Tiskové konference

15. 3. 202116:14

Tisková konference po jednání vlády, 15. března 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych o slovo chtěla požádat pana vicepremiéra Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás seznámil s některými závěry v rámci dnešní vlády. Pokračujeme v povinnosti plošného testování, a to tak, že jsme rozhodli o tom, že do systému povinného plošného testování budou zahrnuty, jak jsme avizovali již s předstihem, rovněž firmy mezi 10 až 49 zaměstnanci. Fakticky tím všechny firmy nad deset zaměstnanců jsou součástí největší logistické akce pandemie, a to plošného testování, které vytváří z České republiky skutečně testovací centrum dnes v širokém dalekém okolí.

Co to znamená? Je to dalších 650 000 zaměstnanců, kteří budou testováni povinně s tím, že toto musí být zvládnuto v těchto firmách do 26. 3. Bude se na ně vztahovat stejná povinnost jako na všechny ostatní, to znamená, zatím jedeme v režimu jedenkrát týdně. Toto bude propláceno, a to tak, že držíme stále částku 60 korun za jeden test na zaměstnance, takže je to 240 korun za jeden měsíc.

Co se týká obecně testování, projekt považujeme za úspěšný. V dané chvíli testujeme 200 až 300 tisíc pracovníků denně. Sledujeme na základě průzkumů jednotlivých profesních svazů a asociací pozitivitu, která se pohybuje v rozptylu mezi 0,7 procenta až 1,5 procenta.

Zjednodušeně řečeno: Ty větší firmy, které již třeba měly určitý systém testování, byť na jiné bázi, ještě před tím povinným testováním, tak vykazují nižší pozitivitu. Firmy menší a střední, které najížděly jako poprvé na tento systém, tak ty vykazují o něco vyšší pozitivitu okolo 1,3 1,4.

V každém případě to znamená, že v dané chvíli dokážeme indikovat řádově dva až tři tisíce pozitivních pracovníků denně, kteří, pokud bychom měli pracovat s reprodukčním faktorem blížícím se jedné, dokáží díky tomuto testování, tedy dokážeme ochránit dalších přibližně dva až tři tisíce pracovníků za jeden den. Takže z tohoto úhlu pohledu to považujeme za krok, který byl správný.

Diskutujeme stále o tom, jestli se zavede systém testování jakožto povinný dvakrát týdně. S ohledem na to, že se jedná o skutečně náročnou logistickou akci, zejména s ohledem na firmy, protože zajistit třeba ve firmě, která má několik tisíc zaměstnanců, testování dvakrát týdně, není procesně úplně jednoduché. Tím spíše, že celá řada firem ještě pracuje na směny. Takže před definitivním rozhodnutím chceme ještě všechno detailně probrat s jejich zástupci, s jednotlivými svazy, asociacemi a komorami. Ta jednání byla zahájena již o víkendu, budeme pokračovat v tomto týdnu a já věřím, že během následujících dnů dojdeme k nějakému finálnímu řešení.

Co se týká dostupnosti samotestů, v tuto chvíli jich je dostatek. Ministerstvo zdravotnictví postupně uděluje další a další výjimky distributorům, dovozcům, a tím pádem i dalším produktům, takže v tuto chvíli můžeme říct, že podle indikativní diskuze nebo indikativní kontroly v jednotlivých společnostech, které distribuují, je na skladech řádově pět až 5,5 milionu volných samotestů. Takže s ohledem na to, že potřebujeme v tuto chvíli řádově dvanáct třináct milionů samotestů měsíčně, tak zásoba je dostatečná.

Každý další den přichází přibližně okolo dvou milionů samotestů. Můžeme říci, že během řádově čtrnácti dnů by mělo dorazit téměř 40 milionů, dokonce, těchto samotestů. Takže z tohoto úhlu pohledu by neměl být větší problém.

Současně jsme probírali i zavedení povinnosti testování do poslední skupiny zaměstnanců a pracovníků, a to jsou úřady do padesáti zaměstnanců. Bude to s největší pravděpodobností předloženo na příštím zasedání vlády, které by mělo být ve čtvrtek, a to proto, že chceme ještě se Svazem měst a obcí a ostatními aktéry dořešit, jakým způsobem by to fungovalo zejména v malých obcích. Ale je to poslední segment zaměstnanců, který v tuto chvíli by byl nepokryt a který vláda chce ještě schválit.

