Tiskové konference

8. 2. 202118:34

Tisková konference po jednání vlády, 8. února 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych o slovo chtěla požádat 1. místopředsedu a ministra vnitra pana Jana Hamáčka.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji. Dámy a pánové, hezký večer. Máme za sebou jednání vlády České republiky. Hlavní témata samozřejmě se týkala aktuálního vývoje epidemie a příslušných opatření. Chci říci, že s trochou nadsázky to byla specifická vláda, protože po dlouhé době jsme nepřijímali žádná zpřísnění či úpravy těch krizových zákonů směrem k nějakému utahování. Spíš jsme se snažili naplnit to, s čím jsme na tu vládu šli, to znamená dotáhnout do konce některá opatření, která mají za cíl spíše motivovat a pomoci nám všem zvládat tu epidemii.

Nicméně to všechno není možné bez toho, abychom měli ten základní právní rámec, a tudíž vláda schválila žádost vůči Poslanecké sněmovně a požádala Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů.

Asi nemá cenu, abych opakoval všechny ty důvody, které jsme xkrát všichni v médiích zmiňovali. Situace není dobrá, máme velmi vysoký počet nově nakažených, máme velmi vysoký počet hospitalizovaných i na jednotkách intenzivní péče a podle platného právního řádu České republiky ta opatření, která potřebujeme ke zvládání té epidemie, nemůžeme uplatňovat jinak než v nouzovém stavu.

Samozřejmě platí to, že hledáme pro schválení nouzového stavu, nebo jeho prodloužení, podporu v Poslanecké sněmovně, a všichni věříme, že tu podporu nalezneme tak, aby ve čtvrtek nedošlo k nějakému karambolu, který by zásadním způsobem zkomplikoval schopnost České republiky efektivně s tím virem bojovat.

Když jsme na tu vládu přicházeli, tak jsme byli dotazováni, jaké jsou priority. Takže chci jasně říci, že jednou z klíčových priorit je otázka návratu žáků a studentů do škol. Ministerstvo školství připravilo materiál, který dává dohromady pravidla, podle kterých by to bylo možné.

Hovořili jsme o tom, jaká má být prioritizace v tom návratu. Shodli jsme se na tom, že první by měli být studenti maturitních ročníků a potom postupně další ročníky, a současně jsme se shodli a je to v souladu s tím materiálem, že ten návrat žáků a studentů do škol nemůže zásadním způsobem ovlivnit negativně vývoj epidemie.

To znamená, budeme hledat takové řešení, které nám umožní školy znovu otevřít naplno postupně a současně nezkomplikuje nám boj s virem. To znamená, ruku v ruce s tím návratem žáků a studentů bude muset jít systém testování.

My jsme se dohodli, že Ústřední krizový štáb ve spolupráci s jednotlivými rezorty velmi rychle připraví strategii pro další postup tak, abychom byli připraveni, a pokud to situace dovolí, někdy od začátku března mohli začít naše školy znovu otvírat pro všechny v té prioritě, jak jsem o tom hovořil.

Druhým tématem, které také z mého pohledu je spíše pozitivní, je to, že jsme se dohodli na tom tzv. bonusu pro ty, kteří jsou v karanténě nebo v izolaci. Já nechám paní ministryni práce a sociálních věcí, aby to v detailu osvětlila, ale z mého pohledu je to dobrá zpráva, protože to, věříme, zvýší schopnosti našeho systému trasovat jednotlivé kontakty a znovu efektivně s tou epidemií bojovat.

Nijak nezastírám, že jsme se inspirovali v zahraničí a nechali jsme se inspirovat i odborníky, kteří dlouhodobě toto řešení doporučovali, a slibujeme si od toho, že ty počty kontaktů, které lidé budou udávat, budou více odpovídat realitě, než je tomu teď, protože je pravdou, že ve chvíli, kdy lidem hrozí pád na 60 procent příjmů, tak ta obava je velmi vysoká a může hrát roli v ochotě uvádět své kontakty či vůbec v ochotě podstupovat testy. Takže v tom se vláda shodla, to tedy řekne paní ministryně.

Za Ministerstvo vnitra bych okomentoval ten blok, který jsem předkládal a který má vyřešit velmi specifickou situaci, protože já chci poděkovat všem našim spoluobčanům, a je jich naprostá většina, drtivá většina, kteří dodržují ta vládní opatření a postupují v souladu s nimi. Bohužel jako i v dalších případech je zde menší skupina nebo velmi malá skupina těch, kteří to nedodržují a opakovaně to nařízení porušují, a dokonce někteří si na tom staví v uvozovkách živnost.

Takže my jsme na základě doporučení Police České republiky provedli drobné úpravy. Tou první je, že navrhujeme upravit již existující registr přestupků. Já chci tady jasně zdůraznit, že nevytváříme žádný nový registr hříšníků, jak jedno zpravodajské médium nazvalo tento registr. Je to již fungující registr přestupků a využíváme ho k tomu, abychom do něj nově uváděli i přestupky proti krizovému zákonu.

Funkce toho registru je jasná. Dnes máme celou řadu míst, respektive obcí s rozšířenou působností, které řeší správní delikty, a ten registr slouží k tomu, aby se ten daný orgán před tím, než udělí tu sankci, podíval, zda ten člověk, nebo ten přestupce, již takovýto přestupek nespáchal někde jinde.

A to je to, co chceme. Nic víc, nic míň. To znamená, aby, pokud něco řeší na druhém konci republiky, měli jistotu, že pokud mu dají tu nižší sazbu, tak je to proto, že to je první přestupek a že nedávají tu nejnižší sazbu nějakému přestupkovému recidivistovi. Takže není to žádný nový seznam, nejsou to žádné smolné knihy, je to fungující registr přestupků, který se pouze doplní o ty přestupky proti krizovým opatřením.

Druhá věc je technikálie: Bude povinnost příslušných ORP informovat policii o tom, jak s tím přestupkem bylo naloženo tak, aby policie měla zpětnou vazbu. A tou třetí možností je, aby pokud se budou opakovat přestupky a jaksi ta finanční sankce nebude dostatečná, tak aby bylo možné udělit i správní trest zákazu činnosti.

Zase – je to až ta poslední alternativa, je to až pro situace, kdy někdo opravdu ostentativně a opakovaně ta opatření porušuje a už nic jiného nezbývá, všechny možnosti jsou vyčerpány. Tak aby tedy bylo možné udělit ten zákaz činnosti až na jeden rok.

Nás samozřejmě toto netěší. My bychom byli velmi rádi, kdyby ta opatření byla dodržována plošně a bez problémů, ale žijeme v realitě, a pokud někdo opravdu plánovaně a plánovitě odmítá ta opatření respektovat, a ohrožuje tak ostatní například pořádáním různých koncertů v restauracích, kde se servírují alkoholické nápoje bez toho, aby ti lidé měli roušky či základní ochranné prostředky, tak prostě je potřeba na to reagovat a policie musí mít adekvátní pravomoci tyto věci postihovat.

Takže to je k tomu bloku Ministerstva vnitra. A poslední poznámka: Odsouhlasili jsme dvojí humanitární pomoc do zahraničí, a to do Peru a do Moldávie. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, vicepremiérka ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych nejdřív začala takovou techničtější věcí. Ministerstvo financí, samozřejmě respektive Finanční správa, dnes spustilo pilotní provoz našeho stěžejního projektu On-line finanční úřad. To znamená, kdy se do něho zapojilo ve spolupráci se svazy, komorami, ale i s dalšími lidmi z oblasti IT zhruba 70 daňových poplatníků napříč, fyzických osob, právnických osob, za všechny daně, a ti budou testovat v ostrém provozu tento projekt, který chceme spustit pro veřejnost a pro všechny 28. února.

