Tiskové konference

15. 2. 202119:05

Tisková konference po jednání vlády, 15. února 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve první místopředseda pan Jan Hamáček.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se věnovala několika důležitým oblastem a dovolte mi, abych je postupně okomentoval, a samozřejmě mě doplní i moji kolegové. Řešili jsme několik legislativních věcí, které se týkají právě pandemické situace.

Jak víte, vláda projednávala a připravovala již nějakou dobu změnu krizové legislativy, která je v gesci Ministerstva vnitra, a rovněž připravila ten tzv. pandemický zákon.

Co se týká té změny krizové legislativy, týká se to dvou zákonů, je to změna dvou zákonů, ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a krizového zákona. Když to velmi zjednoduším, ten základní prvek je, že do ústavního zákona o bezpečnosti se vnáší možnost vlády vyhlásit stav nebezpečí na celém území České republiky.

Jak víte, vláda dnes má možnost pouze v případě nějaké katastrofy velkého rozsahu vyhlásit nouzový stav, nebo čekat na to, až hejtmani ve svých regionech vyhlásí stav nebezpečí. My zavádíme oprávnění vlády vyhlásit stav nebezpečí na celém území České republiky s tím, že stav nebezpečí je mírnějším stupněm mimořádného stavu. Nedochází v rámci stavu nebezpečí k takovým omezením práv garantovaných Ústavou a na základě všech oslovených odborníků na krizové řízení je to vhodné doplnění toho našeho systému mimořádných stavů.

Takže pak samozřejmě je možné v takovémto případě podle vývoje a intenzity té krize buď ze stavu nebezpečí přecházet do stavu nouzového, nebo zpět.

Krizový zákon v tom směru musí být také novelizován, protože krizový zákon je víceméně prováděcím zákonem v takovýchto záležitostech a zase upřesňuje oprávnění vlády, oprávnění hejtmanů a oba ty zákony také ukotvují roli Ústředního krizového štábu jako poradního orgánu vlády, který má koordinovat ty postupy v případě vyhlášení jednoho z těchto mimořádných stavů.

To znamená, tím se do jisté míry završila práce rezortu vnitra na novele krizové legislativy. My jsme tomu věnovali hodně času, věnovali jsme hodně času i předjednání té problematiky s kolegy z opozice. Vy možná víte, že na začátku ten zákon byl širší, bylo tam více změn, protože jsme to pojali jako jedinečnou šanci opravdu do toho zákona napsat všechny změny, které se za tu dobu platnosti krizové legislativy ukázaly jako nutné.

Některé vzbudily kontroverze, to byla ta debata o zákonu o právu na informace, byla to debata o otázce prodlužování voleb, takže my po poradě s předsedy jednotlivých politických stran jsme to upravili tak, abychom ty kontroverzní body z toho zákona vyjmuli.

Já jsem přesvědčen, že takto, jak je to předloženo, tak je to relativně nekontroverzní, jakkoliv je to samozřejmě změna ústavního zákona a to je změna důležitá. Takže já věřím, že tento zákon schválen bude.

Ruku v ruce s tím jde iniciativa Ministerstva zdravotnictví, které připravilo pandemický plán, který představí pan ministr zdravotnictví. Jenom pár slov k tomu. Ty zákony nejdou proti sobě. Když to mám odstupňovat, tak v případě pandemie by nejprve přišel na řadu buď zákon o ochraně veřejného zdraví, potažmo ten nový pandemický plán, nebo pandemický zákon, a až poté, kdyby se ukázalo, že ta situace není zvladatelná standardními silami a prostředky, tak až poté by nastupovaly ty mimořádné stavy, to znamená stav nebezpečí, stav nouze.

Pan ministr zdravotnictví se k tomu určitě vyjádří v detailu, já se chci vyjádřit ještě k jedné věci. Všichni víte, že jsme říkali a shodli jsme se na tom i s opozicí, že prioritou pro naši vládu je, abychom co nejrychleji umožnili návrat studentů a žáků do škol.

Ministerstvo školství pracovalo na přípravě metodiky, kterou potom převzal Ústřední krizový štáb minulý týden, rozpracoval ji tak, aby to bylo připravené k použití. Dnes ten materiál projednala vláda a my jsme připraveni od 1. 3. zahájit návrat studentů do škol s tím, že ten návrat bude doprovázen testováním za použití antigenních testů.

Ministerstvo vnitra dostalo za úkol testy zajistit a zajistit i jejich distribuci, takže na tom pracujeme a samozřejmě, pokud se nám podaří do 1. 3. zajistit dostatečný počet testů, tak už by nic nebránilo tomu, aby se zahájil ten proces, po kterém všichni volají, to znamená, aby se žáci a studenti začali vracet do škol.