Pokud se týká těch mikro firem do deseti zaměstnanců, čili vlastně do devíti, abychom byli úplně přesní, tak zatím se na ně nebude vztahovat, a nepředpokládáme, že bude tak učiněno, povinnost povinného testování čistě z toho důvodu, že shlukování v těch malých týmech, řádově tři, čtyři, pět lidí, není v tuto chvíli tím největším problémem. Navíc by se jednalo o desetitisíce dalších subjektů, složitě by se to kontrolovalo.

Nicméně platí i pro tyhle subjekty to, že jim bude hrazeno 60 korun za samotest. To znamená, budou li si ho pořizovat kdekoliv, tak si mohou o tento příspěvek prostřednictvím své zdravotní pojišťovny požádat. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví, pan Jan Blatný.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové. Já zmíním napřed návrh zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopad epidemie covid-19 v roce 2021, který jsem předložil vládě ke schválení. A ta tento návrh zákona schválila s tím, že cílem návrhu je stanovit vlastně právní rámec na kompenzaci nákladů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s pandemií. Je to vlastně něco, co je velmi podobné jako v minulém roce, a navrhujeme tedy uložit zdravotním pojišťovnám povinnost tyto náklady kompenzovat.

Na úhradu služeb poskytovaných zdravotnickými zařízeními v době epidemie není možné použít schválenou úhradovou vyhlášku, která platí i nadále, nicméně tady nad ten rámec tohoto systému je právě možno uhradit ty rozdíly formou toho kompenzačního zákona, chcete-li kompenzační vyhlášky, která z něj bude plynout.

Očekávaný výpadek v produkci hrazených služeb jenom v segmentu nemocnic představuje asi 3,2 miliardy korun za každý měsíc pokračování pandemie. Takže toto jsou finance, které budou následně tedy kompenzovány, a podle našeho názoru, se kterým se vláda ztotožnila, je to třeba vyřešit systémově a to znamená nastavit ta pravidla zákonně.

Navrhovali jsme také, aby výpadek poskytovatelům byl kompenzován nejpozději při vyúčtování v roce 2022, a budeme Parlament žádat tedy o to, aby tento zákon byl projednán ve stavu legislativní nouze.

Kromě toho potom bylo několik drobných změn v přijatých opatřeních, jako například rozšíření okruhu rodičů, jejichž dětem musí obce zajistit školní či předškolní péči, o děti starostů. Potom od 26. března, o tom už vlastně mluvil pan vicepremiér, byla rozšířena povinnost toho testování na zaměstnance menších firem.

Já bych se rád také zde zdržel u toho, co už bylo řečeno, a to je úspěch testování ve firmách. Občas se objeví dotaz na to, zda dvě procenta záchytu ve firmách nebo jedno až dvě procenta záchytu ve firmách není málo. Zcela zodpovědně říkám: Není, protože to odpovídá i tomu záchytu, který je v běžné populaci, v těch veřejných testovacích místech. Tam se také pohybujeme zhruba kolem 1,7 procenta a z dat, jak našich, tak zejména zahraničních víme, že zhruba dvě procenta osob v populaci nesou až 90 procent nálože toho viru. A jsou to ti, kteří následně mohou nakazit další lidi, kteří bohužel mohou jednak se dostat do nemocnic a jednak i zemřít.

Takže z tohoto pohledu toto procento záchytu i v těch společnostech je velmi adekvátní. Je potřeba v tomto pokračovat. Ministerstvo zdravotnictví bude podporovat to, aby byly testy ve firmách dvakrát týdně, a věříme, že spolu s panem vicepremiérem a s jeho rezortem a s ostatními zainteresovanými subjekty najdeme způsob, jak toho co nejdřív dosáhnout.

A pokud se týká záchytů v těch firmách, tak opravdu je to něco, co velice dobře odkazuje i na minulost, která byla v té dané společnosti. Jak řekl pan vicepremiér, zejména velké firmy, které v minulosti už měly nějaký systém třeba toho vlastního testování zaveden, tak mají opravdu nižší výskyt než třeba ty střední firmy, u kterých to bylo daleko, daleko méně časté. Takže to vše zapadá tady do tohoto obrazu.

Pravděpodobně by velmi záhy přišel i dotaz na to, jakým způsobem budou nastavena opatření po 21. březnu. Vláda o tom dnes záměrně nejednala. Já jsem požádal pana premiéra, aby svolal mimořádné jednání vlády na čtvrtek. Během čtvrtka chci tyto návrhy opatření předložit. Důvod je prostý, zejména ten, že chceme ještě vidět aspoň první polovinu tohoto týdne, jakým způsobem vypadají data v populacích i v nemocnicích.