Takže s tím souvisí i to, co chci říci. Pro tento rok platí již novela daňového řádu. To znamená, že všichni poplatníci na dani z příjmu, kteří mají lhůtu pro podání přiznání 1. dubna, tak využijí-li jakýkoliv z elektronických způsobů podání tohoto daňového přiznání včetně On-line finančního úřadu, tak se jim automaticky prodlužuje lhůta o jeden měsíc, čili do 1. 5. A saluto pro podání daňového přiznání se jim prodlužuje i lhůta pro zaplacení této daně.

V souvislosti s tím souvisí vydání rozhodnutí o prominutí správního poplatku v souvislosti s mimořádnou událostí způsobenou pandemií. Dostala jsem mandát od vlády a hned jsem tento generální pardon podepsala. To znamená, pokud se jakýkoliv poplatník dostane do skluzu s podáním daňového přiznání v termínu daném zákonem nebo se zaplacením a bude chtít žádat buď o posečkání daně, nebo o posunutí termínu pro podání přiznání, tak bude osvobozen od veškerých správních poplatků. Takže to je asi taková nejžhavější novinka, která navazuje na spuštění pilotního projektu v ostrém provozu On-line finanční úřad.

Druhá věc se týká našich společně připravených programů s panem vicepremiérem Havlíčkem. Já budu mluvit jenom za část, která se týká Ministerstva financí, a to je to, že jsme se dohodli, že programy, které jsou nastaveny na pomoc ekonomice, tak jsou zacíleny, celá řada těchto programů byla zacílena specificky na určité druhy podnikání. A my jsme se dohodli, že zůstanou zachovány pouze dva stěžejní programy, a to je kompenzační bonus a Antivirus, a na tomto základě my vystavíme plošný program. Budu mluvit jen, co se týče kompenzačního bonusu.

Předložím ve čtvrtek na vládu novelu zákona o kompenzačním bonusu, která bude znamenat, že částka 500 korun denně se zdvojnásobí na 1 000 korun denně, a to od 1. února 2021. Počítáme s tím, že se tam nastaví také to, že takoví ti podnikatelé, kteří jsou sekundárně postiženi, protože nejdříve se to týká OSVČ, jednatelů malých s. r. o nebo dohodářů, kterým vládními restrikcemi bylo omezeno podnikání, zavřeny provozovny. Ale pak jsou tam ještě ti, kteří byli odkázáni na zavřené provozy a mají propad příjmů alespoň 80 procent, tak toto snížíme na 50 procent.

Momentálně se finalizuje legislativní text, budeme ho konzultovat se svazy a komorami jako vždycky. Hodláme tam nastavit i určitou formu kompenzací pro obce. To všechno budeme diskutovat tak, aby to mohlo být ve čtvrtek předloženo na vládu.

Další část si vysvětlí pan vicepremiér Havlíček. Já bych měla jen poslední vsuvku. Otevřela jsem dnes na vládě také problematiku novely zákona o státním rozpočtu, protože toto jsou všechno výdaje, které už, a samozřejmě další, které jsme diskutovali, které už musí zohlednit novela zákona o státním rozpočtu, protože ten stávající rozpočet má určité své limity, a o ní budeme také debatovat ve čtvrtek tento týden.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan vicepremiér Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych navázal. Já jsem nesmírně rád, že se nám podařila dnešní dohoda, protože z řádově deseti programů, které jsou, tak jak už zde padlo, do značné míry specializovány – je to program Nájemné, Ubytování, Uzavřené provozovny, Sport, Kultura, Ski, Cestovní kanceláře a pak samozřejmě Antivirus a kompenzační bonus, tak jsme se rozhodli vše zjednodušit, a pokud možno udělat program takový, kde nepropadne už prakticky žádná firma.

Vyšli jsme z toho, co je velmi dobře v současné době už využívané, čili vedle Antiviru a vedle kompenzačního bonusu se nesmírně osvědčil program Gastro a uzavřené provozovny, založený na kompenzaci 400 korun na jednoho zaměstnance. A tento program jede velmi dobře, je o něj obrovský zájem. Máme na to velmi pozitivní odezvu. Je tam jednoduchá administrativa, nebo alespoň přiměřená. V dané chvíli jsme o něj opřeli právě ten program plošný.

Samozřejmě byla diskuze, jestli nepůjdeme cestou striktně nákladovou, což samozřejmě byla jedna varianta, která dává na první pohled logiku, ale musíme si uvědomit, že abyste do něj zahrnuli i osoby samostatně výdělečně činné, které ne vždy vykazují náklady, respektive oni vykazují výdaje, ne vždycky je mají všechny řádně v pořádku, nosili by nám miliony účtenek, tak jsme šli cestou trochu jinou, a to cestou právě vycházející z kompenzace pro osobu samostatně výdělečně činnou, a to dvojnásobnou, čímž pádem je to na tisíc korun za živnostníka.

A u těch, kteří zaměstnávají, nehledě na to, jestli má provozovnu uzavřenou, jestli má provozovnu, která má krátkodobý výpadek tržeb, jestli má provozovnu, která je dodavatelem, subdodavatelem, tak jsme to udělali pro všechny, a to tak, že kdo má propad 50 procent obratu nebo příjmu a více, má šanci být v tomto programu a nemusí mít pouze uzavřenou provozovnu a bude získávat bonus 500 korun na každého zaměstnance. Má-li tedy deset zaměstnanců, získává 5 000 korun za den, krát 30 dní je to 150 000 korun.

Znovu říkám: Je to pro všechny, kteří jsou ať už v uzavřených provozovnách, nebo jejich dodavatelé, subdodavatelé nebo jsou jakkoli zapojení v tomto řetězci. Takže to je k tomuto programu.

I Ministerstvo průmyslu tento program připraví do kompletní výzvy a budeme v těch následujících dnech ještě ten program dolaďovat s jednotlivými svazy a asociacemi, protože pochopitelně i jejich názor jsme v těch posledních dnech vzali jako názor berný.

Současně jsme dnes schválili poslední z těch specializovaných programů, a to proto, že jsme dlužníci v této oblasti, a je to oblast veletrhů a kongresů. Je pravda, že jsme se zástupci této obce, asociacemi a jednotlivými aktéry, tento program připravovali již na podzim. Je pravda, že tento program nebyl spuštěn s ohledem na to, že se pouštěly jiné programy, a že vůči tomuto segmentu máme určitý závazek.

Reflektovali jsme to. A vzhledem k tomu, že by za minulý rok přišli téměř na prázdno, pokud nečerpají třeba Antivirus anebo se nevešli do programu Nájemné, což ale u nich bylo naprosto v minimální míře, rozhodli jsme se dnes tento program přijmout. A je to de facto poslední specializovaný program, který jsme ještě připravili.

Ale je to program, který je zpětně. To znamená, už samozřejmě neváže na ten program nový, který budou moci rovněž využívat, a to je program, který pojede od 1. února.

Takže tento program Covid - Veletrhy a kongresy je založen na participaci na nákladech daného subjektu, a to tak, že dostanou 60 procent z nákladů. Nákladů nepokrytých, samozřejmě. Pokud čerpali cokoliv jiného, tak se to od toho odečte.

Maximální výše podpory je 20 milionů korun a budeme v tomto programu alokovat 600 milionů korun. Odhadujeme, že se bude jednat o 400 vystavovatelů a organizátorů, realizátorů veletrhů, provozovatelů kongresových center, organizátorů kongresů, konferencí, případně realizační, produkční a takzvané eventové subjekty.

