Tiskové konference

4. 1. 202116:33

Tisková konference po jednání vlády, 4. ledna 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych všem popřál vše nejlepší v novém roce. Vidíme se poprvé v rámci zasedání vlády a tiskové konference.

Dovolte, abych vás seznámil s pár významnými body, které jsme projednali na dnešní vládě. Pravděpodobně tím nejsledovanějším bodem byl další program – program podpory podnikatelů, který se týká všech uzavřených provozoven, a to provozoven uzavřených na bázi vládního usnesení.

Program byl dnes přijat. Program se nazývá Covid – Gastro – Uzavřené provozovny. To znamená, netýká se pouze gastro provozoven, ale týká se všech dalších provozoven typu maloobchodu, služeb. To znamená nejenom běžná obchodní aktivita – nákup zboží za účelem dalšího prodeje, ale i služeb v oblasti například kadeřnictví, pedikúra, případně fitness centrum, sauny a podobně.

Program vychází z programu Covid – Gastro, který byl schválen již před Vánoci, ale proto, abychom zpřehlednili veškerou podporu, tak jsme ho sloučili se všemi ostatními provozovnami. Takže já bych si dovolil nastínit parametry tohoto programu, který považujeme za velmi významný.

Každá provozovna, která byla vládním usnesením uzavřena, a to s platností od poloviny října, bude moct za každý den uzavření k již stávajícím formám podpory – a k nim se ještě vrátím – čerpat pro provozovatele nebo chceme-li firmu, majitele speciální bonus, který bude ve výši 400 korun na den za každého pracovníka. Přičemž vztah musí být uzavřen jako hlavní pracovní poměr, současně se ale umožnuje to, aby to byl poměr na částečný úvazek, pak se tedy bude sčítat tento pracovní úvazek. Čili zjednodušeně řečeno, pokud bude mít dva úvazky napůl, tak se to bude vykazovat jako jeden pracovní poměr.

Tento program bude uzavřen dnem 10. ledna. Bereme to jako první výzvu, což znamená, že bude-li se třeba ještě v budoucnu prodlužovat nějaký režim uzavřených prostor, tak se může vypsat program, respektive další výzva. Ale v tuto chvíli, aby se dalo již čerpat, tak to tedy bereme s platností od polovičky října do 10. ledna.

Každá firma bude mít v rámci žádosti již předdefinovaný počet uzavřených dní. Abychom nad tím nespekulovali, tak jsme vlastně vytvořili skupiny například pro gastro, stejně tak pro maloobchod nebo třeba pro kosmetičky a tak dále. A pochopitelně každý si jenom doplní počet svých zaměstnanců, následně mu program automaticky přenásobí krát 400 korun a může čerpat.

Zjednodušeně řečeno, pokud má někdo pět zaměstnanců, má šanci získat 2 000 korun za den, krát 30 dní je to 60 tisíc korun. A tyto zdroje jdou provozovateli, který je může využít na další fixní náklady spojené třeba s různými splátkami leasingů, úvěrů a tak dále.

Paralelně vedle tohoto programu běží programy, které jsou již v běhu. Jedná se o programy na bázi Antiviru, kde pro všechny uzavřené provozovny hradíme – a ještě jednou to zopakuji – sto procent mezd a sto procent odvodů. Stejně tak je možné čerpat program Covid – Nájemné. To znamená, za toho, kdo je v nájemních prostorách, hradíme nájemné, přičemž jen za poslední čtvrtletí tím, že byly dva programy vypsány, respektive dvě výzvy po 50 procentech, tak to znamená stoprocentní krytí nájmu za poslední čtvrtletí. Pokud je někdo osoba samostatně výdělečně činná, může čerpat pětistovku na den.

Takže tímto si troufáme tvrdit, že jsme zkoncentrovali veškerou podporu pro uzavřené provozovny, která rozhodně ve srovnání s ostatními zeměmi není nízká. V tuto chvíli patříme v oblasti přímých nákladů, které hradíme, do špičky Evropské unie. Pokud bychom to jenom měli srovnat například s provozovnami gastro – a je zde musím zmínit, protože včera opět proběhla demonstrace, která chtěla poukázat na to, že provozovny gastro nemají dostatečnou podporu. Tak pokud máme provozovnu gastro, která má pět zaměstnanců, platí 30 tisíc nájemného měsíčně, tak v dané chvíli v České republice získává 275 000 až 290 000 podporu měsíčně. Záleží na tom, jestli čerpá kompenzační bonus, nebo ne. V Polsku je to 216 000, v Německu je to 265 000, v Rakousku je to po úpravě a snížení podpory za měsíc prosinec 177 000.

Důležité je, že to platí zpětně. Důležité je, že to platí za všechny uzavřené dny od polovičky října. Současně je třeba říci, že v rámci programu Covid – Nájemné, který už byl schválen a který teď pouze modifikujeme a který bude v následujících dnech rovněž vypsán, nejenom že pokračujeme s úhradami za nájemné, ale do tohoto programu budeme dále zakomponovávat určité drobné změny k lepšímu vůči podnikatelům.

První z nich bude v tom, že bude s největší pravděpodobností moci čerpat i ten, kdo je v nájmu u takzvané spřízněné osoby v rámci právnických osob, což doposud nebylo možné. Vypadá to, že se domluvíme s Evropskou komisí a že to bude akceptováno v rámci notifikace.

A druhá podpora, nebo řekněme druhá změna bude ta, že rozšíříme tento program i pro ty, kteří si pronajímají nejenom prostory, které užívají ve smyslu svých provozoven, ale rovněž pronajímají například louky nebo svahy. To říkám záměrně, protože se jedná o skiareály, které doposud neměly možnost čerpat nájemné za pronajaté svahy, na kterých se lyžuje. Takže i toto by mohla být pro skiareály v době, kdy měly nebo budou mít zavřeno, určitá drobná forma podpory. Mimo to, že skiareály samozřejmě budou moci čerpat i tu formu podpory založenou na počtech pracovníků a samozřejmě stoprocentní kompenzaci mezd.

Co se týká časovosti, tento program, a množství podnikatelů, tak tento program byl dnes schválen. Jak už jsem říkal, bude se čerpat od polovičky října do 10. ledna. Takže předpokládáme, že nejdéle 15. ledna bude hotova výzva a v ten samý den bude moci kdokoliv si zažádat o čerpání tohoto programu. Množství podnikatelů bude enormní. V tuto chvíli odhadujeme, že to bude na spodní hranici 80 000, na horní hranici 130 000. Uvidíme, kdo všechno se přihlásí, takže pracujeme s nějakou přiměřenou rezervou odhadem na 100 000 zájemců.