Tolik z mojí strany a jsem připraven na vaše otázky. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobrý večer. Z pohledu Ministerstva zdravotnictví byly dnes projednávány dva nesmírně důležité zákony. Jeden je ten, který asi nás bude dnes nejvíce zajímat, o kterém mluvil pan vicepremiér, tudíž pandemický zákon, respektive zákon nebo návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19, a také zákon, který zohledňuje změny některých souvisejících zákonů.

Jedná se o návrh zákona, který vlastně řeší situaci ve chvíli, kdy není dostatečné použití opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ale není z nějakého důvodu, třeba protože zatím není potřeba, aktivován nouzový stav.

Jedná se o normu, která vlastně legislativně ošetřuje zavádění těch jednotlivých protiepidemických opatření bez nutnosti nastavení nouzového stavu, a je cíleně směřována právě na tu stávající situaci, a tudíž není třeba mít obavu, že by mohla být jakkoliv jinak zneužita ve prospěch nějakých jiných situací nebo stavů.

Jedná se o nastavení zákonných mantinelů pro vydávání těch opatření a umožňuje samozřejmě i jejich vymahatelnost včetně stanovení možnosti různých postihů v rámci tohoto zákona.

Nicméně všechna tato opatření jsou koncipována tak, a to je velmi podstatné, aby byla zajištěna maximální, aby bylo zajištěno maximální dodržování práv a oprávněných zájmů obyvatel. To znamená, mimo jiné, proto ten návrh obsahuje institut předchozího souhlasu vlády s přijetím zamýšleného opatření a ta nařízení nebo opatření, která by byla podle něj realizována, smí platit pouze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu.

Chceme tento návrh zákona přednést Sněmovně co nejdřív a samozřejmě to bude i předmětem jednání s opozicí a s hejtmany. Koneckonců, byl to jeden z hlavních bodů té diskuze, které probíhala během víkendu s hejtmany, za kterou velmi děkuji, protože byla nesmírně konstruktivní, a chceme ten legislativní proces maximálně urychlit. Proto bychom rádi využili zkráceného projednávání ve stavu legislativní nouze.

Druhý zákon, který z dnešního pohledu může být méně zajímavý, ale já ho považuji spolu se zákonem o zdravotním pojištění za jeden z klíčových zákonů pro náš rezort, je zákon o elektronizaci zdravotnictví. Jedná se o právní normu, na které se již delší dobu pracuje a která vlastně má za cíl jakési systémové ucelení a právní zakotvení nových technologií v oblasti elektronizace v rezortu zdravotnictví.

Je to něco, co je v současné době ještě více potřeba, protože si všichni uvědomujeme, jak zásadní je elektronizace a elektronická dokumentace, elektronické sdílení informací v rámci zdravotnictví, a tento zákon nebo návrh zákona to řeší systémově nastavením přesných pravidel za dodržování striktní bezpečnosti týkající se datové komunikace nastavení datových standardů, rozhraní a tak podobně.

Takže z mého pohledu je to velmi moderní, progresivní a nesmírně potřebný zákon a  za velice dobré považuji to, že byl do vlády předkládán bez rozporu jak uvnitř jednotlivých rezortů, tak mezi rezorty a byl také široce diskutován se všemi ostatními zainteresovanými napříč celou oblastí zdravotnictví a všemi, kteří s tím mají co do činění. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr školství, pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dnes vláda projednala materiál, který je dílem Ústředního krizového štábu a který navazuje na ten materiál, který předložilo Ministerstvo školství minulý týden. Ústřední krizový štáb každý den jednal na tom projektu plošného testování antigenními testy v České republice tak, abychom byli schopni dostat žáky do školy co nejdříve, v tom termínu od 1. března. A já jsem rád, že dnes Ministerstvo školství bylo předkladatelem, ale jak už jsem řekl, je to práce Ústředního krizového štábu, všech zúčastněných aktérů.

Ten plán, který jsme dnes schválili, tak skutečně počítá s tím, že okamžitě budou započaty práce, respektive ty práce, které započaly, budou dále pokračovat, abychom se dostali k té kýžené metě toho 1. března tak, abychom zajistili logisticky dostatek testů a jejich distribuci na školy tak, aby se mohly vrátit ty prioritní ročníky, o kterých hovoříme již nějakou dobu. To znamená, maturanti, závěrečné ročníky, 9. třídy, a aby se také na středních školách mohla obnovit praktická výuka.

Celý ten nápočet a to rozfázování, o kterém uvažujeme, tak je samozřejmě podmíněno tou včasnou reakcí. Proto jsme tak spěchali, aby bylo možné z těch vybraných testů Ministerstvem zdravotnictví, těch neinvazivních, to je důležitá zpráva pro rodiče, ale i ty žáky. Skutečně se tady bavíme o těch neinvazivních typech testů, aby ten odběr byl velmi jednoduchý. Bavíme se o samotestech, aby nedošlo k mýlce, že snad budou pedagogičtí či nepedagogičtí pracovníci odebírat ty vzorky žákům. V žádném případě.