Je to velmi důležitá zpráva i pro náš průmysl, pro nás export, protože bez kvalitního veletržnictví a této aktivity se neobejdeme. A je pravda, že to vždycky byla velmi dobrá vizitka našich exportérů, našich producentů. Jsme proto rádi, že i tomuto segmentu, který už skutečně patří mezi ty úplně poslední nepokryté, můžeme vyjít vstříc. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí, paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, hezký podvečer. Vláda také schválila ten již dlouhodobě diskutovaný návrh, který má pomoci k tomu, abychom lépe zvládali pandemii. Jedná se o tu variantu, která v podstatě pomůže zaměstnancům, kteří jsou na nemocenské ať už z důvodu karantény, nebo izolace, to znamená, když jsou covid pozitivní, tak jim pomůže navýšit nemocenskou v podstatě až o 370 korun denně, maximálně však po deset dnů karantény nebo izolace.

Chtěla bych zdůraznit, že se jedná až o 370 korun denně k té nemocenské. Ta částka se bude odvíjet od výdělku toho daného zaměstnance nebo dohodáře tak, aby nikdo neměl vyšší nemocenskou s tou izolačkou, s tím příspěvkem, než jeho předchozí průměrný výdělek. To je potřeba zdůraznit.

Cíl je jasný, jak už jsem zmiňovala: Toto opatření má zvýšit ochotu lidí testovat se, jít na nemocenskou, to znamená do karantény nebo do izolace, a také při trasování uvádět kontakty. Asi nemusím opakovat, že lidé se často bojí udávat opravdický počet kontaktů, pokud komunikují s hygienou, protože by je automaticky poslali do nemocenské, což je 60 procent příjmů, to znamená propad výdělku. Často ten existenční strach vede k tomu, že lidé pak s hygienou netrasují.

Tento návrh byl poslán v legislativní nouzi. Tento týden by o něm měla jednat Sněmovna a pak se spojím s vedením Senátu tak, abychom ho co nejdříve projednali v horní komoře Parlamentu, aby mohl být účinný nejpozději od 1. března.

Rozpočtové náklady, protože se jedná o opatření, které navrhujeme na příští tři měsíce s účinností od 1. 3., tak rozpočtové náklady mají být něco přes jednu miliardu. Je to odhad 1,1 miliardy. Je to odhad na základě toho průměrného počtu karantén v posledních měsících a ten průměr v tuto chvíli tvoří 50 000 karantén.

Ještě jedna poslední poznámka: Je to postaveno nebo celý ten návrh je postaven v podstatě na nařízení nebo rozhodnutí hygieny na základě infekčnosti. To znamená, že nediskriminujeme ostatní diagnózy. Ale skutečně tím, že hygiena rozhodne o nutnosti karantény, tak se to týká všech infekčních nemocí.

To znamená nejenom covidu, ale také například salmonely a žloutenky. Ale těch je v současnosti několik málo jednotek, to znamená, že nebudou mít žádná závažný dopad na ty další rozpočtové náklady. Takže to není diskriminační vůči ostatním diagnózám a zároveň je to velmi srozumitelný systém.

Pro zaměstnavatele to bude administrativně nenáročné. Zaměstnanci dostanou tu izolačku, jak tomuto bonusu říkáme, tak dostanou spolu s výplatou a zaměstnavatelé ji dostanou refundovanou, protože si ji budou moci odečíst od zbylých sociálních odvodů u ostatních zaměstnanců. To znamená, že by to mělo být skutečně jednoduché, výhodné nejenom pro zaměstnance, ale i pro firmy, a zároveň velmi jednoduše zadministrovatelné.

Návrh posíláme do Sněmovny. A možná ještě jedna věc, která by vás mohla zajímat – proč 370 korun? Asi víte, že jsme předkládali vícero variant. Je to jednoduše výsledek dohody v rámci tripartity. Nemusím opakovat to, že odbory si přály vyšší nemocenskou, zaměstnavatelé v podstatě nechtěli jít touto cestou, a tak jsme se v posledních týdnech velmi intenzivně v rámci sociálního dialogu snažili najít nějaký průsečík a tím je právě těch 370, až 370 korun denně. Uvidíme, jak se bude návrh vyvíjet v Parlamentu. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr zdravotnictví pan Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobrý večer. Já začnu krátkou informací o jednání se svým rakouským protějškem, protože si myslím, že je to informace podstatná. Minulý pátek jsem požádal rakouského ministra zdravotnictví o schůzku, která nakonec byla téměř hodinová. Důvodem bylo to, že obě země, které jsou si velmi blízké a které mají v podstatě nastavena velmi podobná nebo téměř stejná opatření a před Vánoci na tom byly stran koronaviru docela podobně, jsou teď v rozdílné situaci. Naše země je bohužel v situaci horší.

Chtěl jsem pochopit, jaký je zásadní rozdíl mezi tím, co dělá Rakouská republika a co děláme my. A po té poměrně dlouhé diskuzi v podstatě došlo k velice jednoduchým závěrům. Rozdíl není velký. Opravdu opatření, tak jak jsou aplikována, jsou velmi podobná nebo až identická. Rozdíl je pouze v tom, že Rakousko nedávno zavedlo používání FFP2 respirátorů, že v Rakousku je výraznější dodržování a částečně i vymáhání nastavených opatření a že je tam jinak nastaven systém kompenzací, ať už při karanténě, nemocenské nebo pro podnikatele.

Během víkendu jsem měl četná jednání s epidemiology, ať už v rámci Ministerstva zdravotnictví nebo v rámci krajských hygienických stanic. Spojili jsme se i s kolegy kolem iniciativy Sníh a s dalšími odborníky. A nechal jsem si také zjistit dostupná data o vývoji a rozvoji té takzvané britské mutace v České republice.

Začnu právě tímto. Právě proto, že v současné době nemáme k dispozici data, která by potvrzovala významný rozdíl ve výskytu této mutace napříč Českou republikou, potom jsme ani nenavrhovali a nakonec ani o tom na vládě nebyla žádná debata, že bychom měli přistupovat k nějakému dalšímu omezení pohybu.

To, co zaznívá jednoznačně jako doporučení, je, abychom všichni i u nás nosili – pokud je to jen trochu možné – FFP2 respirátory, zejména v rizikových situacích, kam určitě patří hromadná doprava, případně pobyty v obchodech. Myslím si, že i díky vstřícné politice Ministerstva financí a díky pomoci řady řetězců jsou v současné době dnes respirátory k dispozici za rozumnou cenu.

Rovněž také podporuji to, co zde už bylo řečeno, to znamená další jednání o kompenzacích, ať už se týká toho, o čem mluvila paní ministryně práce a sociálních věcí v době karantény anebo izolace, protože je opravdu potřeba, aby opakovaným testováním a dobrou spoluprací všech, kteří se budou testování a následného trasování účastnit, jsme byli společně schopni bránit šíření onemocnění napříč zemí. A věřím, že tato opatření, o kterých zde bylo hovořeno, tomu mohou pomoci.

Rovněž, když už se bavíme o testování, tak upozorňuji na to, že už v současné době je možnost, aby kdekoliv, včetně firem, každé tři dny byl proveden antigenní test a byla k tomu poskytnuta i metodika pro ty, kteří možná zatím nevěděli, jakým způsobem na to testování, které je hrazeno z prostředků zdravotního pojištění, dosáhnout.