Za účelem tohoto jsme o vánočních svátcích posílili tým Ministerstva průmyslu a obchodu až o sto lidí, přičemž to nejsou pochopitelně noví zaměstnanci, ale tyto lidi jsme si museli napůjčovat z dalších agentur, z ostatních rezortů tak, aby vlastně tato stovka nových lidí byla schopna rychle zadministrovávat všechny programy.

Důležité je ještě říct jednu věc, že tyto programy budou přístupné pro všechny, kteří si zajistí takzvanou e-identitu, elektronickou identifikaci, protože tak enormní množství žádostí není možné zvládat papírovou cestou. Takže prosíme všechny podnikatele, kteří by náhodou ještě neměli e-identitu, i když většina těch programů už je vlastně k tomu dostala, tak aby si ji, prosím, všichni založili. Vše se tím pádem urychlí a my budeme moci rychle programy proplácet.

Dovolte, abych vás mimo tohoto programu ještě seznámil s některými dalšími závěry vyplývaajícími z dnešní vlády, přičemž za hospodářskou oblast jsme schválili nesmírně významnou věc, a to je koncesionářskou smlouvu na tolik diskutovanou dálnici D4. Přeloženo do češtiny, vzniká zde první ucelený PPP projekt, na bázi kterého se bude stavět 32 kilometrů dálnic směrem z Prahy na Strakonice.

Podařilo se vysoutěžit kvalitního koncesionáře, a to na bázi soutěže. To znamená, nebyl sám. Podařilo se ho vysoutěžit za z našeho pohledu přiměřenou cenu. Cenu, která vychází lépe v přepočtu na současnou hodnotu peněz, než kdybychom to investovali z prostředků státního rozpočtu hned a v tuto chvíli. A pokud projde tento náš návrh Poslaneckou sněmovnou v rámci jednoho jediného čtení – není tam třeba čtení více – tak v tu chvíli můžeme začít stavět, protože je vše připraveno, pozemky jsou vykoupeny a my jsme připraveni v březnu, v dubnu – v momentě, kdy k tomu budou podmínky a počasí – okamžitě začít stavět. Do dvou let bude hotovo a dalších 25 let se bude tomuto soukromému konsorciu, nebo chceme-li koncesionáři, splácet.

Považuji to za nesmírně významný krok, který nejenom, že v dané chvíli šetří prostředky státního rozpočtu, ale současně je inspirací pro všechny ostatní projekty, protože bytostně jsem přesvědčen a říkám to i současně za rezort dopravy, že do budoucna nás tato forma investic nemine a bude čím dál tím častější. Čili může to být vzorový projekt pro všechny ostatní a my už se v rámci rezortu dopravy k tomu skutečně i chystáme.

A dovolte, abych ještě zmínil krátce jednu věc, a to je, že byl schválen návrh na schválení investiční pobídky. Jedeme už podle nového režimu – podle zákona o investičních pobídkách. Jakákoliv firma, která splní předpoklady, tak musí projít ještě vládou a vláda následně teprve zaujme finální stanovisko. Jedná se o společnost Pars nova, která investuje do rozšíření současných kapacit v lokalitě Šumperku v rámci modernizace a údržby kolejových vozidel a výroby náhradních dílů.

Výše investice je 463 milionů korun, vznikne 81 nových pracovních míst. Investiční pobídka bude nepřímou formou. To znamená, bude pouze na bázi slevy na dani, a to ve výši 114 milionů korun v horizontu deseti let, takže to vychází něco přes 10 milionů korun ročně. Výsledkem tedy bude pokračování ve výrobě kolejových vozidel, rozšíření této výroby a 80 nových pracovních míst v místě s velmi nízkou zaměstnaností, čili v regionu Šumperku.

Za mě je to vše. Dekuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zahraničních věcí pan Tomáš Petříček.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Hezký podvečer. Dovolte mi také ještě jednou popřát krásný nový rok.

Nejprve bych krátce informoval o změně, kterou vláda dnes schválila a která je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se o změnu v přídavcích na děti. Novela má především pomoci rodinám s dětmi, které jsou ekonomicky ohroženy epidemií covid-19, a dotýká se především změny v případě přístupu k ošetřovnému, kdy to nebude považováno za příjem v době, kdy byla vyhlášena mimořádná opatření proti epidemii.

Chceme tím skutečně pomoci především rodinám s malými dětmi a zabránit situacím, kdy dojde k výplatě ošetřovného v jiném měsíci, než by byla vyplacena mzda.

Vláda dnes také vzala na vědomí mimořádné ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví, které se týká podmínek pro vstup do České republiky. Jedná se o poměrně malou změnu, která bude platit od 5. ledna, a jedná se především o cestující z Velké Británie a Severního Irska.

Pokud cestující na území Velké Británie či Severního Irska trávili více než dvanáct hodin v posledních 14 dnech, tak jsou povinni předložit potvrzení akreditované laboratoře o negativním výsledku antigenního či PCR testu, který byl již proveden na území Spojeného království, a to nejpozději 72 hodin před započetím cesty.

Vláda se dnes také opakovaně věnovala situaci a dopadům brexitu na naše občany. Vzala na vědomí informaci o procesu registrace našich krajanů, kteří dlouhodobě žijí ve Velké Británii. Zde bych chtěl zdůraznit, že do 30. června letošního roku se lidé, kteří pobývají ve Spojeném království, mohou registrovat, a získat tím statut usedlíka, a tudíž dále legálně pobývat na území Velké Británie se stejnými právy jako doposud.

K tomu je potřeba platný osobní doklad. Na rozdíl od běžného života ve Velké Británii, kdy doklad není potřeba, tak k tomuto procesu je a právě řada krajanů jej nemá. Vláda dnes byla proto informována o postupu a spolupráci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí při asistenci českým občanům při vyřizování náležitostí s registrací souvicejících.

