Aktuality Etické komise České republiky

28. 12. 202013:03

Zemřela bývalá členka Etické komise paní Marie Rút Křížková

Dne 4. prosince 2020 zemřela bývalá členka Etické komise paní Marie Rút Křížková, která v Etické komisi působila v letech 2011 až 2016.

Paní Marie Rút Křížková maturovala v roce 1955 na Pedagogické škole v Liberci, od roku 1962 dálkově studovala na FF UK v Praze obor čeština – pedagogika. Promovala v prosinci 1968, doktorát z filozofie získala v roce 1991. Pracovala jako učitelka, vychovatelka, redaktorka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze, v letech 1976-1980 jako lesní dělnice, od roku 1981 třídička pošty. Po roce 1989 byla externí korektorkou v Respektu, poté působila jako lektorka literatury na Vyšší sociálně pedagogické a teologické škole Jabok v Praze (1993-2001).

Do hledáčku StB se dostala už v srpnu 1968, kdy v libereckém rozhlase opakovaně protestovala proti invazi a následné okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Dne 13. ledna 1977 podepsala Chartu 77 s veřejným prohlášením proti článku Ztroskotanci a samozvanci publikovaném v Rudém právu. Od 2. února 1983 do 6. ledna 1984 působila jako jedna ze tří mluvčích Charty 77. Spolupracovala s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných a 15. 10. 1988 podepsala manifest Hnutí za občanskou svobodu a angažovala se v jeho křesťansko-demokratickém křídle. V letech 1994-2006 byla členkou a posléze předsedkyní poroty literární soutěže pro básníky do 22 let Ortenova Kutná Hora, kde založila edici První knížky. Členkou České křesťanské akademie byla od jejího vzniku v roce 1990 a působila ve Společnosti křesťanů a Židů, jejíž spoluzakladatelkou se po pádu totality stala.

V sedmdesátých a osmdesátých letech nesměla publikovat. V samizdatové edici Kvart Jana Vladislava jí vyšla studie Jiří Orten, básník smrti a lásky (1978) a v témže roce antologie Je mojí vlastí hradba ghett? (spoluautoři Kurt Jiří Kotouč a Zdeněk Ornest), která vyšla tiskem až v roce 1995 v nakladatelství Aventinum v české, německé a anglické verzi; v roce 1995 tato kniha získala v New Yorku Americkou národní cenu za nejlepší dílo o holocaustu a v Praze Zlatou stuhu za nejlepší knihu s tematikou mládeže.

Z její vlastní tvorby byla oceněna publikace Žít jako znamení – Rozhovory s Josefem Zvěřinou (Praha, Zvon 1995 a 1996) a knížka Svědectví, které nemohlo být vysloveno (Torst 2007) v anketě Lidových novin.

Už za svých vysokoškolských studií shromažďovala jako editorka dílo Jiřího Ortena, v letech 1966-68 vydala v Severočeském nakladatelství v Liberci tři svazky Ortenových nepublikovaných próz. Sedm z devíti plánovaných svazků Díla Jiřího Ortena vydala v letech 1992-2002 v nakladatelství Československý spisovatel, Mladá fronta a Paseka.

Od dubna 2012 je držitelkou osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu dle zákona č. 262/2011 Sb.

Svými osobními zkušenostmi, empatií a citem pro spravedlnost zásadní měrou přispěla vůbec k etablování Etické komise jako orgánu rozhodujícího o vydání osvědčení účastníkům III. odboje.