályhodné, že jste povolili účast lidí na půlnoční. A zabývali jste se i, jak přistoupíte k silvestru? Protože řada lidí má ve zvyku neprožívat silvestr u televize, ale radovat se nějakým způsobem venku. A pokud bude od zítřka platit stupeň číslo 4 se zákazem nočního vycházení od 23 do 5 hodin ráno, tak to asi není úplně slučitelné. Takže, bavili jste se o nějaké výjimce, co se týče silvestra? Druhá věc: Pane ministře zdravotnictví, jistě se mnou budete souhlasit, že sportovní aktivity jsou velmi přirozená cesta k posilování imunity, ochrana před různými onemocněními. Chci se vás zeptat, jak je to v souladu s tím, že vláda omezuje různé sportovní aktivity vevnitř? Vím, že namítnete, že riziko šíření koronaviru třeba ve fitness nebo v bazénech je větší. Ale třeba moje osobní zkušenost a zkušenost, řekl bych, i řady lidí je, že lidé, kteří chodí do těchto zařízení, tak k tomu přistupují poměrně disciplinovaně, více disciplinovaně než mnozí lidé, kteří jsou v přeplněných hobby marketech. Děkuji za odpověď.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká silvestra a jeho srovnání s půlnoční mší, tak já tam úplně adekvátní srovnání, s dovolením, nevidím. Myslím si, že když se chce někdo ho poradovat se svými blízkými, tak to určitě zvládne i při respektování těch opatření, protože možná by se sice poradoval, ale na druhou stranu by se ti, kteří se takto radovali, anebo jejich blízcí, mohli skončit v nemocnicích.

Oproti tomu je duchovní potřeba, která je v tomto svátku, který je výjimečný v životě všech věřících. Není jiná možnost než sloužit tu mši. Takže tu si doma jaksi neodsloužíte. I když samozřejmě i Biskupská konference bude dělat všechno pro to, aby velká část, a zejména ty důležité mše, byly přenášeny do domovů pomocí televizních stanic.

Ale opravdu si myslím, že toto srovnání není zcela na místě. Takže vám můžu říct, že jsme zatím o žádné výjimce pro silvestra neuvažovali. A moc bych se přimlouval za to, abychom se tentokrát opravdu radovali a těšili na další rok zodpovědně.

Pokud se týká sportovních aktivit, tak je samo sebou, že sportování je zdravé. Sportovat venku můžeme bez nějakých zásadní omezení. Ale sportování uvnitř, o tom jsme se mnohokrát bavili, je v principu spojeno se zvýšeným rizikem nákazy a ve chvíli, kdy jsme si před chvílí ukázali a kdy bude i Poslanecká sněmovna informována o tom, že už dnes máme přes osm tisíc nově nakažených, že se klidně může stát, že během Vánoc v nemocnicích opět bude ležet šest tisíc nebo více osob s tímto onemocněním.

Že se sice pomalu, ale postupně začínají plnit jednotky intenzivní péče v nemocnicích. Že víme všichni, že zdravotníci, kteří celý rok bojovali o životy našich spoluobčanů, pravděpodobně nebudou mít vůbec hezké Vánoce. Tak z tohoto pohledu nechci doporučovat žádnou výjimku. Vím, že je to pro řadu lidí nepříjemné, ale moc je prosím, aby to zohlednili, protože musíme najít rovnováhu mezi těmito věcmi, a v současné době, kdy se situace v celé Evropě zhoršuje.

A znovu, prosím, si uvědomme, že my nejednáme jinak než okolní státy. Naopak v řadě těch opatření jsme v současné době mírnější. Takže se nenechme uvést do toho, že Česká republika je na tom hůř nebo že jsme diskriminovanější než ostatní. Naopak. Není to tak. A prosím všechny, aby to opravdu zvážili a nežádali o další výjimky, protože jedna výjimka implikuje druhou a v tom případě potom nebudeme schopni zajistit, aby ta situace byla udržitelná

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Pane ministře, já jsem nesrovnával samozřejmě Štědrý den se silvestrem. Já jsem vás pochválil, že jste ty půlnoční umožnili. Pouze jsem se zeptal, zda jste uvažovali i o výjimce na silvestra. Ty věci jsou i pro mě osobně naprosto nesrovnatelné. Děkuji. Nashledanou.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Taky děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme, další dotaz? Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den, pane ministře Blatný, já mám na vás dva dotazy. Vlastně ty dva minulé nouzové stavy prošly především díky hlasům komunistů. Plánujete proto s nimi nějaké separátní jednání, kdy byste se je snažil přesvědčit? A ten druhý dotaz se týká celoplošného testování, které začalo včera. Zajímá mne, jestli jste spokojený s tím, jak probíhá, nebo jestli jsou tam ještě nějaké mezery? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji, já si vážím všech parlamentních stran a všech poslanců a všechny chci spravedlivě a stejně informovat o tom, co nás vede k tomu, že žádáme o ten nouzový stav. Znovu předesílám, že to pro nikoho z nás není lehké, ani to není náš primární záměr. V tomto smyslu samozřejmě jednáme i s poslaneckým klubem komunistické strany. Pokud se týká té druhé otázky, připomeňte mi ji, prosím.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Týkalo se to toho, jak jste spokojený s včera započatým testováním.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano, děkuji. Já si myslím a je to vidět i z reakce řady lidí, kteří mi třeba píší, že si myslím, že se všechno zvládá velmi dobře. Když jsou někde nějaké fronty, tak nejsou velké. Jsou nemocnice, které opravdu zvládají obrovská čísla protestování v rámci každého dne. Ta kapacita se bude do 18. ještě o něco zvyšovat. I propojení těch jednotlivých nemocnic je už téměř ideální a já jsem sám i osobně hovořil s několika řediteli těch míst, kde se testuje, dolaďovali jsme poslední drobnosti a myslím si, že to funguje dobře a všem za to chci poděkovat.

