Tiskové konference

1. 2. 202116:13

Tisková konference po jednání vlády, 1. února 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych chtěla o slovo požádat vicepremiérku a ministryni financí Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abychom vás seznámili s výsledky jednání vlády. Nejdřív takzvaná covidová vláda.

Jménem Ministerstva financí jsem si řekla o mandát vydat rozhodnutí o prominutí DPH na vyjmenované ochranné prostředky. Zejména se jedná o respirátory FFP2, KN95 nebo N95, které mají buď stejnou, či vyšší filtrační účinnost. Přesně se to jmenuje filtrační polomasky, respirátory a tak dále, splňující tyto parametry

 Je to přesně specifikováno v rozhodnutí o prominutí DPH, které jsem bezprostředně po vládě podepsala, takže v tuto chvíli se distribuuje. Byť jsem ho dnes podepsala, tak účinnost jsem po dohodě se svazy a komorami, které mě požádaly, abychom účinnost nastavili až od 3. tak, aby si prodejci mohli nastavit svoje systémy nově. Takže bude účinnost od 3. ale zase do 3., to znamená, aby to bylo přesně dva měsíce.

Je to rozhodnutí, které jde nad rámec práva Evropské unie. To zcela otevřeně tady přiznávám. Nicméně jsme v mimořádné době, která si žádá mimořádné věci. Nebudeme první zemí Evropské unie, která přistoupila k takovémuto závažnému kroku.

A já využívám tohoto místa a vyzývám, vyzývám všechny výrobce a všechny maloobchodní prodejce, zejména potom obchodní řetězce, aby si neponechali tuto výhodu, kterou získají prominutím DPH ve svých maržích, ale aby ji promítly do ceny pro konečného spotřebitele. Aby důchodci nebo rodiny s dětmi nebo jiní lidé, kteří jsou sociálně slabší a nemají takové příjmy, prostě nepocítili, nebo pocítili naopak to, že budou tyto prostředky ochrany, tak nezbytné, bude o tom mluvit i ministr zdravotnictví, aby byly prostě levnější a na trhu dostupnější.

Je to jediné, co jsme mohli v tuto chvíli udělat. Žádná jiná dohoda, cokoliv možného není. Chováme se v souladu i se soutěžním právem, takže mi nezbývá než apelovat a vyzvat je všechny, aby takto učinili. A věřím, že zákazníci toto zavnímají a budou sledovat kdo tak učinil, či nikoliv.

Další bod, který se týkal covidové agendy, byl z dílny ministra zemědělství, kdy Ministerstvo zemědělství navrhlo realizaci druhé výzvy dotačního programu Agricovid Potravinářství, který vlastně byl spuštěn už 1. 12. 2020 v souvislosti s podzimní vlnou.

A tento program bude mít druhou výzvu, to znamená, že pokračuje. Pokračuje až do 28. 2. 2021. Zacílení této dotační podpory zůstává do oblasti potravinářských a zemědělských podniků, jejichž produkce směřuje do oblasti veřejného stravování a, a tady prosím pozor, také nově na trhy a tržnice. Zohlednilo se vlastně to, že jsme zavřeli nově i trhy, tržnice, a chceme, aby mohli využít tito lidé, tito podnikatelé, kteří tímto byli postižení, za což se jim dodatečně omlouváme, tak aby mohli využít tohoto dotačního programu.

Neznamenalo to žádné navýšení prostředků státního rozpočtu. Na tento program byly v loňském roce na podzim alokovány tři miliardy ze státního rozpočtu do rozpočtu Ministerstva zemědělství a v rámci této alokace budou prostředky na program hrazeny a využity.

Co se týče dalších bodů, které se týkají necovidové agendy, tak to už nechám na svých kolezích, kteří stojí vedle mě, aby je blíže přiblížili. Velká část necovidové vlády se týkala projednání výsledků jednotlivých kontrol NKÚ, případně projednání informací o tom, jak byla plněna opatření ze strany NKÚ. Účasten byl, připojen byl na jednání i pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, který nás s těmito výsledky seznamoval, a poté se vyjadřovali jednotliví rezortní ministři.

