Tiskové konference

27. 1. 202110:02

Tisková konference po mimořádném jednání tripartity, 27. ledna 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání tripartity. Nejprve bych o slovo chtěla požádat vicepremiéra pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych vás krátce seznámil s průběhem dnešní mimořádné tripartity, která měla jeden jediný bod, a to byla výstavba nového jaderného bloku Dukovany. Jak víte, jsme ve fázi, ve které Česká republika ještě nikdy nebyla. Udělali jsme značný posun v posledních několika měsících. Jsou připraveny smlouvy se společností ČEZ. Jsou připraveny modely financování, je připraven investiční model, je připraven model dodavatelský. Je připraven zákon, který je ve třetím čtení nebo těsně před třetím čtením a zahájily se notifikace na úrovní Evropské komise. A v současné době probíhá klíčové jednání ohledně takzvané zadávací dokumentace, přeloženo do češtiny ohledně zahájení tendru na výběr dodavatele.

Ta jednání jsou pochopitelně náročná. Je tam několik různých modelů, jakými k tomu přistoupit. My dnes máme s panem premiérem jednání se všemi zástupci, šéfy všech politických stran v rámci Sněmovny. Budeme chtít rovněž slyšet jejich názor. Abych řekl, jak bude probíhat ta procedura následovně. Bude to o tom, že společnost ČEZ, která je investorem, respektive Dukovany II, má připravenu zadávací dokumentaci a na základě – říkám orazítkování nebo souhlasu Ministerstva průmyslu a obchodu, který se vyjadřuje k bezpečnostním otázkám, může ČEZ následně vypsat vlastní tendr, čili jsme v úplném finále.

My jsme chtěli slyšet názor tripartity. Popravdě řečeno, tripartita si vyžádala toto jednání, abych byl úplně přesný. My jsme ho neiniciovali. Musím říct – a já bych poprosil potom i kolegy z tripartity, aby se k tomu samozřejmě vyjádřili – že jsem za dobu jednání tripartity ještě neviděl takovou shodu. Byla jednoznačná na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců. Vyjádřil se každý člen tripartity. Vyjádřili se i přizvaní k tripartitě. To znamená například Hospodářská komora a jasně zazněly dva názory.

První – pokračovat v rozjetém procesu, neoddalovat tendr a v blízké době ho skutečně zahájit. To je jedna věc. A druhá věc – nějakým způsobem neredukovat počet potenciálních dodavatelů. Dokonce to bylo tak jednoznačné, že tedy všichni se vyjádřili nechat všech pět potenciálních dodavatelů v rámci soutěže a pochopitelně bezpečnostní parametry zohlednit. Nicméně nikoliv na začátku tendru, ale buď v průběhu, nebo na konci toho tendru s jasným závěrem, a to takovým, že o co bude větší počet uchazečů, o to je větší šance snížit cenu celé investice, protože ta cena té investice samozřejmě je klíčovým parametrem pro výkup budoucí ceny elektrické energie, k čemuž je samozřejmě ještě velmi důležitý parametr ceny peněz, za kolik se bude půjčovat. Tak toto vlastně na všech těchto – řekněme – paralelních diskusích redukovat na absolutní minimum.

My to vnímáme tento názor s tím, že – a to bude poslední, co jsem dnes chtěl říct – jsme i vyzvali všechny členy tripartity, aby toto sdělení následně posunuli i na ostatní členy parlamentních stran, protože se domníváme, že toto by nemělo být zpolitizováno, zideologizováno. Mělo by to být na parametrech ekonomických, bezpečnostních a technologických tak, aby i příští vlády měly možnost bezproblémově pokračovat. Abychom docílili ad jedna bezpečnostních požadavků státu a ad dva abychom současně docílili toho, o co nám rovněž jde, a to je minimální výkupní cena elektrické energie, kterou ovlivníme minimálně z deseti procent veškeré energie České republiky cenu pro budoucí generaci.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Předseda Českomoravské komory odborových svazů pan Josef Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Přeji dobré ráno, děkuju za vaši účast a taky děkuju panu místopředsedovi vlády a panu premiérovi, že tuto mimořádnou tripartitu svolal, protože si myslím, že právě tripartita dlouhodobě se zajímá o českou energetickou soustavu, o budoucí energetický mix a samozřejmě o bezpečnost České republiky po všech stránkách. S výjimkou o té, o které hovoří služby, protože tyto zprávy my nemáme, nemáme k nim přístup, takže to je samozřejmě otázka vlády.