V těchto mantinelech jsme se pohybovali ten minulý týden a v tuto chvíli je potřeba, aby Ministerstvo vnitra, které bude mít na starosti ten první pilotní měsíc, měsíc březen a zajištění i těch testů, tak aby vstoupilo v kontakt s těmi možnými dodavateli. A podle toho, jaká bude kapacita těchto testů, tak samozřejmě budeme uvažovat společně s Ministerstvem zdravotnictví i s ohledem na epidemickou situaci o tom, jak ty vlny fázovat. Ale platí, že ten start je plánován na 1. 3.

Zároveň k této velké baterii testů, antigenního testování a tohoto velkého projektu, tak je to doprovázeno nejen tím, že počítáme s tím testování žáků, ale samozřejmě těch příslušných pedagogů, a zároveň jsme dnes schválili distribuci pro toto pilotní období, pro měsíc březen. Tak chceme podpořit školy další dodávkou respirátorů ze zásob státních hmotných rezerv. Takže až tři miliony respirátorů budou distribuovány na naše školy právě pro tuto pilotní fázi, protože to antigenní testování samo o sobě samozřejmě není zárukou toho, že ten vir zmizí nebo nebude.

To znamená, je potřeba to podpořit i dalšími režimovými opatřeními. To znamená, ať jsou to roušky ve školách, tak chceme podpořit pedagogické i nepedagogické pracovníky distribucí respirátorů.

Pevně věřím, že ta jednání, která Ministerstvo vnitra povede, budou úspěšná, a zároveň věřím, že ta epidemická situace bude taková, aby ten návrat žáků byl možný v co možná největším rozsahu, co možná nejdříve. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, já bych měla několik dotazů na všechny pány ministry. Pana ministra Blatného: Který z těch antigenních testů pro studenty byl nakonec vybrán? Který konkrétně? A potom, co se týče vůbec očkování, dnes váš rezort zveřejnil to, že od března by se měli očkovat lidé 70 plus. Tak kdy by se reálně mělo s tím začít generálně? Budou vakcíny pro tyto lidi? A jestli se počítá i s tím očkováním učitelů, protože o tom jste také hovořil při tom vyjednávání s hejtmany. Tak jestli už v březnu třeba se budou moci registrovat učitelé? A ještě na pana ministra Blatného, co se týče toho pandemického zákona, tak je v podstatě velmi podobný té květnové verzi. Nejsou tam některé věci, které zdůrazňuje opozice, jako například větší kontrola ze strany v Parlamentu. Tak proč to tam není? Proč tam tady ty věci, které opozice vlastně žádala při tom vyjednávání, tam nejsou? A co se týče vůbec toho, v čem ten pandemický zákon nestačí, v čem by musel už být zase nastaven nouzový stav?  Na pana ministra Hamáčka mám dotaz ohledně rozpočtu, protože dnes večer by se ještě mělo jednat o rozpočtu. Tam předpokládá paní ministryně Schillerová ten schodek 500 miliard. Tak jestli to podpoříte, protože ještě v listopadu v souvislosti s daňovým balíčkem jste takto velký schodek odmítal. Tak jak se na to díváte? A co se týče těch antigenních testů pro školáky, dnes je 15. února. Do 1. 3. se to stihne všechny ty antigenní testy, alespoň pro ty závěrečné ročníky? Protože přece jenom jsou to jenom dva týdny. A na pana ministra Plagu mám otázku, která úplně nesouvisí s tím dnešním jednáním vlády, ale obecně hodně volají po vaší reakci studenti uměleckých vysokých škol, konkrétně ti, kteří v závěrečném ročníku potřebují zkoušet divadelní hry, ale nemohou, protože mají jiné podmínky než divadla. Tak možná, proč s nimi nekomunikujete? JAMU uvádí, že se vás snažila kontaktovat několikrát, ale bez odezvy, a jestli tedy dostanou tu výjimku. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Tak jestli mohu, tak postupně podle těch zadaných dotazů. Děkuji. Úkolem Ministerstva zdravotnictví, respektive odborné skupiny složené z expertů ministerstva, bylo vybrat testy, které budou dále používány. Je potřeba si uvědomit, že testů je mnoho desítek na trhu, a my jsme se zaměřili na několik základních atributů těch testů. Jedním z nich je to, že má to být test neinvazivní.

Nakonec jsme se po diskusi rozhodli, že to budou, podobně jako v Rakousku, testy, které jsou z přední části nosu, protože jsou to testy, kde není potřeba před tím nejíst, nepít, nekouřit. Jsou to testy, které nevedou k tvorbě aerosolu třeba při kloktání nebo při přenosu těch slin do té testovací oblasti.

A musí splňovat určitá kritéria. Musí mít přesně danou minimální senzitivitu, minimální specifitu a musí splňovat různé certifikace. Takto bylo vybráno několik testů, které vyhovují všem těmto odborným požadavkům a parametrům, a následně byla tato sada testů doporučena pro další jednání ÚKŠ a to potom je tedy to, o čem mluvil pan vicepremiér a pan ministr.