V tuto chvíli děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně spravedlnosti paní Marie Benešová.

Marie Benešová, ministryně spravedlnosti: Dobré odpoledne. Tak pokud jde o moji agendu, tak dnes vláda schválila důležitý protikorupční zákon, a to o ochraně oznamovatelů, včetně tedy doprovodného změnového zákona, takže dva vedle sebe.

Jsme vlastně první zemí v rámci Evropské unie, která přistoupila jako první k této transpozici. Jedná se o transpozici směrnice o ochraně oznamovatelů, kterou jsme tedy zakomponovali do návrhu zákona, který dnes byl schválen.

Cílem tohoto zákona je zajistit ochranu širokému okruhu osob vykonávajících práci v soukromém i veřejném sektoru pro případ, že oznámí protiprávní jednání, o kterém se dozvěděli v souvislosti s prací.

Má to především tedy ty účinky, že ochrání zaměstnance před odvetnými opatřeními. Právo na přiměřené zadostiučinění je tam a povinnost pro povinné subjekty zavést vnitřní oznamovací systém a další náležitosti pro jeho řádné fungování.

Způsoby oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a uveřejněním. Potom zakotvuje přestupky, přechodné ustanovení a účinnost. Návrh upravuje postupy pro přijetí a vyřizování oznámení.

Mám za to, že se nám podařilo celkem rychle dospět ke konsensu. Byly tam ještě určité pozměňovací návrhy z různých ministerstev. Já sama jeden takový podávala. A v podstatě jsme od minulého zasedání vlády vyladili tento zákon tak, že už v podstatě neměl rozpor.

Takže jsem ráda, že se podařilo tento zákon předložit. Budu se zasazovat v Parlamentu, aby byl přijat ještě v tomto volebním období. A myslím si, že nám velmi tedy pomůže v boji s korupcí.

To je z mé strany asi všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká našeho rezortu, tak jsme jednak předložili aktualizaci ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví, které se týká vstupu do České republiky. Toto upravené opatření bude platit od 5. února a je to reflexe toho tzv. evropského semaforu, který určuje vždy přesně, jaká opatření je potřeba naplnit, jaké testy je potřeba provést a podobně, pro občany, kteří přijíždějí do České republiky ze zemí s různým rizikem – od nízkého až po velmi vysoké.

Rovněž jsme vládě předložili informaci o dosavadním průběhu očkování, tak jak si vyžádala, a má nyní týden na to, aby se s ním seznámila a vzala ho na vědomí, případně připomínkovala do příštího jednání.

Rád bych zde připomněl také to, co považuji za velmi podstatné, koneckonců, paní ministryně financí už o tom hovořila, a díky opatření, které Ministerstvo financí přijalo, bude nyní ještě jednodušší se vybavit potřebnými respirátory typu FFP2, případně KN95 a připomínáme naše stávající výrazné doporučení na nošení těchto respirátorů, ideálně při jakémkoliv styku s ostatními osobami, zejména potom v rizikových situacích, kam patří zejména hromadná doprava, případně obchody a podobě. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministr zahraničních věcí, pan Tomáš Petříček.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych ještě rád doplnil pana ministra Blatného s detaily, co se týče opatření, které bude mít vliv na podmínky pro cestování do České republiky.

Chtěl bych zdůraznit, že my musíme reagovat na šíření nových mutací koronaviru, stejně jako například Francie, Belgie či další evropské státy. Co se týče těch nových opatření, která budou platit od 5. února, tak pro země, které jsou nízkorizikové, tak tam se nic nemění. Nicméně v tuto chvíli žádná evropská země do této kategorie, s výjimkou Vatikánu, nespadá.