Ta dobrá zpráva je, že situace se zastavila, zdá se, že se zastavila, ale nedobrá zpráva je ta, že zatím nějak razantně neklesá a v žádném případě ještě neklesají počty zátěže v nemocnicích. Z tohoto pohledu mohu dopředu říct, že opatření, která budou po 21. 3., se nebudou výrazně lišit od toho, co je v současné době k dispozici, a budu rovněž navrhovat vládě, aby ještě o nějakou dobu následně požádala i o prodloužení nouzového stavu, protože zejména během velikonočních svátků je třeba trvat na omezení pohybu, protože jinak bychom riskovali situaci, která by byla podobná, která by mohla být podobná té, k níž došlo kolem vánočních svátků.

Takže to říkám dopředu a otevřeně, že s tímto na vládu půjdu, ale ta finální opatření a ta finální rozhodnutí padnou tedy až ve čtvrtek s tím, že budou platit od příštího pondělí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, budu mít více dotazů, tak je s dovolením budu pokládat postupně. Sociální demokraté avizovali, že na vládě budou chtít otevřít otázku možné uzávěry průmyslu v době Velikonoc, tak jestli takový návrh padl a jak se k němu stavíte?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Nepadnul tento návrh. My jsme k tomu střízliví, protože je třeba nejenom navrhnout, ale vždycky i to zdokladovat, zejména z toho epidemiologického úhlu pohledu, co by to fakticky znamenalo.

My si to dokážeme dopočítat z toho ekonomického úhlu pohledu, ale je vždycky třeba říct, o kolik by se jednalo v tomto případě třeba lidí, kolik by to bylo podniků a tak dál. Protože říci, že se byť třeba na krátkou dobu zavře průmysl, je rovněž o tom, že se musí jedním dechem říct, kdo by byl z toho vyjmut. Nepochybně by to byla kritická infrastruktura, strategická infrastruktura, určitě by byly nějaké potravinářské firmy, zemědělské firmy atd.

Když to celé dopočteme, a máme-li zachovat jejich činnost, tak to znamená, že musíme zachovat činnost i těch klíčových dodavatelů, možná dokonce subdodavatelů do těchto firem. A zjistíme, že se také může jednat třeba o polovičku všech podniků. A pak je otázka, jestli třeba tři nebo čtyři dny, které by se zavřely, by přinesly skutečně ten epidemiologický efekt, který tedy vnímáme zejména z úhlu pohledu mobility lidí, a jestli by to přineslo to, co se od toho očekává.

Navíc je třeba stále brát v úvahu, že jsme rozjeli poměrně náročný systém testování, a v momentě, kdy bychom prostě na týden toto všechno přerušili, znamenalo by to, že bychom v tu chvíli ztratili určitou míru kontroly. Ti lidé by s největší pravděpodobností o Velikonocích nebyli zavření doma, kdy by ten lockdown svým způsobem dával smysl. Ti lidé by chodili po obcích, chodili by po prostě daném městě a je otázka, jestli by to přineslo celý efekt.

Takže já jsem k tomu spíše skeptický, spíše doporučujeme u těch podniků dodržovat dále systém přísného testování, dodržovat tam řád a procesy, které tam jsou nastaveny s ohledem na respirátory atd., a snažit se u těch podniků hledat řešení té krize, nikoliv postupovat tak, že je budeme zavírat. Nemluvě samozřejmě o těch obrovských ekonomických problémech, které by ty firmy mohly mít.

Klára Bazalová, Česká televize: Potom bych se chtěla zeptat pana ministra Blatného: Když už jste zmínil ten nouzový stav, tak o jakou dobu podle vás by měl být prodloužen? A ještě bych se zeptala k tomu vašemu výroku, který ostatně už jste říkal dříve, že nepředpokládáte, že by se restrikce nějak výrazně lišily. Tak mě by zajímalo, jestli když jste na konci února zaváděli vůbec nejpřísnější opatření, tak jestli už jste tehdy věděli, že nebudou stačit během těch tří týdnů. A pokud jste to nevěděli, tak mě pak napadá otázka, co to tedy znamená, co to vypovídá? Jestli to tedy znamená, že měla přijít nějaká razantnější opatření? Protože lidé na konci února slyšeli od vlády: Je potřeba to vydržet, dejte nám ještě tři týdny, pak se bude život vracet k normálu.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Odpovím na tu první otázku nejdříve. Myslím si, že minimálně se musí jednat o dobu čtrnácti dnů. To finální rozhodnutí teprve padne.