My celou dobu posuzujeme budoucnost České republiky, jaká bude. A my se obáváme toho, že nám tady hrozí, a pokud si dobře přečtete a pozorně si přečtete dokument, který se jmenuje Green Deal, neboli Zelená dohoda pro Evropu, tak tam najdete také pojem, který se jmenuje energetická chudoba. Neboli i Evropská unie v tomto dokumentu připouští, že se může stát, že obyvatelé Evropské unie nebudou mít dostatek prostředků na to, aby mohli své účty zaplatit.

První část. Druhá: Česká republika je suverénní zemí. Česká republika má právo se rozhodnout o tom, jaký bude její energetický mix, jak budeme v této oblasti bezpečnosti pro naše občany a pro naše firmy postupovat, a my si myslíme, že v této věci máme na to plné právo.

Jestliže se podíváme a děkujeme za podklady, obdrželi jsme stejné podklady, jaké obdrželi předsedové politických stran, a z nich jednoznačně vychází, že rozdílná cena je velmi zásadní věcí. Představme si situaci, že si chceme koupit auto. Máme pět dodavatelů toho automobilu, který my potřebujeme, a my vyrážíme z toho procesu rovnou dva, aniž bychom věděli, jakou konkrétní nabídku nám předloží. A my si myslíme, že není pro to důvod.

Jestliže navíc cena je tak zásadně rozdílná, že je více než čtyřnásobná, je v tom podkladu, který jsme obdrželi, tak je cena u jednoho dodavatele 2 200 eur za kilowatthodinu a je tam taky jiný dodavatel, který má 10 400 eur za kilowatthodinu. To je zásadní rozdíl. A jestliže my učiníme to, že zasáhneme ještě před tím samotným aktem výběru a snížíme počet těch nabízených, tak se nám může stát, že se přiblížíme k té horní hraně té ceny, a to by bylo krajně nevýhodné pro všechny, pro celou Českou republiku a její budoucí ekonomiku.

Navíc není možné podle našeho soudu se dobrovolně vyloučit z toho energetického mixu takového, jaký si představujeme, protože je tomu čtrnáct dnů, kdy hrozilo Evropě rozsáhlý blackout, a připustili regulátoři, že využili právě těch stacionárních zdrojů, ať už z uhelných elektráren, tak taky z jaderných zdrojů. Takže musíme si uvědomit, že míra nestability v přenosové soustavě může způsobit zásadní bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Ale nejen pro Českou republiku.

Navíc, my si myslíme, že tento tender pokud jej vláda vyhlásí, pokud bude probíhat, pokud vybere dodavatele, tak musí zohledňovat i silnou vazbu na český průmysl, české zaměstnance, protože je to mimořádná situace. Velmocí, které jsou schopny vyrábět tuto technologii, je málo. Česká republika k nim stále patří a my si myslíme, že je pro to vážný důvod.

A toho důvodu si myslíme, že je potřeba rozhodnout. My respektujeme zcela roli vlády. Samozřejmě otázka diskuse o globálních hrozbách je tak stejně důležitá jako o těch hrozbách bezpečnostních ve vztahu k občanům. To vláda musí rozhodnout i v diskusi s politickými stranami. Toto my neposuzujeme. My posuzujeme tu věcnou stránku. Ta, která se týká občanů, ta, která se týká České republiky a všech, kteří jsou a budou pod tímto rozhodnutím následně působit a žijí v České republice.

Takže za ČMKOS, ale také za Asociaci samostatných odborů mohu říct, že jsme pro to, aby byli pozváni všichni, všichni předložili nabídky a poté Česká republika rozhodla, vybrala seriózně podle všech kritérií, které se stanoví a má na to plné právo.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Jaroslav Hanák.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: Pane vicepremiére, dámy a pánové, příjemné dobré ráno. Já začnu heslem za podnikatelskou sféru. Vládo a politické strany, neodkládejte rozhodnutí a vyhlaste soutěž na nový jaderný zdroj Dukovany. My jsme tuhle výzvu poslali všem předsedům politických stran, poslali jsme ji předsedovi vlády a členům vlády a kvůli tomu jsme požádali o svolání dnešní tripartity.

Jak říkal kolega Středula, málokdy se stává, že je taková shoda zaměstnavatelů, podnikatelů, odborů, případně i hostů tripartity, jako je Hospodářská komora, a dalších speciální hostů. Jednoznačně jsme se shodli, že chceme, aby se rozhodnutí neodkládalo. Chceme, aby se stavěla jaderná elektrárna. Říkáme nahlas, že jádro je bezemisní zdroj, a věřím, že tohle vláda prezentovala v Bruselu a má to obhájeno vůči Rakousku, Německu a zeleným expertům, který nepřejí jádru.