Od března je pravda, že by mělo být zahájeno očkování nikoli všech, od 60, 65 ne, ale opravdu od 70 let, kde hlavním kritériem bude nadále věk. V této věkové kategorii navíc většina spoluobčanů má mnoho dalších různých onemocnění, takže jednoznačně se jedná o tuto skupinu, která je pořád velmi riziková. Důvodem je právě vámi zmiňovaný počet vakcín, protože v průběhu měsíce března lze předpokládat, že zhruba kolem 500 plus mínus, ono to bude záležet na těch konkrétních dodávkách, 500 tisíc lidí bude moci být očkováno první dávkou.

To znamená, toto je kategorie, která je pořád omezená. Počet těch vakcín je do jisté míry stále limitovaný, a proto kdybychom otevřeli širší skupinu, tak by se stejně na tyto lidi zatím nedostalo.

Je pravdou, že se diskutuje i o případném očkování učitelů. Zítra je to jeden z bodů na jednání Rady vlády pro zdravotní rizika. V případě, že by nakonec bylo umožněno jít touto cestou, potom to samozřejmě musí být spojeno s tím, aby nebyla nějakým způsobem diskriminována právě ta skupina těch seniorů. To znamená, není to na vrub nikoho, budeme se snažit nějak najít nějakou cestu, která bych to umožnila, aniž by to zpomalilo očkování pro starší spoluobčany.

A pandemický zákon. Máte pravdu, že je velmi podobný té původní květnové předloze, a určitě počítáme s tím, že budou připomínky právě při těch jednáních, která nyní povedeme. Věřím, že tak, jak si všichni přejeme, budou probíhat konstruktivně a rychle. Bude možno zapracovat další nějaké připomínky opozičních poslanců, koaličních hejtmanů a tak podobně. Od toho ta jednání budou a věřím, že se podaří ten zákon v té původně plánované krátké době přijmout.

A v čem nestačí pandemický zákon, aspoň tak, jak je nyní koncipován? Zejména neumožňuje omezování pohybu a omezování shromažďování.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak jestli mohou reagovat, co se týká dostupnosti testů. Já s vámi souhlasím, že ta doba je velmi krátká. Ono prostě nějakou dobu trvalo, než se odborníci shodli na tom, jak ten test má vypadat a co má dělat. Současně také ty testy, které jsou dnes k dispozici, tedy například na podzim ještě vůbec nebyly.

Takže já nezastírám, že lhůta je to šibeniční. Na druhou stranu zvládli jsme už horší věci, takže já jsem přesvědčen, že to zvládneme jako Ministerstvo vnitra a že to do 1. 3. těch testů tady bude dostatek.

Co se týká státního rozpočtu, tak my jsme na začátku, protože vlastně paní ministryně financí teprve dnes odpoledne přišla s návrhem novely státního rozpočtu. Takže my samozřejmě o tom budeme diskutovat. Pro nás bude klíčové, zda v tom rozpočtu bude dostatek prostředků na to, aby byla naděje, že tato země se velmi rychle dostane z toho problému, do kterého se dostala kvůli covidové pandemii. Tím myslím prostředky na ty programy podpory.

Jak víte, my jsme, teď mluvím za sociální demokracii, vyzvali Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zjednodušilo ten systém kompenzací. Na tom se pracuje, takže by to mělo být jednodušší a přehlednější a dostupnější a současně chceme samozřejmě zachovat ty fungující programy na ochranu pracovních míst, jako je Antivirus, potažmo, pokud se někdy shodneme na kurzarbeitu, tak překlopení antiviru na kurzarbeit, protože to nejdražší, co je, je, když roste nezaměstnanost a rostou výdaje na podporu v nezaměstnanosti.

Stejně tak určitě jednotlivé rezorty do toho návrhu státního rozpočtu ještě promítnou některé náklady, které jsou spojené s většinou pandemií a bojem proti ní, protože to je samozřejmě spojeno s celou řadou nákladů. Nesmíme zapomínat na to, že je potřeba najít prostředky na odměny zdravotníkům. Zdravotníci čekají už relativně dlouho na to, aby se dozvěděli, kolik budou brát jako odměnu. To samé pracovníci v sociálních službách.

Takže ta debata je na začátku a uvidíme, zda ten návrh rezortu financí bude tyto priority reflektovat, či nikoliv, a to bude ten hlavní úhel pohledu, podle kterého se budeme rozhodovat.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak, jestli i já mohu zareagovat na tu debatu o umožnění výuky studentů vysokých škol, respektive uměleckých oborů. Problematiku vůbec závěrečných ročníků, nejenom uměleckých oborů, jsme jako ministerstvo velmi aktivně řešili právě v rámci úprav PES verze 2.0. Vzhledem k epidemické situaci k tomu nedošlo, k těmto úpravám, ale o tom problému víme.