Kromě toho jsme se bavili, jak už zmínil i pan vicepremiér Hamáček, o tom, že našim společným cílem je v rozumné a brzké době, ideálně na sklonku měsíce, to znamená začátkem března, vrátit do škol maturanty a 9. ročníky s tím, že je to podmíněno testováním. Na konkrétní přípravě těch testovacích strategií se nyní velmi intenzivně pracuje a koordinaci, jak už bylo řečeno, bude zajištovat Ústřední krizový štáb. Pravděpodobně v mezidobí ještě proběhnou nějaké pilotní projekty v některých školách, které nám pomohou to potom doladit do finální míry.

A rovněž také probíhají za účasti Ministerstva zdravotnictví i dalších rezortů nějaká jednání o budoucích možných změnách legislativy, které by do budoucna umožnily, abychom opatření, která je potřeba nastavit a která ještě nějakou dobu nastavovat budeme muset, byla možná i bez nouzového stavu.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. První dotaz Česká televize.

Mariana Novotná, Česká televize: Mám jen dva dnes, tak si je dovolím položit najednou, protože každý míří na někoho jiného. Pane vicepremiére Hamáčku, k těm školám ještě. Je už nějaké datum alespoň zhruba, kdy by se mohlo o tom testování, potažmo návratu do škol dohodnout tak, aby se stihla ta zařízení připravit? A hlavně – proč už se o tom návratu studentů právě i za cenu testování nemohlo rozhodnout dřív, třeba už na podzim? A potom dotaz na paní ministryni Maláčovou. Vy jste říkala, že ta finanční motivace pro karanténu nebo izolaci pomůže zaměstnancům nebo dohodářům. Jak to, prosím, bude s OSVČ, protože vy jste dřív zmiňovala, že i na ně by se mělo myslet. Děkuju.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já odpovím na ten první dotaz. My samozřejmě – řekl jsem to jak já, tak i pan ministr zdravotnictví – budeme dělat všechno pro to, aby tím termínem pro návrat byl přelom února a března. Nicméně samozřejmě bude to záviset na tom, zda se stihne připravit ten celý projekt testování.

A já chci upozornit, že to nebude jednoduchá logistická operace, protože budeme muset testovat několik stovek tisíc dětí a studentů týdně. Tam to bude ještě záviset na frekvenci testování, ale určitě počítáme s tím, že proběhnou pilotní projekty a dáme dostatečný prostor zřizovatelům i ředitelům škol, aby se na to připravili. Takže určitě to nebude žádné překvapení a ten projekt nespustíme, pokud nebude pořádně připraven.

Proč to nebylo na podzim? Tak těch důvodů je celá řada, ale jedním z klíčových je, že na podzim ta dostupnost zejména antigenních testů byla podstatně nižší a už vůbec nebyly dostupné takové ty, řekněme, jednoduše aplikovatelné formy. Pokud si vzpomenete, jak se testovalo na podzim, tak de facto všechny testy vyžadovaly nějakou formu celkem razantního zásahu do dutiny nosní. Tam se strkají ty dlouhé štětečky a to musí provádět odborná zdravotnický personál. A to teď už není nutné a je možné využít těch různých testů ze slin či testů kloktacích, které jsou uživatelsky přívětivější. Takže za mě jedním z těch faktorů určitě byla nedostupnost těch jednoduše použitelných testů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan ministr Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Jen krátce doplním. Přesně to, co říká pan vicepremiér – snahou je, aby tato vyšetření v současné době byla v maximální míře prováděna neinvazivními testy. Takže je to jeden z těch hlavních důvodů.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká izolačky a živnostníků, tak já si ctím dosavadní dělbu práce mezi našimi ministerstvy. To znamená, MPSV si bere na starosti jako vždy zaměstnance a dohodáře a pro živnostníky lze očekávat, jestli jsem to správně pochopila, úpravu v rámci kompenzačního bonusu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ano, je to tak. My jsme se na tom takto domluvili. Ten kompenzační bonus, který je dnes 500 korun na den, tak jestli jste zavnímala, tak bude 1 000 korun na den, pokud to projde. Musí to samozřejmě znovu do Parlamentu a bude to zpětně od 1. února. Takže počítáme s tím z povahy věci, že ten živnostník stejně má zabráněno buď v podnikání, nebo omezením. Takže si myslím, že takto je to vyřešeno nejjednodušším způsobem než zase zavádět nějaký speciální dotační program.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Nova.

Háta Sassmannová, TV Nova: Dobrý večer. Já bych se nejdřív zeptala paní ministryně Maláčové k té izolačce. Vy jste říkala, že je to vypočítané z průměrného množství karantén za poslední měsíce. Ale pokud má ta izolačka motivovat lidi, aby v té karanténě zůstali, nebojíte se, že ten počet karantén půjde nahoru? A tudíž na to budou potřeba větší výdaje? A potom mám dva dotazy mimo téma na pana ministra Blatného. Nejprve by mě zajímalo ohledně očkování. Proč se během víkendu očkuje méně nebo tak málo? Ta čísla jsou o poznání nižší než v týdnu. A potom, někteří zdravotníci vnímají jako problematické, že zatímco stále čekají na odměny za zvládnutí podzimní vlny pandemie, ministerstvo svým náměstkům a dalším úředníkům už rozdalo odměny ve výši až čtvrt milionu korun. Jak se k tomu stavíte a je to podle vás spravedlivé? Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Zareaguji na ten váš dotaz. Ano, přesně tak. Ale zároveň ta logika je, že pokud budou lidé, protože dostanou finanční motivaci, zodpovědnější a budou se okamžitě izolovat, tak to povede ke snížení šíření nákazy. A tím pádem jsme opravdu vycházeli z toho průměru posledních měsíců. To znamená, přesně jak jste to říkala, ale pak to implikuje do budoucna, do příštích týdnů a měsíců, že vlastně ta čísla půjdou dolů.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Jestli to mohu ještě doplnit, jenom velice stručně: Ona ta částka podle materiálu, který předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, je asi 1,3 miliardy. V tuto chvíli my jsme se domluvili a požádali jsme, nebo dostal úkol ministr zdravotnictví, aby se v souvislosti s tím nastavil indikátor účinnosti navrhovaného opatření, abychom vlastně mohli odsledovat, že skutečně to opatření má význam a ten počet kontaktů je vyšší, protože to je důležité, že hledáme tu cestu k rizikovým kontaktům. A vzhledem k tomu, že ve čtvrtek budeme debatovat novelu zákona o statním rozpočtu, tak i zpřesnění těchto mandatorních výdajů, protože já předpokládám, že to ve Sněmovně projde, tak že vlastně to také musíme zohlednit.

A on to řekl pan ministr. Já bych ještě ráda tady připomněla, protože se mi zdálo, že to trošku splynulo. My jsme dnes tam přijali na vládě také velice důležitý materiál Ministerstva zdravotnictví, který vysvětluje metodicky, jak mají firmy postupovat, aby bezplatně mohly testovat.

Nevím, jestli jste to postřehli, já jsem trošku asi možná měla pocit, že to zapadlo. To je taky velice důležitá věc. Protože my jsme zatím pořád debatovali jenom o tom, že to mohou dát do výdajů podle pokynů Ministerstva financí, a hledali jsme tu cestu a vlastně de facto ležela před námi. Pracovní skupina, která to vydiskutovala ve čtvrtek minulý týden, připravila metodický pokyn, který jsme dnes na vládě schválili, a tam jasně říkáme firmám, jak mají postupovat při testování svých zaměstnanců tak, aby jim to zaplatila pojišťovna a měly to zdarma.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Ještě drobnost doplním. Ono je to v tom původním návrhu z dnešního dopoledne 1,3, ale to se počítá s časovým rámcem čtyři měsíce. A protože jsme to zesouladili na všechny podpory, které mají být tři měsíce, tak tam dochází k opravě, ta částka platí, co jsem řekla, 1,1.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jenom doplním tu podstatnou věc, co znovu zopakovala paní vicepremiérka. Opravdu u těch firem tato možnost je stejná jako u kohokoliv jiného a dá se to provést opravdu v rámci té společnosti, která tím může usnadnit i svým zaměstnancům i pomoci právě při identifikaci případných asymptomatických nosičů. Takže je to něco, co je opravdu možné, co je možné ihned a co je hrazeno ze zdravotního pojištění.

