Tiskové konference

21. 12. 202018:49

Tisková konference po jednání vlády, 21. prosince 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády k bodům týkajícím se koronaviru. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové, já jsem dnes vládu rozdělil na dvě části: První je tzv. covidová vláda a teď probíhá normální vláda pod vedením paní ministryně financí.

Ohledně pandemie covid-19 jsme se konečně dočkali a v 15 hodin Evropská léková agentura oznámila, že podmíněně schválila vakcínu firmy Pfizer. To znamená, že teď běží lhůta 24 hodin pro jednotlivé členské státy, které můžou eventuálně ještě mít nějaký dotaz nebo nějaké věci, které eventuálně by mohly ten proces narušit, ale to si nemyslím. Já myslím, že všichni na to čekáme,  všechny členské státy.

To znamená, že pokud by to takhle dopadlo, tak by Evropská komise mohla zasednout možná ještě zítra večer, čímž by se to všechno urychlilo, protože se počítalo, že Evropská komise, to už je víceméně formální záležitost, to schválí 23. 12.

Znamená to tedy, že by podle toho, jak to bylo naplánováno, mohlo 26. prosince dojít k prvním dodávkám. Ty dodávky jsou pro-rata, první menší dodávky, které by mohly dorazit i do České republiky 26. prosince večer a 27. prosince bychom začali v České republice očkovat podle toho plánu, jak to je předpokládáno. My jsme od firmy Pfizer objednali čtyři miliony vakcín. To znamená, že ještě je tam samozřejmě opce, kterou chceme využít, a uvidíme, jestli se nám povede získat dalších 2,4 milionu vakcín.

Takže ty čtyři miliony jsou pro dva miliony našich spoluobčanů a samozřejmě je to v této chvíli jediná vakcína, která je tedy schválená, která je logisticky náročná, protože je udržovaná v teplotě minus 70 stupňů, takže samozřejmě si to vyžaduje speciální distribuční podmínky.

My jednáme ještě o další dodávce, která by možná mohla vyjít. To znamená, že kromě té dodávky 9 750 vakcín, která by měla dorazit do České republiky 26. 12., možná se povede do konce roku ještě realizovat jednu dodávku, která by byla dvojnásobně vyšší. To by bylo asi 19 500. A samozřejmě je na to jasný plán distribuce.

Vakcína Pfizeru se bude potom v lednu distribuovat do třiceti distribučních center. Jsou to většinou krajské a fakultní nemocnice a samozřejmě ministerstvo má přesný plán, jak to zorganizovat.

Takže v této chvíli je to konečně dobrá zpráva. My samozřejmě jsme na to apelovali, Evropskou komisi, protože jak je známo, touto vakcínou začala očkovat Velká Británie, Spojené státy, Izrael už začátkem prosince, ale v každém případě jsme na to dlouho čekali a už to vypadá teď velice konkrétně a doufejme, že se to povede až zrealizovat podle plánu, že by přišly první vakcíny 26. prosince do České republiky.

Ten plán, je to v podstatě taková marketingová záležitost Evropské unie, která vlastně, bylo domluveno, že všechny členské státy začnou tuto vakcínu očkovat ve stejný den. To bylo doporučení, uvidíme, jak se to všem povede, v České republice se to určitě povede. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví, pan Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Milé dámy, vážení pánové, kromě té zásadní, hlavní a nejlepší zprávy, o které mluvil pan premiér, jsem potom já informoval vládu o současné situaci týkající se vývoje epidemie. Musím konstatovat, že pokračuje nárůst nově diagnostikovaných osob. Částečně je to dáno i plošným testováním, což je svým způsobem dobrá zpráva. Ale nemůžeme to nijak podceňovat.

Situace v nemocnicích je zatím stabilní, kromě některých krajů, kde ejvětší zátěž v současné době v kraji Moravskoslezském. Právě proto, že zatím trvá ta disproporce mezi nárůstem v nemocnicích, který jsme už předpokládali, že se začne mírně projevovat, a tím nárůstem počtu nově diagnostikovaných, tak jsem navrhl, aby definitivní rozhodnutí o tom, zda nebo kdy dojde k přechodu do 5. stupně, bylo provedeno až tuto středu. V případě, že by na to data ukazovala a že by k tomu došlo, tak bych navrhoval potom přechod k 25. 12.

S tím souvisí také to, že jsem poskytl v rámci Ministerstva zdravotnictví šéfům všech parlamentních stran, poslaneckých klubů a obou zdravotních výborů detailní data o stávající situaci tak, aby se mohli zodpovědně rozhodnout během jednání Poslanecké sněmovny, kdy budeme požadovat pokračování nouzového stavu. Protože stupně rizika 4 nebo 5 se v podstatě bez nouzového stavu bohužel neobejdou.

S ohledem na novou mutaci koronaviru, která se objevila ve Spojeném království, byla již včera nastavena preventivní opatření. To znamená, že lidé, kteří se vracejí ze Spojeného království musí nastoupit domácí karanténu na dobu deseti dnů, v průběhu pátého až sedmého dne potom absolvovat PCR test. Bude-li negativní, může být karanténa ukončena dříve, jinak trvá deset dní.

Rovněž byly s platností od dnešního poledne, stejně jako to udělalo mnoho ostatních zemí v Evropě i jinde, zastaveny dočasně lety ze Spojeného království. Čekáme s uvolněním tady tohoto zákazu na finální stanovisko Evropské agentury pro kontrolu onemocnění ECDC, která by se měla jednoznačně vyjádřit k tomu, jaké je riziko spojené s touto mutací a jakým způsobem na něj budou evropské země reagovat. Podle toho budou nastavena další opatření pro styk se Spojeným královstvím.

Vláda rovněž odsouhlasila opětovnou možnost omezení elektivní péče v těch nemocnicích, které to vyžadují tak, aby byla zajištěna i do budoucna rezervní kapacita pro případ, že by došlo k vzestupu zátěže nemocnic pacienty s koronavirem.

Za velice zásadní považuji informaci, že v minulosti se nám podařilo díky plošnému testování, a byli jsme vlastně první v Evropě, kdo k tomu přistoupil, významně omezit šíření koronaviru v domovech seniorů a nyní vlastně podobně postupujeme v celé populaci. Právě to, co se povedlo v domovech seniorů, je potřeba nyní udržet, a proto, jakkoliv rozumíme tomu, že senioři se těší na návštěvy svých rodin, tak jenom upozorňujeme na to, že když se budou z těchto návštěv vracet, tak je potřeba, aby v rámci svého domova pro seniory nastoupili do izolace a následně se v průběhu zhruba týdne podrobili dvěma opakovaným antigenním testům, abychom zajistili, že ti, kteří se vrátí od svých blízkých, nenakazí ty, kteří v domovech seniorů zůstali. Protože kdyby se nákaza do domovů seniorů vrátila, bylo by to významné a velice emergentní ohrožení na životech pro ty, kteří se v těch domovech nachází.

Takže děláme všechno pro to, aby se tak nestalo a abychom umožnili návštěvy seniorů u svých příbuzných. Apeluji prosím na všechny, kteří budou mít své seniorní příbuzné v průběhu Vánoc, aby se k nim chovali obezřetně, aby nosili potřebné ochranné pomůcky, nejlépe FFP2 respirátory.

Hlavní hygienička rovněž doporučila nošení FFP2 respirátorů jak ve zdravotnických zařízeních, tak v zařízeních sociálních péče. Nejedná se o nařízení, o povinnost, ale jedná se o doporučení. Kdekoliv je to možné, prosím, používejme tyto ochranné prostředky. Je to něco, co můžeme velmi jednoduše pro populaci seniorů i pro zdravotníky v rámci nemocnic udělat.