Dovolím si doplnit několik čísel. Neoficiálně máme potvrzeno, že necelých 54 000našich spoluobčanů, krajanů již žádost podalo. Vyřízeno bylo doposud 51 100 žádostí. Uděleno bylo přes 33 000 statutů usedlíka a přes 15 000 statutů tzv. presettlementu. Další jsou v běhu. Pouze ve výjimečných případech byly tyto žádosti zamítnuty. Ministerstvo zahraničních věcí odhaduje, že stále nicméně ve Velké Británii žije přibližně 23 000 českých občanů, kteří nemají platný osobní doklad a kteří si stále ještě nezažádali o registraci ve Velké Británii.

My jsme v tuto chvíli postoupili k navýšení naší kapacity vyřizovat osobní doklady a jednáme také s Velkou Británii o tom, aby bylo možné použít případně i propadlé doklady, které kvůli covidu si občané nemohli obnovit v loňském roce. Ale také aby mohli při registraci použít doklad totožnosti v podobě cestovního průkazu.

Zde bych chtěl odlišit, nejedná se o cestovní doklad, ale cestovní průkaz, který je vydáván jako náhradní doklad a může jej vydat pouze ambasáda, a tudíž je to rychlejší proces. Snažíme se maximálně pomoci a spolupracujeme i s krajanskými spolky. Máme na to šest měsíců a věřím, že maximálnímu množství občanů pomůžeme k registraci v novém britském systému.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, Česká televize, prosím.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat, jestli jste probírali lyžařská střediska. Za jakých podmínek by se mohla otevřít? A s tím souvisí další věc, vzhledem k tomu, že tady není pan ministr Blatný. Zítra by měl představit ten aktualizovaný systém PES, že za určitých podmínek by některé provozy mohly být otevřené, dejme tomu ve 4. stupni. Dokonce se hovoří o tom, že kadeřníci třeba za určitých podmínek v 5. stupni. Tak jestli jste toto probírali, jestli to bylo tématem vlády, jestli vám ministr Blatný představil to, co by měl zítra oficiálně představit? A poslední věc k těm kompenzacím. Pane ministře, ze strany Hospodářské komory zaznívala kritika, že je to navázáno právě ten zaměstnanecký poměr, že to celou řadu lidí opomíjí a že by bylo to lepší navázat spíše na obrat toho daného podniku. Tak proč jste se vlastně rozhodli nakonec to navázat právě na ten zaměstnanecký poměr? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, děkuji. Co se týká toho požadavku některých subjektů, aby se to navázalo na tzv. obratový režim, nikoliv na ten nákladový, tak ten v dané chvíli pro nás je už prakticky nedělatelný. Svým způsobem, kdybychom v březnu nebo v dubnu minulého roku věděli, co nás všechno bude čekat, nepochybně bychom k tomu přistoupili trochu jinak a ty kompetence by se nedělaly přes ministerstvo práce, průmyslu, financí, možná by se udělala nějaká jednoduchá agentura, která by spravovala všechny dotační programy. Vše by se zjednodušilo, vše by bylo na jedné platformě.

Nicméně ve víře dobré se na jaře minulého roku začaly připravovat naprosto klíčové a zásadní programy typu Antivirus, který funguje dobře, typu kompenzační bonus pro živnostníky, ten zase dělá Ministerstvo financí, Antivirus dělá Ministerstvo práce a sociálních věcí. Do toho vznikl program nájemné od Ministerstva průmyslu a obchodu. Navíc třeba Ubytování pod Ministerstvem pro místní rozvoj.

Jinými slovy jednotlivé rezorty si rozebraly programy podle své profesní působnosti a začalo se jet na kompenzačním nákladovém principu. A myslím, že nákladový princip je spravedlivý, jé fér, protože my nemůžeme hradit ušlé zisky, jelikož nevíme, jaké by byly. Je to spekulace. Ale hradíme prokazatelné náklady až do určité výše, někdy se blížíme skutečně až téměř 100 procentům, někdy je to třeba na úrovní 30 40 procent, souhlasím.

To znamená, v tuto chvíli kdyby se mělo najet na tržbový režim, to znamená překlopit to, aby to bylo třeba 60 procent z tržeb, tak by znamenalo, že všechny tyto programy musíme logicky utlumit. Nemůžu vyplácet někomu podíl z tržeb a současně vyplácet kompenzaci na bázi Antiviru nebo na bázi Nájemného. Protože ty programy jdou dobře, firmy jsou na ně zvyklé, tak jsme se rozhodli jít i nadále touto cestou. Nemluvě o tom, že jsme přesvědčeni, že to je spravedlivý systém. Hradíme s ohledem na prokazatelné náklady, případně s ohledem na velikost provozovny.

Můžeme dnes diskutovat o tom, jestli velikost provozovny se lépe identifikuje přes tržby, anebo přes počet zaměstnanců. Obojí má plusy a mínusy a je to vidět na tom příkladu Rakouska i Německa, kdy třeba Rakousko to snížilo, ten kompenzační bonus, a Německo s tím má ne úplně malý problém. Ostatní země jedou na ten nákladový režim.

Proč to říkám? Kdybychom jeli na ten tržbový režim a dali jsme třeba těch 60 procent, tak pro firmy, které dělají vyšší přidanou hodnotu, jako jsou třeba služby, tak to může být v nějakém systému třeba výhodné nebo méně výhodné, a stejně tak je to pro firmy, které dělají třeba nízkou přidanou hodnotu. To jsou rychloobrátkové firmy, které na 100 procent tržeb mají třeba je jenom čtyři pět procent zisku.

To znamená, v danou chvíli bychom to rozhodně neudělali spravedlivě, což se projevuje v těchto zemích. Některé firmy si na to stěžují a některé naopak jsou na to výrazně výhodněji, než kdyby dokonce nebyl covid. To znamená, nám se tržbový režim v tomto případě nezdá nejlepší.

A když přepočteme náš nákladový režim a připustím to, že je náročnější v tom, že se třeba čerpají tři programy, je spravedlivější, tak tím součtem rozhodně nejsme zásadně pod tím tržbovým mechanismem. Například v gastro režimu to vychází tak, že jsme na tom přibližně stejně, jako je Německo, dokonce lépe, než je na tom dneska Rakousko.

Co se týká těch vleků, respektive těch ski areálů, tak je o tom velmi náročná diskuse. Já jsem dnes o tom několikrát jednal s panem ministrem Blatným. Nedohodli jsme ještě finále, bude dohodnuto ve čtvrtek. Je tam pochopitelně dnes vícero variant.