Zároveň bych se opravdu důrazně ohradil proti tomu tvrzení, že snad nekomunikujeme. Já jsem s panem rektorem Petrem Oslzlým mluvil osobně minulý týden. Odešel dopis z úrovně náměstka s touto problematikou a ještě minulý týden jsme řešili s rektory, aby bylo možné, nebo zda by bylo možné zavést testování na vysokých školách tak, aby se mohli vrátit k té praktické výuce nejen studenti uměleckých oborů. Bavili jsme se o tom s Radou vysokých škol, Českou konferencí rektorů a řešíme s rektory nápočet těch čísel studentů, kterých by se to týkalo.

Takže v té obecné rovině tu problematiku řešíme. Když se dnes bavíme o antigenních testech do regionálního školství, tak třeba pro vysoké školy se nabízí jako vhodná varianta ty PCR testy ze slin, které v české provenienci tady jsou. Dnes začalo testování pana docenta Hajdúcha v Olomouci. Jsou tu další vědecké instituce, které vyvinuly tyto typy testů. Takže ten prostor, věřím, že tu je, a vysokými školami ten problém aktivně řešíme a s JAMU komunikujeme.

Nikola Reindlová, Česká televize: Ještě poprosím k těm kompenzacím, pane Hamáčku. Co se týče té debaty, je stále ve hře tedy Covid – Nájemné, o čemž se hodně hovoří, a ta pětistovka, protože na dnešním jednání vlády podle informací od pana ministra Havlíčka se to ještě úplně neprobíralo. Tak jestli stále tyto dvě věci jsou ve hře.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Každopádně to jeden z těch x projektů, které jsou. A ten apel od nás šel právě směrem k tomu, aby to bylo zjednodušené a přehlednější. Jestli je ve hře Covid – Nájemné, je dotaz na pana kolegu Havlíčka či paní ministryni pro místní rozvoj, ale každopádně ten cíl je jednoduchý. Prostě co nejvíce zjednodušit ty podpůrné programy tak, aby byly co nejdostupnější a co nejsrozumitelnější. Ale konkrétně tento detail je asi dotaz na MPO.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz. Televize Prima.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, pánové. Chci se zeptat: Na základní škole v Sedlčanech se dnes začalo těmi antigenními testy vlastně už testovat. Nicméně nakoupila je a pořídila místní zubařka. Tak jenom jestli můžete vlastně k tomuto něco říci. Jestli zkrátka vláda neměla být ta první, která tady s něčím takovým přijde? Druhá otázka: V České republice podle našich informací je naočkováno asi 160 nezletilých lidí, tak jestli může pan ministr říci vlastně proč. O koho jde? A třetí otázka. Jak vnímáte ty výhrady opozice už k tomu pandemickému zákonu, že jde o podraz, že tam vlastně zůstávají dále ty pravomoci tedy ministru zdravotnictví zavírat obchody a tak dále a tak dále. Děkuji.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Možná jen reakce na tu první otázku. My jsme rádi za každou iniciativu, která tady je a pomáhá v boji s epidemií. Nicméně je trochu rozdíl připravit testování jedné, dvou, tří tříd a celé republiky. To znamená, když to srovnám s jarem, tak my jsme na jaře řešili miliony respirátorů a miliony roušek a celá řada, zaplaťpámbu za to, lidí pomáhala a dovážela stovky a tisíce. Takže ten stát vždycky řeší tu věc komplexně a vždy většinou to trvá déle.

Nicméně přece jenom my musíme mít naprostou jistotu, že postupujeme v souladu se zákonem, že ty testy, které budou používány, jsou například schváleny pro samotestování. To znamená, že to nejsou testy určené pro specializovaný personál. Že mají adekvátní citlivost, že při jejich používání nedojde k nějaké komplikaci.

To znamená, to je celá sada otázek, kterou musíme brát v potaz, a toto právě brali v potaz odborníci ministerstev zdravotnictví a školství. Dospěli k závěru a teď je na Ministerstvu vnitra, aby zajistilo tu realizaci.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já doplním to, co řekl pan vicepremiér, protože to, co udělala paní doktorka, a to je správné, je to koneckonců jeden i z ohlášených vlastně projektů, tuším Lékaři pomáhají Česku, tak je založeno na tom, že ten test provádí zdravotnický pracovník. A cílem tohoto celého snažení a tam ÚKŠ úspěšně směřuje, je to, aby tyto testy mohly být samotesty. Aby si je mohl udělat sám ten student nebo žák, stejně jako je tomu v Rakousku. I proto byla zvolena ta nejjednodušší metoda.