Posledním, co vláda schválila v té covidové části, byla povinnost hlášení všech očkovaných lidí proti koronaviru, jakmile bude očkování spuštěno, do informačního systému infekčních onemocnění, takzvaného ISIN, kde se shromažďují již delší dobu všechna data o koronaviru u jednotlivých nemocných.

Mají do tohoto systému přístup praktičtí a další lékaři, je to velice unikátní a velmi užitečný systém, kde vlastně budou všechny informace spojené s koronavirem k dispozici. Rovněž byla na příští rok uložena povinnost, aby všichni, kdo provádí testování antigenním i jinými testy, výsledky testů hlásili do tohoto informačního systému. Je to nutnost proto, abychom měli přesný přehled o tom, jakým způsobem se epidemie v ČR chová.

Tolik z dnešního jednání vlády.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, dotazy prosím, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já mám několik dotazů. Začnu tedy tématem očkování, protože pan premiér říkal, že Ministerstvo zdravotnictví má přesný plán, jak to zorganizovat. Dnes jste také měli dojednat různé technikálie. To znamená, už je jasné, jaká bude ta distribuce, kdo bude distributor? Možná třeba i nějaký odhad, kdy se dostanou na řadu lidé, kteří nejsou v rizikových skupinách, protože zatím se bavíme o dodávkách vakcín v řádu tisíců, ale jestli ve chvíli, kdy to bude v řádu statisíců, milionů, tak jestli je skutečně připravena ta distribuce, jasný plán, jak to bude? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jestli mohu, tak odpovím, opravdu je to tak, jak říkal i pan premiér. Je to připraveno velice detailně, co se týče vakcíny Pfizer, vlastně pro všechny ty vakcíny tak, jak jsou zatím nasmlouvané, jak budou chodit. Stejně tak to bude upraveno, jakmile budeme mít informace o těch dalších vakcínách.

Například je na to první očkování, nebo na ten první závoz, což je těch 9 750, jsou přesně vytipovány nemocnice, do kterých se to dostane. Jsou to čtyři pražské nemocnice, dvě brněnské nemocnice. Následně, podaří-li se ten závoz 28., 29. prosince, tak se první vakcíny dostanou do všech krajů, existují seznamy lidí, kteří budou naočkováni v jednotlivých zařízeních. Zájem je veliký, ve velkých fakultních nemocnicích jsou to tisíce zaměstnanců. Jedná se následně také o osoby seniorního věku, které jsou hospitalizované.

V průběhu měsíce ledna bude nadále probíhat očkování zdravotníků v té kritické infrastruktuře a seniorů, kde se budeme zaměřovat především na domovy seniorů, protože to je jedna z nejrizikovějších skupin, a předpokládáme uvolnění vakcín pro možnost objednat se i pro tu širší veřejnost od února s tím, že opět zde bude preferována ta skupina riziková.

To znamená, když se budete přihlašovat do systému, který by měl být spuštěn v polovině ledna pro to přihlášení zvenku, nikoliv zvnitřku těch zdravotnických zařízení, tak mimo jiné bude dotázána právě na to, kolik je vám let, jestli máte nebo nemáte jednotlivé rizikové kategorie. Naopak tento systém i zhodnotí cíleným dotazem, jestli je u vás riziko třeba alergické reakce a podobně. Toto všechno bude zhodnoceno a podle toho bude ta osoba zařazena buď do té prioritní skupiny a bude jí dán termín dříve, nebo jí bude ten termín posunut, když nebude patřit k té prioritní skupině.

Takže konkrétní odpověď na váš dotaz: Nebude možno dříve než v únoru se očkovat zvnějšku, respektive objednat se na to očkování pro širokou veřejnost. Do té doby budou vakcinace probíhat v rámci těch očkovacích center a bude se jednat především o očkování zdravotníků a seniorů, jak v těch nemocnicích hospitalizovaných, tak těch, kteří jsou v domovech seniorů, které ze zkušenosti považujeme za jednu z nejrizikovějších skupin.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A distribuci tedy bude zajišťovat společnost Pfizer?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví:  Distribuci této vakcíny po celé Evropě zajišťuje společnost Pfizer, v České republice je nasmlouváno 29 míst, kam se bude tato vakcína zavážet. Tato centra jsou povíce vybavena i vlastními mrazícími zařízeními, nicméně ty boxy tak, jak budou distribuovány, tak umožňují skladovat tu vakcínu bezpečně, a to garantuje ten distributor, potažmo výrobce po dobu 30 dní.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Ještě se tedy zeptám k té aktuální situaci. Vy už jste mluvil o tom, jak je to v nemocnicích, jak jsou zaplněné. Nevím, jestli jste zmiňoval, jestli například nezvažujete zavést znovu pracovní povinnost pro studenty lékařských fakult. A pak mě ještě zajímá, jak vnímáte ten zájem o antigenní testování, protože do Vánoc jsou vesměs všechny termíny už obsazené. Jestli to třeba budete nějak řešit, budete navyšovat kapacitu, a případně také jestli budete prodlužovat tu dobu, kdy se lidé mohou zdarma otestovat antigenními testy?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká té pracovní povinnosti, tak o znovuzavedení pracovní povinnosti pro studenty zatím neuvažujeme. Kapacita je volná už jenom omezeně a v současné době probíhá dohoda na prodloužení otvíracích dob zejména v těch velkých centrech. My si nesmírně vážíme ochoty a vnímáme maximální vypětí všech těch, kteří to zajišťují. Někde je to s pomocí armády, někde, například v Jihočeském kraji velmi pomohl i hejtman a kraje samotné. Pokud se týká toho posledního, tak to bylo?

Izabela Niepřejová, Česká televize: Antigenní testování a ptala jsem se…

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano, antigenní testování. To, že tam bylo stanoveno 15. ledna, bylo arbitrážní datum a je naším záměrem v tom antigenním testu pokračovat i dále, předpokládáme do jarních měsíců, takže se to bude překrývat částečně s vakcinací. A je to jakási strategie, která by měla vést k tomu, že se podaří zabránit dalšímu rozšiřování a následně snižovat komunitní šíření viru v populaci.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych to ještě doplnil, s dovolením. Já jsem o tom mluvil už včera, že kapacita antigenního testování se masivně navyšuje. Za dobrý příklad byl dán pan hejtman Jihočeského kraje, který vlastně zdvojnásobil tu kapacitu a taky dal odměny zdravotníkům. Takže to určitě kvitujeme. A antigenní testování je dlouhodobá strategie. To znamená, že tahle strategie pojede vedle očkování, a samozřejmě my jsme o tom přesvědčeni, tedy Ministerstvo zdravotnictví, že je to dobrá strategie, a vlastně, jak jste vzpomínal, pane ministře, že jsme asi jediná země, která to dělá opakovaně.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A tedy ještě poslední dotaz na pana premiéra, protože do Česka dorazil už překlad toho klíčového dopisu k auditu o střetu zájmů, možná vaše reakce na to, protože teď má česká strana tedy tři měsíce na to odpovědět.

Andrej Babiš, předseda vlády: Určitě, musíte se zeptat těch, kteří to mají na starosti. Já to nejsem.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A četl jste ho, nebo budete ho číst?

Andrej Babiš, předseda vlády: Nebudu, protože nevidím důvod. Mě se to vůbec netýká.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, Televize Nova.