My víme a já za český průmysl říkám hrdě: My umíme pracovat v této oblasti, my máme zkušenosti s výstavbou jaderných zdrojů. Naše jaderné zdroje jsou bezpečné, a navíc na rozdíl od řady zemí ve světě máme i kvalitní lidský kapitál, který nám chrlí naše vysoké školy v oblasti techniky.

Je to hi-tec zdroj. Samozřejmě zájemců je pět. Zájemců je pět, kteří staví někde. Podklady jsme dostali a víme o nich a trváme, aby byla využita možnost všech pěti zájemců, protože cílem je, aby byla odpovídající cena a kvalitní výstavba jaderného zdroje v České republice. Musíme myslet na soběstačnost a samozřejmě cenu energie pro budoucnost. Bez kvalitní energetiky nemůže být kvalitní průmysl. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Prostřednictvím videokonference se k nám připojil i prezident Hospodářské komory, pan Vladimír Dlouhý.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory: Dobrý den. Děkuji a srdečně vás zdravím přes videokonferenci. Jen prosím o potvrzení, že jsem slyšet.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, ano jste.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory: Děkuji. Hospodářská komora děkuje za přizvání na dnešní jednání tripartity i na tuto tiskovou konferenci a jsem za Hospodářskou komoru oprávněn sdělit následujících pět bodů:

Za prvé. Potřebujeme další jaderný blok. Je to správné řešení. Je to správné řešení z energetického, bezpečnostního i environmentálního pohledu.

Za druhé. Pokud chceme další jaderný blok, tak ho chceme postavit co nejlevněji. S co nejlevnějšími následnými cenami elektřiny, maximálně spolehlivý a při co s největším zapojením českého průmyslu, jak ve výstavbě, tak v následném provozu a údržbě.

Za třetí. Znamená to, že v současné době považujeme za nejvýhodnější pokračovat ve výběrovém řízení tak, že je přizváno všech pět potenciálních zájemců, kteří dosud projevili zájem se zúčastnit. Jakékoli zúžení jen na tři zájemce, případně kompromisní řešení tři plus dva, povede k vyšším nabídkovým cenám, a tedy k prodražení celého projektu, jak už zde dnes zaznělo.

Za čtvrté. Toto říkáme samozřejmě bez znalosti informací o bezpečnostních rizicích, na která upozorňují zpravodajské služby. Chtěl bych vám říci, že jsme pouze před vyhlášením první fáze tendru a po následných dvou až třech letech nastane teprve ta rozhodující fáze výběru konečného koncorsiálního dodavatele. A tam se teprve bude rozhodovat. A tam bude případně daleko účelnější vzít skutečně bezpečnostní rizika v úvahu.

A konečně za páté. Platí, že i při omezeních, která si nepřejeme, ale kdyby byla přijata, tři plus dva nebo tři plus nula, že někoho rovnu vyloučíme, tak vždycky nakonec, těmi konečnými dodavateli budou koncorsia, kdy ruské a čínské firmy se v té či oné formě subdodavatelské formě budou účastnit.

Dále platí. Pokud nepostavíme další jaderný blok, vystavíme se do většího bezpečnostního rizika, závislosti na dovozu plynu, a to především ruského. A konečně platí: Zatím skutečně, prosím, postupujme profesionálně, s ohledem na technické, ekonomické a celospolečenské souvislosti, kde zásadní význam má co největší zapojení českého průmyslu.

Těchto pět bodů považovala Hospodářská komora dnes sdělit a já věřím, že budou vzaty v úvahu i při dnešním odpoledním politickém jednání. Děkuji za pozvání a za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. A za Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu se k nám připojil i Vladimír Budinský.

Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu: Dobrý den, já věřím, že mě také slyšíte.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, slyšíme i vidíme.

Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu: Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu reprezentuje firmy, které dnes těží uhlí v České republice. My respektujeme závěr uhelné komise, která stanovuje konec využívání uhlí v České republice na rok 2038.

Aby v roce 2038 bylo možné nahradit dnes 40 45 procent energie, která je dnes vyráběna z uhlí, novou energií, čistou, bezemisní, pak je jednoznačně nutné, aby byly bezodkladně zahájeny přípravy na tendr a následně na výstavbu nového jaderného zdroje a následně pravděpodobně ještě dalšího jaderného zdroje v Temelíně. Nelze nějak otálet, nelze to již dál odkládat.