K očkování o víkendech: Jenom si prosím uvědomme, že ti lidé, kteří se provádějí to očkování, jsou většinou ti, kteří se starají o všechny pacienty, ti, na kterých je zátěž těch nemocnic. Ti, kteří provádí často i testován. A i oni si potřebují odpočinout.

Takže stejně tak, jako je o něco nižší kapacita, protože je méně personálu ve zdravotnických zařízeních a i v těch místech o víkendu, tak je to podobné, jako je tomu s příjmy do nemocnic. Je to podobné jako je tomu při testování. Ale nemyslíme si, že toto je něco, co by nějakým významným způsobem negativně ovlivnilo rychlost očkováním. S tím drobným zakolísáním o víkendu se počítá a je stejné ve všech zemích. Není to něco, co by bylo specifické pro Českou republiku. Takže si myslím, že je to bez jakéhokoliv rizika, a vždy v těch očkovacích centrech je dostatek vakcín pro ty, kteří jsou zarezervovaní a kteří si pro své vakcíny mají přijít.

A pokud se týká vaší, vašeho dotazu na odměny, tak naopak velmi intenzivně jednáme jak se zdravotními pojišťovnami, tak s odbory, tak i s Ministerstvem financí na dokončení právě přidělení těch odměn, chcete-li, za tu podzimní část pandemie. A toto jsou odměny, které jsou nějakým způsobem mimořádné, které jsou vázány právě na tuto situaci a které, o kterých jako opravdu jednáme velmi důkladně.

Odměny, které patří, jak jste řekla, třeba úředníkům na ministerstvu, ale tak stejně určitě i úředníkům v bankách nebo třeba i lékařů v nemocnicích mimo tady tento covid, tak ty jsou asi přidělovány standardně. Tam já nevidím nějaký rozdíl, jestli by to mělo být zrovna tak v tomto roce, nebo v jiném. Takže tady já nějakou kontradikci nevidím, a naopak si myslím, že děláme všechno proto, aby zdravotníci dostali zaslouženou odměnu i za podzimní zátěž.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat pana ministra zdravotnictví: Vláda projednala také nějakou úpravu opatření týkající se maloobchodu. Jaká to je ? Aspoň je to ve výsledcích...

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Teď nerozumím úplně… Maloobchodu...

Soňa Remešová, ČTK: Opatření ministerstvo zdravotnictví týkající s maloobchodu.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Nic zásadního se tam určitě neprojednávalo, co se týká maloobchodu. Možná to bylo v tom balíku, kde je mimo jiné i maloobchod. My jsme tam zpřesňovali některé věci a jedna z nich třeba byla v oblasti dopravy. A to jsou takzvané vzdělávací akce a zkoušky, které jsme rozšířili i na dráhu. To znamená, jsou spojeny se zákonem o drahách.

Zjednodušeně řečeno, pokud někdo z těchto pracovníků musí absolvovat nějakou zkoušku, tak ve všech jiných případech už to bylo možné, ale u těch drah to neplatilo. Takže jsme tuto výjimku udělali. Je to v získávání a zdokonalování odborné způsobilosti podle zákona o drahách, abych byl úplně přesný.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den. Já mám dotaz na paní vicepremiérku Schillerovou. Jestli vás, paní ministryně, můžu poprosit o vysvětlení. Jestliže je člověk OSVČ – vy jste říkala, že nebudete chystat další program, protože jste navýšili ten kompenzační bonus. Ale jestliže to je živnostník, na kterého se ten kompenzační bonus nevztahuje, protože mu to podnikání nebylo znemožněno. Napadají mě dělníci, stavbaři, taxikáři, tak co oni mají dělat v případě, že se dostanou do karantény, do izolace? Jaký bonus mohou očekávat oni? A pak dotaz na pana ministra Blatného. Vím, že v tuto chvíli nemůže být řeč o nějakém rozvolnění. Nicméně množí se nám dotazy některých právě podnikatelů z řad masérů, jestli neuvažuje ministerstvo o nějaké výjimce. Protože masáže nejsou jenom za účelem relaxace, ale například soukromé fyzioterapeutické kliniky fungují, maséři fungovat jako takoví nemohou, ale přitom právě pomáhají lidem se zdravotními problémy. A s tím i souvisí i různé pedikérky, protože pedikúry jsou důležité například pro diabetiky a může to přinést další zdravotní komplikace. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Takže já začnu. Ten kompenzační bonus je nastaven tak, že ho pobírají OSVČ, společníci malých s. r .o. a dohodáři za dvou předpokladů, velice zjednodušeně. První předpoklad je ten, že vládními restrikcemi jim byla zavřena provozovna nebo úplně zakázána činnost. A druhý, že byli, druhý může být… A ještě je důležité u toho prvního říct, že ty příjmy z podnikání musely tvořit více než 50 procent jejich příjmů, aby tam byl tento poměr.

A pak jsou ti, kteří byli odkázáni na ty, třeba dodavatelé, subdodavatelé, na ty zavřené provozy. A tam byla doteď podmínka, že ten propad příjmu u nich musel být aspoň 80 procent. Tím, že tuto podmínku snížíme na 50 procent, tak se velice ta množina těch podnikatelů rozšíří.

My v tuto chvíli debatujeme, už teď vlastně kolegové finalizují legislativní text, který se pošle svazům a komorám, a budeme diskutovat prostě různé ty, jak říká často opozice, to síto, kterým propadnou. Ale právě proto, že my jsme to chtěli maximálně zjednodušit, takže když jsme to konzultovali s panem vicepremiérem přes víkend, tak jsme si řekli, co rozhodně nezrušíme: kompenzační bonus, Antivirus.

Na to to naroubujeme, rozvolníme ty podmínky, aby to zasáhlo co největší množství lidí. Pak to bylo o nějaké té částce, kterou chceme zvednout na tisíc korun. Ale přesto všechno se může stát a to nedomyslíte. Ty příběhy píše až život. Může se stát, že bude nějaká skupina, která je z nějakých důvodů postižena, a nedostane se do těchto dvou velkých množin. Tak proto se ještě na MPO vytvoří program pro ty, kteří jsou postižení pandemií, ale skutečně nenaplní podmínky. My jsme teda takový případ nevymysleli, ale samozřejmě to neznamená, že nemůže vzniknout, a tam bude pětistovka na den.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já se vyjádřím k těm službám, o kterých jste mluvil. V současné době opravdu jsou, a myslím si, že je na tom obecně shoda, prioritou školy. Ty služby, o kterých mluvíte, jsou samozřejmě důležité, to v žádném případě nepodceňuji.

Tam, kde by došlo k ohrožení zdraví, tak samozřejmě takový člověk může vyhledat lékařskou péči. Takže že by došlo k nějakému nebezpečí, to určitě není na pořadu dne. Ale rozumím tomu, co říkáte. Je pravda, že jakmile to bude možné, tak právě i služby, kde je vlastně jedna ku jedné, kam patří i ty služby péče o tělo, za hygienických podmínek určitě budou patřit určitě k těm prvním, která budou uvolňované. Ale v současné době ještě tak dalekou bohužel ještě nejsme. Takže se omlouvám všem těm, kterých se to zatím týká.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, ještě Česká televize.