Bára Divišová, TV Nova: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat, v případě, že by se ve středu navrhoval přechod do toho 5. stupně a byl schválen, tak jestli se pojede podle té tabulky, nebo jestli se tam uvažuje třeba o nějakých úpravách? Popřípadě vy jste vlastně už před několika týdny řekl, že do konce roku se podle té tabulky pojede a pak se bude zvažovat, zdali není na místě třeba jet podle něčeho jiného. A druhá otázka na vás, pane ministře: Vy jste dnes údajně měl jednat se zástupci sportovců, kteří chtěli vyjednat nějaké výjimky ohledně sportování v rámci toho 4. stupně. Jestli jste se na něčem domluvili, např. řekněme v rámci raketových sportů a podobně. Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká stupně číslo 5, tak ten je poměrně striktně daný a přísně daný a tam vlastně změny nejsou. Stupeň číslo 5 znamená, že se prodávají jenom základní potřeby a potraviny a do školy chodí děti 1. a 2. třídy. V případě, že budeme nuceni přejít do toho stupně, tak tam žádné výjimky nepředpokládám, protože cílem 5. stupně je to, aby opravdu došlo k výraznému omezení mobility a k výraznému zásahu. Nakonec právě doba mezi svátky k tomu do jisté míry sama vybízí.

Pokud se týká sportovců, tak je pravda, že jsme měli na ministerstvu jednání se zástupci jednotlivých sportovních odvětví pod vedením pana Hniličky. A oni nežádali žádné výjimky k tomu současnému stavu. Jenom jsme se bavili o tom, jakým způsobem do budoucna ošetřit sportování tak, aby bylo bezpečné.

Souvisí to i s tím, co jste říkala, že jsme slíbili, že ke konci roku vyhodnotíme ten protiepidemický systém. Zohledníme také výpočet jeho skóre, protože jednou z věcí, kterou určitě chceme zhodnotit, je právě zátěž nemocnic, protože ji považujeme za čím dál tím více klíčovou a tam zatím zhodnocena není nebo zohledněna není.

A ve chvíli, kdy potom se budeme vracet k nějakým nižším systémům nebo nižším úrovním těch preventivních opatření, tak jsme požádali o kooperaci všechny možné oblasti včetně sportovců. Budeme s nimi o tom jednat a je na zvážení třeba příprava nějakých pilotních projektů v určitých odvětvích, které by nám řekly, jakým způsobem danou aktivitu zajistit bezpečně.

Umíme si představit, že určité aktivity, a to se netýká jenom sportu, budou-li podmíněny pravidelným testováním například, nebo ve chvíli, kdy zde budou vakcíny, tak třeba tím, že ti lidé budou oočkováni, tak to samozřejmě znamená, že vlastně jejich pozice vůči té nemoci je jiná.

Takže toto je něco, o čem budeme jednat. Ale myslím si, že to bylo velice korektní jednání a nebyla to žádná snaha o nějaké explicitní výjimky nebo snaha narušit ten způsob ochrany, který volíme pro všechny občany České republiky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se zeptala ještě na situaci ve Velké Británii. Jestli máte informace o českých občanech, kteří tam třeba jsou a pokouší se dostat domů, a jestli pro ně třeba chystáte nějaké hromadné repatriační lety.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Toto je otázka spíš pro ministra zahraničních věcí. Nicméně, problém, který mají naši občané ve Velké Británii, je zejména daný restrikcemi, které přijaly Francie a Benelux, kde vlastně téměř odřízli pozemní dopravu. Takže proto se naši občanů nemohou dostat nejenom letadlem, ale ani jinými způsoby sem zpátky.

V současné době Ministerstvo zahraničních věcí koná tak, aby se o tyto občany postaralo na místě. Ve chvíli, kdy nevíme, jaké je reálné nebezpečí pro ten nový koronavirus a co by to znamenalo, tak by nebylo asi správné na jednu stranu zakázat lety a na druhou stranu pro tyto lidi poslat letadlo. Takže toto není v současné době plánováno. Čekáme na vyhodnocení té agentury ECDC, jak se k tomu postaví. Budeme jednat ve shodě s ostatními evropskými zeměmi.

Jana Adamcová, tiskové mluvčí vlády: Další dotaz, ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, vy už jste o tom částečně mluvili, ale jestli už máte od nemocnic přesné informace, kolik zdravotníků chtějí naočkovat z té první dávky a kolik tedy zbyde. A potom druhou otázku. Jak jste hovořil o tom omezení elektivní péče, tak jestli byste to mohl rozvést, kdy a kde by k tomu mohlo dojít.

Andrej Babiš, předseda vlády: K tomu prvnímu dotazu. Ano, máme. Fakultní nemocnice Brno 2 000 zaměstnanců má zájem, IKEM 600 zaměstnanců, Bulovka 1 000 a tak dále. Takže nemocnice mají seznam těch, kteří budou očkováni v první dávce.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká té druhé otázky, elektivní péče. Jedná se o stav, který je rozdílný v rozdílných nemocnicích. Ale tím usnesením vlády bylo umožněno, aby v případě, že vedení nemocnice nazná, že se situace mění, tak má možnost, a potažmo povinnost omezit elektivní péči tak, aby zajistila dostatečné množství volných kapacit pro případné navýšení koronavirovými pacienty.

Nebude to stejné. Není to tak, že by se od zítřejšího dne všechno zakázalo, tak to není. Je zohledněno právě to, že mezi jednotlivými nemocnicemi jsou poměrně velké rozdíly. Umím si představit, že ty nemocnice, ve kterých je ta zátěž největší, ono se často kumuluje jednak zvýšený počet pacientů a zvýšená nemocnost toho personálu – typickým příkladem jsou právě nemocnice v Moravskoslezském kraji, který v současné době čelí opravdu velkým problémům – tak je právě možnost to řešit tímto omezením elektivní péče.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotazy prostřednictvím videokonference. Nejprve Deník N, paní Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den, já mám dotaz na pana premiéra: Vy jste říkal, že jednáte o spoustě dalších tisíců vakcín. Mě by zajímalo, jestli jednáte přímo se společností Pfizer, nebo s Evropskou komisí, nebo s kým vlastně jednáte? A další dotaz směřuje přímo na distribuci očkování. Německá strana počítá s tím, že bude ty vakcíny hlídat policie. Mě by zajímalo, jestli my s tím taky budeme nějak operovat, jestli počítáte s tím, že dodávky vakcín bude hlídat policie. Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Ano, my jednáme. Společnost Pfizer prodala Evropské komisi 200 milionů vakcín, je tam opce na 100 milionů. My jsme uplatnili na tuto opci náš podíl, to je asi 2,3 milionu vakcín navíc. Takže předpokládáme, že minimálně tohle množství bychom mohli dostat. Protože je to pro-rata. Ale určitě, pokud by byl prostor, tak bychom chtěli více té vakcíny, protože je první a nevíme přesně, kdy ta Moderna dostane povolení, jak dnes dostal Pfizer

 Co se týče té dodávky, tak bude mít ochranu. To znamená, že od hranice bude mít ta dodávka ochranu a stejnou ochranu bude mít, protože vlastně polovina dodávky pojede do Brna. Takže půlka dodávky zůstane v Praze, kde bude rozdělena do čtyř nemocnic, půlka dodávky pojede do Brna, kde to dostanou dvě nemocnice. A v rámci toho času pro ty dodávky bude ochrana té dodávky.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já ještě jenom doplním a podtrhnu to, co říkal pan premiér, protože v žádném případě není pravda, že by Česká republika na vakcinaci šetřila. Naopak, děláme všechno pro to, aby se do České republiky dostalo naprosto maximum vakcíny. Je to pro nás jednoznačná priorita.