Jedná se o testy, které nebudou nikam transportovány, proto jsme třeba vybrali ty antigenní, které se dají vyhodnotit přímo na tom místě. Jenom pod dohledem někoho, kdo zkontroluje, jestli bylo všechno provedeno tak, jak má. Ale nebude tam muset být zdravotnický pracovník. Bude to opravdu něco jiného, než je tady tento projekt, kde je stále lékař, protože ve chvííli…

To je možno i za stávající situace. Ale to by znamenalo, že do každé jedné školy by musel přijít lékař nebo jiný zdravotnický pracovník provádět tyto testy, takže by musel stovky nebo tisíce dětí každý den někdo vyšetřit. Kdežto tato cesta, která je opravdu velmi blízká té rakouské, je daleko efektivnější.

Ale jsme samozřejmě rádi, že těch několik projektů pilotních probíhá v rámci České republiky a je to, myslím si, dobrý signály směrem k veřejnosti, protože opravdu se nejedná o žádné testy, které by byly bolestivé, nepříjemné, nebezpečné a přitom pomohou vrátit děti do škol.

Ptal jste se také na několik nezletilých. Jedna z těch vakcín může být použita pro lidi starší 16 let. Předpokládám, já tu informaci nemám konkrétní. Bavil jste se o malém čísle. Umím si představit, že to jsou třeba studenti zdravotních škol, kteří pomáhají nebo pomáhali na covidových jednotkách a nebylo jim ještě 18 let, ale dostali vakcínu, kterou je možno podat někomu, komu je nad 16 let.

A poslední dotaz stran pandemického zákona. Je přece žádoucí, aby právě nebylo potřeba, a byla to jedna z věcí, aby právě nebylo potřeba neustále vyhlašovat nouzový stav a neustále žádat Poslaneckou sněmovnu o jeho prodlužování. Proto je tam samozřejmě kompetence ministra nebo Ministerstva zdravotnictví, která ale podléhá schválení vlády.

Judikatura soudu v minulosti potvrdila, že jestliže jsou tato opatření uvedená v zákonu, což se tímto stane, a jsou dostatečně vysvětlena, tak mohou být nastavena. Takže já si myslím, že naopak tento text velmi dobře odráží to, jakým způsobem se v minulosti k této problematice stavěly některé soudy, a věřím, že to bude ještě určitě diskutováno i v rámci Poslanecké sněmovny a případně s dalšími. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz. Pokud už tady není, tak další dotazy už prostřednictvím videokonference. Nejprve paní Rambousková, Seznam zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já bych měla dotaz na pana ministra Blatného ještě k tomu pandemickému zákonu. On vlastně ve Sněmovně v nějaké podobě leží už od května a nyní to vypadá, že vy jste ho uchopili a přetvořili až teď během víkendu, kdy na vás začali tlačit hejtmani s tím, že by ten zákon byl potřeba. Proč jste na tom nezačali pracovat už dřív? Protože takové náznaky, že přeci jenom Poslanecká sněmovna vždy nebude chtít podporovat ten nouzový stav, byly. Proč jste nebyli víc připraveni? Děkuju vám.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já si myslím, že na něm nepracujeme jenom přes víkend. My jsme ho přes víkend dokončili, ale už několik týdnů jsme právě na tom jeho znění nějakým způsobem pracovali a konzultovali to i s některými dalšími stranami. Já sám jsem byl na několika takových jednáních. Takže si myslím, že to není tak, že bychom něco rychlou jehlou nebo horkou jehlou přes víkend zařizovali.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz pan Ťopek, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, nevím, jestli mě vidíte a slyšíte.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano, vidíme, slyšíme.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Já bych chtěl navázat na dotaz kolegyně, protože dnes schválený pandemický zákon sice není úplně stejný, ale neobsahuje to, co nejvíce vadilo opozici, která ho nepustila v květnu ani do prvního čtení. To znamená kontrola ze strany soudu nebo Parlamentu, případně náhrady škod. Proč jste teda nezapracovali tyto zásadní připomínky opozice a teprve se na ně chystáte, jak už jste uvedl, pane ministře? Ale přece jenom – máte na to velice málo času.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já si myslím, že ve chvíli, kdy je obecně shoda na tom, že je potřeba tady tento zákon přijmout anebo se o něm bavit, že to je jeden ze zásadních bodů, na kterém se všichni shodneme, tak tady tato cesta, že je připraven nějaký návrh, který je potom v rámci projednávání Sněmovnou a diskuzí dále kultivován a v nějaké době potom finalizován, je cestou, která může být rychlejší. Takže právě proto, že to vnímáme tak, že všichni se chceme na tomto zákonu dohodnout, tak jsme šli tady touto cestou, která nevylučuje jeho další nějaké kultivování v průběhu toho procesu jeho případného přijetí.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Jestli dovolíte, já bych to doplnil. Ten pandemický zákon tak, jak je napsán, vyjadřuje pohled vlády, jak by ten zákon měl vypadat. Na tom jsme se ve vládě shodli. A samozřejmě je svatým právem poslanců ten zákon upravovat k obrazu svému tak, aby potom nějaká úprava získala většinu při hlasování v Poslanecké sněmovně.