Druhou. Myslím si, že ta opravdu nejstriktnější opatření na ty tři týdny byla minimem. Tak to bylo i od začátku komunikováno. Celu dobu jsme říkali, že záleží na tom, jakým způsobem se ta situace vyvíjí. Vyvíjí se ani ne úplně kriticky, ale nevyvíjí se ani tím nejoptimálnějším scénářem. Existují tři ty scénáře, které jsou dlouhodobě modelované na našich modelech, které fungují velice dobře a v podstatě jsou ve shodě i s jinými modely, takže jdeme zhruba tou střední cestou.

To, co je základním problémem, je neustále poměrně velký počet zranitelných, zejména seniorních obyvatel. Denně se pořád jedná o 1 500 až 2 000 lidí a to znamená, že vždycky po dobu dalších zhruba deseti dní asi třetina těchto osob končí v nemocnicích. To znamená, sám o sobě tento parametr znamená, že dalších zhruba deset dní bude do nemocnic proudit nějakých 500 až 650 lidí denně.

Takže, myslím si, a je to i důvod, proč ta opatření chci navrhovat až ve čtvrtek, že s největší pravděpodobností bude možno některá z těch nejpřísnějších opatření zvážit k uvolnění. Tam zejména se jedná o možnost toho perimetru, který je umožněn pro volnočasové aktivity. Určitě nebudu doporučovat zastavení toho opatření, které omezuje pohyb mezi jednotlivými okresy, a to i s ohledem na přicházející velikonoční svátky.

Nemyslím si, že to je v kontradikci s tím, co jsme říkali od začátku, ani si nemyslím, že by to bylo něco, co jsme dopředu věděli a nechtěli sdělit. Ten nejpřísnější režim bude trvat ty tři týdny. Myslím si, že určité drobné změny tam provést budeme moci a že následně, zejména podle vývoje té další situace.

A tady já zcela záměrně vám opravdu teď nechci říkat žádná data, protože by to nebylo zodpovědné. Už jsme si několikrát na vlastní kůži všichni zjistili, že vývoj té epidemie není vhodné předpokládat na měsíce dopředu, tak jak vidíme v ostatních zemích nyní, kde dochází k výraznému horšení té situace. Takže víme, že se jedná o biologický proces, který nějakým způsobem ovlivňujeme, ale nejsme schopni ho predikovat na měsíce dopředu. Takže z tohoto důvodu jsem opatrný, ne proto, že bych nechtěl říct nějaký konkrétní horizont na týdny a měsíce dopředu, ale protože se snažíme k tomu přistupovat zodpovědně.

Klára Bazalová, Česká televize: A ještě, prosím, poslední dotaz. Jak to bude s dodávkami AstraZenecy v dalších týdnech? Jestli platí čísla Chytré karantény nebo to, co uvedla Chytrá karanténa – pokles o 40 procent. Xo to podle vás bude znamenat pro strategii očkování, jak výrazně to zbrzdí? A pak ještě mě napadá: Měli jste řešit ošetřovné, nebo alespoň tak to avizovala ministryně práce. Proč k tomu nedošlo nebo proč jste se nedohodli? Děkuji moc.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká ošetřovného, to asi poprosím potom pana vicepremiéra. Já odpovím na AstruZenecu. Z původních zhruba 200 000 přijde teď v tom horizontu, o kterém se bavíme, v tom březnu, asi 120 000, takže je tam opravdu snížení zhruba o těch 40 procent.

Tato vakcína je vakcínou, která je očkována zejména u praktických lékařů. Bude to tedy znamenat určitou redistribuci a změny v těch dodávkách především pro praktické lékaře. Budeme to zítra diskutovat na Radě vlády pro zdravotní rizika.

Obecně to ale není takový výpadek, který by nějak zásadně nebo signifikantně ovlivnil celou očkovací strategii anebo znamenal, že těch cílů, o kterých se bavíme, by nemělo být dosaženo.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká ošetřovného, tak to je rozdiskutováno dnes na úrovni Sněmovny, takže vláda do toho nevstupovala s tím, že to jednání bude pokračovat na základě finálního hlasování ve Sněmovně.

Klára Bazalová, Česká televize: Takže počítáte s poslaneckým návrhem, že to vůbec nepůjde přes vládu?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Půjde to zřejmě, nejpravděpodobnější scénář, ještě v tomto týdnu o tom bude zřejmě krátká diskuse, ale může to být skutečně touto cestou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, televize Nova.