Dokonce byly upraveny i číselníky pojišťovny tak, aby očkování, které bude prováděno na koronavirus, bylo pro nemocnice takové, aby v žádném případě je to nějak nedemotivovalo. Naopak, jedná se o další bonifikace, které budou vést k tomu, že česká vláda naprosto prioritně investuje právě do tohoto. Protože to považujeme za naprosto zásadní a potřebnou věc pro naše občany. S přihlédnutím pochopitelně k tomu, že se jedná o vakcínu nepovinnou, dobrovolnou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Hospodářské noviny, pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, já mám jenom stručný dotaz. Chci se zeptat, zda-li vláda bez nějaké delší diskuse přistoupila na ten návrh, že o zpřísnění opatření budete rozhodovat až ve středu, když vlastně už třeba z vyjádření pana vicepremiéra Hamáčka vyplývalo, že on by třeba tolik neotálel, že už i třeba dnes se mohlo rozhodovat, což by odpovídalo původním pravidlům PES, že už po třech dnech může vláda rozhodnout o přesunu do vyššího stupně rizika.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pan Hamáček na jednání vlády souhlasil, že vláda rozhodne ve středu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Seznam Zprávy, paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já mám dvě otázky na pana ministra zdravotnictví. Prvně se chci zeptat, jak bude vypadat ten systém objednávání se na očkování. Jestli to bude stejné, jako je to teď s antigenními testy. Ten druhý dotaz: Podle našeho zjištění tady jenom jeden tým pod vedením paní doktorky Jiřincové řeší ty mutace, jsou tam jenom dva lidé. A teď je ta mutace nová v Británii, o které nic nevíme. Jestli by nestálo za to nějakým rychlým nařízením posílit ty týmy jak lidmi, tak technikou. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká toho systému objednávání, tak je to velmi podobné jako ten stávající systém objednávání na antigenní testy. Dá se říct, že to je jakási zkouška, ten systém objednávky vakcín bude potom ještě robustnější. Oba dva ty systémy jsou moduly toho systému ISIN pro registraci a toho systému centrálního Rosomák pro objednávání. Takže ano, je to velmi podobné. A tak, jak jsem řekl, plně funkční to bude v průběhu ledna, protože dříve to funkční být nemusí, neboť nebude možnost tohoto systému využívat. Systém pro registraci té vakcíny samozřejmě bude funkční od prvního dne očkování.

Pokud se týká vašeho druhého dotazu, tak to není věc, která by jenom záležela na počtu lidí nebo přístrojů. To přístrojové vybavení je adekvátní a spíše se jedná o zkušenost a odbornost toho týmu. Takže já si myslím, že informaci i naše týmy dostaly, je to komunikováno i na mezinárodní úrovni, od Evropské unie přes WHO, je do toho zapojen i náš Odbor ochrany veřejného zdraví. Takže si myslím, že ty postupy jsou adekvátní. Dobře je vědět, že testy, i PCR testy, které používáme v České republice, jsou nastaveny tak, že zachytí i tuto novou mutaci koronaviru.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Prosím ještě doplňující dotaz. Nemyslíte si právě, že tím, že těch lidí je málo, tak se nedá tolik zachytit výskyt té nové mutace koronaviru. Protože podle našich informací oni získávají jenom data z jedné z pražských nemocnic, ale nemají už na analýzu data z ostatních koutů České republiky. Takže my vlastně nemůžeme vědět, jestli tady už tato mutace koronaviru není.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jedná se, znovu řeknu o to, že jakým způsobem se tam dodávají vzorky a jestli je potřeba, aby došlo ke změně, to je otázka nastavení. Tímto se právě zabývá v současné době Odbor ochrany veřejného zdraví. Jinak si myslím, že postupujeme adekvátně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě poslední dotaz, pan Kopecký z iDnes.cz.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den. Já bych se prosím pana ministra zdravotnictví Blatného zeptal, zda když přijde na vládu s návrhem přeřazení České republiky do stupně 5 podle stupnice PES, zda bude chtít, aby to bylo bez výjimek tak, jak je ta tabulka napsána. Protože vy jste tu stupnici 4 částečně upravili oproti tomu, jak to bylo původně nastavené. Čili jestli ty výjimky budou i u toho 5. stupně, nebo jestli tam bude striktně zákaz vycházení po 21. hodině, uzavření všech obchodů s výjimkou základního zboží, potravin, drogerií, lékáren… Jakou máte o tomhle představu? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Mám představu, aby se jednalo o stupeň číslo 5, kde opravdu bude zákaz vycházení tak, jak jste ho zmínil, zastavení i školské výuky kromě 1. a 2. ročníků tak, jak je ten systém nastaven, zákaz prodeje a služeb kromě základních potravin a dalších potřeb, které jste vyjmenoval. Takže není cílem zde modelovat nějaké výjimky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. To je pro tuto chvíli vše, hezké odpoledne.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, nejprve bych chtěla požádat o slovo vicepremiérku a ministryni financí paní Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte pár slov po jednání vlády, myslím té řádné vlády, protože z covidové vlády jste byli informováni už samostatnou tiskovou konferencí.

Já bych vybrala asi ty nejdůležitější věci. Za Ministerstvo financí jsem získala mandát k tzv. devátému generálnímu daňovému pardonu, to znamená, že u těch vybraných a postižených profesí, které jsme buď vládními opatřeními v důsledku koronavirové krize omezili, zakázali, tak měly odložené daňové povinnosti splatných daní do konce roku. To znamená zejména DPH, teď nově to bude silniční daň.

A já jsem podepsala po jednání vlády generální pardon, devátý, který odkládá tuto splatnost daní, aby nemusely v lednu hned tyto firmy platit, ale i dalších daňových povinností, které nastanou po 1. lednu. To znamená měsíční plátci DPH, čtvrtletní plátci DPH, silniční daň, a to až do 16. 8. 2021.

Je to z toho prostého důvodu, že mezitím uplynou lhůty pro podání daňových přiznání na dani z příjmů, a to buď 1. 4., nebo 1. 7. pro tu další skupinu osob, tam většině těchto subjektů vzniknou přeplatky, tak aby případně je mohli použít. Je to další z mnoha opatření v daňové oblasti, které má ulevit podnikatelům, a je to nastaveno tak, že se jim promíjí sankce za pozdní podání a pozdní zaplacení, což v konečném důsledku vede k tomu, že vlastně se jim splatnost těchto daňových povinností odkládá.

Za své vládní kolegy bych chtěla připomenout, že paní ministryně pro místní rozvoj předložila významný dotační program na rekonstrukci tzv. veřejných budov, kde bude alokována zhruba částka něco kolem jedné miliardy. Ten je schválen, vláda ho dnes schválila a bude předepsán. A co je důležité, týká se to obcí ne do 3 000 obyvatel, jako předcházející dotační programy, ale od 3 000 do 10 000. Celkově v té alokaci je asi pět miliard, které má Ministerstvo pro místní rozvoj připravenu pro obce.

Dále je také důležitá, byla dohoda u přerušeného bodu z minulé vlády, a to je návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, kde prostě určitá diskuse se vedla s Ministerstvem vnitra, aby povinnosti vyplývající z tohoto zákona nedopadaly na služební auta, které je potřeba prostě, aby byly vybírány s ohledem na to, aby sloužily k obraně a zajištění bezpečnosti naší země. Takže to bylo také velice důležité.

A pak tam měl několik bodů vicepremiér Havlíček, které se týkaly jeho rezortu. Byl to například návrh zákona o stavebních výrobcích, jejich použití do staveb po změně některých zákonů, návrh zákona o dozoru nad trhem a také velice významná investiční pobídka, která se týká společnosti Škoda Vagonka, a. s., která byla schválena, protože firma se nachází v lokalitě Ostrava-město, což je státem podporovaný region s vysokou nezaměstnaností a v rámci investice dojde k revitalizaci brownfieldu.

Takže to byly všechno, bych řekla, asi ty nejvýznamnější věci, které jsme schválili, a ostatní vám přednesou mí vládní kolegové. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.  

