Aktuálně

15. 3. 202116:00

9. Týden v EU dle Mileny Hrdinkové

1. až 7. března 2021

Milí čtenáři,

máme před sebou týden, jehož pracovní část je ohraničena dvěma významnými dny. V pondělí si prakticky celý svět připomněl Mezinárodní den žen, v pátek pak uplyne již 22 let od vstupu ČR, Maďarska a Polska do NATO. Tyto tři země tehdy k Severoatlantické smlouvě přistoupily jako první země bývalého Východního bloku, a to jistě stojí za zmínku. Stejně jako i to, že ratifikační listiny v USA přebírala Madeleine Albrightová, historicky první žena ve funkci ministryně zahraničních věcí USA.

Na programu jsou tento týden dvě videokonferenční jednání Rady EU a v Bruselu plenární zasedání Evropského parlamentu. Doma nás pak tento týden čeká pokračování v přípravě Národního plánu obnovy, o kterém budeme mimo jiné diskutovat v několika senátních výborech, a samozřejmě také v práci na přípravách českého předsednictví v Radě EU.

První videokonference na úrovni Rady EU se uskuteční ve čtvrtek, kdy se distančně setkají ministři spravedlnost, aby projednali téma uchovávání údajů elektronické komunikace pro účely boje proti trestné činnosti, posílení uplatňování Listiny základních práv v EU nebo novinky ve věci zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. V pátek se uskuteční online schůzka ministrů vnitra, kteří budou diskutovat o směrnici o odolnosti kritických subjektů, stavu vyjednávání Paktu o migraci a azylu nebo o posílení spolupráce v oblasti navracení a zpětného přebírání.

Poslanci Evropského parlamentu se budou během třetího letošního plenárního zasedání věnovat novému investičnímu programu InvestEU, programu EU pro zdraví EU4Health, který by měl v období 2021 – 2027 podpořit připravenost zdravotnictví na krize a budoucí možné zdravotní hrozby, změně klimatu, konkrétně otázce zavedení poplatků za uhlík při dovozu, podpoře LQBTIQ práv nebo nedávným krokům polských, maďarských a slovinských úřadů, které mohou mít negativní dopad na nezávislost tamních médií. Hned v pondělí bylo plenární zasedání zahájeno oslavou Mezinárodního dne žen, během níž vystoupily předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a prostřednictvím videozprávy viceprezidentka USA Kamala Harrisová a novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.