Pro takzvané oranžové, neboli středně rizikové země, tak se zavádí povinnost testu před cestou do České republiky. Test musí být ne starší než 48 hodin. A umožňuje se jak antigenní, tak PCR test.

V případě červených zemí, tak tam kromě stejné povinnosti, tudíž testu před cestou do České republiky, tak je nutné udělat si druhý test, který je možné udělat do pěti dnů od přicestování. V tomto případě ten druhý test nicméně by měl být již PCR test.

Nově ale vzniká také kategorie zemí s velmi vysokým rizikem. Tam ten režim bude obdobný, jako byl zaveden již koncem loňského roku v případě Velké Británie. A tudíž povinný test před cestou do České republiky, v tomto případě pouze PCR test, poté karanténa a až teprve po pátém dni v karanténě si člověk může udělat druhý test, který mu umožní karanténu ukončit. Nicméně i nadále má potom ještě dalších pět dnů povinnost nosit respirátor minimálně třídy FFP2.

Z tohoto opatření jsou některé výjimky, které byly již platné v minulosti, zejména co se týče mezinárodní dopravy, tranzitu či pendlerů nebo osob, které třeba jezdí za střídavou péčí za hranice. A v tomto směru Česká republika, stejně jako další státy Evropské unie, reaguje na to, že nové mutace jsou více rizikové, rychleji se šíří, mohli bychom tak čelit agresivnější vlně pandemie. A i proto také třeba Evropská rada nebo Rada EU doporučila přijmout taková opatření pro cestování. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A dotazy. Česká televize, prosím.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den. Já bych měla několik dotazů. Jednak důvod, proč nakonec dnes vláda neprojednávala závěry Uhelné komise, jestli bych mohla poprosit komentář.K paní ministryni financí, co se týče DPH, pochopila jsem to správně, že budou osvobozeny i nanoroušky? Tak jestli to tak je, jestli to spadá do té kategorie osvobození od DPH, i co se týče roušek. A jestli třeba neuvažuje vláda o nějaké distribuci respirátorů seniorům nějakým způsobem. To je jedna věc. A potom pana ministra Blatného co se týče AstraZenecy. Protože pan Prymula uvedl, že v té skupině nad 55 let je účinnost nižší a že by se o tom mělo debatovat, tak jestli ta debata na úrovni vlády proběhla, nebo proběhne? Co vy sám si myslíte o AstraZenece a o té vyšší věkové hranici? Protože pokud by nebyli očkováni ti starší AstraZenecou, tak by to narušilo to tu očkovací strategii. Tak k tomuto, děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já odpovím na ty první tři otázky, možná mě mí kolegové doplní. Co se týče těch tz. nanoroušek, tak já přesně nevím, co nazýváte nanorouškami. My jsme přesně tu kvalifikaci konzultovali s Ministerstvem zdravotnictví, čili týká se to, a všechny vlastně podnikatelské svazy to dostaly na vědomí k připomínkám, týká se to dodání ochranných prostředků dýchacích cest s vyšší filtrační účinností, jako jsou filtrační polomasky a respirátory, které splňují parametry třídy ochrany minimálně FFP2, KN95 nebo N95 nebo mají stejnou či vyšší filtrační účinnost. Takhle přesně to zní.

Půjde i o další typy respirátorů vždy bez výdechového ventilu, pokud jsou výrobcem určeny jak k ochraně uživatele, tak jeho okolí, a pokud se jedná současně o osobní ochranný prostředek kategorie 3 a zdravotnický prostředek rizikové třídy I podle příslušných předpisů Evropské unie.

Prominutí se naopak netýká zdravotnických obličejových masek ani obličejových masek pro veřejnost, tzv. komunitní roušky, které zahrnují různé formy podomácku ušitých roušek nebo komerčních roušek vyrobených z bavlny či jiných textilií nebo materiálů, jako je papír.

Takže takto je specifikace dohodnutá s Ministerstvem zdravotnictví, tak prokonzultovaná s podnikatelskými svazy.