My jako Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu respektujeme tento termín. Dali jsme dnes na náš twitter podporu, kterou tady vyjádřil pan ministr Havlíček. Plně se ztotožňujeme se závěrem dnešní tripartity a já tady hovořím nejenom za ZSDNP, za náš zaměstnavatelský svaz, ale my jsme členy tripartity prostřednictvím Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. A naše konfederace zaslala vládě dopis, ve kterém podporuje pokračování a neotálení v tom výběru.

Souhlasím s panem prezidentem Dlouhým, že ten výběr by neměl být omezován, zužován. Samozřejmě větší soutěž znamená lepší ceny a lepší nabídku. Chci jen říct z našeho prostředí, že uhelná země, jako je Polsko, připravuje výstavbu nové jaderné elektrárny. Rumunsko, které je velice závislé na těžbě uhlí, připravuje dva nové bloky jaderných elektráren. Toto řešení je z hlediska energetiky optimální.

Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. Dotazy, prosím. Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Hezké dopoledne, možná pane ministře, možná všichni pánové, to, že některé opoziční strany dlouhodobě kritizují zapojení Ruska a Číny, to je všeobecně známý fakt. Očekáváte, že po tom, co jim řeknete ty argumenty, že nějak rázem otočí? Že najednou přistoupí tedy na tuto vaši variantu? Řeknete jim něco nového, na základě čeho by se měli rozhodnout jinak než to, co říkají dlouhodobě?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ono to nemusí být úplně nové, ale podstatné je to, že doposud jsme to řešili na té odborné úrovni. To znamená, všechny politické strany měly ve Stálém výboru pro jádro, a mají, svoje členy. Vzhledem k tomu, že ale výbor pro jádro má i ostatní odborníky, došlo tam k jednoznačné shodě, dali jsme to na tu politickou úroveň minimálně diskusní, dnes to není o rozhodování. A protože si myslím, že je fér ukázat všechny aspekty nejenom toho bezpečnostního, ale i toho ekonomického charakteru, tak jsme poslali všem šéfům stran zjednodušený pohled na ekonomiku, který si myslíme, že nebyl ještě dosud prezentován, byť v těch odborných místech se o těch číslech ví.

A to je nesmírně důležité. My jsme ukázali, za kolik stavěly všechny potenciální dodavatelské firmy srovnatelné projekty, bavíme se o 1 200 megawattech, v posledních letech. Vyčíslili jsme všechny projekty, ukázali jsme konsorcia a ukázali jsme i cenu, za kterou se stavělo. A co je zcela zásadní říct, ta cena se pohybuje od řádově 2 300, 200 eur za kilowatt až po 10 400 eur za kilowatt. To je to, co zde říkal pan předseda Středula. To znamená, je tam až čtyřnásobný rozdíl. Zajímavé je to, že i jedna firma třeba měla rovněž rozdíl třeba 1,5násobku atd., až dvojnásobku.

Fakticky tím chceme ukázat to, že ta cena není dopředu nikde nalinkovaná a že do značné míry vychází ze samozřejmě teritoriálních náležitostí, technologických atd., je tam celá řada aspektů, ale nepochybně i z ceny konkurenční. To znamená, my chceme na tomto demonstrovat, že dává smysl v té první fázi udělat maximální počet uchazečů, a pak samozřejmě je otázka toho, jakým způsobem budeme postupovat dále.

Ale my neohrožujme bezpečnostní zájmy. My respektujeme a akceptujeme to, co je dnes definováno ze strany složek. Na druhou stranu my jenom říkáme: Akt jakéhokoliv případného vyřazení můžeme udělat kdykoliv a neberme si dnes tu možnost nasmlouvat dobrou cenu. Jinak nastane, a může nastat a je to hrozba, model B, a to je takový, že cena bude příliš vysoká, to znamená, bude se více blížit těm 10 000 eur za kilowattu, což by znamenalo, že příští vláda bude v obrovských kleštích charakteru toho, že jí nebude vycházet ta výkupní cena, kterou my jsme nastavili tak, aby byla optimální, abychom zde pro příští generaci připravili dobrou výkupní cenu elektrické energie.