Linda Nguyenová, TV Nova: Dobrý den, omlouvám se předem, pokud už to zaznělo, ale chtěla bych se ještě doptat na očkování. Premiér uvedl ve svých videích, že by chtěl, aby se očkovalo až 100 000 lidí denně. Tak jestli je to podle vás, asi pane ministře zdravotnictví, reálné? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano, to si myslím, že je velmi nejenom realistická, ale i realizovatelná představa. Já sám jsem to uvedl několikrát také v minulosti. V průběhu tohoto týdne se očkování dále zvyšuje na tu hodnotu 40 000 denně a bude to takto pokračovat.

Chci jenom jasně říct, že není pravda, že by někde ležely vakcíny, které by nebyly používané nebo které by někde čekaly. Vakcíny, které jsou v současné době v České republice k dispozici, jsou tam proto, že na každou tuto vakcínu je nějaký termín. To znamená, obavy, které se objevily během víkendu a dneška, nejsou založené na pravdivých informacích.

A potom následně, jakmile bude docházet k dalšímu zvýšení, které je zhruba dvojnásobné v dubnu, tak stejně tak dochází i ke zvyšování té kapacity. Máme na to kapacity, které budeme schopni využít, to znamená, proočkovat 100 000 lidé denně v průběhu dubna je záměr, který je realizovatelný a stane se.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz už prostřednictvím videokonference. Takže nejprve, pan Kopecký, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Pane ministře zdravotnictví, já bych se prosím, zeptal na věc, o které mluvil pan premiér po návštěvě Izraele, když řekl, že tam získal poznatek, že lidé, kteří již měli covid-19, že jim stačí očkování jenom jednou dávkou. Zda počítáte s touto možností i v České republice? Že by se očkovali jenom jednou a u těch vakcín, kdy se očkuje dvakrát, takže by se očkovali ti lidé jenom jednou. Druhá věc se týká zpráv o vakcíně AstraZeneca. Ze zpráv ze zahraniční různé evropské země, přistoupili k té vakcíně, řekněme, velmi zdrženlivě, když pozastavili využívání té vakcíny. Dánsko, Irsko, těch zemí je víc. Pořád nevidíte, pane ministře, důvod k tomu, aby Česká republika se znovu podívala právě na tuto vakcínu? Zejména i tady v České republice byly přece zprávy, že někteří lidé mají problémy se tím očkovat vzhledem k tomu, že Evropská unie to nedoporučuje pro starší občany. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Co se týká informace, o které jste hovořil v souvislosti s Izraelem, a tuším, že podobnou záležitost zvažuje i Francie, tak my v současné době na základě doporučení infektologické společnosti zvažujeme to, že by po prodělání covid-19 stačilo podat první dávku vakcíny až s nějakým časovým odstupem. Zatím ale oproti tomu, jakým způsobem doporučuje vakcínu podávat výrobce, kde i u lidí, kteří prodělali covid-19, není doporučováno dávky snížit ze dvou na jednu. Tak takto postupovat zatím nebudeme.

Ta situace se nějakým způsobem vyvíjí, sledují to i ostatní lékové agentury v různých zemích na světě. Takže to se může nějakým způsobem vyvíjet dál, zatím ale tady k tomu opravdu jsme nepřistoupili.

Pokud se týká AstraZeneca, tak informace, které jsou o této vakcíně z celé Evropy, potažmo z celého světa, registrují a zkoumají adekvátní lékové agentury. V rámci Evropy potom Evropská léková agentura, kde její výbor, který se zabývá tady těmito záležitostmi, by měl vydat nějaké stanovisko do konce týdne.

Zatím opravdu nebyla prokázána příčinná souvislost těch stavů a nežádoucích účinků přímo s podáním té vakcíny. Počty těch událostí, o kterých mluvíte, se nevymykají běžné populaci. Jinými slovy to, že někdo má určitou chorobu nebo se mu něco stane, ať už byl, nebo nebyl naočkován touto látkou, je ve stejném poměru. Z toho nelze vyvozovat, že by tato záležitost byla spojována s podáním této vakcíny. Pro to svědčí i zkušenost ze země, která má velmi bohatou anamnézu očkování touto vakcínou z Velké Británie.