Co se týče vaší druhé otázky, tak v podstatě průběžné výstupy a doporučení Uhelné komise se neprojednávaly z toho důvodu, že pan premiér se rozhodl vyhovět požadavkům, například to byl i požadavek můj, a poslat materiál ještě do vnějšího připomínkového řízení tak, aby všechny rezorty a případně další zainteresované svazy, komory, případně další, mohly se k němu v dostatečném časovém prostoru vyjádřit.

On nebyl původně v tom mezirezortním připomínkovém řízení, protože to bylo vnímáno Ministerstvem průmyslu a obchodu, že tady rok a půl pracovala Uhelná komise, která to nahradila. Nicméně ty požadavky byly poměrně silné, takže proto se neprojednával ten materiál na vládě.

A co se týče toho třetího bodu, to jsme neprojednávali dnes, možná mě kolegové doplní, ale diskutovali jsme to v té covidové agendě neformálně, jaké jsou stavy na státních hmotných rezervách s tím, že se k tomu mají sejít příslušné rezorty a mají případně zvážit, zda by nějaká takováto podpora se nezvážila a nezajistila.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já doplním paní ministryni jenom k tomu, co říkala velmi přesně – Že ta výjimka se netýká materiálu, ale té vlastní pomůcky. A ta pomůcka je specifikovaná tak, jak paní ministryně řekla.

Ad AstraZeneca: Podle informací, které mám a které jsem si mimo jiné ověřil i u Státního ústavu pro kontrolu léčiv, tak žádná evropská agentura, ani národní, ani mezinárodní, nerozporuje to, co je uvedeno v tom stávajícím souhrnu o tom léčivém přípravku, čili SPC, a tento lék je, myslím tím vakcínu od AstraZeneca, je zaregistrován pro dospělé bez horního omezení věkem.

To znamená, že my postupujeme zcela stejně. Vím, že některé země, respektive ministerstva některých zemí doporučila určitá omezení. My zde touto cestou jít nepovažujeme za nezbytné, protože to, že v těch studiích, které byly provedeny, byl u seniorní populace o něco menší vzorek, než to je třeba u jiných léků, neznamená, že by se nedala ta účinnost extrapolovat do té starší populace.

My obecně víme, že všechny vakcíny, to se týká i vakcíny na chřipku nebo další, jsou u starých a starších lidí o něco méně účinné. S tím je potřeba počítat. Ale nevidíme v současné době žádný medicinský důvod k tomu, abychom se domnívali, že tato vakcína nemůže být použita u lidí nad určitý věk, a budeme jí tedy používat bez omezení.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Ještě pan Petříček.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Dovolte mi tedy tedy jenom krátce ještě doplnit ohledně výstupu Uhelné komise. Sociální demokracie vítá tu možnost, že se všechny rezorty budou moci detailně vyjádřit k předloženému materiálu. Myslím, že se jedná o zásadní rozhodnutí pro budoucnost naší země, a i proto zde asi není otázka, že bychom měli někam spěchat, ale naopak dospět k takovému závěru, který bude sociálně ohleduplný, bude myslet na budoucnost České republiky a na to, jak zajistit její energetickou bezpečnost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan ministr Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já ještě jenom krátce, protože to explicitně nezaznělo, byť věřím, že je to samo sebou jasné. Toto není pouze rozhodnutí ministerstva. Byla o tom vedena široká debata. Konzultoval jsem to i se zástupci vakcinologické společnosti, kteří k tomu teď připravují stanovisko v tomto smyslu, se Státním ústavem pro kontrolu léčiv a dalšími odborníky v rámci klinické a epidemiologické skupiny, kterou ministerstvo má.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz. Tellevize Prima.