Já se přiznám, že jako zástupce té hospodářské části se přimlouvám za to, aby se spustily ski areály co možná nejdříve, a to z toho důvodu, že se domnívám, že je lepší mít řízený režim než neřízený systém, který do značné míry vzniknul o svátcích třeba tím, že tam lidé prostě sáňkovali, stejně tam lyžovali nebo bobovali nebo tam prostě nějakým způsobem byli aktivní na těch sjezdovkách, čímž je ad 1 ničili, ad 2 se tam stejně potkávali a ad 3 tam nemohli sdílet nějaké sociální zařízení atd. Takže se domnívám, že v tomto případě je lepší udělat řízený systém v rámci rozestupů, roušek atd.

Samozřejmě chápu epidemiologickou situaci, chápu to, že jednotlivé země v Evropě na to nahlížejí různě. Slovensko zvolilo restriktivní režim, to znamená, zavřelo všechny sjezdovky. Faktem zase je, že Rakousko je v tomto vstřícnější, takže se snaží nastavit určitý systém, ba dokonce v tom systému ho bude teď ještě trochu uvolňovat. Faktem je i to, že v Rakousku je ta epidemiologická situace výrazně lepší právě v tuto chvíli než třeba právě v České republice.

To znamená, vždycky ta země reaguje s ohledem na to, jestli je na té špičce nebo jestli je dole. Takže jsme nenašli ještě definitivní řešení, my jsme alespoň v tuto chvíli udělali nebo uděláme ty kompenzační opatření ve smyslu nájemného, ve smyslu pochopitelně Covid – Uzavřené provozovny, ale chápu, že to pro ty provozovny je nedostačující, protože oni jedou v jiném systému. A hlavně já si uvědomuji, že oni musí v průběhu zimy vydělat na celý rok. To znamená, každý další den, kdy mají zavřeno, tak je pro ně pochopitelně zdrcující. Takže bude o tom ještě diskuse v následujících dvou dnech a ve čtvrtek se řekne finální řešení.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Televize Prima.

Jaroslav Gavenda, CNN Prima NEWS: Pane ministře, první dotaz poprosím ohledně těch kompenzací. Za jak dlouho podnikatelé dostanou peníze od podání žádosti, jestli víte, jaká je tam ta časová prodleva? A druhý dotaz spíše na pana ministra zdravotnictví Blatného, i když tady není: Řešili jste dneska na vládě, jak se bude s veřejností komunikovat možnost očkování? Zda bude nějaká nová kampaň, kdy, děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká proplácení, tak ještě jednou zopakuji ta data. Dnes byl definitivně schválen program, do 15. bude hotová výzva. V momentě zveřejnění výzvy mohou podnikatelé posílat žádosti. Pak už to nebude nedostatek zdrojů, ty zdroje na to jsou připraveny v tuto chvíli, minimálně na tu první část. A podnikatelé v momentě, kdy to zašlou, bude to zkontrolováno, tak jsem toho názoru, že ve druhé půlce ledna budou chodit první zdroje.

Nutno říct, že to samozřejmě ale nejsou zdroje jediné. To znamená, podnikatelé stále mohou čerpat průběžně, a tím zase dementuji to, co včera padlo na jakési demonstraci, že nedostávají zdroje. Každý měsíc se dostává sto procent za každého zaměstnance, který v těch firmách pracuje plus odvody. Stejně tak mohou průběžně čerpat program Covid – Nájemné, čili hradí se nájemné, a stejně tak pokud je někdo živnostníkem, tak dostává kompenzační bonus. To znamená, tak jak se to skládá, tak vlastně všichni dostávají průběžně. Je pravda, že tento nový program není možné zadministrovat rychleji než v druhé půlce ledna, protože teprve dneska byl definitivně schválen.

Co se týká kampaně, neřešili jsme dneska kampaň, je to v kompetenci ministra zdravotnictví, takže prosím případně zítra na jeho tiskové konferenci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz. Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den. Dotaz asi také na pana ministra Havlíčka. Ráda bych se k těm kompenzacím pro pracovníky, pro zaměstnance, ještě zeptala, jestli se vycházelo z nějakého časového období. Myslím tím, jestli se vycházelo z toho, kolik kdo zaměstnával lidí třeba v roce 2019, anebo v roce 2020, kdy už kvůli epidemii firmy řadu lidí propustily. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, děkuji. Já bych si dovolil drobně opravit. Ony to nejsou peníze pro ty pracovníky, ony to jsou peníze pro zaměstnavatele nebo pro tu firmu, ale prostřednictvím počtu pracovníků se vypočítává vlastně ten bonus, protože pro ty pracovníky jde stoprocentní náhrada mezd tak jako tak.

Co se týká počtu pracovníků, tak se to vztáhne k datu poslednímu dni v říjnu tohoto roku. To znamená, nebude se to vztahovat k roku 2019. Ten program, a tady jsme se trochu dívali do Rakouska a do Německa, je koncipován mimo jiné tak, aby pokud možno motivoval firmy udržet pracovníky.

To znamená, firmy, které mají své pracovníky, a firmy, které zaměstnávají, nepropouští, tak dostanou o něco více než třeba ty, které pracovníky propustily. Což samozřejmě není nic trestného. Je to jen o tom, že vlastně ten, kdo vydržel s těmi pracovníky, tak v tuto chvíli dostává ten bonus o něco větší. Nemluvě o tom, že opakovaně říkám, že těm pracovníkům se proplácí sto procent mezd.