A v tu chvíli by případná příští vláda mohla rozhodnout negativně a my fakticky říkáme: Dnes to není o tom, jestli to budou tři čtyři nebo pět subjektů. Dnes je to mimo jiné i o tom, nebo v těchto následujících dnech a týdnech, jestli se vůbec bude stavět jádro, nebo ne. Protože jedna věc je politická deklarace a druhá věc je ekonomika. Takže to je třeba vnímat a já bych takto to chtěl představit všem šéfům politických stran a samozřejmě budeme chtít slyšet jejich názor.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Hanák chtěl doplnit.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom doplním. Je potřeba si uvědomit, že nejenom vláda, protože to má v programovém prohlášení, ale shoda sociálních partnerů, podnikatelů a zaměstnavatelů by měla politické strany zajímat. My je živíme. My vytváříme hodnoty. Průmysl, doprava a logistika dělá přes 40 procent HDP. Je tam 1 700 000 zaměstnanců, takže jde i o jejich budoucnost. V této oblasti průmyslu pracuje řada lidí, máme s tím obrovské zkušenosti. A jestli někdo si myslí, že bez jádra zvládneme Green Deal, tak si myslím, že je špatný politik a do politiky nepatří.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já bych k tomu měl poznámku, že my nevedeme politickou diskuzi na jednání tripartity, ani mezi sebou na bilaterální úrovni, ale věcnou. My nevíme, jaká bude politická situace v Evropě a ve světě v roce 2038, kdy se předpokládá dostavba. Bude možná úplně jiná, bude daleko klidnější, všechny země budou přátelské a budou mít jasný mírový proces za sebou a nebude bipolární rozdělení takové, jako ho známe z dnešních dnů.

My ale potřebujeme, aby si politici sedli nad věcnými argumenty. Nad tím, co může ohrožovat a nemůže ohrožovat Českou republiku. Česká republika totiž nemá takový možný přístup k obnovitelným zdrojům jako třeba jiné země. My nemáme vodní zdroje na výrobu elektřiny z vody, jako má třeba Rakousko nebo Slovensko, my nemáme geotermální energie, abychom ji mohli použít. My nemáme moře, abychom mohli mít větrné ostrovy, které jsou zdůrazněny v dokumentu s názvem Green Deal. Česká republika musí řešit svou vlastní energetickou koncepci a ta je založena dlouhodobě na jaderném zdroji. A v tomto případě si myslíme, že je to fér.

My jsme ztotožněni s tím, že se budou uzavírat zdroje tepelné, které jsou založeny na primárním zdroji v podobě hnědého uhlí. Ale abychom si rozkolísali energetickou soustavu, to je extrémně nebezpečné. My jsme součástí evropské energetické soustavy, ale to co se odehrálo před těmi čtrnácti dny – stačily sekundy na to, abychom si zažili po dlouhé době blackout i v České republice. A myslím si, že v tu chvíli bychom si hodně uvědomili, jak je to citlivá záležitost.

Takže my bychom chtěli, aby politické subjekty se primárně bavily o té věcné stránce, o tom, co se v té věci dá udělat, jak posoudit, jaké dát do tendru třeba ještě další požadavky, třeba v souvislosti i s tou bezpečností z pohledu globálního světa, to určitě. Je ale taky fér, aby se v tom zohlednily i technologie, na kterých se pracuje, protože ty technologie mohou ještě vylepšit celý ten budoucí design, a to bychom byli moc rádi. A samozřejmě je to také o té budoucí ceně.

Ale pokud něco je teď pro nás důležitého, tak je ta věcná stránka diskuse, to, abychom my si zajistili svou energetickou alespoň vyváženost, pokud ne přímo nezávislost, a to bude nesmírně důležité. A že se do té doby, než se vybere dodavatel, odehraje mnoho lobbingu, to jsme si vědomi i historicky. To se tady odehrávalo a odehrávat bude. Ale my bychom chtěli, aby česká vláda udržela věcnou diskusi do poslední chvíle a poté rozhodla i se zohledněním věcí, které ale my jako sociální partneři k nim přístup nemáme, to znamená zprávy služeb, a věřím tomu, že budoucí vláda rozhodne v tomto opětovně věcně se zohledněním všech těch věcí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotaz, Český rozhlas. 