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak děkuji, dobrý den, hezký večer. Já jsem měla na vládě dnes tři body, které byly schváleny. Začnu platy ve veřejné sféře. Tam došlo zejména k navýšení platů a mezd zdravotníků a všech zaměstnanců v sociálních službách o deset procent do tarifů, o deset procent, to je výborná zpráva v této době. Co se týká školství, tak tam poprosím pak o informaci, přenechám to svému ctěnému vládnímu kolegovi panu ministrovi Plagovi. To znamená, že dnes, v podstatě v posledním možném termínu vláda schválila další postup platů ve veřejné sféře, co se týká příštího roku.

Druhá věc, kterou jsem již avizovala na twitteru, tak vláda na můj návrh prodloužila fungování programu Antivirus o dva měsíce, to znamená do konce února příštího roku a troufám si říct, že opravdu už máme nejvyšší čas, abychom pohnuli s tím zákonem, který se týká kurzarbeitu a který se nám zasekl v Poslanecké sněmovně, protože další prodlužování už by bylo možné, uvidíme podle vývoje pandemie, maximálně o jeden měsíc, protože dočasný rámec Evropské unie povoluje fungování programu Antivirus maximálně na dvanáct měsíců.

To znamená, že skutečně musím apelovat na všechny ctěné paní poslankyně a pány poslance, pak samozřejmě i členy Senátu, abychom skutečně si pospíšili s tím schvalováním kurzarbeitu, jinak, pokud se nám epidemiologická situace zásadně nezlepší, tak budou firmy bez této pomoci, která pomáhá přispívat na platy a mzdy zaměstnanců a zaměstnankyň. Je to všemi hospodářskými subjekty nejlépe vyhodnocený vládní program a my máme z jeho realizace opravdu velkou radost, nicméně potřebujeme skutečně ještě lepší program a to má být program kurzarbeit.

Třetí věc, která se mě osobně dotýká, ze které mám úplně největší radost, tak vláda dnes na můj návrh schválila navýšení a valorizaci přídavků na dítě. První věc, jedná se o valorizaci ve výši 26 procent, to znamená o více než čtvrtinu. Na tom byla shoda v rámci vlády, protože koneckonců přídavky na dítě se nevalorizovaly od roku 2008.

To je výborná zpráva, ale ještě lepší zpráva je, že ten koeficient, to znamená množství rodin, které budou nově do rozšířených přídavků na dítě spadat, se rozšířil na 3,4. Co to znamená, protože někdo se v těch koeficientech už nevyzná? Dnes dostává přídavky na dítě zhruba 236 000 dětí a rozšíření koeficientu 3,4 znamená, že na ty přídavky nově dosáhne dalších 250 000 dětí. To znamená, že jsme zhruba na 490 000 dětí, a tím pádem se dostaneme na úroveň roku 2014.

Tím, jak nám rostly mzdy a nehnulo se vlastně životní minimum, to jsme navýšili poměrně nedávno, a zároveň se nám nerozšiřoval ten koeficient, tak nám bohužel v uplynulých letech celá řada rodin z přídavků na dítě vypadla. Já to považuji za velkou nespravedlnost, protože tím, že se ty rodiny snažily, pracovaly, dosáhly na vyšší mzdy, tak pak přišly o tu pomoc státu. Myslím si, že přídavky na děti by měly být plošná věc, ale i ten koeficient 3,4 je velmi dobrá zpráva pro téměř 500 000 dětí a jejich rodin.

Bude to tedy znamenat, když si to převedeme do další řeči čísel, že ročně se výdaje na přídavky na dítě zvýší o 3,6 miliardy korun, ročně, to je suma, která se týká i té dvacetišestiprocentní valorizace. Já si myslím, že to je velmi důležitý signál vlády, že chceme podporovat děti, že chceme podporovat pracující rodiny s dětmi, že věříme v to, že děti jsou naše budoucnost a že by vlastně nikdo neměl v této zemi mít starost, že se kvůli dětem dostane nebo propadne do chudoby.

To je ten klíčový signál, který tímto vysíláme. Děti nemají být vstupenka do chudoby a myslím, že vše, co v posledních letech z oblasti rodinné politiky MPSV navrhuje, tak to jde přesně tímto směrem. Děti jsou naše budoucnost, chceme podporovat pracující rodiny s dětmi, protože to jsou nositelé těch základních hodnot v naší společnosti, a je to krok správným směrem.

Ještě zmíním, že tam zůstává ta třísetkorunová motivace právě pro pracující rodiny s dětmi nebo pro ty rodiny, které vykazují práci podobnou aktivitu. To znamená, že jsou na mateřské, rodičovské, to znamená, před tím pracovaly, nebo na nemocenské atd.

Takže velmi zásadní zpráva. Pomůže nám to. Je to také věc, která podpoří spotřebu ekonomiky, protože nízkopříjmové rodiny s dětmi ty finanční prostředky okamžitě pošlou do oběhu, a tím pádem se podpoří spotřeba.

Navrhujeme tento zákon vyslat v tzv. devadesátce, to znamená v paragrafu 90. Já budu hned v příštích dnech také jednat s jednotlivými poslaneckými kluby tak, aby tento zákon co nejdříve prošel legislativním procesem, protože to je důležité protikrizové opatření. Protože vlastně největší zásah, ten negativní ekonomický, pocítily právě rodiny s dětmi. Takže tolik za mě vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr školství pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, dovolte, abych hned na úvod vyvrátil jednu poplašnou zprávu, která během jednání vlády se objevila, a to je ta, že snad pedagogickým pracovníkům ty slíbené prostředky a ty prostředky, které byly v pátek schváleny v rámci státního rozpočtu, nedoputují. Není to pravda.

Ten objem prostředků, který je schválen ve státním rozpočtu, je devítiprocentní navýšení objemu prostředků na platy. A stejně jako v minulých letech počítáme s tím, že tyto prostředky budou směřovat do českých škol. Doputovaly tam minulý rok, doputovaly tam letos i po změně financování a doputovaly adresněji a přesněji než v minulých letech.

To znamená, ty prostředky nikde nemizí, do škol se dostávají, a jediné, o čem jsme dnes vedli debatu a v tom nařízení to je propsáno, tak je, kolik má jít do tarifů, kolik má jít do ostatních nárokových nadtarifních složek platu a kolik má být  ponecháno na oceňování té práce kvalitních pedagogů nebo pedagogů, kteří dělají něco navíc.

To je každoroční debata. Nikdo tady ani slůvkem nezmínil ani jediný čin neudělal, který by měl vést k tomu, že snad pedagogičtí pracovníci dostanou menší než slíbené a vládním prohlášení deklarované procento. Respektive směřujeme k tomu cílovému stavu 150 procent hodnoty roku 2017. A devítiprocentní navýšení je rozepsáno následovně: Každý pedagogický pracovník si v té tarifní části, v tabulce, polepší o čtyři procenta. Ale zároveň také zohledňujeme další činnosti učitelů v tom nápočtu, v tom normativním financování, které směřuje do našich škol.

Víte, že v Poslanecké sněmovně probíhá minimálně rok a půl debata o tom, že nedostatečně jsou oceňováni učitelé za třídnický příplatek nebo nedostávají dostatečný třídnický příplatek. Zároveň jsem přesvědčen, že příplatek za vedení u mnoha ředitelů, zvlášť v této době, není dostatečný a právě proto, jsme se u těchto nárokových nadtarifních složek rozhodli, že budeme v roce 2021 normovat na ty školy větší průměrnou částku.

V případě mateřských škol ten letošní nápočet, průměrný, je tisíc korun na měsíc, bude to 1 500. U základních a středních škol a konzervatoří zvyšujeme z 1 500 na 3 000 tento nápočet.