V současné době Česká republika opravdu nedoporučuje, abychom zastavovali nebo odkládali očkování touto vakcínou. Její prokazatelný benefit je neoddiskutovatelný a není potřeba mít nějakou obavu. Samozřejmě tyto incidenty nebo tyto události jsou velmi bedlivě sledovány jak na národní, tak mezinárodní úrovni. V případě, že by došlo k nějaké změně, budou naši občané bezodkladně informováni.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, paní Janáková, Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den. Já mám tři dotazy na pana ministra Blatného, tak je budu dávat postupně, abych vás nezahltila. Mě by zajímalo, první dotaz, proč je paní Svrčinová je pouze pověřená řízením hygieny, proč není plnohodnotnou nebo standardní hygieničkou? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já si myslím, že to je právě naprosto standardní postup. Paní doktorka je hlavní hygieničkou, ale byla pověřena do výběrového řízení, které podle zákona o státní službě bude vypsáno a samozřejmě proběhne. Do té doby je pověřena a stejný postup by byl u jakéhokoliv jiného státního úředníka v podobné funkci.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji. Další dotaz. Navážu na pana Kopeckého, Německo dnes oznámilo, že zastavuje očkování AstraZeneca. Tak jestli to zohledníte, jestli právě to třeba není důvod, proč při vakcinaci AstraZeneca bude třeba větší obezřetnosti. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Zopakuji to, co jsem řekl. Podle informací, které jsou k dispozici, nebyla zatím prokázána příčinná souvislost s těmi incidenty, která by znamenala, že by bylo vysloveno podezření o pochybnosti o bezpečnosti této vakcíny v takové míře, která by měla vést k pozastavení nebo ukončení jejího používání.

Tímto se řídíme a znovu říkám, že některé země jsou na tom tak, jak říkáte vy, některé země, a těch rozhodně není menšina, stejně jako my to očkování nezastavují. A já v současné době i po konzultaci se SÚKL k tomu nenacházím důvod. 

Barbora Janáková, Deník N: A třetí dotaz se týká priorit očkování. Mě by zajímalo, jestli od dubna počítáte s tím, že by se začalo třeba očkovat mezi lidmi 65+, nebo jaký je další postup? Jestli od dubna začne nějaká další prioritní skupina. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Je potřeba v podstatě říci, že tím, že de facto, že se očkují už lidé nad sedmdesát let a lidé chronicky nemocní v současné době, tak ti už spadají do té kategorie 1B podle té očkovací strategie.

V dubnu bude potom tady těchto jednotlivých podskupin přibývat podle té očkovací strategie a už v současné době je možno za okolností, které jsou přesně dány, u praktických lékařů nebo v zdravotnických zařízeních očkovat chronicky nemocné osoby, které jsou i mladší než 70 let a mají i vysoké riziko toho onemocnění.

Postupně, a to opravdu předpokládáme v tom dubnu, potom budou i snižovány dále věkové kategorie a lidé kolem 60 65 let budou určitě tou následnou věkovou skupinou.

Barbora Janáková, Deník N: Můžete říct třeba termín, od kdy by lidé 60, 65+ mohli být očkováni?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Předpokládáme, že to bude od začátku dubna.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, paní Zpěváčková, CNN Prima News.

Barbora Zpěváčková, CNN Prima NEWS: Dobrý den. Pane ministře, já bych se také chtěla zeptat na efektivitu těch opatření. Protože epidemiolog a váš předchůdce pan Prymula dnes v Rádiu Z řekl, že jsme se přesvědčili, že i velmi přísná opatření nevedou k dramatickému poklesu čísel a že uzávěra celé republiky nepovede ke zlepšení té situace, jak by vláda chtěla. Podle něj je potřeba přesně zanalyzovat, kde jsou slabá místa a kde dochází k těm kontaktům. Mě by zajímalo, jestli jste se nad tím takhle zamyslel? Že zkrátka ten lockdown už nepřináší ten kýžený efekt. A jestli máte statistiky, kolik lidí se třeba nakazí, když půjde, nevím, běhat mimo svoji obec nebo na procházku, a kolik lidí se nakazí v práci, kolik lidí se nakazí v MHD. Jestli takové statistiky vůbec existují? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Mě spíš překvapuje, že říkáte, že ta opatření nemají efekt, protože čím si tedy vysvětlujeme to, že došlo k zastavení té propagace, toho nárůstu, který byl poměrně dramatický v populaci. Z mého pohledu naopak ta opatření jsou efektivní, jsou tak, jak to říkám už asi dva nebo tři měsíce, jsou samozřejmě tak efektivní, jak je dodržujeme. Takže ve chvíli, kdybychom je dodržovali ještě více, byla by pravděpodobně ještě více efektivní a mohla by možná trvat o něco kratší dobu.