Jana Magdoňová, Český rozhlas: Dobrý den, vy tady všichni zmiňujete, že budete zohledňovat bezpečnost, že je to důležitý aspekt v tom celém tendru. Na druhou stranu říkáte, že chcete přizvat všech pět uchazečů. Zpravodajské služby nebo pracovní skupina při Ministerstvu vnitra, ve které jsou zpravodajské služby, je tam NÚKIB, je tam Ministerstvo zahraničí, jasně řekly, že Rusko a Čína jsou bezpečnostní hrozbou v tomto tendru, i včetně konsorcia. To znamená, my budeme teď zvát všech pět účastníků, i když víme, že Rusko a Čínu potom vyloučíme, protože budeme následovat doporučení zpravodajských služeb, to bezpečnostní doporučení? To je jedna otázka. Druhá otázka je, že podle vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla nebudou mít dopady na cenu nepřizvání všech uchazečů. Je to vládní zmocněnec pro jádro a ten tvrdí, že vaše argumenty jsou vlastně liché, to, co tady říkáte. Tak bych chtěla vyjádření tady k tomuto. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já můžu začít tou druhou otázkou, která je samozřejmě důležitá. Vy jste to neřekla správně úplně, nezlobte se. Zásadní vliv na cenu, prosím pěkně. Takhle zněla ta otázka, kterou dostal od paní poslankyně Langšádlové. A ten zásadní vliv, nebo jakýkoliv vliv, se logicky musí posuzovat na základě dvou klíčových aspektů: Aspekt ceny, to znamená té vlastní investice, a za B ceny peněz.

A teď, a to je nesmírně důležité, co teď řeknu: Za předpokladu, že by se stavělo tak, že by cena peněz byl vyšší, to znamená, že by tam stát dával méně zdrojů, anebo že by tam ČEZ dával své vlastní zdroje, které si třeba cení více, což je logické, nebo by si je dokonce půjčoval na trhu, tak v tu chvíli je pravda, co říká pan Míl. V tu chvíli by ten dopad na celkovou výkupní cenu ve vazbě na vlastní stavbu byl malý, minimální, nebyl by zásadní.

Naším cílem je přesně pravý opak. To znamená půjčit tam peníze ze státu za minimální úrokovou sazbu, v tuto chvíli diskutujme s Evropskou komisí, jaká bude, připusťme, že to bude někde okolo dvou procent, a jsme připraveni jít až na sto procent financování. Ještě jednou až na sto procent financování.

Co by to tedy potom vlastně znamenalo? Že ten tzv. průměrný vážený náklad na kapitál, který se vypočítává z ceny peněz, které tam dá stát jako půjčku, a z ceny peněz, které tam vloží ČEZ, by se zminimalizoval. A v tu chvíli pracujeme s variantou, že tento vliv by byl naopak velký. Myslíme tím vliv té stavby. To znamená, zmenšoval by se vliv ceny peněz, logicky, protože by byly levné, a zvyšoval by se vliv té stavby. A to je naší ambicí.

My dokonce říkáme, že kdybychom neudělali tento krok, tak se to nikdy nepostaví. Protože pak by ta cena peněz byla opravdu vysoká, rozhodla by, stejně jako když si děláte hypotéku a byla by vysoká cena peněz, tak to třeba zněkolikanásobí tu stavbu v horizontu třeba těch 60 let. Ale my jdeme přesně opačnou cestou a v tomto případě je zřejmé, že ten vliv tam prostě bude. Teď můžeme se bavit, jestli by byl třicetiprocentní, čtyřicetiprocentní a tak dál, záleží na tom, jaká nakonec cena těch peněz bude. Takže to si myslím, že je velmi důležité.

No a ta první otázka, která byla, tady už na ni padla odpověď. My chceme maximálně otevřenou soutěží docílit maximálně možného snížení cen. My nebudeme přesvědčovat nikoho, ani dodavatele z Ruska, ani dodavatele ze Spojených států, z Francie, a budeme jim tvrdit, buďte tak hodní a prosím, přijďte do tohoto tendru. My jsme sebevědomá země, stavíme tady jednu z největších staveb, která se tady kdy dělala, a předpokládáme, že je na svobodném rozhodnutí každé země, respektive každého subjektu, se toho zúčastnit či nikoliv.

Pokud si dnes někdo vyhodnotí situaci tak, že se mu to nevyplatí, nechť se nehlásí do toho tendru. Ale naší povinností je umožnit to, aby se do toho tendru přihlásili. A současně říkáme všem a říkáme to dopředu, že budeme plně respektovat požadavky bezpečnostních služeb. To je soutěž toto, nic jiného.

