Tiskové konference

3. 2. 202114:39

Tisková konference předsedy vlády k rozhodnutí Ústavního soudu, 3. února 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, vítejte na tiskovém brífinku předsedy vlády k rozhodnutí Ústavního soudu.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Omlouvám se za zpoždění. Já jsem si připravil vyjádření k dnešnímu rozhodnutí Ústavního soudu. Jsem si vědom, že rozhodnutí soudu musím respektovat a není proti němu žádné obrany. Ale soudu musí být jasné, že v nejtěžším období, kdy celá naše země trpí pandemií, otřásá důvěrou občanů v náš politický systém.

Ústavní soud definitivně ztratil všechny zábrany a aktivně se, stejně jako v roce 2009, snaží ovlivnit politickou situaci v naší zemi, což mu absolutně nepřísluší. Ukazuje se, že tuto republiku velmi často neřídí volení zástupci lidu, ale ústavní soudci. Klesá význam voleb. Roste význam žalob.

Přitom takto závažná změna volebního systému, který tu bez problémů funguje roky, více než dvacet let, má být předmětem široké, důkladné a neuspěchané politické debaty, nikoliv výsledkem jedné žaloby a jednoho soudního rozhodnutí. Nevěřil jsem, že je v České republice možné zneužít právní systém takovým způsobem, který bortí ústavní systém naší země.

Nechápu, že teď, kdy začala volební kampaň a máme osm měsíců do voleb, někdo mění pravidla celé politické soutěže, se kterou Ústavní soud od roku 2000, dvacet let, neměl problém. Všichni víme, že měnit pravidla v průběhu hry je naprosto nestandardní a neobvyklé. Ještě víc šokující je, že tato stížnost ležela tři roky, tři roky na Ústavním soudu a nikdo se jí nevěnoval.

Nemuselo se to stát, kdyby k tomu rozhodnutí přistoupil Ústavní soud s dostatečným časovým předstihem tak, aby dal zákonodárcům při řešení takto komplikované a právně diskutabilní problematiky reálnou šanci k přijetí odpovědné a většinově konsenzuální právní úpravy. Ale ne, Ústavní soud rozhodl pozdě, až po opakovaných urgencích, až po vyhlášení termínu voleb.

K přijetí navíc došlo silně nestandardním způsobem. Soudci dostali celý text nálezu až 21. ledna 2021. Ano, takže 21. ledna 2021 a k rozhodování došlo už za pět dní, takže soudci neměli dostatek času nález vůbec pročíst, což je uvedeno v odlišném stanovisku čtyř ústavních soudců. I navrhovatelka stále připomínala, že se krátí čas. Vrcholem arogance je také vydání stanoviska pouhých 19 hodin po jeho přijetí s tím, že včera informovali ústavní soudci v televizi, že nechtějí kazit překvapení.

Je to jasné. Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce. Opakovaně hodnotí aktivní politiky. Opakovaně mluví o tom, že některé strany by ve Sněmovně neměly být. Snaží se aktivně ze své pozice ovlivňovat výsledky voleb.

Všichni jsme viděli, že na mne útočí v médiích a ze své pozice neadekvátně vstupuje do veřejného prostoru. Stejně jako v případě žaloby prezidenta, která se týkala zákona o střetu zájmů, Ústavní soud rozhodl po třech letech a div se světe, byl to stejný ústavní soudce.

Na rozdíl od pana Rychetského a od ostatních ústavních soudců, já jsem byl zvolen ve svobodných demokratických volbách. Voličům skládám a budu skládat účty a nesedím 18 let na jedné židli jako pan Rychetský.

Celé týdny poslouchám od lidí z právního prostředí o tom, jak Pavel Rychetský lobbuje za zrušení části volebního zákona, který on sám v éře opoziční smlouvy připravoval, obhajoval a prosazoval. Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu je o to paradoxnější, protože ještě v roce 2006 přepočet mandátů pomocí d'Hondtovy metody nezrušil, a naopak řekl, že tato část zákona není protiústavní.

Zároveň to byl právě Pavel Rychetský, který v roce 2000 jako vicepremiér Zemanovy vlády tento zákon obhajoval před senátory. A změnu volebního zákona přijala Zemanova vláda, ve které pan Rychetský seděl a s touto změnou souhlasil. Sám ruší volební zákon, na kterém se sám podílel a který obhajoval. Popírá tedy sám sebe.