Mariana Novotná, Česká televize: Já se ještě zeptám paní ministryně financí, potažmo práce a sociálních věcí. Ti živnostníci, kteří se nakazí, nemůžou jít do práce, ale nemají zavřeno. Řeší se nějak to, jestli se jim něco přidá v té karanténě nebo izolaci? Vy jste, paní Maláčová, říkala, že je to otázka na paní ministryni financí. Ale sama jste minulý týden říkala, že si myslíte, že by se živnostníci neměli z toho balíčku vyjmout. Že potřebujete mít řešení pro všechny, včetně rodin s dětmi, bez ohledu na to, jestli to jsou dohodáři nebo právě  živnostníci. Myslí se na ty lidi? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tím, že nemůžou jít do práce, to znamená, vy říkáte třeba z důvodu nemoci, tak nemohou vykonávat zaměstnání nebo svoji živnost, a tím pádem se na ně bude vztahovat kompenzační bonus. A kompenzační bonus bude tisíc korun na den.

Já si myslím, že je to nejjednodušší. Proč zase vymýšlet nějakou další kompenzaci k tomuto? Musel by to být dotační program u pana ministra Havlíčka. My jsme to právě chtěli zjednodušit a chtěli jsme vlastně vyhovět všem těm kritikám, které říkají: Máte jich moc těch programů, jsou komplikované. Takže já si myslím, že toto je ta nejjednodušší cesta.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotaz prostřednictvím videokonference, pan Kopecký iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den, já bych se, prosím, zeptal, zda vláda neuvažuje o možnosti uvolnit otevírací dobu na úřadech, protože některé úkony, například registr vozidel, čelí velkému náporu a lidé si nestíhají vyřizovat dokumenty včas. To je jedna věc, protože jsou ty úřady otevřeny jenom dvakrát v týdnu. Jednou dopoledne, jednou odpoledne. Druhá otázka souvisí s tím, o čem hovořil pan ministr zdravotnictví Blatný na tiskové konferenci, že rozdíl mezi Českou republikou a Rakouskem je v tom, že v Rakousku jsou zavedeny respirátory FFP2. A jestli to lze číst tak, že se schyluje k tomu, že výrazné doporučení vlády nosit respirátory FFP2 v hromadné dopravě a v obchodech se změní v nařízení. Jestli takovou věc připravujete. A třetí, poslední věc, mně zajímá: Pan premiér Babiš, když byl v Budapešti, a pojede do Srbska sondovat zkušenosti s ruskou vakcínou Sputnik. Pokud bychom dospěli do stádia, že Česká republika tu vakcínu pořídí třeba poté, až to schválí Evropská léková agentura nebo i jinak, zda je ve hře možnost, že by se ta vakcína vyráběla i přímo na území České republiky. A jestli při používání sputniku by pořád platilo to, co zaznělo dřív na tiskových konferencích vlády, že lidé, kteří se rozhodnou, že se chtějí očkovat, nemají na výběr. Prostě když řeknou, že se chtějí očkovat, nemohou si vybírat, kterou vakcínu chtějí, nebo ne? Děkuji.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jestli mohu otevíracím dobám na úřadech. Samozřejmě naším cílem je, aby lidé minimalizovali své cesty i na úřady. Ale chápu, že když už člověk jde na úřad, tak tam většinou jde, protože tam musí a potřebuje. Ty problémy zejména hlásí tedy ty bývalé dopravní inspektoráty, respektive teď už jsou to registry vozidel. Takže my jsme připraveni v tomto tu situaci tam, kde je to potřeba, protože ono to není všude, rozvolnit i formou nějakého doporučení. Ale říkám, není to na nějaké plošné otevírání, protože ty prodlevy nejsou hlášený ze všech agend, ale pouze v drtivé většině z té dopravní.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já se vyjádřím k těm dvěma věcem. V současné době opravdu neuvažujeme a nehovořili jsme o tom, že bychom teď doporučili FFP2 respirátor jako povinnost. Nicméně znovu apeluji na nás všechny, protože shodně, byla to jedna z mála věcí, na které se shodli opravdu všichni oslovení odborníci, že FFP2 respirátor je něco, co má největší potenciál snížit přenos zejména v těch rizikových oblastech. Takže myslím si, že jsou teď k dispozici, nosme je. Povinnost to, prosím, není.

Pokud se týká ruské vakcíny, ve chvíli, kdy bude schválena Evropskou lékovou agenturou, což předpokládá, že ruský výrobce o to požádá, když se to stane, tak Evropská léková agentura má mandát od členských zemí, aby urychleně konala. V případě, že bude schválena, tak bude na roveň všem ostatním vakcínám a nemyslím si, že by zrovna případný vstup ruské vakcíny na evropský trh měl znamenat v České republice nějakou změnu v nějakém přístupu k vakcínám nebo k jejich možnému výběru a podobně. Všechny vakcíny, které jsou schváleny Evropskou lékovou agenturou, musí mít srovnatelnou účinnost a musí být dostatečně bezpečné.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já bych možná ještě dodala k těm úřadům, protože to je důležité, co se týká úřadů práce a okresní správy sociálního zabezpečení. Děkuji za ten dotaz. Chtěla bych zdůraznit, že před úřady práce se tvoří drobné fronty, ale není to nezbytně nutné, protože úřad práce může většina klientů z těch 1,2 milionu vyplácených dávek, které pravidelně administrujeme, tak lze ty podklady dodat buď poštou, e-mailem, datovou schránkou, anebo potom před každým úřadem nebo kontaktním pracovištěm je takzvaný box, do kterého to lze vhodit.

A nad rámec těchto čtyř možností i přesto, protože velká část lidí třeba chce ještě zkonzultovat, i když pravidelně podávají žádosti, tak je možné si sjednat osobní schůzku a lidé nemusí chodit v rámci těch vyhrazených úředních hodin a stát ve frontách.

To znamená, jsou minimálně čtyři možnosti, a pokud je potřeba konzultace, tak prosím, sjednejte si osobní schůzku zase e-mailem, telefonicky nebo na recepci těch pracovišť a dostanete termín individuální, kde pak nedochází k takovému vysokému počtu setkávání. To znamená, existuje spousta možností, jak eliminovat kontakt při styku s úřady práce a okresní správou sociálního zabezpečení.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já ještě, pane Kopecký, za finanční úřady, abyste to měl kompletní. Samozřejmě, že finanční úřady jako každý rok, třeba když byla teď paušální daň, tak byly rozšířené úřední hodiny. Zase budou rozšířené úřední hodiny v souvislosti s vybíráním daňových přiznání na dani z příjmu a letos to bude i pro daň z nemovitých věcí v jednom termínu a daně silniční.