Zbyněk Zikmund, TV Prima: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví na tu vakcínu Novavax. Kolik dávek, pokud už to víme, budete chtít objednávat, a jestli se budete snažit vyjednat nějakou výhodu, která by pramenila z toho, že tedy vakcína, nebo její součást, se vyrábí v České republice. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: My jsme zažádali zatím nezávazně, protože tak to zatím je, o maximum možného dodání této vakcíny. To, že se část té vakcíny nebo část výrobního procesu této vakcíny nachází v České republice, neznamená automaticky, že bude mít Česká republika nějaké výsadní právo na dodávku této vakcíny. Ty dodávky vakcíny jsou distribuovány a připravovány stejně jako u ostatních, ale samozřejmě česká vlády využije maximum možností k tomu, aby se do České republiky dostalo co nejvíce dávek jakékoliv vakcíny, včetně této.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotaz, Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych měla na vás, pane ministře zdravotnictví, a potažmo i na pana ministra zahraničí. Zastupitelstvo Karlovarského kraje dnes v usnesení vyzvalo vládu, aby umožnila převoz pacientů s covidem-19 z Karlovarského kraje do německých nemocnic, protože kraj nemůže o takovém převozu rozhodnout sám. Podle našich informací Německo nabízelo podobnou pomoc, ale z české strany zatím nikdo nezareagoval. A vy jste to už v minulosti, pane ministře zdravotnictví, komentoval, že k takovým převozům jste neviděl důvod. Tak jaký je váš názor teď a jak na případné převozy českých pacientů do zahraničí by se díval nebo jaký komentář by k nim měl pan ministr zahraničí? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To je podstatný dotaz, děkuji za něj. Já si myslím, že nemám důvod měnit nic na svém stanovisku. V České republice je stále kolem 20 procent volné kapacity jednotek intenzivní péče. Já jsem opakovaně hovořil s nejenom vedoucími Národního dispečinku lůžkové intenzivní péče, ti komunikovali i s krajskými koordinátory včetně koordinátorky pro Karlovarský kraj.

Já si myslím, že celou tu situaci rozvířila informace od pana primáře z chebské nemocnice, kterou nám ale nikdo jiný než on sám nepotvrdil, dokonce ani zástupci z daného kraje. A já protože chci, aby všechno bylo objektivní, tak tento týden vysílám do chebské nemocnice tým odborníků, kteří vše prošetří na místě, a přijmeme adekvátní rozhodnutí. Zatím ale opravdu nesvědčí nic pro to, že bychom měli postupovat jinak a že by nebylo v rámci sil České republiky se aktivně o tyto lidi postarat. A všem transportům do jiných krajů, které byly vyžádány z Karlovarského kraje, bylo využito.

Znovu jenom opakuji, že naši němečtí sousedé, jejichž nabídky pomoci si nesmírně vážím, jsou v současné době v situaci, která je minimálně stejná jako naše, a z tohoto důvodu nepovažuji za korektní zatěžovat jejich nemocnice našimi pacienty, když si Česká republika může pomoci sama.

Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí: Jenom krátce doplním. Samozřejmě to rozhodnutí je plně v kompetenci kolegů z Ministerstva zdravotnictví. Ta nabídka z německé strany stále platí, ale jak již bylo řečeno, je to vždy komplikovanější zajistit převoz a péči o českého pacienta v zahraničí než v českých nemocnicích.

Mohu potvrdit, že ta situace třeba i v příhraničních okresech, zejména třeba v Sasku, také není taková, aby umožňovala nějakou větší pomoc. Přesto naši sousedé s tou pomocí jsou připraveni, kdybychom to skutečně potřebovali. Ale tady to musí posoudit především odborníci na lůžkovou péči.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Pokud už tady není, tak prostřednictvím videokonference. Nejprve iDnes, pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na dvě věci. Za prvé, jestli vláda řešila zrušení té polní nemocnice v Letňanech, což bylo v pátek avizováno, že bude deaktivována. Chtěl bych se zeptat, zda důvody k jejímu zrušení byly jen finanční, jak naznačoval o víkendu pan premiér, nebo vlastně kromě toho, že jste našli jiné místo, kde by mělo být to vakcinační centrum, co přesně pro zrušení té nemocnice v Letňanech hovořilo a proč přesně ji nelze využít jako to vakcinační centrum. A druhá věc by mě zajímala, když pan bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula říká, že v nouzi by šlo využít vakcíny tak, že ta první vakcína by mohla být od jednoho výrobce a při nedostatku těch vakcín by to doočkování mohlo být jinou, zda ministr zdravotnictví… Jaký názor má na to, co říká jeho předchůdce? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ministr zdravotnictví se řídí platnými předpisy a platné předpisy, kam patří například… Souhrn nebo SPC a registrace toho léku toto jaksi neumožňuje. A ministr zdravotnictví se chová zodpovědně a doporučuje pouze to, co je v současné době možné. Takže to tak dělá.