A přijde mi logičtější, aby – pokud někdo má klíčovou prioritu, kterou v tom zákoně chce promítnout – aby ji sám uplatnil a napsal formou pozměňovacího návrhu, než aby vláda za něj odhadovala, co by tak asi tam mohlo být napsáno. To znamená, takhle to předkládá vláda, takhle si stojíme za tím, že by to mělo být podle nás. A v případě, že většina v Poslanecké sněmovně to vidí jinak, tak samozřejmě si ten zákon upraví tak, aby s ním byla spokojena.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. Jenom krátké doplnění, jestli můžu. Ještě pane ministře, zabývali jste se také, řekl bych, konkurenčním návrhem z dílny Pirátů a STAN, kteří také přišli a debatovali s vámi o tomto tématu několikrát? Na pana ministra Blatného.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Určitě jsme se tím zabývali. Byla to i některá z těch jednání, o kterých jsem explicitně mluvil. A já si myslím, že řada těch věcí v obou dvou těch návrzích, nebo většina těch věcí si myslím, že je velmi shodná – podobná nebo shodná. A v případě, že tam budou potom nějaké, tak jak říkal i pan vicepremiér, rozdíly, které nějak mohou vnímat třeba Piráti, jinak je může vnímat někdo další, tak to je právě to, na čem se teď musíme společně shodnout a vtělit to do finální verze toho zákona.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pan Kopecký, iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý večer, dovolte, prosím, dvě otázky k očkování. Když jste dneska řekli, že zvažujete, že by byli proočkováni učitelé v souvislosti s tím, že chcete pustit další žáky a studenty do škol, vlastně učitelé by byla taková výjimečná skupina, podobně jako lékaři, neobáváte se toho, že jiné profesní skupiny začnou volat, proč nemají být naočkováni oni? Jak moc je pravděpodobné, že se upřednostní očkování učitelů, aby ta výuka mohla probíhat ve školách, zrealizuje, jakou tomu dáváte šanci? A druhá věc: Vy jste dneska řekli, že od března se budou moct registrovat lidé nad 70 let. Pane ministře Blatný, tímto tempem, kdy budou proočkováni všichni lidé v České republice, kteří o to budou mít zájem? Až případně nakoupíme nějaké jiné vakcíny mimo Evropskou unii, nebo jak to časově odhadujete? Do konce roku, do léta?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Tak očkování učitelů, já bych teď nerad předjímal, jestli to je na tolik na nebo na několik procent. Já jenom řeknu, že je to jedna z věcí, která se diskutuje. Pořád platí ta primární strategie, nebo ten metodický pokyn, tak jak je postavený, a když by to tak bylo, tak bychom nechtěli určitě, aby to bylo na úkor třeba těch seniorních skupin.

Vycházíme z toho při této úvaze, že jsme se všichni, a to si myslím úplně napříč celým politickým spektrem a i napříč občanskou společností, shodli na tom, že děti jsou prioritou, aby se mohly začít vracet do škol. No a ve chvíli, kdyby tam nebyli třeba učitelé, tak by to samozřejmě bylo o něco složitější. Takže já nechci předjímat, jenom říkám, že tato oblast je natolik zásadní, že jsme o ní začali nějakým způsobem hovořit, protože se tyto návrhy objevily.

Kdy budou proočkováni všichni lidé… Já zopakuji to, co jsem říkal několikrát: Do České republiky dochází v současné době takové množství dávek vakcín, že se dá předpokládat s téměř pravděpodobností hraničící s jistotou, že do konce března budou proočkováni všichni senioři nad 80 let, kteří chtějí být očkováni, a část i té o něco mladší populace. A víme, že do konce léta by zde mělo být něco kolem 16 milionů dávek vakcín. To znamená… Většinou se jedná o dvojdávkové vakcíny, toto je to informace, kterou mám teda přebranou z toho Národního koordinačního týmu.

To znamená, do konce léta by měla být proočkováno zhruba těch požadovaných 70 procent české populace, pakliže dodávky vakcín tak, jak jsou, budou opravdu doručeny. Věříme, že se to tak stane a bavíme se při těchto číslech o dávkách vakcín, které jsou z Evropské unie, registrované Evropskou lékovou agenturou.

Josef Kopecký, iDNES: Já vám děkuji za odpovědi.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a poslední, pan Lopatka, Reuters.