Ale znovu apeluji a znovu si tu dovolím ohřát polívčičku, že spustíme 28. října On-line finanční úřad. Dokonce už tři největší banky, Komerční banka, Česká spořitelna a ČSOB, umožní vstoupit přes internetové bankovnictví. To znamená, kromě e-identity, datové schránky a tak dále, tam bude možné vstoupit i přes tu bankovní identitu, přes bankovnictví. Takže tím chci propagovat elektronizaci a možnost podávání daňových přiznání prostřednictvím On-line finančního úřadu, kde se vlastně i celá řada informací předvyplní. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Můžu ještě, abychom tu byli kompletní? Tak kdybyste stál frontu na řidičák, tak my to řešíme digitalizací a během několika týdnů bude možné zažádat si o řidičský průkaz na digitální bázi. Nicméně podotýkám, jedna návštěva tam bude muset být nutná alespoň v tom prvním případě, potom už ne.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Chtěla bych požádat o další dotaz. Paní Janáková, Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Já mám dotaz na paní vicepremiérku, ministryni financí paní Schillerovou. Respektive mám několik dotazů, ale budu vždycky to říkat po jednom na každého ministra zvlášť, abych to nějak nezdržovala. Já se ptám na ten kompenzační bonus. Mně by zajímalo, mezi kterými obdobími chcete porovnávat propady tržeb, případně jestli na ten kompenzační bonus dosáhnou všichni, kterým tržby klesly o 50 procent. To je první otázka.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak to je dobrá otázka. Úplně na ni nebudu mít jednoznačnou odpověď. Dnes je zákon nastaven tak, že se porovnává rozdíl mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím loňského roku. Ale toto je téma, které chceme ještě debatovat se svazy a komorami, jestli tam nedojde k nějakému posunu. Takže v tuto chvíli vám neřeknu přesné znění. Ten legislativní text se upřesňuje a připomínkuje. A ano, budou to všichni, kteří budou mít propad větší než 50 procent.

Barbora Janáková, Deník N: Pak mám na vás ještě druhou otázku. Vy jste o víkendu sklidila vlnu kritiky za to, že jste jela autem nepřipoutaná. Vy jste poté řekla, že jste pouze popojížděla po parkovišti. Nicméně, lidé na sociálních sítích odhalili, že to vlastně nebyla pravda. Tak mě by zajímalo, jestli to nepovažujete za lež, případně, jestli si své výroky nechcete vzít zpátky.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, ono se to natáčelo na více místech. Já, když jsem tweetovala v sobotu, tak jsem byla přesvědčena o tom, že většina toho se natáčela na parkovišti. Ale ono se to prostě sestříhalo. Mě to mrzí. Já už nevím, jestli se mám ještě více omluvit. Omluvila jsem se za to. Snažím se to odčinit tím, že jsem poslala 10 000 korun na oběti dopravních nehod. Samozřejmě se podrobím a čekám, až mě vyzve policie k příslušnému přestupkovému řízení, a víc nemám, co bych k tomu řekla. Mrzí mě to.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji moc A poslední otázka na pana ministra Blatného. Mně by zajímalo, jestli děláte nějakou skupinu, respektive novou testovací strategii týkající se možnosti testování odběrů ze slin.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano, já jsem o tom už krátce mluvil, protože v České republice se postupně začínají objevovat testy, které jsou neinvazivní, které jsou buď z přední části nosohltanu, nebo právě ze slin. I ty slinné jsou některé antigenní, některé jsou PCR. Laboratorní skupina, která v současné době připravuje už x-tou verzi, aktualizovanou, té testovací strategie, se tímto zabývá a je to jedna z důležitých věcí, na které pracujeme právě proto, abychom umožnili v krátké budoucnosti nepříliš nepříjemné testování zprvu maturantů a žáků devátých tříd a později, bude-li to potřeba, i ostatních dětí.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji. Ještě mě napadla jedna otázka a ta se týká materiálu ministerstva školství, kde jste řešili ty PCR testy jednou za sedm až čtrnáct dnů u posledních ročníků. Je to tam nějak rozdělené, že ty PCR testy jsou pouze na středních školách, 1. až 4. ročník, a ty antigenní testy jsou na základních školách? Nebo jsem to pochopila špatně?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ten materiál je takovým úvodní materiálem, který je teď předmětem toho dalšího jednání a upřesnění. Je to takový jakýsi výkop tímto směrem. Ale v principu a s ohledem na kapacity PCR testů v České republice, které v současné době nejsou všechny využity, na druhou stranu nejsou nevyčerpatelné, tak předpokládáme, že právě u středoškolských studentů, respektive v současné době u maturantů, bude preferováno to vyšetřování PCR testy i s ohledem na to, že se jedná o skupinu, která je epidemicky o něco rizikovější. A u žáků základních škol budeme uvažovat zejména o antigenních testech. Ale i u těch antigenních testů je cílem, aby, jakmile to bude možné, to byly právě také testy neinvazivní. Například testy ze slin.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Seznam Zprávy, paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já budu mít dva dotazy, jeden na pana ministra Blatného. Pane ministře, chci se zeptat: Velkým problémem v nemocnicích je nedostatek personálu. Na podzim se to řešilo tak, že Česká republika požádala své zahraniční partnery o pomoc, přijeli lékaři ze Spojených států a z Velké Británie. Chci se zeptat, jestli nezvažujete něco podobného teď? A druhý dotaz položím později.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: V současné době o tom nyní neuvažujeme, protože ty kapacity lůžkové jsou sice dlouhodobě hraniční, ale nedochází teď k úplnému kolapsu, který by vyžadoval tady tento požadavek. A velice dobrou zprávou je, že právě díky očkování, a to si myslím, že je velmi dobrá zpráva pro všechny, pro všechny, kdo se rozhodli očkovat, i pro všechny, kdo se teprve rozhodnou očkovat, že právě očkování uvnitř zdravotnických zařízení, zejména nemocnic, kde je nyní očkováno už kolem 75 procent, tak prudce klesá nemocnost zdravotnického personálu. Takže za posledních několik týdnů se snížila ta nemocnost na koronavirus zhruba o třetinu a to je mimo jiné velmi dobrá zpráva, protože se vlastně zdravotníci, kteří byli nemocní, vrací zpátky do práce a to pomáhá i řešení té situace s nedostatkem personálu.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: A ten druhý dotaz mi dovolte na pana vicepremiéra Hamáčka. Vy jste hovořil o tom, že by se studenti mohli vrátit na začátku března a že nyní připravujete ten projekt jejich návratu. Chci se zeptat, proč jste s přípravou projektu nezačali už dřív, kdy ještě ty testy nebyly, protože třeba odborníci, je to podobné, vás kritizovali i za to, že jste dostatečně dopředu nepřipravili projekt očkování. Byť vakcína nebyla, ale mohli jste připravovat. Proč k tomu tedy nedošlo v tomto případě? Děkuju.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Protože ministerstvo školství nám ten materiál poslalo dnes ráno. Od dnešního jednání vlády to má na starosti Ústřední krizový štáb.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: A do té doby jste tedy nehovořili o tom, že byste měli začít přemýšlet o tom, jakým způsobem zajistit návrat studentů do škol?

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Vy jste se ptala mě, tak já jsem odpověděl za sebe. Co se týká ministerstva školství, tak ministerstvo školství určitě strávilo nějaký čas přípravou toho materiálu, který nám poslali dnes ráno. Takže nebylo to tak, že ten materiál spadl z nebe, ale oni ho museli připravit. Takže pracovali na něm, a když ho dopracovali, tak ho předali do vlády a to se stalo dnes ráno a ode dneška ho máme k dispozici všichni.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jenom ještě doplním to, co řekl správně i před tím pan vicepremiér Hamáček. Teprve v poslední době začínají být k dispozici testy, které jsou proveditelné. Dříve, na začátku podzimu, byl obecně nedostatek antigenních testů. Potom se teprve dostaly do řady zemí, včetně naší, a teprve teď se postupně a relativně pomalu dostávají na trh testy, které jsou neinvazivní.