A myslím si, že opravdu není důvod, protože to opravdu nejde. Není to doporučeno, není to možné a jistěže ve chvíli, kdy bychom byli v oblasti nějaké extrémní nouze, kterou si ani neumím představit, tak můžeme začít hovořit o porušování téměř všeho. Ale v tuto chvíli v takovém stavu nejsme.

Takže já jenom doporučuji, abychom dodržovali to, za jakých podmínek byl ten lék schválen, a postupovali přesně podle toho, stejně jako postupujeme u všech ostatních léků. To není kritika, to je jenom konstatování.

A polní nemocnice. Já si myslím, že se to dá přirovnat trošku k tomu, že ve chvíli, kdy ta polní nemocnice vznikala a situace byla o něco jiná, než je v současné době, tak je to jakási pojistka, kterou si platíte ve chvíli, kdy nechcete, aby došlo k nějakému neštěstí.

Běžná pojistka je vždycky jistým způsobem nevýhodná. Vy si zaplatíte to, že máte jakousi jistotu, že se něco nestane anebo že na to budete nějakým způsobem reagovat. To bylo v době, kdy ta nemocnice vznikala, a tak jak říkal pan náměstek Černý, který byl u jejího vzniku, na tiskové konferenci koncem minulého týdne, tak v té době bylo její zřízení adekvátní.

V současné době je situace o něco jiná. Víme už daleko více o maximálních kapacitách našich nemocnic, víme, jakým způsobem alokovat personál. Lidé, kteří o tom rozhodují, a to není přímo ministr zdravotnictví, to je zejména klinická skupina, se takto rozhodli. Já toto rozhodování podporuji.

A finance, které byly do této pojistky zatím vloženy, nebudou dále čerpány a bude ta nemocnice ukončena tak, že smlouva bude vypovězena. Následně trvá zhruba tři týdny, než se ta nemocnice deaktivuje. Ona měla smysl, když by byla použita jako nemocnice. Kdybychom ji chtěli použít pouze jako vakcinační centrum, potom by ty náklady na její provoz nebyly adekvátní.

Jinak je tomu v Brně, kde náklady na provoz této nemocnice jsou daleko nižší a tato nemocnice má jiný účel, než měla polní nemocnice v Letňanech, protože není určena k tomu, aby poskytovala akutní péči.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, paní Rambousková, Seznam.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer. Pane ministře Blatný, já se ještě vrátím k té nemocnici. On totiž dnes váš předchůdce pan Prymula říkal, že ony ještě mohou přijít ty mutace a že bychom měli být připraveni a že v takovou chvíli bychom měli být za tu nemocnici rádi. Budete v případě, že by se ta britská mutace koronaviru tady rozjela nějak více a opravdu by přibývalo skokově těch lidí, kteří potřebují hospitalizaci, budete schopni aktivovat nějakým způsobem nějakou podobnou nemocnici, třeba na jiném místě, v regionech, v menším rozsahu? Druhou otázku položím později, děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká té otázky, kterou jste nastolila, tak tu jsem samozřejmě jako jednu z prvních konzultoval s klinickou a epidemiologickou skupinou. Primárně musíme udělat všechno pro to, abychom zpomalili, anebo co nejvíce ovlivnili rozšíření té mutace v rámci České republiky. Aby paralelně s tím probíhala vakcinace.