Dnes jsem třeba slyšel příběh firmy, která říká, že musela zavřít svou provozovnu, která je zavřená, a že ji zavřela definitivně, čili že odchází z trhu, protože neměla již na své pracovníky. Rozumím tomu, že musela firma zavřít například z důvodu toho, že musela splácet jiné splátky. Ta situace není jednoduchá. Je to pravda. Ale s největší pravděpodobností to nemohlo být proto, že neměla peníze na své pracovníky, protože za ty stát platí sto procent včetně odvodu mezd.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz. ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat pana ministra Petříčka, zda jste se nějak bavili na vládě o tom, že oproti předpokladům se dnes nerozhodovalo o vrácení těch deseti miliard do obranného rozpočtu. Jestli chápete ty důvody, které zmiňoval pan premiér. A pana Havlíčka, jaká pomoc plyne pro pořadatele veletrhů či kongresů, kteří nemají provozovny a neměli tak fyzicky uzavřeno. Děkuji.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Ano, dnes o tom byla krátce vedena debata na vládě s tím, že bylo potvrzeno, že vláda se k tomu vrátí na nejbližším možném jednání. Skutečně se jedná pouze o procesní záležitost. Ale ten závazek vlády uvolnit z rezervy deset miliard pro českou armádu tak, jak bylo slíbeno, tak ten stále platí. Dnes k tomu bylo skutečně velmi krátce znovu potvrzeno, že to tak je.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká veletrhů, kongresů a podobně, tak tyto provozovny samy o sobě mohou čerpat bez jakéhokoliv dnešního rozhodnutí a měly možnost čerpat náhradu mezd. To znamená, mohou čerpat programy Antivirus, ať už Antivirus A, to znamená stoprocentní úhrada mezd, anebo Antivirus B, což je šedesátiprocentní úhrada mezd. Případně, pokud mají někoho v karanténě, tak je to 80 procent

Pochopitelně, pokud jsou v nájmu, mohou čerpat program Covid – Nájemné a vím, že čerpají někteří vystavovatelé v tuto chvíli, nebo ti, kteří jsou v tom kongresovém byznysu. Samozřejmě mohou čerpat další programy typu půjčky a tak dále. Já bych stále zmiňoval ještě program COVID III, který se skutečně rozjel už dobře. Je vidět, že o něj je určitý zájem. Českomoravská záruční a rozvojová banka zaručila v minulém roce o řád více než v běžných letech a pro větší subjekty je samozřejmě program založený na bankovních zárukách, devadesátiprocentních, ze strany státu a program, který může sloužit.

Co se týká specifického programu pro covid veletrhy nebo kongresy, je pravda, že my už jsme ten program měli napsaný. Je to přibližně asi tři týdny nebo jeden měsíc. Nakonec jsme se neshodli na vládě na tom programu, a to z toho důvodu, že tam bylo, řekněme, poměrně velké spektrum různých subjektů, které by mohly čerpat, od magistrátních až přes podnikatelské subjekty. Nebylo úplně jednoduché identifikovat tu cílovou skupinu, tak jsme ho v tu chvíli odložili.

My ho máme připraven. Pokud bude připravenost i ostatních rezortů nad ním diskutovat, já jsem připraven ho opětovně otevřít. Nechci v tuto chvíli slibovat, že ten program dopadne. Z mého pohledu je to jeden z posledních segmentů, který nebyl specificky podpořen. Troufám si tvrdit, že by měl mít nárok na určitou podporu, protože se jedná o program, který zde do značné míry poté stabilizuje veletržní prostředí, které je základem pro náš průmysl, pro náš export, které je základem pro naše průmyslové firmy, které vyvážejí. Myslím si, že v tomto jsme vždy sehrávali velmi významnou roli ve světě a byla by škoda, aby firmy díky tomu poté přišly o možnost prezentací a tak dále.

Samozřejmě chápu to, že je celá řada dalších odvětví a oborů, které mají ještě zájem o to, aby se vypsal specifický program. Na druhou stranu stát není schopen psát co obor, co odvětví, to speciální program. Jen bych chtěl zdůraznit, že už jsme v tuto chvíli vynaložili téměř 250 miliard korun pro podporu podnikatelů, říkám jak přímou, tak nepřímou.

Třeba ten zmiňovaný gastro segment má už podporu, beru-li i podporu spojenou s ubytováním, protože to někdy není možné od sebe oddělit, a beru-li to, co jsme již schválili, tak má podporu skoro 20 miliard korun. Kdybych vzal to, co ještě není proplaceno, tak jsme asi na 12 miliardách korun. To znamená, jestliže téměř deset procent nebo, v rychlosti počítám, osm procent z celého objemu podpory jde do gastro a ubytování, tak si myslím, že to rozhodně není málo.

Opět tím narážím na to, že není možné postupovat způsobem, že pouze jeden segment dostane maximální podporu. Snažíme se, aby to bylo alespoň trochu objektivní, byť uznávám, že stoprocentně spravedlivé to není nikdy.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotazy prostřednictvím videokonference, jako první pan Kopecký, iDNES:

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, protože na tiskové konferenci není ministr zdravotnictví…

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Můžete hlasitěji? Špatně slyšíme.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Slyšíte mě?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Slyšíme, ale potichu.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Zkusím víc nahlas.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Je to lepší, ano.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Na tiskové konferenci není ministr zdravotnictví, tak se zkusím zeptat asi nejspíš ministra zahraničí, zda na to bude chtít odpovědět. Ve Velké Británii dnes začalo očkování vakcínou AstraZeneca, která je klíčová i pro českou strategii očkování, protože budou moci očkovat v ordinacích praktických lékařů. Bavili jste se dnes na vládě nějakým způsobem o tom, kdy by se tato vakcína mohla dostat do České republiky? A taková obecnější otázka na vás na oba: Mohla vláda udělat něco pro to, aby vakcín na očkování proti covidu-19 bylo v České republice více už nyní? Samozřejmě nebudeme na tom tak, jako v Izraeli, kde se očkuje 150 000 denně podle mediálních zpráv. Ale přeci jen, jestli vláda nemohla udělat pro to víc, a kdo se na tom podílí, že se neočkuje více? Děkuji.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Ano, dnes jsme se na vládě bavili o certifikaci vakcíny od společnosti AstraZeneca s tím, že Evropská unie čeká na potvrzení Evropské lékové agentury EMA, která musí toto udělat pro všechny členské státy. Tady samozřejmě panuje jistá nespokojenost, že tomu již není, jako je tomu například ve Velké Británii.

Na druhou stranu je tady potřeba skutečně, aby ten proces, který uvede vakcínu na evropský trh a umožní občany evropských států očkovat, byl velmi důkladný a předešlo se veškerým možným rizikům.

Stále se počítá s tím, že tato vakcína bude hrát významnou roli, nicméně toto je skutečně dotaz směřující na Ministerstvo zdravotnictví, které v tuto chvíli dodělává detaily té očkovací strategie a mělo by ji zítra představovat. Zítra k tomu bude ještě probíhat také Rada pro zdravotní rizika, takže věřím, že ta debata bude dále pokračovat, jak zapojit další typy vakcín.