Jana Magdoňová, Český rozhlas: Tak já bych se tedy ještě doptala na tu…

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Hanák by chtěl doplnit.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já jenom, otázka číslo 1: Samozřejmě, že chceme, aby bylo v soutěži pět, jak říká pan vicepremiér. Má to logiku. My hájíme ekonomiku, cenu, my hájíme práci našich lidí, práci našich firem, a jenom pět firem může vybojovat nižší cenu. Bod B. My nejsme politicky závislí, my jsme mimo politickou sféru a bezpečnost nás, nejsme informováni, z toho pohledu je podnikatelská sféra přesvědčena, že pět ano. A kdo bude v konsorciích, asi neví ani ty zpravodajské služby.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Středula.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já jednu poznámku, na kterou nemám odpověď a ani mít nemohu. A to je, jaký je rozdíl mezi Českou republikou dneška, která má jaderný zdroj VVR, ruský jaderný zdroj, ruskou technologii doplněnou o zabezpečovací zařízení společnosti Westinghouse – to bylo poprvé v historii, kdy se tyto technologie propojily – a Českou republikou budoucnosti s nějakým jiným zdrojem?

Neumím to říct, určitě ale je to možná taková nápověda i pro pana místopředsedu vlády, ale já se tuto odpověď nikdy nedozvím, protože nejsme ani s kolegou Hanákem těmi, kteří jsou cílovou osobou, která může tyto zprávy číst. Takže rád bych slyšel i tento rozdíl, ale ten zásadní rozdíl je v budoucnosti České republiky.

Opravdu to je zásadní diskuse a ta politická, neboli ta, která souvisí s tou vaší otázkou, tak ta bude stále otevřená, ta nebude nijak ovlivněná. Na tu bude mít plné právo rozhodnout vláda v těch následujících obdobích i prostřednictvím svého akciového podílu ve společnosti ČEZ a těch subjektech, které jsou k tomuto účelu zřízeny.

Takže my se tady neobáváme toho. Musím říct ale, že historicky velvyslanci jednotlivých zemí, které tady působí v České republice, tak i při všech těch aktivitách tohoto typu, to znamená, ať už to při stavbě nebo dostavbě temelínských zdrojů či při prvním tendru, tak byli velmi aktivní a všichni svými nástroji velmi lobbovali za ty své projekty. Takže v tomto případě budeme pod tím tlakem, je to logické, je to očekávané, ale Česká republika je zemí suverénní a to rozhodnutí musí také suverénně přijmout.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory: Prosím, mohu za Hospodářskou komoru se také krátce vyjádřit?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Určitě.

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory: Já bych rovněž chtěl zdůraznit na dotaz paní redaktorky, že jsem jasně řekl, že své prohlášení činím bez znalosti informací, které poskytují zpravodajské služby. Jak už říkali kolegové, my je prostě nemáme a nemůžeme je v tomto okamžiku brát v úvahu. Jinak platí všechny ostatní věci, které zde byly řečeny. Já jsem pamětník, já jsem spolurozhodoval o dostavbě prvních dvou bloků Temelína. Já si pamatuji lobbing ze všech stran, pamatuji si velmi složitá období a vím, že toto všechno je ještě před námi.

A krátká poznámka ještě k dotazu pana redaktora před tím. Myslím, že to byla Česká televize. Já kousnu trochu do kyselého jablíčka. Já mám obavy, že tyto jistě relevantní připomínky zpravodajských služeb jsou těmi, kteří nechtějí stavět žádný jaderný blok, ale současně nemají odvahu to říct nahlas, tak jsou někdy využívány k tomu, aby odložily, případně úplně zamezily rozhodnutí vládě o jaderném bloku, přijmout nějaké kroky.

A znovu opakuji, domnívám se, teprve po dvou až třech letech teprve nastane to skutečné období, kdy budeme muset natvrdo rozhodnout a případně i někoho vyřadit, bude-li to z bezpečnostního hlediska nutné. A potom si ale musíme postavit otázku, protože kolega Středula má pravdu, že my prostě nemáme takové zázemí pro plné využití obnovitelných zdrojů jako mnoho jiných zemí, tak si musíme položit otázku, co je větší závislost? Postavit jaderný blok a dovážet jaderné palivo, nebo být stoprocentně závislí na ruském plynu? Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě dotaz, doplňující?

Jana Magdoňová, Český rozhlas: Je to doplňující dotaz k té odpovědi na mou otázku ohledně financování. I kolega z Reuters se vlastně ptá na podobnou věc. Vládní zmocněnec říká, že počet uchazečů nemá zásadní vliv na cenu. Vy jste mluvil o ceně peněz pro financování. Jak souvisí cena peněz pro financování s počtem uchazečů?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: To samozřejmě souvisí, protože já jsem se snažil říct, že výkupní cena je závislá na zejména dvou faktorech, a to je cena té stavby a za B cena financování. A chtěl jsem říct, že o co je vyšší cena financování, o to menší vliv na výkupní cenu má cena té stavby, zjednodušuju to hodně. Takže bychom opravdu mohli říct, že cena té stavby nebude mít rozhodující vliv za předpokladu, a je to v té krásné, tzv. modré tabulce, která koluje všude, kdy by byla cena financování dražší.