Jan Lopatka, Reuters: Dvě otázky pro pana ministra Blatného. První se týká jednání Ministerstva zdravotnictví se společností AstraZeneca. Rád bych věděl, jestli ministerstvo jedná o nějakých dodatečných dodávkách vakcíny této společnosti a jestli tyto dodávky by byly mimo rámec dodávek, které se společně vyjednávají v rámci Evropské unie, anebo jestli se jedná o nějaké pozdější dodatečné dodávky, které by se vešly do toho společného programu objednávek, společně tedy se všemi ostatními zeměmi EU? To je jedna otázka. A druhá otázka se týká obsazenosti nemocnic. Vidíme, že v několika krajích je, jak sami říkáte, situace kritická, a to je, přestože celková čísla hospitalizací jsou o několik tisíc nižší, než byly na přelomu října a listopadu i než byly teď v lednu. Chtěl bych se zeptat, jestli byste nám mohl vysvětlit, proč tomu tak je. Jestli to je například proto, že v nemocnicích je mnoho lidí kvůli jiným diagnózám v této době, anebo jestli se jedná například o vysoké počty pacientů, kteří byli hospitalizováni původně s covidem, ale nyní jsou hospitalizováni delší dobu a třeba už jako covidoví vedení nejsou? Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuju, to jsou důležité dotazy. K té AstraZeneca: Ministerstvo zdravotnictví bylo osloveno českou pobočkou firmy ve smyslu, jestli by byl nějaký zájem o dodávky této vakcíny v pozdější části tohoto roku. Takže na tento dotaz bylo odpovězeno s tím, že zkoumáme, jestli se jedná o něco, co by bylo, nebo nebylo v rozporu s těmi platnými smlouvami s Evropskou unií. V žádném případě není snahou ministerstva postupovat proti těmto smlouvám.

Pokud víme, tak společnost takto oslovila vlastně většinu, nebo jestli ne všechny evropské země a pravděpodobně je to jakési zjišťování zájmu evropských zemí obecně, globálně, o to, jestli ve druhé polovině roku bude zájem o větší množství této vakcíny u jednotlivých členských států.

Takže nejedná se o žádný nákup, který by byl mimo Evropskou unii, nebo něco, co by bylo v rozporu s těmito dohodami. Jedná se o velmi předběžnou informaci a my jsme požádali tohoto partnera, aby nám k tomu tedy zjistil další nějaké dotazy. Takže to je ta situace tak, jak je teď.

A vy jste se zeptal na nesmírně podstatnou věc, a tou je obsazenost nemocnic. Já bych tady chtěl říct, že si musíme uvědomit, že k současnému dni, to jsou údaje z dneška z Národního dispečinku, je pro covid v České republice, pro pacienty s covidem, k dispozici zhruba 180 lůžek, ne víc, nad celou republikou. Ta situace je opravdu velmi závažná a jsou kraje, kde jsou jenom jednotky lůžek intenzivní péče k dispozici. Ta situace je horší v západní části republiky oproti východní části republiky a je opravdu potřeba říct, že v žádném případě není možné tento problém jakkoliv podceňovat.

Já na váš dotaz, proč je to tak a nebylo to tak na podzim nebo nebylo to tak vyhraněné, odpovím, že jednak opravdu lidé na těch jednotkách intenzivní péče zůstávají déle. To znamená, blokují v uvozovkách, respektive potřebují tu péči delší dobu, než tomu bývalo dřív.

Jednak je také omezení tím, že pořád je určitá část personálu ve stavu pracovní neschopnosti, byť se to díky očkování významně změnilo. Je v současné době také část roku, kdy dochází k největší nemocnosti. Nejedná se jenom o další respirační infekce, ale je to i doba, kdy se často objevují jiná onemocnění, včetně onkologických, takže ta zátěž nemocnic a priori na přelomu zimy a jara bývá jedna z největších a ty kapacity jsou opravdu vyčerpány.  

Do toho si uvědomme, že velká část vzorků pozitivně vyšetřených v České republice v současné době prokazuje tu tzv. britskou mutaci, v průměru je to kolem 40 procent, kde ale jsou velké rozdíly mezi jednotlivými kraji, a pro tuto mutaci je typické, že je schopná překonat ta opatření, která jsme doposud měli nastavena. Ona se opravdu šíří rychleji, protože jí stačí daleko méně.

Jinými slovy proto, aby došlo k tomu přenesení, stačí daleko menší nedodržování. Představte si to tak, že máte třeba na silnici čtyřicítku, a všichni jezdí šedesát. Většinou se nic nestane. Potom se začnou dít dopravní nehody a nelze na to reagovat tak, že protože všichni jezdí šedesátkou, tak tam dám šedesátku. V tu chvíli pojedou všichni ještě daleko větší rychlostí.

Je potřeba si uvědomit, že ta čtyřicítka je opravdu potřeba. A pro britskou mutaci jakékoliv, i drobné, nedodržování těch nastavených opatření vede k tomu, že se ta nákaza šíří rychleji, a je to i jeden z těch zásadních důvodů, proč oproti podzimu, kdy tato mutace tady nebyla anebo tady nebyla v takové míře, jsou v současné době jednotky intenzivní péče plné a v řadě krajů se kapacita té lůžkové intenzivní péče dostala pod deset procent.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, pokud je to z dotazů i z odpovědí vše, děkujeme a hezký večer.