Ale skutečně to nechci tedy nikde svádět na Evropskou unii, to rozhodně ne. Ale česká vláda postupovala stejně jako všechny vlády členských států společně při nákupu jednotlivých očkovacích látek. Jenom doplním, že v případě třeba Izraele, tak nyní dochází k jistému zpomalení dodávek, protože skutečně ta poptávka je obrovská po celém světě.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Pane ministře, nemohla přece jen česká vláda udělat více pro to, aby… Třeba nemohla zvolit samostatný postup? Musíme spoléhat na to, že to je společný postup všech zemí Evropské unie, vlastně jeví se to tak, že země jako Británie, Izrael, prostě země, které nejsou zapojeny do velké organizace, která to musí zadministrovat pro všechny země, že jsou v tomto pružnější. Může to vyvolat i nějaké, řekněme, negativní nálady třeba části občanů vůči Evropské unii.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Nejsem přesvědčen o tom, že bychom vlastním postupem si byli schopni zajistit větší množství a dřívější množství těchto látek. S prominutím, tady jde především o certifikaci, která probíhá na společném evropském trhu. Tady by skutečně české úřady mohly postupovat, ale nakonec to výsledné rozhodnutí EMA je v tomto směru klíčové. Nicméně detaily je asi vhodné směřovat na Ministerstvo zdravotnictví. Zítra k tomu kolega Blatný určitě bude mít prezentaci.

A já jenom doplním, že bez spolupráce evropských států by právě třeba nebyly finance na vývoj těchto vakcín. Evropská unie byla klíčová při podpoře výzkumu třeba Oxfordské univerzity a AstraZeneca, takže tady naopak já vnímám, že ta spolupráce smysl měla. A to, že máme několikadenní, týdenní maximálně, skluz oproti ostatním ještě neznamená, že by očkovací strategie tady nebyla připravená a tady nefungovaly úplně dodávky.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já si troufám tvrdit, že právě naše účast v rámci Evropské unie nás v tomto do značné míry v určité době nepochybně zvýhodní. Hrát dnes to na strunu, že bychom se měli jaksi odloupnout ve smyslu objednávek od Evropské unie, to je naprosto irelevantní názor, protože Velká Británie, Izrael si mohou dovolit, nejen proto, že nejsou v Evropské unii, ale jsou prostě v nějaké vyjednávací pozici.

Právě vyjednávací pozice vůči velkým hráčům Evropské unie, umožňuje to, že těch dodávek bude dostatečné množství, a ten spravedlivý systém přerozdělování v rámci Evropské unie znamená to, že i menší státy nebo středně velké státy dostanou poměrově stejné množství jako velké státy.

Pokud někdo kdy byl v jakémkoliv byznysu, tak si na prstech jedné ruky spočítá, že v tuto chvíli, kdyby to tak nebylo, tak ty velké státy by si stouply před ty klíčové dodavatele a uzurpovaly by si maximální množství a ty menší a střední státy by dostaly výrazně méně.

To znamená to, že bychom to dělali mimo rámec Evropské unie, by v tuto chvíli bylo skutečně kontraproduktivní. A ano, může se nám líbit, či nelíbit to, že Evropská unie v něčem postupuje trochu pomaleji, je to na úkor certifikace. Ale v momentě, kdy ta certifikace je, tak naopak všechny země dostávají naprosto spravedlivým způsobem všechno současně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, paní Rambousková, Seznam Zprávy. 

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já mám dvě otázky nejspíš na pana vicepremiéra, když tady není pan ministr zdravotnictví. Ta první je: Chci se zeptat, proč nikde nezveřejňujete počty lidí, kteří už v Česku byli oočkovaní. Protože jiné státy tato čísla zveřejňují, my ne. A ta druhá otázka se týká některých firem, které chtějí očkovat svépomocí své zaměstnance, je to například Škoda Auto má všechno už připravené, možná více než celá Česká republika. Chci se zeptat, co na to říkáte, jestli je v tom budete podporovat, nebo jestli to jde naopak proti očkovací strategii naší vlády? Děkuji vám.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak očkovací strategie bude zítra zveřejněna, proto si myslím, že je dobré, aby si to vysvětlil všechno sám ministr zdravotnictví. Nicméně pochopitelně ta logistika v tom bude sehrávat naprosto rozhodující roli, o tom není nejmenších pochyb.

Tak jak již bylo zmíněno v těch posledních hodinách a dnech, od 15. jede režim pro seniory, respektive pro starší občany 80 let. Od 1. února se do rezervačního systému mohou zapojit ostatní s tím, že rezervační systém bude podobný jako je systém v rámci testování. Je třeba říct, že v rámci toho rezervačního systému to bude rozděleno, respektive bude to tříděno automatickým způsobem s ohledem na věk pacienta, s ohledem na jeho zdraví, respektive nemocnost, nemoci, které uvede, a s ohledem na jeho povolání. Protože je pravda, že vlastně v těch prvních fázích jedou tzv. první linie, to znamená integrovaný záchranný systém, následuje kritická infrastruktura a ostatní.

Celá ta diskuse dnes je o tom, aby se v té nezbytně nutné době zaočkovaly ty nejrizikovější skupiny, což jsem přesvědčen, že je tímto postupem definováno a dáno, a poté pochopitelně se budou postupně zapojovat všichni ostatní, nikoliv proto, že my bychom očkovali pomalu, ale proto, že prostě budou chodit ta nasmlouvaná množství vakcín v nějakém množství. To znamená, nepletu-li se, tak vlastně jeden milion proočkovaných by měl být za první čtvrtletí, což když přepočteme na ty rizikové skupiny, tak je v danou chvíli pro drtivou většinu z nich.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Promiňte, pane vicepremiére, vy jste mi neodpověděl ani na jednu otázku. Já si je dovolím položit ještě jednou. Chci se zeptat, proč nezveřejňujete počty naočkovaných lidí, tak jako tomu je v zahraničí? A druhá otázka se týkala, co říkáte aktivitě Škoda Auto, která si chce očkovat své zaměstnance po vlastní ose? Jestli je to v souladu se strategií nebo jestli je v tom podpoříte, nepodpoříte? Děkuju vám. 

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já jsem tou odpovědí vlastně směřoval tu vaší druhou otázku, čímž jsem vlastně řekl, že se bude očkovat plošně až v momentě, kdy odezní ty první skupiny. A poté to bude jak přes očkovací centra, respektive jak přes současná místa, tam ještě záleží na tom, jestli se bude jednat o místa, kde se musí skladovat nebo nemusí skladovat produkty třeba typu Pfizer, který musí být v minus 70 stupních. Současně to budou očkovací centra klasická, vytvořená mimo nemocnice, budou to třeba ale i praktičtí lékaři atd.