A my jsme se o tom, a vy si to určitě vzpomenete, bavili o testování dětí již někdy v listopadu, ale tehdy se všichni odborníci shodli na tom, že opakované nepříjemné testování zejména u dětí by nebylo vhodné. Takže není to tak, že bychom na to nemysleli, ale ta situace se naštěstí vyvíjí takovým směrem, že nyní o tom můžeme uvažovat tak, aby to bylo proveditelné a nebylo to spojeno s extrémně nepříjemnými opakovanými zákroky.  

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuju, hezký večer.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, paní Šimková, Mladá fronta DNES.

Alžběta Šimková, MF DNES: Dobrý večer, já bych měla dotaz, jestli mě dobře slyšíte, jenom se ujistím.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano.

Alžběta Šimková, MF DNES: Děkuju. Asi na pana Hamáčka. Chtěla bych se zeptat ještě k těm otevíráním škol. Co se stane, pokud rodiče odmítnou testy u dětí? Nepustí je do školy? Nebo jak se to bude řešit? Děkuji.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: To je samozřejmě otázka metodiky. Pokud chcete znát můj názor soukromý, tak pokud bude platit, že budeme plošně testovat, tak z logiky věci ten, kdo test odmítne, tak by do školy být připuštěn neměl. Ale to je můj soukromý názor, prosím, nikoliv názor ministerstva školství.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jenom doplním také jenom o informaci, nikoliv o finální názor nebo informaci o tom, jak to bude v České republice. Ale když už jsme zde citovali několikrát Rakousko, tak děti, které z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí podstoupit ten test, tak zůstávají v distanční výuce.

Alžběta Šimková, MF DNES: Děkuji moc a pak ještě jeden dotaz, vím, že to asi teprve budete řešit, ale mluví se také o tom, kdo bude odpovědný za ty testy. Jestli učitelé… Kdo by to podle vás měl být? Budou to právě učitelé, kteří by ty testy dělali? Kdo by případně také ty testy do škol rozvážel? Děkuju.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já nepředpokládám, že by učitelé stáli někde ve frontě se svými vozidly a rozváželi testy, od toho je tady asi někdo jiný. Ale to je součást té strategie, kterou teď musíme rozpracovat. Proto jsem říkal, že to bude velmi složitá logistická operace, která se pravděpodobně neobejde bez zapojení dalších složek státu, jako je Integrovaný záchranný systém a další.

Takže my jsme to dostali na starost rozpracovat, už na tom pracuje Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru, ale prosím dejte nám aspoň 24 hodin na to, abychom se s tím materiálem mohli seznámit a začít ho rozpracovávat. Opravdu teď je to velmi čerstvá věc, a jak už řekl pan ministr Blatný, to, co přišlo ze školství, je dobrý dokument, nicméně je to dobrý dokument do začátku diskuse a teď z toho musíme udělat nějaký operační plán.

Alžběta Šimková, MF DNES: Rozumím, moc děkuji a jenom ještě, pardon, jeden dotaz mě k tomu napadl. Vím, že to bude postupné, ale uvažuje se třeba už teď v nějaké té poslednější fázi i o tom, že by se tato metoda testování použila i třeba u kroužků dětských anebo v liduškách a podobně?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: To je s dovolením příliš brzy o tom hovořit. Naší prioritou jsou školy.Zatím se pořád bavíme o dvou ročnících škol a naší prioritou je dostat postupně do škol více dětí a samozřejmě cílem je dostat tam všechny děti zpátky.

Alžběta Šimková, MF DNES: Rozumím a moc děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě paní Beranová, Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, slyšíme se?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, slyšíme.

Klára Beranová, Novinky.cz: Já bych se vás chtěla zeptat ještě k tomu plánu návratu žáků do škol. Tak jestli bych vás mohla poprosit o jasnou odpověď, jestli takový plán existuje, jestli už jsou jasné termíny, kdy se kdo vrátí do škol, nebo jestli jsou aspoň jasné podmínky, za kterých se kdo vrátí do škol. A pokud ne, tak jestli budete mít tento plán například do čtvrtka představený, kdy bude Sněmovna jednat o nouzovém stavu.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já se přiznám, že nevím, co na tom mám odpovědět, protože mám pocit, že jste nebyla na tiskové konferenci, kde jsme tedy my strávili hodinu. My jsme tady celou dobu říkali, jak to s tím plánem je, že to je materiál Ministerstva školství, který byl dnes předložen vládě pro informaci a bylo uloženo Ústřednímu krizovému štábu ho rozpracovat. A to, myslím, tady padlo asi třikrát. Pokud nefungovalo spojení, tak se omlouvám, ale na všechny tyhle otázky už jsme tady odpověděli.

Klára Beranová, Novinky.cz: Ne, fungovalo, ale mohl byste mi říct teda aspoň ty termíny, jestli už jsou jasné?

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Paní redaktorko, pokud dostanete dnes ráno materiál, který je základem pro nějaké plánování, tak vám těžko mohu po šesti hodinách říct přesně termíny. Já jsem prosil o to, abychom dostali alespoň 24 hodin na to, abychom to mohli rozpracovat do nějakých prvotních představ. Rozhodně není možné, abychom teď sázeli jeden termín za druhým.

Jeden termín jsme řekli. Řekli jsme, že naší prioritou, pokud všechno půjde tak, jak má, aby ten návrat do škol začal na přelomu února a března. To znamená, aby se ty první ročníky začaly vracet od 1. března. To je asi jediný termín, který vám mohu dát, a všechny ostatní budou záviset na tom, jaká bude situace a jak se podaří ten plán uvádět v život.

Klára Beranová, Novinky.cz: Takže vy jste ten plán viděl, což tak chápu, ale ty termíny teda víte jen tady ten.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jsem viděl ten materiál, který mi poslal pan ministr Plaga, a je to ten materiál, který mi dal v Otázkách Václava Moravce Václav Moravec. To je furt ten samý.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já ještě jenom doplním, že také kromě testování paralelně probíhá očkování, které taky bude mít veliký vliv na to, jakým způsobem se bude celá situace vyvíjet. A obávám se, že vaše otázka neumožňuje nějakou jednoznačnou a rychlou odpověď, a asi bych se opakoval. Naprosto souhlasím s tím, co řekl pan vicepremiér Hamáček.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a ještě poslední dotaz televize Prima.

Josef Mádle, TV Prma: Ještě jednou dobrý večer. Já poprosím jenom o krátkou reakci pana Hamáčka a pana Blatného teď vlastně na situaci, která souvisí i se sněhovou nadílkou. Množí se na sociálních sítích fotografie, na kterých je přeplněná lanovka na Petřín plná vlastně snowboardistů, lyžařů a vlastně lyžují, snowboardují právě na Petříně. Tak co na to vlastně říkáte? Děkuji.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak pokud se nepletu, tak na Petříně žádná vyznačená sjezdovka není. Kdyžtak mě opravte, ale myslím, že v centru Prahy žádná taková sjezdovka není, tudíž to není plocha určená k jízdě na lyžích. Ale to je spíš otázka na případně Městskou polici Praha nebo policii Praha, aby to řešili.

Každopádně pokud narážíte na tu lanovku, tak lanovka na Petřín je součástí dopravní obslužnosti, tudíž tam to je jedna z těch, kterou jsme museli nechat běžet. A popravdě řečeno ono na Petřín se dá dostat i tramvají, takže kdybychom zavřeli lanovku, tak to asi nevytrhneme. Ale pokud někdo lyžuje nebo snowboarduje mimo vyznačené trati, tak mám pocit, že to není v souladu se zákonem.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já ještě doplním, že v Praze žije přes milion lidí a většina z nich se chová korektně a slušně. A jestli se někdo tak nechová, tak je mně to osobně lito, není to správně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, z dnešní tiskové konference je to vše. Hezký večer.