Ale docela rád bych řekl, že není sebemenších pochyb, že ta opatření jsou funkční a vedla k tomu zastavení nárůstu počtu nově diagnostikovaných osob. A jenom je potřeba, a to se děje, vyhodnocovat to na úrovni těch jednotlivých krajů, což se děje ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi, a je to jedna z věcí, která je i úkolem paní doktorky Svrčinové, která na tom intenzivně pracuje. 

A je například vidět, že v těch krajích, které byly na tom dříve špatně, jako jsou Karlovarský, Královéhradecký, tak dochází k lepšení té situace. A přesun na ty moravské regiony je díky těmto opatření pomalejší a nedochází k němu tak rychle, jako docházelo k tomu šíření v té české části republiky na začátku.

Takže si myslím, že ta opatření jsou funkční, a máte samozřejmě pravdu, že jsou a musí být dále vyhodnocována.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, pan Bartoníček, Aktualne.cz.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Dobrý den. Pane ministře, já ještě navážu na Báru. Prosím, vy jste neodpověděl, kde dochází nejčastěji k tomu nakažení, protože na to se ptá asi hodně lidí. Jestli víte konkrétně nebo můžete říct, kolik lidí se nakazilo tady, tolik tady. To je první dotaz prosím.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Je to pořád stejná písnička, pane Bartoníčku. Nejvíce je to v rodině a zaměstnání. To dokládá koneckonců i to, co tady zmiňoval pan vicepremiér o tisících lidí, kteří jsou diagnostikováni v zaměstnání a kteří díky tomu tedy dále tu nemoc nešíří.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Pane ministře, jenom na to navážu. Ale ti lidé do té rodiny odněkud přijdou. To znamená, jakým způsobem se oni nakazí v rodině? Z jakého místa? Ze zaměstnání? Většina lidí se teď příliš nestýká. To znamená, že je otázka, kde se tedy nakazí, když přijdou do rodiny.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Tak, pane Bartoníčku, dobře víte, to je taková otázka, jako co bylo dříve – jestli byla dříve slepice nebo vejce? Tak buď jste přišel z práce, kde jste se nakazil, a roznesete to v rodině, nebo jste se nakazil v rodině a roznesete to do práce. Ono je to v podstatě jedno. Protože toto jsou ta místa, kde v současné době díky těm omezením tráví lidé nejvíce času.

To znamená, nejvíce času jsou ve svém pracovním kolektivu a ve svém rodinném kolektivu. A toto jsou dvě místa, ve kterých se za současné situace pochopitelně ta infekce může šířit nejvíce. A my proto děláme všechno, zejména tím, že jsou zavedena ochranná opatření v podnicích, navíc tedy testování, povinně zavedené respirátory.

A já mohu jenom zopakovat, aby lidé nepodceňovali opravdu ani tu situaci v rodinách, kde sice žádná nařízení nejsou, to nechceme dělat, abychom lidem bránili nějak razantně ve styku uvnitř rodin. Ale upozorňujeme, a bylo to také jedno z těch opatření, že i v rámci širších rodin teď návštěvy nejsou možné, a i když dochází ke styku zejména se staršími rodinnými příslušníky, tak jsou doporučovány ochranné pomůcky typu respirátor.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Děkuji moc. A ještě prosím druhý dotaz týkající se očkování. U řady lidí může jít skutečně o dny nebo týdny, jestli stihnou být očkováni, aby nebyli nakaženi a třeba i nezemřeli. Proto se zeptám na lidi s chronickým onemocněním. Víte, že oni poukazují na to, že jestliže jdou přes praktické lékaře, musí dlouho čekat ještě další týdny, možná měsíce, jestli budou očkováni. Proto se chci zeptat, jestli by přece jen nebylo možné lidi, kteří jsou skutečně vážně nemocní i třeba v mladším věku, nějakým způsobem upřednostnit. A s tím souvisí ještě dotaz: Lidé v terénních službách, charitách. Vy sám víte, minulý týden se na to ptala opozice, dnes to připomínala paní Maláčová. Naléhají na vás, jestli i tyto lidi by nebylo možné nějakým způsobem upřednostnit. To je všechno, děkuji moc.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Odpovím zejména na tu otázku s chronicky nemocnými pacienty. Už teď tato prioritizace je možná a snažíme se ji nadále usnadnit. Jsou vytipována dvě technická řešení, která budou zítra představena na Radě vlády, a jedna z nich bude zvoleno, jakým způsobem umožnit, aby se ještě větší počet lidí, u kterých jejich ošetřující lékař, ať už specialista, nebo praktický lékař, je vyhodnotí jako vysoce rizikové, byť by jim bylo výrazně méně než 70 let, aby se ke své vakcíně dostali.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji.