Pokud se do toho zapojí nějaká specializovaná očkovací centra typu Škodovky a splní všechny podmínky, potom nevidím důvod, proč by to nemohlo být. Asi jich nebude velké množství, ale u takto významných firem si dovedu představit, že v určité době to bude.

A co se týká té první otázky, já se přiznám, že teď nevím, jakým způsobem se vykazují ti, kteří byli proočkováni. V každém případě je to vedeno, a jestli se to zveřejňuje na internetu, neumím odpovědět, ale doporučuji zeptat se ministra zdravotnictví. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a další dotaz paní Janáková, Deník N. Slyšíme se?

Barbora Janáková, Deník N: Já bych se chtěla zeptat, pan premiér již v neděli uvedl, že o přesunu těch deseti miliard pro Ministerstvo obrany se na vládě bavit nebudete kvůli technickým potížím nebo kvůli technickým věcem. Mě by zajímalo, jestli byste mohli konkretizovat, proč jste to tedy dneska neřešili. Proč jste neřešili přesun těch deseti miliard pod Ministerstvo obrany? A dále jestli je nějaká garance, kdy to budete řešit, případně jestli je garance, že k tomu přesunu skutečně dojde. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Platí to, co zaznělo. To znamená, bude se to přesouvat. Neřešilo se to dnes, protože to ještě není připraveno. To znamená, předpokládám, že tak bude prostě v příštích týdnech.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: V zásadě jde o to, aby Ministerstvo financí předložilo příslušný materiál v řádném procesu vládě, ale je to otázka příští, nejpozději přespříští vlády.

Barbora Janáková, Deník N: Pardon, já asi nerozumím tomu, co znamená, že to není připraveno. Jakože to není připraveno ten materiál nebo…

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Pouze Ministerstvo financí musí v tuto chvíli vyřešit technikálie a předložit materiál, který by z vládní rezervy převedl zpět deset miliard Ministerstvu obrany, potažmo české armádě. Ale je to otázka skutečně toho příštího, nejhůř toho popříštího jednání, o čemž jsme dnes byli ujištěni.

Barbora Janáková, Deník N: Takže to Ministerstvo financí nestihlo?

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Technické otázky, které zmiňoval pan premiér, jsou, že Ministerstvo financí musí tento materiál procesně správně předložit.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: To není o tom, jestli se stihlo, nebo nestihlo. Ministerstvo obrany nepotřebuje ty zdroje zítra nebo pozítří. To znamená, jestliže se řeklo, že se to v horizontu jednotek dnů nebo maximálně nízkých týdnů – jeden, dva, tři týdny – prostě připraví a převede, tak se to převede. Ministerstvo obrany nepotřebuje zdroje zítra.

Je garance a dohoda toho, že se to převede. To znamená, za tím nehledejme nic mimořádného. Dnes máme první pracovní den po svátcích, to znamená, předpokládáme, že to v těch příštích dnech se standardním způsobem udělá.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ještě dotazy pana Bartoníčka z Aktuálně.cz

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den, chybí nám vojevůdci, takže se trochu těžko pokládají otázky. Přesto se zeptám. Pane vicepremiére, mám pocit, že se nikdo nezeptal na věc, která je hodně důležitá, a to je samotný boj proti covidu. Protože situace je přece velice vážná. Mluvili jste o tom na vládě? A v jakém duchu jste o tom na vládě mluvili? Jaká opatření se dají očekávat? Protože nemocnice se dál a dál bohužel plní dalšími pacienty. Zatím o tom nepadla na tiskové konferenci, pokud se nemýlím, ani věta. A Čau lidi, známý pořad fanoušků Andreje Babiše. Rád bych se zeptal vás, pane ministře zahraničí, jestli jste se bavil s panem premiérem na toto téma. Protože vy jste na twitteru kritizoval to, že on řekněme strategii očkování řekl v tomto pořadu Čau lidi a že vlastně na vládě jste o detailech očkování nemluvili. Ptám se i za web Forum 24, který zatím bohužel nemá možnost se ptát. Děkuji moc.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká situace, tak o té jsme samozřejmě byli informováni. Pan ministr zdravotnictví na každé vládě ukazuje nejenom počty nakažených, počty obložnosti jednotlivých nemocnic, ukazuje všechny ukazatele. Tentokrát to udělal ještě detailněji i s ohledem na to, že v tomto týdnu vlastně představí nový systém takzvaného skóringu toho schématu PES, který bude nově počítat s jinými východisky.

Ne úplně zcela jinými, ale částečně se jeden z těch faktorů obmění, a to s ohledem na to, že nastává jiná situace s ohledem na testování. Mimo jiné i proto je tedy samozřejmě více pozitivních, protože testuje se tak, jak se nikdy netestovalo, historicky. A to ať už antigenní testy, nebo logicky i poté ti, kteří jsou pozitivně testováni antigenními, tak jdou někteří na PCR. To znamená, to procento té v uvozovkách úspěšnosti, nebo chceme-li té pozitivity toho testování, je samozřejmě vyšší.

Co se týká těch ostatních opatření, na která možná narážíte, tak ta budou do značné míry definovaná v těch opatřeních PES, který se tento týden představí v lehce modifikované podobně. My jsme na tom pracovali celé svátky. Nemyslím si, že by tam byla nějaká úplná revoluce. PES nechcípnul, PES platí a funguje. A prosím pěkně, to, že se za poslední dva měsíce několikrát některé ukazatele změnily v rámci stovek různých parametrů, které tam jsou, na tom nevidím nic špatného, protože se logicky mění situace.

Vždycky je třeba si uvědomit to, že ten PES není jediným indikátorem. V Anglii tomu říkají jinak, v Německu tomu říkají jinak. V každém případě je to nějaký souhrn ukazatelů, který udává tu situaci takovou, jaká je. Takže neřekl bych, že by dnes na vládě byla nějaká panika ze situace.

Samozřejmě víme a vidíme, že u nás ta situace není dobrá, podobně jako není dobrá v zásadě v každé okolní zemi. Pokud se podíváme na Slovensko, pokud se podíváme na Německo, na Polsko. Řekl bych, že v Rakousku se to maličko zlepšilo. Ale je to tak, že každá ta země prostě jede po vždycky té sinusoidě. Chvíli lepší, chvíli horší.