Ta nemocnice, tak jak je koncipovaná, jestli se nepletu, umožňuje zhruba 50 lůžek s kyslíkem a asi deset s umělou plicní ventilací, což jsou čísla, která nejsou příliš velká. A kolegové vyhodnotili její další provoz jako méně výhodný oproti tomu vrhnout maximum personálu do stávajících nemocnic, které jsou schopny zajistit tady tuto kapacitu.

Je to tedy jakási kombinace finančního rozhodnutí i rozhodnutí o strategické distribuci personálu. Takže tato varianta byla diskutována a kolegové, kteří se k tomu vyjádřili a kteří jsou za to zodpovědní, se rozhodli jít tímto způsobem a já jsem s jejich závěrem souhlasil.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Ten druhý dotaz se týká vybavení té polní nemocnice, protože se pro ni nakoupilo hodně lůžek, nakoupily se i plicní ventilace a podobně. Ty teď půjdou do státních hmotných rezerv a tam budou čekat na nějaké další využití? Anebo zvažujete, že byste třeba část z toho poskytli státním nemocnicím, a zmodernizovali tak jejich výbavu, a zároveň byste třeba zvýšili jejich lůžkovou kapacitu, pokud to bude možné samozřejmě?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Obecně jednáme o tom, že jak ventilátory, tak další zařízení a lůžka, která byla distribuována v rámci státních hmotných rezerv, budou nadále k dispozici pro kapacity českých nemocnic a jakým způsobem s nimi naložíme, budeme potom rozhodovat po ukončení nouzového stavu. To znamená, počítáme s tím, že tyto zvýšené kapacity zatím budou používány v síti státních nemocnic a až bude potom doba na to rozhodnout se o dalším postupu, tak ho zhodnotíme. Rozhodneme se tak, aby byly tyto materiály nebo komodity využity optimálně, aby samozřejmě někde zbytečně neležely.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Poslední dotaz pan Bartoníček, Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den. Pane ministře, já bych se vás zeptal, jak vnímáte ty spekulace týkající se vašeho odchodu? Jestli to nějakým způsobem prožíváte, jste rozhodnutý vydržet až do konce, ať jsou spekulace jakékoliv, nebo jestli se k vám něco doneslo. To je prosím jeden dotaz. A druhý dotaz. Jak vy vidíte to, že pan Prymula říká nějaké názory, vy jste s nimi často konfrontovaný. Komunikujete s ním? Je tady třeba nějaká snaha scházet se, aby ty názory, které budou vycházet svým způsobem od odborníků, byly z jedněch úst? Poslední dotaz. Ještě prosím k tomu Karlovarsku. Zdá se, že výzva těch místních lidí je hodně naléhavá. Přidaly se k ní i různé osobnosti. Skutečně není čas na to, aby ta určitá dohoda s Německem vznikla a třeba někteří pacienti tam mohli? To je všechno a moc vám děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já začnu tou poslední otázkou. Ta výzva je naléhavá. Ona vychází z velmi naléhavého apelu. Ale tento naléhavý apel nám zatím nikdo nepotvrdil. Takže to je právě ten důvod, proč chci, aby se odborníci i na intenzivní péči do této nemocnice podívali a zjistili situaci na místě. Abychom nebyli odkázáni jenom na informaci od, dejme tomu, jednoho člověka, kterou jsme zatím nijak nepotvrdili.

Já ji nezpochybňuji, já jenom chci, abychom měli informace objektivní, protože toto se mně zatím nepodařilo od nikoho, opravdu od nikoho jiného prokázat. A myslím si, že když budou mít občané tuto informaci, že to není pravda, potom i jejich výzva bude asi méně naléhavá.