Radek Bartoníček, Aktualne.cz: Děkuji moc.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A poslední, paní Rambousková, Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobré odpoledne, já budu mít dva dotazy. Ten první je na pana ministra zdravotnictví Blatného. Chci se zeptat, jestli Česko využívá všechny možnosti nákupu vakcín? Objevila se taková informace, že některé členské země Evropské unie nevyužily úplně na sto procent nákupy vakcín, mezi nimi třeba Bulharsko, ale také Česko, které si mělo objednat o 20 procent méně dávek vakcíny Pfizer, než mohlo.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Na to je poměrně jednoduchá odpověď. Jsou země, které si objednaly mnohonásobně více, než je jejich populace. Jsou dokonce země, které si dokonce objednaly šest až osmkrát více vakcín, než je jejich populace.

Tak to opravdu Česká republika neudělala a je to něco, co koneckonců i premiéři těch zemí, které se chovaly dle mého vnímání spíše zodpovědně, kam patří tedy i Česká republika, a objednaly si méně než dvojnásobek počtu těch vakcín oproti své populaci, tak proč teď v současné době řeší, dejme tomu to, že některé země, které si objednaly mnohonásobně více, tak mají v této době větší dodávky.

To si myslím, že je potřeba, pan premiér, i náš pan premiér, tady toto bude řešit. Ale nemyslím si a ohradil bych se proti tomu, že si Česká republika objednala málo vakcín. Česká republika si objednala vakcíny pro více než dvanáct milionů osob, což je 1,3krát zhruba více, než je populace, která může být proočkována. To je dostatek a teď jenom musíme trvat na tom, aby se sem ty vakcíny řádně a zavčas dostaly.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Děkuju. A ten druhý dotaz budu mít na pana vicepremiéra. Vy už jste sám říkal, že to testování ve firmách zachytilo jedno až dvě procenta nakažených lidí, které by se jinak nezachytily. Já se chci zeptat, jak jste k tomuto číslu došel? Protože když jsem hovořila s krajskými hygienami, tak oni dostanou jenom kompletní balík zachycených nákaz a nedokážou z toho rozklíčovat, které jsou od lékařů a které jsou z firem. Tak jak jste přišel na to číslo jedno až dvě procenta? Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Jsou to čísla, která nám poskytují na základě průzkumu jednotlivé svazy. To znamená, je to na základě šetření mezi jejich členskou základnou. V průběhu víkendu jsem dostal indikativní číslo od Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, které říkalo 1,5. Hospodářská komora, tuším, jestli to teď říkám z hlavy správně, 1 až 1,5. Dnes Svaz průmyslu u firem větších 0,77 a u firem menších, tuším, že 1,33.

Nemám to před sebou, ale je to de facto stále v tom rozptylu přibližně 0,7 až 1,5. A navíc si to trochu i porovnáváme se státními podniky, které máme poměrně přesně, ať už co se týká třeba Správy železnic, což je pode mnou, nebo co se týká státního podniku Diamo a podobně. Takže i z tohoto nám to vyplývá, že se to pohybuje v tom rozstřelu stále mezi 0,7 až necelými dvěma procenty.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Jestli ještě můžu doplňující dotaz. Nezvažujete, že třeba těm firmám přikážete…

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já jenom, jestli můžu, tak to doplním o to, že tato data jsou v podstatě velmi dobře korelující s tím, co se dostává do Ústavu zdravotnických informací a statistiky, protože ta firma si vede evidenci o tom, kdo byl vyšetřen, byť ji dodává s určitým zpožděním, a pozitivní pacienty musí hlásit do ISIN. A i tam se pohybujeme zhruba kolem 1,5 až 1,7, takže to potvrzuje ty údaje, které jsou přímo od průmyslu.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Takže když poslouchám pana ministra Blatného, tak tedy nebude nutné těm firmám přikázat, aby hlásily ty počty zachycených. To tedy dostává už ÚZIS.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Počty pozitivně zachycených je už z principu toho opatření nezbytně nutné hlásit okamžitě skrze pracovního lékaře nebo hygienickou stanici a následně, protože si ty firmy jsou povinné vést evidenci o tom, komu to vyšetření provedly, mimo jiné i proto, aby dostaly úhradu z preventivních fondů zdravotních pojišťoven, tak jednou za určitý časový horizont potom toto také dohlásí zpátky do těch našich databází. Takže toto, byť s určitým časovým zpožděním, budeme vědět také přesně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme a z dnešní tiskové konference je to vše. Hezký večer.