Pokud vezmete toto čtyřprocentní navýšení a k němu přičtete tyto nárokové, byť nadtarifní složky platu, tak téměř dvě třetiny prostředků budou rozepsány do těch nárokových částí, ať už tabulky, nebo těchto zákonných věcí.

Zároveň se tím soustředíme také na posílení prostředků na těch školách na specializované činnosti, po kterých dlouhodobě volá celý školský terén. Jsou to výchovní poradci, je to třeba koordinátor ICT jako jedna z klíčových pozic, které v tuto chvíli v českých školách máme s ohledem na distanční vzdělávání.

Zároveň ta zbývající část směřuje na posílení odměn, ale také bych chtěl zmínit osobních příplatků, protože řada učitelů nedostává ty osobní příplatky a já chápu ředitele škol, že nevěřili, že dokážeme zopakovat v několika letech po sobě to stabilní financování, a proto nepřistupovali k tomu, že dávají osobní příplatky.

Myslím, že jsme je přesvědčili o tom, že ty peníze do škol doputovávají, že se nevěnujeme pouze zvyšování tarifů, ale i nadtarifní části, a myslím si, že rok 2021 s ohledem na to, jak jsme to dnes nakalkulovali, je tím správným rokem proto, aby zvýšili i osobní příplatky učitelů, kteří tvoří páteř toho pedagogického kolektivu na našich školách.

Chtěl bych říct, že nejenom, že tímto plníme programové prohlášení, že v této struktuře směřuje slíbený počet procent navýšení pro rok 2021. Zároveň bych chtěl říct, že je to v souladu se strategií ministerstva školství, kterou dlouhodobě razíme, a zároveň, že je to v duchu filozofie, že ředitel školy je skutečně ten manažer školy, který je zodpovědný za odměňování učitelů podle jejich kvality, nejenom podle tabulky.

Když k tomu ještě připočtu, že bude-li schváleno snížení daně z příjmu fyzických osob, což zvýší objem peněz, těch disponibilních, které učitelé budou mít, tak jsem velmi rád, že se nám daří společně jako vládě naplňovat ten vládní závazek ve vztahu k učitelům a že zvyšujeme dynamicky atraktivitu této profese, přestože ta ekonomika není rozhodně v této chvíli ve fázi růstu.

Zároveň bych chtěl říci, že tato strategie je v souladu s tím, jakým směrem uvažují ředitelé, respektive zástupci asociací ředitelů základních škol, gymnázií. A hlavně je v souladu s tím, jak by vzdělávací systém měl fungovat. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr kultury pan Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuju, také vám přeji dobrý podvečer. Já bych informoval rád o dvou bodech, které schválila dnes vláda.

Ten první se týká věci, o které si vzpomínám, že jsme mluvili s premiérem už tak před tři čtvrtě rokem, kdy jsme si řekli, že je veliká hanba a ostuda, že se tady v tomto městě vlastně už léta mluví o tom, že by bylo třeba vytvořit instituci, která by připomněla historii toho, co se tady odehrávalo v roce 1942, 1944, během druhé světové války, kdy odsud byly transportovány desetitisíce našich občanů do Terezína a pak do Osvětimi a do dalších koncentračních táborů.

Myslím, že je to opravdu, co já vím, osm let, kdy se mluví o zřízení takové instituce, a vlastně se nic nestalo. A tehdy jsme myslím i veřejně řekli, že se postaráme o to, aby toto se změnilo a abychom tohle důstojným způsobem vyřešili.

A proto jsem rád, že dnes vláda schválila zřízení Památníku ticha jako státní příspěvkové organizace v oblasti kultury. Ten památník bude zřízen na místě nádraží Bubny, tedy nádraží, které je vlastně místem, ze kterého všechny ty transporty odjížděly. Takže to je to místo, kterým prošly ty desetitisíce našich občanů, které vlastně byly takto odvlečeny ze svých domovů.

Tady v tomto místě by tedy vznikl památník, který by připomínal nejenom tyto události, ale nakonec i to, jak to změnilo město Prahu. Jak tohle, co se odehrálo za války, se vlastně mocně podepsalo i na našem životě.

Smyslem toho památníku samozřejmě bude, aby se to připomínalo v souvislosti s dneškem, protože, jak je známo, žijeme v situacích, které jsou často krizové, a i do našeho života se mohou vracet podobná rizika, podobná nebezpečí. Anebo třeba to, že stát tehdy nebyl schopen ochránit československé občany tehdy před nacistickým morem, což je něco, co je třeba si připomínat. Že vlastně stát a jeho role je právě v tom, aby dokázal v takových situacích občany ochránit, a tohle se neopakovalo.

Je to něco, co má podle mě mezinárodní význam, a je to podle mě něco, co ty události a takovéto připomenutí odpovídá jejich významu v naší moderní historii. Proto jsem rád, že bylo schváleno zřízení této příspěvkové organizace. Dostali jsme tabulková místa od 1. ledna na to, abychom tam zaměstnali, a my převezmeme agendu třeba takových aktivit, jako je Památník Šoa, společnosti, která se tím zabývá. Ale dnes bude místo, kde se vybuduje, začne se pracovat na přípravě projektu a připraví se důstojný památník, který, věřím, že bude časem místem, které bude navštěvováno i těmi, kteří budou do Prahy přijíždět zdaleka.

Takže to je první krok, který vláda schválila. A druhý, ten je také významný. Vláda rozhodla, že stát koupí usedlosti v Petrkově. Usedlosti, které jsou spojeny s životem a dílem básníka, grafika, překladatele Bohuslava Reynka, který se v Petrkově narodil, tam vlastně také zemřel, žil tam se svou ženou, básnířkou Suzanne Renaud. A je to vlastně místo, které je ideální pro to, abychom v něm vytvořili pod Památníkem národního písemnictví, který by tam měl takto samostatné pracoviště, které by bylo Česko-francouzským centrem literatury a výtvarného umění.

Je to něco, co vlastně v něčem spojuje českou a francouzskou kulturu, a podle mě to, předpokládám, bude mít i dobrý ohlas na francouzské straně. A myslím si, že to je událost, která není jenom úspěchem pro Vysočinu, protože jsem přesvědčen, že není v naší zemi zase tolik podobně významných míst, které tak ovlivnily českou kulturu a české umění, jako právě Petrkov.

A věřím, že i tady je hodně těch, kteří se rádi zúčastní budování takového literárního a výtvarného centra. O tom nemám žádných pochyb a jsem rád, že vláda dnes rozhodla, že tu usedlost tedy nejenom koupíme, ale že se postaráme také o to, aby se takové kulturní centrum v tomto místě do budoucna začalo vytvářet.

I tady to začneme budovat po 1. lednu, i tady jsme dostali určitý souhlas s tabulkovými místy a můžeme začít. Takže za to také jsem rád a tohle rozhodnutí je podle mě pro českou kulturu také dneska dobrá zpráva.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Nejprve bych chtěla požádat o dotazy na paní vicepremiérku Schillerovou, protože bude muset za pár minut odjet. Takže, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já mám dotaz právě na vás. Chci se zeptat, co vás přimělo změnit názor, co se týče okruhu rodin, které dosáhnou na přídavek na dítě. Zdali je to například podpora ze strany sociální demokracie státního rozpočtu. Ještě mám druhý dotaz, to bude možná otázka také na vás, protože by měla být spíše na pana ministra Havlíčka, ale ten tu není. Týká se toho, že Asociace bazénů, saun a fitness center si stěžuje, že jsou kompenzace nedostatečné a aktuální opatření jsou pro ně teď likvidační. Zajímá mě, jestli jste se na vládě bavili o tom, že byste nějak zareagovali, jestli by byl nějaký nový program pro ně. Případně, ministr Havlíček s nimi má zítra jednat, tak jestli třeba to bude tématem jednání vlády ve středu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak k tomu prvními dotazu. Já jsem názor nezměnila, to znamená, že jsem nehlasovala pro. Já to řeknu zcela otevřeně. My jsme měli dlouhodobě shodu na té valorizaci o 26 procent. Na čem jsme shodu neměli, tak je koeficient pro ten výpočet okruhu účastníků pro životní minimum. Víte, že životní minimum jsme letos zvedali o 13,2 procenta. Já jsem zastávala názor, abychom tento koeficient nezvedali.