Takže, vyčkejme v těch následujících dnech. Zítra, pokud se nepletu, je zdravotní výbor a současně má zítra pan ministr zdravotnictví, když už jste chtěl toho vojevůdce, tak on bude mít zítra k tomu vystoupení.

Jinak k tomu, co jste zmiňoval, k těm ostatním médiím. Já jsem názoru, i když o tom nerozhoduji, kdo zde bude, nebo nebude vystupovat, rozhoduje o tom tiskový odbor, tak jsem ale přesvědčen, že v rámci stovek médií, dokonce možná nízkých tisíců v České republice, se mohou tiskové konference zúčastňovat všichni z těch významných. Což ostatně svědčí i o vás, pane Bartoníčku. Vy jste z významného média, takže vás tady vždycky rádi vidíme. Bez vás už by ta tisková konference nebyla ona.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuji. Pana ministra zahraničí se zeptám na Čau lidi.

Tomáš Petříček, ministr zahraničí: Já bych přece jen ještě doplnil pana vicepremiéra Havlíčka. Samozřejmě ta situace je vážná, vláda si toho je vědoma. V tuto chvíli také připravuje právě případné doplnění, úpravy toho protiepidemického systému. O tom bude informovat pan ministr Blatný.

Zároveň ale platí, že i po svátcích bychom se měli držet těch jasných doporučení 3R, ale taky možná respekt a rozumný přístup. Ta odpovědnost je nakonec na každém z nás, abychom tu situaci zvládli. Já rozhodně bych rád, aby třeba moje dcera mohla brzy jít zpátky do školy, a myslím, že každý z rodičů. Tak k tomu může přispět i tím, že se chová zodpovědně a vede k tomu své děti.

Co se týče Čau lidi, mně přišlo zvláštní, že by se tam exkluzivně měly podávat informace. Nicméně pan ministr Blatný detaily strategie bude prezentovat zítra normálními oficiálními kanály, což nám dnes bylo sděleno. Já bych to bral jako uzavřenou věc.

Myslím, že ale strategie očkování musí být opravdu vázaná srozumitelnou, jednoduchou komunikací, a jako jakékoliv řešení epidemie nebo krize ta komunikace je důležitá součást. O tom se pravidelně na jednáních vlády samozřejmě bavíme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Ještě jenom doplňující dotaz. Pane vicepremiére, děkuji. Čekám, že jednou tam budete sám a budete si to i moderovat, protože vystupujete neuvěřitelně hodně, což je svým způsobem obdivuhodné. Ale jenom prosím řekněte, protože ta situace je skutečně vážná a vážnější než v řadě zemí, ano, některé jsou na tom hůře, ale jestli byl nějaký bod, jak chce vláda tu situaci řešit? Jestli jeden, dva body můžete říct. K čemu dojde, k jakému zpřísnění, k jaké změně? Protože jak chcete zastavit čísla, která jdou nahoru? Velice vám děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: To má samozřejmě vícero rovin. Co se týká těch čísel, tak znovu, i když ta čísla teď oscilují, chvíli nahoru, chvíli dolů, protože jak byly svátky, tak to na první pohled šlo dolů, to jsme byli trochu při zemi. Teď zase jenom musíme být trochu řekněme v klidu, protože to roste, protože lidé se tam nahrnuli. Ale důležité je to sledovat v nějakém, alespoň čtrnáctidenním horizontu a srovnávat to s ostatními zeměmi.

Je jasné, že pokud se více testuje, a my skutečně dnes hodně motivujeme pro testování a myslím si, že lidé budou čím dál tím více motivováni k testování, protože nepochybně přijde i situace s ohledem na výjezdy do zahraničí, možná i s ohledem na návštěvy určitých kulturních, sportovních akcí, že prostě lidé se budou muset testovat, aby prokázali to, že tu akci zvládnou, aniž by tam vzniklo určité riziko. Tak to samo o sobě s sebou nese pochopitelně i větší počet nakažených. Což ale neznamená, že tady v minulosti nebyli ti nakažení. Pouze když se více testuje, tak jsou více vidět.

Co samozřejmě nás zajímá, je to, do jaké míry se vlastně bude vyvíjet ten ekonomicko-společenský život s ohledem na sport, kulturu, s ohledem na služby, samozřejmě s ohledem obchod, maloobchod a tak dále, průmysl. Víte, že jsme udrželi průmysl. To považuji za naprosto zásadní a i nadále mohu všem slíbit, že v dané chvíli se ani na minutu neuvažuje o tom, že by se nějakým způsobem prostě omezila průmyslová výroba. Je to základ.

A není to zdaleka jenom pro ten průmysl a export a pro zaměstnanost. Je to samozřejmě i pro udržení nějaké úrovně mezd, a tím pádem i pro následující spotřebu, obchod a služby. Ale to, že se musí už začít uvažovat v jiném modu a že jednotlivé země i přicházejí k tomu, že pouze ti, kteří budou mít negativní test, se budou moci zúčastnit určitě akce, se domnívám, že je i cesta, která nás v nějaké překlenovací době, než se postupně budeme proočkovávat, nemine.

Samozřejmě, nesmí to být o tom, že budeme dělit lidi na dvě kategorie. Na ty takzvaně čisté a na ty, kteří třeba neměli možnost se proočkovat, nebo cokoliv jiného. Ale na druhou stranu, toto je určitá cesta, jakým způsobem udržet vůbec obchod a služby při životě. Protože, já ještě jednou zopakuji, dali jsme 250 miliard korun do podpory podnikatelů. To samozřejmě je nemyslitelné v tomto roce, že by se zopakovalo. Na druhou stranu je pravda, a za tím si musíme stát, že pokud ty provozovny budou zavřené, potom je samozřejmě kompenzovat musíme.

Takže je to hra o zdraví, současně hra o to, co si můžeme ještě ekonomicky dovolit, a samozřejmě je to také tanec na tenkém ledě s ohledem na svobodu jedinců. Protože samozřejmě do značné míry omezujeme pohyb a omezujeme prostě to, že někteří lidé jsou řekněme eliminováni v nějaké svobodě, minimálně pohybu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Z dnešní tiskové konference je to vše. Děkujeme a hezký večer.