Pan profesor Prymula se účastní různých jednání jako odborník, jak poradce pana premiéra. Takže na řadě jednání je přítomen. Obecně bych rád řekl, že Ministerstvo zdravotnictví má několik vědeckých pracovních skupin – skupinu laboratorní, skupinu klinickou, skupinu epidemiologickou – a tyto jsou otevřené i ostatním skupinám odborníků nebo různým iniciativám. Nemáme vůbec problém s tím, aby se na této práci podíleli standardně jako všichni ostatní. Takže mají možnost toho využít a je na každém z nich, jak se rozhodne.

No a spekulace jsou spekulace. Já si myslím, že v současné době, kdy Ministerstvo zdravotnictví a ministr zdravotnictví se musí snažit vyjít vstříc a najít kompromis mezi požadavky, které jsou tak odlišné, jak mohou být - na jednu stranu něco udělat přísněji, na druhou stranu něco udělat méně přísně, že snad ani není divu, že to může vyvolávat různé názory.

Funkce ministra, jak víte, pane Bartoníčku, je vždycky dočasná. To je v podstatě něco, co je na nějakou omezenou dobu. Já si myslím, že tuto funkci člověk musí vykonávat, a zejména v současné době, jako odborník, jenom odborně, pokud možno apoliticky. Já se o to snažím od začátku, takto jsem to konzultoval od začátku s panem premiérem. Myslím si, že se na tom nic nezměnilo, a hodlám v tom pokračovat dále. Děkuji.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuji, pane ministře. Jenom se zeptám, vy jste mi kdysi řekl, že nejste zvyklý se vzdávat. To znamená, vy, i kdyby jste cítil, že se kolem vás něco děje, jste rozhodnutý být v té funkci do poslední chvíle. Je to tak? Chápu to dobře? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já zopakuji to, co jsem řekl: Nejsem zvyklý se vzdávat.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji taky. A ještě paní Janáková, Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den, slyšíme se?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, ano, už ano.

Barbora Janáková, Deník N: Já jsem možná přeslechla, pane ministře Blatný, vy budete chtít prošetřovat co v té chebské nemocnici?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já bych ani neřekl, že budu chtít něco prošetřovat. Já jsem řekl, že s ohledem na tyto závažné informace tam vysílám skupinu odborníků včetně lidí, kteří se zabývají intenzivní péči, abychom zjistili, jakým způsobem nejlépe můžeme chebské nemocnici pomoci.

Barbora Janáková, Deník N: A vy tedy nevěříte těm informacím, co jsou v médiích? Nebylo by lepší tam poslat armádní sestry třeba, vojenské?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Několik lidí z armády tam už je, takže tuto informaci máme a pracují tam. Já si myslím, že to není o tom, čemu já věřím nebo nevěřím. Já jenom vidím, že některou informaci, která je závažná, neumíme potvrdit z jiných úst. A proto, abychom se zachovali co nejobjektivněji, abychom udělali všechno pro zdraví našich lidí bez ohledu na to, v jakém kraji bydlí, tak tam vysílám skupinu špičkových odborníků, kteří zjistí na místě, jak této nemocnici nejlépe pomoci.

Barbora Janáková, Deník N: A ještě druhý dotaz: Počítáte stále s možností předložení novely zákona o ochraně veřejného zdraví? Ta měla za úkol zřídit centrální hygienickou službu a byla poměrně kontroverzní. Tak jestli se ji chystáte předložit a kdy.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já vím, že hlavní hygienička toto diskutovala s řadou senátorů i poslanců a tento zákon v nějaké formě je stále na pořadu dne. Snažíme se najít optimální způsob, jakým do budoucna řídit hygienickou službu v této zemi.

Barbora Janáková, Deník N: Takže se to chystáte předložit a tedy kdy?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já bych se jenom opakoval.

Barbora Janáková, Deník N: Já se omlouvám, já jsem vás nepochopila.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobře. Je to něco, čím se zabýváme, a datum vám teď říct neumím.

Barbora Janáková, Deník N: Aha, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a z dnešní tiskové konference je to vše. Hezký večer.