A znovu říkám, naším cílem je udělat cenu minimální, to znamená cenu financování, která by se pohybovala někde na úrovni třeba dvou tří čtyř procent, záleží na tom, jak se domluvíme s Evropskou komisí, a tam už je jednoznačné, a opět to z toho vyplývá, že ta cena té stavby tam sehrává významnou roli. Kdybych to vzal úplně do extrému a byla cena financování nula, tak tam sehrává skoro poloviční, skoro poloviční vliv to má.

A druhá věc je samozřejmě ta, že tím pádem ta vysoutěžená cena, o co bude menší financování, myslím tím cena financování, bude mít větší vliv. A jenom si musíme zodpovědět na to, jestli pět uchazečů, čtyři, tři, dva nebo jeden, protože to může být v nějakém konsorciu, bude mít vliv na tu cenu, nebo ne. A to je to, co jsme říkali zpočátku a ukazovali jsme, že ten rozdíl těch různých firem, dokonce i jedné firmy, je různý s ohledem na to, jaká tam byla konkurence. Tak to přeci vidíme z těch minulých projektů.

Kdybych to chtěl hodně zbagatelizovat, tak bych řekl, že to je ekonomická matematika prvního ročníku střední školy. O co je větší konkurence, o to bude pravděpodobně nižší cena. My jsme to zdokladovali mimo jiné i právě pro jednání s těmi politickými šéfy jednotlivých stran v tom, že jsme ukázali všechny ty stavby a ukázali jsme, jak tam dávali ty ceny. Jak nám může někdo vysvětlit, že někde dá cenu 2 500 eur a někde dá cenu 10 400? A můžeme si říct, kdy je ta cena 10 a kdy je ta cena 2,5. A my říkáme, že jedním z výrazných faktorů toho, aby byla nižší, je počet těch konkurentů. Já myslím, že to je úplně jednoznačné.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě dotaz, doplňující, další?

Jana Magdoňová, Český rozhlas: Už jenom poslední, slibuju. Z toho tedy, co říkáte, tak záleží, kdo všechno bude financovat teda dostavbu těch Dukovan. Že stát v tom bude mít velkou roli. Chápu tedy dobře, že vy říkáte až sto procent bude platit stát, že stát to celé postaví za vlastně minimální úrok? Protože jestli se nemýlím, tak dřív se mluvilo o tom, že se cena za tu stavbu rozdělí mezi stát a ČEZ. Takže teď je to nová věc, že by to celé stavěl stát?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, je to nějaká maximální možná míra, není to definitivní a my jsme říkali, a v tom máte absolutní pravdu, že 70 procent bude financovat, financovat to bude vždycky samozřejmě investor. Ale bude to financovat ze dvou zdrojů: Za A z půjčky státu, a to jsme říkali, že by bylo na úrovni 70 procent, a za B z půjčky akcionářů, respektive z vkladů do vlastního kapitálu, protože společnost ČEZ Dukovany II je vlastněna společností ČEZ a ta by tam vložila těch 30 procent.

A celá ta diskuze dnes je o tom, aby se to úroková sazba zvážila, zjednodušeně řečeno, a vytvořil se z toho jednotný úrok. Říká se tomu průměrný vážený náklad na kapitál. A za předpokladu, že by těch 30 procent vycházelo draze, o čemž rozhodne znalecký posudek a do značné míry i chování investora, tak stát je připraven, aby snížil výkupní cenu, protože to je tím cílem, tam dát nikoliv třeba 70, 80, ale i 100 procent.

To znamená ano, stát říká, že za předpokladu, že to pomůže výkupní ceně, tak jsme připraveni to financovat ze 100 procent. Tím pádem se dostaneme na nízkou úrokovou sazbu, odsouhlasí-li nám to Evropská komise. V tu chvíli cena té stavby je nesmírně důležitá a nemůžeme říct ani omylem, že rozhodne cena peněz. Ta by rozhodla, kdybychom tam dávali více cizích zdrojů. V tom máte absolutní pravdu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud už žádný další dotaz není a nikdo nechce nic doplnit, tak děkujeme. To je konec tiskové konference. Hezký den.