Když někde bude muset někdo chvíli počkat, tak si, prosím, vzpomeňme na to, jak jsme třeba viděli v jiných zemích fronty, které byly stovky metrů nebo i delší. Toto se u nás neděje. Pořád je volná kapacita těch testovacích míst, i když třeba ne všude, ale vždycky je možno najít, kde k nejbližšímu místu jít.

Byla spuštěna, tak jak jsme avizovali, i linka na ministerstvu, informační, kde se doptáte, kde je to místo, kam vy můžete jít, případně i jak najít toho praktického lékaře, který vám může pomoct. Takže všem děkuji a myslím si, že ten náběh probíhá dobře, a patří za to díky Centrálnímu řídicímu týmu a armádě.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme a dotaz ještě od pana Bartoníčka z Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den, budu rychlý, protože tiskovka je dlouhá. Děkuji za vaše podrobné odpovědi. Pane ministře zdravotnictví, vy jste na to už částečně odpověděl. Dostáváme dopisy, maily, prosby lidí aspoň trošku otevřít divadla, aspoň trošku otevřít kina. Je mi jasné, že je to nemožné. Stejně jako na silvestra bývají krásné mše, například u nás na Valašském Slovácku. Vylučujete šanci, že by lidé mohli jít na Nový rok někde do kostela? To je jeden dotaz. A prosím, druhý dotaz, který považuji za důležitější ještě. Vy sám jste před chvilkou řekl, jsme mírnější než většina zemí. Prosím, proč jsme mírnější? Proč naše opatření nejsou přísnější? A s tím souvisí další dotaz: Prosím, jaké jsou prognózy, vím, že je to obtížné, za týden, za 14 dní? A neobáváte se, že to zatížení zdravotníků bude až příliš velké? Protože už teď dostávám, a určitě i vy a další, maily od zdravotníků, kteří říkají: Pane Bartoníčku, my jsme prostě na dně, my už dál nemůžeme. Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká těch bohoslužeb, tak ta výjimka, o které jsem mluvil, se týká zejména nočního zákazu vycházení. Jestliže někdo chce jít prvního třeba na mši během dne, tak to je umožněno i v tom stavu číslo 4 a je tam těch 20 procent kapacity toho svatostánku. Takže tam si myslím, že na to myšleno je. Ta výjimka byla proto, že půlnoční mše je zkrátka o půlnoci a že chceme, aby lidé své duchovní potřeby mohli naplnit.

Proč jsme mírnější? Jak jsme si všimli všichni, tak právě teď jaksi tu mírnost zjemňujeme přestupem do stupně číslo 4. Zatím si to můžeme dovolit proto, už to tady bylo i konstatováno, že zátěž těch nemocnic zatím nebyla tak extrémní, jako je tomu v jiných zemích, které ve chvíli, kdy si všimly, že nárůst není pozvolný a zvladatelný, ale skokový, tak okamžitě zareagovaly. Některé dokonce ze dne na den, jak jste si jistě všimli. Například Holandsko, které ze dne na den uzavřelo i všechny obchody, přestože je několik dní před Vánoci, museli to prostě udělat.

Takže my máme a velmi dobře monitorujeme ten stav, ten nárůst opravdu zatím je pozvolnější. Dokonce je v těch nemocnicích pozvolnější, než je tomu v té populaci, protože tam je patrný ten zvyšující se trend, o kterém jsem mluvil. Ale v žádném případě nemůžu vyloučit, že ve chvíli, kdy zaznamenáme počátek tohoto trendu, tak že budeme muset navrhovat přechod i do toho stupně číslo 5 a ten je v podstatě přísný už velmi.

Když jste se ještě ptal na to přetížení zdravotníků, je to tak, jak jsem říkal. To je samozřejmě věc, kterou si uvědomujeme. Predikce záleží právě na tom, jak se ten stav bude vyvíjet. Myslím si, že se dá předpokládat, že v průběhu Vánoc bude v nemocnicích ležet zhruba 6 000 osob a počty nově diagnostikovaných stoprocentně narostou daleko víc, protože jsme zahájili to masivní testování.