Z jeho chování lze usuzovat, že v roce 2000 sloužil jistým politickým zájmům a v roce 2021 slouží opět jiným politickým zájmům. Rychetský při obhajobě své reformy dne 23. června 2000 v Senátu řekl, cituji: „Pokusím se stručně říci, co si myslím, že je demokracie. Demokracie je především vláda většiny. Je to vláda na čas, dočasná vláda většiny. To znamená, že je povinnost opakovaně dávat možnost znovu vygenerovat tuto většinu. Samozřejmě, že demokracie je ochrana menšiny, ale prosím, to neznamená, že musí menšina za každou cenu mít zastoupení, nýbrž ochrana menšiny znamená, že musí mít právo stát se příště většinou.”

To tento volební zákon nikomu neubírá. Dále pan Rychetský řekl: „Dvacet procent aditivní kvórum zde nemá žádnou zvláštní funkci, protože přecházíme na d`Hondtův volební systém, kterým se volí v celé Evropě do Evropského parlamentu ve většině zemí a ten si generuje sám klauzuli, ten nepotřebuje, aby mu zákon nějakou stanovil.”

Velmi podobně se v minulosti vyjadřoval dnešní soudce-zpravodaj Filip, který v době, kdy vykonával funkci asistenta ústavního soudce, d`Hondtovu metodu rovněž obhajoval. Dnes oba popírají sami sebe.

Ústavní soud vlastně říká, vážení občané, dobře poslouchejte, že všechny volby do Poslanecké sněmovny od roku 2000, to byly volby 2002, 2006, 2010, 2013, 2017 probíhaly nespravedlivě. Ano. Pět voleb do sněmovny bylo nespravedlivých, říká dnes Ústavní soud.

A co si z toho má normální člověk odnést? Že poslední patery volby byly neplatné nebo nespravedlivé? Neměly by se tedy zrušit všechny zákony, které byly od roku 2002 přijaty?

Je to obrovský hazard důvěrou občanů v politický systém a politiku jako takovou. Navíc kandidátky se uzavírají 45 dní před volbami, tedy někdy na konci srpna. A do té doby tu musí být přijat zákon, který by měl definovat volební systém. To opravdu moc nepovažuji za reálné, i když hnutí ANO udělá vše pro to, aby se politická shoda našla. To je jen sedm měsíců na jeden z nejdůležitějších zákonů v době pandemie. V situaci, kdy tu máme největší zdravotní a ekonomickou krizi za posledních několik desítek let, to vypadá skoro nemožně.

V roce 2000 Ústavní soud rozhodl o reformě půl roku po vstupu zákona v platnost a bylo to přitom rok a půl před volbami. Proč mu to tentokrát trvalo tři roky? Načasování jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí. Znovu opakuji. Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí.

Ústavní soud svým rozhodnutím způsobí to, že další vlády budou neakceschopné, Sněmovna bude nefunkční. Bude skoro nemožné sestavit vládní většinu a budou vznikat vlády na základě přeběhlíků a kupčení s poslaneckými křesly, jak to známe z nejhorších korupčních epizod naší polistopadové politické historie.

Od roku 2021 se politický pád stane železným pravidlem. Česko se od jakž takž stabilního politického systému, kde vítěz mohl tvořit funkční vládu, vydává cestou Itálie s novou vládou průměrné každý rok. Shodou okolností v Itálii padla vláda zase.

Tohle rozhodnutí Ústavního soudu totálně oslabí příští vlády. Je to nezodpovědné. Po letech diskuze o neakceschopnosti českých vlád, které nejsou schopné přežít jedno jediné volební období, je to návrat k rozložení Poslanecké sněmovny, ze kterého nevznikne žádná fungující vláda. Posilovat poměrné prvky volebního systému v situaci, kdy za tři desetiletí dovládly pouze tři vlády, první Klausova, pak Zemanova a pak už jen Sobotkova, je velmi nezodpovědné. To, že budeme mít proporční Sněmovnu a strany se nějak domluví, prostě není pravda. Akorát to uvrhne zemi do politického chaosu.