Myslím si, že rodiny s dětmi podpoříme, zítra je ve Sněmovně balíček, takže zítra budou všichni občané vidět, kdo pro něho zvedne ruku. Podpoříme to, já věřím, že projde senátní verze, o kterou jsem velmi usilovala a velmi bojovala, o ten senátní kompromis. To znamená, tam, pokud to zítra projde, věřím, že ano, tak vlastně všem zaměstnancům se sníží daně z čistého příjmu o sedm procent, to jsou tisíce korun.

Navíc je tam kompromisní návrh zvýšení slevy na poplatníka o tři tisíce korun pro rok 2021, pro rok 2022 o další tři tisíce, čili o šest tisíc oproti dnešku. To si myslím, že je podpora. Pak je tam ještě jedna věc, o které se málo mluví, která přišla už z Poslanecké sněmovny, to je odstropování daňového bonusu. To je obrovská pomoc pro pracující rodiče s dětmi, kdy už tam nebude ten strop 60 000. Někteří mají tak nízký základ daně, že jim nestačí slevy. Takže to všechno je podpora, to jsou cesty, které já podporuji.

To znamená, já podporuji to, abychom skutečně maximálně podporovali pracující rodiče. To srovnávání s rokem 2014, my jsme o tom debatovali na vládě, je dáno také tím, že byly velmi nízké platy v roce 2014 oproti platům, které jsou dnes.

Takže já jsem pro to nehlasovala, říkám to zcela otevřeně, on ten návrh neprošel jednomyslně. Politika není o handlech a já rozhodně nechci na to naskakovat, je o kompromisech. Takže prostě tentokrát udělalo hnutí ANO kompromis.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pardon, a jenom narážíte na to, že sociální demokraté dnes oznámili, že nepodpoří ani jednu verzi daňového balíčku, když jste říkala, že…

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, na to vůbec nenarážím. Já si myslím, že sociální demokraté to říkali už v minulosti, v době, kdy jsme nehlasovali o rodičovském příspěvku. Vůbec bych to s tím nespojovala. To je jejich dlouhodobý postoj, musíme ho vzít v potaz. A my zase budeme, hnutí ANO bude hlasovat pro balíček, protože je to pomoc lidem, pracujícím lidem, ale všem vlastně. Sleva na dani pomůže i osobám samostatně výdělečně činným a je tam kompenzace pro kraje, města, obce. Takže my pro něho ruku rozhodně zvedneme a s tímhle bych to vůbec neslučovala.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A teď prosím ještě ty kompenzace pro bazény, sauny, fitness centra… Bylo to tématem?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Nebylo to dnes tématem, už jsem na to dotazována byla. Tyto subjekty spadají pod obecné kompenzace. To znamená, pokud mají zaměstnance, je tady Antivirus. Pokud jsou to OSVČ, tak je tady kompenzační bonus. Víte, že minulý týden jsme prohlasovali senátní verzi novely zákona o spotřebních daních, kdy se umožní souběh kompenzačního bonusu s Covid – Nájemné, s ošetřovným, s Antivirem. Máme tady prostě Covid – Nájemné, který vlastně je do konce roku.

Takže oni dosáhnou na všechny tyto obecné podpory. Protože je celá řada segmentů, které jsme cíleně nepodporovali, ale dosáhnou na tyto obecné podpory. Takže v tuto chvíli jsme o tom nedebatovali.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já bych ještě doplnila. Ono je to přesně naopak, než říká paní ministryně financí. Paní ministryně financí chtěla podporovat přes přídavek na dítě nepracující rodiny s dětmi a my jako sociální demokraté jsme říkali: Potřebujeme podporovat pracující rodiny s dětmi.

A doilustruji to konkrétními čísly. Koeficient 2,7, který platí dnes, znamená, že jeden dospělý a jedno dítě do pěti let dosáhnou na přídavek na dítě, pokud nevydělávají více než 14 900 korun. To znamená, že v podstatě na to dosáhnou pouze nepracující rodiny s dětmi.

Pokud jsou to dva dospělí a jedno dítě ve věku 5 let, tak nesmí vydělávat, pokud chtějí dosáhnout na přídavek na dítě, více než 23 500 korun. A to se shodneme také, že je pod minimální mzdou. To znamená, dnes ty přídavky jdou zejména nepracujícím rodinám. A my jsme řekli: To je strašně nespravedlivé, pojďme změnit ten koeficient, abychom podpořili zejména pracující rodiny s dětmi, které, i když pracují, tak jsou chudé. Takže o tom byla ta debata.

A dnes, pokud se nám podaří Sněmovnou ten návrh zákona projednat a celý ten koeficient se zvýší, tak právě nově bude možné, aby přídavek na dítě dostali, vlastně každé páté dítě v ČR, a zejména pracující rodiny, které jsou, i když pracují, chudé. Takže o tom byla ta debata.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě dotaz na paní vicepremiérku? Pokud odsud není, tak bych vás chtěla požádat tedy o videokonferenční dotaz, paní Rambousková ze Seznamu, která právě má dotaz na paní Schillerovou.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, paní vicepremiérko, já se na vás obracím jako na zástupkyni pana ministra Havlíčka, který tady není. Chci se zeptat, několik čtenářů se na nás obrátilo s tím, že jim Zásilkovna rozeslala dnes SMS, že poslední den, kdy si mohou vyzvednout zásilky, je zítřek, protože středa z důvodů vládních nařízení není možná. Tak jsme se chtěla zeptat, o jaká vládní nařízení jde? Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak skutečně to vás zklamu, nejsem si vědoma žádných vládních nařízení, pro které by Zásilkovna nemohla ve středu doručovat. Takže to si myslím, že nebude vládními nařízeními. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak možná bychom mohli zůstat u video dotazů, další dotaz, pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den. Já mám dotaz k navýšení přídavků a na děti, takže na paní ministryni práce Janu Maláčovou. Chci se zeptat, zdali to považujete za ukončené, nebo budete pokračovat ve snaze navýšit životní minimum, čímž byste zároveň ještě rozšířila okruh příjemců těchto přídavků? A druhý dotaz souvisí s pátečním schvalováním rozpočtu, kdy se po schválení objevily informace, že ČSSD souhlasila s převodem deseti miliard korun výměnou za to, že projdou některé jejich návrhy. Čemuž by odpovídal i dnešní scénář schválení navýšení podpory přídavků na děti, na čemž jste se několik týdnů nemohli dohodnout. Tak jestli se mi obě hlavní aktérky, paní vicepremiérka i paní ministryně, můžete vyjádřit k tomu, že tedy dnešní schválení bylo součástí dohody při schvalování státního rozpočtu.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak zareaguji. Pro mě 3,4 je velmi slušný kompromis. Já si myslím, že to je dobrý signál vlády, že podporujeme pracující rodiny s dětmi. A pevně doufám, nebudu usilovat o další navýšení, protože jsem si vědoma těch rozpočtových dopadů. Jsme menšinová vláda, pevně doufám, že najdeme podporu. Já jsem diskutovala s některými politickými stranami v Poslanecké sněmovně a snad se nám ta podpora rýsuje. To znamená 3,4 je velmi slušný krok.