To znamená, objednány na testy jsou stovky tisíc lidí, takže ten počet toho záchytu bude obrovský. Ale předpokládáme, že to bude záchyt včasný. To je právě princip toho testování. A že tito lidé budou moci jít pouze do izolace a zabráníme tím dalšímu šíření v populaci během Vánoc, a tím pádem je šance i snížit následně ten přechod těchto nově diagnostikovaných nebo spíš nově zachycených osob do nemocnic.

To je principem toho testování, abychom, i když bude počet nově nalezených diagnóz stoupat, abychom zabránili tomu, aby lidé onemocněli tak vážně, že budou muset jít do nemocnic. Kdyby se to nepodařilo, potom se můžeme v průběhu Vánoc bavit o číslech, která jsou daleko vyšší. Já tu predikci samozřejmě znám, ale myslím si, že není potřeba sdílet informace, které by strašily ve chvíli, kdy se nedomníváme, že se tak musí stát. Ale můžeme se dostat do situace, když se nebudeme společně chovat zodpovědně, která byla srovnatelná se začátkem listopadu, velice rychle.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Pane ministře, jenom doplnění, a to je moje tečka a už budu mlčet. Pane ministře, prosím vás, trošičku nerozumím tomu, proč tu predikci nechcete říci. Vy říkáte, že nechcete strašit. Myslím, že to není strašení, ale myslím si, že veřejnost na to má právo. A prosím, ten dotaz je tenhle: Někdy je vám vyčítáno, že jste možná příliš klidný, příliš optimistický. Neznepokojuje vás ta situace? Protože pan ministr Vojtěch, když odešel z funkce, říkal: Lituji toho, že jsem nebyl přísnější. Pan Prymula, když byl ministrem, poté řekl, i během té funkce: Měl jsem být přísnější. Neobáváte se toho, že tu situaci nezvládnete a až už nebudete ministr, budete litovat toho, že jste nebyl přísnější? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já se neobávám, protože si myslím, že všechny informace, které máme, jsou dostatečné k tomu, abychom společně rozhodovali. To nejsou rozhodnutí jenom moje. Já jsem tu predikci v podstatě řekl. Já jsem jenom řekl, aby ji lidé vnímali jako možnou predikci. To znamená, bavíme se o číslech kolem 15 000 16 000 nově diagnostikovaných denně, o třeba 6, 8, 10 000 osob v nemocnicích, když všechno půjde špatně.

Já tu křivku pravidelně ukazuji na našich datových konferencích a je volně dostupná i na webu našeho ministerstva, takže tam si každý může i přečíst a podívat se, co se stane, když zůstane dlouhodobě reprodukční číslo kolem 1,2, které máme teď. Takže v žádném případě to není snaha neposkytnout veřejnosti tuto informaci.

Já se snažím jenom vždy balancovat nebo mít rovnováhu, chcete-li, protože ve chvíli, kdy řeknete jenom tu špatnou věc, tak nedáte lidem naději. Ve chvíli, kdy řeknete i tu pozitivní věc, tak jim dáte naději a smysl, aby se chovali odpovědně, protože ví, že když to budou dělat, tak že je daleko větší pravděpodobnost, že se ta kritická situace nenaplní.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Velmi děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já ještě k tomu, pane Bartoníčku, jestli můžu říct jednu věc. Nemůžeme to stavět jenom do roviny, kdybychom ještě zpřísnili. Hrajeme vysokou hru a tančíme na tenkém ledě. Balancujeme mezi zdravím, ekonomikou a svobodou jedince, a to bych rovněž ještě měl vypíchnout. A je jasné, že zdraví je na prvním místě, bez jakýchkoliv debat.

Ale současně musíme vidět to, že pokud tu ekonomiku úplně utlumíme, tak ve finále zde budeme mít ne tisíce, ale desetitisíce prostě příběhů živnostníků, podnikatelů, kteří nejsou chamtiví. Oni v tuto chvíli už skutečně ty zdroje nemají, oni se zadlužují na další léta dopředu, oni hrají o střechu nad hlavou, oni hrají o svoje rodiny, oni hrají o existenci něčeho, co tady dvacet třicet let budovali a samozřejmě se to dotýká i jejich zdraví v důsledku.

A pak zde máme svobodu jedince, kteří rovněž jsou omezeni všemi opatřeními. Snažíme se na tom tenkém ledě to balancovat tak, abychom z toho vyšli, pokud možno, se ctí a tak, že nezničíme jedno nebo úplně druhé. A i ty tvrdé ekonomické restrikce, pardon, zdravotní restrikce, které se udělaly, respektive restrikce takové, že se uzavřela ekonomika, nějaký lockdown, tak stejně v čase, když se to pak uvolnilo, to opět to šlo nahoru. To znamená, s covidem bojují dnes všechny země, nějakým způsobem tomu vzdorují, my se snažíme to balancovat tak, abychom nezničili případně to druhé.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobře, děkuji, pane ministře, ono by to bylo na dlouhou debatu, ale opravdu vám všem děkuji a příště na shledanou.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkujeme, a pokud je to vše, tak vám přejeme hezký zbytek dne. Na shledanou.