A na závěr. Pan Rychetský by se měl vyjádřit, zda udělal politickou dohodu s hnutím STAN o kandidatuře na prezidenta v roce 2023. Hnutí ANO volby vyhrálo v roce 2017 podle pravidel, které stanovili jiní a naším cílem je vyhrát volby znovu, ať budou pravidla jakákoliv.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, z důvodu pracovní vytíženosti pana premiéra máme prostor jen pro tři dotazy. První Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Dobrý den, vy jste řekl, pane premiére, že hnutí ANO udělá všechno pro to, aby se došlo k politické dohodě, co se týče volebního systému. Zajímalo by mě, jaké změny byste tam vy osobně udělal. Jste pro to, aby Česká republika byla jedním volebním obvodem, tak jako třeba v případě eurovoleb? Nebo aby byly zachovány stávající volební kraje? A jak byste upravil načítací kvorum, které ovlivňuje počty mandátů? Byl podle vás ten dosavadní systém nespravedlivý vůči malým stranám, koalicím, měly v něm rovné šance? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já nejsem na tuto otázku schopen odpovědět, protože samozřejmě si musíme udělat tu analýzu, a nejsem schopen se k tomu vyjádřit. Já nehodnotím, jestli ten systém byl spravedlivý, nebyl spravedlivý. Ten systém máme tady dvacet let a někdo ho teď účelově mění. A samozřejmě ten systém v roce 2017, kdy jsme vyhráli volby, ano, tak samozřejmě byl pro nás výhodný, ale bylo to stejné dvacet let. Takže je absolutně tady jasná snaha v podstatě ten systém změnit. Je to další způsob, jak vlastně odstranit Babiše z politiky.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Nova

Kristýna Svobodová, TV Nova: Pane premiére, já bych se zeptala ohledně vakcín. Maďarsko už objednalo ruskou vakcínu Sputnik, která ale zatím neprošla schválením Evropské lékové agentury. Mě by zajímalo, zvažuje teď Česká republika, teď v době, kdy těch vakcín jen nedostatek, vydat se stejnou cestou jako Maďarsko, a tedy připustit, že by se tady také mohlo očkovat tím sputnikem? A pak, bude Česká republika testovat astrouzenekou seniory, i když stále přibývá zemí, které od toho zatím spíše upouští?

Andrej Babiš, předseda vlády: Co se týče první otázky, tak my samozřejmě preferujeme, aby vakcína Sputnik, a poslední informace jsou, že je velice kvalitní, my preferujeme, aby Evropská léková agentura, pokud teda Sputnik požádá o schválení, to schválila velice rychle. A nejsme sami, bavorský premiér taky za to pléduje.

Já samozřejmě v pátek letím do Budapešti za Viktorem Orbánem, který se vydal touhle cestou, abychom zjistili všechny informace, jakým způsobem maďarská strana to řeší, a abychom si vyměnili informace taky o těch lécích, které jsme teď objednali od firmy Eli Lilly, ten bamlanivimab, což je samozřejmě přípravek, který v tom počátečním stádiu sníží riziko hospitalizace pozitivních lidí až o 80 procent, aby neskončili na JIP. Maďarsko to má, mají to Spojené státy, Kanada. My jsme intenzivně jednali, takže teď čekáme na schválení, abychom to mohli nakoupit.

Takže já samozřejmě jsem s maďarským premiérem často v kontaktu, mluvím s ním. A je potřeba se podívat, jestli ty vakcíny jsou bezpečné z hlediska zdraví, a je úplně jedno, jaký mají původ.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a poslední dotaz, Český rozhlas.

Marie Veselá, Český rozhlas: Dobrý den, pane premiére…

Andrej Babiš, předseda vlády: A ještě k té AstraZeneca. Tam v tom se musíte obrátit na Ministerstvo zdravotnictví. Mně bylo řečeno, že Ministerstvo zdravotnictví zkrátka tu vakcínu doporučuje bez ohledu na věkovou kategorii.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Marie Veselá, Český rozhlas: Dobrý den, já jsem se jenom chtěla zeptat krátce na vaši odpolední schůzku s panem Filipem a panem Hamáčkem o toleranci vlády. Mohl byste jenom krátce říct, co od toho očekáváte?

Andrej Babiš, předseda vlády: No tak od toho očekávám samozřejmě, že my musíme předložit návrh aktualizovaného rozpočtu a já potřebuji samozřejmě znát názor našeho koaličního partnera a partnera, který nás toleruje. A samozřejmě uvidíme jak, ten rozpočet ještě není připravený, takže měli bychom ho připravit co nejdřív na základě aktualizace a požadavků jednotlivých resortů.

No, ale tím, že ten rozpočet bude samozřejmě obsahovat vlastně položky, které chtějí podpořit vlastně naše celé hospodářství, které samozřejmě trpí tím lockdownem, tak budeme určitě oslovovat všechny parlamentní strany, aby nás podpořili a aby se k tomu vyjadřovali. Takže asi tak.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, to je konec dnešní tiskové konference.