Naopak spíše budu usilovat o to, aby se nenašel ani jeden poslanecký klub, který by toto vetoval, abychom mohli jít na tu devadesátku. O tom bude ten začátek ledna.

Jinak pokud se ptáte na můj osobní názor, tak já bych si dokázala představit jít do budoucna, ale to bude spíš předmětem těch budoucích vlád, že by se celý ten systém zpřehlednil a v podstatě zracionalizoval, aby přídavky na dítě fungovaly tak, jak fungují v Německu. To znamená, aby byla, abychom neměli slevu na dítě a přídavky, ale abychom měli pořádnou dávku, která bude podmíněna například prací toho rodiče. Jsou různé modely, ale líbí se mi ten přehledný systém, kdy přídavek na dítě jde všem dětem a je tam ten motivační bonus pro ty, kteří pracují a snaží se jít tou správnou cestou. Takže toliko za to.

Co se týká toho vašeho poddotazu, tak to je, nebudu to komentovat. Za mě je důležité, že jsme vydali jako vláda jasný signál. Mít děti, pracovat je to, co se naší společnosti vyplatí. My jsme utratili v minulých měsících desítky, možná stovky miliard za věci, které já jsem ne tolik podporovala, a jsem velmi ráda, že se našly ty 3,6 miliardy korun na to, abychom mohli 250 000 dětí navíc. Představte si to, 250 000 navíc. A dalších necelých 250 000 dětí si polepší.

To znamená celkově za 3,6 miliardy korun se bude mít téměř půl milionu dětí lépe. A každý kdo má děti, malé děti, tak ví, co to dneska stojí, a já si myslím, že jsme prostě nyní ve společnosti, kde se lidé bojí mít děti. Koneckonců to prostě vychází jak z čísel porodnosti, tak z postojových názorů obyvatelstva.

To znamená, že dělám všechno pro to, aby lidé neměli strach mít děti a aby mít děti, nebo dokonce více jak jedno dítě nebylo vnímáno jako vstupenka do chudoby. To je hlavní motiv celého tohoto kroku a ještě jednou říkám, že my jsme jako sociální demokracie, po tuším že deseti letech, prosadili navýšení rodičovské na 300 000 a po dvanácti letech my sociální demokraté valorizujeme a rozšiřujeme pak také pořádně okruh dětí pro přídavek na dítě.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já jestli mohu, pane Ťopku, a musím odejít, protože jdu za chvíli do Interview ČT24, tak se jenom musím přejet.

My máme dlouhodobě ideologický spor, my se na tomhle neshodneme. Ale to je v pořádku, to je debata prostě. Každý stojíme někde jinde. Já si prostě myslím dlouhodobě, ale abych byla spravedlivá, chci říci, že ten tlak už jsem dlouhodobě nevyvíjela právě proto, že je tady covid. Dlouhodobě máme spor o revizi sociálních dávek a celkový této systém.

My jsme velice navýšili rodičovský příspěvek na 300 000, to si myslím, že je obrovská pomoc. Tady jdeme trochu, myslím si, že je velice, velice málo odpracováno na revizi sociálních dávek, ale říkám spravedlivě, že covid nám to přerušil.

Takže my se ideologicky na tomhle neshodneme, ale jsme menšinová vláda, jak správně paní ministryně řekla. Musíme spolu mluvit, musíme hledat kompromisy. Jednou udělá úkrok stranou jeden, jednou druhý, to je prostě o menšinové vládě. Takže já tady nebudu vůbec řešit, co a jak a tak dále. Podstatné je, že jsme se dnes nějak domluvili a výsledkem je tento kompromis.

A já říkám otevřeně, že jsem pro něho nehlasovala, ale to neznamená, že to nebudu respektovat. Plně respektuji rozhodnutí vlády, takto to odchází do Poslanecké sněmovny. Ty peníze musím samozřejmě najít, v tom rozpočtu nejsou. Ona je otázka, kdy to projde, jestli nám to někdo nezavetuje, kdy bude účinnost tohoto zákona, jak to nakonec kolik těch peněz bude potřeba. A musím se s tím teď nějak popasovat. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Já děkuji paní ministryni.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Jenom ještě velice stručně: Takže tu dohodu, o které se spekulovalo v pátek, tedy popíráte nebo nepotvrzujete?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Pane Ťopku, ono se spekuluje o tolika věcích. Já bych vůbec, víte, co já toho slyším v kuloárech Poslanecké sněmovny? Hledím, že jsem ve vládě, a co všechno slyším, takže já bych to dál nechtěla řešit. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní ministryni Schillerové.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Krátký koment ještě. Pokud jsme našli šest miliard k tomu, abychom snížili spotřební daň na naftu o korunu, tak jsem ráda, že jsme našli 3,6 miliardy na 500 000 českých dětí. Děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já taky moc děkuji. Já musím odejít. Děkuju moc. To je ten ideologický spor, který máme, takže ho tady nebudeme už před kamerami dále hrotit. Fungujeme a chceme fungovat až do voleb, protože jestli tato země něco potřebuje, tak je to stabilní vláda.

Ještě malá poznámka za pana premiéra k vystoupení pana ministra kultury. Ať už Petrkov nebo Památník ticha jsou velké srdcovky pana premiéra, které on osobně podporoval. Má to podporu celé vlády a budeme rádi, když prostě tyto monumenty naší kultury a odkazů minulosti budou fungovat i do budoucnosti. Děkuji vám všem za pozornost a přeji krásný den. Nashledanou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, děkuji paní ministryni Schillerové. Pokračujeme dál.  Další dotaz Deník N, paní Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Od kdy by tedy měl platit ten zvýšený přídavek na dítě? Předpokládám, že se to nestihne od 1. ledna. Nebo od kdy to prostě bude platit? Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Od 1. 4. My jsme usilovali 1. ledna, ale dnes je 21. prosince, to bychom ani v legislativní nouzi, navíc to v legislativní nouzi na základě stanoviska LRV nenavrhujeme. To znamená od 1. 4., dává to smysl, protože ty přídavky se posuzují kvartálně, takže ten další následující termín je 1. dubna příštího roku.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji za videodotazy. Je ještě nějaký dotaz u nás v sále? Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já ještě využiji toho, že je vás tady více z vlády. Možná bych se jenom chtěla zeptat, jestli neuvažujete o tom, že se budete očkovat vakcínou? Protože to je velmi aktuální téma. Jestli to třeba nebudete dělat nějak veřejně, aby to možná třeba v lidech vzbudilo větší důvěru, aby se nechali naočkovat, aby ta důvěra zkrátka ve společnosti stoupla. Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já se určitě očkovat budu, jakmile na mě přijde řada. Neuvažovala jsem o nějakém veřejném očkování, ale můžeme se poradit s kolegy.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já to také nedokážu teď říct. Kdyby to bylo třeba, jako já si myslím, také jsem podobně rozhodnut, protože to pokládám za velkou vymoženost, že si můžeme dovolit takto se snažit tu epidemii zkrátit. Takže toho hodlám využít. A kdyby se ukázalo, že je třeba to nějakým způsobem podpořit, tak si myslím, že o tom budu uvažovat. Teď si tím nejsem jist. Možná, že to vůbec potřeba nebude.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak jestli mohu i já, tak samozřejmě se nechám očkovat. A chtěl bych všechny požádat, aby se nechali očkovat, protože to je vědecky nejrychlejší cesta, jak epidemii zvládnout. A pokud by to mělo přesvědčit jakéhokoliv dalšího člověka, aby se nechal očkovat, když uvidí, jak jsem očkován já, tak klidně i veřejně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pokud už žádné dotazy nejsou… Nejsou. Děkuji vám všem a hezký večer.